Ander: Rozhovor o větrnících, při němž šly rukavice dolů | Vysoké napětí #130

první mýtus v Česku nefouká. >> Tohle je přesně takový jako klasický e mýtus, který vlastně jako všechny stojí tak trošku jako na pravdě, která je zveličena, takže to není dáno tím, že by v Česku prostě nefoukalo. E, ta studie říká maximálně 150 g za rok z té jedné větrné turbíny z těch tří tř z těch tří lopatek. Pokud bychom v tomhletom smyslu se na to podívali a s něčím to srovnali, tak 150 g mikroplastu vznikne tím, že projede 1500 aut 10 km úsekem. Ta studie jednoznačně říká, že se neprokázala vazba mezi tím hlukem a zdravotními následky. >> Ještě poslední věc. Jak to mám vysvětlit manželce, že odložíme tu spotřebu? takovou spotřebu, která je relevantní, ale to, co vám udělá úsporu, jsou všechny jako aktivity, které souvisí vlastně s převodem elektřiny na teplo. energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, ve větrné energetice se blíská na lepší časy, zatímco v letech 2019 až 2023 byl přírůstek instalovaného výkonu v České republice 0 MW, tak mezi lety 2023 2025 máme + 42 MW. To je mimochodem odpověď na základní otázku života, vesmíru a tak vůbec. Nevím, čím to je, ale furt v té energetice se mi to vrací toleto číslo. Tak doufejme, že přinese štěstí do české energetiky. Mým hostem je dnes Martin Ander ze svazu moderní energetiky. Pane Andere, dobrý den a vítejte ve vysokém napětí. >> Dobrý den a děkuju za pozvání. Eh, samozřejmě si budeme povídat zejména o větrnicích, protože je to trendy téma. E, je to i hodně, bych řek, vyhrocené ty diskuze, takže pochopitelně se tady budeme bavit hodně o těch externalitách, ale i mýtech a možná se trošku shádáme nad tím, co je externalita a co mýtus. Vy samozřejmě budete obhajovat větrníky, já se pasuji do role toho ďáblova advokáta, nebo to můžem prohodit, jestli chcete. >> Myslím si, že bych už skoro po těch řadách měsíců, které se věnuju právě těm otázkám těch mýtů a prověřování, co je skutečně teda eh pravda a co říkají jako studie, které jsou renomované v časopise, které jsou recenzované a podobně, tak už bych se skoro na to i cítil. Dobře, dobře. >> Na toho, kdo bude sypat ty největší mýty. >> Tak jdeme na to. Poprosím o první obrázek. První mýtus v Česku nefouká. No, tak podle instalované kapacity by to tak možná i vypadalo. Diváci pak uvidí lépe ten obrázek než my tady. Ale ta Česká republika je i tady vidět, že je v podstatě jako setmělá trochu temná, >> temná. Je to z roku 22 tedy. Takže to se ještě trošku něco postavilo, ale tady podle těch vrtulí, tak samozřejmě v zahraničí sestaví u nás, ne? To tak je. To je vidět. >> Eh ano, ale myslím si, že tohle je přesně takový jako klasický e mýtus, který vlastně jako všechny stojí tak trošku jako na pravdě, která je zveličená. Jo, je to asi, kdybych to měl k něčemu připodobně, tak je to asi stejné tvrzení, jako že v Česku nemá smysl mít sjezdovky, protože nesněží. No, tak samozřejmě, že když se eh, že je tady spousta míst, kde skutečně nesněží a mít tam sjezdovku je hloupost. Stejně tak, ale jsou tady místa, kde toho sněhu ještě pořád je dost a můžete provozovat sjezdovku úplně komerčně bez problémů, ale když se podíváte do zahraničí, určitě najdete místa, kde sněží víc a kde ty sjezdovky prostě dávají větší smysl. Tak podobně je to jako s tím větrem, jo? Eh, v Česku samozřejmě Česko není největrnější lokalita v Evropě. Když to s tímhle budem srovnávat, tak asi i z toho eh z toho obrázku vidíme, kde nejvíc fouká a kde se nejvíc jako vyplatí. Ale neznamená to, že