Co politik, to komik... BEZ REKLAM NA VEROX.CZ!

Krásný nedělní letní večer.

Vítám vás u speciálního odlehčeného vydání Sedmičky plus, ve kterém jsme pro vás vybrali ty nejbizárnější a nejzábavnější momenty uplynulých měsíců.

I když slunce pálí a my bychom se raději věnovali letním radovánkám, politici nespí.

Ačkoliv se u následujících minut možná budete smát jako u prázdninové komedie, připomínám, že pracujeme s tvrdými fakty.

Pojďme se podívat, co nám veřejný prostor nabídl.

A malý tip na úvod. Pokud hledáte skutečný mainstreamový detox, zamiřte na berox.cz. Najdete tam úplně vše na jednom místě. Navíc zcela zdarma a bez reklam.

Jak jsme slíbili, přinášíme sestřih výroků vysokých politiků, úředníků a vojáků k tomu, jak si představují strategickou komunikaci, která má být podle vládní koncepce přípravy občanů k obraně státu klíčovým nástrojem k obraně naší země. Dobře se bavte.

>> Tam se nepoužily třeba úplně základní principy třeba strategické komunikace.

E, tam — to je co?

>> Tak možná se vrátíme k tomu, co jste vy teďko zmínila. Ano, strategická komunikace je forma komunikace, která se používá třeba ve Velké Británii. Mají tam více jak stoletou tradici v této formě komunikace a například v té Velké Británii to opravdu řeší 77. brigáda armády.

>> Dobře. A co to je konkrétně?

Pojďte si představit, že jsem ve věku 67 let. Nechci se nechat očkovat. E —

>> Je to komunikace, která je — Co mi konkrétně řekne řeknete? Já, já nejsem ten, který bude dělat tuhlectu komunikaci. Já, já nejsem expert, který by dělal ten obsah.

>> Přesto se zeptám, co to je?

>> Je — je to vlastně takový jako soubor jasné, zřetelné komunikace, včetně motivačních faktorů a věřím, že tady máme experty, kteří to umí a kteří tuto — ale příklad mi nedáte, zcela konkrétní.

Eh, konkrétní příklad, jak jsem říkala, je to — je to opravdu strategická komunikace. Je — konkrétní větu, konkrétní argument, konkrétní — to není to není to — záleží na tom, jak třeba takové e očkovné očkovné těžší.

>> Ano, ale to může být i součástí té strategické komunikace.

>> Ona se bude věnovat intenzivně e vlastně dezinformacím a strategické komunikaci, protože to vnímáme jako opravdu velký problém. A ona se musí opravdu daleko víc soustředit, protože měla ty dvě témata, která měla řešit daleko víc na dezinformace a strategickou komunikaci. Eh, jakkoli by bylo na místě, aby strategická komunikace se věnovala i dalším tématům, tak ten zahraniční vliv bude skutečně primární.

Oni jsou zombíci a tam je potřeba ten příkop vykopat tak hluboký, aby do toho nespadli ti, kteří jsou na druhé straně. A u těch nejradikálnějších už je potřeba ten příkop prohloubit a nechat ho tam opravdu hodně dlouho. A nebo jsou to prostě jenom svině.

>> Říkal to Carfoltin, koordinátor strategické komunikace státu. Díky za rozhovor.

>> Díky za pozvání.

Ve zprávách jsme vás informovali o tom skandálu v polské armádě, která ztratila protitankové miny. To ovšem zdaleka není všechno. Vagon s minami byl totiž omylem umístěn do skladu prodejen nábytku IKEA poblíž města Orla.

Prezidentka IKEA Industry Poland potvrdila, že výbušný materiál byl přijat ze skladu patřícího společnosti. Aby bylo jasno, dodáváme, že Polsko obchází duch majora Teraskyho. Až jsme poněkud znepokojeni, že polské kořeny má i česká ministrně obrany Jana Černochová. Doporučujeme inspekci skladu IKEA.

>> Jsem česká vlastenka s polskými kořeny a a a já —

>> Kdykoli se ztratíte v nepořádku, pomůžeme vám znovu se najít.

>> Pro lepší každodenní život.

