CNN Prima NEWS (23.6. 2026)

A rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu teď proberu s poslanci Janem Papajanovským.

Vítám vás tady. Hezký den.

>> Dobrý den. Díky za pozvání.

>> A vítám tady také Jindřicha Rechle.

Dobrý den i vám.

>> Já děkuji za pozvání a přeji všem divákům CNN Prima News. Hezké dopoledne.

>> Pane Rechle, tak co na to říkáte?

Prezident Petr Pavel udělal to, co avizoval v případě, že vláda rozhodne o jeho neúčasti, což se stalo včera, podá kompetenční žalobu. To se stalo před několika málo minutami.

>> No, já to vnímám jako umanutost skutečně. To se nedá podle mého názoru jinak hodnotit. V tom vyjádření Petra Pavla bylo několik věcí, se kterými já bych zásadně nesouhlasil a považuji je za objektivně nepravdivé.

On nebyl z té delegace vyloučen. On do ní nebyl nikdy zařazen. To je velký rozdíl. To znamená, vláda jasně řekla, kdo tam pojede a Petr Pavel v té delegaci nikdy nebyl. To znamená, nemohl být ani vyloučen.

A podle mého názoru to, co tam bylo především nesprávně řečeno, je respektive byla to demagogie od Petra Pavla, že on říkal, že to nedělá kvůli sobě. No, on to dělá kvůli sobě, kvůli nikomu jinému. Prostě my vidíme, že on se chce na ten summit na to jednoznačně dostat.

A já bych chtěl říct jenom jednu věc. Já nevidím tam vůbec jeho jakýkoliv přínos. Kromě těch obecných frází, že by měl tam dobré postavení, to měl za administrativy Joea Bidena. Za administrativy Donalda Trumpa už tam zdaleka tak dobré postavení nemá. Tak já prostě nevidím nic, čím by tam on přinesl nějakou přidanou hodnotu. Co by tam on vyjednal navíc, než tam vyjedná Andrej Babiš?

Naopak, on by tam začal kritizovat vládu za to, že nevydáváme 2 % HDP. Začal by tam zcela jednoznačně kritizovat vládu, což už udělal v Estonsku, že nepřispíváme na muniční iniciativu. Možná by tam rozvíjel nějaké své myšlenky o společné evropské armádě a v podstatě by jednal v rozporu s politikou vlády a zahraniční politiku určuje vláda.

Tak pane Jana Papajanovského, prezident Petr Pavel v tom svém obsáhlém vyjádření zmiňuje to, že došlo k prolomení nějaké ústavní zvyklosti. Bylo tady 20 případů, 20 účastí České republiky na summitu Severoatlantické aliance. V jednom případě se neúčastnil. Byl to z vážných zdravotních důvodů. Tak neměli bychom ctít takové zvyklosti?

>> To není ústavní zvyklost. To je zvyklost. To znamená, že vláda tradičně zvala prezidenta společně s vládou, tam jezdil prezident, ale bylo to také v situaci, kdy ten prezident respektoval zahraniční politiku vlády.

Já si nepamatuji jeden jediný případ, kdyby Václav Klaus nebo Miloš Zeman jeli do zahraničí a tam by kritizovali vládu. Pokud zde dochází k nějakému sporu mezi prezidentem a vládou na naší domácí půdě, pak je to v pořádku, ale jet do Estonska a tam se pustit do naší vlády, to už je diplomatické faux pas a jasně to ukazuje, že prezident nehodlá respektovat udržovaný kurz zahraniční politiky vlády. A to je ten zásadní problém a proto tam nejde.

Ale ústavní zvyklost to není, protože ústava neříká nic o tom, kdo má jezdit na nějaké summity.

>> Děkuju, pane Papajanovský. Tak jak vyhodnotíte krok prezidenta Petra Pavla? Podá tedy skutečně kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.

>> No, já myslím, že je to krok, který je logický. Prezident Petr Pavel to pravděpodobně nedělá kvůli sobě, protože je jen málo pravděpodobné, že by Ústavní soud zvládl rozhodnout do toho červencového summitu. Takže on to dělá kvůli budoucím summitům, kvůli budoucím prezidentům.

Takže v tomhle ohledu podle mě pan Reichl nemá pravdu. To, co je důležité a co já bych tady opravdu znova vypíchnul, je to, že my už jsme tady měli 20 summitů NATO a 19 z nich se zúčastnil prezident. To podle mého soudu zcela jednoznačně ústavní zvyklost zakládá, protože v ústavě to máme nějak napsané, ale to, jakým způsobem si ti jednotliví ústavní činitelé tu ústavu vykládají, jak se prakticky chovají, no, právě tímto způsobem ty ústavní zvyklosti vznikají.

Takže tady podle mě je to zcela jednoznačné. Uvidíme samozřejmě, jak se k tomu postaví Ústavní soud. Je to nakonec nezávislý orgán, který máme právě proto, aby o těchto věcech rozhodoval.

A co se týká toho mandátu, tak je to tak, že prezident by samozřejmě na tom summitu respektoval postoj vlády, protože vláda vždycky pro tyto oficiální summity schvaluje mandát a na základě toho, co je uvedeno v tom mandátu, se ten prezident chová.

