(3) Bezpečnostní prostředí a připravenost ČR a revize krizové a obranné legislativy 21.9.2026

Děkuji za pozvání. Já jsem svůj příspěvek mírně název pozměnil. soustředím se hodně zůstane zachován obsah, tak jak byl avizovaný, ale bude soustředěný také na roli parlamentu při zajišťování obrany státu. Začněme určitým teoretickým východiskem. Rád bych připomenul to, co o čem asi není úplně sporu, že jedním ze základních účelů existence státu je zajištění bezpečnosti jeho obyvatel. V tuhle chvíli nebudu úplně rozlišovat e hledisko vnitřní a vnější. Toto je jeden ze stálých úkolů státu. Je to ten platí napříč dějinami. Některé úkoly jsou nestále. Třeba jaká má být role státu v oblasti kultury, sociálních služeb a podobně. Takže zajišťování bezpečnosti jako jeden ze základních úkolů státu. Z toho ale vyplývá současně také určité vyplývají určité povinnosti pro stát a jeho orgány. Tedy na prvním místě státní orgány by měly být připravené k plnění tohoto úkolu. Jedná se o základní povinnost představitelů státu. Tedy není úplně i předmětem jejich uvážení, jestli budou nebo nebudou obyvatelstvo chránit. Tady koneckonců si můžeme připomenout začátek covidové pandemie, kde se vedly poměrně krátce určité takové teoretické diskuze o tom, jestli tedy vůbec stát má nějak reagovat, jakým způsobem a podobně. Ukázalo se nakonec, že převážilo tedy to, že i ochrana životů a veřejného zdraví spadá samozřejmě také do toho základního úkolu zajišťování bezpečnosti. Jestliže se podíváme na problematiku zajišťování bezpečnosti a specificky zajišťování obrany, tak pro ní je typické následující. dochází ke koncentraci moci v rukou exekutivy s jasným cílem zajištění akceschopnosti. Za další typické je také omezení svobod, ukládání nových povinností nejrůznějšího druhu, protože cílem je tedy zajistit přežití celku, respektive co nejvíce co nejvíce jednotlivců. A současně je potřeba říct, že každá krizová situace je typická tím, že okamžitě nastane nedostatek zdrojů všeho druhu. To znamená, na to je potřeba reagovat a jsou ukládány nová omezení, nové povinnosti a podobně, aby se s omezenými zdroji dalo fungovat co nejefektivněji. Toto znamená nakonec rozšíření působnosti veřejné moci. Dále zpravidla dochází ke změně struktury a procedur veřejné moci, takže můžeme potom vidět poměrně rychlé zjednodušování pravidel, podle kterých stát funguje, pokud samozřejmě k tomu má vůli a pokud má dostatek času. To se může projevit třeba i na procesu normotvorby ve smyslu tedy zrychlení procesu, protože zpravidla to vypadá tak, dějiny to ukazují, že málokterá společnost se připraví dostatečně v předstihu, protože to jsou opatření, která jsou ze své podstaty nepopulární, takže do té doby, dokud je není potřeba doopravdy provést, tak k nim ty společnosti úplně neinklinují, aby je prováděly skutečně v plném rozsahu. jak už tady třeba zaznívalo částečně dopoledne, že určité nedostatky existují a jsme si jich vědomi, takže mnoho změn, pravidel potom nastává až v rámci řešení dané krizové situace a na to je potřeba být také připravený. Pokud se, když si toto shrneme, tak z tohoto vyplývá, že automaticky řešení nějaké rozsáhlé komplexní krizové situace sebou nese omezení svobod a postavení jednotlivce, uložení nových povinností a to všechno v rámci sebezchovy celku a co nejvíce, co nejvíce jeho členů. Proto také podléhá zajišťování obrany a bezpečnosti zvýšené veřejné z veřejné kontrole. Tady má poměrně klíčové postavení parlament. Když se podíváte a za chvíli se to pokusím nastínit v některých detailech na