BRUSEL ŠKODÍ ZDRAVÍ: Větrníky jako monstra a konec demokracie? | www.verox.cz

Slibovali, že zruší paragraf, který může kriminalizovat politický názor.

Dnes říkají, experti se neschodli.

To je stará hra.

Když se něco zavádí, jde to přes přílepek.

Když se to má zrušit, najednou potřebujeme komise, kulaté stoly a právní meditace.

Mezitím Brusel tlačí větrníky, lidé u nich podle německé studie čelí vyšším zdravotním rizikům.

Úředníci ze Strakovy akademie stávkují za svoje aktivistické agendy a česká centra doplácejí na politické dědictví Lipavského éry.

A na Ukrajině Zelenskej mluví o jednání s Putinem, ale z pozice, která žádné skutečné jednání neotvírá.

Dnes v Nalevo.

Kdo opravdu vládne státu?

Kdo se bojí Bruselu a kdo jen předstírá cestu k míru?

Dobrý den, vítejte v Nalevo.

Strany současné koalice před volbami tvrdě odmítaly fialovskou represi.

Když teď mají v parlamentě většinu, která jim umožňuje represivní zákony rušit, najednou váhají.

Poprosím o snímek.

Ministr spravedlnosti Jeroním Tej trvá na tom, že paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc se má změnit.

Stále však nenašel s experty shodu na tom, jak by změna měla vypadat.

Před volbami přitom hnutí ANO slibovalo zrušení paragrafu, který zavedla předchozí vláda zejména kvůli ruské a čínské špionáži.

Kritici mu vytýkali, že je příliš obecný a zneužitelný.

Když ale byl na jeho základě zadržen čínský špion, premiér Andrej Babiš na konci ledna prohlásil, že změna paragrafu není na stole.

Teď však na změně trvá.

Odborná skupina už se sešla, řekl novinám TJ, který už dříve avizoval, že ke změně paragrafu svolá sestavu expertů.

Mluvčí rezortu spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl:

"Účastníci jednání se v zásadě shodli na tom, že stávající podoba tohoto trestného činu je problematická a z důvodu některých extrémně obecných formulací umožňuje jeho zneužití v praxi včetně přepínání trestní represe. Dosud však nebylo dosaženo shody na tom, jakým konkrétním způsobem trestný čin zpřesnit nebo upravit."

Docela by mě zajímalo, co tady ten čínský špion dělal, že se někdy dovíme, co je mu přitíž, z čeho je obviňován.

Ale vraťme se k tomu paragrafu.

Paragraf 318a, který říká, že potrestán bude ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky a pozor — nebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmu se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc.

To znamená vykonává činnost pro cizí moc v úmyslu buď poškodit Českou republiku nebo organizaci, k obhajobě jejichž zájmů se Česká republika zavázala.

Pod tím si můžeme představit samozřejmě Evropskou unii, můžeme si představit NATO, ale můžeme si také představit OSN.

V tom je problém toho paragrafu.

Ten paragraf je neuvěřitelně rozsáhlý, protože on říká, že vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc.

Představte si někoho, kdo dneska v zájmu Izraele vykonává nějakou činnost, která odporuje zásadám OSN, která je namířena proti OSN.

Víme, jak je na tom Izrael s OSN.

To dokonale naplňuje tento paragraf 318a.

Takže pokud by skutečně ho brala státní správa nebo spíše justice vážně, už bysme patrně měli mít tady desítky, stovky obviněných právě třeba pro tu spolupráci ve prospěch Izraele nebo ve prospěch řady jiných velmocí.

Já si kladu otázku, jak je možné, že podle tohoto paragrafu zatím není vyšetřován nikdo z oné podivné nevládky Meeting Brno, která pozvala sudecké Němce do České republiky.

Ta organizace sudetoněmecký Landsmannschaft má cíle, které poškozují ústavní zřízení, svrchovanost a územní celistvost České republiky.

To všechno tam můžeme u nich najít.

To je to zpochybňování takzvaných Benešových dekretů.

