Známe příčiny záhadných cen elektřiny na spotu | VN Briefing #40

Evropa jako taková prostě myslím si, že co se týká výroby z obnovitelných zdrojů, tak za rok 25 byla podíl větší než 50 %.

Já nevím, někde se celkový číslo je 45,5 % z OZE.

To není ani jako podstata Green Dealu.

Cílem nebylo mít co nejvíc procent z OZE.

Cílem byla ta dekarbonizace.

Na to zapomínáme.

Takže tam chybí to jádro.

Jo, kdybychom tam přičetli to jádro do toho žebříčku, tak najednou poskočíme úplně jinam.

Jo, energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Naproti mně sedí Mirek Hašek.

Ahoj, Mirku.

Ahoj, Petře.

To znamená, že začíná další briefing a protože se vám velice líbila naše verze "ales Gute", tak v ní budeme pokračovat.

Jdeme na to.

Tak zopakujeme si pár německých slov, které se vám pro dnešní briefing budou hodit.

Tak začínáme.

"Niedrigger price" — nízká cena.

"Hohe price" — vysoká cena.

"Price einbruch" — cenový propad.

"Price spitze" — cenová špička.

"Negativ trom price" — negativní cena elektřiny.

Tak já si myslím, že na začátek to stačilo.

Ještě jsme mohli říct "energie wende", ale to si necháme na příště.

A pojďme na dnešní téma, Petře.

Jo, já jenom vysvětlím to cvičení. Jde o to, že je to docela zajímavé, jak vlastně to, co se ti v tom jazyce vyvine, odráží nějaký tvůj problém v té kultuře, v tom národě nebo prostě v té zemi, nebo něco, čemu přikládáš vysokou důležitost.

Já myslím, že fakt není náhoda, že slovo "Dunkle Flaute" je jenom v němčině — "tmavé bezvětří", jak jsme tady říkali před týdnem.

To máme.

A je to vlastně hezká analogie.

Eskimáci mají, já nevím, kolik — 120 druhů sněhu.

My máme sníh.

Indiáni mají různou jízdu na koni.

A to přesto, že předtím, než tam vyjel Kolumbus, tak tam žádné koně neměli. Ale vidíš, za pár let si to dokázali vybudovat, jak to pro ně bylo důležité.

Takže je to pro ně zásadní.

Tak a my máme prostě čtyři — minimálně ty, co jsme teď řekli — možná pět výrazů pro různé změny v cenách a máme je v němčině, a protože jsou pro nás zejména v tuhle dobu určující.

Ještě hovorové slovíčko "price rally".

To mě zaujalo.

To je fakt pěkné — "price rally".

To je pro prudký skok, kterej jsme našli v cenách.

Hovorově.

A nebo ještě "price freefall".

Cenový propad.

"Price freefall" — cenový propad.

A už dost.

Jdeme na dnešní téma.

První bude taková "Akta X", jo?

To bude prostě všímáme si podivností, co se dějou na denním trhu v souvislosti s horkem, v souvislosti s tím, jaká jsou omezení v síti.

A ta čísla opravdu jsou velice zajímavá.

A my se ne vždycky dopídíme tomu, proč která cena zasvítila, kde, ale řekl bych, že tomu budeme velmi blízko.

Druhé téma bude to, co si přál Mirek — obchodní zóny.

Takové edukativní pásmo.

Já miluji edukaci.

A to samozřejmě v energetice — edukace je nejdůležitější, protože pak vypadáš chytře.

Pak vypadám chytře.

No, proto jsme teda ale taky proto tady sedím s tebou, ne?

Říkali, že ty seš ten krásnej, já budu chytrej.

Nebo obráceně.

Furt to měníme, ale to nevadí.

Pojďme na první téma a tady se ukáže, jak seš krásnej.

Já myslím, že mi to sluší víc i v té AI verzi.

A AI vyrobila "Energy Investigator" jako funkci.

Tak se ti to líbí?

Ten obrázek se mi samozřejmě líbí.

Nicméně jsem chtěl říct, že vypadám na něm o trošku líp než v realitě.

To já ne.

A přijde mi, že jsi mi ubral — nevím, jestli cíleně — nebo jestli to bylo... Ubral jsi mi asi 3 kg.

Součástí promptu to nebylo.

Takže AI ví, že jezdíš na kole.

