CO ČEKÁ ČESKO PO PÁDU ZÁPADU? - Přednáška Iva Budila

Milí svatoplukovci, rád bych uvedl našeho dalšího hosta. Opět je to někdo, kdo nepotřebuje nějaké rozsáhlé představování. Všichni známe profesora Iva Budila. Eh, Ivo je Ivo je, řekl bych původně kulturní antropolog, jestli správně označuju ten obor. A z kulturní antropologie je takový obor, který umožňuje přesahy docela odlišných problematik. Takže když se podíváte na velmi bohatou publikační činnost profesora Buděla, tak tam najdete řadu zajímavých monografií. ať už se jedná, ať už pojednávají přímo o kulturní antropologii, kulturologii jako takové, ale najdeme tam také geopolitickou, velkou geopolitickou monografii či monografii, která se věnuje spiritismu. A dneska teda Ivo nebude mluvit ani o geopolitice, ani o spiritismu, i když té geopolitice se dotkne, ale bude mluvit e na téma, které je spojeno s jeho poslední monografií, která vyšla letos a která se věnuje politické ekonomii, ekonomickému takové té historické sociologii se někdy říká. Eh, to znamená oboru, který se zabývá dlouhodobým vývojem základních ekonomických struktur. No a prizmatem tohoto oboru se podívá na střední Evropu a klade si otázku, kdy jsme se vlastně ocitli na periferii. Ivo, máš slovo. >> Dobrý den, děkuji za pozvání na toto setkání. Eh, vážení přátelé, já zpočátku pojmu ten tu otázku, kdy se střední Evropa ocitla na periferii trošku z takového globálnějšího hlediska a pokusím se velice stručně, slibuji, vyjasnit některé základní pojmy, které budeme, které budeme potřebovat. E, prosím další obrázek. Eh, jak řekl už Petr, já se v posledních letech zabývám problematikou dějin kapitalismu. A, eh, k tomu, abych pochopil, jak kapitalismus fungoval v uplynulých staletích neli dokonce tisíciletích, tak jsem potřeboval některé autory. Naášel jsem opravdu světadíl vynikajících expertů typu Fernanda Brodla, Giovanny Arigyho, e, Imanuela Wallensteina, eh lidí, kteří bez kterých by v zásadě moje dějiny kapitalismu, zatím první díl, nemohly nemohly vzniknout a kteří mi opravdu pomohli při pochopení fungování kapitalismu. No a když už ta kniha nebo respektive ten první můj díl byl e v tisku, tak jsem zjistil, že eh profesor Sven Beckert z Harvardovy univerzity také vydává dějiny kapitalismu, které v té době se dostal se dostaly dostaly na trh. Tak samozřejmě samozřejmě jsem si se zájmem jeho knihu obstaral. Zjistil jsem, že se nepřekrýváme, protože on v zásadě to svoje vyprávění začíná tam, kde já končím první první díl. Nicméně nicméně jako ta kniha je kvalitní, obsáhlá, po faktografické stránce ji nelze nic vytknout. Ale zaujalo mě, nezmiňuje Balsteina, nezmiňuje Broodla, nezmiňuje Franka, nezmiňuje Arigyho, nezmiňuje nikoho z těch autorů. Teda s výjimkou toho Fernanda Brodla, kterého tam zmínil, protože existuje institut Fernanda Brodla, který musel, který musel jmenovat. zkrátka nezmiňuje žádného z těch autorů, které kteří mi pochopil, kteří mi umožnili pochopit fungování kapitalismu, což je divné. Což je divné na profesora Harvardovy univerzity a dotázal jsem se i umělé inteligence, proč St. Beckert nezmiňuje tyto a tyto autory, kteří působili mimochodem na prestižních amerických univerzitách Johns Hopkins University a podobně. A umělá inteligence mi odpověděla: "No kdyby citoval stejné autory jako ty, nebyl by profesorem Harvardovy univerzity. Jo, to znamená, my jsme opravdu systematicky zbavováni určitých konceptů, jak porozumět fungování, jak porozumět fungování kapitalismu. Eh, prosím další obrázek. Eh, samozřejmě moje pojetí kapitalismu, jak uvidíme dál, je třeba širší než Marxovo nebo Vébrovo, že Marx se zabývá průmyslovým kapitalismem 19. století, které, který místy popisuje velmi brilantně, naznačuje existenci obchodního kapitalismu, ale ten už ho tolik, ten už ho tolik nezajímá. Eh, Webé velice zajímavě, velice zajímavě analyzuje vznik kapitalismu z protestantské kalvinistické mentality v Amsterdamu na přelmu 16. 