Archivy otevřeny: Temné tajemství Sudetoněmeckého landsmanšaftu

Věděli jste, že německý nacismus tak úplně nevyšumyslel Adolf Hitler, ale sudečtí, respektive čeští Němci?

Víte, že Hitlerův Mein Kampf byl v podstatě vylepšením podobné nenávistné knihy z pera českého Němce?

A věděli jste, že sudetoněmecký Landsmannschaft, který se sešel v Brně, založili nacističtí zločinci?

Všechno toto se dozvíte v následujícím videu, které právě uvidíte.

Mé jméno je Radim Panenka. Vítám vás na svém YouTube kanálu.

Prosím, jako tradičně ty z vás, kdo ještě nemáte odběr mého kanálu, dejte odebírat. Žádná další podobná videa vám neuniknou.

Není potřeba připomínat, co se v těchto dnech děje a dělo v Brně. Sešel se tam sudetoněmecký Landsmannschaft – organizace, která v Německu existuje od konce druhé světové války, od počátku 50. let, jímž cílem od samého začátku byla revize výsledků druhé světové války a poválečného uspořádání.

Není potřeba další podrobnosti o té brněnské akci říkat, protože v posledních týdnech se nemluvilo prakticky o ničem jiném.

Co ale patrně nevíte a o čem se rozhodně v naprosté většině českých médií nemluvilo tak detailně, co se dozvíte za chviličku, se už vůbec nemluvilo, je temná historie této organizace – tedy sudetoněmeckého Landsmannschaftu – ale i celého Hitlerova zrůdného nacismu a jeho kořeny v takzvaných Sudetech.

Nejprve se podíváme na to, kdo se to vlastně v Brně sešel a vůbec poprvé na území České republiky.

Netřeba opakovat známá fakta, že sudetoněmecký Landsmannschaft vznikl, jak už jsem říkal, jako otevřené revanšistické hnutí s jediným cílem – zvrátit a revidovat uznané výsledky druhé světové války, návrat odsunutých do jejich původních domovů, návrat jejich československého občanství a hlavně návrat majetkových a občanských práv v naší zemi.

Všichni vědí, že čeští a moravští Němci byli odsunuti na základě takzvaných Benešových dekretů – dekretů prezidenta republiky, které se staly součástí českého práva po schválení parlamentem – a že ten odsun proběhl na základě dohody vítězných mocností ve druhé světové válce a byl domluven na konferenci v Postupimi.

To, co nenajdete v běžných článcích, v běžných reportážích a to, co rozhodně nenajdete ani na stránkách sudetoněmeckého Landsmannschaftu, je jeho temná historie. Ono se tak nějak všeobecně tuší, že ho založili bývalí nacisté po válce, ale to je takové tušení, jsou to takové povídačky.

Tak se pojďme podívat na to, kdo mezi těmi zakladateli sudetoněmeckého Landsmannschaftu byl.

Na prvním místě bych zmínil člověka, který se jmenoval Rudolf Lodgman von Auen – původně německý politik v českých zemích a později v Československu, obhájce takzvaných sudeckých Německů a jejich nároků.

Po odsunu Němců byl jedním ze zakladatelů sudetoněmeckého Landsmannschaftu a jeho mluvčím až do roku 1959.

Co je zajímavé, že Lodgman napsal Hitlerovi v roce 1938 poté, co nacistická vojska okupovala naše pohraničí. Napsal mu telegram následujícího znění:

„V den vstupu německých vojsk do Teplic-Šanova vás vítám, můj vůdče, jako představitele říše z plného srdce. Děkuji prozřetelnosti, že mi bylo dopřáno prožít tento den, jehož příchod jsem doufal od svého mládí a v nějž jsem v posledních dvaceti letech navzdory šířící se degeneraci věřil."

Konec citátu jednoho ze zakladatelů, Lodgmana von Auena.

On byl nějakého šlechtického původu, ale jak dobře víme i z jiných zemí, šlechtický původ rozhodně neznamená, že si ti lidé nezadali s nacismem. Možná právě naopak.

Další jméno: Franz Bürckel – šéf místního soudu NSDAP na našem území, později předseda spolkového výkonného výboru sudetoněmeckého Landsmannschaftu až do své smrti v roce 1975, místopředseda celoněmeckého spolku vyhnanců. Takže aktivní člen NSDAP.