Diskuse o České televizi na síti X se zvrhla v malé hospodářské drama. Novinář Jindřich Šídlo prozradil, že za vystoupení na ČT se platí dříve 600 Kč plus taxík, dnes prý už jen 500 Kč nebo taxík.

A zatímco někteří nostalgicky vzpomínali, jiní byli spíš překvapeni.

Bývalý prorektor univerzity Karlovy Jan Konvalinka reagoval: „Ono se za vstup do ČT platí? Nikdy jsem nedostal ani korunu."

Režisér Jan Hřebejk dodal s lehkou ironií: „On to pan Šídlo v očích České televize má tak, že zatímco on tam jako novinář komentátor jde pracovat, my se tam jdeme propagovat."

Největší šok ale přišel od Radka Špicera, viceprezidenta svazu průmyslu a dopravy, který prozradil: „Tobě za to platí? Mě ohodnotili na nulu."

Zdá se, že v České televizi nejlépe platí taxíkáře. Ti jsou podle všeho jediní, kdo nikdy neodejdou s nulou.

Aby bylo jasno, dodáváme, že ten, kdo to všechno platí, je občan.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU ČSL se pokusil zaujmout na TikToku videem, kde se pochlubil tím, že si sám dokáže připravit studené kakao. A to vše ve 43 letech.

Jak říká sám ministr, kakao je jeho každodenní nezbytností od narození. Video zachycuje Jurečku v ministerské kuchyňce, jak hledá svůj oblíbený hrnek a precizně dávkuje mléko a granko. Následně se dělí o své tipy na dokonalé studené kakao.

V létě je to úplně luxusní, hlásí spokojeně.

>> Tak mohlo by se zdát, že mým nejoblíbenějším nápojem je třeba pivo, ale fakt to tak není. A už teda od úplného narození mám jeden nápoj, kterej piju každý den a je to mléko a já vlastně každý den jedu na kakao jako bez kaka. To nejde.

Teď se pojďte podívat, jak to vypadá u nás na ministerstvu v kuchyňce, kdy si jde Mariáněl. Podle chuti, podle libosti, jak kdo chcete, zamíchat. Já už teďka dávám hodně málo, ale když to dávají moje děti, tak to jsou porce, který jsem si dávala jako mladý kluk. Vždycky potom to tamle zůstalo jako taková dobrá čokoláda.

Tak no a na zdraví. Nevohříváš, jo? Hele, lepší je to studený a v létě je to úplně jako luxusní. Studený kakao je bomba, ale samozřejmě ohřívá.

Aby bylo jasno, ale připomínáme tvrdá fakta. Za působení vlády Petra Fialy, ve které je Jurečka nejen ministrem, ale i místopředsedou, vzrostly ceny mléka o 74 % a ceny granka o 90 %. Takže zatímco pan ministr si kakao míchá, občané přemýšlejí, jak si vůbec mohou dovolit jeho ingredience.

Dnes hlavní rusobíkyně české politické scény, kdysi nadšená studentka ruštiny.

V roce 2007 Miroslava Němcová doprovázela prezidenta Václava Klause na první státní návštěvu Česka v Rusku, kde se setkala i s Vladimírem Putinem. Českému tisku se tehdy nesvěřovala s politickými postřehy, ale spíše svými jazykovými dovednostmi.

„Rozumět určitě budu bezvadně, ale když potřebuji zformulovat složitější odbornou větu, tak cítím, že neznám slovíčko automaticky," přiznala.

Prezident Klaus se rozhodl jednat bez tlumočníka, což jí nepřekvapilo. „Předpokládala jsem to," uvedla se smíchem.

Ruštinu si tehdy dokonce aktivně oživovala. „Jazyková dovednost se nemá házet do smetí, když už je základ ze školy. Koupila jsem si knihu Evžena Oněgina, kdy půl strana je v originále a půl strana v překladu. V takových záchvatech se k této knize uchyluji. Dobrá bych ale byla, kdybych byla systematická," prozradila.

A jak si vedla v ruštině během návštěvy?

„Nebylo to náročné. Rozumím výborně všemu, co se říká. Mám problém, pokud bych měla promluvit s některými velmi odbornými termíny."

Při poslouchání však žádný problém nebyl, pochvalovala si.

