Vítězslav Pilmaier: Ankara, Írán, Ukrajina a hra světových mocností

Krásný, příjemný, dobrý večer, vážení přátelé.

Podvečer, vlastně pozdní odpoledne, jak vlastně chcete, nebo třeba i dobré ráno – záleží, kdy se díváte, jestli živě nebo ze záznamu – na náš pravidelný stream s Víťou Pilmajerem, který je tu dnes živě.

Vítej, Víťo.

Ahoj.

Já jsem skutečně živý.

Já vás vítám všechny a těším se na případné vaše komentáře a otázky.

Někdo by mohl říct, že vítěz živý až moc, plný elánu a nadšení, ale to určitě – no moc nechybělo.

A jak jsem poslouchal našeho Homéra, víš, v neděli – ano.

Tak mu říkám, včera jsem mu volal a říkám: „Ivánku, a co kdybych ti odpovídal taky básničkami?" Jo.

A on říká: „Neopič se." Což má pravdu.

To by bylo opičení se.

Jo, ale tak pěkně, jak on píše ty básničky a jaký má pěkný...

Mně se to moc líbí.

To je to, to má srdce a duši, jak se říká.

Hezký je to, takže se to jako nedá napodobit.

Chválíme.

Mhm.

A pojďme na dnešek.

Na co se máme dneska těšit?

No dneska bych chtěl udělat takové – zaprvé trošku letem světem, jak jsme měli ten pořad s tím novinářem a zpravodajem Nikolajem Lilinem, jo, a ovšem to praskalo.

Tak jsem si říkal, že tam jsou některé nadčasové věci a já vám je radši řeknu, protože si myslím, že by mohly být pro vás zajímavé – třeba abyste si porovnávali ty informace s naším mainstreamem a co kdo říká kolem nás.

Takže to bylo takové velmi rychle stručně.

Nedám celý, jenom nejhlavnější body.

Druhou věc, kterou bych chtěl se dotknout, je to, že vlastně když si vezmeme, co se kolem nás děje, ty konflikty a podobně, tak že chci nějakým způsobem si pohovořit i o výročí Spojených států amerických pár slov.

Pak bych se rád zastavil na státním svátku našeho, co se týče Cyrila a Metoděje a samozřejmě mistra Jana Husa.

Pár slov k tomu a potom na závěr vás unavím takovým svým určitým rozjímáním a samozřejmě se dotkneme operativně i Ankary.

Já myslím, Peťo, že ty to budeš koordinovat, řídit a když budu, jak říká Ivan nebo Jarda, říkají, že budu dlouhý, takže mi řekneš, Víťo, zkrať to.

Ale pokusím se vejít do toho časového limitu, protože mám toho velmi mnoho na srdci a abych nezdržoval, asi se do toho pustím.

Co ty na to?

Mlčení je souhlas.

Dobře.

Takže vážení, ten popraskaný pořad bych řekl s tím Nikolajevičem Veržbickým, neboli jeho jméno Lilin – můžete ho najít.

On vysílá i v angličtině, v italštině a v ruštině, takže ho můžete najít.

A to jméno Lilin si převzal od své matky, která se jmenovala Lily.

Narodil se a žil v Podněstří, v městě Bender, a dneska od roku 2023, kdy mezitím žil 25 roků v Itálii, kam se odstěhoval – tak dneska žije v Dubaji a pokračuje ve své novinářské informační tvorbě, jen tak pro zajímavost.

Byl původně Tater, ale přes ty zájmy, alternativy a tak dále začal vytvářet právě to informační středisko a postupně se stal bych řekl i takovým vlasteneckým zpravodajem a byl zván na besedy, na přednášky a takovým způsobem i potom přednášel.

Ale tím, že byl alternativec a že bojoval i proti covidu a tak dále, tak nakonec byl blokován a to vedlo k jeho rozhodnutí, že se přestěhoval do Saudské Arábie.

A teď velmi rychle letem světem, jo.

Budu křičet jako kdo co řekl a jenom si zapamatujte to nejpodstatnější.

Mark Rutte – víte, kdo to je?

Tajemník NATO.

