Byznys s neštěstím? Sigmund vysvětluje dluhovou spirálu | Právo na průser #05

V současné době je v exekuci asi 600 000 lidí, což je 6,5 % naší aktivní populace, starší 15 let. Celkem eh běží 3 miliony exekučních řízení. >> Tam na začátku někde bylo těch 10 000 třeba, >> jo, u těch dev >> a někdo to vyšroubuje až k těm skoro k tomu milionu. >> Je to tak u těch u těch 900 000 to bylo na začátku asi větší částky, ale z 10 než 10 000, ale z 10 000 se klidně může stát 100 000. Může exekutor vstoupit do mého bytu, i když já s tím nesouhlasím a vzít si věci? >> Může. >> A jak se tam dostane, když mu neotevřu? >> Eh, je oprávněn přivolat zámečníka a ten prostě vymění zámek. Jé, je >> a eh není to byznys jako s neštěstím? Tak z pohledu nějakého morálního, pokud byste nakupovala pohledávky proti fyzickým osobám, proti lidem a věděla jste, že na konci budou přicházet o střechu nad hlavou, tak to třeba nemusí být úplně morální, ale je to naprosto legální. Vy kdy i když se budete snažit e vydělávat víc než třeba těch 30 000, co jsme tady měli jako příklad, tak vám zůstane vždycky ta nezabavitelná částka >> stejná. stejná a skoro všechno, co vy děláte navíc, odchází věřitelům. A vy, když víte, že vlastně nemáte žádnou hranici pevnou, kterou byste musela zaplatit, tak proč byste se tolik snažili? >> Kdy je exekuce nezbytným nástrojem spravedlnosti a kdy to může být past a insolvence? Co to vlastně je? K čemu je to dobré? Právo na průser dnes představuje muže s povolením zachraňovat firmy. Dobrý den, vítám tady pana doktora Adama Zigmunda, advokáta, partnera kanceláře Žižlavský Zigmund Legl, advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením. >> Říkám to správně? >> Ano. Říkáte to správně? Dobrý den. >> Dobrý den. Máte jste 007 nebo 008? Eh, něco takovýho, >> něco takovýho, >> ale není to s povolením zabíjet, ale s právem zachraňovat, jak jste správně řekla. Eh, je to povolení insurvenčních správců pro sanaci firem, které jsou v insolvenci. To znamená ne tu firmu likvidovat, ale zachránit. >> Tak řekl jste spoustu cizích slov a my se tím teď zkusíme probrat. Ale eh než začnu tím, říkáte, že máte povolení ty firmy zachraňovat, to znamená výhradně je zachraňovat a ne je pohřbívat. >> Přesně tak. Eh, v tom firemním světě bankrotů to funguje tak, že záchrana eh není jenom dobrá pro tu firmu, ale i pro věřitele, protože v sanačních procesech, což jsou reorganizace nebo záchrana té firmy, dostanou víc peněz než při její likvidaci. Eh, je náročnější přesvědčovat majitele o tom, jak budete zachraňovat firmu a nebo mu vysvětlit, že už není co zachraňovat? >> Eh, my jim jenom pomáháme a kontrolujeme je. Když chtějí tu firmu zachránit, tak musí hlavně o chtít a musí proto taky hodně udělat po celou dobu reorganizace té své firmy. Eh, na to musí tvrdě pracovat. Co je podle váš z vás větší problém u nás ve společnosti? Je to, že lidé nezvládají splácet dluhy a nebo je neumíme efektivně vymáhat. >> Tak lidé jako nesplácejí dluhy nejenom u nás, ale všude ve světě. >> To znamená, v tom nejsme výjimeční. >> V tom nejsme výjimeční. A u nás už dnes funguje poměrně slušný systém na vymáhání dluhů, takže jako legislativa u nás je v pořádku. >> Legislativa u nás je v pořádku. Dobrá. Pojďme hezky postupně. Budu se ptát, kdy se z dluhu stává naší mluvou tady průser? Dlužím 10 000 Kč. Nezaplatím včas. Jak daleko jsem od exekutora? Tu jste ještě daleko, protože ten, komu dlužíte, se nejdřív o ty peníze začne hlásit, čili pošle vám nějakou výzvu k zaplacení. A když bych měl