Zprávy Veroxu 21. 6. 2026| Peníze, moc a důvěra: spor o ČT, Brusel i důchody

Vítejte u zpráv ve Roxu.

Je neděle 21. června.

Dnešní zprávy mají společný jmenovatel: Peníze, moc a důvěru.

Kdo má platit veřejná média? Kdo má rozhodovat o evropském rozpočtu? Kdo slibuje ochranu důchodů a měst? A také, kdy se z politického sporu stává spor o samotnou legitimitu institucí.

Začněme Českou televizí a Českým rozhlasem.

Člen Rady České televize Xaver Veselý ve videu pro XTV vyzval diváky, aby podle jeho slov neskákali pracovníkům České televize a Českého rozhlasu na jejich jakousi stávku. Xaver zdůraznil, že nemluví jako radní České televize, ale jako fyzická osoba. Podle něj lidem v veřejnoprávních médiích nejde o nezávislost, ale o peníze a vlastní prospěch.

To vyvolalo ostrou reakci šéf komentátora České televize Sport Roberta Záruby. Ten na sociální síti X napsal, že Luboš Veselý je lhář a podvodník a že je ostudou těch, kteří pro něj ve sněmovně hlasovali. Záruba v diskusi odmítl, že by šlo o zvyšování platů. Podle něj jde o dorovnání cenového rozdílu na výrobu a energie mezi roky 2008 a 2026.

Do sporu vstupuje i vyjádření premiéra Andreje Babiše. Ten podle citace uvedl, že nikdo nebude sahat na nezávislost veřejnoprávních médií, nikdo jim nebude diktovat obsah a hosty, ale Česká televize a Český rozhlas se mají finančně vrátit na úroveň roku 2024. Podle Babiše musí šetřit rodiny, firmy, stát a proto se mají úspory hledat i ve veřejnoprávních médiích.

Tady je podstata sporu. Jedna strana mluví o nezávislosti a nákladech, druhá o veřejných penězích, kontrole a odpovědnosti. A divák, který poplatky platí, má právo chtít jednoduchou odpověď: Kolik peněz, na co přesně, s jakou kontrolou a s jakým výsledkem.

Podobná otázka se objevuje i u evropské politiky.

Slovenský premiér Robert Fico po jednáních v Bruselu uvedl, že Slovensko potřebuje dialog, stabilitu a silnou Evropu. Podle příspěvku úřadu vlády Slovenské republiky jednal na okraji Evropské rady se zástupci Visegrádské čtyřky, skupiny přátel soudržnosti i s ukrajinským prezidentem Volodimírem Zelenským.

Fico řekl, že s ukrajinskou stranou má v mnoha věcech diametrálně odlišné názory, ale jako zastánce dialogu považuje za svou povinnost mluvit i s lidmi, s nimiž nesouhlasí. Zároveň uvedl, že Slovensko chce stabilní a demokratickou Ukrajinu, protože jí jako sousední stát potřebuje.

K ambicím Ukrajiny vstoupit do Evropské unie Fico poznamenal, že podle něj jsou tři kandidáti připraveni lépe než Ukrajina: Srbsko, Albánie a Černá hora. Zdůraznil, že vstup do unie je dlouhodobý proces a že Ukrajina musí splnit všechny podmínky.

Ostré bylo jeho vyjádření k migračnímu paktu. Fico řekl, že slovenská vláda migrační pakt nepovažuje za dobrý skutek, ale protože navzdory odporu stále platí, Slovensko podle něj v roce 2026 raději zaplatí 4 miliony eur. Podle Fica by jinak mělo povinně přijmout asi 200 lidí.

Premiér Fico se vyjádřil také k evropskému rozpočtu. Podle něj je problém, že Evropská komise navrhuje snížit finance na soudržnost a společnou zemědělskou politiku. Fico řekl, že odstraňování regionálních rozdílů není jen podstatou Evropské unie, ale také příležitostí ke konkurenceschopnosti.

U zemědělství připomněl, že Slovensko stojí na velkých farmách a že jeho zemědělci podle něj nedostávají stejné prostředky jako zemědělci v západních zemích.

Tady se dostáváme k penězům velmi přímo. Ne k velkým frázím o Evropě, ale k otázce: Kdo zaplatí migraci? Kdo přijde o zemědělské peníze? Kdo ponese náklady zelené politiky a kdo má ještě v evropském systému právo říct ne?

Domácí sociální linku přinesl Tomio Okamura. Na sjezdu odborového svazu Kovo řekl, že jeho vláda chce během volebního období zastropovat maximální věk odchodu do důchodu na 65 let. Mluvil také o úpravě legislativy pro předčasný nekrácený důchod u lidí v náročných profesích. Podle Okamury jsou obě věci v programovém prohlášení vlády a patří mezi zásadní priority.

Okamura se vyjádřil i k dovozu levné pracovní síly ze zahraničí. Podle něj to negativně ovlivňuje mzdy českých občanů v manuálních profesích. Řekl také, že by měla existovat tvrdá kontrola trhu práce a že má otevřené dveře ke spolupráci s vedením odborové organizace.

