O energetické inflaci i o EURU 2026 🎙️ Vyšel třiačtyřicátý díl podcastu 😎

Vážení diváci, vážení posluchači, vítám vás u 43. dílu našeho společného podcastu s Karlem Hablíčkem.

Sorry, jako.

>> Vítáme vás a dneska jste nemocnej vy.

Minule jsem byl já.

Je to slyšet.

No, my jsme byli na výjezdu a byli jsme v Plzni a bylo to venku. Jako jsme začínali investici chirurgických pavilonů. No a dali nás na takovuo platformu a strašně nám foukalo. Bylo tam asi šest lidí a než domluvili, tak jsme byli nemocní.

Karle, jak se jmenuje ten váš kocour?

>> Otík.

>> Krása.

Tak koukejte, já mám tady pro vás plno dárků.

Ty jo.

>> Tady koukejte, já jsem byl ve firmě Vafo.

Díky.

>> Díky.

>> To je skvělá česká rodinná firma.

Tady máte beef monoprotein. Koukejte, tady jim dělají i konzervy takovédle.

>> Od našeho podcastu si pamatuju, jak se jmenuje náš kocor.

>> No tak já jsem vás chtěl vyzkoušet, protože když jsme byli v té Plzni — kdybyste si nepamatoval — tak tam bude jedinečná investice, nejlepší v Evropě, kde rozeznají začínajícího Alzheimera. Jo, hned bych vás tam poslal, ale tak jste to zvládli dobře.

Mám tady pět — koukejte — celou tašku pro vašeho Otíka.

>> Všichni se nám smáli, ale aspoň je na tom vidět jedna věc, protože mě baví, jak lidi to sledují a hlavně naši oponenti, novináři, jak si myslí, jak to máme nacvičený ten scénář.

Já vůbec nevím, o čem budete mluvit. Vůbec nevím, na co se budete ptát. Jenom fakt nemáme nacvičený vůbec nic.

>> Improvizujeme.

>> Improvizujeme.

>> No, byl jste v televizi?

Dneska je tedy neděle.

Nebyl jsem, nebyl jsem.

>> My to vždycky točíme v neději, takže tohle vyjde.

Nebyl jsem, byl jsem výjimečně sedmou.

No a samozřejmě největší událost bude, kdo půjde do Ankary. Zase to bylo dneska v neděli.

No tak pro vás tady exkluzivně — exkluzivně, Karle — i pro vás mám data přímo z NATO. Preliminary figures estimates as of 2026.

Takže pokud to nikdo neví, ještě rok 26 neskončil, takže v Ankaře budeme se bavit o roce 25.

Vážení diváci a posluchači, no a podle tohoto přehledu Česká republika skončila ze 32 zemí. Ale jedna z těch zemí je Island, která nemá ani armádu.

>> Hm, hm.

>> Protože jí hlídají Spojené státy.

Tak jsme skončili na 29. místě. Procento je 1,86.

>> No, takže vlastně by to mělajet obhajoba opozice, ne?

Co říkáte?

No, ale to je to, co jsme říkali. Mimo jiné tyto čísla už na to upozorňovali, jestli si vzpomínáte, na konci roku 2022.

>> Dobře.

No, ale samozřejmě Česká republika nahlásila podle této tabulky ministerstvo obrany na tento rok 2,01. Jo, to budeme v 27.

No a samozřejmě se můžeme o tom bavit, co ty procenta, jak to je, ne?

>> Tak oni to jinak přepočítávají.

>> No.

A v 26 nikdo neví, no.

No, protože nevíme, jaký bude HDP — hrubý domácí produkt — ještě, ne?

Jasně.

Ale když si vezmeme například Estonsko, které má 7 800 vojáků, nemá žádná letadla ani helikoptéry, tak mají 3,93 procent. No, tak otázka je: je to jediné dobré kritérium?

>> To já vám rovnou řeknu, není.

Je to jenom za procenty. Já rozumím, že to je jedním z kritérií a musí být nějaká metrika, ale přece stejně se musíme bavit o energetické bezpečnosti, o průmyslové bezpečnosti, o lékové bezpečnosti. A do toho všeho musíme sypat desítky a stovky miliard Kč, protože budeme mít možná o 10 tanků víc, ale když tady bude blackout, tak budeme v ještě větším problému.