namodelovat třeba případ člověka, který se takhle dostane do insolvence, tak on typicky nereaguje na výzvu k zaplacení. Nepřebírá poštu vůbec, ne? nevyvírá si datovku, pokud máku, nereaguje nebo si to přečte a hodí to do koše. Pak následuje většinou už předžalobní upomínka, kde ten věřitel vám bude psát, že pokud nezaplatíte, tak vás za k soudu a mezitím vám narůstají úroky z prodlení za tu částku, kterou jste si buď půjčila, nebo dlužíte z jinýho důvodu. Eh, ten člověk to opět ignoruje ten aspirát na insolvenci. Je zažalován. Přijde mu například platební rozkaz od soudu, tam je napsáno, že může proti tomu podat odpor, ale už se to zvýšilo o náklady právního zastoupení těch 10 000, tak už tam máte úroky, máte náklady právního zestoupení, protože ten věřitel si vzal advokáta, odpor nepodáte, čili ten platební rozkaz na bude právní moci. Eh, vy opět nezaplatíte. Zase prostě přijde ten platební rozkaz, vy ho zahodíte nebo nepřebíráte poštu. Eh, a pak už jste v exekuci. >> Mě úplně bolí břicho. Eh, než zaklepe ten exekutor, tedy kolik šancí mám já jako dlužník, e, tu zatáčku ještě vybrat. To znamená, eh, otvírat každou obálku, žádnou nehodit do koše s rozčílením. Rozhodně otvírat úřední obálky. To znamená to jsou ty s různýma barvama pruhů. To se vyplatí, abyste co i když se rozhodnete, že to nezaplatíte, tak abyste věděla, co nad váma visí. A máte dejme tomu předžalobní upomínka od nebo výzva k zaplacení od toho věřitele. To je první možnost vybírat zatáčku. Předžalobní upomínka od jeho advokáta. Druhá možnost. Třetí možnost, platební rozkaz nebo rozsudek, který přijde od soudu, kde je napsáno, kolik máte zaplatit a pak už přijde exekutor. >> Víte, co by mě zajímalo? To, co popisujete, jak to ty lidi hážou do toho koše, neotvírají to, eh, je z jakýho procenta je to proto, že na to nemají, že že jsou chudý a z jakýho procenta na to maj, ale prostě je to mimo jejich rozlišovací schopnost a je zatím nějaká arogance, která je tedy oba ty případy nakonec doběhne? Těžko to vyřovat v procentech, ale klidně to může být třeba půl na půl. Prokrastinace, odsouvání toho problému i dejme tomu nějaká absence finanční gramotnosti, protože si neuvědomujou, že těch 10 000, o kterých jste mluvila, v čase narůstá. >> A to takže hodně a o tom taky budeme mluvit. >> A to takže hodně. Přesně tak. eh, kdy přichází exekuce a kdy insolvence, protože insolvence česky řečeno, e, dlužím, eh, dlužím, mám platit, e, nemám peníze, takže neplatím. Kdy, kdy má nastoupit první a kdy to druhé? To první jste celkem obratně popsal. Mně je z toho těžko. A teď mi řekněte, insolvence tedy je to odlužení. >> Jo, insolvence je odlužení. To je jedna jedna z forem, ta nejčastější. To je to je osobní bankrot, taky se tomu dá říkat. >> To zní taky hodně vesele. >> Přesně. To jsou v insolvenci jsou samý hezký termíny. >> Vy si v tom žijete, ale my si v tom nežijeme. My si o tom jenom čteme a vyprávíme. Spousta z nás, ale docela dost lidí v tom žije, takže >> A je to pravda, je to pravda. Eh, v exekuci je v podstatě 6% naší aktivní populace. >> Pojďme si dát exekuci v datech. Vy jste mi přinesl grafy, takže exekuce v datech, to je docela síla, >> ale je to je to holá pravda. Eh, to jsou statistiky. Eh, >> já vám klidně ten graf přihraju, byť se za námi tady rozsvítil. Je je to v exekuce v datech Institutu prevence a řešení odlužení, který se zabývá touhletou problematikou. V současné době je v exekuci asi 600 000 lidí, což je 6,5% naší aktivní populace, starší 15 let. Celkem běží 3 miliony exekučních