náš ústavní a vůbec právní systém, tak zjistíte, že je v něm velmi významné postavení parlamentu a zejména zejména poslanecké sněmovny a to v takovém rozsahu, že parlament a především poslanecká sněmovna jsou nenahraditelné. To znamená pro řešení jakékoliv krize většího rozsahu. Pokud bychom tedy mluvili o hrozí bezostředně hrozícím ozbrojeném konfliktu nebo probíhajícím ozbrojeném konfliktu zastávajícího právního stavu je nezbytné, aby zůstal zachovaný akceschopný parlament, v něm také poslanecká sněmovna a to současně. k tomu, aby mohla přijímat dále jednotlivá opatření, která jsou nutná k řešení celé té krizové situace. Současně je ale potřeba, rád bych zdůraznil, je potřeba říct, že je to také úkol samotného parlamentu. Tohle k tomu se dostanu v závěru je záležitost, ve které může být poslanecká sněmovná, senát mohou být samozřejmě různým způsobem metodicky a jinak podpořeny třeba orgány výkonné moci, ale je to domácí úkol parlamentu, aby si připravil třeba podmínky pro nějaké nouzové zasedání a podobně. V čem se projevuje ta zvláštní úloha parlamentu? On je v prvé řadě orgánem moci reprezentační z toho důvodu, že do parlamentu České republiky může volit každý občan České republiky starší 18 let. Může být do poslanecké sněmovny volen každý starší 21 let. To znamená, každý jednotlivec se může podílet na formování parlamentu, jeho vůli i na ovlivňování jeho činnosti, ať už přímo tím, že se nechá zvolit nebo tím, že volí a nebo tím, že například působí jako občanská kontrola. To znamená, může nějakým způsobem nepřímo ovlivňovat činnost parlamentu. Připomeňme si, jaké pravomoci jsou svěřeny v tuto chvíli ústavním pořádkem, případně zákony parlamentu České republiky. Podotýkám, že ve všech těchto pravomocech je parlament nenahraditelný. To znamená, bez parlamentu nelze zajistit tyto následující funkce státu. V prvé řadě moc zákonodárná. Neexistuje v České republice nástroj, kterým by mohla být zákonodárná moc přenesena na jakýkoliv jiný orgán za jakékoliv nouzové nouzové situace. Připomenu to, že pokud se jedná krátce o zákonodárnou moc, tak zákon je velmi mocný nástroj. Zákonem můžete nařídit, omezit, regulovat cokoliv, co není výslovně zakázáno ústavním pořádkem. Ano, existuje určité omezení listina základních práv a svobod říká, že při stanovení zákonných omezení práv a svobod musí být respektována podstata a smysl. její chráněných práv. Takže existuje jakési tvrdé jádro, do kterého nemůžete zasáhnout, ale pod přijetí celé řady nových opatření a omezení stačí běžný zákon. To znamená, není třeba v celé řadě záležitostí souvisejících se zajišťováním obrany měnit ústavní pořádek. Možná proto je to si parlamentu zákonodárnou moc drží vývočný. Další pravomoci. Bez poslanecké sněmovny, bez funkční poslanecké sněmovny nelze vytvořit plnohodnotnou vládu. Vláda podle našeho ústavního pořádku musí získat důvěru poslanecké sněmovny. Je pravda, náš ústavní pořádek neříká, že ji musí získat. Vláda má pouze povinnost do 30 dnů od svého jmenování požádat o vyslovení důvěry. To znamená a ona technicky vzato může vykonávat veškeré veškeré pravomoci, ale už narážíme na to, že jestliže není funkční poslanecká sněmovna, by se vyjádřila k téhle otázce, tak zřejmě nebude schopná ani novelizovat zákony tam, kde by se za krize ukázala taková potřeba. To znamená tu poslaneckou sněmovnu i senát potřebujeme zachovat funkční. Schvalování státního rozpočtu výlučně pravomoc poslanecké sněmovny. Tady připomenu, že i po změně rozpočtových pravidel v případě vyhlášení stavu, ohrožení státu