Tak jdeme na první podivnost a ta byla prvotřídní, přátelé.

V Česku byly nějaké slevy nebo co?

1. července ve večerní špičce — podotýkám 18:45 — cena 17 €.

Zatímco všude kolem už bylo draho.

No, já jsem přemýšlel, čím by to mohlo být. A protože co je důležité zmínit, tak tohle je jenom čtvrthodina, aby nám někdo neřek, že v průměru to bylo víc, ale to určitě ty řekneš.

Napadlo mě, víš co mě napadlo?

Jestli to nebylo k problémům kuchyně Svatopluka, a jestli zrovna to nebylo v tom, jak jsme tady všichni blikali — takovému tématu.

To se ukázalo, že byl hoax mimochodem.

Nebo já myslím, že to ale někde říkali, že by se to podle toho nedalo změřit, jo?

To by se určitě neprojevilo, ale tak jako říkáme to jako vtip.

Samozřejmě, co je důležité — ta cena tam byla v prvním čtvrthodinové měření v 18:45.

Máme ji koneckonců uvedenou na té mapě.

Byl to teda Denní trh.

To znamená, není to tak, že by to byl ten okamžitý — okamžitá situace.

Nicméně co to značí?

No, je to unikátní ostrůvek, kde je vidět, že jsme se teda úplně dekaplovali.

Jo, protože Slovensko 370, Polsko 200 padlo, Rakousko Německo něco kolem 150.

Neuvěřitelná věc. A je nutno říct, že i ty čtvrthodiny kolem vypadaly podobně.

Tohle byl jenom ten "price freefall".

To je ten "price freefall".

Ano, "price freefall".

Ta průměrná cena v tý celé hodině byla asi 54. To znamená nebylo to tak nízko.

Ale co je zajímavé — a to je vlastně tématem dnešní investigace — co se tam tedy stalo?

Ještě chci říct: i když se všem určitě tahle cena líbí, tak to není dobrá zpráva.

Protože já jsem velkým nepřítelem toho, když prostě vydáváme negativní ceny za to, že to je dobrý signál.

Ty negativní ceny jsou vždycky něco, že je něco špatně.

To jsou průšvihy samozřejmě.

17 ještě není negativní, ale je to cena, řekněme, tak nízká, že se ti nevyplatí skoro nic.

Jo, rozhodně ne investovat.

Tak naproti tomu ve stejné čtvrthodině Maďarsko 800, Rumunsko 730.

Mimochodem, to byl ještě ten dojezd těch horkých letních cen.

To by byl taky nějaký výraz určitě v němčině.

Ale já jsem se o tom bavil se spoustou odborníků přímo z trhu a ti říkali, že dlouho jsme neviděli takhle zajímavá čísla a zajímá je to.

Jo.

No tak rozhodně podle těchto čísel — kdyby to bylo dlouhodobě — tak se vyplatí investovat spíš v Rumunsku.

No to rozhodně.

Tak pojďme dál.

Tohle je samozřejmě stránka OT, kde je ten průběh toho "day ahead", té denní ceny po celý den, po hodinách. A máme tam i vyznačené čtvrthodiny.

To jsou ty červené body.

A tady vidíš ten "freefall" — mezi 18 a 20 jsme se prostě dostali do nějakého rigolu — do nějaké cenové propasti.

No, tak je zjevné, že prostě nikdo nechtěl spotřebovávat.

Neprohráli jsme někde? Nebylo to tak, že bychom prohráli... Už jsme byli dávno venku na mundhálu fotbalově, ne?

Jo, hraje se fotbal.

Já jsem podíval včera na fotbale.

Je pravda, že třeba britský provozovatel soustavy normálně na internetu, na sociálních sítích informuje, kolik byla spotřeba během fotbalu.

A no tak, ale já když si pamatuju, když jsem jezdil ve své době prostě jako do Itálie, tak tam vlastně se zabavilo tím terna a ty významné okamžiky prostě a významná fotbalová utkání nebo sportovní přenosy, tak ty se samozřejmě na té spotřebě projeví.

Já myslím, že i v České republice se bude nějakým způsobem, třeba, kdyby se zase zopakováno na gáno, což je poslední hokejový zápas, kterej jsem viděl, tak to ti bylo pět let.

To mi bylo 18.

No vidíš, už jsem byl starý.

Já už jsem, já jsem totiž starý.