To je poškozování ústavního zřízení, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky.

Takže tenhle paragraf tu máme a on tak drží.

On drží, protože on může být využit, až bude ta patřičná politická objednávka.

To znamená dneska tu očividně není politická objednávka na pronásledování těch, kteří třeba poškozují zásady OSN, kteří jsou podporováni Izraelem, kteří jsou podporováni sudeckými Němci.

No a na ty z druhé strany, na které měl být oficiálně mířen — to znamená na ty ruské a čínské agenty — těch tu možná zas tolik není, protože by asi podle toho paragrafu jich pár ulovili.

Zatím stihli ulovit jednoho čínského novináře a bude zajímavé, až se jeho zadržování-vyšetřování přejde do fáze procesní, že se tedy veřejnost doví, jakých se nepravostí tady ten člověk měl dopouštět.

To znamená, ten paragraf 318a je skutečně zrůdnost.

Nepatří do právního řádu jakéhokoliv právního státu.

A teďkon, když se na ministerstvu spravedlnosti mluví o nějakých debatách expertů, tak je to trochu licoměrné.

Tady není o čem s experty debatovat.

Tento paragraf v českém právu donedávna nebyl.

Tam nejde o to řešit nějakými expertními debatami.

Prostě se schválí jedno řádkové usnesení sněmovny, které řekne, že paragraf 318a se škrtá.

Nebude.

Není potřeba s nikým o ničem diskutovat.

Oni když ho zaváděli, také s nikým o ničem nediskutovali.

Prostě když se schvaloval zákon na podporu Ukrajiny, nějaký Lex Ukrajina číslo nevím, jestli 7, 17 nebo 70, už jich bylo tolik, tak se k němu přidal tenhle přílepek poslaneckou tvořivostí údajně na popud Bezpečnostní informační služby.

Proč není možné tak jednoduše jiným přílepkem tento zákon odstranit?

Okamžitě, ne?

Až se experti dohodnou, až se nějaký pseudoexperti dospějí k nějakému pseudokonsenzu, ne?

Prostě zítra, pozítří, jakmile se bude hlasovat o jakémkoliv zákoně, dejte tam přílepek, že tenhle paragraf se škrtá z českého právního řádu.

Tenhle paragraf se totiž nemá měnit.

On se nemá upravovat.

On musí prostě zmizet.

Jednou z bruselských pohrom, která postihuje naši zemi, je nucená výstavba větrných elektráren.

Základní fakta a souvislosti nedávno připomněl komentátor časopisu Echo Daniel Kaiser.

Poprosím o první ukázku.

Teď se dobojovává bitva o větrníky a nebudou to jen tak obyčejné větrníky, ale budou to ty jako hodně velké asi super větrníky, které můžou někdy dosahovat — já nevím — dvojnásobku nebo dvoupůlnásobku třeba katedrály Svatého Víta její výšky. A kde to rozhodnutí česká vláda nečiní úplně suvereně nebo dobrovolně, protože a to je řekl bych základní nález toho mého textu — jsme pod ostřihujícím dohledem Evropské komise, která pojala podezření, že tady ta vláda pro ty větrníky tak neplane a vyhrožuje zákulisně české vládě zastavením dotací nejenom v tom programu, ze kterého se u nás profinancovávají ty takzvané obnovitelné zdroje, ale údajně nějak vágně vyhrožuje, že by nám mohla pozastavovat i jiné dotace, které se to úplně netýkají.

Tušíš, o jakou částkou by mohlo jít?

Eh, to ty, no, nebyl jsem u toho takzvaného kólu, který se provedla Evropská komise s českými ministerstvy, kde tady ty výhrůšky měly padnout, ale v koalici se probublává tak jakoby neoficiálně, že to může být až 60, tak 100 miliard Kč, že jim vyhrožují, jako že by je stopli.

Jo.

A je to věc, co jsem se tak poptával, tak je to mimořádně citlivá věc a nikomu moc z vládního tábora se o tom nechce mluvit.