Před cestou se svědomitě připravovala. Oprašovala jsem. Je to jako když se člověk naučí bruslit a pět let nebruslí. Nezapomene to, jen se potřebuje rozjezdit. Tak jsem si znovu připomněla, co jsme se učili ve škole. Byly tam ale i nové věci, jako třeba daň z přidané hodnoty. To jsme ve škole neměli.

Podělila se o svůj jazykový pokrok a přiznala, že ve škole měla z ruštiny dvojku. Takže kdyby dnes Mirka Němcová přeci jen změnila názor a rozhodla se do Ruska vrátit, minimálně s ruštinou by si jistě poradila, pokud by ji tam ovšem chtěli.

>> Expiračtský ministr zahraničí Jan Lipavský se na mnichovské bezpečnostní konferenci pochlubil setkáním s islandskou ministryní zahraničí. Nejprve anglicky, pak přišel český překlad a byl to trapas. V oficiálním příspěvku na síti X se objevil text: „Na mnichovské bezpečnostní konferenci jsem měl příležitost poprvé osobně jednat s novou ostrovskou ministryní zahraničí."

Ano, ostrovskou, protože anglické Iceland si evidentně strojový překladač vyložil doslova jako ostrov a nikdo si toho nevšiml. Výsledek: český text plný nelogických formulací, který působí jako automatický překlad bez jakékoliv kontroly. Bývalý ministr tedy zjevně píše nejdřív anglicky a českou verzi už nechává na strojích.

Na otázku, aby bylo jasno, se ptáme: kdo nebo co řídí české ministerstvo zahraničí a kdo nebo co řídí vládu? Možná je lepší nevědět.

>> Senátorka Adéla Šípová z Pirátů si pondělí pořádně zkomplikovala a ještě se o to podělila s veřejností. V reakci na veto prezidenta Pavla proti zvýšení platu politiků si na sociálních sítích posteskla, že snad nebude muset prodat ledvinu. Chtěla tak prý ukázat, jaké to je, když rodinám v nouzi přijdou dávky pozdě.

A teď realita. Paní senátorka pobírá 130 000 měsíčně. Má hypotéku, pět dětí a přiznává, že její finanční rezerva vystačí sotva na měsíc. Prodej orgánů je v Česku trestný, což by jako právnička mohla vědět.

Hlavní otázka ale zní jinak. Pokud někdo s takovým platem neumí vytvořit finanční rezervu, jak asi rozhoduje o státním rozpočtu?

Celé to mělo být o solidaritě s nízkopříjmovými skupinami. Jenže lidé v opravdové nouzi si rezervu na měsíc mohou nechat zdát. Možná by senátorka místo vtipů o ledvině mohla požádat o radu někoho, kdo opravdu umí hospodařit.

Aby bylo jasno, pak citujeme jeden z komentářů na síti X: Senát České republiky je opravdu inkludovaná instituce. Dodáváme: bohužel ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS si v senátu k gumovému obušku vzal slovo na základě gentlemanské dohody. Kdo ji s kým uzavřel? No přece sám se sebou. A předseda senátu Miloš Vystrčil z ODS mu ochotně vyšel vstříc.

>> Vítejte, pane ministře, a prosím, abyste nám návrh zákona představil. Máte slovo.

>> Dobrý den, děkuji za slovo. Já dnes, když jsem přišel do Senátu, tak individuálně se mě mnoho z vás ptalo na cosi jiného a já využiji, že se k tomu vyjádřím před plénem. Jsou takové dvě otázky, které se teď týkají rezortu, který zastupuji, a já vás s tím rád seznámil a mám na vás takový návrh gentlemanské dohody, že bychom o tom nevedli rozpravu, že to nepatří k tomuto zákonu, ale já to řeknu, pane předsedající, velmi stručně, ale řeknu to. Ta první věc, kolem které je spousta mýtů, se týká takzvaného trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Měli byste, prosím vás, ode mě vědět, jak to vlastně časově vzniklo a proč to působí a jak to působí, protože se někdy některé děje nepotkají ve správný čas, ale nic víc v tom není. Ta první věc je v tom, že vláda schválila velkou novelu trestního zákona.

>> Pane ministre, já vás jenom přeruším. Má někdo námitku, že pan ministr nehovoří k věci?

>> Nemá. Takže prosím pokračujte.