u nás nefouká a nevyplatí se to. Když se podíváme na situaci s výstavbou větrníku třeba v takovém jako centrálním Německu nebo tom jižním a centrálním Německu, Bavorsko, Bárensko, Vitenbersko, eh koneckonců vidíme tam jako velmi pěkně třeba i Rakousko, Dolní Rakousko mezi řekněme Vídní a Bratislavou. No tak tam skleněná stěna na českých hranicích určitě není a ta větrnost těch lokalit je velmi podobná, takže to není dáno tím, že by v Česku prostě nefoukalo. Myslím si, že podobný podobné množství větrníků, jako mají třeba v Bavorsku nebo Bensku věttenbersku, by se u nás klidně jako uživilo a mohlo dobře fungovat. Ten důvod, proč tam nestojí, je prostě jiný. >> Tak to bylo takové zahřívací kolo. Teď přitvrdíme, poprosím o další obrázek. To už je ta větrná mapa, kterou velice dobře znáte. Tak tady je samozřejmě vidět, že Polsko je na tom lépe, severní Německo je na tom lépe. Na druhou stranu zase tady ty lokality dole, ty jižní, tak ty jsou hodně zelené. Tam mi připadá, že Česká republika na tom zase tak špatně vlastně není a je třeba srovnatelná, řekněme, s Maďarskem nebo s centrální Francií. No a je srovnatelná s tím, co jsem vlastně říkal o tom Bavorsku a Bárensko-Vtemberbersku. Ta jižní polovina Německa je na tom jako poměrně podobně. Ty barvičky tam vidíme jako téměř stejné a samozřejmě jsou lokality u nás, kde to úplně smysl nedává, ale jsou lokality, kde jako ta větrnost je dostatečná na to, aby bylo možno provozovat prostě větrnou elektrárnu. Eh, jako v klasickém v klasickém režimu >> a hodně se říká, že se to překrývá s HKOčkama, schráněnými krajinami. >> E, ano, ale ne úplně. Jo, rozhodně to není tak, že máme republiku posetou, zvlášť její centrální části, spoustou chchoček. Samozřejmě, že jako tam ty chráněné oblasti jsou, ale když se dělaly tady tyhlety analýzy a překrývala se ta mapa větrnosti s nějakými chráněnými územími a zájmy, pořád ještě ten potenciál, který e, který v Česku pro větrnou energetiku je, byl dostatečně velký na to, abychom nemuseli kulhat na úplném konci toho žebříčku evropských zemí. My v tuhle chvíli z větru vyrábíme sotva 1% celoroční spotřeby a myslím si, že v tomhle smyslu bychom jako mohli mohli být výš a myslím si, že by nám to jako hodně prospělo, protože ta nevyváženost i v tom i v tom porovnání prostě kolik máme z fotovoltaiky a kolik z větru, protože tyhlety dva zdroje se v tom celoročním objemu jako poměrně dobře doplňují, tak tohle jako ta nevyváženost oproti jiným zemím eh je tam u nás jako hodně vidět a je to je to problém, protože ve chvíli, kdy tu energii potřebujeme nejvíc a to je upřímně řečeno v zimě, to jsou ty největší prostě spotřeby, tak v tu chvíli my ten vítr prostě nemáme, přestože všude jinde eh tam jako fouká, že jo, ty ta výroba té větrné elektrárny je z větší částí v tom roce rozložena v těch chladnějších měsících a tuhletu věc my vlastně nevyužíváme a myslím, že v tomhle tomhlom je to skutečně jako promarněná příležitost, protože přeci jenom ten eh zdroj, co se týče provozních nákladů, je nulový, jako fouká zadarmo, stejně tak jako slunce svítí zadarmo, takže ty provozní náklady výroby té elektřiny jsou velmi nízké a to vyšší zapojení těchdle zdrojů do toho mixu samozřejmě v tom jako výsledném eh v té v té v té výsledné kalkulaci e tu cenu elektřiny tlačí dolů. Pokud nám tohle chybí a jsme odkázáni v podstatě pouze na to, na ten nákup té energie ze zahraničí v tomhletom smyslu, to je to je třeba větrné, no tak potom samozřejmě je to v neprospěch našeho průmyslu, našich zákazníků. >> Já