V rozhovoru pro Fox News hovořil o aktivní účasti aliance ve válce proti Iránu.

NATO se dříve snažilo od této situace distancovat a přestírat, že je v ní skutečně neutrální a že zaujalo neagresivní postoj.

Mark Rutte však potvrdil, že NATO ve skutečnosti bojovalo na straně západní koalice proti Iránu.

A toto nezvratné přiznání aktivní účasti NATO v nezákonné agresivní válce proti suverénnímu členskému státu OSN je porušením zásadních norem mezinárodního práva a základních principů Charty OSN.

Organizace a jednotlivci, členské státy, které se podílí na takových rozhodnutích, musí nést odpovědnost za všechny důsledky, jak říká Lilin.

Generální tajemník NATO jednoznačně prohlásil, že Itálie a Rumunsko se podíleli rovněž na agresi proti Iránu spolu se všemi evropskými zeměmi, které asistovaly americkým a izraelským agresím proti Iránu.

Skok do dalšího bloku.

Trump.

Trump bude vyšetřovat ropné giganty kvůli rostoucím cenám benzínu v USA.

Vyšetřovány budou společnosti Exxon Mobil, Chevron, Shell, BP a stejně jako další hráči na americkém trhu.

Chce vyšetřovat uměle nafouklé ceny benzínu a oznámil to na setkání s generálním tajemníkem NATO s Markem Ruttem v Bílém domě.

Řekl, že ceny benzínu na čerpacích stanicích by nyní už měly být někde na úrovni 2,25 dolarů za galon, to znamená za 3,7 l.

Avšak podle americké asociace automobilů průměrná cena běžného benzínu drží zhruba na úrovni 4 dolarů.

Trump prohlásil: „Nebudeme se s nikým ceremonit." Jo.

A Lilin dodává, že by doporučil Trumpovi, aby začal vyšetřováním se svým nejmladším synem Baronem Trumpem, který dva dny předtím, než sám Trump rozpoutal tuto hroznou válku, tuto agresí proti Iránu, nakoupil akcie všech předních ropních společností v hodnotě 50 milionů dolarů.

Další blok.

Izraelský ministr obrany Katz prohlásil, že i kdyby existoval americký požadavek, izraelská vojska Libanon neopustí a 200 000 libanonských obyvatel se nevrátí do svých domovů.

Blok Ukrajina.

Ukrajina za čtyři roky speciální vojenské operace ztratila téměř 2,5 milionu ukrajinských vojáků.

Jen v roce 2024, to znamená v tomto roce, za půl roku jich bylo více než 400 000.

Tato data byla zveřejněna specialisty z hacknuvšych databází generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny, dopravního a komunikačního centra a ukrajinských zdravotnických organizací a dalších.

Lilin říká, že 2,4 milionu jsou asi podhodnocená čísla, protože podle některých amerických expertů od začátku speciální vojenské operace počet mrtvých a nenapravitelných ztrát na Ukrajině již překročil 3,5 milionu.

Jen tak mimochodem poznamenávám já, aby bylo jasné, že to není odliv, že jsem viděl informaci o tom, že v těchto posledních několika měsících se daří na Ukrajině získat do armády zhruba za měsíc 25 000 vojáků, ale za ten samý měsíc jich dezertuje 21 až 22 000.

To znamená, že když si k tomu připočtu ztráty na frontové linii, tak jsou kompenzovány především nákupem zahraničních dobrovolníků, kteří už dneska dělají i zlo.

Podle některých zpráv došlo dokonce ke vzpouře chilských vojáků proti španělským velitelům, kteří tam operují, a toho španělského velitele zastřelili.

Další blok.

Velmi zajímavé pro nás existuje takzvaná tajná washingtonská skupina v Bruselu, kdy Ursula Vendlová je pod novým zkoumáním z hlediska diskuze o Trumpově strategii, kde ona diskutovala o této strategii se Zelenským, Macronem, Mercem, Melonovou a také Starmerem.

Berlický denník Berliner Zeitung, který je respektovaným německým deníkem, o tom informoval, že evropská komisařka Tereza Angová oficiálně zahájila vyšetřování předsedkyně Evropské komise Uršuly Vanderleeveové kvůli právě tomuto skrytému skupinovému chatu.

