Výhrůžky smrtí dceři novinářky

A byly tam i velmi drsné a adresné výhrůšky nejen vůči ředitelce Bobošíkové. V jednom z dopisů autor napsal, že Janu Bobošíkovou čeká krutý trest. V jiném popisoval násilí vůči její rodině a jeden z nejotřesnějších dopisů obsahoval výhrůžku smrtí dceři.

Když se po 25 letech vracíme k televizní krizi, neměli bychom si pamatovat jen fotografie protestujících, symbolická trička a příběhy o boji za správnou věc. Měli bychom si pamatovat také cenu, kterou tehdy platili konkrétní lidé. Atmosféru, ve které politický spor přestal být sporem a změnil se v čirou nenávist. Atmosféru, ve které se místo argumentů posílaly šibenice, místo diskuze přání smrti a místo věcných námitek výhrůšky dětem.

To je také součást historie televizní krize a možná právě ta část, na kterou se dnes nejraději zapomíná, protože tu nenávist někdo rozdmíchával. Ty dopisy ale nevypovídají jen o svých autorech. Vypovídají o době, o tom, jak snadno mohou lidé uvěřit, že bojují za správnou věc a přitom překročit hranice, které by nikdy překročit neměly.

Ne.