17. století. Je to spíše taková případová studie, než nějaká než nějaká syntéza. Eh, prosím další. To, co zajímalo mě zpočátku, bylo, že kapitalismus vytváří hierarchický systém. Že kapitalismus vytváří hierarchický systém. To znamená, že existuje určité imperiální jádro. Tam dochází k nejvyšší míře akumulace kapitálu a kolem tohoto imperiálního jádra vzniká jednak semiperiferie a periferie, že? což jsou oblasti, které jsou využívány jako zdroj levných surovin, levné pracovní síly, případně odbytiště zboží, které zkrátka to imperiální jádro využívá ke svému vlastnímu prospěchu, ke svému vlastnímu ke svému vlastnímu e rozvoji. že to je teorie, která vychází jednak z Olivera Kromwala Cox, zejména z Imanuela Wallsteina a jeho teorie světového a jeho teorie světového systému. Nicméně, že v mém dalším v mém dalším rozlišení, prosím další eh jsem na základě četby Fernanda Bróla zavedl dva typy kapitalismu. kapitalismus latentní a manifestní. Rozdíl je v tom, že latentní kapitalismus třeba existoval před staletími, už pátém. století našeho letopočtu na Hedvábné na Hedvábné stezce, kde eh existovaly velmi sofistikované velmi sofistikované nástroje pro směnu, pro finanční transakce, operace a podobně, v zásadě, které se svým svojí podstatou nijak nelišily od současných nástrojů soudobého soudobého kapitalismu. To, co ale bylo u tohoto latentního kapitalismu příznačné, bylo, že například, že v Samarkandu, v muslimském Samarkandu, ve významném středisku Hedvábné stezky, e, velmi důležitou, velmi důležitou úlohu hráli, e, nestoriánští křesťané, kteří ovládali do jisté míry ovládali místní místní trh. Tihle nestoriánští křesťané ovšem nikdy, nikdy nemohli pomýšlet nad to, že by se zmocnili vlády Samarkandu. To nepřicházelo v úvahu. Prostě ekonomická a politická moc v latentním kapitalismu je oddělená. Že to je totéž, když eh že když v Evropě v roce 1661 nastoupil eh Ludvík X. co udělal jako jedno z prvních gest, že zavolal si dartaňana, to historického dartaňana a řekl: "Běž a zatknierta." Proč? No, protože je to nejbohatší finančník Francie. A Kolbert strávil zbytek života ve vězení, protože král dal jasně najevo, že i když je někdo nejbohatší finančník ve Francii, vláda je někde, vláda je někde jinde. To je latentní latentní kapitalismus. Naproti tomu 1600 168, když se eh anglické obchodní společnosti, východoindická společnost, společnost západoafrická Hnova zálivu a podobně dostali pod nizozemským tlakem do vážných finančních problémů. Tak se sešli obchodníci města Londýna, že co budeme dělat s tímto problémem, vyměníme panovníka. a vyměnili panovníka, že nazývá se to slavná revoluce, která spočívala v tom, že panovníkovi oznámili, že je sesazen a že si pozveme, že shodou okolností z Holandska Vilma Oranžského, se kterým přišel kapitál, knoow, investice do východoindické společnosti, idea, idea státní banky a podobně, to je takzvaný manifestní kapitalismus. To znamená, to je kapitalismus, ve kterém jaksi finanční obchodní oligarchie vládne a využívá využívá eh stát jako svůj nástroj, jako nástroj k akumulaci k akumulaci kapitálu. Eh, je to právě tento