Může za to: Všehoschopné vedení ČT a Babišova první vláda

# Vítejte u pořadu Muže za to.

Víte, proč dnes bývalé vedení veřejnoprávních médií tak zarytě mlčí o svých skutečných zájmech?

Víte, že muž, který aspiroval na post generálního ředitele České televize, otevřeně před studenty přiznal, že kašle na základní pravidlo ověřování zpráv ze dvou zdrojů.

Víte, že zatímco se management na obrazovce zaklínal nezávislostí a objektivitou, elitní moderátor mohl na sociálních sítích beztrestně šířit lži o lidech a porušovat novinářské desatero.

A víte, že zatímco systém kavčích hor dnes tvrdě vymáhá poplatky už i za obyčejný mobilní telefon, tehdejší management před tímto jasným ohýbáním pravidel slepě zavíral oči.

Jak tento systém přelévání vlivu a nedotknutelnosti veřejnoprávních elit funguje?

Pojďme na to.

## Situace v České televizi před pěti lety

Dnes se vrátíme do doby před pěti lety, kdy v kanceláři generálního ředitele České televize seděl Petr Dvořák a poprvé se pod ním vážně rozkývala židle.

Události z té doby ukazují, komu tehdejší televizní management ve skutečnosti nadržoval, jaká privilegia vyvoleným poskytoval a jak nakládal s veřejnými penězi.

Podívejme se na fakta.

V té době moderátor Jakub Železný veřejně potvrdil, že vážně a upřímně zvažuje kandidaturu na generálního ředitele veřejnoprávní televize.

Oháněl se tím, že dokáže rozpoznat, co je pro média dobré a sliboval zaměstnancům takzvané bezpečné pracovní prostředí.

Jak toto bezpečí vypadalo v praxi?

Zatímco drtivé většině občanů se v době koronavirové krize platy masivně snižovaly, v České televizi navzdory krizi rostly.

Průměrný plat tam dosahoval 44 000 Kč, což bylo o téměř 9 000 více než celorepublikový průměr.

A to nejlepší – bezpečí pod dvořákovým managementem znamenalo i to, že redaktoři mohli udělat prakticky jakýkoliv prohřešek proti televiznímu kodexu a generální ředitel to nechal v klidu.

Chyby se v ČT zkrátka neřešily. A právě na pozadí tohoto systémového propojení má tehdejší analýza z cyklu Aby bylo jasno mrazivě přesný rozměr.

Tehdy jsme s Hanou Lipovskou velmi přesně odkrývali, co se dělo pod povrchem vládními politiky chráněné instituce.

Podívejme se na to.

## Porušování novinářských pravidel

Za prvé, Jakub Železný tvrdě narazil na pravidla vlastního novinářského desatera, když na sociálních sítích urážel lidi slovními hříčkami jako béčkový hudebník či trapný komik.

Za druhé, jak elitní moderátor ukázal naprostou neúctu k faktům, když křivě nařkl z vědomé spolupráce s Bohátem Jana Kříže, jehož jméno přitom soud pravomocně vyškrtnul už o devět let dříve.

Za třetí, jak se tehdejší management České televize odmítl postavit za koncesionáře, odmítl řešit porušování kodexu, které je podle zákona porušením zákonníku práce a nechal vyvoleného moderátora zacházet s pravidly zcela volně.

Pod ředitelem České televize Petrem Dvořákem se patrně kýve židle. Spekulace o jeho možném odvolání zveřejnil týdenník Reflex.

Moderátor Jakub Železný v rozhovoru potvrdil, že vážně a upřímně zvažuje kandidaturu na generálního ředitele veřejnoprávní televize.

Jakub Železný říká, že dokáže rozpoznat, co je dobré pro veřejnoprávní média a co pro ně dobré není. A hlavní pro něj je spokojený zaměstnanec, profesionál, který ví, že se k němu zaměstnavatel chová skvěle a že mu vytváří bezpečné pracovní prostředí.

Moderátor Železný má štěstí. Česká televize totiž skutečně vytváří bezpečné pracovní prostředí.

Například průměrný plat jejich zaměstnanců je 44 000 Kč, což je o téměř 9 000 Kč víc, než je průměrná mzda v celé České republice.

Pracovní bezpečí zaměstnanců nespočívá pouze v tom, že zatímco se řadě občanů platy v době koronavirové krize masivně snižují, tak v České televizi navzdory krizi rostou.

Bezpečí zaručuje i současný management – ať redaktoři udělají téměř jakoukoli chybu či dokonce prohřešek proti televiznímu kodexu, za který by kdokoliv jiný přišel o práci, generálního ředitele Petra Dvořáka to nechává v klidu.

Chyby zřejmě neřeší.

Nevěříte? Pojďme se podívat.

## Incident se státním vyznamenáním

Moderátor Jakub Železný si profesně zakládá na tom, že provází diváky České televize státními svátky, jako je například výročí 17. listopadu nebo 28. října.

Nejinak tomu bylo i v den výročí vzniku samostatného Československa v loňském roce. Tehdy živě reportoval z Pražského hradu.

Zveřejní se seznam oceněných, ale fyzicky ta vyznamenání ti lidé dostanou až v příštím roce.

Poté moderátor komentoval seznam vyznamenaných na své sociální síti.

Jeho tweet vzbudil obrovskou pozornost, protože v něm ve slovních hříčkách typu béčkový hudebník, trapný komik nebo žádný kadet zmínil krycí jména lidí vedených v archívech StB jako agenti.