a válečného stavu, je potřeba v podstatě do 14 dnů uzavřít státní rozpočet a připravit a předložit mimořádný státní rozpočet, respektive válečný rozpočet. To znamená, opět je nezbytná funkční poslanecká sněmovna. Kontrola nad nouzovým stavem. To nás úplně tolik trápit nemusí, protože ten vyhlašuje vláda, může ho vyhlašovat opakovaně. Vyhlašování stavu, ohrožení státu, vyhlašování válečného stavu. Tady je potřeba zachovat funkční oběkom komory, protože k jejich vyhlášení je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, nadpoloviční většina všech senátorů. Ten prach je poměrně vysoko, je potřeba říct. Takže zachování a předjímám celou řadu opatření v tuto chvíli, které bychom mohli potřebovat pro potom už na úrovni výkonné moci k řešení různých krizových situací. Máme navázány právě na ohrožení státu nebo na válečný stav a bez jejich vyhlášení k nim nemůžeme sáhnout. Za chvíli vám uvedu jejich příklad, co všechno by mohlo být potřeba. Účast v obranných systémech na to. To znamená podřízení některých složek našich ozbrojených sil, řekněme přímému velení. Na to k tomu potřebujete souhlasovou komor nad poloviční většinou všech členů. Dále vysílání přijímání vojsk nad pro zjednodušení na dobu 60 dnů. potřebujete souhlas obou komor parlamentu. To už tady bylo naznačeno, že za určitých situací by se na našem území asi i na tu dobu 60 dnů nacházela nacházely ozbrojené síly cizích spojeneckých států. Dále schvalování mezinárodních smlouv, které mají přednost před zákonem. Potřebujete souhlasovou komor parlamentu. Lze asi předpokládat, že v případě trvajícího konfliktu se také mohou uzavírat nové smlouvy, ať už spojenecké nebo takové smlouvy, které potom eh tyto spojenecké smlouvy budou dále rozvíjet a realizovat. Takovou drobností je, že například jmenování představitelů některých bezpečnostních sborů probíhá také za účasti některých orgánů poslanecké sněmovny. Takže například ředitel vojenského zpravodajství, ředitel BIS a podobně taky musí projít bezpečnostním výborem poslanecké sněmovny. Opět tedy potřebujete poslaneckou sněmovnu funkční. Pokud se jedná o samotné krizové stavy a jejich problematiku, naše ústavní uspořádání je takové, že některé krizové stavy jsou zakotveny na ústavní úrovni a některé nejsou. Připomínám to, co už jsem řekl. K omezování základních práv a svobod, ukládání nových povinností, což se děje v krizových stavech, stačí běžný zákon. To znamená ty tři ústavní stavy, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav, jsou z nějakých, řekněme, teoreticko-politických důvodů patrně považovány za významnější. ta opatření, která v nich mohou nastat, jsou vnímána jako, že mají větší dopad, takže se jim dala asi větší váha tím, že jsou na ústavní úrovni. Z hlediska právního a z hlediska našeho platného práva by to nebylo nezbytně nutné. Takže jaké stavy existují na zákonné úrovni? stav nebezpečí, stav kybernetického nebezpečí, ponovalenis 2, to znamená už i celou řadu výkonných opatření za určitých situací i vůči jednotlivcům v krajním případě. A velmi zajímavý může být stav nouze podle energetického zákona pro oblast elektřiny, plynu. Tady připomenu začátek loňského července, tak tam v podstatě už rozhodují automaty, pokud jde o elektřinu. Tam už teoreticky pořád ještě je role ministerstva průmyslov obchodu, ale pokud jde o ten velký výpadek proudu na našem území, tak tam nebyla politická rozhodnutí, ale v podstatě ČEPS odpojoval a odpojovalo se automaticky. Teď se dostávám k tomu, že některá z opatření u těch zákonných stavů nebo zákonem