manifestní kapitalismus, který vytváří ten předtím zmiňovaný hierarchický systém. Je to právě ten zmiňovaný manifestní kapitalismus, který vytváří hierarchický systém. No třeba Benátky, to byl malink malý městský stát, ale ale manifestně kapitalistický, že v okamžiku, kdy kontrolovali část eh Středozemního moře, eggejské jonské ostrovy, co udělali? zničili místní zemědělství a přikázali místním obyvatelům, aby pěstovali pouze takové a takové komodity, které je možno zpracovávat v manufakturách, v Benátkách. Nic jiného. Pokud budete něco jiného potřebovat, dovezete to z Benátek. Čili udělali z těchto ostrovů perifer periferie. To je typické chování manifestního manifestního kapitalismu. E, prosím další slaj. No a teď, že Evropa de facto dlouho byla takovým trošičku provinčním výběžkem velké eurazijské velké eurazijské masy, kde se mezi eh Antiochií, Sýrií, Střední Ásií, dálným východem rozkládala rozsáhlá zóna obchodní, kulturní, politický diplomatické diplomatické výměny, kterou John Hobson nazývá nazývá orientální orientální globalizací. Eh, Evropa navíc byla odříznuta muslimskou expanzí, že muslimská expanze v 7, 8. století zabrala do té doby křesťanskou Sýrii a Egypt. Tím pádem přerušila obchodní spojení. Například do západní Evropy se už nemohl dovážet papíru z Egypta. Tím pádem nebylo na čem psát. Na co psát? A protože nebylo na co psát, tak to znamenalo úpadek nejen vzdělanosti, ale úpadek administrativy veškeré. Čili to, co obyčejně nazýváme takzvaný temný věk západní Evropy, nezačíná rozkladem říše západořímské. Tam pokračovala dál administrativa i vzdělanost. Začíná touto začíná touto izolací. Nicméně právě právě trošku překvapivě v době tohoto takzvaně temného temného věku dochází právě v Evropě k unikátnímu experimentu. To jest, že dvě dva dvě vlny uprchlíků v severní Itálii, nejdříve před Huny, potom před Langobardy, se uchýlili do nepřístupných lagun. Tito uprchlíci většinou pocházeli z patrícijských bohatých rodin a učinili historicky bezprecedentní experiment. vlastně založili si stát k obrazu svému. Založili si Benátky jako první stát manifestního kapitalismu. To znamená jako první stát, kde opravdu bylo všechno zařízeno v rámci ústavy, zákonů a podobně, aby moc držela finanční a obchodní oligarchie. Mohli toho dosáhnout taky díky tomu, že se tak trošku nacházeli na území nikoho, že nacházeli se na území, kde končil vliv byzantské říše a ještě pořádně nezačínal vliv jaksi císaře a evropského evropského feudalismu. Navíc Benátky nebyly 1000 let dobity nikým, což byla byla velká výhoda. Jediný, kdo kdy dobyl Benátky, byl Napoleon Bonapard, který ovšem pak ukončil jejich ukončil jejich existenci. Takže tady vzniká vlastně první takovéhle ohnisko, které ovšem v následujících evropských a později uvidíme eurazijských dějinách sehrálo dosti významnou úlohu, že posuneme to dál. Tady jsou penátky, ale posuneme to ještě ještě dál. Totiž eh co bylo důležité, co bylo důležité pro evropský hospodářský život ve středověku. komunikace mezi jihem, mezi vyspělým středomořským jihem a evropským a evropským severem. Že jih středomoří měl kontakty na Levantu, měl kontakty na střední Asii, na Hedvávnou stezku až do Číny. Zároveň měl kontakty i do severní Afriky. Nezapomeňme, eh, Evropa a Blízký východ potřebovaly zlato. Největší naleziště, největší ložiska zlata byla na území, na území dnešní Mali. Mali mimochodem byla považována ve 14. století za nejbohatší stát světa, že když místní muslimský panovník se v polovině 14. století rozhodl navštívit