Je samozřejmě pravda, jenom dokončím větu. Je samozřejmě pravda, že i v minulosti ti prezidenti různě tu vládu třeba kritizovali, nesouhlasili a tak dále. Stačí třeba připomenout prezidenta Václava Klause, který byl výrazně euroskeptičtější, než byly tehdejší vlády. Ale to neznamená, že ty oficiální mandáty potom nerespektoval a stejné by to pravděpodobně bylo i v případě prezidenta Pavla.

>> Rozumím. Ale zmiňoval to tady už i Jindřích Reichl, to, jak prezident kritizoval naši neúčast v té muniční iniciativě v Estonsku. V Litvě se vyjadřoval právě kriticky také k těm našim výdajům na obranu. Tak není to právě zpochybňování zahraniční politiky, kterou skutečně má dělat vláda?

>> Tak je potřeba vnímat zahraniční politiku v nějakém širším kontextu, kde samozřejmě pan prezident má právo vyjadřovat se odlišně od toho, co říká vláda a má právo do toho vstupovat. Ale potom samozřejmě na ta jednotlivá konkrétní jednání, jako je třeba summit NATO, vždycky vzniká konkrétní mandát toho, co tam má být projednáváno. To je, prosím vás, takovýchto papír, takovýto dokument, kde je přesně napsáno, co ti vládní představitelé říkají, přesně napsáno, co si ti vládní představitelé myslí. A tam samozřejmě pan prezident je natolik zkušený diplomat, že by ten mandát vlády určitě respektoval.

>> Na druhou stranu, jak je to uvěřitelné to, co říká prezident, pakliže pro jedno publikum by mluvil nějakým tónem a pro to druhé, kde říkáte, že by se on držel samozřejmě toho vládního, těch vládních notiček? Tak jakou váhu pak to má?

>> Pozor, já říkám, že by se pravděpodobně držel, protože já nejsem prezident, nejsem ani mluvčí kanceláře prezidenta republiky, takže já tady komentuju něco, kde nemám úplně tu detailní informaci. Ale co se týká toho vašeho dotazu, tak já si myslím, že tam velký rozpor není.

Prezident nemá rozpor vůči Andreji Babišovi, protože já myslím, že se tam v průběhu času ty jejich názory sblížily. Nakonec si Andrej Babiš střídavě začal říkat, že ty 2 % na obranu dodržíme, že dokonce budeme stoupat nad ty 2 %.

Ale jsou to ty různé přívěšky Babišovy vlády, jako je třeba tady pan Reichl nebo jako je pan Okamura, kteří tady ty závazky zpochybňují. A tam samozřejmě pan prezident v rozporu je, protože to je v rozporu se zájmy České republiky, abychom do obrany neinvestovali.

>> Tak budeme si muset počkat na rozhodnutí Ústavního soudu.

Pan Pápá Jonovský už o tom mluvil, že se zřejmě nestihne rozhodnout o tom do právě konání toho summitu, který začíná už 7. července.

Nicméně zaznívá už, že toto budou řešit přednostně v případě, že by se rozhodlo o tom, že prezident má pravdu, respektive že je v právu a že by měl být součástí té delegace.

Dokážete si to představit, že by premiér s prezidentem i s ministrem zahraničí obrany vyjeli společně?

>> No, tak já myslím, že za téhle situace už by to bylo extrémně kontraproduktivní a to je myslím všem zřejmé.

Mně se líbila tady ta filipika pana Pápá Jonovského, jak říká.

No tak já teda si myslím, že by to pan prezident dodržoval.

No, já nevím, jestli by to dodržoval, protože nejsem součástí jeho kanceláře a tak dále a tak dále.

Podívejte se, přece ta situace je naprosto jasná.

Nevím, jestli byl pan Papajanovský teď někdy na dovolené.

Andrej Babiš jasně řekl, že férově přiznává, že letos dva procenta HDP na obranu nesplníme. To řekl minulý týden.

Já si nedovedu představit, že Petr Pavel pojede na summit do Ankary a bude tam říkat: "To je v pořádku, že neplníme dva procenta." No, nebude.

Samozřejmě, že nebude.

Půjde prostě kontra proti té vládě a to je strašně špatně.

A znovu říkám, pojďte mi, prosím vás, říct, kde je ta přidaná hodnota.

Co tam ten Petr Pavel dojedná víc než naše vláda?

Já si myslím, že vůbec nic.

Z hlediska obyčejného občana jeho přínos je nula.

A naopak z hlediska naší republiky a zahraniční politiky je ten přínos mínusový, protože v USA má velký černý puntík za to, jakým způsobem se vyjadřoval na adresu Donalda Trumpa, kdy řekl, že poškodil to více než Vladimír Putin.

A myslím si, že já tedy za sebe, kdybych byl členem vlády, tak bych řekl, že chci splnit panu prezidentovi jeho přání, protože řekl, že doufá, že už tak odpudivé lidské bytosti, jako je Donald Trump, nebude muset nikdy podat ruku.

A to je samozřejmě otázka, zda ten černý puntík tam bude a jak to bude vnímat americká strana.