Jméno další: Rudolf Schaffner – od 30. ledna 1944 vedoucí kanceláře NSDAP pro oblast takzvaných Sudet, až do smrti člen spolkového shromáždění sudetoněmeckého Landsmannschaftu, výkonného výboru a spolkový poradce sudetoněmeckého Landsmannschaftu pro osvětu.

Další zajímavé jméno z historie Landsmannschaftu, který nám tvrdí, jak se chce usmířovat a jak nemá s nacisty nic společného, je Rudolf Wenzel.

Nejprve byl členem vedení Hitlerovy zločinecké Henleionovy zločinecké SDP – Sudetendeutsche Partei, sudetoněmecké strany.

Později byl poslancem německého Reichstágu za NSDAP v Berlíně a od roku 1939 SS-Obergruppenführer.

Po válce člen spolkového shromáždění sudetoněmeckého Landsmannschaftu.

Jméno další, které je velice zajímavé, a to z důvodu, který za pár vteřin řeknu. To jméno je Hans Christoph Seebohm.

Ten se podílel na takzvané arizaci, tedy krádežích židovského majetku v pohraničí, hlavně na západě Čech v oblasti hornictví, absolutně jasně a zřetelně profitoval z Hitlerovy politiky a z annexe, respektive okupace našeho pohraničí.

Po válce se Seebohm stal jedním z prvních mluvčích sudetoněmeckého Landsmannschaftu a později za známou německou stranu CDU také poslancem a dlouhá léta poslancem Bundestagu. Pozor, dlouhá léta – dlouhá léta – tento člověk byl spolkovým ministrem dopravy a dokonce vicekancléřem Západního Německa.

Celou svou kariéru až do své smrti zpochybňoval poválečné uspořádání, požadoval navrácení takzvaných Sudet Němcům, majetku a tak dále.

Další jméno: Franz Karmasin.

Ten působil na Slovensku. Byl to Henleionův partner právě na Slovensku, šéf Karpatoněmecké strany, později státní tajemník slovenské vlády v rámci toho takzvaného slovenského státu, kolaborantského s Hitlerem.

Byl autorem a byl velkým podporovatelem nacistické ideologie a rasových zákonů. Waffen-SS pomáhal rekrutovat členy. Koneckonců byl taky Sternberk u Waffen-SS a dokonce Gruppenführer.

Franz Karmasin.

Po osvobození Bratislavy utekl do Rakouska, kde žil pod falešným jménem. Po roce 1945 byl v nepřítomnosti Bratislavským soudem odsouzen k trestu smrti, který nikdy nebyl vykonán, neboť poválečné Německo odmítlo Karmasina vydat. A když se cítil, že je v bezpečí, no, tak se angažoval, kde jinde než v sudetoněmeckém Landsmannschaftu a v jeho také extrémnější odnož Witikobundu.

Další jméno – a vlastně v tomto výčtu bych řekl poslední a možná řekněme v uvozovkách „to nejlepší nakonec" – Siegfried Zoglmann.

Siegfried Zoglmann byl významný sudetoněmecký nacistický funkcionář. Odmládí člen NSDAP.

Byl spolupracovníkem reichsprotektora, nejprve Konstantina von Neuratha a později Reinharda Heydricha.

Stal se šéfem Hitlerjugend v Protektorátu Čechy a Morava. Byl odpovědný za germanizaci české mládeže, indoktrinaci a rasovou politiku.

Podívejme se, kde se angažoval dál: Waffen-SS od roku 1943, dobrovolník u Leibstandarte SS Adolf Hitler, dosáhl hodnosti SS-Obersturmbannführer.

Siegfried Zoglmann.

Kromě jiného má na krku poměrně dost. Byl autorem propagandistické nacistické knihy o sudeckých Německech, která oslavuje Hitlera jako osvoboditele utlačovaných Německů v českém pohraničí.

Byl později, tedy po skončení druhé světové války, spoluzakladatelem sudetoněmeckého Landsmannschaftu.

Člen sudetoněmecké rady a velmi aktivní v Landsmannschaftu byl ještě pozor v 90. letech, tedy v období, kdy se do této organizace aktivněji zapojil Bernt Poslt, nám dneska známý z mašírujících ulic Brna.

Tenhle nacista a válečný zločinec Siegfried Zoglman, který zemřel až v roce 2007 ve 94 letech, tedy spolupracoval s Bernem Poslem, který začal tomu Landsmannschaftu šéfovat roku 2008, tedy rok po Zoglmanově smrti, ale aktivním byl Poslt v Landsmannschaftu už někdy od přelomu 80. a 90. let.