Mekonat. Tak si vzal kapestné, to znamená karavanů otroků, kteří mu nesli zlato. S tímhle zlatem dorazil do Káhyry a okamžitě dramaticky poklesla cena zlata vecelém v celém středozemním moři, že? Protože prostě takové množství zlata vržené na trh vedlo k obrovské degradaci. Čili, čili i severní Afrika, že byla součástí téhle zóny, téhle zóny interakce. A Benátky měly tu výhodu, že dlouho drželi monopol na obchod s Levantou. Nejenly takovou dílnou Středomoří, hlavní manufakturou Středomoří, ale ale i důležitým obchodním obchodním spojením. Pak byl sever Evropy. Pak byl sever Evropy, že tam začí severní Evropa samozřejmě začínala později. Obchodní spojení tam budovali nejdříve Freezové, potom jejich učedníci, Vikingové, seřané, kterým se opravdu podařilo vybudovat zónu interakce od britských ostrovů severního Atlantiku až po Hedvábnou až po Hedvábnou stezku. Ovšem nedokázali to proměnit do žádného politického do žádného politického útvaru. A pak přichází část zmiňovaných Hanzovních měst. A Hanzovní města nebyl to úplně manifestní kapitalismus, protože podléhaly často určitým feudálním nebo lením pánům. Nicméně se tak chovali často velmi brutálně vůči pobaltí. vůči Skandinávii, že Libek dneska dneska vlastně malé turistické pobřežní město, tak ovládal obchodně celé Švédsko přileéhlé oblasti Norska. Ještě v 16. století se říkalo, že eh obchodníci z Libeku se chovají vůči Švédům brutálněji než Španělé vůči indiánům v novém v novém světě. Čili bylo důležité, aby bylo udržována obchodní výměna mezi těmihle oblastmi. To znamená komoditami evropského severu, dřevem, železem, solí, otroky, kožešnami a podobně a samozřejmě sofistikovanými výrobky ze ze Středomoří. Jak toho dosáhnout? No, eh, samozřejmě byla možnost námořní plavby, ale že ta vyžadovala sofistikovanou vyspělou infrastrukturu. Ta dlouho nebyla k dispozici. Také Pynejský polostrov byl pod nadvládou muslimů a na severu žádný pořádný přístav nebyl. Teprve tak od 13. století Antverpy začínají hrát úlohu takového hlavního překladiště mezi jihem a severem. Tím pádem, tím pádem vlastně muselo se jít napříč kontinentem. A tady se postupně dostáváme už k úloze českých k úloze českých zemí. Muselo se jít napříč kontinentem. První takové shromaždiště bylo v šampaň. Bylo v šampaň ve východní eh ve východní Francii, kde bylo šest měst, které měly dohodu, že vždycky celý rok jedno z nich postupně dva měsíce pořádalo trhy. Takže ty trhy probíhaly vlastně nepřetržitě celý rok, jak se těch šest měst střídalo. A opravdu to bylo ohnisko evropské ekonomiky. To bylo ohnisko evropského obchodní evropské obchodní výměny. Ale ale jak kapitalismus nemá moc rád, jaksi že mu do toho politick, když mu do toho politická moc zasahuje, tak tyhle trhy v šampaň začaly upadat v době, když sílila pozice francouzských králů a francouzští králové to začali kontrolovat a podobně. Kupci se začali šampaň vyhýbat a to bylo vlastně poprvé a naposledy, kdy ohnisko evropské ekonomiky se nacházelo na území Francie, že pak už pak už nikdy. Čili to bylo poprvé a naposledy, kdy se vlastně středisko evropské ekonomiky nacházelo na území Francie. Pak už pak už nikdy. Zároveň zároveň existovala taková druhá vlna, e, kterou popsal francouzský historik Jacqul Gov. Vlna modernizace a urbanizace, která postupovala od západu Evropy na východ do střední Evropy, že započala zhruba započala zhruba v 10. století ve Francii a po v 12. století máme v Porýní, ve 13. století máme v českých ji máme v českých zemích, že k tomu pak přispěli těžba českého