2026-09-04 - Studio Kladno - Nad dotazy posluchačů. Dění v ČR a ve světě. Politika, Ekonomika, ...

Svobodné rádio uvádí pořad nad dotazy posluchačů.

[hudba]

Pěkný večer, vážení a milí posluchači ze studia Kladno Svobodného rádia. Se vám hlásí Soňa Zigmundová přímo od mikrofonu a vedle mne sedí Martin Dukát.

Dnešní pořad, Martine, jestli chceš, tak můžeš.

Tak, hezký večer, vážení posluchači, vážení přátelé. Teďka se spojíme s naším prvním hostem. Vítejte nad dotazy posluchačů. My se teďka spojíme s Monikou Piony a já tě doplním. To bude v první polovině. A ve druhé polovině uslyšíte taky Janu Rybářovou, jejíž písničky pravidelně hrajeme. Mají velký ohlas a Janička je skvělá. Takže od 20 hodin, vlastně po přestávce krátké, se vám přihlásí i Jana Rybářová, bude tady s námi.

A teď tedy náš první host se nedá říci, protože Monika je součástí Svobodného rádia, ale tentokrát nesedí vedle mne na židli, ale je v České republice a je doma a je připojená. Je tady s námi na drátě pro vás v pořadu, který je připravený právě pro vaše dotazy. Proto také se jmenuje „nad dotazy posluchače, večery pod lampou". Plus máme tady pořád i samozřejmě na dotazy posluchačů.

Trošku to navazuje na pořad Vladimíra, který měl něco obdobného, měl „nad dopisy posluchačů", ale my jsme museli malinko to pozměnit, protože bohužel tady Vladimír s námi živě není.

Takže asi tak na začátek: skončily prázdniny, začal nový školní rok a také příprava na volby, tentokrát komunální volby a také doplňující volby do senátu. Takže se máme opravdu na co těšit.

Moniko, já jsem se tě chtěla na úvod pořadu zeptat. Prázdniny byly poměrně horké, možná u nás ani ne tolik jako v Itálii. Takže ty jsi měla ještě k tomu náš tep těch italských teplot a já se tě zeptám: dva měsíce jsou pryč. Jak vidíš svět, kam se posunul? Myslíš si, že je na tom lépe nebo hůře, než jak vypadal před prázdninami?

Tak já samozřejmě nejdříve všechny zdravím, posluchače i vás v redakci. No, každopádně můžeme říct, že v tom lepším se změnil v tom, že už není takový horko. Ano, to je jedno velké pozitivum, aspoň pro mě tedy osobně.

No jinak samozřejmě nevím, co jakoby k lepšímu přes ty prázdniny v tom světě. Když to vezmeme takhle, došlo k tomu, protože se na nás vlastně sesype na podzim všechno to, co se připravovalo všude možně. A z toho celkem strach. Vezměte si třeba i ty události, které o prázdninách se staly. Když se teda třeba připomeneme i invazi do Evropy na jihu, respektive do Španělska a věci, které se tam dějou. A z toho opravdu teda strašně stydne krev.

Takže ano, to máš naprostou pravdu. Očekávám, že to bude i ten podzim horký, i když v jiném slova smyslu. Ale je potřeba teda opravdu nějakým způsobem — tak jak to tedy děláme my — naše vlastně aktivita k dobru je to, že informujeme, aby lidé eventuálně tam, kde je to možné, mohli zasáhnout svým hlasem, jelikož samozřejmě budou volby. Takže to je konkrétní věc, kde lidé mohou ovlivnit svojí naší budoucnost. Takže to je taková moje odpověď jakoby první.

A výborně. Můžeš zareagovat. Se během léta zúčastňoval mnoha akcí, které byly většinou s politickým podtextem, nebo to byly akce, kde se vzdával hold hrdinům z druhé světové války, které se nesmí zapomínat. To je součást, to je kontinuita vlastně současnosti. Že je potřeba takovéto akce navštěvovat. A já myslím, že je to od tebe opravdu velmi přínosné, to, že na tyto akce chodíš.