No, nedivme se jim, že o tom nechtějí mluvit, protože to, co se odvíjí dneska před českou vládou, připomíná maďarský scénář. Nebudete poslouchat Brusel, tak vám zadržíme fondy. Nejenom fondy, které souvisí s energetikou, ale fondy, které mohou být do oblastí, které s tím vůbec nesouvisejí. A pak jde skutečně o desítky, možná někdy i stovky miliard Kč.

A teď je otázka, jestli ta vláda má chuť do takového boje jít, jestli má takovou politickou podporu, jestli její voliči jsou ochotni něco takového strpět. Samozřejmě větrníky jsou nepopulární a možná, že společenská většina je dneska proti větrníkům, ale je otázka, zda společenská většina je schopná podpořit takový střet s Bruselem, takový střet s Bruselem, který je srovnatelný s tím, co vedl Orbán.

Myslím si, že vláda tu odvahu nemá a bohužel se domnívám, že ani společenská většina není nastavená tak, že kdyby tu nekdo takový byl, aby takovou vládu byla společenská většina ochotná podpořit.

To je určitá slabost, jo?

Je to určitá slabost české společnosti, nejenom české vlády, ale i společnosti, že pokud tady ta monstra nebudeme chtít mít, tak skutečně budeme muset vést válku s Bruselem. Nemyslím válku ve smyslu války, jako je na Ukrajině, ale válku, kde skutečně budeme dočasně přicházet o desítky, možná stovky miliard.

Samozřejmě.

Takže určitá slabost je to, že na to nejspíše nemáme.

No a pak jsou tu jiné konkrétní slabosti, konkrétní slabiny.

Poprosím o pokračování.

Ukazuje to jednu zásadní problém, který má Česká republika dnes, a to je to, že ve chvíli, kdy se vláda bude stavět některým těm dekarbonizačním nebo zeleným snahám Evropské komise, tak v tu chvíli se ukazuje, že máme viděnou zranitelného a vydíratelného premiéra.

Ano, je možné, že premiér Babiš je z různých stran vydíratelný, ať už se jedná o jeho aktivity v Německu nebo o obvinění, která se na něho shromažďují ve Francii. To jsou skutečně páky, které je možno proti České republice použít.

Ale nezapomínejme, že i když máme možná vydíratelného premiéra, tak zde zatím nemáme českou veřejnost, národ, který by byl připraven jít do toho střetu.

No, kde všude nakonec ty větrníky mají být, nebo co jsou? Které oblasti budou asi nejhůře postižené?

Poprosím o pokračování.

Udává se, že aby se došlo k takzvané instalované kapacitě, to znamená kolik se teoreticky tady z těch větrníků u nás může vyrábět a kolik ještě minulá vláda poslala do Bruselu jako svůj slib, takže by mohlo vzniknout řekněme 500 těch ultra velkých nebo těch jako obřích větrníků různě po české krajině.

Hodně zasaženo bude Plzeňsko, hodně zasažena bude Vysočina, hodně zasažen bude třeba Jeseník a nízký Jeseník.

Takže bude to rozmístěno v podstatě, jak se dřív říkalo, od Šumavy k Tatrám. Dnes můžeme říct od Šumavy až po Jeseníky. A těch monster, které jsou dvakrát vyšší než svatovícká katedrála, těch máme mít 500. 500 rozmístěných po České republice.

Něco, co skutečně je zničující pro charakter české krajiny.

Samozřejmě i uvnitř té vládní koalice proti tomu vzniká určitý odpor. Ta koalice je do velké míry rozdělená, protože vedle těch, kterým je to vlastně jedno, a vedle těch, kteří jsou v tom a mají možná dokonce zainvestováno, jsou ti, kterým to vadí. Ti, kteří chtějí proti tomu něco dělat, nejsou úplně v jednoduché pozici.

Příkladem je poslanec Filip Turek, který měl být ministrem životního prostředí a dnes si boj proti větrníkům vzal jako své politické téma.

Poprosím o pokračování.