Není to na tobě vidět.

Jo, to je dobře.

Eh, tady bych jenom upozornil na to, že existuje pravidlo, že vlastně je vazba mezi čtvrthodinovým a hodinovým trhem a že vlastně průměr za čtyři čtvrthodiny v té dané hodině musí dát tu hodinovou cenu.

A to je tamhle ten průměr a to je těch 54 €.

Tak přesně tak.

Pojďme dál.

Podíváme se, co vlastně v tu dobu vyrábělo, nevyrábělo.

Máme tu první tři dny toho týdne, které vypadaly velmi podobně.

Jenom ta solární špička pak byla trošku nižší.

A tady je strašně zajímavé se podívat, že v inkriminovanou dobu v 18:45 vlastně jelo uhlí hnědé a jelo zatížené povolením samozřejmě a jely paroplinky.

Jo, plyn 850.

To je počerady, jo, jako že by počerady prodávali za 17 €, to je úplně ujetý.

No určitě by nebyli rádi.

No jasně, že to je samozřejmě jako drahý zdroj, ale přesto se vlastně v té špičce vyklírovala ta cena takhle.

Takže velká zajímavost.

Nebyli jsme v deficitu rozhodně.

Jo.

No, tam já si myslím, že co je dobré, když se podíváme takhle prostě napříč všema, tak oni právě to, jak jsi zmiňoval ty solární špičky, jo, tak upozornit na to, že ta žlutá barva, já teda nevím, jak to vidí diváci, ale ta žlutá barva ukazuje, když se na ní podíváte v detailu, tak opravdu vidíte, že prostě pro ten plyn, tak třeba toho 29 nebo z 29 na 30, tak ten plyn se tam úplně prostě jakoby vypíná.

Nicméně prostě dál toho 31, tak tam je vidět, že to prostě jakoby v uvozovkách projíždí prostě dál a tam je vidět, že tam se prostě ze 30 na první, tak se tam trošku hýbalo ty, jak se to jmenuje, hnědá barva.

Je hnědé uhlí.

Hnědé uhlí.

To znamená, tam se trošku hýbalo tím hnědým uhlím a jinak prostě je vidět, že i ty plynovky prostě jakoby pokračovaly, protože ta výroba z těch solárů byla prostě menší.

Takže máme první indici, že vlastně ty stabilní zdroje nám to projely tu solární špičku a zůstali vlastně online večer, ale pořád to ještě jako nevysvětluje, proč toho prvního ta anomálie nastala večer a proč nenastala třeba 36.

Protože tam to bylo velmi podobné.

Nicméně my se k tomu dopátráme.

Já myslím, že co je kouzelné, tak se na to podívat je prostě to, jak nám stále jede ta jádro.

Ale co jsem si vlastně všimnul až dneska, jak tam jede stabilně ta biomasa.

To jsem vlastně jakoby mi to nedocházelo.

Jo, jo, jo.

Jak ta biomasa vlastně je takhle stabilní.

Si to jde blbě vypnout.

Nebo možná je to hořící les.

Pojďme dál.

No a tady je zase další naše hypotéza.

Jo, my jsme to konzultovali samozřejmě tu situaci s odborníky na trhy a podobně a tak nějak se shodli na tom, že v inkriminovaný moment někde muselo nastat nějaké síťové omezení a to zase řekněme na co koukáme, jo, tady je důležité na co se teďkom koukáme.

Možná to kvůli tomu do toho.

Se koukáme na graf vlastně přeshraničního obchodování, ale nejsou to fyzikální toky, nejsou to fyzikální toky, jsou to obchodní přenosy a co je vlastně tady na tom grafu to nejzajímavější, že v tom červeným kroužku se tam jako i v těch obchodních tocích vlastně objevuje takovej hub, kdy my jsme, kdy logicky, i podle toho, když se koukáme na ty ostatní dny, tak by to vlastně ukazovalo, že budeme čím dál tím víc jakoby vyvážet.

Nicméně prostě v těch 18:45 se tam ukazuje takovej malej houpek, že prostě tam evidentně bylo nějaké nebo ta indície je taková, že prostě tam bylo pravděpodobně nějaké omezení a to tomu zabránilo.

Respektive může to být takový EKG trošku, nějak se nám to tam trošku zachvělo.

No a stále se koukáme na D-1.