To vám garantuju, že ano.

To je otázka všechny... Pardon, jenom jednu větu na to.

Veškerá velvyslanectví v České republice monitorují velmi pečlivě výroky našich ústavních činitelů a těch nejvyšších zvlášť.

Jestli si někdo myslí, že tohle Američané nezaznamenali, že o tom Donald Trump neví o tom výroku, tak se šeredně mýlí.

Tak když říkáte, že to velmi pečlivě monitorují, tak určitě musí velmi pečlivě také monitorovat vyjádření Andreje Babiše, který právě mění své názory.

Když se v Hágu loni domluvilo tři a půl procenta na obranné výdaje, respektive pět plus jeden a půl ta aditiva k tomu další, tak Andrej Babiš řekl, že toto je závazek té minulé vlády, který on plnit nebude. My možná se dostaneme někdy k těm dvěma procentům.

Teď jak víme, Andrej Babiš obrátil, řekl, že ano, dva procenta budeme plnit. Letos to ještě nezvládneme.

Jakým způsobem toto bude vnímáno ze strany Spojených států i dalších aliančních členů?

Ta neochota České republiky... Andrej Babiš mluví o tom, že na prvním místě jsou pochopitelně občané, že se bude zaměřovat na zdravotnictví, na ten sociál, obranu až v dalším sledu.

Tak jak toto bude vnímáno?

>> Tak chtěl bych předeslat, že se na to dívám úplně stejně jako Andrej Babiš.

Já myslím, že v tuto chvíli sociální politika, zdravotnictví, vzdělávání má z mého pohledu mnohem vyšší prioritu, než prostě to, abychom dávali dva procenta HDP na obranu.

To říkám zcela jednoznačně.

Ono totiž, jestli tam dáme jedna osmdesát devět nebo dvě procenta, to nemá fakticky pro naši obrannou schopnost žádný rozdíl.

A mimochodem minulá vláda to neplnila také celé čtyři roky.

Ah ano, pojďme si to říct otevřeně, tak jak to říkají diplomaté v kuloárech.

Donald Trump tam bude mít dva papíry.

Na jednom budou ti, kteří mu nepomohli při vojenské akci v Íránu.

Na druhém budou ti, kteří neplní dva procenta a teď bude záležet, který ten papír pro něj bude mít větší váhu.

Ale zase pojďme si říct zcela jednoznačně, že my jsme suverénní země a nejsme tady od toho, abychom jenom plnili pokyny Spojených států.

To bude skutečně o tom vyjednávání, které si myslím, že je třeba vést velmi tvrdě.

Andrej Babiš ho podle mého názoru přesně tímto způsobem povede.

Jasně řekne, že prostě v současné době na to nemáme, že bychom tím zásadním způsobem ohrozili stabilitu našich veřejných financí a museli dělat velmi bolestivé kompromisy právě v těch oblastech, jako je zdravotnictví a další velmi důležité sektory, ale že se k tomu postupně dostaneme a to je myslím si naprosto v pořádku.

Takhle by ta delegace tam měla vystupovat.

>> Pane Papajanovský, bude chybět prezident Petr Pavel v České republice na sumitu Severoatlantické aliance?

Určitě chybět bude, protože je to zkušený politik, je to zkušený diplomat, je to člověk, který všechny ty lidi, kteří tam budou, dobře zná, nakonec s nimi několik let spolupracoval.

Zároveň je potřeba poznamenat, že ten výrok prezidenta Pavla vůči Donaldu Trumpovi já osobně za šťastný nepovažuji.

Na druhou stranu není to tak, že by Severoatlantická aliance byla tvořena jen Spojenými státy americkými.

Je tam celá řada států.

A to, že prezident Pavel měl nějaký výrok vůči prezidentu Trumpovi, neznamená, že zbytek aliance se s ním nebude bavit.

Možná naopak v případě některých jiných členů aliance to naopak otevře dveře, protože Donald Trump je prezident, který má spory s různými členy Severoatlantické aliance.

Co se týká té vnitrostátní situace, tak já přínos prezidenta Pavla bych mohl vnímat v tom, že on dobře zná tu vnitrostátní situaci, ví, jaké jsou vnitrostátní priority Babišovy vlády, zároveň ale s Babišem komunikuje o tom, že ten premiér přehodnocuje svůj názor, že nakonec ty dva procenta začneme dávat, byť to nebude letos, pravděpodobně to bude v příštím roce a my jako opozice na to budeme výrazně tlačit.

A tohle je něco, co by třeba prezident Petr Pavel vzhledem ke svým zkušenostem, vzhledem ke svým kontaktům mohl velmi dobře pomoci vysvětlit, a vzhledem k tomu, že by na tom summitu mohl být vnímán přeci jen jako trochu víc neutrální figura na rozdíl od Andreje Babiše, který je prostě pod tlakem svých koaličních partnerů, jako je tady pan Rajchl.

>> Děkuji.

Poslanci Jan Papajanovský a Jindřích Rajchl byli našimi hosty.

Díky za to, pánové.

Hezký den vám přeju.

>> Děkujeme za pozvání a hezký den divákům.

>> Děkuji.