Pravděpodobně volala kvůli Washingtonské skupině, kde si vyměňovala poznámky se Zelenským, francouzským prezidentem Macronem, německým kancléřem Mercem, italskou prezidentkou Meloniovou a odcházejícím britským premiérem Starmerem o tom, jak jednat s Donaldem Trumpem.

O existenci se poprvé komisařka dozvěděla v lednu a právě z důvodu toho, že nizozemská publikace Follow the Money požádala o přístup k této korespondenci.

Komise to odmítla s tím, že zveřejnění informací by poškodilo mezinárodní vztahy EU se třetími zeměmi.

Angová vyšetřuje, zda toto odmítnutí neporušilo pravidla transparentnosti bloku.

Setkání mezi jejím úřadem a zástupci Evropské komise se očekává do poloviny července a vyšetřování pravděpodobně potrvá několik měsíců.

Jak víme, to není první Vanderleeveův skandál s textovými zprávami.

Evropský soudní dvůr již rozhodl, že komise jednala protiprávně, když zatajila její komunikaci s generálním ředitelem společnosti Pfizer během dohody o nákupu vakcín z EU.

Vzpomínáte si, že byly začerněny celé stránky té dohody, která je známá jako Pfizergate.

Tyto textové zprávy stále nebyly zveřejněny.

Angová také kritizovala komisi za to, že povolila automatické mazání Macronových zpráv o obchodní dohodě se společností Mercosur.

Romunská poslanecká sněmovna přijala návrh na sjednocení s Moldavskem.

Legislativní návrh iniciovaný opoziční stranou SOS z Rumunska s poslankyní Dianou Șoșoasuou zmocňuje vládu k okamžitému zahájení jednání o znovusjednocení s Kišiněvem s odkazem na Helsinský závěrečný akt.

Jestliže Rumunsko chce připojit Moldávii, chce si ji de facto anektovat s odkazem na Helsinský závěrečný akt, který umožňuje mírové změny hranic.

Návrh zákona nebyl na plenárním zasedání projednán a nebyl předložen hlasování, ale podle rumunských předpisů jsou návrhy zákonů, které nebyly na plenárním zasedání projednány nebo zamítnuty, automaticky považovány za přijaté.

To je ta chytrá klička. Po uplynutí lhuty 45 dnů. Přesně to se stalo 24. června.

Všichni si musíme uvědomit ta rizika, která z toho vyplývají.

De facto to hrozí přímým vojenským zásahem do situace v Podněstří, protože tam je umístěna 14. armáda a různé vojenské systémy.

Samozřejmě, pokud se Rumunsko bude chtít sjednotit s Kišiněvem, to znamená s Moldavií, tak si Rumunsko pravděpodobně okamžitě uplatní nárok na Podněstří. A Podněstří se tím odmítne, nebude chtít s Rumunskem navazovat žádné vztahy a proto bude chtít tento problém vyřešit vojensky.

Takže je to další přípravný proces k destabilizaci Moldavska, aby se z něj stalo další region jako je Ukrajina.

Německý export do Číny v roce 2025 činil 82 miliard, to je o 10 % méně než v předchozím roce, než v roce 2024.

Dovoz z čínské lidové republiky se naopak zvýšil o 9 % na 171 miliard.

Vidíte, že tady je více než dvojnásobek dodávek z Číny do Německa než z Německa do Číny, což vedlo k obchodnímu deficitu ve výši prakticky 90 miliard.

Přitom hrozí další pokles německého exportu do Číny a ohrožuje to stovky německých společností, které mohou skončit bankrotem.

Teď zajímavá poznámka o našich větrníkách.

Změny evropského klimatu lze spojit přímo s lidskou činností a s agresivní výstavbou četných elektráren v Severním moři.

V Evropě nikdo neprovádí systematický výzkum negativního dopadu takových elektráren na mikroklima.

Takovýto výzkum se provádí například v USA a Číně.

Velké větrné farmy zpomalují rychlost větru o desítky kilometrů.