stříbra. K tomu eh s tím souvisí vzestup přemyslovských vzestup přemyslovských králů. Zkrátka české země roku 1200 se výrazně liší od českých zemí roku 1000 1300. A e právě v téhle době, právě v téhle době, kdy jaksi ta modernizace, urbanizace, budování nových obchodních center se posouvá do střední Evropy, je otázka, proč nepostupovala dál, že někteří historikové říkají, protože Mongolové, protože 1241 do střední Evropy přicházejí Mongolové, je založena Zlatá horda. A vlastně ten vývoj jde, ten vývoj jde jiným jiným směrem. Nicméně právě v tomto 12. 13. století se hlavní osa, hlavní hospodářská osa Evropy eh pohybuje mezi Benátkami a Libekem. To je páteř evropské obchodní výměny. To je páteř evropské ekonomiky. Že ta trasa vedla přes alpské průsmiky do jižního Německa, do Augšburku, dalších jihockých měst. Tam byli Fugerové jako v té době největší evropští bankéři. Jakob Fuger byl se původně vyučil finančnictví v Benátkách. To byla vlastně nejprve benátská filiálka, která tam byla zřízena. Potom ta trasa pokračovala přes porý až právě do až právě do Libeku. A tady tady vlastně české zeměly výhodu, protože byli poblíž, že nikdy v dějinách jsme nebyli nikdy takto blízko evropskému centru hospodářského života jako v této v této době, v době osy Benátky Benátky Libek, že dokonce Karel IV uvažoval, že by ta trasa se odklonila přes Prahu. Karel IV. uvažoval, že by ta osa mohla jít přes Prahu a s tímhle záměrem souviselo i budování urbanismu z Prahy, že on chtěl z Prahy takový malý Singapur středověký, že proto to veliké rozšiřování jaksi města to byl de facto investiční záměr, který ovšem nevyšel, který ovšem nevyšel, protože ani Karlu IV se nepodařilo přesít Benátčany. aby odklonili aby odklonili tu danou tu danou trasu. Eh, čili eh to je Evropa, to je Evropa vrcholného středověku. Pak ovšem pak ovšem dochází, prosím další obrázek, pak nastává přelom 15. a 16. století. Pak nastává přelom 15. a 16. století a tehdy se dějí jaksi zásadní geopolitické i ekonomické změny. Jednak dochází k zámořským výpravám. Jo, oni vlastně zámořské výpravy iniciovala Čí Čína v době dynastie Ming začátkem 15. století, ale po 30 letech na ně na ně rezignovala, čili iniciativa přešla na Evropany. Eh, zámořské výpravy samozřejmě znamenají odklon od Středozemního moře. Najednou Středozemí moře se stává spíše periferní periferní oblastí, včetně včetně Benátek. Prostě Benátky ztrácejí tu svoji výručnost. Nedá se říci, že by nebojovali. Benátky velmi bojovaly o udržení tohoto tohoto postavení. Ovšem ovšem upadli sami do určité pasti. který, který Giovanni Arighiy, ale třeba zmiňuje už ho i Marx, existuje u manifestního kapitalismu, to znamená u toho typu kapitalismu, kde eh politická a ekonomická moc splývají. Protože v takovém typu kapitalismu, v okamžiku, kdy začnou klesat výnosy v produktivní sféře, v případě Benátek, to byly ty jejich textilní manufaktury, sklárny, arsenál, vyrábějící lodě a podobně. V okamžiku, kdy v to v té výrobní sféře klesají zisky, neexistuje žádná politická autorita, která by zabránila kapitálu. aby se přeléval do neproduktivní sféry, ale by hledal nějakou výnosnější niku v pozemcích, e, ve finančních derivátech, ve vysokých financích a podobně. Zkrátka v neproduktivní sféře. A to se stalo v Benátkách na přelomu 15. 