To znamená, my jsme věděli o tom, že se to stane a vlastně už samotné vyklírování prostě v rámci algoritmu, kterej tý eufemie, která to dneska vlastně dělá, tak ta už sama to vyhodnotila, že tam je nedostatek přenosové kapacity.

Tak takže interpretuju, interpretace, a je to naše interpretace, samozřejmě my nemáme ambici, že bychom to tady rozklíčovali dokonale, protože tam by člověk opravdu musel vědět, jak byla topologie sítě.

Je důležité říct, že toto se stalo v létě, kdy je hodně odstávek linek, nejenom elektráren, ale i linek.

Takže ta síť prostě funguje trošku jinak, ty toky se tam rozhlívají trošku jinak.

A může se stát, že ty, byť by přes hraničním profilem mohl poslat třeba víc, mnohem víc, my bychom mohli poslat třeba víc na Slovensko, tak to nakonec udělat nemůžeš, protože někde třeba na Slovensku je nějaká rozvodna, kde by to přetížilo to vedení nebo nějaký jiný prvek.

Já nemám nebo takhle, my nemáme ty data, jo.

To znamená, my určitě tady asi je důležité říct, že to z toho, já netvrdím, že tam je nějaká kauzalita nebo prostě neznám tu příčinu.

Jediné, co když se na to koukám, tak si říkám jako aha, asi tam bylo nějaké omezení z nějaké důvodů, jestli to bylo omezení prostě na přenosové kapacitě přes hranici nebo jestli prostě to bylo někde vnitřní, to z toho vidět není.

Hm.

Nicméně tam ukazuje to, že tam bylo nějaké omezení.

Česko chtělo vyvážet a nešlo to.

Chtělo vyvážet víc a nešlo to.

Logicky podle těch tvarů, těch grafů bychom mohli nebo prostě obchodně bychom takhle.

Logicky by to vlastně bylo tak, že bychom mohli, protože ta nadvýroba tady byla, což koneckonců bylo vidět i předtím na tom grafu.

Nicméně vypadá, že tam bylo nějaké omezení, který prostě tomu zabránilo.

A co je důležité, tak náš jako Core region, to znamená jakoby to propojení, který je tady ta střední Evropa, nějaký jako CWE a prostě CE, tak dneska se počítá na základě flow base, to znamená nějakých reálnějších toků podle PTDF matice, co je ten power transfer distribution factor, kterej se snaží dát to, je to nějaká matice, která vlastně určuje, jakým způsobem a jakým faktorem se rozlévá potom ten reálný tok přes ty jednotlivé vedení.

Prostě potom, co my známe tu topologii té soupravy, tok se rozlévá do stodoly do chléva.

Přesně tak.

Tak můžeme pokračovat, protože to nevysvětlí.

Já jsem se tak snažil.

Pojďme dál.

No a tady to máme v kostce.

Samozřejmě jsme to konzultovali s inteligentem.

Inteligent vlastně na základě toho všeho, co jsme mu zadali, nám potvrdil tu hypotézu, že to byla kombinace věcí.

Co jsme tady možná ještě neřekli – nikdo jako nebydoval za 17 € z těch úhlek a paroplynku. Je to spíš o tom, že tady ty zdroje dávají blokové nabídky hodin, několikahodinové třeba, a je možné, že prostě v rámci toho bloku nastanou některé hodiny, kdy by to jakoby nedávalo smysl, kdyby jeli, ale zároveň by nedávalo smysl, kdyby to vypli.

Protože oni jsou většinou – oni dávají dělitelný. To znamená, může se tam stát, že aby došlo k tomu, že ta nabídka bude akceptovaná, tak prostě jsou ohotoví akceptovat, že tam dojde k nějakým korekcím jako OK. Prostě tak to prostě je.

Tam je ten algoritmus Eufémia, ten evropský, který vlastně se snaží dělat veřejné blaho. Veřejné blaho je, že se snaží jakoby vyrovnávat ty ceny v těch regionech, abysme všichni si užívali a trpěli stejně, pokud možno. A ono to ne vždy vyjde, protože ta síť si občas prostě postaví hlavu, zejména v těch letních odstávkách a tak, tak se to prostě může stát a už v den ahead rovině řekne: „Pozor, tady to nepůde. Tady sice vypadá to, že Česko by mohlo mít levnou elektřinu a krásně by se rozvážela do zahraničí, ale ono to nejde, protože tady je síťové omezení, tak tam nahodíme takovouhle cenu. Těch 17 € se dopočítá, aby to vyšlo ten průměr vlastně."