řízení, což na 10 milionovou populaci je poměrně hezké číslo. Celkově exekutoři vymáhají půl bilionu Kč a průměrný člověk v exekuci dluží 900 000. >> Průměrný. >> Průměrný. A je potřeba, to je vidět tady na tom půlkruhovém grafu, si uvědomit, že pouze menší část lidí má jenom jednu exekuci a největší podílí má tři až devět exekucí na jednu osobu. A jsou tady i takových, kteří mají 10 a víc. A jenom mi vysvětlete, když říkáte, dlouží v průměru 900 000, to už máme eh v tom všechno to, co narostlo tam na začátku. Někde bylo těch 10 000 třeba. >> Jo, u těch dev >> a někdo to vyšroubuje až k těm skoro k tomu milionu. >> Je to tak u těch u těch 900 000 to bylo na začátku asi větší částky, ale z 10 než 10 000, ale z 10 000 se klidně může stát 100 000. Tak i na to se budu ptát, jak, ale ještě mě zajímá politici napříč spektrem se chlubí, že situace se zlepšuje. Já tu mám další graf a poprosím režii o další graf. Můžete mi to vysvětlit. Já z toho to zlepšení nevidím. Vy jo? >> No tak >> nebo v čem spočívá to zlepšení té situace? >> Tady vidíme rozdíl mezi rokem 2025 a jo, děkuju. A třetím kvartálem nebo až až k září 2026. Tak s% tedy lidí v exekuci se za rok stalo už jen 6,3% a ta částka nebo těch exekučních řízení je z 3 100 000 3 miliony. Tak klesá to, ale pomalu. Eh, částečně je za to zatím skutečně snaha politiků eh postupně eh jako ten exekuční svět čistit zejména zastavováním eh jako bezdůvodných exekucí, kde kde se dlouhodobě nedaří nic vymoci. Těch těch je teda jako velký podíl. Eh, tak teď mi pojďte vysvětlit, jak se může stát z nějaké sumy na začátku eh, z těch 10 000 na konci příběhu třeba půl milionu. >> Dobře, takže dejme tomu, že si půjčíte 10 000 na 10% úrok ročně. Máte za rok vrátit tím pádem kolik? >> No, >> no, >> no. No, 10 000 11 000. >> Přesně. Jo. Neuděláte to. Ten věřitel vás vyzveť mi nebo zaplať 11 000. Ignorujete to. Věřitel vás zažaluje. Najme si na to advokáta, protože potřebuje odbornou pomoc. >> Pořád ještě dložím 11 000 až do první platby advokátovi. Jo. >> No tak za rok, kdy jste to měla zaplatit, tak dloužíte teď 11 000. V té chvíli tedy eh podává advokát toho věřitele žalobu a eh náklady toho právního zastoupení u desitisové částky budou jednotky 1000 podle toho, kolik musí udělat advokát úkonů a dejme tomu, že to naroste na 15 000. >> To přitlačte advokát 2000 na hodin. >> Ale tak dobře. E ne, ne. Toto se na to je vyhláška. Eh, advokátní tarif takzvaný. Eh, v soudních řízeních se nepočítá advokát podle toho, kolik konkrétní advokát účtuje klientovi za hodinu, ale je na to sazebník, kde například je to vždycky podle podle té žalované částky sttisová žaloba na nákladech obvykle stojí 25 000. Mm. >> Čili když bych to, kdo nevzniká u toho u toho advokáta, ta ten nenarůstá to >> určitě ne. Nej nej nej nej největší největší objem je na úrocích za pokud dlužíte delší dobu. >> Mhm. >> Protože když si půjčujete e 10 % na 10% úrok, tak ten úrok je obvykle složený. První rok je z 10 000 11, pak 10 % z 11 000 a takhle to narůstá a ty ty dlouhotrvající exekuce trvají roky, takže tam to dlouží třeba za 10 let. >> Hm. >> Jo. Takhle to naroste nejvíc. >> To znamená na těch úrocích nezůstává to za nehty těm advokátům a ani těm exekutorům? Ne, to to jako nějak nějak část těch peněz ano, ale není to žádná enormní částka, která by neodpovídala tomu, že poskytujou službu. >> Setkáváte se s dluhy, které vzhledem k tomu, jak se s nimi nakládalo ta léta a vymáhaly se, prostě dostanou se do úplně absurdních částek? Jsou to často dluhy taky z doby