Ty jsi byla i na Slovensku a v podstatě seš v kontaktu i třeba s polskou stranou, protože ty seš koordinátor Legy a zároveň tedy i spolupracující osoba se Svobodným rádiem. Takže tady dochází k jakési symbióze, která je samozřejmě skvělá. My se dozvídáme věci přímo, jak bych řekla, z kuchyně toho, jak funguje Léga, která je nám hodně blízká, a také se s tebou dostaneme vlastně do světa.

Já jsem se chtěla zeptat tvému partnerovi. Určitě probíráte — a teď, vážení posluchači, nemáme nic připraveného, jedeme opravdu s volejí. Takže já se chci zeptat: jak vnímají prostě tu situaci, která tady je, jak se tu vygradovaná a také tedy na východě Evropy? Jak vnímají vlastně tvoji partneři nebo kolegové tyto situace?

Tak když to vezmeme z pohledu vlastně lidí, které já frekventuju, co se týče samozřejmě spolupráce, se kterými se tedy bavíme o politických tématech — ano — kolegové nebo známí, kteří se nějakým způsobem zajímají více či méně, tak vesměs vám všichni řeknou, že je to opravdu velmi ohrožená situace. A musím říct, že lidé mají strach, protože sice se na některých místech vede ta válka taková klasická, kde tedy létají ty zbraně. I když dneska už je to taky evoluce, že jo, takže drony a tak dále. Ale lidé mají strach prostě, že někomu — a teď to tak řeknu lidově, protože tak mi to lidé říkají — rupne v hlavě prostě a zmáčkne nějaké to tlačítko a bude po všem. Takže to se lidé fakt bojí.

Na druhou stranu lidé vnímají, že ta válka se vede i jinak, a to je vlastně ekonomická válka. Potom, co nás vlastně odřízli od zdrojů energií, všechno je mnohem dražší a lidé mají strach. I z tohoto důvodu, protože mají nebo vidí opravdu velké problémy s tím dojít nějakým způsobem beze zadlužení do konce měsíce. Co se týče výplaty a tak dále, protože opravdu to, co si mohli dovolit před několika měsíci — nemusíme mluvit roky — tak už to začíná být problém.

No samozřejmě, jak ty jsi řekla, začíná škola, to je pro rodiny s dětmi neskutečná zátěž. A tím, že všechno dražší, tak samozřejmě ty méně majetné rodiny si nedokázaly nějakým způsobem třeba i dát stranu na tyto výdaje, vybavit děti do škol. Takže je to vesměs v tomto dost — všichni vidí tu situaci jakoby těžkou. Ale na druhou stranu si uvědomují, že je to nějakým způsobem uměle udržovaný. Všichni říkají, že jsou tady všichni si uvědomují nebo vnímají to tak, že jsou lidé, které to nechtějí ukončit, protože samozřejmě mají z toho peníze a je tady docela velká beznaději. A teď opravdu mluvím ne z odborného hlediska, protože samozřejmě nejsem odborník na nějakou bojovou strategii. Ale je to to, jak to vnímají lidé. A co tedy jako témata si i ti politici vlastně snaží — ti, kterým samozřejmě na lidech záleží — tak se snaží řešit nějakým způsobem tu ekonomickou situaci, protože my to opravdu z tý strany ekonomické situace, my v Evropě to tady opravdu cítíme jako obrovskou zátěž.

To je jedna věc. Potom ještě předtím jsi mluvila, co se týče těch akcí. Ano, je tady ještě jedno velké téma, které je opět velmi aktuální. A je to vidět čím dál tím víc. I lidé, kteří byli laxní nebo si říkali, že se jich to netýká, tak tam vidí hrozbu a už začínají nějakým způsobem se informovat, eventuálně o tom mluvit, reagovat a nedělat si, jako že se jich to netýká.

To je právě tato nelegální migrace, která je jasně řízená, manipulovaná za určitými účely.

A proto je věc, která mě velice zajímá a kterou fandím, nebo spíš to téma, a to je remigrace.

A když se mě tedy ptala, co jsem dělala v létě v tomto smyslu, tak já jsem v červnu letěla do Rumunska. Byla jsem tam pozvaná do parlamentu právě od mých kolegů, koordinátorů z Ligy z Rumunska a jejich spřátelené strany, která má podobná témata jako Lega.