A ještě to je tak, že vlastně v těch prvních čtvrthodinách v danou hodinu bývá větší tlak na cenu, že se ta cena vyžene trošku víc. Takže proto ta poslední čtvrthodina byla nejlevnější a dopadla tak, jak dopadla. Snad to bylo srozumitelné.

Já bych řekl, že to je jako to, že můžeme říct, že nabídky v jedné jediné čtvrthodině narazily pravděpodobně na nějaké síťové limity. Ale ty limity tam pravděpodobně byly i v rámci celé hodiny, protože ani cena 55 eur hodinová – já nevím, jaká byla v Počeradech, záleží jaká byla i okolo – jestli prostě to bylo, byly vyšší, byly rozhodně vyšší, ale rozhodně to neodpovídá tomu, že by jeli na čeradě. Prostě to za 55 € ti na čeradě nepojedou, nevstanou z postele. To si myslím, že je odvážné tvrzení. Ale další hodiny už samozřejmě pro Počerady zajímavější byly, takže Počerady to prodali jako celej blok a vylezlo z toho toto pro nás statistická zajímavost. Bych řekl, takový jako upozornění, že ten algoritmus nějak funguje, ale prostě se může stát, že vygeneruje zvláštnost, podivnost.

Já myslím, že zase na druhou stranu je to zajímavé, protože aspoň se máme o čem bavit, protože kdyby tohle nebylo, tak bysme museli hned jít na ty bidding zones. A to si myslím, že to je téma, který pro neodborníky je tak natolik abstraktní, že si myslím, že nikdo nedá ani zapovat.

Ty to dokážeš krásně vysvětlit, když tak si pomůžeš němčinou.

No, každopádně tato podivnost – když to shrnu – tak vlastně to vzniklo tak, že ta levnější česká elektřina byla uvězněná možná kvůli nějakým síťovým omezením, to je naše hypotéza.

A nemusí být ty síťové omezení u nás.

Nemusí být u nás, mohly být v zahraničí. Byla uvězněná na českém trhu. V tu chvíli my jsme vlastně neměli jak jí dostat do zahraničí a tam vlastně vznikla ta nízká cena, která v tu chvíli nedávala smysl pro ty nejdražší zdroje.

Tak ale zase na druhou stranu ty jsi říkal vlastně, že Počerady jsou uhlí. Ne? Teď jsem to mluvil o paroplince. Počerady?

Jo, paroplince. Takže tam neplatí ani to, že prostě si kotelník mohl v klidu odpočinout a nemusel chodit do práce, mohl si odskočit na těch 15 minut prostě, jako nebylo potřeba, aby mohl na kafe.

No.

Tak a teď opačný extrém. Pojďme dál.

To ještě dojížděla ta Hitsen flauté v Evropě 30. června. Zase máme večerní špičku. Ty anomálie vznikají zejména ve večerních špičkách. To je taky zajímavé. Tady je asi důležité ještě, pokud se bavíme o té Hitsen flauté, tak si všimni, že v Rakousku, který je v horách, tak je zjevné, že teplo nebylo.

Hmm.

Protože ta cena tam byla relativně normální.

To je samozřejmě blbost. My to víme a jsme si toho vědomí. Jenom se jsme rozhodli, že co se týká tohodle podcastu, tak vedle toho, že vám chceme sdělovat ty, řekněme správné informace, tak vás taky chceme pobavit. A ne vždycky se nám to podaří, ale tak zasmáli jsme se tomu my dva.

Přesně. A to už je docela dost lidí.

Tak pojďme na Slovensko. Slovensko 19... Ne, ne, ježíšmári, jsem to přehnal. 1097 €. Když to zaokrouhlím. Zase jsme na day ahead.

Jo, to znamená denní trh v 19:45.

1945.

Vedle Maďarsko 9 stovek, Slovensko 755, Rumunsko 955 skoro, Srbsko 754, Chorvatsko 1000 €. Já jsem jenom, když tady sleduju ještě teďka tuhle mapu, která říká vlastně, že to jsou spotové ceny elektřiny v EU, jestli oni ty Chorvaty jako nebudou uražení z té mapy, víš?

Musel jsem je tam doplnit.