A to všechno musí zodpovědná vláda vyvažovat. Takže pokud to někdo směřuje jen k honu za procenty — 23, 24, 25 — tak výsledkem bude, že ty firmy, které tam dodávají, budou čím dál tím víc vydělávat. A nejsem přesvědčený, že ty výdaje všechny jdou správným směrem.

Konečně, ta minulá vláda — to všechno víme. Na poslední chvíli to dokupovali. Nejde jenom o kuchyni za 60 milionů.

>> Oni podváděli v roce 24, kdy zálohy na prosedovat skončili těsně pod 2 procenty. Ale to není kritika. ODS nikdy nepodporovala armádu. Až když vznikla válka — agrese Putina — no, tak když začali dělat kšefty, pak obrovská podpora.

>> Ale je třeba pořád připomínat ten rok. Když jsme končili v 21, náš plán byl o 5 miliard Kč vyšší, než kolik ODS poté odsouhlasila. Bylo to před válkou a chtěli to opět snížit o 5 miliard Kč.

Ta válka je probudila, takže začali tam přidávat. Ale jakou formou to všichni víme. Ke konci roku to natahovali přes zálohové platby mimo jiné.

>> No a na co já se nejvíc soustředím, je vlastně nárůst počtu vojáků. Takže my jsme začali 1. ledna — 25 575 vojáků, zálohy 5 000 — a já jsem v rámci té koncepce je donutil, aby tam neměli 100, aby tam měli 3 000.

Ano, protože my jsme v tuto chvíli — to jsou poslední čísla za rok — teď se nám dost daří. V roce máme 14. největší armádu v rámci 32 členských států NATO a teď se daří.

No a mělo by. Já jsem navštívil vojenskou akademii. Máme skvělou školu v Brně. Ano, samozřejmě máme lékařskou fakultu, vojenská akademie v Králové. Takže to má absolutní prioritu. Chceme pro vojáky stavět byty a tak dále.

Takže ano, to bude velké téma. Kdo pojede do Ankary. Já myslím, že my v tom máme ve vládě víceméně všichni jasno, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne.

No, takže to je tohle. Vy máte něco nového, Karle?

>> Co mám nového?

No určitě dobrá zpráva o cenách energií, respektive energetické inflaci. Tenhleten týden důležitá zpráva. Tak už jsme nikoliv čtvrtí nejlepší v Evropě — myslím v Evropské unii — ale třetí nejlepší ve smyslu energetické inflace. Což se pak pozitivně promítlo i do celkové inflace a ta je zatím okolností taky třetí nejlepší v celé Evropské unii.

To znamená, nám se podařilo těch prvních několik měsíců dobře podchytit. Nechci říci, že to máme zcela pod kontrolou, ale daří se nám to.

A na rozdíl od vlády minulé, která to v tom počátečním období totálně promáchla — inflace jí vyletěla raketově nahoru — tak my, tím, že jsme zasáhli do cen energií, elektřiny — to je, vlastně jsme zrušili tu zelenou daň — a poté do těch pohonných hmot, tak se nám to podařilo ustát.

Takže vy jste to dneska říkal i v tom ranním podcastu, ale je to tak. V meziročně je nižší cena elektřiny o 11 procent. Takže každá domácnost, každá firma...

>> 11,5 procent, dokonce.

>> ...která dneska platí elektřinu, tak si musí uvědomit, že kdybyste neudělali ten zásah do těch obnovitelných zdrojů, tak by platila přibližně o 10 procent víc. Bez ohledu na to, jaká je cena. Vždycky 10 procent navíc by bylo díky těm obnovitelným zdrojům.

To si myslím, že je dost důležité. A díky tomu tu inflaci držíme. A to je dneska nejdůležitější hospodářský ukazatel, který se vyvíjí. Protože pokud by se nepodařilo inflaci uhrát, máme totální průšvih. Jak domácnosti — kdyby se jim znehodnotily úspory — tak samozřejmě firmy — nemluvě o tom, že bychom opět letěli dolů s konkurenceschopností.

Vážení diváci, to je nejdůležitější ukazovatel pro vás, protože inflace, neboli nárůst cen zboží a služeb, tak ty média vám neřekly za květen, že to kleslo z 2,5 na 2,1. Ale co nám tady kleslo?

Poslouchejte dobře.