předtím, než než byl přijat zákon o spotřebitelském úvěru, kdy vlastně úročení spotřeb spotřebitelům nebylo nějak omezeno, takže nebyl problém eh navíc poskládat ještě úrok, pokuty, další sankce, takže to mohly být desítky procent ročně, dejme tomu. vyšší desítky procent ročně, ale to se postupem let a kultivace našeho právního prostředí eh smrsklo. Takže ty ty případy, kdy jako z malé jistiny to narostlo do obřích rozměrů, to je z doby, eh, která už jako dnešní právní úprava by to nepřipustila. To znamená, to byly ty doby, kdy se prodávaly těm seniorům ty hrnce za bambiliony. Oni podepsali smlouvu a pak >> dejme tomu, dejme tomu, že to bylo z téhleté doby. Ty hrnce to zase něco jiného. To to není úvěr. Pokud vám někdo prodá bezcenný hrnec za obrovskou sumu, tak >> na splátky. >> Na splátky, tak to je prostě zase eh zase jiný problém. Ale i to jako postupně naše legislativa upravuje, aby k tomuhle nedocházelo. Vy jste nás nepřišel e potěšit, i když možná se dostaneme i k té potěšující zprávě, ale popsal by jste mi kauzu, kdy nějaká obyčejná chyba na začátku e odstartovala úplnou finanční katastrofu a výbuch? No tak něco může být třeba špatná investice, ale za to si třeba člověk může sám. Když něčemu nerozumím, tak neinvestuju. Eh to třeba za co za co člověk nemůže, je pokud se snaží pomoct třeba vlastní rodině. Někdo někdo má finanční problémy z něho příbuzných, někdo má zdravotní problémy, eh, a chtějí to řešit prostě nějakým finančním příspěvkem a vy na se na sebe tedy vezmete jako finanční závazek, ty peníze dáte vlastní rodině, ale splácet to budete muset sama a do insolvence se dostanete vy, ne ti vaši příbuzní, který vám pomohli. To slyšíme u těch našich lidí, kde spravujeme ty jejich osobní bankroty jako insolvenční správci dost často. Eh, další problém je, když vás třeba vaši blízci požádají o to, nechci od tebe žádný peníze, já jsem si sehnal někoho, kdo mě půjčí. Stačí, když se za to jenom zaručíš. To tě nebude nic stát. jenom podepíšeš ručení, tak to je to je jako fatální, protože vůbec nevíte, jestli si půjčil od někoho seriózního, na jaký úrok. Zaručíte se za to. Eh, ten věřitel to nevymáhá potom vašem příbuzným, kterej třeba nepracuje nebo někam zmizí a vy, pokud jste seriózní, tak půjde po vás jako poručiteli. To je taky poměrně častý. jste mimochodem teďko shrnul jedno poučení hlavně v rodině dávat pozor. >> Jasně. Ale zároveň zase ty ty lidi, kteří jsou v odlužení a e mají problém ufinancovat to svoje odlužení, tak dost často rodina jsou ti, kteří jim jako kteří je zachrání, ale oni už když jim pomáhají, tak neočekávají, že ty peníze dostanou někdy zpátky. Takže jsme zase u lásky. Ale než se vrhneme do těch detailů, kdybyste člověku, který se zřetelně tuší, že se řítí do té dluhové spirály, protože už zahodil už moc těch obálek a neotevřel moc těch zpráv v datové schránce, mohl dát jedinou radu, jak by zněla? zmapovat si svoje dluhy, komunikovat se svými věřiteli a zamyslet se nad tím, jestli jestli bude vůbec schopen to někdy zplatit. Udělá si, udělá si prostě jako rodinný nebo osobní rozpočet, jaké má příjmy, jaké má výdaje a kolik je schopen splatit z toho starého dluhu. Pokud je ten dluh je splatný třeba zítra, řekněme těch vašich 10 000 a vy víte, že každý měsíc vám zbydou 2 000, tak nabídněte svému věřiteli, ať vám počká půl roku, ať vám rozloží eh to splácení do šesti měsíců, ať vám udělá splátkový kalendář. A když budete takhle platit, tak se vyhnete exekuci a vyhnete se insolvenci. Když zjistíte, že máte tolik dluhů, že