Turek, abych to řekl správně, načetl před minulý měsíc pozměňovací návrh do stavebního zákona, ve kterém chce prodloužit dnešní minimální vzdálenost větrníků od kraje obce, kterou předchozí vláda stanovila na 500 m, a on to chce prodlužit aspoň na 900.

Natočil k tomu videjko na Instagramu a údajně právě kvůli tomu videu se aktivovala Evropská komise. Do Prahy chtěla to video z Instagramu sonda, myslím že nesundal, ale nějaká koaliční rada nebo prostě vláda čili Andrej Babiš a Karel Havlíček mu zakázali ten pozměňovací návrh. Čili se o tom čili ten návrh asi nebude v parlamentu prosazen.

No tak ten Turkův boj proti větrníkům se nakonec omezil na to, že ne že by větrníky nebyly, ale namísto půl kilometru, 500 m od obcí, měly být 900 m. V tom spočívala ta revoluce, jo. V tom byla ta motoristická revoluce boje proti větrníkům. Ne 500 m, ale 900 m, což je samozřejmě hodně velký sešup z hlediska ambicí větrníky zakázat, větrníky prostě uchránit nás před větrníky.

Jakže větrníky měly být, ale ne 500 m, ale 900 m.

No a když se to dotkla Evropská komise, tak několikrát zavolala do Prahy a vypadá to, že na koaliční radě se domluvili, že ani tohle tam nebude. Takže ne, že by byly 900 m, budou nejspíš těch 500 m.

No, ta vláda prostě ponese odpovědnost za něco, co si nenutně přála, ale byla do toho navezená, protože nemá sílu se bránit. Nemá sílu se bránit. Tak se v tom pozve.

Poprosím o konečný příspěvek.

Je tady ta vláda větrníkoskeptická, ale pořád to nic nemění na tom, že ten masivní stavění větrníků a míní české krajiny se bude dít za ní.

Ano, ano. To znamená, fialovci to připravili, odkývali, ale stavět se bude za Babiše. Ale možná, že to je i spravedlivý trest za alibismus. Spravedlivý trest pro ty, kteří jednu věc říkají, slibují, a pak když přijde na akorát, tak se dívají jinam a pokračují v těch činech, které předcházely.

Neberme to ovšem jako osobní selhání. Neberme to jako osobní selhání Filipa Turka, jednotlivých ministrů. Oni se opravdu snaží, někteří z nich, neříkám, že všichni, ale někteří z nich se snaží. Ten systém jim to nedovolí, režim jim to nedovolí.

Proto, pokud bychom chtěli uchránit naši zemi nejen před větrníky, ale dalšími hrozbami, tak my se nemůžeme spokojit pouze s tou výměnou figurek. My skutečně potřebujeme změnu celého toho režimu.

Víte, u těch větrníků nejde jen o to, že se do energetické soustavy zapojuje nestabilní, nespolehlivý zdroj. To je samozřejmě jeden problém. Druhý problém je ten, že to zničí naši krajinu. Jedno z těch aktiv, které máme, dědictví našich předků, česká kulturní krajina bude těmito monstry zničena, ale ty větrníky skutečně útočí na zdraví. Jsou škodlivé.

Na univerzitě v Mohuči vznikla studie, která porovnává zdravotní stav obyvatel žijících poblíž větrníků s lidmi, kteří žijí v oblastech, kde žádné větrníky nejsou.

A ten závěr té studie je jednoznačný.

Poprosím o snímek.

Data ukazují například na příkladu regionu Paderborn významně zvýšené riziko nových kardiovaskulárních onemocnění v obcích s masivním rozvojem větrné energie.

Je proto nutné neprodleně přijmout vhodná opatření, aby byla exponovaná populace systematicky informována o riziku arytmií a srdečního selhání a aby bylo možné včas přijmout vhodná terapeutická opatření.

Otázka je, jaká to mají být vhodná terapeutická opatření. Jde o další útok na srdeční sval. Potom, co se nechala část společnosti naočkovat, což skutečně srdci nesvědčí. To už je prokázáno, ví se to. Tak ti lidé, kteří byli naočkovaní, budou vystavení větrníkům a to jejich srdce asi dodělá.