založených stavů mohou mít vlastně větší dopad, než třeba některá opatření za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, protože loňský červenec ukázal, že tuším, že na třetině území České republiky nešel proud, což jaksi dosti omezilo každého, koho se to dotklo přímo, kdežto některá opatření za i za váleč čného stavu se třeba řady jednotlivců vůbec nemusí nemusí dotknout. Pokud se jedná o ta krizová opatření, když pro zajímavost už za nouzového stavu lze stanovit omezení zákaz obchodování s cennými papíry kotovanými na burze, poměrně zásadní opatření. Omezení rozšíření distribuce léčiv potravin pitné vody. Stačí nouzový stav. Pojďme dále. Stav ohrožení státu, což automaticky znamená, že lze uplatnit tato opatření i za válečného stavu. Odvodní řízení, jeho spuštění, výběrové doplnění ozbrojených sil, omezení rozšíření, nařízení zákaz exportu, importu zboží, to znamená regulovaný zahraniční obchod, omezení zákaz stavebních prací. Teď to začne být ještě zajímavější. omezení zákaz bezhotovostních i hotovostních převodů. Kdo chcete, podívejte se na řeckou krizi na Španělsko. Tak tam se ukázalo, že se například stanovilo, že můžete nakládat do výše 25 40 eurně, ať už hotovostně nebo bezhotovostně. Stanovení kurzu koruny vůči cizí měnám, omezení, zákaz, poskytování úvěrů. Další další opatření. To znamená, to jsou věci, které v tuhle chvíli jsou naváz jako opatření na stav, vyhlášený stav ohrožení státu nebo válečný stav. Současně vidíte, ta opatření jsou dalekosáhlá, pro všechny z nás asi obtížně představitelná. Vůbec to je přechod do nouzového hospodářského režimu a současně ale můžou být skutečně skutečně potřebné. Podíváme-li se na ty dva stavy. Stav ohrožení státu a válečný stav. Začněme stavem ohrožení státu. Dvakrát se tu objevil v prezentaci u pana náčelníka generálního štábu i u jeho zástupce, že tak nějak se s ním počítá, že se s ním možná počítá jako s určitým představem. Já osobně mám názor, myslím si, že i to vyplynulo z toho posledního slajdu u pana zástupce náčelníka generálního štábu, že stav ohrožení státu za současné geopolitické situace České republiky nelze vyhlásit z vojenských důvodů. Odpověď vám na to dají podmínky, které stanoví článek 7 zák ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Tam je řečeno, že musí nastat bezprostřední bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti státu nebo jeho demokratických základů. Odpověď vám dá, když si představíte slepou mapu Evropské unie a NATO. My nejsme v pozici hraničního státu. Jsme v poměrně hlubokém zázemí. tudíž co by se co by mohlo hrozit a o čem se mluví, řekněme, že protivník je na východě, tak v takovém případě daleko dříve přejdeme do válečného stavu, protože o něm ústava říká, pokud budeme mít tu vůli, podmínky pro válečný stát vojenský, tedy v tuhle chvíli budou dříve splněny než podmínky pro stav ohrožení státu vojenského charakteru, kde by v čele ústředního krizového šta štábu stál ministr obrany podle předpisů. To znamená stav ohrožení státu pouze jako takzvaný civilní je podle mého názoru v tuhle chvíli možný. Pokud je o válečný stav, tak ústava říká, že parlament může rozhodnout, nemusí, záleží na tom, co všechno si vyhodnotíme a sneseme. O vyhlášení válečného stavu, je li-li Česká republika napadena a nebo je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Takže představíte-li se tu lieli si tu slepou mapu na to. Budu-li brát vážně zprávy, které se každý týden nejméně objevují ve veřejných sdělovacích prostředcích, že existuje určité napětí v pobalt