se k těm cenám ještě dostanu. Teď bych se vrátil ještě k těm externalitám. Co se týče větrníku, tak se objevil nový termín v diskuzi o energetice a Braze. Dřív to nikdo neznal, nebo v podstatě používalo se to hodně od těry pneumatik, že jo, aut, ale teď je ten termín se objevuje v souvislosti s tím, že z těch lopatek se uvolňují mikroplasty eh do toho přilehlého okolí a je to zase další věc, která se hodně diskutuje na sociálních sítích. Ale pojďme to pojďme tomu dát tu racionalitu. >> Přesně tak. Mě tohle vždycky jako e hrozně baví, když se vlastně eh takzvaně zjistí, že u větrníku funguje úplně to stejné, co funguje úplně u všeho ostatního a doteď nás to nezajímalo. Eh samozřejmě, že ta abraze těch materiálů i ale i nátěrů a podobně, tak funguje u každého materiálu, který je umístěn dlouhodobě ve venkovním prostředí. prostě ty povětrnostní podmínky způsobují to, že drobné částečky těch materiálů se prostě odlupují a platí to eh jak o eh větrných elektrárnách, tak samozřejmě třeba o dopravním značení, o značkách, které stojí jako všude v krajině i ve městech. Platí to samozřejmě, ale i o takových materiálech, které prostě jsou vystaveny jako časté mutření, což je případ pneumatik automobilu, což je případ bod a podobně. Prostě tohle se dá změřit, odhadnout. Prostě existují na to studie. Eh, >> my tady jednu máme a poprosím o další obrázek. Je to ta dánská studie, která vlastně říká, e, že z větrných turbín je to řádově méně hmotnost, e, to co odpadne z těch lopatek, eh, než je to třeba právě od pneumatic automobilů. Nebo e mě zaujalo, že vlastně i textilní průmysl tam přispívá, že to jsou ty různé polyestery, co máme všichni na sobě, pak se to strčí do pračky. eh kompozitní materiály a tak dále. Tadyhle barvy. To jste taky zmínil. >> Tady je potřeba říct, že vlastně tahle studie, tuhle tuhle studii dělali dánské výzkumné instituce právě proto, že byl v Dánsku, kde je obrovské množství větrných elektráren, eh kde byl velký tlak na to, tak to pojďme teda spočítat, pojďme to změřit, protože ten tlak na provozovatele větrných elektrárň byl velký. Začalo se tvrdit, vy nás tady ohrožujete. Takže zadání bylo prostě pro eh nezávislé akademické instituce. Pojďte se na to podívat. Spočítejte to. Tady tohle, co vidíme v té tabulce, už jsou samozřejmě eh souhrné hodnoty. To jsou čísla takzvaně za celé Dánsko, takže tam nevidíme úplně ten přepočet na nějaké jako menší menší jednotky, ale jako v Dánsku těch větrných turbín je opravdu jako obrovské obrovské množství. >> Zhruba 6 000. A když to a když to porovnáte eh s množstvím aut, které jezdí, tak vidíte, že i přesto prostě ten rozdíl je řádový. Ale když bychom se podívali na ty čísla z té studie, já jsem si schválně jako pro projížděl, eh, tak ona tvrdí, že jedna větrná elektrárna, tři, e, lopatky, eh, elektrárna, která je teda umístěna na pevninně, abych ještě řekl, protože u těch na moří je to ještě trošku, řekněme tam ty materiály jsou ještě trošku více namáhané. Hud něým dívat vesé dívat na ty elektrárny na pevnině. Moc offshu nebude. >> Přesně tak. A u těch u těch na pevnině je to ta studie říká maximálně 150 g za rok z té jedné větrné turbíny z těch tří tří z těch tří lopatek. Eh, jako pokud bychom v tomhletom smyslu se na to podívali a s něčím to srovnali, tak 150 g mikroplastů vznikne tím, že projede 1500 aut 10 km úsekem. To je to to běžně na silnicích v obcích máme za den. dokonce ani ne za celý den. Jo, takže to srovnání je skutečně prostě zase ten řekněme mýtus nebo ten ta informace, která tak