Oddíl potraviny a nealkoholické nápoje.

V květnu klesly sýr o 2,6 procenta, olej a tuk o 16,4 procenta.

V dubnu byl pokles 13,5.

Ano, ceny cukru, ceny mouky klesly.

Ano, i mléka, i másla.

Takže nejvíc stoupily pohonné hmoty, ale teď už snad dneska má Trump narozeniny, je neděle 14. června.

Tak říkal, že snad už to podepíše s tím Iránem.

Ta ropa zletěla dolů na 86 dolarů za barel, co jsem viděl.

No, tak snad už to nějak dopadne a my samozřejmě se musíme zamyslet, jestli ještě dále budeme sponzorovat miliardu měsíčně, protože vy všichni dneska platíte o 8 Kč v průměru méně za cenu litru nafty a benzínu.

Takže inflaci jsme zrazili.

Ano.

Doufejme, že nikoho nenapadne navyšovat základní sazby, které jsou už tak strašně vysoké a proto jsou vysoké hypotéky a vysoké úvěry a já to stále říkám pořád.

Mimo jiné v pátek jsem byl na obrovském setkání, úplně opravdu gigantickém českých dopravců, výrobců elektrickýh nákladních automobilů a tak dál v Brně na výstavišti a tam byla Česma.

To je vlastně jejich zastřešující asociace, takže tam byli všichni ti dopravci, kamiondáci a tak dál.

Unizonu všichni tvrdí, že to byl správný zásah a poděkovali za to, že jsme nešli tou polskou cestou, která to překlopila přes daň z přidané hodnoty.

Tak to se dotklo samozřejmě domácností, ale nedotklo se to vůbec podnikatelům, zásobování kamionáků a tak dále.

Takže jsou spokojeni v tom, že jsme to udělali a že jsme podrželi zásobování a tím pádem infrastrukturu.

Z toho jsem měl radost.

Dobře.

Máme tady nějaké otázky.

Müllerová Katka píše: "Bouchalka tečka. Jak se vyvíjí trestní stíhání Sichrovské a spol?"

Jo, Bouchalka, to je ten psí útulna, jestli si vzpomínáte, kousek od Kladna.

Tak vyvíjí se to tak, že skutečně veterinární zpráva uznala, že tam došlo pravděpodobně k několika porušením zákona.

V současnosti dostali ti majitelé protokol o té kontrole.

Má tedy možnost se nějakým způsobem k tomu vyjádřit, ale to, co je podstatné, my jsme na to reagovali, pane Babiši, a reagovali jsme tím, že jsme před pár týdny na vládě přijali návrh zákona o zpřísnění trestu pro ty, kteří budou týrat kočky, týrat psy.

Ta minimální hranice jde ze šesti na dvanáct měsíců, ale pokud někdo zabije domácí zvíře, konkrétně psa nebo kočku, tak už to nebude bráno jako přestupek, ale bude to bráno jako trestní čin.

Chtěl jsem hrozně poděkovat všem těm, kteří se přičinili o to, že tu útulnu sledovali, protože tam odvedli obrovský kus práce.

Ta paní Erika byla i u mě na ministerstvu.

My jsme něco slíbili, splnili jsme to a díky tomu se ta útulna začala řešit.

Pomohlo nám hodně vedení města Kladna, kde jsou teda i naši lidé, takže začali přesouvat některé psy na Kladno.

Ty další nové psy se přesouvají na další útulny, takže díky těmto lidem se to podařilo vyřešit, ale systémově to řešíme tím, že zpřísňujeme tresty.

Super.

A když už jsme od těch trestů, máme tam ve sněmovně neplacené výživné — když někdo neplatí výživné, dávali jsme na to trestní sazbu 182.

Potom zvyšujeme tresty za organizovanou činnost při výrobě a distribuci drog.

Dneska ráno jsem měl video.

My budeme bojovat proti drogám.

Tam byl nějaký koordinátor, byl tam 10 let a nás přesvědčoval a ty novináři mu to žerou, jaký jsme skvělí v drogách.

Ano.

Liberální.

No ano.

Ale víte, jak to oni dělaj?

Ono je to jako s těmi novináři, že oni se strčí do nějaké pseudo mezinárodní organizace pro drogy a potom ze zahraničí jakože vypráví, jak jsme skvělí.