Takže samozřejmě udělali takovej event společně s Patriots Network, s velkou mezinárodní skupinou, která právě propaguje tu remigraci.

A to jsem tedy opravdu byla velice ráda, že jsem se toho mohla zúčastnit a promluvit si osobně s velkými osobnostmi a mít dokonce projev na půdě rumunského parlamentu, co se týče tohoto tématu.

A ještě tedy mohu říci, že tento týden byla jsem na Slovensku, ale potom jsem byla i v Rakousku. První místo bylo v lednu, kdy bych nastoupila do školy, jak moje dítko je školou povinné, tak jsem se účastnila naprosto úžasného eventu, který organizovala strana FPÖ, což je rakouská strana, která má nejvíc hlasů a která je ve stejné evropské skupině jako Lega.

A jako host přišel naprosto úžasný politický komentátor Gerald Groß, který píše i skvělé knihy. Tentokrát, před volbami, které mají být oblastní, tak přišel představit svoji poslední knihu, která se právě týká tématu remigrace. Takže, jak říkám, toto je téma, kterému já osobně tady sleduji a fandím, a je to asi jediná možnost ještě nějakým způsobem se tady zachránit. Protože nakonec je to o matematice – koho je víc, ten rozhoduje, a asi bychom to opravdu nechtěli dopustit, aby to bylo naopak, než to je v Evropě. I když už je tady opravdu velký problém.

To určitě je obrovský problém a také máš pravdu, že se o remigraci mluví.

Itálie byla jednou ze zemí, která byla nejvíce postižena právě přílivem migrantů a nejenom z moře, ale i ze souše.

A zaplať Pánbůh za to, že je tady takovéhle situace, že se o tom aspoň diskutuje. Protože potom v reálu samozřejmě jsou komplikace i ze soudu, který mnohokrát vlastně se zastal těch pachatelů. Bavíme se o nelegálních emigrantech, kteří něco spáchali, takže i v těchto případech se jich soud zastal.

Takže na jedné straně se tady mluví o migraci, o řešení nějakého problému, ale na druhé straně, právě to, co jsi zmiňovala – situace ve Španělsku nebo té španělské enklávy, a ta situace je skoro – já bych možná řekla, že to bylo i zapříčiněno takovým velmi shovívavým postojem španělské vlády a tím, že umožnila získávání velmi snadno španělského občanství těm, kteří přišli do Španělska před 1. lednem 2026. A tito lidé dostali občanství.

To možná vzbudilo nějaké naději u těch uprchlíků, kteří se tedy chystali nebo tam mohli samozřejmě být převaděči. Byly tady zorganizované gangy, které umožnily obrovský nával právě přes hranice v Seutě.

Je těch důvodů určitě víc.

Mluví se o tom, že jsou tady určité záměry, jak ze strany Ameriky vůči Španělsku, které odmítlo poskytnout své základny letadlům, která byla v podstatě letadly agresorů vůči Íránu. Španělsko odmítlo. Mluví se i o trestu a tak dále, ale ta situace pro normální lidi, kteří žijí na jihu Španělska nebo v těch oblastech je naprosto zoufalá.

Ti lidé jsou zoufalí, oni tam protestují, bojí se o své životy. Takže jsou opravdu vlastně existenčně ohrožení tímto přílivem migrantů, kteří nejdou z nějakých bohlibých důvodů do Evropy, aby pomáhali, aby pracovali, ale čistě tam jdou jako ekonomičtí migranti.

Ano, řekla jsi to dobře. Těch důvodů tam je víc.

A právě to, že ne všichni nebo různé skupinky lidí si ty příležitosti vykládají svým způsobem. Já jsem sledovala marockými média, marocká média, a z těch marocké médií, z těch chatů pod těmi informacemi, tak tam jasně z Maroka spousta lidí psalo právě to, zase to vzali jako, že si prostě nemohou nechat ujít příležitost si navrátit Seutu a Melílu jako Maroku.