proudí po tom internetu, tak samozřejmě je založená na reálných věcech. Ano, dochází k abrazi těch lopatek, ale ty skutečn ta skutečná množství jsou jako naprosto zanedbatelná oproti tomu, eh, co dalšího ještě způsobuje vznik vlastně nebo kde jsou ty zdroje těch mikroplastů. Takže tam tady si myslím, že je to opět jako věc, které se jako bojíme trošku zbytečně. Zároveň samozřejmě investoři, provozovatelé elektráren mají zájem, aby k té abrazi docházelo co nejméně. Takže tam se používají samozřejmě speciální nátěry a takovéhle věci, tak aby prostě skutečně k tomu docházelo docházelo co nejméně tam jednoznačný zájem. Co naopak bych považoval za reálnou externalitu, tak to je hluk těch větrných elektráren. Tam asi dost záleží na tom umístění toho zdroje. Fascinuje mě, že v Německu s tím pracují tak, že opravdu v některých lokalitách v 10 h večerní to dokonce musejí vypínat. Což jako jsme si tady povídali o tom, že přes noc fouká víc. Jo, případně v té zimě, tak tady přes noc, tak tak je to vlastně jako škoda. Na druhou stranu, když už se to umístilo do lokality, kde to ruší. >> Přesně. Je to je to o vzdálenostech. Tak samozřejmě, pokud se teď bavíme o tom o tom hluku takzvaně slyšitelném, v tom slyšitelném spektru, tak tam samozřejmě ten útlum je poměrně poměrně velký a z těch jako dlouhodobých e řekněme studií, které se zabývaly nějakými průměry a tak, tak v zásadě ve vzdálenosti 500 a více mrů už ten hluk z té větrné elektrárny i v těch jako nejhorších případech, kdy fouká směrem k vám, tak jde pod hranici jako hygienických limitů. a dokonce i pod hranici toho běžného pozadí, což teda v případě větrných elektrárň je důležité zdůraznit, protože samozřejmě ve chvíli elektrárna se točí a teoreticky vydává hluk ve chvíli, kdy fouká. Jenže ve chvíli, kdy fouká, tak vydává velký hluk i ta okolní příroda. Už jenom prostě šumění listů na stromech a podobně zvyšuje výrazně to pozadí. Takže ono to v tomhle smyslu není až tak dramatické, ale dokážu si představit, že pokud e v některých zemích, kde nejsou tak přísluš eh tak přísné hygienické normy, tak mohlo dojít k tomu, že byly postaveny elektrárny blíže, než je tady tahleta vzdálenost, nebo blíže, než by to bylo vyžadováno třeba u nás. A tím pádem jako občas bude muset docházet k těmhletěm záležitostem. Ale nutno říct, že teda v Česku ty limity jsou poměrně hodně přísné. Ten limit platí jako pro jakýkoliv zdroj. To znamená 40 dB v noci, 50 dB ve dne. A tahleta hodnota se kontroluje nebo měří na fasádě té chráněné budovy. Chráněnou budovou máme na mysli především tý budovy pro určené prolení. To znamená jako skutečně ten limit musí být splněn fasádě, nikoli vevnitř. Jo, takže v tomhle smyslu si myslím, že jakože český občan je naší legislativou chráněný jako poměrně poměrně dost. Eh, jako nutno nutno říct, že tyhlety věci zároveň se jako velmi striktně vymáhají. Eh, každá stavba a to se netýká jenom větrných elektrár, samozřejmě týká se to všeho, ale každá takováhle stavba musí k stavebnímu povolení doložit hlukovou studii. Na to jsou přesné metodiky, jak se to měří a e kdo by se s tím chtěl třeba víc seznámit. My jsme jako svaz moderní energetiky nedávno dělali takový webinář právě za účasti eh jak lidi ze Státního zdravotního ústavu, tak tedy profesionálů, kteří ty studie jako vytváří. A oni poměrně podrobně popisovali, jak se to dělá. ty studie mají velké eh jako ve smyslu, že jsou jako velmi přísné, že musíte počítat s takovými podmínkami, které v praxi jako skoro nemůžou jako nastat, jo, že oni třeba