No, nejsme skvělí, vůbec nejsme skvělí.

A to, co se děje tady u nás — mám tady různé titulky — že vlastně děti to mají jako zmrzlinu, že jsou tam automaty a tak dále.

No a v pondělí tento týden — vlastně to už vyjde ve středu — my budeme schvalovat na vládě další zákony proti různým návykovým látkám, protože jak se to tu rozmohlo, tak to je neuvěřitelné.

Jsou titulky: "Děti si kupují drogy jako zmrzlinu. Po republice jsou stovky automatů, ze kterých si lze bez omezení koupit nebezpečné syntetické konopy napuštěné toxickými chemikáliemi."

I ty obchody, kde v podstatě ty zahraniční turisti často tam dostanou nějakou tu trapasu a potom končí na JIPkách a snažíme se to řešit, ale postupně, tak i to budeme řešit.

Takže je to ostuda.

Hlavně je to ostuda.

Si představte, že někdo přijede do Česka a koupi si to a skončí někde na JIPce.

No, ale nemluví o tom, že teď se stala ta vražda tam a tam změnili nějakou tu kvalifikaci toho trestního činu, že byl pod drogami, že byl pod vlivem drog, že zas za to nemůže.

Jak nemůže?

Tak on si vzal ty drogy a on je za to odpovědný, ne?

Tak co to je tady?

To je asi stejné jako když se někdo naleje, jede autem a někoho srazí a řekne, že byl pod vlivem, že za to nemůže.

No jasně, že za to nemůže. Ale když někdo pod vlivem alkoholu zabije někoho, no tak asi těžko může dostat podmínku, ne?

Takže tohle všechno budeme řešit.

Potom tady máme další dotaz.

"Dobrý den, bude možné veřejně vidět soukromou prezentaci "Děti a zdraví" Digy Světu. Díky moc."

Ptá se Krutová.

To byla ta konference, ne?

Co byla tentýž týden.

Ano, ano.

Tak to byla ta konference.

Bylo to skutečně, ta první část byla absolutně — jsem byl z toho konsternován.

Viděli jsme vlastně, že lidé z ČTÚ sledují dlouhodobě na sítích, hlavně na TikToku, co ta mládež, co to jsou děti — to jsou deseti, dvanácti, třináctileté, čtrnácti, patnáctileté — co oni vlastně na těch sítích dělaj, co vlastně na ně tam padá ze všech stran, jak se chová, co řeší.

No, já jsem byl z toho úplně tak konsternován, že jsem nebyl schopen ani pořádně mluvit.

Bylo to hrozné.

Já jsem právě dneska s nimi mluvil a vypadá to tak, že by to, co my jsme viděli a ostatní nemohli, by v nějaké verzi připravili.

A chtěl bych to 26. června u nás v Lichtenštejnském paláci organizovat znovu ten kulatý stůl a aby to tam oni odprezentovali, protože oni to musí komentovat.

To znamená, že by vlastně prezentovali to, co ty děti sledují na těch sítích.

Ano.

Co všechno dělaj, jak komunikují, přes vyučování a tak dále, všechny tyhle věci, ale malinké děti, oni potom jdou do třídy a teď oni tam říkaj nějaké názvy, které já jsem v životě neslyšel a všechny ty děti se hlásí a říkaj: "Jo, jo, to známe."

Jo, je to fakt strašné, strašné.

Jakým způsobem ty sítě? Jednoznačně tam byli odborníci, kdy jsme dělali ten kulatý stůl.

Má to strašně negativní vliv na tu psychiku dětí, na jejich duševní zdraví, celkově na emoce.

Takže vypadá to tak, že bysme to mohli udělat. Podle mě je to důležité.

A pokud naše veřejnoprávní média – to budeme řešit teďka v pondělí – tak by to mohli o přestávce, když budeme hrát fotbal, ukázat, protože na to bude koukat miliony lidí, aby viděli, co vůbec to je. To je to jiná generace už.

Jo, jasně.

Každá generace měla něco, ale že jo, já vím. Ale že jo, já nevím.

Tak my jsme. Když jsme byli doma, tak šli dva programy v televizi. Jo, tak jsme vzali míč, raketu, pingpongovou pálku a šli jsme dělat nějaký sport.