Takže někdo to bere takto, jako by měl takovej – řekneme to takto – guvérní pocit, což zní trošku tužně. Všichni víme, co to znamená. Ale pak je jasné, že vždycky na těch vyhlášeních politiků jako Sanchez, který prohlásil, že tam bude legalizovat nelegální migranty.

Jo. Což je obrovský problém. Z toho vyplyne, že nelegální migranti, kteří budou legalizováni, tak tam už nebudeme mít ty tabulky, co se týče kriminálních činů a všeho. Samozřejmě tam dosáhnou na – já tomu řeknu v uvozovkách – na vyžírku, tedy na ty sociální dárky. Což je vlastně jejich cíl, jak jsi správně řekla. Jejich cílem není se zapojit do pracovního procesu, ale parazitovat na sociálních systémech zemí Evropy.

A toto je naprosto úžasná příležitost.

A právě ti, kteří organizují tyto, jak bychom to mohli nazvat, tyto invaze – jo, to jsou organizované invaze – tak ty právě před těmi lidmi mohou argumentovat a ukázat jim videa a články a tak dále. Že opravdu ten Sanchez prohlásil, že se prostě migranti, kteří tam přišli nelegální cestou, že se prostě legalizují. Takhle jim to řeknou úplně jednoduše.

Samozřejmě jim tam nebudou vyprávět o nějakých určitých podmínkách a tak dále. Z toho titulku, z těch novin to prostě takhle zní. Takže oni prostě ten adrenalin a všechno sebou vezou.

No, pak jsou samozřejmě skupiny, které jsou podpůrné. Jsou tam velké peníze. Mezi novináři jsem viděla i některé rozhovory právě s těmi lidmi, kteří se tam nedostali, nebo i s těmi, kteří se tam dostali.

Ale co se tam nakonec děje?

No, děje se to, že se tam prostě vražď, znásilňuje a to i nezletilé. Teď zrovna byl článek, že sedmnáctiletý Maročan násilně zasáhl čtyři děti mezi 10 a 11 lety.

Samozřejmě tam se rabuje. Je tam obrovský chaos. Teď tam zrovna hodně ukazovali, že tam dělají výtržnosti i vůči zvířatům a tak dál.

Jo, je to jedno s druhým a je to naprosto šílená situace dneska.

Pokud jsem viděla dobře, tak v Madridu je obrovská stávka, spousta lidí, obrovský počet lidí.

Ano.

A víte co, jak už jsou tam jednou, tak je to těžké se jich zbavovat. Protože potom samozřejmě začnou pyšťit humanitární maniaci, jo. Což je to, co jsme viděli, že třeba ti, kteří v tom Maroku potom šli zpátky, dostali ty kopance do zadele.

No tak to už jsem taky slyšela, jak je to nehumánné a tak dále.

Víte co, to je velkej problém.

No a ten celý se to teda opravdu vymyká.

Hm.

Máš naprostou pravdu.

Když jsi mluvila o tom, že jakmile dostanou občanství, státní občanství španělské, tak přesně, jakkoli budou páchat nějaké zločiny, tak už to nebudou migranti, ale budou to občané Španělska.

A další věc je přesčíslování obyvatel právě v Ceutě a v těch oblastech, což povede k tomu, že lidé tam budou říkat těm nově příchozím, že jsou to oni, kteří vlastně v rámci práva na sebeurčení rozhodnou o tom, kam Ceuta bude patřit, jestli k Maroku, nebo ke Španělsku.

To se koneckonců tady děje.

Vzpomeňme, že to dokonce jde i bez referenda. Podívejme se na Kosovo.

No a samozřejmě se tím ohání i v případě Krymu, ale pozor, Krym byl autonomní oblast a v rámci ukrajinské ústavy měl právo se rozhodnout a lidé se rozhodli v referendu, kam chtějí patřit.

Takže tohle jsou takové věci, které vlastně mohou ovlivnit to, jak se bude vyvíjet další směřování těch oblastí a kam se přidají, ke komu. Zda tedy ta Ceuta bude stále španělskou enklávou, nebo jak jsi ty o tom velmi dobře mluvila.

Budou tady tlaky ze strany Spojených států amerických, které mají velmi dobré vztahy s Marokem a velice dobré obchodní vztahy tam mají.