>> Které vláda schválila? Jenže stejná dohoda už neplatí. Když chce o stejném tématu promluvit senátorka Jana Wildumecová, zvolená za Ano, původně členka ODS. Přestože s Blaškem i Vystrčilem strávila v jedné straně šest let, její hlas už slyšet být nesmí. Vystrčil jí bez skrupulí okřikl a umlčel.

>> To znamená, otevírám obecnou rozpravu. Jako první přihlášenou je paní předsedkyně senátorského klubu Ano, Jana Mrčková Wildumecová. Prosím, paní senátorko.

>> Já děkuju, pane předsedo, pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já bych si dovolila zareagovat na to, co tady zaznělo z úst pana ministra spravedlnosti ohledně zavedení nového trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc. Já bych jenom, pane ministře, z tohoto místa chtěla konstatovat a vy to moc dobře víte, že jste byl těsně předtím. Tak já předpokládám, že všichni jste souhlasili s tím, že se tady bude pan ministr k tomu vyjadřovat, takže můžeme my také se vyjadřovat na to, co tady v tuhle chvíli řekl.

>> Senátorko, ne, já vás jenom upřesním. Já vás nechám domluvit, protože si nedovedu představit, že bych se choval jinak, ale jenom upozorňuju, že na začátku pan ministr řekl, že by rád uzavřel gentlemanskou dohodu, že k tomu nebude vedena rozprava. Vy to nyní porušujete. Já vás přesto nechávám. Prosím.

>> Tak se omlouvám. To jsem teda, pane ministře, přeslechla. Ano, řekl jste to. Jestli jste to řekl, tak já samozřejmě to budu nějakým způsobem ctít. To jsem opravdu neslyšela.

>> Velmi děkuji, paní senátorko. Velmi děkuju. Prosím, další přihlášenou paní senátorka Adela Šípová.

>> Aby bylo jasno, dodáváme: demokracie po Česku. ODSák může mluvit. Bývalá ODSA musí mlčet. A co je na tom nejsmutnější, že se Wildumecová nechala svým bývalým stranickým kolegou umlčet tak snadno.

>> Premiér Petr Fiala obhajuje své slavné tvrzení, že jeho vláda splnila 93 % programového prohlášení. Pravda to totiž prý zároveň je a není. Poslechněte si sami.

>> Ne, ne, to nebyl úlet, ale vezměte něco, co je z nějakého hlediska pravda. Vnesete to do toho veřejného prostoru a ono to vlastně nesedí, protože lidi ten pocit nemají a z určitého hlediska to třeba ani není pravda, ale pravda to přitom je. Řekl bych s čistým svědomím, většinu našich slibů jsme splnili a to zcela jistě říct mohu. Některé jsme splnit nemohli a udělali jsme věci, o kterých jsme říkali, že je neuděláme.

>> Podle předsedy vlády totiž neexistuje jen jedna pravda, ale je pravda denní a pravda noční. Co to znamená? To už ponechal na fantazii posluchačů. Jak je pravda denní a pravda noční? Jo, prostě to jsou ty známé výroky. Prostě ta pravda je pravda, ale má různé – může být různě nahlížena.

>> V rozhovoru Fiala také cítil potřebu zdůraznit, že je normální člověk.

>> Samozřejmě já někdy chodím v saku z košile, bez kravaty. Někdy když je horko, tak jsem v košili. Tak jak každý normální člověk. Já myslím, že jsem jako normální člověk.

>> Aby bylo jasno, dodáváme. Otázkou je, jestli to platí jen ve dne nebo i v noci.

Evropské daně opět v akci.

Europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí Stan a Veronika Cifrová Ostryhoňová z Progresivného Slovenska spustili podcast Duo z Bruselu.

A kdo to zaplatil? Daňoví poplatníci členských států Evropské unie.

Zdá se, že europoslankyně si v Bruselu vystačí s vytvářením obsahu o sobě a pro sebe a samozřejmě za peníze těch, kteří pracují mimo evropské instituce.

A teď k obsahu – poslechli jsme si jeden z dílů za vás a vybrali ty nejlepší momenty.

Víte, že například Danuše Nerudová měla během prezidentské kampaně vlastního kouče. O prezidentu Zemanovi hovoří ve středním rodě a za útočný obsah na sociálních sítích může Rusko.