Proč? Příčinou je infrazvuk. Ty větrníky produkují infrazvuk. To je zvuk. To jsou zvukové vlny, které jsou pod slyšitelnou hranicí a ačkoliv je neslyšíme, stejně jako ultrazvuk neslyšíme ani infrazvuk neslyšíme, tak škodí našemu organismu a konkrétně tedy škodí srdci.

Větrníky škodí srdci, ale obecně můžeme říci, že Brusel škodí zdraví.

Tak přejdeme k otázkám. Hned první, už ji vidím.

Pokud Evropská komise tiše toleruje dvojí výklad práva, který je odvislý od toho, zda volby vyhrál jí zpřízněný kandidát nebo naopak odpůrce, pak už nemůžeme mluvit o demokracii. Souhlasíte se mnou? Ptá se Mirek.

Ano, to, co přichází poslední léta z Bruselu, je naprosto masivní, brutální, podlý útok na evropskou demokracii. To zažíváme.

Brusel má specifický přístup. V Bruselu si vytvořili struktury na ochranu demokracie a donedávna těm strukturám šéfovala paní Jourová. Mimochodem, tyto struktury na obranu demokracie jsou dnes struktury, které škodí demokracii.

Oni v podstatě tu demokracii tolerují do té míry, pokud ti demokratičtí zvolení vládci říkají to, co si představují v Bruselu. Tak do té míry je to v pořádku. Pak jsou skutečně i z hlediska Bruselu demokrati.

V okamžiku, kdy začnou říkat něco jiného, třeba to, co od nich očekávají voliči, tak se z nich náhle stávají nepřátelé demokracie v tom bruselském prostředí.

To samozřejmě demokratické není, protože pokud demokracie znamená, že ten zvolený politik má plnit vůli svých voličů a má plnit program, s kterým jim byl zvolen, pokud někdo se zavázal, že bude bojovat zuby, nehty proti větrníkům, tak jeho úkolem je ty větrníky sem nepouštět.

Tak další. Zdenka se ptá: Na co jsou volby, na co máme vládu, když nemůže dělat, co chce a co je pro nás nejlepší? Nechápu, proč z té unie už jsme dávno neodešli.

Rozumím otázce. Ano, máte pravdu, že v okamžiku, kdy my sice můžeme volit kohokoliv, ale ten kdokoliv, když se dostane do funkce, tak musí dělat pouze jednu politiku, tu bruselskou, tak to skutečně naši demokracii vyprázdňuje.

Z té unie se velmi těžko odchází. Je to podobné, jako kdybyste se v roce 87, 88 ptala, jak je možné, že už jsme neodešli z varšavské smlouvy, jak je možné, že zůstáváme v Radě vzájemné hospodářské pomoci.

V určitých chvílích ten malý stát, jako je Česká republika nebo jako bylo tehdejší Československo, prostě nemá sílu, aby úspěšně provedl takový krok.

Ale ta Evropská unie se dostává do takových problémů právě tím, že je odtržená od reality a že vnucuje lidem utopické věci, které nefungují. Věřme, že nadejde okamžik, kdy se to celé bruselské monstrum začne praskat a pro nás se objeví příležitost, abysme se z toho mohli vymanit.

Tak další otázka. Někde jsem četl, že snad výstavba větrníků stojí kolem 100 milionů. No, já přesné částky neznám, ale samozřejmě, že se 100 miliony by bylo dost málo, si myslím.

Jo, to je miliardový byznys. Jde o miliardy. Kolik těch miliard je, to vám přesně neřeknu, ale samozřejmě, že to je obrovský byznys.

Samozřejmě, že jsou tady firmy, které do toho mají nainvestováno a ty pak stojí za Bruselem. Říkají, že Evropská komise s námi myslí dobře. Jim je jedno, co si kdo myslí. Jim dal ty prachy, který do toho dali a který chtějí dostat zpátky.