to nikdy nesplatíte s vašimi přímovými možnostmi, tak pak přichází chvíle, kdy je potřeba si to přiznat, což řada řada lidí eh nečiní nebo udělají to pozdě a ta situace se mnohem zhorší, ty dluhy mnohem víc narostou. Stydí se, stydí se to říct prostě své rodině, známým, kamarádům. ani po nich nemusí chtít peníze, ale ale stydí se říct, že mají problémy a že budou v insolvenci. Podají ten návrh na ně jejich věřitelé za jako delší dobu a bude to mnohem horší o ty úroky. >> Takže jednat, >> jednat určitě jednat a zamyslet se jako nad svýma možnostma. >> Dobrá, ale eh já se teď vrhnu na to to slovo je vlastně to označení je příšerný. Exekutor. To je někdo, kdo vystupuje podle mě ve všech zlých snech lidí s nějakou mírou odpovědnosti. Eh, někdo to ale asi dělat musí tuhletu práci, když řekne exekutor, upřímně, většina lidí si nepředstaví eh spravedlnost. Představí si někoho, kdo přijde k němu domů a veme mu televizi, lednici, rádio, židli. Kdo je exekutor vlastně? Eh, kdy on vstupuje do našich životů a musí to být vždycky ten bad guy. >> Tak exekutor je e naopak má i svoje fanoušky, což jsou věřitel. >> Já už vůbec neznám, >> ne? To jsou věřitelé jejich dluhy on vymáhá, čili ti, kteří ho žádají o to, zařiť, aby mě ten člověk konečně vrátil moje peníze >> a kdy do toho vstoupí, až budu mít exekuční titul, což je typicky rozsudek. Bavili jsme se o tom, že proti těm, kdo neotevírají obálky a nevybírají datovku, získá ten rozsudek poměrně rychle. Eh, a ten rozsudek je vykonatelný, protože ti, kdo neotvírají obálku, nepodali odvolání včas. V té chvíli přichází exekutor a pokud to byla jenom vaše nedbalost, je to je to teď už ne 10, ale je to třeba 20 000 s těma nákladama, co jsme dopočítali, tak ten exekutor vám dá šanci, hned to zaplaťte a exekuce bude skončená. Ale samozřejmě zaplaťte taky exekutorovu odměnu, což u těch bagatelných částek jsou zase třeba jednotky 1000, takže zaplaťte 30 000 a exekuce bude okamžitě skončená. Peníze máte, zaplatíte konec. Nemáte, nebo jako částka je větší, přichází postupný zabavování a prodej vašeho majetku. >> Kolik stojí ten exekutor? Přišel vymáhat 30 000. Kolik si ode mě veme on? Jeho odměna je taky stanovená vyhláškou, takže ať přijde kterýkoliv exekutor, bude to stejný. Jsou to procenta z toho, co vymůže pro to pro toho věřitele a začíná to na 15 % u nižších částek a pak to klesá u u jako vysokých, >> takže 15 %, řekněme >> 15 % nižších částek. >> Eh, zvědělo j něco oproti době a já nevím, jestli to byly eh městské legendy, nebo jestli to tak bylo. Zaplať pánbu. To nevím, kdy ten na začátku je nezaplacený lístek v tramvaji a na konci absolutní apokalypsa a vyražený dveře, exekutor vchází a lepí lepítka na všechno, co mám doma. >> Tohle může být. >> Jsme jinde, nebo to pořád platí? >> Tohle se může stát i dneska. Eh, pokud dobrovolně nezaplatíte, dejme tomu zase z pokuty 1000 Kč, kdyby se stalo 10 000 nakonec, tak a vy to jako vehementně ignorujete, tak exekutor v dnešní době už nedělají ty takzvaný mobiliární exekuce, to je odvrtání zámku a zabavování věcí. postihnou nejdřív vaše bankovní účty a vaši mzdou u zaměstnavatele, pokud to bude 10. >> To znamená, promiňte, to znamená, eh, mě nutně čeká, ne, ne to, že se ke mně otevře si dveře exekutor, ale uděláme osturu u zaměstnavatele a udělá mi a z banky mi napíšou, váš účet podlehá exekuci. Jo, ano, takhle. Jo, těch způsobů výkonu exekuce je víc. Ta mobilní mobiliární exekuce zase tak dobře nefunguje. Čili >> nefunguje a nebo už neexistuje. Může, to je takový mýtus. Může