No, děcka kouká. V lepším případě na televizi, v horším na internet, úplně nejhorším leží na sociálních sítích. Ale to se pak projevuje samozřejmě i v tom, když ty děti dospějou. A jako dneska fakt existuje jev.

Eh, jako já jsem se o tom snažil něco nastudovat.

No, mě se to, já říkám, je to dokonce už nemoc podle mě. I když teda oni to charakterizují jako psychologický jev nebo je to psychologicko-sociologické konfirmační zkreslení.

To znamená, ty lidi jsou tak v zaujetí těch sítí, že vlastně čerpají obrovské množství informací a utvrzují se v těch svých ulitách, v těch svých bublinách, v těch nesmyslech, který kolikrát říkají a vlastně mají desítky tisíce a možná desetisíce a ještě víc prostě zdrojů, který utvrzují v tom, co vlastně dělají. Což samo o sobě jako do značné míry úplně posouvá ten jejich názor někam úplně mimo. Když je to nesmysl, tak to samozřejmě může být i nebezpečné. A je to průšvih ve vědě, je to průšvih ve zdravotnictví, je to průšvih samozřejmě v celé řadě aktivit. Ale nevím, jak z toho ven.

Jo.

No a s tím souvisí tady dotaz od Dana Pomlčky Fernandeze.

Pokud budete rušit mobily na školách, platí to i pro střední školy?

No, já jsem na tom kulatém stolu dostal takovou petici, takovou skvělou iniciativu, takovou analýzu, jak to všechno vypadá vlastně v Evropské unii, v Evropě.

My jsme dneska nejhorší z hlediska regulace těch. Já jsem to dneska v tom videu ráno o tom říkal. Eh, na Slovensku je to nejvíce zpracované, jo, protože tam oni samozřejmě mají i ty pojistky, zdravotní, inkluzivní výjimky. Jsou tam odpovědnost za uložené věci, rodičovská námitka bezpečnosti, vynutitelnost, digitální gramotnost a tak dále.

No, je to. Chceme to připravit samozřejmě spolupráci s městem a školství, které zadalo tu studii. Ale musíme už překročit do nějaké realizace. Já už jako nechci čekat.

A funguje to. Funguje to individuálně. Ty školy si to dělají.

Ano, funguje to teďka nově v Irsku.

Tak ono to je možné vlastně. Ředitel školy se to dneska může udělat podle toho, jak jsou na nás školy. Které to dělají moc pěkně, dobře.

O procentech škol podle té analýzy MŠMT to neřeší a hlavně o přestávkách. Ale odpověď je, že pro střední školy to není.

Jo, tak abysme odpověděli tady na dotaz.

No, vy máte nějaké téma nebo kouká se na fotbal?

Na fotbal. Na fotbal se dívám.

Jo, no vidíte, co teď to nahrál v Euru?

Já jsem chtěl napovědět.

Jo, jo, jo, jo, jo. Jsme se o tom, to jsme se bavili dneska dopoledne.

Jo.

Martin Kupka.

Výborný.

Tak. Martin Kupka se dostal do kleští, protože kde je to Martin Kupka?

Martin Kupka, to je předseda ODS, jo?

Eh, předseda stínové vlády.

A to není podstatné, jestli hraje nebo nehraje. Podstatné je to, že se dostal do kleští z jeho vlastní strany, protože těsně před sněmem mu začali vyhrožovat, že prosadí euro jako měnu.

No, tak to samozřejmě zatřáslo celou to. Jako tradiční, jasně, jasně.

No, zatřáslo to celou Odskou.

No a teď se potřebovali z toho nějakým způsobem dostat. No, tak vymysleli, že jo. Jako se má nějaký smysl. Je to takovej, že v roce 2040 v České republice bude euro. A aby toho nebylo málo, tak tam opět vás a řekli, že v roce 2036 to mohlo být už taky. Že jste se měl přihlásit o to euro. Ale jako zapomněl říct jednu věc.

Eh, víte, kolik je třeba stadionů na to, aby to euro bylo dobře? By to bylo třeba se dvěma dalšími státy. Tak musí být dvanáct stadionů, kde je aspoň 30 000 míst.

Nemáme ani jeden.

Máme teda nejlepší asi na Slavii, kde je někde necelých 20 000 míst.

Takže řekněte, jak jsme. Tam je teda skvělý koncert, Evifarna. Dneska už druhý a je to absolutní pecka.