Vzpomeňme, že je tam dokonce i silnice, která tam vede někde v horách nad mořem. Velmi, je to frekventovaná dálnice, tak nese jméno po Donaldu Trumpovi.

A to nenavrhl Donald Trump, ale to navrhl Marocký král.

Takže ty vztahy jsou tam už i z tohoto hlediska velmi dobré.

Samozřejmě jde vždycky o velké prachy a o výhodný byznys.

Takže uvidíme, jak se to tam bude vyvíjet.

No, Evropa to odnese. Už jsme viděli, jak převážejí ty migranty z těch oblastí jižního Španělska do vnitřních částí, do Evropy a samozřejmě dojde k přesunu tak, jak si mnozí přejí.

To je pro ně takový ideál, aby se dostali do Německa.

No, takže Evropa bude ještě více zaplavena migranty a Španělsko to nedokáže vyřešit.

Když se podívám, jak to bylo referováno chování policie právě v těch oblastech, tak oni de facto byli buďto nečinní, nebo ještě pomáhali těm příchozím migrantům právě v tom přesunu. Nebránili jim nějak.

Takže je to i tady z tohoto území podivné, že vlastně si stát, vedení státu nebrání absolutně takové devastaci a přílivu ohromného množství.

Mluvilo se o 70 000 lidech, kteří ty hranice překročili a teď jsou tam ještě i další, zase se tam formují jako další migranti. Takže je to obrovský přesun z Afriky.

Tam nejsou jenom maročtí občané, ale jsou tam, jak se to na severu Afriky přelévá, příchozí jak z Asie, nebo z jiných koutů Afriky. Vlastně se tam kumulují ti lidé na severu Afriky a přelévají se do těch oblastí, kde mají větší šanci se dostat do Evropy.

Přesně tak. To jsi řekla.

Dobře, to je potřeba ještě připomenout, že to nejsou jenom Maročané, ale jsou tam opravdu i jiní státní příslušníci i z Nigérie a tak dále.

Jo.

Hm.

Je to prostě obrovský problém, ale Evropská unie je naprosto neschopná. To je obrovský administrativní moloch, impotentní.

Podívejme se na Uršulu, která – teď úplně trošičku odbočuju z toho – ale oni už jsou úplně totálně v koncích.

Evropská unie nemá žádné peníze kromě těch, které vybere. Takže chce Evropská komise a v čele tedy Uršula co nejvíce peněz dostat z peněženek daňových poplatníků.

A dokonce jsem si to také slyšela, že začala toužit po uspořených penězích, které lidi, když si šetříte celý život a ukládáte si to na stáří a tak dále, tak se mluví o 10 bilionech eur, které budou de facto ukradeny občanům a daňovým poplatníkům Evropské unie.

A to už je oficiálně i její návrh.

Ty reakce – víme, jak jsou ukorupčeni ti úředníci Evropského parlamentu a samozřejmě i poslanci.

A co by neudělali, aby si přišli k ještě větším penězům. Takže ti budou poslouchat a naplňovat přání a direktivy téhle ženy, která opravdu je naprosto bezzásadová a nemá tam co dělat.

Já prostě – ty jsi zmiňovala ty frakce, které jsou ve stejné frakci, Patrioti Evropy, jako jste vy a tak dále, jo?

No, to je moc přímá věc, ale v té frakci je dokonce i to jsou patrioti, frakce Patriotů.

Tam je i Andrej Babiš, tedy zástupci vládní strany.

Ano.

Kteří ale hlasují – já bych řekla, že určitě ne jako patrioti, ale hlasují tak, jak dostanou nařízeno.

A pokud nedostanou nařízeno od Andreje Babiše, jak mají hlasovat, tak mnohdy hlasují podle mě proti té vizi patriotské Evropy a hlasují prostě jak se jim hodí.

Já to vůbec nechápu.

To promiň, chtěla jsem dodat – často vlastně hlasují tak, že se zdržují hlasování. Ano, oni se zdržet hlasování znamená, že nemáš žádný názor, že se v tom neorientuješ, neumíš se správně k tomu postavit, nemáš tolik informací.