na hranici pobaltských států, tak v případě České republiky dříve bude spou splněny podmínky pro válečný stav, než pro stav ohrožení státu vojenského charakteru. totíž tam, jak byla ta eskalační křivka a to si myslím, že je jeden z našich určitých strukturálních problémů, že na to od nás čeká nějaká opatření, která my máme svázána se stavem ohrožení státu. Ale ta naděje je v tom, že ta opatření jsou navázána na stav ohrožení státu v pouhém zákoně. To znamená, my vůbec nemusíme měnit ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a můžeme třeba říci, že odvodní řízení mohou být spuštěna za nějaké definované situace a nemusí to být nutně stav ohrožení státu, ale cítíme, že tady je určité napětí jaksi by vyžadovalo by to asi určitou politickou sílu a samozřejmě určité odhodlání. Takže v tuhle chvíli my jsme uzamčeni v některých mezích, které jsme si ale stanovili sami. Ta dobrá zpráva je, že k rozbití těch okovů stačí změnit běžný zákon. Často se mluví o nebo existují určité analýzy, které tedy říkají, že existují nějaká slabá místa našeho ústavního systému. Říká se nezastupitelnost parlamentu v celé řadě těchto těchto úloh. A vlastně co s tím? Existují různé varianty zahrňující třeba i změnu ústavy přes nouzový přesun nejrůznějších pravomocí parlamentu na jiné ústavní orgány. K této záležitosti já bych řekl, proč se touto cestou pouštět. Není to nutné. A není to nutné ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika i v případě nějaké poměrně komplikované mezinárodně politické situace není v první linii. To zaprvé. A za druhé odpověď vám může dát Ukrajina. Nezaznamenal jsem, že by za 4 a pů roku horkého konfliktu Nejvyšší rada Ukrajiny kdykoliv musela přerušit svoje jednání. tudíž zachování akceschopnosti parlamentu je v české v českých podmínkách si myslím poměrně realizovatelné. Je to ale především úkol parlamentu. Dobře máme nakročeno tím, že ústava říká k například výkonu zákonodárné moci je sněmovna i senát jsou usnášení schopné za účasti 1 tř. svých členů, ne nadpoloviční většiny. To znamená na přijímání zákonů stačí přítomných 67 poslanců. To už není špatné, to už je slušný základ. Za další, eh, podíváte-li se na covidovou krizi, vláda zvládala jednat i online za pomocí Webexu například nebo jiných aplikací. Totéž myslím si, že do nějaké míry nasadili na Ukrajině. totéž může udělat. Já si myslím, že bez změny předpisů, možná s nějakými drobnými novelizacemi jednacího řádu poslanecká sněmovna i senát. Ale tohle v tomhle asi nepomůže našim oběma komorám parlamentu nikdo úplně zvenčí kromě nějaké materiálněte technické podpory. To je jeden z úkolů pro poslance a senátory, aby si položili otázku, jestli mají záležný způsob jednání pro případovéto krize. To jsou otázky eventuálně týkající se například náhradního sídla parlamentu. je místo, kde by se parlament mohl sejít, kdyby tato budova nebyla použitelná a podobně. Na to si musí odpovědět na na prvním místě orgány krizového řízení státu. A další věc je samozřejmě přesunout se tam, aby poslanci věděli, že jo, kam mají jít, kam si mají sednout a podobně. Může se objevit, může se objevit otázka vybavenosti této budovy. Je tady místnost s patřičním stupněm utajení, kterou by mohla například víceméně trvale si pro sebe zabrat vláda, eventuelně nějaká část ústředního krizového štábu a podobně. To je zase záležitost, kde může poslanecká sněmovna i senát můžou udělat velmi mnoho, řekl bych, v běžném provozu proo aby si vybudovali podmínky i třeba pro jednání nějaké určité krize, kdy může být