No, tak.

No, ale 2040 to euro. Neříkám, že to je blbost. Že nic se tady nepostavíme. Ale jako dávejme si realistické cíle.

My chceme v roce 2040 taky mít spousty splněno. A to chceme, aby tady stály dva Dukovanské bloky. Chceme, abysme v té době už měli první SMR, malý jaderný modulární reaktor.

A to jsou cíle, které si dáváme my.

Takže eh, žádné fantamagorie o tom, že tady v 2040 bude euro. Dávejme si jasné vize. A ta je taková, že tady budeme mít v roce 2040 nové jaderné energetické zdroje. A do toho dávej, prosím vás ty prachy.

Skarlen. A kdybyste náhodou někdy šel do debaty s tím Kupkou, jo, já s tím určitě nikdy nepůjdu, tak mu řekněte, že přihlášku na pořadatelství Euro podává Národní fotbalový svaz, členská asociace UEFA. Nikoliv klub, město ani vláda. A v případě České republiky by to byl Facher.

Jo, tak ne. Babí, že to Fer.

Facher už neexistuje, ne?

Existuje.

Fotbalová asociace České republiky existuje.

Jo, počkej. Tak počkej. A samozřejmě nejdřív vyjádříte zájem, jo?

No, tak. Ale přece ODS v roce 1990, ne? Oni seděli za stolem a řekli si: „Tak jdeme budovat ten kapitalismus, ne?" Tak ho vybudovali. Všechno rozkradli, všechno vytunelovali a nepostavili ani jeden stadion. A jediný nový je na Edenu.

No a kdyby Hušák nepostavil O₂ arenu, tak vůbec nemáme nic.

Takže jim. Ale jim přeskočilo. Nám nechali prostě ne prázdnou kasu. Díru v ní.

Státy musí dávat peníze energetice, musíme dávat peníze dopravě.

Jasně, do sportu dávejme. Ale dávejme do toho sportu, který je na té základní úrovni. Tam potřebujeme dávat. Potřebujeme rozpohybovat děti. Hlavně populární, Karle. Populární.

Vždycky, když někdo něco vyhraje, tak ti děti to chtějí dělat.

A proto tady máme dotaz od Jara Pomlčky Slavšpačka.

Jak to bude s rychlobruslařskou halou věž' nad Sázavou?

Ano, vážení přátelé, ano. Už to zastupitelstvo to schválilo.

Dělá se vlastně studie. Platí to kraj. A samozřejmě já jsem se snažil v minulosti, snažím se i teďka. Vymysleli jsme to, jak to financovat.

No, ale už zase přišli různí mudrci a říkali: „Ježíš, to je zase blbé místo. Nevím co všechno."

Takže kdykoliv něco uděláme. Ale jídlo má taky zlatou. Takže tenhle sport je strašně populární.

Nemáme žádnou takovou halu.

Oni musí chodit do zahraničí. Tam platí nehorázné peníze za den až 500 eur.

Ještě je to vyprodáno, jo, když jsou někdy v Skandinávii nebo v Německu, takže snad tu halu dostaneme do toho stavu, aby nezrušili.

Hala není megalomanství.

To je proto, že tady žádná není.

Ten sport je na určité úrovni a samozřejmě je to i motivací pro děti, ale postavit tady několik stadionů - to, pozor, není to, že musí být 30 tisíc. Ono musí být odstupňované: 60 tisíc, 50, 40 a pak myslím tři zůstávají na 30 tisíc.

Co bychom tady s takovýmahle stadiony dělali?

To je megalomanství, který kdyby se to zrealizovalo, tak by to negativně dopadlo na mládežnický sport.

Dopadlo by to negativně na ty základní sporty, na děti, na běžné kluby, kterej prostě každý zná.

Tam dneska dávejme prachy, rozpohybujme děti a tam to popularizuje.

Jsem si psal se štastným přes víkend, protože mi psali lidi, že musíme dávat peníze trenérům, protože ty trenéři nemají dostatek peněz, rodiče se na to musí skládat a samozřejmě je to problém.

Takže ty naše programy, které my jsme zavedli, můj klub, moje kabina, tak to všechno potřebujeme znovu jako obnovit v rámci boje proti drogám a proti kriminálnosti. Musíme postavit ten sport.

Jo, ale zpátky.