Jeho vyjádření na Twitteru je v přímém rozporu s desaterem pro práci novinářů České televize na sociálních sítích, jehož vznik sám moderátor velmi vítal.

Hrozně moc jsem si přál, aby to desatero vzniklo.

Podle zmíněného desatera mají být novináři České televize obezřetní při používání vtipu, ironie, sarkazmu nebo nadsázky.

Nakolik se do tohoto pravidla vejdou hodnocení jako béčkový hudebník nebo trapný komik, ponecháme na hodnocení diváka.

Rovněž nebudeme poměřovat osobní integritu člověka, který si jako moderátor zakládá na tom, že je tváří přenosu o udělování státních vyznamenání a několik desítek minut poté se vyjádří na sociálních sítích, jak mu některá vyznamenání vadí.

Zastavíme se u objektivity, po které sám Jakub Železný volá.

Opět se jedná o objektivitu v věcech, které můžeme objektivitou poměřovat.

Pojďme tedy poměřovat objektivitu.

Jako kadet byl v archivech bezpečnostních složek veden advokát Jan Kříž.

Ten obdržel v roce 2013 státní vyznamenání od prezidenta Zemana.

Jeho jméno ale už bylo v roce 2004, tedy devět let před udělením vyznamenání soudem ze Seznamu spolupracovníků StB pravomocně vyškrtnuto.

Opravdu moderátor svým tweetem projevil úctu k faktům, jak požaduje desatero, a opravdu zveřejnění nepravdivé informace naplňuje základní parametry novinářské práce, jak desatero požaduje rovněž?

## Kodex a praxe

Jakmile kdokoli zpochybní profesionální výkon zaměstnance ČT, začne se on sám nebo jeho nadřízení ohánět svobodou slova, politickým tlakem a ohrožením demokracie.

A když je nejhůř, vytáhnou kodex České televize.

Ten schválila poslanecká sněmovna a zákon určuje, že se porušení kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zákonníku práce.

A na tento kodex je navázáno i zmiňované desatero, se kterým moderátor Železný zachází – dá se říci – velmi volně.

Přitom on sám v tisku tvrdí: "Pozor! Pravidla přece nelze ohýbat nebo dokonce obcházet."

A management ČT mlčí.

Zajímavé je, že Jakub Železný, pretendent na budoucího ředitele České televize, zachází se samotným poslanci schváleným kodexem. A upozorňuji, že porušení kodexu se rovná porušení zákonníku práce.

Kodex říká, že Česká televize smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě nezávislých zdrojů.

To ovšem zřejmě platí pro jiné zaměstnance, nikoliv pro moderátora Železného.

Tak to alespoň vyplývá z jeho slov pro studenty.

Nepotřebuju mít tady potvrzení ze dvou zdrojů.

Prostě je mi líto, kdo by byl ten druhý zdroj.

Takže právě jsme slyšeli, pokud jde o pracovněprávní předpisy, co je dovoleno veřejnoprávnímu bohu, není dovoleno občanovi. A víte proč? Moderátor totiž disponuje mimořádnou superschopností. Já kouknu a prostě vidím.

No a my koukáme, zíráme a platíme.

Jakub Železný nakonec z hlavních zpravodajských relací České televize odešel. Jenže nezmizel z Kavčích hor definitivně. Ani omylem. Systém si své věrné přece umí podržet. Železný sice opustil Události a Události komentáře, ale v České televizi zůstal. Víte jako kdo? Jako interní školitel, který má na starosti analýzy moderátorských výkonů a přípravu nových projektů. Navíc se na obrazovky vrátil jako moderátor publicistického pořadu Historie CS. Zákulisní vliv a teplé místo veřejnoprávní instituci mu tak zůstaly, i když už se s ním nevidíme v hlavním vysílacím čase.

A proč by také odcházel, když pro něj platí úplně jiný svět, než pro běžné smrtelníky?

Když Jakub Železný přednášel studentům, bez obalu přiznal, jak naložil se zákonnou povinností ověřovat zprávy ze dvou nezávislých zdrojů. Řekl doslova: "Nepotřebuju mít tady potvrzení ze dvou zdrojů. Prostě je mi líto, kdo by byl ten druhý zdroj."

Veřejnoprávní kodex, jehož porušení je podle zákona porušením pracovní kázně, tak nahradil čistou arogancí a vlastní domělou superschopností, kterou sám definoval slovy: "Já kouknu a prostě vidím."

A zatímco se vedou debaty o miliardách pro veřejné instituce, občané platí vyšší mediální poplatky i tehdy, když televizi nesledují a vlastní jen mobil nebo počítač. Staré vedení je pryč. Otázka ale zůstává. Odešel i systém, který pomáhalo vytvářet? Kdo dnes rozhoduje o tom, které názory dostanou prostor a které ne?

No a právě proto vznikl verox.cz. Místo, kde najdete nemainstreamové názory, analýzy, komentáře i zpravodajství přehledně na jedném místě. Zdarma, bez reklam a bez algoritmických filtrů. Prostě Berox — mainstreamový detox. Protože bez informací není svoboda a bez skutečné plurality názorů není ani skutečná demokracie.

A přátelé, nezapomeňte ani na naše další pořady. V pořadu Nalevo se s vámi ve 20:00 opět setká profesor Petr Drulák, který nabídne svůj pohled na českou i světovou politiku, mezinárodní vztahy a aktuální události. Sledujte, aby bylo jasno, a berox.cz — zůstaňte sami.