16. století. Vrátčané zavírají manufaktury, kupují pozemky, stávají se rentiéry, začnají opravovat město, že investuje se i do umění, investuje se do urbanismu, že Benátky v době, kdy byly dílnou Středomoří, tak to bylo zanedbané, zaprášené město, protože každý, kdo měl kapitál, tak ho ukládal do výroby. V okamžiku, kdy manufaktury stály, tak se začaly upravovat paláce, tak se stavěly mosty a vzniká vlastně ty vzniká ten typ Benátek jako turistického města, který známe. Čili ten lesk Benátek je soumrak zároveň. A podobný vývoj můžeme pozorovat v Janově, v Amsterdamu a v dalších manifestně kapitalistických manifestně kapitalistických eh městech. Čili to je, čili eh Giovanni Arigy to nazývá zkrátka cyklus produktivní a finanční finanční fáze manifestního kapitalismu, který prostě vyplývá jaksi z neexistence politické moci a politické kontroly, politické kontroly eh kapitálu. Eh co se eh co se dál dělo? Eh, expandovala expandovala Osmanská říše. Osmanská říše jednak tlačila na Benátky, eh, zabrala Egypt 1517, to znamená přerušila spojení přes Rudé moře. To byl velice důležitý zásah, protože tam šla velká část e obchodu s Ásií, že ku příkladu, když existovala byzantská říše, tak myslím jednu dobu třetina jejich příjmů plynula z poplatku právě za obchod v Rudém moři. A eh také také Osmané zabírají Balkán u hry včetně dolů na Měť, které patří Fugerům. To je veliká rána pro finance fugerů. Čili Benátky jsou otřeseny, bojují, ale jsou otřeseny a dějiny a jsou na špatné straně dějin. Eh, Libek a Hanzovní města už nestíhají vzdorovat Dánsku a revoltujícímu Švédsku, že? Dánsko uzavírá úžiny, ryn, začíná vybírat poplatky kvůli díky nim. Díky ním je také je také dánský král jednu dobu nejbohatším panovníkem panovníkem e v Evropě. A prostě Lidbek a Hanzovní města byť se snaží, tak jsou v defenzivě a postupně postupně marginalizovány těmihle novými státy. Čili osa Benátky Libek začíná výrazně slávnout. Osa Benátky Libek začíná výrazně slávnout. další. No a teď je doba, kdy ta Evropa byla ekonomicky rozkolísaná, protože nevědělo se pořádně, kde ten nový to nové ohnisko by mělo vlastně být. Benátky už to nebudou. Hanzovní města jsou v úpadku. Nabízel se Janov, že Janované na to šli chytře, protože se stali hlavními finančníky španělských Habsburků a investovali do kolonizace nového světa, že Španělé neměli finanční infrastrukturu. Tak takže došlo k takové symbióze mezi těmito bankéři a vlastně konkvistátory, které, kterou zajímavě popisuje třeba Josef Šumpeter. Nicméně opět, že eh Janov byl příliš příliš středomořský na to, aby aby byl evropským ohniskem. Eh určitou šanci určitou šanci měli Antverpy, ale Nizozemci ze severu z Amsterdamu se postarali o to, aby Antverpy, které ležely ve španělském Nizozemsku, byly zablokovány až do konce 18. století a nemohli konkurovat Amsterdamu. Vypadalo to na Lisabon. Vypadalo to na Lissabon, protože že 1578 portugalský král Šebestián zahynul v Maroku a 1580 španělský španělský král Filip II usedá na portugalský trůn a načas dva roky sídlí v Lisabonu, že? Fernand Broadl říká a měl tam zůstat, protože kdyby tam zůstal a zároveň držel spojení veškerého španělského a portugalského zámořského území, vznikla by vlastně veliká veliká eh eh manifest latentně kapitalistická soustava. Jenomže po dvou letech prostě Filip II si to z nějakého důvodu rozmyslel a opět cituju Fernanda Brodla. Zvolil si to nejhorší místo, odkud mohl kontrolovat svoji říši a to byl Madrid. Zdaleka nejhorší nejhorší možné nejhorší možné řešení. Nicméně, nicméně takovou zásadní ránu, zásadní úder a totální transformaci evropské ekonomiky, ale zároveň i hospodářského vývoje českých zemí, respektive našeho postavení v té hierarchii, toho mezinárodního systému, přinesl rok 1557. Ten je pro nás