Libor Vondráček vs. Kateřina Demetrashvili o prezidentově cestě na summit NATO

Hezký den. Děkujeme. Pane Vondráčku, tak jak by podle vás měl rozhodnout kabinet na svém dnešním jednání? Měl by být prezident Petr Pavel součástí delegace?

Myslím si, že neměl by měnit ani premiér, ani celá vláda svoji pozici a že by skutečně na tento první summit po nové vládě, když nová vláda má nějakou novou politiku ohledně svého přístupu k armádě, tak by měli svoji pozici hájit svými vlastními zástupci. To znamená ministr obrany, ministr zahraničí a premiér. Tak to by mělo být složení, oficiální složení té delegace.

A tak jako v roce 2022, kdy zdravotní indispozice vytvořila překážku účasti prezidentu Miloše Zemana, tak indispozice Petra Pavla v podobě toho, že není schopen hájit vládní pozici, tak je tou překážkou, která mu brání reálně tam jet a udělat tu práci, kterou je potřeba pro Českou republiku.

Rozumím. Nicméně, když jste přidal to srovnání, tak ze strany Miloše Zemana to bylo dobrovolné se vzdání, kdežto prezident Petr Pavel se akce účastnit chce. Tedy jaké jsou podle vás ty reálné důvody, proč by neměl být součástí delegace?

Reálné důvody jsou ty, že podle článku 63 naší ústavy sice prezident reprezentuje zemi navenek, ale zároveň podle odstavce tři v rámci tohoto článku tak konkrétní reprezentativní akty a konkrétní zastupování země navenek je spojené s tím, že je potřeba se sdílet tyto kompetence, a pokud se premiér či vláda rozhodne nesdílet možnost prezidentovi, aby českou republiku reprezentoval navenek, no tak pak prostě nemůže tam jet, nemůže nás reprezentovat a nemyslím si, že by se mohl úplně domáhat Ústavního soudu toho, aby s ním bylo sdíleno to, co s ním tedy premiér či vláda nemají v plánu sdílet.

K tomu možnému rozhodnutí Ústavního soudu se dostaneme. Paní Demetrašvili, za vás měl by prezident Petr Pavel být součástí delegace, přesto, že si to zjevně vládní představitelé nepřejí?

Jednoznačně, protože se jedná o držení kontinuity, jak už znělo, jsou jasná. Na tom sumitu se budou řešit nejen držení těch obranných výdajů slíbených, ale také jednotlivé technikálie obrany, rozdělení těch možností mezi členské státy, celkově budoucí směřování na to a Česká republika, stejně jako celá Evropská unie, by měly sice vstupovat sebevědomě, ale zároveň přijímat odpovědnost.

Takže já si myslím, že je naopak i v zájmu pana premiéra Babiše, aby se této delegace velice silně účastnil i pan prezident, jelikož má jasnou kredibilitu, co se týče NATO. Byl jedním z těch vysokých vojenských důstojníků v celém systému. Stal se jednou z toho širšího okruhu legend, zároveň udržuje kredibilitu, co se týče reprezentace, a má prostě přirozený respekt.

Takže já doufám, že vláda pro jednou použije zdravý rozum a neupustí tuto skvělou možnost přidat nám na zahraničním aspektu.

Pane Vondráčku, už jsem se na to ptal, ale máte skutečně obavy z toho, že by prezident Petr Pavel zastával jiné pozice, jiné postoje, než má vládní koalice?

Pokud by chtěl pan prezident říkat to stejné, co by řekli ministr obrany, ministr zahraničí či premiér, tak pak bych nerozuměl tomu, proč tak horlivě touží potom tam být. Pokud by skutečně měl být v uvozovkách pouze mluvící hlavou, která řekne to, co by sdělovala i vláda, pak je to podle mě malicherné na tom trvat.

A tím, že na tom takto trvá, tím, že se za to tolik bere, tak tím podle mě dokazuje právě to, že tam chce reprezentovat zemi jinak, než by jí reprezentovala vláda podle jeho názoru. Protože když tak touží tam skutečně být on tím hlavním, tak zřejmě očekává, že jeho účast splní nějaký jiný účel, než jaký by splnila účast vlády.

Já si opravdu myslím, že nová vláda s novou strategií by měla při tom prvním summitu, kdy je ve funkci, být zastoupena svými zástupci, protože nese zodpovědnost za zahraniční politiku. Je to zodpovědnost vlády a jak to bude v dalších letech, o tom se klidně můžeme bavit, ale na tomto summitu jsem přesvědčený, že by neměl být tím hlavním pan prezident.