bezpečnostní situace zhoršená. tudíž myslím si, že není třeba měnit ústavu, že stačí v podstatě, řekl bych, naplnit asi stávající zákony, které asi tato opatření už kdysi dávno nastavila. A já chci věřit, že poslanecká sněmovna, senát ve skutečnosti, já nemusím vědět všechno, že jsou připravené, že mají náhradní prostory, mají tady vybavené prostory, mají jsou tady i připravené třeba na to, že by že by tady desítky lidí musely trávit několik dní a nocí současně, takže aby měli kde přenocovat, čím je nakrmit, napojit a podobně. Pokud se jedná o rozšíření podmínek stavu ohrožení státu, aby mohl být využitý tak, jak se s ním asi zhruba 25 let počítá, eh je otázkou, jestli se tedy vydává cestou změny ústavních předpisů, konkrétně ústavního zákona o bezpečnosti. s naší cesta může být, že se některá z těch už vyjmenovaných opatření jednoduše předsunou nebo vysunou ze stavu ohrožení státu, klidně i z válečného stavu. A na to vám stačí běžná běžná změna zákonu. Je ale potřeba samozřejmě upozornit na to, že tady je potřeba opět určitá připravenost našeho parlamentu a sice učinit určité nepopulární rozhodnutí takovým tím červeným hadrem, který každý hned vytáhne, tak se taky eventuelní spuštění odvodu v nejrůznější formě, ale slyšeli jste, že to můžou být i úplně jiná opatření a celá celá řada z nich jsou detailní, na to je vyžaduje a nemusí být úplně úplně třeba veřejně známé, ale můžou vyžadovat změnu zákonu. Tudíž chci říct, že jde nejenom o nás, ale jde třeba i o splnění našich mezinárodních závazků. Tedy shrnul bych to na závěr tak, že role parlamentu, zejména poslanecké sněmovny v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany státu je mimořádná. Jeho úkolem na prvním místě je, aby zajistil svojí funkčnosti pro krizové situace. Naznačil jsem, kudy může vést ta cesta, že to nemusí tady stát ten ohromný balvan v cestě, ten mentální balvan, ale bylo by třeba otevírat otevírat ústavu a podobně. Ty balvany můžou být poměrně menší, můžou být můžou být odvalitelné snadněji. A na závěr bych tedy rád řekl, že asi ještě je co dělat, ale myslím na druhou stranu, doufám, že jsem naznačil, že situace není beznadějná a že náš státní systém může i poměrně dobře fungovat i v těch největších systémových krizích i bez toho, že by ty vyjmenované klíčové pravomoci parlamentu byly přenášeny na jiný orgán. Takže děkuji za pozornost. Pokud by jste měli nějaký dotaz, samozřejmě k dispozici. >> Já moc děkuji panu doktoru Kudrnovi za jeho velmi detailný, zebrubný a zajímavý popis Ústavního a zákonného rámce krizových stavů. A nyní poprosím o vystoupení pana Filipa Říhu z ministerstva vnitra na téma: krizová legislativa, současný stav a limity. Z pohledu jeho rezortu možná. Prosím. Tak já děkuju za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, e, mě v současné chvíli budu mít prostor na představení eh základního rámce současné krizové legislativy. Ten můj příspěvek bude obsahovat ten popis, tak v jaké fázi a možnosti využití těch jednotlivých nástrojů se v současné chvíli nacházíme a zároveň se dotkneme tedy eh nějakých případných limitů e, který, které ten, systém obsahuje. Tak já poprosím další slaj. Já navážu na pana docenta. Některé věci e zde budou opakovány, ale současný právní rámec krizového řízení je eh v podstatě tvořen třemi oblastmi, které jsou společně nějakým způsobem provázané. E, byla tady zmiňovaná ústavně právní rovina, kde tedy by je stěžením kamenem celé té právní úpravy ústavní zákon o bezpečnosti státu, ale samozřejmě můžeme čerpat i z některých základních