Podobně jako byli svého času solární baronů. My prostě vždycky skočíme na nějaké schéma, pár vykuků si na tom neuvěřitelně namastí kapsy. A pak ten zbytek, ten zbytek tím trpí. Splácíme si je, protože to jde z veřejných peněz a máme zdevastovanou krajinu. Ty větrníky samozřejmě pro devastaci krajiny jsou ještě horší, než byla ta solární pole.

Jakou hodnotu má dnes slovo politika a strany?

No, nepřeceňujme to. Spíš bych řekl, že někdy ti voliči přistupují k politice tak, že těm politikům moc nevěří a říkají si: „No, tak ten vtipně mluví, ten dobře vypadá v televizi, takže podle toho ho volí." A myslím si, že nějaká velká důvěra v politiky tady stejně není a zaslouženě není.

Tak máme prostor ještě pro poslední otázku.

Dobrý večer všem. Já už mám Verox vyzkoušen. Jsem spokojená a nemá chybu. Budu dnes pana profesora určitě na Veroxu sledovat.

Ano, Verox je nový projekt AB, takže určitě si ho dobře vyzkoušejte a doufejme, že bude sloužit naší mediální komunitě.

A teď už přejdeme na téma: Proč stávkují čeští úředníci?

S větrníky si Babišova vláda moc neporadí, ale s vlastními úředníky by něco svést mohla. Nyní je přesouvají z úřadu vlády na ministerstva. Úředníkům se to vůbec nelíbí.

Poprosím o snímek.

Kvůli přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z úřadu vlády na ministerstva se stávkovalo dnes ve Strakově akademii. Šlo o desítky pracovníků.

Rozhodli se po tom, co vedoucí úřadu vlády Tunde Barta ve čtvrtek potvrdila záměr podepsat v těchto dnech s jednotlivými ministry oficiální dokumenty potřebné pro převedení lidí ze Strakovy akademie.

Premiéra Andreje Babiše stávka mrzí.

Odboráři úřadu vlády dnes vyzvali k přehodnocení přesunu agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů a expertů ze Strakovy akademie na ministerstva.

Ke stávce se připojilo 58 pracovníků úřadu vlády, řekla ČTK spolumluvčí protestu Pavla Chominová.

Stávkující chtěli upozornit na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám.

Podporu jim vyjádřili i odboráři dalších státních organizací.

S vedoucí úřadu vlády se odboráři setkali ve čtvrtek ráno. Tunde Barta pak sdělila, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná. Sdělila také, že záležitost již uzavřela.

Tak mě na celé té zprávě zaujalo to, jak toho premiéra Babiše mrzí. Jemu je tedy líto, že stávkují. No, mně to ani moc líto není.

Ono když tito lidé stávkují, tak je to podobně jako když stávkují redaktoři České televize. To je taková stávka, kterou vlastně nezaznamenáte. Pokud tito lidé úplně přestanou pracovat, tak kvalita veřejného života v této zemi stoupne. Jo, takhle se to má.

Takhle se to má s těmi agendami a myslím si, že je dobře, že se úřad vlády svěřil do vedení paní Tinde Barta, která je schopná udělat i takový razný krok. No, možná ho to dlouho mrzet nebude.

Možná to premiéra Babiše, ten jeho žal přejde, až mu řeknou nebo až se dozví, o jaké úředníky vlastně jde, kdo jsou ti úředníci na úřadu vlády, kteří se dnes přesouvají na jiná ministerstva. K tomu udělali nedávno slušnou investigativní žurnalistiku v parlamentních listech.

Poprosím o první snímek.

Na úřadu vlády pracují lidé s přímými vazbami na stranu zelených, neziskovky a aktivistické spolky. Zaměstnanci odboru rovnosti žen a mužů na sociálních sítích podporují protivládní příspěvky a vyjadřují sympatie opozičním poslancům. Jeden z úředníků dokonce zasedá ve vedení organizace bojující proti kapitalismu a patriarchátu.