Stožáry větrných turbín na moři umístěné mění proudění a míchají vodu.

Zároveň větrné turbiny poháněné vzduchem vedou k lokálnímu zvýšení teploty v oblastech za elektrárnou včetně mořské vody.

Pokud se všechna tato vědecká data aplikují na Evropu, pak četné větrné turbíny na moři instalované v Severním moři a dalších vodách vedly k významným změnám ve větrných vzorcích a klimatu.

Jinými slovy, chlad Severního moře v létě oblast jednoduše neochlazuje.

Novinka, na kterou čekám a jsem zvědavý, jak zareaguje, se týká Fica.

Fico oznámil odmítnutí Slovenska podílet se na financování vojenské pomoci Ukrajině.

Prohlásil: "Udělám vše proto, aby se Slovensko neúčastnilo vojenských půjček pro Ukrajinu."

To se týká klauzule o přidělení 70 miliard dolarů, respektive euro Kyjevu na vojenské potřeby.

A tato věc má být zahrnuta do závěrečného dokumentu nadcházejícího summitu v Ankaře, kde máme zdvojené zastoupení.

Před tím, než to uzavřeme, tak k tomuto tématu jsem tady našel materiál z iDNES.

Píšou: "Ani Slovensko se nezapojí do financování vojenské pomoci Ukrajině.

Slovensko podpoří závěry nadcházejícího summitu NATO.

Bratislava se ale nezapojí do financování vojenské pomoci Ukrajině.

Slovenský prezident Petr Pellegrini toto prohlášení udělal včera s premiérem Robertem Ficem a ministrem zahraničí Jurajem Blanárem.

Slovensko podpoří závěry summitu, zároveň ovšem platí, že se nebudeme podílet na dalších ani půjčkách určených pro vojenskou pomoc v Ukrajině."

Uvedl Pellegrini, který bude spolu s Ficem a dalšími zastupovat Slovensko v Ankaře.

Současná vláda zastavila to podobně jako Česko a Maďarsko.

On to říkal právě Fico na veřejné tiskové konferenci někdy kolem 24. június, neboli nemá kam cupovat, musí to dodržet před svými voliči.

To je jedna hezká věc. A oni to teď potvrdili Pellegrini včera.

My víme velice dobře, jak to proběhne na tom summitu. On to neschválí, on to nepodpoří, ale oni se dohodnou mezi sebou, jak se tam čachrují peníze.

A samozřejmě ta zdvojená naše účast má tu fajnovost a společná večeře, protože na té společné večeři se projednávají všechny zákulisní věci.

Ty to, co se deklaruje na papírech, programech, jo, to, co bude jako memorandum a tak dále, to je všechno jedna paní povídala, ale důležitý je, co se upeče právě během těch soukromých schůzek. Během té večeře.

Proto tam náš pan prezident velice nutně pospíchal, jo.

Takže to jenom, abychom si k tomu řekli pár slov, jo.

A teď bych přešel k jedné věci — jen pár poznámek na to americké výročí.

Víte, mně je strašně líto, že když Spojené státy americké vznikaly z těch 13 kolonií v roce 76, tak v podstatě v té válce kolonií proti anglické nadvládě a proti boji proti hegemonu — tehdy Anglie byla největším světovým hegemonem, která ovládala všechna moře a oceány — tak vlastně byly dva státy, které tehdy pomáhaly a podporovaly různými cestami právě vznikající Spojené státy americké na konci toho 18. století.

A to byla právě Francie. Jestli si vzpomínáte, na konci toho 18. století propukla francouzská revoluce a když si vzpomenete na film Fanfan tulipán, kde on utíkal do Ameriky a vrátil se a potom bojoval na straně Napoleona a já nevím co všechno, tak v podstatě vedle toho tehdy víceméně pomáhali i Rusové na černo.

A to byla jedna z věcí, která vedla k prvním nepříjemnostem — ne úplně prvním, ale jedním nepříjemnostem — mezi Ruskem a Anglií, co se týče střetu zájmů, protože první střety zájmu začaly už v 16. století.

Ale to jsem chtěl říct.