počítají to, že to je nějaký jako e nějaké jako eh řekněme kruhové eh kruhové pole kolem té elektrárny, že musí jako kdyby předpokládat, že vítr může foukat úplně jakýmkoliv směrem, což reálně jako nenastává. prostě ty větry mají mají nějaké eh nějaké tendence. E v každé lokalitě je to trošku jiné, ale tohle oni jako musí zohlednit bez ohledu na to, eh jako odkud může reálně prostě foukat nebo ne. Tohle všechno se tam musí do toho napočítat a bez tédleté studie oni nedostanou stavební povolení. A než ta elektrárna je puštěna do ostrého provozu, než dostane souhlas vlastně s uvedením do provozu, tak je znovu tahleta tohleto ten ten hluk je měřen. To znamená, není to už studie teoretická, ale je to prostě skutečné měření a ta elektrárna to musí splnit. Takže z tohodle pohledu i ti investoři si dávají pozor na to, aby vyhledávali takové taková místa, kde nebudou mít kolem ty chráněné budovy, protože pak jim hrozí, že postaví elektrárnu a nepustí do provozu, což jako u investic za jako řekněme stovky milionů už není sranda. >> To bolí. My jsme nakoukli do jedné takové studie, poprosím eh obrázek, myslím kanadská. Eh a tady je to rozpadlé podle eh regionů. Jsou tam dva různé regiony. Eh, to bílé je Ontário, to šedivé je ostrov prince Edwarda, to černé je celková hladina. Tady dole máte decibely a tady je kolik procent lidí vlastně řeklo, že to je obtěžující ten hluk. Tak samozřejmě s tím, jak je ten člověk blíž a jak je ta hladina vyšší, tak tím tím stoupá to obtěžování a tady vpravo je to rozpadlé podle toho, jestli ten člověk byl v místnosti nebo byl venku. Takže to je třeba příklad jedné z těch studií. Eh, u téhle studie bych asi vypíchal především to, že nejen tedy, že logicky, asi s tím, jak roste ta expozice tím hlukem, tak roste pocit obtěžování. Ale a to je to důležité, je to pocit obtěžování. Je to prostě, >> řekněme jakýsi subjektivní pocit, který nelze úplně jako ignorovat. To samozřejmě tím nechci říct, ale je to něco jiného než zdravotní následky. Ta studie jednoznačně říká, že se neprokázala vazba mezi tím hlukem a zdravotními následky. To, že při větší hlukové expozici ten člověk se subjektivně cítí více obtěžován tím hlukem, tak to je jako pochopitelné. A samozřejmě eh investoři se s tímhle musí vyrovnat a musí právě směřovat k tomu, aby ty hodnoty toho hluku byly nižší, než je těch třeba 40 dB v noci. H, je to jako logické, ale jak říkám, častokrát se ta věc právě na sociálních sítích interpretuje tak, že to jsou jako zdravotní rizika, ale todle skutečně při dodržení hlukových limitů a to vždycky zdůrazňuje třeba právě Státní zdravotní ústav český, že při dodržení těch hlukových limitů, tak jak je máme nastavené, e, není známo to, že by docházelo k poškození zdraví v následku s tím hlukem. Specifickým druhem ještě této externality je takzvaný infrazvuk, což jsou ty nízké frekvence. O tom se mluví v souvislosti s tím, že třeba ti, kdo bydlí u větrníků, takže mají tím infrazvukem narušený spánek, já poprosím o další slaj. Eh, to je velice zajímavá studie tadyhle e jenom to rychle interpretuji. Na této ose vidíte počet minut vzhůru během toho spánku. Ten člověk už usnul a pak počítá minuty, na kolik ho to probudilo. Jsou tady nějaké tři experimentální noci a pak je tady ta černá čára. To je, že ho vzbudilo auto, jo, což je poměrně, >> to je poměrně vysoko, že jo. A pak jsou tady dvě čáry a to je velice zajímavé, eh, ta modrá, tam byl ten člověk vystaven tomu infrazvuku v tom smyslu, že tam ten větrník opravdu fungoval, ale ta červená, oni