Parlamentní listy rozkrývají kauzu možného porušování zákona přímo na úřadu vlády. Odbor rovnosti žen a mužů, který zároveň funguje jako sekretariát rady vlády pro rovnost žen a mužů, už řadu let vede jeden muž, Radan Šafařík. Zaštiťuje rozsáhlou vlivovou síť, která neziskovým organizacím a jejich sponzorům umožňuje efektivně ovlivňovat politiku státu a zároveň inkasovat stovky milionů ze státní kasy.

Šafařík stojí ve středu strategického a dotačního rozhodování a nijak se netají svými sympatiemi k opozičním stranám. Šafařík, který působil ve straně zelených, lajkuje příspěvky poslanců z pirátů a TOP 09, články člověka v tísni či příspěvky kritizující vládu za chystanou změnu služebního zákona a větší transparentnost neziskovek.

To je kouzelný systém. Ti aktivisté se převlíkli za úředníky. Na úřadu vlády nesedí úředníci. To jsou aktivisté. Ti aktivisté jsou zaměřeni jednoznačně progresivistickým směrem. Všechno, čemu se říká wokendrová ideologie, to všechno tam najdeme.

No a co je na tom fantastické, je, že jim to vlastně vláda platí. Vláda je platí za to, že prosazují tuto ideologii a za to, že peníze, veřejné peníze předávají těmto neziskovkám. To znamená, nejenom, že neziskovky jsou placeny ze státního rozpočtu, ale ještě mají své lidi v podobě úředníků — v uvozovkách úředníků — kteří ty přesuny zajišťují a ošetřují.

Padlo tu jedno jméno ředitele Šafaříka, ale ten zdaleka není sám. Poprosím o pokračování.

Součástí Šafaříkova odboru je oddělení průřezových agend vedené Evou Čechval Valentovou. Ta před nástupem na úřad vlády působila v manažerské pozici ve sdružení pro integraci a migraci a byla také členkou vedení České ženské loby. Pracovala tak pro neziskovky, které jsou na odbor i radu pro rovnost žen a mužů dlouhodobě navázané. Jde o typický příklad toho, odkud se úředníci odboru rekrutují, a sice z prostředí zpřátelených neziskovek.

Vedle toho existuje ještě jiné podhoupí, které je součástí celého ekosystému: zelené hnutí a Fakulta humanitních studií univerzity Karlovy, FHS UK.

Šafaříkova podřízená Lucie Hradecká spojuje oboje. Absolvovala genderová studia na FHS UK a zároveň se angažovala ve straně zelených — tedy politické straně, která se programově zaměřuje na feminismus, LGBTQ plus agendu a klimatický aktivismus. Za stranu zelených kandidovala v Praze i v parlamentních volbách.

Podobný životopis má další z úřednic odboru Tereza Zvolská. I ona absolvovala genderová studia na FHS UK. Na půdě univerzity se angažovala ve feministických a LGBTQ plus spolcích, například v Feministické společnosti při UK či spolku Charlie, který se prezentuje jako queer spolek UK. Současně vstoupila do strany zelených, kam jí přivedl zájem strany o sexuální menšiny a gender.

Z podobného prostředí jako Zvolská pochází i Ana Smyslová. Ta není pouze zaměstnancem úřadu vlády, ale také spolumluvčí mladých zelených.

No, na tom úřadu vlády se vytvořila pěkná partička a jak říkám, je dobře, že šéfka úřadu vlády tuhletu partičku rozehnala, že se nenechala zastrašit. Co bude další krok?

No, teď se tito lidé se svými agendami přemisťují na ministerstva a bude na ministrech, aby rozhodli, co s nimi. Jo, je možné, že ministr zjistí, že tuhletu agendu už na ministerstvu mají, že ji tam nepotřebují. A tak po určité čekací době, kterou předepisuje zákon o státní službě, se ukáže, že tito úředníci jsou nepotřební a ze státní správy vypadnou, což by byl asi ten nejlepší možný scénář.

Samozřejmě pro ně by to tak dobré nebylo, protože by najednou se museli začít živit. V lepším případě se mohou chytit v nějaké nevládce. Ale ani těch sorošovských peněz také není nekonečně, takže i v nevládkách se počítá každá koruna.