No, Srby jsme tam dali, ale ty Chorvaty máme nějak vedle. Za to může Energostat server, můj oblíbený server o energetice.cz, kterému tady rád udělám reklamu, protože dobře pracují analyticky s daty. Chorvatsko jim tam chybělo, tak jsem jim doplnil.

No a ta situace prostě vypadala takhle. Mimochodem Belgie, Nizozemsko taky – 500, 550. Polsko skoro 500. Po Baltí taky skoro 500. Dánsko 550.

Já myslím, že co je tady asi nejzajímavější, je vidět jako tu vlastně tu dělící linii podle toho, když se potom kouká́š na ty linky. Já nevím, jaký tam bylo, tady by bylo vlastně hrozně zajímavé. My tady nemáme ty kapacity, který tam jsou jako v rámci Švýcarska, protože tady je vlastně zajímavé jako celkem jasně vidět, že došlo k tomu jako severovýchodnému oddělení.

Oddělení.

No, no, no. Oddělení.

No a samozřejmě vás určitě zajímá, proč se tak stalo, respektive proč se tak stalo jenom v některých zemích. Vždyť přece ta euemie, jak jsme tady už říkali, má zestejňovat ty ceny, má vlastně zařídit, abysme všichni stejně trpěli a všichni měli stejnou radost. To se tady nestalo a došlo k určitému oddělení a my si vysvětlíme, proč.

Pojďme dál.

Je třeba říct, že Slovinsko v ten inkriminovaný moment 30. června bylo v mírném přebytku, netrpělo nějakým zoufalým nedostatkem. Jelo tam jádro, jelo tam hnědé uhlí trochu. Ne, nejelo. To je na nule. Pozor, jel tam plyn. Ten je drahý relativně. A co tam jelo speciálně? A to je i důvod té ceny. Mazuťáky.

Já jsem si říkal, že ty si tady ten mazut určitě najdeš. Kdo chce psa být, mazut si vždycky najde.

Kdo chce psa být, mazut si najde.

Takže ano, v tu danou chvíli zapnuli i tu mazutovou, že tam pálili i ten mazut. A jo, tak klidně může hodit cenu 1000 €. Jako proč ne.

Tak dneska asi jo, ale v Rusku nejsme. Tak to bylo takové popíchnutí, ale jako se to může stát, no.

Nicméně ano, v tu chvilí tam běžel i ten Mazut.

Tak a pojďme ještě dál. Podíváme se.

My už jsme tuhle mapu jednou viděli, ještě když tady seděl Michal, tak jsme řešili taky nějakou extrémně vysokou, nebo spíš anomální, slovenskou cenu, kdy se Slovensko oddělilo od zbytku trhu.

Eh, tady nastalo něco podobného.

Eh, a vlastně příčina byla velmi, velmi podobná taky, jo, protože Slovensko funguje jako průtokáč. Hodně elektřiny tam teče dovnitř a hodně elektřiny teče ven.

No, ona by ta cena trošku zase jako v uvozovkách nabízela to, že prostě Slovensko bude jako v uvozovkách sát a stane se prostě tou jako dírou.

Nicméně pokud se podíváme na tenhleten graf, tak vlastně vidíme, že tam ta celková bilance je taková. Teďka já to nedokážu v rychlosti sečíst, ale vidíme, že Itálie, Rakousko, tak je prostě čistej import. To znamená těch 700 plus řekněme 250, jo, tak to je nějakých 950, což je prostě na importu. Itálie má 9 MW, který se týkaj.

Zároveň vidíme, že na Istrii se rozhodli, že si budou trošku svítit, takže prostě tam je těch 49 MW. Asi prostě tam přijely dort, že jo, tak to začali dovolují. Museli se nabít prostě všechny ty jachty, které tam prostě na tý Istrii dole parkujou, takže tam bylo nějaký sosání. A pak tam samozřejmě vidíme, že vlastně část si bere Maďarsko a velká část prostě odtejká dolů. Odtejká dolů nad Balkán.

Pokračuje to dál prostě do Chorvatska.

Todle je taky ještě Chorvatsko těch 547.

No, je to jednoznačný. Prostě Slovinci trochu konzumovali, ale ten hlavní problém byl prostě v něčem trošku jiným.

Eh, hlavní problém byl v tom, že se tam nedostal dostatek levné elektřiny z Rakouska, což ostatně pak i potvrdil Montel.