Takže samozřejmě k tomu euru jakožto měně se nakonec nedostali, respektive museli utnout tu diskuzi, protože samozřejmě ta progresivistická část ODS začíná mít navrch.

Jo, tak ať si to dají do programu německého a Euro... šampionát.

Topka si to dal do programu, myslím Stan si to dal do programu, myslím, že Piráti nejsem si jistý, no, že chtějí euro.

No, tak ať si ODS tam dá férově taky, že to chce, protože ta její progresivistická část, která tam převálcovala ty původní konzervativce - jak vy říkáte, "šoupat nohama".

Ne, já to řekla Marketa Pekarová Adamová. Ona o mě řekla.

Takže já jsem byl na tom Eurosummitu a tam, kdo to řídí? Francouz.

No dobře, tak ten je dost zadlužený, tak řekněme Němec, Holanďan, Italka a Francouzka Kristin Lagardová.

No a ty ostatní tam nemaj k tomu co říci.

Kdežto na Evropské radě - ano?

Tam samozřejmě předseda vlády České republiky může říkat, může blokovat, může debatovat.

Tohle je totálně o ničem.

A všude, kde šli do eurozóny, tak měli mega inflaci.

Mega inflaci.

Tak je to proinflační.

Jediný problém je, že mají nižší základní sazbu, protože ČNB dělá blbou politiku.

Přesně.

Jako je fér říci, že euro přináší nějaké výhody, ale ty nevýhody dneska převyšují nad těma výhodami.

To je úplně jednoznačné.

A navíc, jako intuitivně, Evropa ztrácí konkurenceschopnost, má velké problémy.

Ztrácí vůči Americe, ztrácí vůči Číně a ztrácí ekonomicky.

Tak snad každý si dá dohromady, že v době, kdy ta Evropa ztrácí, se přiblížit víc k tomu pevnému evropskému jádru nedává úplnou logiku.

Nemluvě o tom, že bychom neměli manévrovací prostor v podobě klíčového hospodářského nástroje.

To je monetární politika Evropy.

Všechny opozičné strany jsou ty, které vlastně se podílejí na většině v Evropském parlamentu.

Evropský parlament rozhoduje a Evropská komise a oni tohle dělaj.

Ty regulace - to, že Apple a Google nám už nebude dávat nové technologie, to, že nebudeme mít nejlepší léky, jak ve Spojených státech - to je všechno ta regulace.

Ano.

A oni jsou u toho a to je jejich, takže lidovci hlavně.

Ano.

A samozřejmě všichni ostatní - to, co se týká těch léků, to je velký problém a to tlačí zejména Spojené státy.

Tlačí na to, aby se zvýšila cena léků v Evropě, protože v Americe je na úplně jiné úrovni, je vyšší.

Oni tam mají hodně koncentrovaný výzkum, vývoj, inovace, čili dávají do toho obrovské prachy.

Evropa má nižší ceny léků a silně tlačí na to, aby se určovaly částečně podle Spojených států.

Dobře.

Další dotaz.

Pak D35, D144.

Bude se muset počkat na dostavbu celé D35 nebo se dodrží dřívější slib?

Já tady mám podklad od ministra dopravy.

Dostavba dálnice D35 je dopravně i termínově spojena se stavbou 1/4 bez úprav.

Rimská 144 - bez její úpravy by napojení na novou dálnici bylo kapacitně slabé.

Proto se stavby připravují koordinovaně. D35 bude v režii koncesionáře a stavba 1/4 v režii ŘSDS.

Termín zprovoznění bude záviset na nabídkách soutěžících konzorcií.

Nabídky od koncesionářů - do 26. července za čtyři roky. Nebyli schopni, vybrané porady...

Ne, pozor, poradce už je.

Tohle už je tam. To už je nábídka.

Nabídku jsme vypořádali 238 dotazů od tří koncern. Vybrali jsme poradce - už předtím nebo teď?

Poradce byl předtím, ale to, co jste řekl v závěru, je strašně důležité. 10. července by měly být nabídky a jakmile budou nabídky, uzavře se to okamžitě, vyhodnotí se a do konce roku může být jasno a start. Takže to je velice klíčová věc.

Další dotaz - Miroslav Pomlčka. Pane premiére, budete plnit váš slíbený volební program, co se týče vnitra, hasičů a policie?