článků ústavy jako takové jako základního zákona, ze kterého všechna oprávnění a povinnosti e vychází a vyplývají. Pro nás úhlu pohledu ministerstva vnitra a služb, se kterými my spolupracujeme, je v tomto úhlu pohledu nejstnější krizový zákon, e, který upravuje krizové řízení, orgány krizového řízení, krizová opatření a stav nebezpečí. Když bychom měli uvést, tak jak pan docent zmiňoval, ten základní rozdíl mezi těmito rovinami, tak samozřejmě ten jeho pohled byl spíš v tom eh potencionálním měnění toho právního prostředí, jestli je třeba jít do té ústavněprávní roviny, nebo je možné využít jenom tu zákonnou rovinu. v uvozovkách, tedy říkám jenom a samozřejmě ta ústavněprávní e je složitější, tak eh tady v tomto ohledu samozřejmě my musíme uvést, že to není pouze krizový zákon, ale i v uvozovkách navazující úprava, ale e jsou to také zákony se stejnou právní silou. především zákon o integrovaném záchranném systému a ochranné obyvatelstva a zákon o opatřeních, hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Tak poprosím dál. Ty krizové stavy zde byly rovněž už v nějakém základním konstruktu popsány a vydefinov tak jak je důležité pro jejich vydefinování a řešení těch krizových stavů. Tak jsou čtyři. Základní stav nebezpečí, nouzový stav, stav orožin státu a válečný stav. Já se především zastavím u toho eh bodu jedna a dva. Nebudu se tady pouštět už blíže do popisu té trojky a čtyřky, tak jak tady už bylo uváděno, samozřejmě jedná se o určitou gradenci, o určitou sílu. Ten stav nebezpečí spíše zohledňuje eh tedy nějaký lokální prvek. E bude se týkat eh projevů v rámci jednoho nebo více krajů a samozřejmě v rámci toho vyhlášení má v uvozovkách nejjednodušší možný režim. Potom tedy nouzový stav. Eh, u toho nouzového stavu bych především zmínil tu rovinu, že v rámci toho českého použití už zde zkušenosti máme vyhlášení nouzového stavu asi v tom nejvyšším limitu jsme v rámci použití z úhlu pohledu státu vyzkoušeli v rámci covidové krize a já se možná zastavím obecně jakoby u toho pojmu krizového stavu. Eh, je tady třeba říct, že každý z těch krizových stavů, ať už tedy proběhne na té národní úrovni nebo na té v uvozovkách lokální úrovni, tak musí následně probíhat e nějakým vyhodnocením, což se samozřejmě potom i děje. A to je jedna e jeden z těch podkladů, na základě kterého my a já o tom potom budu ještě mluvit blíže, vycházíme v tom eh ideovém návrhu nějaké potencionální změny té legislativy. Poprosím dál. Tak pokud se pověnujeme krizovému řízení a obraně, tak je třeba zmínit, že samozřejmě zde správně zaznívalo, že e ty krize nebo ta ohrožení se v současné chvíli do jisté míry prolínají. Už už zde nemáme úplně e možnost říct, že je nějaká vnitřní bezpečnost a vnější bezpečnost, které nemají žádnou provazbu. Ta provazba samozřejmě je zde už je mnohem citelnější než v minulosti, ale ten systém musí navazovat na platnou legislativu, na platný a účinný zákon nebo soubor zákonů. A tam je třeba říct, že tady samozřejmě máme krizové řízení z úhlu pohledu těžiště ministerstva vnitra a obranu státu z úhlu pohledu ministerstva obrany. Takže pokud se budeme bavit o zákonné úrovni, tak je třeba tyto dvě linie e odlišovat, oddělovat, ale samozřejmě neznamená to a to bych zde chtěl zdůraznit, že se neprovazují a že my v té činnosti nebudeme kooperovat. O tom právě budu mluvit potom dál. Takže to naše těžiště je krizový zákon, IZS, ochrana obyvatelstva a především tedy e na zákona úrovni vydefinování řešení nebojenských krizových situací, přičemž na straně ministerstva