Já poprosím o další. Tak oni byli v nějakých 200 MW. Jejich bilance celková byla minus 200, to znamená sošli se jako 200 megawattů.

Ne, ne, ne, ne, ne, naopak. Slovinci byli v mírném přebytku.

V mírném přebytku.

Tak to z té mapy naší, co jsme tam měli, tak nevyplývá. Teďka tadyle rychle to tady sčítám. Máme 700, 230, tak to je nějakých 950. A na tom vytejkání máme 540, 749, to je 600 a 150, tak to je nějakých 750. Že to je plus mínus 200, tak tam měli deficit. Ale nevím, jestli tam někde nechybí nějaký dato, který prostě tady nevidíme.

Hele, každopádně Montelové zase identifikovali tu linku do Rakouska, a to je strašně zajímavý. Fyzicky byla schopna přenést daleko víc, až dvojnásobně až trojnásobně, ale kvůli nějakému prvku se bavíme o tom síťovém omezení – nějaká rozvodná linka, cokoliv by se přetížila, jo. Takže to udělat nemohli a tím pádem byl uměle stlačen ten import z Rakouska.

A je to dobře vidět na těch shadow prices. Jestliže máš 6000 eur za megawatt shadow price, tak to znamená, že každá megawatthodina přenesená po té jediné lince navíc by přinesla 6000 €.

No, tak to je wow. To je hodně. To je opravdu vidět, že tam byl ten tlak na přenos z Rakouska obrovský. A myslím si, že tady prostě v tom tkví to vysvětlení.

Jo, jinak samozřejmě tady Montelové říkají: ano, byla ta Hitsenflauté jednoznačně spotřeba večer vzrostla, soláry šly prudce dolů. To jsme tady říkali minule, to je vlastně stejný případ, jako když jsme se bavili minule o vysokých cenách.

A jo, todle je strašně důležitý, ten čtvrtý bod.

Ano, ten čtvrtý bod. Ano, ta dynamika byla všude stejná.

Ono je to mimochodem to, co vlastně jsme tady řešili i minulej týden. Tam jde o to, že prostě některý ty situace, zejména co se týká obnovitelných zdrojů – to znamená speciálně soláry – tak tam myslím, že planeta se točí do kolečka a to se střídá furt. Ono jako víceméně nastává ten výpadek v jeden okamžik.

Je to plánovatelný, pokud se nejedná o nějaký mrak obrovskej. Ale je to prostě hrozně rychlý.

To znamená, tam musí existovat nějaký – zároveň my máme relativně rychlý propad v tý výrobě a zároveň ty záložní zdroje oproti tomu musí mít nějaký nájezdové křivky, protože ty neumí nastartovat hned.

Tady by se nám hodil v tu chvíli právě trošku ten nenáviděný vítr, kde se to přesně kreje tímhletem okamžikem, kdy to tam může pomoct.

A pak samozřejmě jsou to ty baterie, jo, zejména ty grid scale baterie, tak ty tomudle můžou pomoct, protože ty jsou přesně v tý špičce výrobní se jakoby nabít. A tadle na ten okamžik, kdy prostě potřebujeme vypnout nějaký další zdroje, tak to můžou skvěle vykrečit. A ještě nejsou nenáviděný.

Já baterky – já mluvuju vlastně o všech energetických prvcích v soustavě.

Čím víc tím líp. Pro mě taky jeden zdroj máme společně rádi trošku víc než všechny ostatní.

Pojďme na další slide. Jádro.

A to je ještě jedna věc, kterou Montelové nevypátrali.

Pakš měl problémy, protože teďka nevím, jestli je ta storie tam kvůli tomu, že to chlazení je podobně jako ve Francii. Tam určitě chladící věže jsou v Pakši, bych řekl.

No, oni tam mají Dunaj, ale to znamená, že oni musej furt to je tak, že na to chlazení nějaká ta voda se musí. Teďko už nevím, jestli je problém ve vypouštění teplý vody do Dunaje, nebo jestli je problém v tom, že nebyl dostatek vody, nebo byla příliš horká.

Každopádně Maďaři omezovali výkon.

Já vím, že omezovali výkon. Vím, že to bylo kvůli Dunaji. A teďka jako nechci vypadat jako hlupák. Nicméně v těch dalších dnech ta voda v tom Dunaji byla chladnější a díky tomu se jim chladilo líp. Nebo to je to, co jsem o tom někde dohledal.