Takže se zdržím hlasování a vlastně jsou to alibisté. Když to řekneme správný název pro lidi, kteří se takhle chovají, tak jsou to alibisté.

Samozřejmě je jasné, že v určitých místech nebo u nějakých zákonů, nějakých norem si ti lidi třeba nevyznají.

Ale to není tenhleten případ, abychom to měli celkově.

Jo, ale tady v tom případě s tebou souhlasím, že se vyjádřit měli.

No, ono je to tak, že ten správný názor má Andrej Babiš a ten jim řekne, jakým způsobem by se k tomu měli postavit a co je pro ně výhodnější a výhodnější pro Ano.

Jak to rezonuje i tady u nás to hlasování právě těch poslanců?

Když se vrátíme pár let zpátky a podíváme se na ID, tak tam bych řekla, že ta situace byla jiná.

Tam vlastně panovala taková shoda v tom, jaké principy se budou preferovat.

A byla tam v tomhle směru jednota.

Protože ano, protože ta skupina byla na základě identity těch stran a jako identitáři, dá se říci, měli mnohem blíže ke svým programům.

Dnešní Evropská unie je zformovaná trošku jinak.

Ty skupiny jsou trošku jinak a vlastně pokud jde o Patrioty, pak o Suverence, tak v případě Patriotů mám dojem, že se to zformovalo tak, že matematicky, kdo měl nejvíc europoslanců, aby se to dalo matematicky postavit proti Uršule.

Jo, už se tam podle mě nedívalo úplně na velkou maximální shodu programovou, i když samozřejmě některé shody tam jsou. Jinak by to nešlo. Ale je to utvořené na základě matematiky, jak říkám – co nejvíc hlasů proti Uršule.

A tam je právě ten problém, když se někdo z toho v tom hlasování zdržuje.

Eh, já jsem jenom, protože pak už to nenaplňuje vlastně ten účel, že jo.

Ano, já jsem směřovala přemocování.

Jestli si vzpomínáš, tak na začátku vlastně bylo nutno schválit, že bude Uršula uznána jako šéfka Evropské komise, protože tam byly problémy právě s jejími vymazanými SMS v době covidové. A jednalo se o to, že ten případ měl být projednáván soudem. Tehdy se hlasovalo o tom, jestli tedy schválí Uršulu do vedení Evropské komise a nebo ne.

A proto jsem o tom mluvila, že vlastně Andrej Babiš – tam podpořil to, že Uršula bude zvolená.

No, to podpořila i Melounová, že jo. Tam ta zaprodala vlastně pro jedno místo v Evropské komisi pro svého kumpána.

Ano, ano.

To byla také podmínka Meloni, protože mělo to přislíbeno. Ale jak se dělají čachry na těchto místech, když se de facto kupují tato místa, tak Uršula nedodržela slovo a v podstatě tam došlo k takovému střetu. Ono je to tak trošku řekl bych i vydírání. Tak ty, když nebudeš dělat toto, tak já za sto let nebudu dělat kšefty, že?

No, tak to vyhandlovala toto místo pro Itálii Meloniová tehdy.

No, protože už viděla, že tam vlastně její podpora, její důvěra – to bylo opravdu na hraně. Takže si pojistila vlastně hlasy Frazionu Vitálie, jelikož těch hlasů vlastně mají hodně.

Jo, jsou početní. Takže tam to potom – když i když to nejdřív Melounová nechtěla dát, tak nakonec jí to dala, protože jí vlastně šlo po krku.

Mhm.

A tady jsem jenom názorně chtěla ukázat, jaká je politika špinavá. Že se říká, že prostě politika je špína, a tady je to přesně – to jsou ty kšefty.

Jo.

Takže teď uvidíme, co se vykšeftuje právě tady v tom migračním problému, v téhle invazi. Hm.

Kam až to zasáhne a zda budeme tedy také my muset kšeftovat v rámci solidarity v uvozovkách, protože to žádná solidarita není. Je to diktát těchto koloniálních mocností, protože to je vlastně stejný systém, kdy oni chtějí kolonizovat skrze migraci.