exekutor vstoupit do mého bytu, i když já s tím nesouhlasím a vzít si věci? >> Může. >> Jak se tam dostane, když mu neotevřu? Eh, je oprávněn přivolat zámečníka a ten prostě vymění zámek a on provede soupis těch vašich věcí, může je odvést spíš je nechává na místě, ale je tam ta nálepka exekuce a vy máte možnost buďto teda zaplatit ten dluh, nebo on to bude následně prodávat, nebo pokud to nejsou vaše věci, jsou to třeba věci pronajímatele nebo někoho jiného, tak on může vylučovací žalobou žádat dat e vyloučení z té exekuce, ale když je dost peněz na účtu, tak je lepší vám to strhnout. Eh tahleta mob mobiliární exekuce dneska spíš motivuje k tomu, abyste šla a ty peníze sehnala, protože nechcete najednou přijít o e jako svoje osobní věci. i když věci osobní potřeby, oblečení a vždycky se uvádí snubní prsten, ten vám vzít nemůže. Eh, ale takhle vás pěkně nastartuje k tomu, abyste prostě sehnala ty peníze, protože tím se to nejrychleji vyřeší. >> To nevím, skol, jestli jste uklidil hodně lidí, že jim nemůžou vzít znubní prsten, ale má to nějaké hranice eh tady to například můžu přijít o střechu nad hlavou? >> To můžete přijít o střechu nad hlavou. Eh, >> a může ten příběh začínat u lístku na tramvaj? >> U střechy nad hlavou by to mělo skončit e teprve, když dloužíte víc než 100 000, což u toho lísku na tramvaji si to nedovedu moc představit, ale protože to je 1000 Kč, aby se z toho stalo 100 000, to zase tak jednoduchý není. Ale u nějaké půjčky i třeba jako desisícové, jako to může přesáhnout 100 000, pak pokud nevede k úspěchu eh to postižení účtu, mzdy nebo ta mobiliární exekuce, tak pak exekutor může prodávat dům jako střechu nad hlavou. Samozřejmě >> eh kdo hlídá exekutora, jo, aby nepřekročil ty pravomoce, aby to eh nepřehnal, aby to bylo spravedlivé. primárně exekutorská komora, která s exekutory vede kárné řízení, pokud pokud se dopouští kárních prohřešků. To je jejich samosprávný orgán. Pak ještě ministerstvo spravedlnosti má nad nimi taky pravomoc. A pak je tam ještě exekuční soud, který vlastně tu ta exekuce se taky vede jako soudní řízení, čili tam má dole ty soud. >> V 90. letech mi přišlo, že jako novinář jsem se na to dívala, že to byla trošičku taková jako zoologická zahrada, trošičku eh divoké exekuce a e prostě to pořád funguje takhle takhle >> a nebo už se to zklidnilo, e jsme zase dali míč jako zpátky na hřiště a mluvíme o eh uměřených úřednících a pak těch, kteří jsou jimi postěhováni. >> V 90. letech ještě nebyli exekutoři, tak jak je známe dneska, protože to tak jako ten přesný termín je soudní exekutor. Nejenom exekutor, ale soudní exekutoři jsou u nás na trhu teprve 25 let. Oni teď slavili výročí, pokud se nepletu. >> Tak gratuluju. Všechno nejlepší. >> Všechno nejlepší samozřejmě. >> Dobře, ale to znamená těch 15 let nebo 10 let předtím. >> 10 let předtím. Nev. U nás nefungovala vymahatelnost práva. >> Mhm. >> Čili justice byla pomalejší než dneska. Eh, my, když jsme jako advokáti zastupovali klienty, trvalo to mnohem dýl, než jsme získali rozsudek. Až jsme získali rozsudek, nebylo síly ho vymoci, protože zase se muselo jít k soudu a soud ve vykonávacím řízení měl vymoci ten majetek, ale to vůbec nefungovalo. Teprve až když se a ti dlužníci to věděli, čili se tomu smáli. Takže buďto jste rezignovala a ten rozsudek byl jenom jako vzpomínka jako na peníze, který jste kdysi měla, nebo jste to svěřila, pokud jste na to měla žaludek, to do rukou vymahačům, kteří se pohybovali mimo jakoukoliv zákonnou hranici. Takže >> A z těch