Poslechněte si.

Tu je Veronika a Danuše a naše Duo z Bruselu.

Podcast Duo z Bruselu vznikl s podporou europarlamentní frakce Renew Europe.

> E, a my jsme byli jako v situaci, kdy skutečně to, co jsme měli posledních 10 let v roli prezidenta, byl člověk, který rozděloval společnost.

Kvůli sociálním sítím je prostě skutečně strašně velká radikalizace společnosti. Ty zákopy jsou – já si myslím, že to je i částečně ta hybridní válka, kterou prostě vede Rusko v našem kybernetickém prostoru s důvodem a nebo s cílem fakt jako odradit slušné lidi, kteří mají normální hodnoty, které by člověk měl mít.

Samozřejmě teda musím říct, že během prezidentské kampaně jsem samozřejmě kouče měla, protože to psychické a nervové vypětí bylo opravdu obrovské, tak to si vůbec nedovedu představit, jak bych tím bez kouče prošla.

> Velmi ti držím palce. Jsi velmi inspirativní v těchto věcech, takže děkuji.

> Děkujeme, že jste nás poslouchali. Toto bylo Duo z Bruselu.

---

> Takový bizár sněmovna nepamatuje.

Konzultant poslankyně Heleny Válkové, politik hnutí ANO Martin Suchánek, přišel na návštěvu ozbrojený. Zbraň zapomněl na toaletě a pak si ještě nevzpomněl, kde přesně.

Výsledkem byl několikahodinový poplach, hromadné prohledávání budovy a bezpečnostní služba v pohotovosti.

Nakonec se pistole našla, ale úplně jinde, než tvrdil její majitel.

Kauzu s notnou dávkou ironie komentovali i poslankyně.

Půlka sněmovny v krojích. Expert na bezpečnost tam nakráčí skrz váš. Zapomene ho na věci a ochranka běhá mezi jubkami a kozačkami, popsala situaci Lucie Potučková.

Barbora Urbanová shrnula: Borec zapomněl, ve které budově byl.

Helena Válková situaci nekompromisně odsoudila.

> Nechápu, jak někdo, kdo pracuje v bezpečnostní oblasti, může porušit předpis, protože nikdo by neměl chodit ozbrojený do sněmovny. Druhá věc je, že s ní přijde a pak jí zapomene na VCK. Stane se tedy určitě v životě ledacos. Důležité je, že nebude zneužita, protože se našla.

A později dodala, že se spolustraníkem rozvázala spolupráci a ječela na něj.

Politik hnutí ANO ovšem opakovaně médiím tvrdil, že on to nebyl.

Po kokainové aféře tak sněmovna zažívá další bezpečnostní skandál. Tentokrát s nádechem absurdní komedie.

Aby bylo jasno, připomínáme slavné pravidlo – Čechovi zbraně. Pokud v první kapitole změníte pušku zavěšenou na stěně, v druhé nebo třetí kapitole musí být z této pušky vystřeleno. A nebude-li střílet, nesmí tam ani viset.

---

Ministr vnitra Vít Rakušan si opět zahrál na inspektora. Tentokrát si vzal do hledáčku Českou poštu a s kamerou v zádech vyrazil mezi úřednice.

Když vám něco nefunguje, zavolám generálnímu řediteli, slíbil blahoskloně tónem, jako by tajemník ÚVKSČ přijel napravit provinční chaos.

A nezapomněl si povzdechnout: Proč se s tím 25 let nic nedělalo?

Otázka je ale jiná. Co dělal on sám poslední tři roky ve funkci? A hlavně – je normální, aby ministr osobně vyřizoval poštovní provozní problémy, když má v gestci celý rezort?

> Dobrý den, já vás jdu pozdravit.

Dobrý den. Můžu se podívat, jaký to tam máte hezký?

> A vy mě nepustíte, co? To je proti bezpečnostním opatřením. Rády bysme vám něco prodali, ale nejde nám to.

> Takže čekáme, až se nám to nahodí, servery teda.

> Ano. Mám zavolat panu generálnímu řediteli a říct prostě jako...

> Zatím se nic neděje.

> Ty bláho, já jsem chtěl koupit losy aspoň nějaký, prostě když nic jiného. Vypadá to často.