No, my samozřejmě budeme postupně navyšovat platy i na příští rok, ale samozřejmě ten rozpočet je úplný peklo, abychom se dostali do toho deficitu limitovaného.

Takže teď máme hasiče nástupní - po absolvování základní odborné přípravy činný v průměru 4298 - a plat hasiče v roce 26 po absolvování nástupního odborného výcviku v průměru 3940.

No, takže určitě to chceme udělat v rámci toho volebního období, ale každý rok. Nechceme to dělat skokově, ale každý rok zhruba o 5 %, nebo se to týkat jen nových lidí - musí to proniknout do celého systému, aby se nebouraně rozdíly podle praxe, hodnosti a zařazení.

No, takže postupně to určitě budeme plnit.

A 36. července je vlastně první termín, kdy ministři musí říci, co za těch šest měsíců vlastně udělali.

No, takže to byla poslední otázka.

Máme, Karle, ještě něco?

No, můžeme zmínit ten čas.

Jestli jste to sledoval, tak jsou na to poměrně pozitivní reakce.

Myslím tím vlastně celý ten postup, který vlastně byl nalinkován.

To znamená, že ČEZ oddělí distribuci a prodej. Prodá, ale to je důležité - prodá vlastně jenom 19 %, protože dneska má 70 % a nechá si 50 %. Takže za těch 19 %, který se zinkasují, se vlastně vykopí přesně podle slibu ta výrobní část.

A já mám hroznou radost, že drtivá většina analytiků ekonomických, energetiků, ale řekl bych i lidí z byznysu to hodnotí jako pozitivní, protože se tím neporuší příliv dividendy do státu.

Současně se tím nevycerpají prachy ze společnosti ČEZ. Jinými slovy, bude mít peníze na to, aby vykoupila ty majoritní akcionáře.

Současně jsme jasně řekli, že se tím nevydrbe s minoritními akcionáři, jak udělala vláda Petra Fialy. Předtím to zavedla tu Winfoltex a normálně bezkrupulentně okradla.

A posílí se tím energetická bezpečnost a to je třeba pořád všem opakovat.

Energetická bezpečnost není jenom o ceně, je o možnosti dalších investic, je o nějaké diverzifikaci zdrojů.

Je o tom, že musíme udělat všechno pro to, abychom tady neměli blackouty, neměli jsme výpadky sítí. To stojí strašné prachy.

A ta situace už je taková, že menšinoví akcionáři mají jiné zájmy než ten majoritní.

To je prostě realita.

Dřív to bylo tak, že mohlo jít jenom o ziskovost na tu akci.

Dneska jde o to, že potřebujeme, abychom měli do budoucna zdroje.

Takže mám radost, že je to pozitivně hodnocené a určitě jste to věděl. Dokonce – nebudete tomu věřit – i Miroslav Kalousek to velmi, velmi pozitivně ohodnotil. Ježíšmaria!

No dobře.

Takže vážení diváci, vážení posluchači, tenhle podcast vyjde číslo 176 ve středu v 19:20 a ten další až za 14 dnů, takže asi 17.

Takže za to období vyřešíme Ankaru.

Číslo 266 by mohly být ty prezentace o dětech, zdraví a digitálním světě.

Já ve čtvrtek v 18:00 letím na Evropskou radu.

Samozřejmě se tam ten program málo soustředí na energetiku, na konkurenceschopnost, ale už jsme se domlouvali s ostatními českými státy, že skutečně musíme vybojovat, aby si ta Evropa uvědomila, že ten průmysl má obrovský problém.

Děláme tam posuny s tou ETS, protože se nám postupně předávají další a další země.

Na té poslední energetické radě hlasovalo na náš návrh, který jsme dali jako za Českou republiku, dalších 13 zemí, což bylo naprosto ojedinělé.

Byla tam kolem toho asi hodinu a čtvrt až půl druhé diskuse, což je na takzvaný non paper, jak se to jmenuje, poměrně dlouhá doba.

A současně to jste museli i zaregistrovat, protože vím, že jste v kontaktu s premiérkou Itálie.

Já zase jsem s jejich ministry, jak pro hospodářství, tak pro ekologii.

Jsou výborní a jsou razantní, tvrdí a myslím si, že s námi hrají jednoznačně v jednom balíku.

Jo, jo.