A teďko, když Američané bojovali tu s Anglií v tom roce 1813-16, kterou vyhráli, a potom vlastně Monroe jasně na základě vítězné války dohodl s Anglii takzvanou Monroeovu doktrínu, o kterou už se dneska Trump začíná opírat a dokonce říká, že by se to mohla jmenovat Trumpo, ne Monroe. Trumpo, jo.

Takže jakože teďko on to bude modifikovat.

Kde se řeklo, že západní polokoule patří Američanům a ta druhá polokoule patří Angličanům, tak vlastně je tady ještě jedna taková zajímavost. Když byla občanská válka — sever proti jihu — tak Angličané ve velkém podporovali konfederaci jižanů a tehdy právě ruská flotila napomohla seveřům k tomu, aby se ubránili tlaku konfederace.

Ta konfederace nebyla žádná zaostalá oblast, jo, oni měli dobře rozvinutý průmysl taky, jo?

A to, že se jim říkalo plantážníci, tak tam mimochodem i prezident Lincoln byl otrokář. Další tam prostě — když proberete ty vůdce té demokracie v Americe — tak to byly většinou právě otrokáři.

Takže jenom proč jsem chtěl říci, co jsem k tomu chtěl říci — že mě velice mrzí, že Amerika několikrát se opírala o toleranci a podporu Ruska a to se týkalo i smlouvy ohledně uvolnění středozápadu Američanům, protože v té době mělo Rusko dědictví. O tom se vůbec nikde nemluví a když jsem na to narazil, tak jsem úplně se chytal za hlavu.

Mluví se o takzvaném dědictví velké Tartárie, protože ona zasahovala i na americký kontinent a právě ten středozápad.

Kdyby to nepatřilo Rusům, tak by Američané nepodepisovali s Ruskem dohodu o poskytnutí tohoto území.

Takže kromě Aljašky, která potom následovala, tak ještě i toto území pustil, myslím, že to byl Alexander II. Pustil právě Američanům, jo, a potom byl ten kšeft ohledně Aljašky a za výstavbou transsibiřské magistrály.

Takže já jsem jenom chtěl poukázat na to, že u této příležitosti tohoto výročí se také objevil telefonát Trumpa s Putinem a víceméně Trump chtěl získat od Putina karty do Ankary a byl velice překvapen, když mu Putin diplomaticky jasně dal najevo, že nemůže už po něm nic chtít. Poslední, co mohl chtít, to byla Ankorage.

Jo.

A todleto skončilo, že to sami porušili, že sami od toho odešli.

A potom Trump jako říkal, tak dobře, tak já bych poslal k vám toho Viklova s tím se svým zeti, jo.

A i na to mu řekl Putin, že no, ale my nevidíme důvod, aby nás navštívili.

Takže vyloženě bylo dáno najevo — chlapci, takhle ne.

A hlavně je vidět, že si je Putin velice silně vědom teďko té aktivní činnosti na Ukrajině. Ty zprávy, které tam odkud jdou a co tam dopadá, co likvidujou a tak dál — je to velice, velice mnoho.

A já si myslím, že to bude mít i psychologický dopad na ty diplomatické sbory v tom Kyjevě. Že už ten Trump by měl pochopit.

On si stále myslí, že to městečko není obsazeno, ale když jsem se díval na zprávy těch odborných, tak ty jasně říkaly, že to nejde o nějaké městečko.

To je prostě celá aglomerace pevností, kterou prostě nebylo možno vzít jedním vrzem.

To jo a že vlastně celá tahle oblast, až do Krematorska, je prostě pevnostním valem. A přesto se jim podařilo to obejít.

Teďko to ten to městečko čistí, že jo.

A teď, když ten zelený — pan prezident Zelenský, jo — když on prohlásil, že to není pravda, že to je ruská propaganda, že tam nejsou, tak mu kdo jiný než Peskov mu nabídl: no tak dobře, tak udělejme jednání přímo v tomhle městečku. Aspoň se přesvědčíte, že to máme v rukou.

Jo.

No a to zase Zelenský jako říkal, že ne, že to je past a tak si cosi.