vymahačů se stali ty exekutoři před 25 lety. >> Nemyslím si, že to jsou úplně ti stejní lidé. >> Nejsou to ti stejní lidé. To znamená, to začalo fungovat až před 25 lety. >> Jo. Jo. A získalo to nějaký řád. A >> a vymahači přišli o práci. >> Vymahači přišli o práci, ale pořád třeba jako určitá skupina lidí je je využívá. To je to je samozřejmě trestný, když vám přijde někdo něčím jménem vyhrožovat, předstírá nějaký cizí přízvuk a vyhrože vám násilím, pokud nezaplatíte. >> Horší, když nepředstírá cizí přízvuk. To taky nemusí, ale někdy to zabere. Ale je to prostě mimo zákon. >> Eh, mimochodem v Česku se obchoduje pohledávkami. Eh, člověk si může koupit levně cizí dluh. E, eh, vy se vy pak jste v situaci, kdy si jste si to koupil a teď se pokoušíte ty peníze vymoci, abyste na tom teda vydělal. Je to legitimní věc. Legální >> je. A eh není to byznys jako s neštěstím? >> Eh tak z pohledu nějakýho morálního. Pokud byste nakupovala pohledávky proti fyzickým osobám, proti lidem a věděla jste, že na konci budou přicházet o střechu na nad hlavou, tak to třeba nemusí být úplně morální, ale je to naprosto legální. Vy kupujete pohledávku od někoho, kdo si s ní neví rady, někdo mu dluží a vy to koupíte za cenu nižší, než kolik si myslíte, že z toho dostanete. A na druhou stranu, proč by si měl někdo nechávat třeba drahý rodinný dům a neplatit svým věřitelům, tak prostě o ten dům přijde a bude si muset sehnat jinou střechu nad hlavou. nebo taky těch nemovitostí může být víc, jako může si koupí něco levnějšího. Jo, když vám prodají jako drahou nemovitost, tak vám třeba taky něco ještě vrátí z toho. Koupíte si něco levnějšího. >> Vy jste říkal, že ten exekutor z té částky, kterou vymáhá, má procenta. Tak mi pak řekněte, jakou má ten exekutor motivaci, aby to bylo rychle, efektivně a ne aby tam narůstaly ty dluhy a on na tom vydělal víc. No tak jako i i pro exekutora platí, že je lepší vrabec vrstti než holub na střeše, tak jako čekat na ty úroky, >> ale může to bejt exekutor taktik a řekneme si ještě chvíli to bude trvat. >> To samozřejmě by bylo i kárným proviněním, protože on musí postupovat jako přiměřeně a efektivně, čili jako schválně nechávat narůstat úroky. To to by nebyl eh legální postup. Jsme-li eh u toho, co je legální a co není? České právo nadržuje spíš dlužníkům a nebo těm věřitelům? >> Myslím si, že České právo je relativně vyvážené v tomhletom. Eh, poskytuje jak jak dejme tomu poměny efektivní nástroje pro vymáhání dluhů věřitelům, tak i chrání ty dlužníky, který si to zaslouží. To znamená takové ty stezky, že možná jsme to poslední roky přehnali s tou ochranou těch dlužníků, protože jich máme, jak jsme už uvedli tam v té tabulce, strašně moc a že ta ochrana jejich je jaksi výš než ochrana těch, kteří, kterým ty peníze nesplácejí. To není na místě. To není na místě, protože ty lidi, o kterých jsme se bav bavili v těch exekucích, tak eh ty nejsou nějak jako těm není nějak zvlášť pomáháno ze strany jako eh právního řádu našeho. Ty jsou chráněni před jako nějakými nejhoršími zásahy do jejich práv. To jsou to je prostě ten snumní prsten a další věci nebo prodej nemovitosti až když lůžíte víc než 100 000. Ale stejně exekuce vede k tomu, že musíte zaplatit celý ten dluh i s těma s těma narůstajícíma úrokama. Eh, to pro některé lidi může znamenat jako velmi dlouhé období, spoustu let nebo taky může být až do smrti, zejména ti, co mají více těch exekucí. pomoc od státu přichází právě s tím institutem oddlužení, kde soud jako, kterej vykonává teda svou