Tak aspoň to vnímám já. Ale já jenom – Martin mi dal tam nějaké názory, takže tady můžete psát na náš chat na YouTube kanál.

Jenom bych ještě měl takovou poznámku. Tady paní psala nějakou svoji soukromou kauzu. My samozřejmě jsme rádi, že nám napíšete své problémy, ale tyhle věci my bohužel nemůžeme řešit. Nejsme na vlastní oči, nicméně se na to podíváme.

Ano, rozhodně se na to podíváme a uvidíme, co bude v našich silách.

Takže já tady teď přečtu chaty, které tady máme.

Richard Moták píše: "Hezký večer z Hradce Králové. Zdravíme Hradec." A dále: "Nejen v migraci, ale i v jiných oblastech jde jen o peníze a nikoho nezajímají důsledky. Hlavně, že já si namastím kapsu a bude hůř."

Ano, je to tak. To dopadne prostě, že lidé mají takové priority. Jen peníze, peníze, peníze. Ale já říkám, na penězích je to postavené a na prachy to dojede.

Ano.

Takže děkujeme. Moniko, můžeš se k tomu?

Já bych dodala ještě takovou novinku. Když jsme se bavili o tom, co se na nás valí, tak ministr zahraničí Tajani – který je vlastně předseda po Berlusconovi, tedy Fratelli d'Italia, Força Italia – tak opět udělal jednu ze svých akcí, které se podobají více jako Partito Democratico, jako levicová progresivistická strana v Itálii, největší škůdci. Tak bohužel pro informaci – Força Italia pod vedením Tajaniho stále více směřuje právě k programům toho Partito Democratico Itálie.

A to ještě tedy připomenu, že má nebo nějakým způsobem se podílí na tom, aby se získali voliči. Tak asi zřejmě má dojem, že má stejné praktiky jako praktikuje Partito Democratico – totiž dát těmto migrantům něco, aby je mohli volit, aby mohli volit i tu jeho stranu.

To znamená, že on vlastně chtěl snížit léta pro migranty, aby mohli dostat občanství mnohem dříve, než bylo dáno.

No a teď víte, co teď udělal? Udělal si výlet do Egypta, kde se nějakým způsobem domluvil, že se postará o to, aby čelil jakoby nelegální migraci. Takže se nějakým způsobem domluvili na nějakém programu legální migrace z Egypta do Itálie.

Takže vážení přátelé, to je Antonio Tajani.

Jo, takže v Itálii je to pro nás dlouho altaj.

Svým způsobem.

No teď jako nám nestačila Ceuta. No tak ještě Tajani jede, že bude prostě nějakým způsobem podporovat nějaký program, tedy nějaký legální přesun Egypťanů do Evropy.

Takže to je úplně naprosto šílené a nemám slov. Radši k tomu nic.

No, my víme, že toto všechno je podvod, že jsou to lži, že obelhávají své občany za každou cenu, chování se jako monarchové. A nějaká demokracie? Tak se na to můžeme jenom smát.

A ta demokracie – podívejme se – není jenom u nás takto ohrožená. I v Evropě, ale i v Americe. Velké peníze a velké korporace pomalu jako chobotnice pokrývají všechno. Mají ty nitky všude.

A bohužel peníze – jak jsme mimochodem zmiňovali – hrají tu největší roli. Ale to není hodnota největší. Nejvyšší hodnotou je lidský život. A na to se tady zapomíná.

A když se podíváme, jak vypadá válka, kolik je tam mrtvých, kolik lidí to bohužel nepřežilo – mluví se o milionech, a věřme tomu, že ano – docházejí lidé, kteří by se dali poslat právě jako živá munice na frontu. Takže to číslo je obrovské, ale my se na to díváme, nebo jsme nuceni našimi představiteli a vůbec světem – jako že to je jaksi daleko, že je to jenom statistika.

My se nedíváme už na ty lidi, kteří zahynuli, ale díváme se jen na statistiku. A protože v ní nejsme zahrnuti, tak se nás to vlastně ani moc netýká.