Jeden z největších zločinců, bývalý spolupracovník Bernda Poslta, toho úsměvavého bavorského strýčka, který nám sem jezdí vnucovat usmíření a ve skutečnosti chce zrušit Benešovy dekrety a celé to poválečné uspořádání.

Tak to by byla ta první polovina personální historie sudetoněmeckého Landsmannschaftu, kterou se tahle organizace z nějakého důvodu nechválí.

No, ona se jí sice nemusí chválit, nemusí tato všechno, tato jména a jejich minulost a jejich hodnosti u Waffn-SS, Hitlerjugend, NSDAP a dalších nacistických zločineckých organizacích.

Nemusí to ten Landsmannschaft otevřeně přiznávat, protože ta fakta jsou jasná a ta fakta jdou najít.

Ano, je pravda, že některé ty informace nejdou najít úplně jednoduše, ale pokud si dáte práci a věnujete tomu nějaké hodiny, tak v různých historických pracích, dokumentech, knihách, všechno tohle najdete, stejně tak, jako jsem to našel já.

Není to nic podivného.

Jsou to v podstatě otevřené zdroje.

Na druhou stranu, z těchto otevřených zdrojů, kdoví proč, nám ta média nic neříkala.

Opozice sněmovní a celá řada těch jejich podporovatelů se tvářila, že nic z toho není pravda, že sudetoněmecký Landsmannschaft je jakési pouze kulturní krajanské sdružení potomků bývalých českých Němců, kteří nostalgicky vzpomínají na to, jak se nám tady v té společné zemi krásně žilo.

No, než ji celou rozbili, zničili, dostali sem Hitlera a začali nás v průběhu Protektorátu cíleně likvidovat a vyvražďovat.

No, ale teď ta druhá zásadní věc a opravdu si na to počkejte.

Je to neméně důležité a je to dokonce – pozor – dokonce bych řekl, že to je ještě daleko méně známé než to personální pozadí Landsmannschaftu, které jsme si před chviličkou říkali.

Já jsem to naznačil na začátku – to, že nacismus tak úplně nevymyslel jenom Hitler, ale takzvaní sudetští, nebo chcete-li čeští Němci.

Teď je na řadě argumentace a historická fakta k pozadí celého nacismu a nacistické zločinecké antisemické a antislovanské ideologie, imperiální ideologie.

Tady hraje zásadní roli jméno Rudolf Jung.

Rudolf Jung byl český Němec, ideolog silně antisemitého a antislovanského programu strany DAP – Deutsche Arbeiter Partei, tedy německé dělnické strany, která se později přejmenovala na DNSAP.

A tohle obojí, tahleta jedna jediná strana byla předchůdkyní NSDAP, známou Hitlerovou stranou.

Rudolf Jung byl autorem knihy „Der Nationalsozialismus", která je označována jako inspirace Hitlerova „Mein Kampfu".

Tahleta Jungova kniha, pozor, vyšla poprvé v Opavě, tedy ano, na našem území, a díky ní byl Jung označován jako něco jako Karel Marx národního socialismu.

On to i říkal, že ta jeho kniha „Der Nationalsozialismus" je něco jako pro lidi jeho smýšlení, něco jako Marxův „Kapitál" pro zase lidi opačného smýšlení.

No, Rudolf Jung byl za první republiky nejprve německým poslancem Československého národního shromáždění, tedy vlastně československým politikem.

Ovšem prosazoval politiku, která se s československou státností nejenže neslučovala, ale byla v jejím přímém rozporu.

Co je zajímavé – Rudolf Jung, dámy a pánové, tenhle vlastně český či německý politik v Československu, po Hitlerově nástupu k moci v roce 1933 emigroval z Československé republiky do Německa a stal se tam poslancem říšského sněmu Reichstagu za jakou jinou stranu než NSDAP.

Proč jsem mluvil o těch kořenech nacismu mezi českými Němci?

On to nebyl jenom Rudolf Jung, který tu knihu „Der Sozialismus" – předchůdce „Mein Kampfu" – napsal tuším někdy v roce 1913 nebo tak nějak.

Jenže v té straně, kde se angažoval DAP – Deutsche Arbeiter Partei, která existovala, když to bylo ještě Rakousko-Uhersko, ona existovala i v sousedním Bavorsku – to byl ten známý politik Drexler, od kterého potom Hitler tu stranu převzal.