> Eh, jenom když vypadne celý proud.

> Vypadl proud?

Jo. Jo. Takhle on tady vypadl proud.

> Jo, takhle...

> Prosím vás, vypadl proud.

To není, že ten systém by byl špatný, ale to všechno je zásah vyšší moci tady.

> Je to tak. No, hele, tak se mějte moc hezky.

> Těšilo mě. Na schránce.

Šel vyprávět, že je tady přívětivá pošta. Úsměvavý starosta. Ty bláho, tady se žije! To je to. Mějte se. Nashle.

> Kritizoval Andreje Babiše za jeho mikromanažerský styl, ale rozdíl mezi nimi se začíná nebezpečně ztrácet. Je snad znakem vyspělé demokracie ministr, který zajistí funkční poštu jen tam, kam dorazí s kamerou?

---

Novinářka Světlana Vitovská se po dvou letech na Aktuálně.cz přesunula do Českého rozhlasu Plus, kde od března moderuje pořad Osobnost Plus.

V rozhovoru pro podcast Mediální cirkus serveru Seznam zprávy se rozhovořila o tom, jak hledala novou práci, než zakotvila v rozhlase.

> A když jsi skončila, tak když skončí hvězda Světlana Vitovská, tak tě zavalily nabídky práce. Jak já si to jako představuju, že prostě ti zvonil telefon od rána do večera a všichni říkali: "Světla, no pojď k nám." Ne, ne, ne. Takhle to nebylo.

Ale já jsem vlastně, když jsem od... ta média jsou tak nevděčná, to je strašná věc. Víš co, tak už jsem taky stará. Ale no, tak podívej se, pracuju, pracuju v tom oboru 30 let.

> A on ten okruh médií, kde bych třeba já chtěla pracovat a kde by o mě stáli, už jako vlastně není moc široký. A já už jsem se dokonce dostala do fáze – a to jsem byla v té fázi vyjednávání s Českým rozhlasem – kdy jsem si normálně hledala v inzerátech volná místa. Dokonce jsem si našla i jednu kavárnu.

> No, to jsem se chtěla zeptat, co sis hledala. A co normálně v kavárně?

Normálně v kavárně, dokonce tady na Smíchově. Taková hezká kavárna to byla a hledali tam někoho na nějaký půlvazek. Tak jsem si říkala: "No tak já možná půjdu dělat do kavárny vedle toho, budu dělat ještě nějaké svoje projekty a tak prostě fakt už jsem to měla takhle."

> Už se takhle blízko jsi tomu byla a už to mohlo být celý jinak.

> No.

> No, vidíš to.

> A co ona legendární flanelová košile a mohutná podpora Vitovské a jejího partnera Petra Kolláře, který je přítel po boku prezidenta Petra Pavla?

> Co flanelová košile v té souvislosti?

E, když jsem to velmi zkrátila. Ale jestli třeba, když jsi... eh, teď s Českým rozhlasem jednala o tom, že tam jdeš, jestli se tě na to ptali, nebo jestlis to s někým vůbec řešila, jestli někdo řešil angažmá Světlany Vitovské okolo prezidentské kampaně Petra Pavla, eh tvého partnera Petra Koláře?

Nikdo se na to nezeptal.

E, moje práce a moje osobní integrita nebyla narušená ani tím, že jsem v době, kdy jsem nebyla zaměstnaná, si vzala na sebe flanelovou košili, protože ji teda opravdu nosím normálně a i v ní spím a já mám vlastní mozek, který používám. Tak nevím, co bych měla udělat, jestli bych teda možná měla jít do tý kavárny.

Aby bylo jasno, dodáváme, že Český rozhlas potvrdil veřejnoprávní roli chráněné dílny pro angažované novináře.

Vzpomínáte na Helenu Langšádlovou z TOP 09, která kdysi vedla ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, než zjistila, že ji to vlastně nebaví?

Po ní přišel Marek Ženíšek, další topácký funkcionář, kterého si možná nikdo ani nevšiml.

A právě tento neviditelný ministr teď v rozhovoru s Čestmírem Strakatým prozradil volební plán koalice Spolu.

A čím chce Fialova vláda vyhrát?

Programem rozhodně ne.