obrany v tom legislativním pojetí je to zajišťování obrany proti vnějšímu napadení a související obranná legislativa. Tak já poprosím dál. >> Tak jestli můžu děkuju. Tak pokud otevřeme téma e nějakých aktuálních hrozeb, tak tady u toho slajdu bych se zastavil právě při tvorbě i z minulosti toho ideového konceptu krizového řízení, krizové legislativy. Dnes už můžeme říct, že eh ta legislativa byla eh tvořena k trošku jiným typům těch krizí. Většinou můžeme říct, že spíš se pracovalo s nějakým scénářem velkých povodní nebo nějaké přírodní katastrofy. Eh, v současné chvíli už dokážeme říct, že ta legislativa nějakým způsobem eh odolala tomu, že přišla velká pandemie, velká epidemie eh viru, takže byla na to použitelná. Samozřejmě, ale ty aktuální hrozby je jich víc. Eh, je je to třeba i eh oblast hybridních a kybernetických hrozeb a ta eh legislativa z toho úhlu pohledu tak jak byla tvořená, tak v některých těch částech buď těm konceptům v současné chvíli už neodpovídá, nebo by bylo třeba jí trochu zmodernizovat. A eh nebo zde nemáme úplnou provazbu mezi těmi jednotlivými zákony, prostě je tam nějaký limit. Ty další oblasti je civilní zázemí bezpečnosti a obrany, kde je to tedy provázáno, o tom už jsem mluvil a samozřejmě společná připravenost na ty krize, kde je jak úloha ministerstva vnútra, tak samozřejmě úloha i ministerstva obrany každé v tom svém eh ranku. Já poprosím dál. Tak eh teď tedy něco k tomu politickému mandátu, té činnosti, které my v rámci změny krizové legislativy budeme činit. E vláda 13. července letošního roku schválila záměr provedení revize krizové a obrané a souvisjící legislativy, přičemž eh pro mandát ministerstva vnitra a ministerstva obrany. E, je to tedy možnost nebo provedení revize a zároveň povinnost e nějaké kooperace, abychom v případě tvorby eh jednoho zákona nebo nějakých potencionálních změn provázali to, že druhý resort e k tomu má co říct nebo tam chce nějaký svůj vstup. A tady samozřejmě i naopak. Poprosím dál. To provedení revize bude probíhat e v následujících 12 měsících. My e na nejdéle na konci roku e 2027 jsme povinni každý z těch rezultů předložit svů svoji zprávu, která bude obsahovat nějaký analytický materiál. Samozřejmě bude záležet na připravenosti obou těch reszortů. Nikdo neříká, že to nemůže být dříve. Tak to pouze zní tedy ten e základní úkol. Tak poprosím dál za nás. tedy nebudu, nebudu mluvit za kolegy, co se týče tedy té části ministerstva vnitra. E, my tedy provedeme revizi krizové legislativy, která bude obsahovat její zmiňovaný krizový zákon, zákon o IZS, hospodářská opatření pro krizové stavy a navazující obecná úprava obecní policie, přičemž eh to předložení samozřejmě bude obsahovat i vyhodnocení na základě těch krizí, které zde v minulosti probíhaly, takže nějaké praktické srovnání, kde byly ty limity toho použití a eh v v jakých návrzích je možno tedy pro příští potencionální krizi tento limit odstranit. Já poprosím dál. Tak východiska eh revize krizové legislativy především se nám jedná o tvorbu funkčního systému e zhodnocení těch limitů, tak jak jsem o nich eh hovořil. Je to tedy především založeno na vyhodnocení zkušeností z těch minulých krizových stavů. A já bych to zde zmínil, že samozřejmě tak, jak to i zmiňoval pan docent, jedná se o funkční systém, takže zde nezačínáme od nuly, nic neboříme. Jedná se o to, že se e bude tvořit revize, takže nějaké vyhodnocení toho, co zde v současné chvíli žije a kde je možné přistoupit k nějaké změně, aby ten systém byl nutnější na základě zkušenost