Takže každopádně my můžeme vidět, že i vlastně to jádro, které my považujeme za stabilní a oba dva ho máme rádi – já jsem jadernej nadšenec. Naprosto. Já bych postavil, docela bych řekl, jadernou elektrárnu víceméně všude. Na zahradě u sebe.

Já myslím, že prostě v Praze neustále voláme potom, že tady potřebujem nějaký nový stavby. Takže já třeba místo Vítoňského mostu bych postavil prostě krásnou. Jak je Vyšehrad, tak naproti bysme mohli postavit krásnou, třeba takovou jako 10 GW, prostě malou příjemnou průtokovou jadernou elektrárnu.

Metropolitní plán teďka vyšel, tak koneckonců autům by to nevadilo, ne? Tam stejně přes ten Dvořecký most nesměj jezdit.

Přes Vítoňský už nesměj pomalu ani vlaky, tak tam bysme to takhle mohli jakoby umístit. A součástí toho by byla samozřejmě oprava toho Vítoňského mostu.

Tak máme to vyřešený.

Každopádně tady ta kauzalita, když se vrátím k Pakši, je jednoznačná.

Ano, předtím v Maďarsku byly taky vysoké ceny, ale pak jakoby na vysoký výkon, takže to nebylo zas tak hrozné.

Ale ty nejvyšší, největší ceny špičky, tak ty se objevily opravdu v návaznosti na tom, že ten Pakš omezoval ten výkon.

A proč to nenastalo ve Francii, je taky jednoznačné.

Ve Francii je ta redukce obrovská.

Samozřejmě tady máš jeden Pakš a Šmitec.

>> Jeden Pakš na jednom Dunaji, což je jedna z největších, ne největší evropská řeka. Teď si nechci dělat hanbu.

Jo, Volha je taky v Evropě.

>> Ty si dneska zahráváš.

No.

Tak pojďme to posunout ještě dál.

Další podivnost, eh, pozitivní podivnost, protože když by byly skvěle propojené sítě, úplně dokonale, tak jsou všude stejné ceny.

Co teď vidíš?

>> No, vidím vesměs všude stejné ceny. Na cent a na cent.

No a je to 12:29 červen, prostě, jako zase je to day ahead.

>> Hm.

>> Eh, a ono to bylo skoro celej den, musím říct.

My jsme, já jsem to… já nevím, jak to vypadalo přes celej den a samozřejmě Srbsko nám to kazí a stále Chorvatsko nám chybí, jo, to jako kolegové tady tam ještě nemáme zvládnuté, ale Litva, Litva, Lotyšsko, Estonsko, tak to jsou vlastně to jsou taková ty… to jsou ty Vikingové, že jo, tak ty to tam mají teda vyloženě levné.

>> Tam to přes hraniční spojení není úplně kapacitní, jo, je potřeba říct.

No, ale nicméně ta situace ta je jako zajímavá v tom, že jako ani jeden jsme se tady teda, předtím než jsme vlastně šli sem, tak jsme tady jako spekulovali, co by to mohlo být.

Já navrhoval uhelné prázdniny a pak nám došlo, že je to 29. června, ale já nevím, jestli to prostě… a to jsme nezjistili, takže teďkon jako čistá spekulace, jestli to prostě bylo tím, že bylo krásně 12 hodin, bylo vedro, že jo, všude se vyrábělo a já jsem přemýšlel, jestli to není tím, že prostě ty děti už jely, jako že začaly ty prázdniny, jo, ale teda jako absolutně nevím, jestli to kauzalitu v tom fakt nehledejte a korelace, ta je naprosto nepotvrzená, protože jsme to nestihli dohledat.

Byly ty vysoké teploty pořád, jo, takže ani to, že by odjeli na prázdniny děti, vlastně moc jako nepomůže, protože klimošky jako jedou furt jako vzteklé.

>> Tak když nejsou doma v těch školách, že jo.

>> Eh, to je pravda, ale ono zní… na druhou stranu my tady ty klimatizace v těch školách nemáme.

>> Přesně.

A víc ti berou ty obchody potom a tak, jo.

Takže ono je to složité, ale každopádně my jsme to na žádný pokles jako dramatický zatížení neviděli, takže jenom vlastně spíš pro zajímavost.