Tak dobře, tak oni navrhli ještě Ukrajincům: my to dobře, my pošleme. My tam pošleme naše lidi, pošleme tam třeba 20 novinářů a vy si ze své strany pošlete svoje, aby prostě viděli, že to město je už plně v našich rukou.

Ani na to Zelenský nešel.

Proč?

Protože on nepotřebuje nahrávat té myšlence, že by nedostal další prostředky. To je v ohrožení, že může nedostat další prostředky na válku.

Protože když si vezmeme, že z nějakého důvodu Němci zastavili objednávku na ty lodě — těch šest lodí, že jo — že z nějakého důvodu si vymyslí všelijaké, bych řekl, vedlejší chody, jak se k těm penězům dostat.

Nejhorší ale je to, co mně na tom vadí — je informovanost Zelenského o čase útoku na Kyjev. Myslím tím náletu. Protože jak se to týkalo toho kyjevské lávry a toho kinostudia Dovženka, tak on údajně podle ukrajinských zdrojů, co jsem poslouchal, měl čtyři dny předtím na stole právě to směrování těch útoků. A dalšího, čeho si všimli ukrajinští někteří experti — říkají, že je zajímavý, že jejich prezident vždycky ví, kdy má odjet z Kyjeva. A vždycky, když odjede z Kyjeva, tak je nálet na Kyjev, jo.

Potom se vrátí a začne bědovat, co se stalo.

Takže ta hra na tom summitu, vážení, si myslím, že bude ještě větší, než jenom to, co oni deklarovali, protože se Trump musí rozhodnout, co s tím, protože Putin v tom telefonickém hovoru řekl — a jednoznačně řekl Trumpovi — my víme o vaší přímé účasti ve válce proti Rusku.

Takže to tam bylo řečeno a v podstatě takhle otevřeně to ještě nikdy nepadlo a myslím si, že americká strana si musí velice dobře zvážit, jak bude dál postupovat.

Takže to bych chtěl jenom k té Americe, která je nevděčná a která si zahrává, protože když si to tak vezmete, tak ona absolutně podojí tu Evropu tím, že Evropa tedy musí nakupovat, když chce podporovat.

Vidíte, že Evropa ztrácí přístupy k energetickým surovinám, ke vstupům do ekonomiky.

Dneska už energetici — Vláďa Štěpán mi o tom vyprávěl — že de facto došlo, se dostáváme na dolní hodnoty zásob, zdrojů.

A když ale to není všechno.

Teď si uvědomme, že když vezmeme, že plyn nebude dostatečně sem posílán, tak nás ohrožuje hlad.

To si málokdo uvědomuje.

Všichni to přechází tak nějak zlehka, ale jedním dalším takovým tím oblastí, která může vydírat státy, je potravinové zásobování.

My prostě dneska se dostáváme k tomu, že začíná být deficit minerálních hnojiv.

A když si vezmeme, že dosycená hnojiva jsou z 90, respektive z 95 % — dosycená hnojiva — je plyn, tak si řekněme, pokud ten plyn není, tak nebudou ani dosycená hnojiva.

A s čím tedy budeme hnojit?

Asi budeme všichni chodit na bobek na pole.

Já nevím, jak se to jinak představují naši páni zemědělští inženýři.

No, todle tady musím říci — todle není výmysl pánů zemědělských inženýrů.

S tímhle přišli specialisté z Bruselu, že by se mělo hnojit lidskými exkrementy.

Pán profesor Staník už to tady zdůrazňoval, takže se budeme dostávat papírové pytlíky a do těch to budeme dávat a možná to bude obdoba sociálního kreditu.

Co přinese víc, tak bude mít třeba slevu na něco.

Ale toleto je opravdu krajní situace.

Ale vem si, tady vidíš totiž jednu věc — jak Evropská unie myslí dopředu a jak vlastně už dávno s tímhle vývojem počítali.

Evropští úředníci totiž podepsali smlouvu Merkosur, která má zalikvidovat naše zemědělství.

Takže žádná hnojiva potřeba nebudou, když tady nebudeme nic produkovat.