téměř osudový, protože 1557, ten už zmiňovaný Filip II, byl rok na trůně po abdikaci abdikaci Karla V otevřel španělskou pokladnici a zjistil, že je prázdná >> a vyhlásil státní bankrot. a vyhlásil státní bankrot, který se opravdu jako tsunami roznesl celou Evropou a který zničil fugery, který do který dal vlastně fugerům poslední poslední ránu. Nicméně nicméně, jak jsem řekl, neznamenalo to, eh, neznamenalo to vzestup Janova ani Antverb, ani Lissabonu. Znamenalo to zestup Amsterdamu a v Amsterdamu, který přejímá zcela ten benátský model manifestního kapitalismu a navíc ho zdokonaluje a navíc má určité má určité výhody, protože je to už př ten stát. Není to obyčejné město, ale má to určité teritoriální zázemí. Má přece jenom vyspělejší finanční systém, než měli Benátky. Má banku amsterdamskou. Má obchodní má obchodní základny po celém světě, nejen v novém světě, ale i ale i v Asii. A eh čili Amsterdam vidíme v 17. století začíná to, co předtím dělali Benátky, jenom v rámci Joonských Egejských ostrovů. Tak Amsterdam začíná provádět v rámci vlastně skoro poloviny zeměkoule. To znamená, ten prostor začíná hierarchizovat globálně a periferií se stává Karibik. Periferií se stává Karibik, že oni Nizozemci původně chtěli anektovat i Brazílii, ale to se jim nakonec nepovedlo. A Karibik je důležitý proto, protože až vlastně do 17. století tou hlavní ekonomickou komoditou západního světa bylo stříbro, že bylo to americké stříbro, které nám umožnilo, abychom vůbec byli relevantní nebo aby nás vůbec brali vážně na asijských trzích. Bylo to také díky tomu, že Čína v 15. 16. století e přechází z papírových peněz kvůli vysoké inflaci na placení stříbrem a potřebuje stříbro, čili skoro polovina amerického stříbra z Akapulka, Manily a podobně je dovážena na čínské a také indické indické trhy a tím si vlastně Evropané koupili vstupenku do orientální do orientální e globalizace. Nicméně Karibik to mění, protože Karibik jsou plantáže. Najednou cukr, káva, tabák, ale především ten cukr. Ten cukr se stává nejvýnosnější, nejvýnosnější komoditou, že San Doming, Quadelup, později později Jamajika. A eh najednou to ohnisko evropské ekonomiky je tady. Je je v Karibiku. Samozřejmě je to periferie. Je třeba, aby jaksi pracovní síla na periferii byla co nejlevnější, čili začíná masivní dovoz černých otroků z Afriky. Začíná masivní dovoz černých otroků z Afriky, tak jak je to v logice využití exploatace periferie. No a nicméně další periferií se stává střední a východní Evropa, včetně českých zemí. České země ztrácejí tu výhodu té blízkosti, té osy Benátky, Benátky Libek. Amsterdam je chápe jako periferii, čili střední východní Evropa se stává dodavatelem levného obilí, dřeva, dalších surovin pro severozápadní Evropu. Samozřejmě i tady je ten tlak na tu nejlevnější pracovní sílu. Nešlo, nešlo. Kdyby mohli, tak by to udělali. Nešlo místní obyvatelstvo zotročit. čili zvolili druhé pro ně nejlepší řešení, takzvané druhé nevolnictví, že lidé byli připoutáni, lidé byli znovu připoutáni k půdě. Čili ono mezi nevolnictvím ve střední a východní Evropě a otrokářstvím v novém světě, zejména v Karibiku, je strukturální souvislost. Je to, jsou to vlastně periferie jednoho imperiálního, jednoho imperiálního jádra. Také je příznačné, že v době, kdy už se ten kapitál začal generovat jinde v Manchesteru, v Birminghamu, v Lyonu, tak se začalo najednou mluvit o tom, že otrokářství je vlastně nemorální, že objevuje se abolicionistické hnutí a postupně dochází k jeho rušení. ob a ve stejné