Z jiné části politického spektra vládního uskupení zazněl hlas Libora Vondráčka. V pořadu Nepohodlné pravdy řekl předseda Svobodných, že je zásadně proti bruselským daním a rozvolnění rozpočtu. V pořadu vysvětloval, že Svobodní ve vládním uskupení dělají kompromisy, ale podle něj se nesmějí vzdát svých principů.

Mluvilo se i o státním aparátu, služebním zákonu a o levných bytech pro vládní činitele. Vondráček potvrdil, že by se měla řešit příčina, tedy samotná existence státních a obecních bytů, nejen jednotlivé případy.

A teď kultura, politika a jazyk v jednom.

Parlamentní listy přinesly nedělní ráno s Ivanem Vyskočilem. Ten v něm velmi ostře komentoval veřejnou debatu, českou televizi, opozici, prezidenta Petra Pavla i vztah části české společnosti k vlastnímu jazyku.

Vyskočil řekl, že podle něj je úkolem umělce šířit humanismus, nikoli sbírat prostředky na zabíjení lidí. Kritizoval také šíření nenávisti k jakémukoli národu. Zároveň odmítl, že by měnil své postoje kvůli mainstreamovému tlaku.

Nejčitelnější a nejméně riziková část jeho textu se týká češtiny. Vyskočil se pozastavil nad tím, jak se do veřejného jazyka tlačí anglické výrazy tam, kde máme normální česká slova. Vadí mu stage místo scény, backstage místo zákulisí nebo shopovat místo nakupovat. Když se jazyk vyvíjí, je to přirozené. Když se za něj začneme stydět, je to už jiný příběh.

Méně hlučné, ale pro dnešní rámec důležité téma přinesl Rostislav Kotrč v názorech Veroxu v textu o pražských defenestracích. Připomněl, že defenestrace nebyly jen výbuchy davového hněvu, ani čistě náboženské události. Podle jeho výkladu šlo o vyvrcholení dlouhodobé krize důvěry, práva, ekonomických obav a komunikačního selhání.

Kotrč píše, že moc může fungovat pouze tehdy, pokud jí lidé věří. Jakmile se společnost rozdělí na nesmířitelné tábory a lidé získají pocit, že běžné prostředky řešení sporů nefungují, vzniká prostor pro radikalizaci. Jeho text nemíří k jednoduchému přirovnání dneška k minulosti, spíše připomíná mechanismus: Nejdřív se ztrácí důvěra, potom dialog a teprve nakonec přichází výbuch.

A z úplně jiné nálady přišel text Jeffreho Saxe. Na Veroxu popsal svou cestu po stopách Marka Pola, kterou nazývá jízdou za mír, kulturu a udržitelný rozvoj. Sax se svou skupinou vyráží z Říma do Hongkongu přes 12 zemí a 15 000 km. Cestu spojuje s myšlenkou, že národům je lépe, když spolupracují, než když se střetávají.

Sax píše, že veze na východ poselství nové encykliky papeže Lva XIV. Magnifica Humanitas.

V jeho textu je silná technologická linka. Cestuje čínským elektrickým vozem BYD Denza a v Boloni podle svého popisu dobili vůz na 97,5 % za méně než 9 minut.

Pro něj je to symbol toho, že zelené technologie mohou sloužit lidstvu, zbližovat lidi a snižovat ekologickou stopu.

V rychlém přehledu ještě tři kratší zmínky.

V pořadu na kanálu Smer sociální demokracie zaznělo tvrzení, že západní Evropa je zasažena migračními problémy a že imigrační politika progresivních evropských vlád posiluje vzestup krajně pravicových stran.

Slovenská vláda kritizuje i diplomacii vysoké představitelky Evropské unie Kaji Kalasové a volala po tvrdším postupu vůči pachatelům trestných činů bezprávního pobytu.

Pořad Inovace republiky se věnoval Přemyslu Petrovi a jeho poválečné péči o německé a židovské děti.

Stanislava Nováková vyprávěla o své tetě, která patřila mezi vychovatelky dětí na zámcích Štiřín a Lojovice.

V pořadu zaznělo, že místní lidé se tehdy báli a někteří Petra obviňovali, že pomáhá Německu.

I to je připomínka, že humanita bývá nejtěžší právě ve chvíli, kdy jí okolí nechce slyšet.

A časopis Argument v nedělní chvilce poezie připomněl Josefa Václava Sládka.

Sládek je považován za zakladatele české poezie pro děti.

Byl překladatelem, redaktorem Národních listů a Lumíru a jeho pobyt ve Spojených státech ho výrazně ovlivnil.

V pořadu zazněly básně ze sbírek Selské písně, České znělky, zvony a zvonky.

Dnešek tak ukazuje jeden oblouk od sporů o veřejné peníze přes evropské závazky až po jazyk, historii a mír.

V každém z těch témat se opakuje stejná otázka: Komu mají lidé věřit, když se rozhoduje o jejich penězích, práci, bezpečí, médiích i budoucnosti?

Více najdete zdarma a bez reklam na werox.cz.

Děkujeme, že se díváte a sdílíte.