Všechno se doveze z Jižní Ameriky a když to nebude stačit, tak se to doveze z Ukrajiny, která používá pesticidy, které jsou tady zakázané, ale teď už to nevadí nově, protože se přijaly — změnilo se vlastně minulej týden — veškerá pravidla hry, takže už je to v pořádku.

Nejenom geneticky modifikované potraviny už nemusejí být označeny jako geneticky modifikované, takže už jsou zdravé a jsou naprosto v pořádku.

Ale i právě potraviny z zemí, které jsou například napíchaná hormony, antibiotiky a právě těmi látkami byly zakázané, tak už jsou nově taky v pořádku.

Takže nebojte se vlka nic.

A pokud to někomu vadí, tak třeba Tesco to vymyslel tak, že vlastně ukrajinské kuřecí se přebaluje na Slovensku a tudíž potom už EU — takže tím je to úplně v pořádku.

Že hlad nebude, budou mít všichni rakovinu, ale ty, co se nenechali očkovat, prostě ty nás dostanou jinak.

O nás bude postaráno.

Depopulace běží.

Peťo, je to to samé jako když Horymír bojoval za to, aby zemědělství zůstalo zemědělstvím, aby Křesomysl netáhal do svých dolů rolníky, aby se pěstovalo, protože jinak bude hlad, ne?

Ale ty Křesy jsou to tedy pověsti, které potom sepsal i Jásek, ale prostě Křes tam jde spíš o tu pointu, že ten Křesomysl tehdy a ta vládnoucí skupina tehdy se orientovala na to mít to stříbro, ten mamon, a je vůbec nezajímalo, co se bude jíst.

A přesně tohleto se dneska taky děje v jiné podobě, ale je to úplně to samé.

Takže to jenom na okraj toho. Jan Hus by mohl vyprávět, jak se dějiny opakují.

Na druhou stranu, samozřejmě tenkrát třeba — víš co — ten vývoj nebyl tak daleko jako dneska, takže tenkrát nejedli cvrčky nebo červy.

Což se nedají oddělit — plastový.

Takže tady jsme jako pokročili dál.

Ale prosím tě, ještě když jsme u toho — ty jsi říkal o těch financích a tady mě brnklo — odletem do Ankary byla tisková konference, kde vystoupil Andrej Babiš, Macinka a další a ČTK.

Česko přesměruje peníze na zbraně pro Ukrajinu.

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny.

To je nová iniciativa, která se v Ankaře rozjíždí, ve kterém spojenci — spojenecké země — platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu.

Dnešním odletem na summit NATO to uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka za hnutí SPD.

Vláda SPD a motoristů dosud dávat peníze za zbraně pro Ukrajinu odmítala, nepřispívala ani do muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními sliby nechala pokračovat.

Takže iniciativa PURL už tady vlastně umožňuje, aby evropští spojenci a Kanada nakupovali munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytly Ukrajině.

Účast v iniciativě je pro zemi dobrovolná.

Prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.

Česko mezi těmito zeměmi doposud není.

Američané přitom podle zdrojů ČTK na jednání zmiňují, aby spojenci se do této iniciativy aktivně zapojili a pokračovali.

Řešíme některé projekty — to je citace — které vyplývají mandatorně z našeho rozpočtu směr Ukrajině, tak hodláme přesměrovávat právě do tady tohoto programu PURL, řekl novinářům Macinka.

Nějakou změnu českého postoje Macinka představit na dnešní večeři ministrů zahraničních věcí a Ukrajiny.

Měl by se také projednávat návrh na poskytnutí 70 miliard Ukrajině letos a nejméně stejné částky v příštích letech.

Andrej Babiš k tomu již dříve sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na něm účastnit pomocí.

Dnes doplnil, že Česko peníze potřebuje na plnění závazků NATO a zaplatí — podle něj — jako v minulosti větší země.

Babiš dnes připomněl i koaliční dohodu, že vláda bude pokračovat v muniční iniciativě nastartované kabinetem Petra Fialy, ale nebudeme do ní dávat peníze z rozpočtu České republiky, protože zkrátka jsme zdědili rozpočet, kde je díra.

No, takže — ty jsi slyšel rozhovor mezi bývalými ministry Cyrilem Svobodou a Zaorálkem.