mu to jako neřekli, jestli ten větrník je puštěnej nebo není. A todle byla jako falešná expozice. A tady vidíte, že se ty čáry vlastně v podstatě shodují, takže ten člověk, aniž by tušil, jestli tam ten větrník je nebo není, tak ten vjem je v podstatě stejný. >> Ano. Tak ten dopad byl stejný. Tady je důležité teda říct, že šlo o eh simulovaný infrazvuk. To znamená, bylo to skutečně je to v podstatě výslek laboratorního testu. Ti lidé byli vlastně uzavřeni v jako hlukově odcloněném garzonéře, můžeme říct. Mhm. >> A byl to v tomhle smyslu experiment. nebyli vystavováni reálnému infrazvuku z elektráren a dokonce tedy ta studie uvádí, že byli vystavováni i o něco nebo ti, kteří spadali do toho do té modré e do té modré čáry těch modrých bodů, to znamená, kteří byli skutečně vystaveni tomu simulovanému infra infrazvuku, tak byli ale vystavováni hodnotám, co se týče síly toho infrazvuku, která je vyšší, než kdyby spali přímo pod tounou. Jo, tam se tam se pracovalo s nějakými 80 dB. Běžně se udává, že ta složka infrazvuku přímo pod tounou se pohybuje někde kolem 60, 70 dB. Takže, ale to už je jako, myslím si jako trošku jako detail. Podstata je skutečně v tom, co jste co jste popsal, že rozdíl mezi tím, kdo byl jaksi vystaven skutečnému, byť simulovanému infrazvuku a nebo jenom tomu placebo. To znamená prostě bylo mu řečeno, tady je ten stejný reproduktor, ale ve skutečnosti mu tam žádný, to byl takovej falešný infrazvuk, tak žádný infrazvuk mu tam nešel, tak ten výsledek těch poruch spánku byl úplně stejný. Vidíte, že ty intervaly e se př se překrývají prakticky úplně. Zatímco tedy u toho dopadu eh toho vystavení se eh hluku z dopravy, tak ten rozdíl je signifikantní. To znamená u té dopravy skutečně ten dopad je eh jako větší, než kdyby to bylo takhle simulovaně přes přes ten přes ten infrazbuk. Jo, jinými slovy se jako nepotvrdilo to, že by infrazvuk větrných elektráren měl nějaké dopady na spánek lidí, což jako nevylučuje to, že v jednotlivých případech, subjektivně citlivých lidí a tak dál jako může něco může něco nastat, ale tam je vždycky jako otázka toho, jak je to ve vztahu prostě k té k té mase, k té většině těch lidí a jaké jsou ty vzdálenosti. A zase opět pokud se dodrží ty vzdálenosti eh toho bezpečného odstupu od toho bydlení, což běžně tedy bývá těch 500, 600 m, tak eh tam jako zdravotní následky eh nikdy v žádné studii nebyly potvrzeny. >> Dobře. Tak teď mám pro vás ještě záludné téma. Poprosím o další obrázek. Krajiný rás estetika. Tak todle je pohled, předpokládám, do Rakouska, možná z té slovenské strany. Todle asi předpokládám nechceme. To už je hodně. Co >> e víte co, je to otázka opravdu estetiky, jak jste řekl. To je prostě tak jako krasobruslení, jo, prostě e jako víte co, eh v to v těhletěch věcech eh je potřeba se na to dívat taky z pohledu jako porovnání si toho, jak eh naši krajinu proměňují také jiné způsoby výroby elektřiny. Eh jako ty větrníky tam samozřejmě nemáme na okrasu ani pro zábavu kohokoliv, ale to jsou prostě továrny na výrobu elektřiny. A my tu elektřinu buď můžeme vyrábět z větru, ze slunce, nebo z jádra, nebo z uhlí. A když si tady na tomhle místě představíte velký hnědouhelný důl, když si když byste si tu fotku vzali prostě z mostecka, no, tak jako bych se hodně rozmýšlel, jestli bych řekl, že tohle je horší než ten jako 400 m jáma prostě pod zámkem jezeří. Takže z tohodle to stejné jako chladící věže dukovanské elektrárny taky nejsou na pohled žádná nádhera. Jo, >> bych parafrázoval český film. Je to dle vkusu