době ve střední východní Evropě, že osvíceniští panovníci začínají odstraňovat odstraňovat nevolnictví. To jsou vlastně spojité nádoby, že ono není úplně náhodou, že celý ten systém vlastně končí, že kdy ož 1861 Alexander II ruší nevolnictví v Rusku a 1863 prezident Abraham Lincoln popisu podepisuje zrušení otroctví na celém území Spojených států na celém území Spojených států amerických. Prosím další. Nicméně konec 18. století, konec 18. století je ve znamení průmyslové revoluce. Teď už přichází průmyslová revoluce. No, opět jsou historikové, e, kteří se diví, proč nedošlo k průmyslové revoluci v 11. 12. století v Číně v dynasti Sung, kde byly všechny předpoklady k tomu, aby byla zahájena. Prostě nedošlo. Prostě nedošlo. Proč k ní nedošlo v Nizozemsku, když Nizozemsko mělo stejný přístup k těm různým mechanickým vynálezům a eh jako Anglie? No, protože Nizozemsko už v té době přechází v rámci manifestního kapitalismu do té finanční spekulativní fáze. Anglie ne, že Anglie je čerstvě čerstvě manifestně kapitalistická. Čili v Anglii je kapitál na to, aby se právě do téhle průmyslové produktivní produktivní sféry začalo začalo investovat. Tím Anglie samozřejmě získává získává velikou výhodu a jaksi ty vlny průmyslové revoluce se šíří se šíří Evropou. Eh, co české země, respektive co střední střední Evropa, že jsou pořád periferií, nicméně, že začíná se industrializovat Německo. Eh, ze Spojených států se vrací Friedrich List. který se tam seznamuje s americkým ekonomickým systémem, to znamená industrializací pod silným vlivem státu, protekcionismu, subvencí a podobně. A jeho myšlenek pak využívá Bismark pro industrializaci Německa. To samozřejmě na ten středoevropský prostor má vliv. To samozřejmě na ten středoevropský prostor má vliv. Průmyslová revoluce potřebuje kapitál. potřebuje kapitál. Ono zdá se, že tak v 40. letech 19. století, kdy vzniká první taková relevantní bankovní infrastruktura eh ve střední Evropě, tak je hodně ovlivněna samozřejmě Rootchildy, tak jako v Londýně, v Paříži, v Neápoli, i když už tady vidíme určitou konkurenci, určitý tlak z Francie, eh konkrétně bratři Periérové, eh, zakladatelé kredit mobilie, největší francouzské banky v době je Napoleona Napoleona Iho s těmi Rotchildy tady tady soupeří a ten francouzský vliv ten francouzský vliv budeme pak chvíli sledovat sledovat ještě ještě dál. Eh 1855 je založena Credit Anstalt jako ta hlavní banka na území mocnářství. Čili zdá se zdá se, že by nic nebránilo střední Evropě, respektive českým zemím Rakousku, aspoň téhle západní části střední Evropy, aby se vymanila z toho periferního postavení. Eh, došlo k tomu jenom do určité míry. Došlo k tomu jenom do určité míry. A proč existuje teorie, že eh tu periferizaci střední a východní Evropy do jisté míry udržela takzvaná dlouhá deprese, která probíhala v letech 1876 až 1895. 1876 až 1895. Co to je? To je velice paradoxní období. Protože to je doba velkého průmyslového rozvoje. To je doba velkého průmyslového růstu. To je opravdu už nastupuje i druhá vlna průmyslové revoluce. Čili na první pohled se zdá, že Evropa a Spojené státy prožívají ekonomický bum, ale zároveň klesají zisky. Zároveň těm výrobcům klesají zisky, což tlačí i jaksi na mzdy a vyvolává to sociální bouře. V té době také se radikulizuje marxismus a vznikají jaksi další ideologie tohoto tohoto tohoto typu. Proč to? No, protože na trh vstupovali stále noví a noví výrobci. Protože na trh vstupovali stále noví a noví výrobci a to samozřejmě snižovalo a to samozřejmě sni