Oni se bavili právě o těch věcech kolem Ankary a o tom, jaké postavení bude mít česká delegace v Ankaře a s úsměvem konstatovali, že jak jsme byli aktivní v minulosti díky Fialovi, takže budeme mít až 27. pořadí při vystoupení.

Já už vidím, jak Trump čeká na vystoupení našeho představitele.

A samozřejmě tam vysvětloval — myslím, že to byl Lubomír Zaorálek — tam vysvětloval, že to pořadí se určuje podle toho, jaký objem příspěvků byl vložen do společné kasy NATO.

Takže my jsme až na 20.

Místě a teď se tam bavili o tom, že vlastně Fiala, i když sliboval, tak neplnil. Že prostě peníze, které tam dodával, měl dodat, tak nedodal.

Tak potom u mě vzniká jiná otázka: kam je dal ty peníze, když je nedal do NATO? Jestli mi rozumíš, protože to mínusové saldo nějakým způsobem vznikalo a teď najednou se zjišťuje, že to, na co se odvolával, že musí dát ty dva procenta, tak je nedal.

Jo, takže to je jenom na okraj.

A potom je fakt další věc. Jsme se o tom asi bavili i před chvílí, že tím, že ty — já nevím — Zelenský tam prostě snesl svoje oblíbené požadavky. Že chce doplnit ty patrioty, že chce další rakety protivzdušné obrany, kdo co má, dejte mi v podstatě. A samozřejmě rozšíření té finanční a vojenské podpory.

A teď pozor, bylo odhaleno, že MI6 ve spolupráci se speciály na území Turecka připravovali přepadení Krymu s tím, že Turci dali k dispozici deset tisíc speciálních vojáků.

A Ukrajinci mají takzvané spící agenty na Krymu, kteří jim měli pomoci a otevřít vstup.

Takže tahle operace skutečně byla velice tvrdě připravovaná a to, že se to připravovalo, potvrzuje i to, že v Ankaře podle prvních zpráv se Američané s Turky domluvili na obnově spolupráce, která byla tehdy přibržděná, když Turci koupili protivzdušná zařízení, ty S-400.

Jo.

A kvůli tomu Američané jim přestali podporovat výrobu F-35.

Vy jste se o těch F-35 bavili s Ivanem, myslím, takže nemusím to komentovat.

Ale každopádně tam Američané na této schůzce, kterou se říká, že se dělá v Ankaře, se dohodli, že budou zrušeny určité obranné sankce vůči Turecku a Turci se zaktivizují v rámci NATO.

To znamená, že podpoří — a to je právě to, co jsem před chvílí říkal — že už s MI6 připravovali tu aktivitu přepadu Krymu.

Jo, ale to nemám z ruských zdrojů. To vám říkám dopředu, že to není z ruských zdrojů, že to je z ukrajinských zdrojů.

A takže tahle aktivity se tam projednávají včetně těch výrobů těch tranzitních letounů — to jsou ty Airbusy A-400, A-330 a podobně.

Takže já si myslím, že zde přestože dostali Němci, Francouzi, Italové a Britové napor jako nakládačku od Trumpa, tak přesto jenom ale řekli, že on vynadal za to, že nedostali podporu proti Íránu.

Jo.

A zároveň jim řekl, že pokud vy mě nebudete podporovat a vy nebudete ani posilovat vlastní obranu, tak já se už na vás vykašlu.

Což říká kolik roků?

On to říká už delší dobu, ale já si myslím, že to je jeho obchodní styl — prostě vydírat, aby se dostal k lepším výsledkům ve vztahu ke svým přátelům v západní Evropě, kterou potřebuje právě kvůli tomu, co mu je vytýkáno, že překupuje a bude překupovat plyn pro celou Evropu.

Jo, takže asi já si myslím, že ještě zítra se dozvíme docela zajímavé věci, protože se má sejít Trump se Zelenským. Ještě to neproběhlo.

No, uvidíme, co povídala. Se objeví nakonec v těch závěrečných dokumentech, ale především vždycky nás zajímá, co se tam neobjeví.