Podle Ženíška jde hlavně o marketing a emoce.

Ano, slyšíte správně.

Žádné vize, žádná řešení, jen dobře prodat to, co už čtyři roky nefunguje.

Zatímco lidé řeší drahotu, vláda sází na líbivé slogany a prázdná gesta.

Inu, pokud voliči hledali něco hmatatelného, mají smůlu, dostanou jen pocit, že by měli být šťastní.

Hele, v těch volbách si nemusíme tady asi vyprávět, že nerozhodují ani volební programy, ani tak, ale rozhodují emoce a ten, kdo odhadne, jaká ta emoce zrovna bude, tak vyhrál.

Ten, kdo si myslí, že ta emoce vsadí na jednu kartu a pak ty billboardy, neodpovídá na to.

A předpokladem pro nějakou vůbec pozitivní emoci je přece to, že ten, koho chci volit, mi říká, že ty volby vyhraje a ne, že mi říká dopřed ty asi ty, jo, hele, ale vidím to podobně jako ty, ale uděláme všechno, co je v našich silách.

Tak takovýho bych asi jako nevolil, ne?

To máte asi pravdu.

Myslíte, že letos to víc ovlivní tohle zahraniční téma, že víc než politika, reálné mzdy, inflace, to, co obvykle rozhoduje volby, tak že to bude třeba víc to, eh, jak se stavíte k Donaldu Trumpovi, jak se stavíte k Rusku, jak se stavíte k pomoci Ukrajině, jak se stavíte k migraci, eh, k tomu všemu.

To je otázka.

Eh, kdyby na ní někdo znal úplně 100% odpověď, tak eh by asi byl velmi žádaný v těch volebních týmech a velmi dobře placen.

Eh, tohle usnesení senátu o Evropské unii by normálně zapadlo.

Jenže tentokrát to byla skoro fraška.

Nejen kvůli obsahu.

Senát totiž premiéra Fialu vyzývá, aby v Bruselu tlačil na brzdu zelené politiky, odmítl nerealistické cíle, přehodnotil zákaz spalovacích motorů a hlavně bránil NATO proti pokusům o unijní obranné fantazie.

Opravdová perla totiž přišla s předsedou senátu Milošem Vystrčilem z ODS.

Jeho výstup připomínal pozdního Miloše Jakeše.

Jen místo soudruhů mluvil o symbolickém dosahu a nejmenších společných jmenovatelích.

Věty plynuly, význam se ztrácel a poslanci zjevně tápali, co přesně chtěl říct.

Poslouchněte si sami.

Tak já budu pokračovat v tom svém vystoupení eh s tím, že se nyní vrátím k tomu navrženému usnesení.

Já rozumím těm výhradám, které tady zazněly eh k tomu usnesení, ale já i v kontextu toho, co tady zaznělo, tak teď možná budu mluvit trošku jinak, než někteří čekáte.

Já jsem prostě přesvědčený, že úplně prostě zásadní pro Českou republiku a pro nás pro všechny, abychom našli aspoň nejmenší společný jmenovatel i s opozicí na některých věcech, na kterejch se shodujeme a kde budeme prosazovat ty samý věci, byť je úplně přesně nespecifikujeme, protože to nejde.

A to usnesení, e, které tady dneska, e, je, eh, vzniklo, e, způsobem, kdy je to tak, že některé body navrhovala opozice a některé body koalice.

Tak to zkrátka je a všichni vidíme, co se stalo, když jsme se pokoušeli debatovat napříč stranami, proč jde o naši bezpečnost a naši obranochopnost.

A úplně se to nepovedlo.

My teď tady máme v rámci toho usnesení nějakou možnost prostě ukázat, že se dá jít i jinou cestou.

A já vím, že to není jednoduché pro někoho z nás a že každýmu z nás se tam asi něco nelíbí, ale já to i takhle vnímám to usnesení.

Podle mě má nějaký vnější význam a jsou tam některý věci, který by se některým z nás líbily jinak, ale je to prostě nějaká zpráva dovnitř.

Má to prostě nějakej symbolickej dosah, nebo může to mít nějaký symbolický dosah?