No a pak jim zbývá vlastně to pro ně nejhorší možné — pokusit se nějak poctivě pracovat. Pro společnost je to ale dobře. Takže pokud to dospěje až do této fáze společenské prospěšnosti, tak to bude výborné. Ale už ten krok, že se státní aparát od těchto lidí očistí, je vlastně velmi pozitivní.

To ohrožení se netýká jen úředníků na úřadu vlády. Ohroženi jsou dnes i úředníci, kteří pracují v příspěvkové organizaci ministerstva zahraničních věcí, která se jmenuje Česká centra. Poprosím o snímek.

Budoucnost Českých center je podle ministra zahraničí Petra Macinky ohrožená. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci porady vlády s tím, že to souvisí s loňskou světovou výstavou Expo, která proběhla v japonské Osace, a sérií mimořádně špatných rozhodnutí ze strany předchozího šéfa diplomacie Jana Lipavského.

Macinka uvedl, že v souvislosti s výstavou padla v minulých dnech dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. Další podle něj budou následovat.

Podle ministra před časem došlo ke sloučení kanceláře generálního komisaře české účasti na Expo s českými centry, která zodpovídají za hospodaření českého pavilonu na světové výstavě, což se výrazně promítlo do jejich hospodaření, neboť nesou odpovědnost za ztrátu související s českou účastí na Expo.

Dostali jsme se do situace, že českým centrům pravděpodobně hrozí, že budou muset být zrušena všechna. Uvedl Macinka, který už dříve avizoval, že hodlá v rámci úsporných opatření některá zrušit.

Česká centra nejsou v problémech nově. Ona se dostala do těch hlavních problémů už v roce 2021. Co se stalo v roce 2021? V roce 2021 vypukla aféra Vrbětice a v důsledku této aféry jsme de facto zmrazili vztahy s Ruskem.

Jak to souvisí s českými centry? No, naprosto zásadně, protože činnost českých center byla z velké části financována z výnosů českého domu v Moskvě. A samozřejmě, když po té vrbětické aféře a zmrazení českoruských vztahů se z toho českého domu v Moskvě, který byl hotel a který byl využíván poměrně hojně, stalo pasivům.

Prázdná budova, kterou je potřeba akorát udržovat a nic nenese.

Tím pádem vypadla podstatná část příjmu českých center.

To se stalo za ministra Kulhánka.

Pak přichází ministr Lipavský a ministr Lipavský tomu nasazuje korunu v tom, že ta česká centra slučuje s kanceláří, která má na starosti českou účast na výstavě Expo.

Ta česká účast na výstavě Expo v Osadce přinesla obrovský dluh.

Česká centra, která už tak byla ohrožená, poměrně chatrná, tak dostala navíc obrovský dluh, který je teď táhne pod vodu.

Proto jsou dnes na zrušení.

Na té správě něco dobrého i něco špatného.

Co je dobré na správě ohrožení zrušení českých center?

Je na tom dobré to, že česká centra s českým centrem je to trochu podobné, nebo spíše analogické jako s tím úřadem vlády.

I ta česká centra si ovládli vnější aktéři.

Tentokrát to nejsou progresivistické nevládky, ale řekněme pražská kulturní fronta – všichni ti lidé, kteří se pohybují v kultuře a kteří se snaží tu kulturu nějakým způsobem prodávat.

A bohužel orientace, ideologická orientace tohoto prostředí je naprosto jednoznačná: progresivistická, antikonzervativní, antinárodní, bruselská, globalizační, gendrová. Všechno, co vás napadne, tam máte.

Takže to, že tohleto prostředí přijde o svoji instituci, to vůbec není špatně. Ale pak tu je přece jenom něco, co špatně je, protože Česká centra jsou hlavním nástrojem české kulturní diplomacie a my kulturní diplomacii potřebujeme.

Měli bychom ji samozřejmě dělat jinak, než ji dělala Česká centra, která to prostě skutečně přenechala těm různým kulturním aktivistům, pražským kulturním aktivistům.