Ten trend – takhle to brát – je to takto nastavené. Je to patologické, je to velmi nebezpečné. A uvědomme si, že my jsme v post-socialistickém, sovětském prostoru. Takže je to prostor, který západní mocnosti velice rádi používají. Aby se dali v plen – v případě nějaké války tak západ vždycky zradí, zradil a bude zrazovat.

Takže tohle já tady vnímám u nás z dlouhodobějšího hlediska jako vůbec nejzávažnější ohrožení České republiky a vůbec jako národa. To se obávám, že my jako Slované jsme postradatelní. A ba dokonce bych řekla, že tady dělají všechno proto, aby se nás zbavili, aby nás vyždímali a poté obětovali.

Tak tohle bohužel takto vypadá.

Ten trend, který my tady můžeme pozorovat – a pakliže si ty své zkušenosti, které máme životní, dáme do kontextu dějin – tak nám nic jiného vlastně ani nevyplyne.

Máme tady ještě jeden záchytný bod a to byl konec druhé světové války a osvobození od nacismu.

Tak bude vypadat situace v případě, že by se vyhrotila až do válečného stavu. Tak nevím, jestli tady bude další paralela, kterou jsem tady – já jsem ji nezažila, naštěstí – ale jsou lidé, kteří ji zažili a vědí, jak to vypadalo. Že vlastně to osvobození, to bylo obrovské, obrovské pro nás všechny.

Vysvobození ze situace, kdy bylo o národu rozhodováno jako o jasné likvidaci. Zrovna tak jako židovská otázka, tak v podstatě my jsme měli být také podobně na řadě. Takže se teď dostala do takové smutné situace, ale bohužel – v případě, že by se vypovídající historie – přesně tak – která nám ukázala.

My bychom si měli tu historii vždycky zopakovat.

Vidíme to, co jsme letos zažili tady, že sudetský německý Land se tady začal roztahovat. Přesto, že si to vláda nepřála a přesto se tady to děje. Že ten tlak je obrovský. Korupčníci, lidé, kteří vydělávají – ty zrádci českého národa – tady byli vždycky v každé době a jsou tady zase. Neměli bychom to přehlížet, protože na to opravdu můžeme všichni dojet.

Takže od migrace až sem, ale ono se to vlastně – ten princip toho, jakým způsobem je řízená ta geopolitika, kam je to tlačené – tak to cítíme všichni.

A ty jsi správně, velmi správně řekla, že se tady roztočila spirála, kterou cítíme my všichni. Na tom, kolik platíme za energie a tak dále. Tady je spirála vlastně zvýšených nákladů, životních nákladů a stoupá to neustále. Samozřejmě, že inflace a tak dále vede k tomu, že se zvedají platy, ale ta reálná hodnota těch peněz – ta opravdu klesá.

Ano, máš pravdu.

Víš, ono já bych k tomu ještě teda. Do toho jsem ti asi skočila zase.

Ne, ne, v pohodě.

Omlouvám. Ale víš co, když se díváš na to jakože z geopolitického hlediska, to znamená, že se díváš na více fenomenů v podobnou dobu, ale z různých stran a třeba i zdánlivě nesouvisejících věcí.

No, ale pamatuješ si, že se tady hodně tlačilo na to, aby se udělala ta evropská armáda, že jo?

Ano.

Aby tedy bylo možné veleti vojákům, kteří prostě budou z nějakého státu a klidně se pošlou na demonstranty z jiného státu. Tak aby tam nebyly nějaké ty národní vazby a tak dále, protože tohle by se stalo vždycky, jak to tak bývá.

Takže člověk – naštěstí se tedy jakým způsobem bránil tomu, aby toto vzniklo – ale vidíš to, jakože takové to posílání těch migrantů a teď prostě žebrání a snažit se i to postavit jako povinnost posílat ty peníze na to zbrojení. Tak já furt tady vidím, že když něco třeba neprojde, ty lidi se těch projektů nevzdávají. Oni se to snaží přejmenovat jakým způsobem, aby dosáhli. Každopádně to vidím jako prostě obrovskou kontrolu, která tady má být.

Teď si vezměte, že už toto prostě je neskutečné – ten diktát, co se týče i ekologie, že jo, Green a tohle všechno dohromady.