Tak Jung tu knihu vydal v roce 1913, ale strana DAP – Deutsche Arbeiter Partei, ze které se následně vlastně stala NSDAP v Německu, v té takzvané německé říši, tisícileté německé říši, která trvala pár let, no tak ta strana vznikla v roce 1903 a víte, kde vznikla?

Deutsche Arbeiter Partei v roce 1903 v Ústí nad Labem.

Dámy a pánové, strana, ze které se později stala nacistická strana, byla založena v Ústí nad Labem v severních Čechách, a první sjezd měla 15. srpna 1904 v jiném českém městě, v Trutnově, tedy v Podkrkonoší.

Později se tato strana v podstatě zjednodušeně řečeno rozšířila do Německa, kde byla, jak už jsem řekl, díky Hitlerovu angažmá v této straně přejmenována na NSDAP.

Co všechno ta strana říkala, dělala, prosazovala, všichni dobře víme.

Učili jsme se to v hodinách dějepisu.

Nemusíme to opakovat.

Co jsme se ale v hodinách dějepisu neučili a co nám neříkají ani naše média, je přesně tohle pozadí – pozadí českých Němců v celém stvoření nacistické ideologie.

Protože tady jsme často krmeni prohlášeními, že ano, že sudetští Němci podlehli nacismu, že se nechali, že vlastně podlehli tlaku té nacistické propagandy, že to byli dobří lidé, kteří prostě proti Československu nic neměli.

Všechno to jsou lži, všechno to jsou nesmysly.

Němci se snažili – ti čeští a moravští Němci se snažili Československou republiku, první republiku rozbít od prvních dnů, kdy vznikla v roce 1918.

Dělali si nároky na to takzvané území Sudet.

Přitom území to nejsou žádné sudety, je to naše pohraničí.

To celé tvrzení o Sudetenlandu je umělý konstrukt nacistické propagandy, který sloužil cílům Henlina a dalších, a vlastně i těch jeho předchůdců, o kterých jsme mluvili, aby rozbili československý stát.

To znamená, když se ještě vrátíme zpět k těm jménům – kdo že to vlastně přijel do Brna, ten sudetoněmecký Landsmannschaft, co to je za organizaci?

Já si myslím, že na základě tady těch všech faktů můžeme říci, že nejde o nic jiného, než o pokračování Henlinovy sudetoněmecké strany Sudetendeutsche Partei, která se na konci 30. let spojila s NSDAP.

Ano, samozřejmě oni to dneska všechno neříkají úplně na rovinu.

Oni nám dokonce občas se snaží tvrdit, i když se skřípěním zubů, že nemají žádné majetkové nároky, což všechno ale popřel Bern Poslt v těch svých rozhovorech pro česká média.

Kdo vás zajímá, ty z vás, které zajímají další podrobnosti tady k těm nárokům a požadavkům sudetoněmeckého Landsmannschaftu, podívejte se na moje předchozí video.

Odkaz na něj najdete v popisku tohoto videa, dole pod videem.

Takže o tom se už tady bavit nebudeme.

Tady jsme se bavili o tom temném utajeném pozadí a historii sudetoněmeckého Landsmannschaftu a nacistické ideologie a její souvislosti s těmi takzvanými českými Němci.

Myslím si, že je potřeba, aby tohle lidé znali.

Je to všechno, co jsem vám chtěl říct. Nechci vás zahltit. Těch faktů by byla opravdu hodně. Jsou toho stohy, velké stohy a to bychom tady mohli sedět několik hodin před tou kamerou a stejně by to bylo málo.

Já jsem se pokusil v tomto videu udělat takové stručné shrnutí těch utajených dějin sudetoněmeckého Landsmannschaftu. Myslím si, že pro ilustraci je to víc než dostačující.

Pokud se vám to video líbilo, prosím lajkujte ho, odebírejte můj kanál, komentujte to video a hlavně ho sdílejte. Posílejte ho svým známým, sdílejte na sociálních sítích, na Facebooku, všude, ať se dostane k co nejširšímu publiku, aby český národ věděl, co je zač sudetoněmecký Landsmannschaft a s jakými lidmi ještě před několika málo lety v Bavorsku spolupracoval Bernd Posselt, který se tváří jako velký demokrat. Ale je to všechno s otazníkem.

Děkuji ještě jednou. Mějte se krásně a uvidíme se brzy.