každého soudruha. >> Víte jako eh elektřinu chceme, aby každému tekla ze zásuvky. Každý každý to chce. A otázka vlivu na krajiny rás je otázka toho, eh jaký kompromis pro tenhleten komfort jsme ochotni obětovat. A já jako říkám, myslím si, že eh je potřeba k tomu přistupovat zase opět jako s rozumem. A myslím si, že ta eh že ten vývoj té technologie opravdu směřuje k tomu, abychom se tomuhle eh vyhli. Ten vývoj směřuje k tomu, že ty elektrárny sice budou vyšší, ale bude jich výrazně méně. E, můžu uvést jako a i tohodle toho území, teda pokud je to přesně to území Dolního Rakouska, toho Wiinfirtlu, tak i tohodle území se ten tenhleten trend týká. Ale uvedu příklad z Česka, ať nejsme nejsme jenom jako v zahraničí, tak třeba aktuálně ten malý větrný park, který je v Břežanech na jižní Moravě na Znojemsku, tak v tuhle chvíli čítá asi 5 2 MW elektráren, které v rámci takzvaného reparingu mají být eh vyměněny za dvě nové elektrárny vyšší, ale každá z nich o výkonu kolem 7 MW, takže ve finále tam to výkonu, ale prostě jenom dvě místo p elektráren. A tohle je trend, ke kterému jdeme. To znamená, budou se asi ty elektrárny víc třeba seskupovat, ale už to budou menší skupiny, možná vyšších elektráren, ale bude jich výrazně méně. A to si myslím, že na ten krajiný re bude mít řekněme v uvozovkách pozitivní vliv, byť jako to slovo berme jaksi jaksi v uvozovkách, ale rozhodně ten vliv na tu krajinu, když těch elektráren bude méně, tak jako nebude takový, jak vidíme teď na tom obrázku. >> Dobře, na závěr se pojďme pověnovat těm penězům. Já poprosím o další obrázek. To jsou výsledky aukcí samozřejmě. Eh, tu cenu jsme tady viděli několikrát. 3150 Kč za megawhu, případně 3200 Kč za megawu. Když se ještě podíváme na další obrázek, tak tam máme výsledky německé aukce. Tam jsme samozřejmě trošku jinde. Těch českých 3200 zhruba 130 € abych to srovnal. A toto je průměrná cena z Německa. 55 € na druhou stranu. Jsou tam pak ještě ty korekce za to, že ta lokalita třeba není úplně příznivá, takže ta cena může být 70, 80 €. Těžko říct, nezveřejňují to, takže se to dá těžko odhadnout. >> Co říkáte tomudle ten argument? Vy jste tady říkal, že eh vítr nám zlevní elektřinu, ale samozřejmě pouze i když se dostaneme na tuhle silovku, aspoň víte co je to je to aukce a tím pádem eh je důležité kolik nebo kolik těch zájemců se do té aukce, jak silná soutěž vlastně tam probíhá. A já se trošku obávám, kdybysme se vrátili k té tabulce, eh, že tam u nás ta soutěž moc nebyla. Je to o podmínkách toho nastavení, jako ty soutěže. Vy tam můžete omezovat, jak množství té soutěžené, toho soutěženého výkonu v rámci té aukce, tak samozřejmě můžete nastavit i ty stropy a podobně. A trošku se obávám, že v Česku zafungovalo to, že ta eh ta to množství toho soutěženého výkonu bylo jako příliš velké, tudíž se do něho v podstatě vlezli všichni. Všichni tak nějak očekávali, že se tam všichni vlezou, takže tu tu Strike Price hodili prostě na horní hranici toho, co byl ten jako navržený strop. Takže tam reálně k té soutěži v podstatě nedocházelo. >> Čili předpoklad je, že třeba příští aukce budou nižší, >> eh, >> když zavládne lepší podmínky. >> Záleží, záleží na tom, kdo kdo bude radit Ministerstvu průmyslu a obchodu, jak to jako přesně nastavit. Myslím si, že jako v tomhle případě, který jsme viděli, se to úplně nepovedlo. Eh, asi to musí znamenat, že se to musí soutěžit v tom případě prostě v menších v menších balících, aby tam ta soutěž skutečně jako probíhala. On samozřejmě český trh je trošku eh