pravomoc jménem republiky, vás zbaví zbytku dluhů. To je na úkor věřitelů. Tady už přichází, kde, kde se to překvapí. >> Proto proto se na to ptám. Eh, takže mi jde o to, jestli je to pro jednoho druhá šance a pro druhého rozsudek nad tím, že on už nedostane ty peníze. >> Je to tak. Je to tak. Každá mince má spravedlivý vašima očima. >> Podle mě je to u nás relativně vyvážený. Dobře se to dá modelovat na tom odlužení, když začínalo v roce 2008, tak ten, kdo chtěl, aby se mu odpustil zbytek dluhů, tak musel pt let eh pracovat intenzivně. Znamená teda dejme tomu, chodit do zaměstnání, snažit se vydělat co nejvíc a stát mu odpustil zbytek dluhu, pokud zaplatil alespoň 30 %. Hm. >> Byla řada lidí, která zaplatila 100 %. Ti na tom vydělali na tom odlužení. Tím tam je ještě důležitá věc. V v podobu odlužení neběží úroky. Čili i když vy v odlužení zaplatíte 100 % eh té dlužné částky, tak vyděláte na tom, že vám po dobu těch pěti let neběželi úroku. >> Pěti, ale odřína 24 je to tuším tříleté období. A tak mě zajímá, jestli eh >> si to někdo nevysvětlí tak, že může nasekat dluhy do bezvědomí a pak tři roky něco splácet a začít si pak zase začít znova s čistým štítem. >> Tak určitě si to tak někdo může vysvětlit. I když jsem se o tom bavil s se spolužákama, kteří jsou investiční bankeři, tak ti říkali, že tohle už je docela pěknej finanční produkt jako odlužení, eh, když se můžete zbavit svých závazků jako po dobu třílet let intenzivní práce. Samozřejmě, že to tak úplně jednoduchý není, pokud bych s úmyslem nezaplatit ty dluhy do toho šel a nabíral si nesmyslný částky, tak se taky můžu dopustit podvodu. >> Dobře. A tak eh existuje nějaká minimální část toho dluhu, kterou musí člověk zaplatit těch 30 %. Ne, to už není, protože v průběhu teda času od roku 2008 přišla první zásadní změna, kdy se odbourala ta hranice 30 %. Zůstalo 5 let, čili vy jste musela pt let intenzivně pracovat. základ >> a někdo posmuzoval, jestli pracuju tak, jak můžu intenzivně, jestli mám dost dobře placenou práci na to, jak jsem kvalifikovaná, že nechodím po nocích si sednout někam do vrátnice, ale že jsem schopná dělat IT od rána do večera, abych vydělávala dobře, ale teď jsme v kategorii, to bylo pt let a teď jsou tři roky. Konkrétní já člověk dluží si počí milion učitelka a bude příští tři roky pracovat, aby to mohla zaplatit. No tak kolik zaplatí učitelka s dvěma malejma dětma třeba? >> Eh, tak může mít různý přídělky, ale dejme tomu, že z učitelského platu to prostě nezaplatí, tak je napováženou, kdo vám půjčí peníze, když se seznámí samozřejmě s vašima výdělkovýma poměrama. Ale dobře, dejme tomu, že to prostě nezaplatí. Eh, a co co řeknou věřitelé? Ta předchozí úprava byla teda ten dlužník musí pracovat pt let >> a a zaplatit minimálně 30 % nebo to >> minimálně 30 % to už je pryč. >> Pryč. Takže teď je tam co? Teď je tam tři roky a naplnění osobního cíle, kterj vychází z vašich schopností a možností, kterých dá dohromady insolvenční správce a posoudí soud. A dělá se to na základě statistických dat a takového nástroje, který vyvinulo ministerstvo spravedlnosti. >> To už zní děsivě, že to vyvinulo ministerstvo spravodnosti, >> ale ale funguje to na principu, že vás jako dlužníka nebo teda ne vás, ale někoho jinýho zařadíme jako insolvenční správci podle několika kategorií. První je pohlaví. Proč? Protože ženy u nás, což je ostuda, vydělávají mnohem míň než muži. Jsme na chvostu jako Evropské unie. >> Jakože říkáte, je to ostuda. Ano, >> je to ostuda. Ale jaksi si to uvědomujou i i