Paní Demetrašvili, není teď ta pozice jak pana prezidenta, tak i vládní koalice, ale stejná? Protože Andrej Babiš víme, že otočil. Nejdříve říkal, že nebudeme dávat 2 % na obranu. Teď ale mluví o tom, že se o to pokusíme, ale letos, že to ještě nesplníme. Tak v čem se ta stanoviska mohou rozcházet? Byla by podle vás rozdílná nebo ne?

Co se týče obranných výdajů, tak pan Andrej Babiš zatím spíš působí jako stroj na výmluvy. Jsem ráda, že konečně zafungoval, jak už mnohdy předtím, politický tlak našich spojenců, především ze strany USA a poznal, že to, co nejdříve opakoval, že je jen křik opozice a válečných štváčů, že je skutečný problém.

Jak už jsem říkala, musíme sice vystupovat sebevědomě, ale zároveň brát na sebe i svůj díl odpovědnosti. To samozřejmě budeme řešit na předcházejícím summitu.

Bohužel pravdou je, že ideálním stavem by bylo sladění jak vlády s reprezentací pana premiéra, tak i pana prezidenta. Momentálně se ale nacházíme v situaci, kdy pan Macinka se snaží pana Babiše udržet v určitém stádiu zákopové války, protože je prostě pravdou, že tento spor pocházel z touhy vytvořit extrémní případ kohabitace. A zatím to působí jenom jako frustrace a je to škoda.

Unavuje to společnost a stáčí to tu debatu úplně jinam. Pan ministr Macenka si zjevně asi myslí, že hraje nějaké pětidimenzionální šachy, ale zatím to skutečně vypadá, že se nenaučil ani dámů.

Pane Vondráčku, souhlasíte s tím, že ten spor mezi hradem a vládou vznikl na popud motoristů, respektive na to nejmenování Filipa Turka ministrem?

Tak ten spor je částečně politický, částečně ústavněprávní, ale má i tu osobní rovinu. A nelze se tomu divit.

Pokud Petr Pavel osočil Filipa Turka, že adoruje totalitní režimy, pokud na něj tímto způsobem zaútočil a obvinil ho z něčeho, co není hezké, tak asi nemohl očekávat, že mu za odměnu padne Filip Turek a motoristé okolo krku a budou ho chválit.

Takže tu osobní rovinu do toho bohužel dostal tento postoj pana prezidenta k Filipu Turkovi a ty vztahy jsou pochopitelně ovlivněné. Přesto, že jsou to jistě profesionálové a každý funguje v rámci toho, jak si vykládá ústavu.

Pan prezident si jí vykládá velice široce, ale i ta osobní rovina je důležitá. Obávám se, že vzhledem k tomu, co pan prezident již udělal, tak s tímto panem prezidentem a s touto vládou asi úplně v rámci té osobní roviny se to nedokáže zaholit. To si myslím, že by bylo nerealistické očekávat.

Tedy nebýt této události mohl by být prezident součástí delegace.

Pane Vondráčku, nebýt této události určitě ty vztahy by byly lepší, ale to, co je tím hlavním kritériem, proč já osobně si myslím, že by neměl být pan prezident tím, kdo za nás bude mluvit na summitu NATO, no, tak to jsou ty výroky prezidenta o tom, že by nebyl schopen hájit pozici vlády a od nich se začala odvíjet jeho snaha tam za každou cenu být.

A od té chvíle se začala vůbec vést ta diskuze, která se tentokrát vede mimořádně dlouhou dobu, několik měsíců předtím, než ten summit proběhne.

A vzhledem k tomu, jaké výroky kdysi měl třeba pan prezident na adresu Donalda Trumpa, když řekl, že to je lidsky odpudivá osoba, tak si nemyslím, že právě on je tím, kdo má potenciál tam ty vztahy dostávat do co nejlepšího stavu, protože i tyto výroky ovlivňují to, jak se na nás dívají naši partneři.

A vzhledem k tomu, že on nás reprezentoval na minulých summitech a stejně vláda ani v roce 2024, ani v roce 2025 neplnila ani ta 2 % HDP, tak možná by stálo za to udělat změnu a zkusit otevřít novou kapitolu našich vztahů i s NATO.

Teď přidáme aktuální zprávu.

Britský premiér Keir Starmer rezignuje.