oproti německému je rozhodně jako specifičtější. To je jako potřeba říct. Ve chvíli, kdy těch elektráren prostě stavíte méně, ty úřady nebo ty úřední postupy administrativní, procesní nejsou nastaveny tak jako v Německu. Není to jako na běžícím pásu. Ve chvíli, kdy prostě ten projekt samotný jako vytváříte 10, někdy i 15 let a takové případy v Česku máme, no, tak ono to něco stojí. Takže ta česká cena z tohodle pohledu bude asi vždycky výš než ta německá, ale na druhou stranu by to nemělo být o tolik, jak jsme viděli tady na tomhle příkladu. To úplně jako e v pořádku není a je potřeba eh trošku revidovat ta pravidla těch soutěží v Česku, ale zároveň je potřeba říct, že ty soutěže jsou eh že to je soutěž na hladinu eh těch takzvaných CFD kontraktů. více, než je tady tahle cena, tak samozřejmě ten rozdíl platí naopak státu. Takže ono je to více, řekněme, jakási garance, >> je to hedging. A jako důležitý, protože v dnešní době prostě pro ty investory zvlášť v Česku eh jít do toho, že tam žádnou takovouhle jako berličku, takovouhle garanci nemáte, tak je těžké, protože v tu chvíli nezískají financování úvěru z banky. prostě tady v tomhle smyslu by to ten byznys byl v chvíli otevřený jenom pro ty, kteří majíčný vlastní kapitál, aby do toho šli stopě z vlastního, což jako myslím, že jako skoro nikdo nedělá. Takže v tomhle v tomhle smyslu je potřeba to taky vnímat, že to není tak jakože eh Jasně, >> jo, že je to jenom jako e čiré dotování, ale skutečně, že tam je ten oboustranný e mechanismus e CFD. A k tomu já dodávám, co se dnes postaví bez dotací v Česku. No, v podstatě nic, že jo. Máme i na paroplinky, na teplárny, na další zdroje, na biomasu. Eh, v tédleté situaci prostě jsme >> jako upřímně všechny zdroje, které jako začínaly, byly v těch prvotních jako letech, tak tuhletu státní podporu vlastně měli. Někdy se tomu neříkalo dotace, prostě eh v 50. 60. letech a podobně. Prostě ten stát do toho ty peníze nalil, ať to stojí. co to stojí. Eh, v dnešní době i jiné způsoby výroby elektřiny mají tyhlety mechanismy a využívají ty mechanismy. Takže jako nedívejme se na větrník jako na něco, co e má nějaké ultravýhody oproti všem těm ostatním, protože tady i eh i eh přestav eh elektráren na eh kombinovanou výrobu tepla, elektřiny a podobně, taky tam máme na to tyhlety dotační programy. Jo. Takže přesně, přesně tak. >> Poslední věc, ta silovka, to je jenom jedna složka. Pak je tam ještě ta regulovaná samozřejmě, já poprosím o další obrázek. >> To je německý případ známý, kdy prostě eh provozovatel soustavy, oni tam jsou čtyři teda ty soustavy, ale pro zjednodušení provozovatel si musí nějak poradit s tím, že nahoře na severu mu zaduje vítr, eh větrníky toho vyrobí víc, než ten sever je schopen spotřebovat. Fabrika na jihu by si ráda cuclaté elektřiny, ale ona se tam nedostane, protože to vedení kapacitní tam prostě chybí, staví se, ale trvá to dlouho a tak se dělá takzvaný redispeching, že se zatípne ta výroba z toho větrníku a dole se někde pustí paroplinka, aby se tam ta elektřina dostala. A ještě poprosím o další obrázek. Eh, to je graf z letošní zimy, kdy skutečně foukalo úplně parádně. A to zase potvrzuju to, co jste říkal vy, že během té zimy a já jsem to sledoval jako každý týden, i podzim i zima v Německu vlastně ani nebyly moc vysoké ceny, protože ten vítr tam měl až až jako německou eh, jak to říct, jako e smysl pro nějakou pravidelnost, jo. Na víkendy chodil si odpočinout, až mě to fascinovalo. A tady opravdu vidíme, že vítr e vyráběl jako v podstatě