A já bych chtěl velmi poprosit, abysme i na to usnesení, o kterém budeme hlasovat, takhle nahlíželi a třeba některý ty věci, který úplně nám nesedí a rozumím tomu a nezpochybňuju ty argumenty, tak abysme posuzovali i touhletou optikou, protože není to jednoduché jako se domlouvat, ale jsou věci, který prostě jsou nad těma nad těma našima jednotlivostma eh ve formě nějakých výhrad, které tady zazněly.

Děkuju.

Takže hlasujme proto, i když se nám to úplně nelíbí, protože je to přece nějaká zpráva dovnitř.

Senát tak kromě politického signálu vyslal do světa i jeden nezamýšlený, že v české politice se dá vystoupení z Jakešovy éry klidně zařadit do roku 2025.

Expirát Jan Lipavský, dnes trojka na pražské kandidátce Spolu za ODS, v rozhovoru pro deník N konečně odhalil, co ještě stihne Fialova vláda do konce roku.

A pozor, držte si klobouky.

Ministerstvo zahraničí vydá brožurku prý o tom, jak probíhá ruská informační válka a jak ovlivňuje veřejné mínění.

K tomu pár debat, ale ne politiků, nýbrž diplomatů, kteří budou chodit po školách.

Toď vše, co prý může říct.

Zbytek je tajný.

Já bych chtěl, abyste mi řekl třeba dva, tři konkrétní příklady toho, co uděláte letos.

Fakt jenom stručně.

Eh, co ještě uděláme do konce?

Ano.

Nebo co děláte?

Ano.

Nebo co uděláte do konce roku?

Tak třeba, jestli chcete konkrétně, tak ministerstvo zahraničních věcí třeba teďka vydá brožurku, kde budeme popisovat, jakým způsobem probíhá ruská informační válka, jakým způsobem se snaží ovlivňovat veřejné mínění.

Tak to jsou třeba takhle konkrétní věci.

Bude pokračovat za ministerstvo zahraničních věcí v rámci strategické komunikace.

Je to série debat, kdy ne politici, ale jako diplomaté, profesionálové, chodí do škol nebo za širokou veřejností.

Eh, takže to je třeba jakoby konkrétně z mého rezortu.

Pak je spousta věcí, o které ještě hovořit nemůžu.

Takže brožurka a debaty.

Tak cítím se hned bezpečně.

V aby bylo jasno, dodáváme, kdy si stínového ministra zahraničí nahradil v řadách ODS expirátský ministr zahraničí Lipavský.

Prostě dobrý kšeft pro Fialovu partaj.

Když ve sněmovně vypadne elektřina, nečekejte dramatický chaos ani návrat ke starým dobrým zvednutým rukám.

Místo toho se schůze prostě přeruší a čeká se, až se počítače zase rozběhnou.

Přesně to se stalo dnes dopoledne.

Kvůli výpadku hlasovacího systému se poslanci nemohli ani přihlásit do rozpravy, natož hlasovat.

Aleš Juchelka z hnutí Ano chtěl svolat skrutátory.

Jenže než dorazili, technika se zázračně vzpamatovala.

Největší show ale nepředvedl ani výpadek, ani technici, ale poslankyně Fialová z hnutí Ano.

Shoda jména s premiérem Fialou je zřejmě jen náhodná.

Paní poslankyně totiž v rámci debaty o zákonu o podpoře bydlení navrhla, aby si ministr Kulhánek z Rakušanova stanu zkusil prodloužený víkend v Ústecké čtvrti Mojžíř. Byt i poplatky prý zařídí osobně.

Podívejte se sami.

>> Pojďme, abyste pochopil naše obavy si vyzkoušet prodloužený víkend u nás v Mojžíři. Můžu vám poskytnout městský byt od paní starostky Ivety Tomkové. To je ta paní starostka, před kterou pan premiér utíkal. A proto dávám procedurální návrh, aby tento zákon byl přerušen do doby, než absolvujete prodloužený víkend u nás v Mojžíři.

>> My pořád máme ten systém vypnutý, tudíž nemůžeme, ale musíme hlasovat bezprostředně o tomto procedurálním návrhu. Tak ještě jednou to specifikujte, paní poslankyně, prosím.

Přerušení projednávání tohoto bodu do chvíle, než pan ministr absolvuje prodloužený víkend u nás v Mojžíři.