EURÓPA JE V POLITICKOM KŔČI. MÁ BUDÚCNOSŤ? Akadémia sociálnej demokracie 2026

Vážený pán prezident Českej republiky pán Václav Klaus, vážený pán predseda vlády Slovenskej republiky, pán Róbert Fico, vážení ministri, poslanci národnej rady, poslankyne, poslankyňa Európskeho parlamentu, pán veľvyslanec a účastníci školy sociálnej demokracie druhého ročníka a rovnako aj tí, ktorí ukončili školu sociálnej demokracie prvý ročník. v tomto roku, ale povedzme, že za minulý rok. Som veľmi šťastný a som skutočne veľmi vďačný, že vás môžem vidieť v takom veľkom počte opäť. Som skutočne veľmi vďačný za to, že škola sociálnej demokracie pokračuje svojím druhým ročníkom a že tu opäť vidím nové tváre, že tu opäť vidím nový potenciál a že tu vidím opäť novú silu a drive do toho politického, spoločenského a sociálneho života. Sociálna demokracia v Európe zažíva veľmi ťažké časy a v niektorých štátoch skutočne neexistuje. A ja som preto veľmi rád, že práve Smer sociálna demokracia dnes drží tú povestnú vlajku v Európe a ukazuje možno ten svetlý príklad všetkým ostatným štátom Európskej únie, akoby skutočná sociálna demokracia postavená na hodnotách spolupatričnosti a súdržnosti a hlavne toho národného a vlasteneckého princípu skutočne mala vyzerať. Dnešnou témou je Európska únia, európska politika a politika národných štátov. Ja som nedávno počul jedno také veľmi zaujímavé, nechcem ani povedať, že prirovnanie, ale taký citát, že Európa v posledných piatich rokoch svojou vinou prišla o lacnú ochranu, lacnú ropu a lacný prístup k východným trhom. a môže si za to za a môže si za to sama. Veľmi ambiciózne klimatické ciele, ktoré nás ženú do samovraždy ako celú Európu. Výtržnosti v uliciach veľkých európskych miest zapríčinené nelegálnou a nekontrolovanou migráciou. ekonomický a priemyselný úpadok, do ktorého sa ženieme sami a hlavne neschopnosť vyvinúť tak silný diplomatický tlak, aby v našom susedstve konečne mohol nastať mier. Európska politika vplýva na nás všetkých a vplýva hlavne na národné štáty. Dnes je veľkým problémom pre mnohé národné štáty v Európe skutočne obhajovať svoju suverenitu. Pritom to je esencia. Je to niečo, čo je pre nás esenciálne a táto esencia sa odráža v práve veta. Právo veta v Európskej v Európskej únii je niečo, čo je posvätné a nemali by sme sa s myšlienkou zrušenia práva veta a jeho nahradenie eh nejakou kvalifikovanou väčšinou reálne pohrávať, pretože to je posvätná poistka pre každý členský štát, ako ochrániť svoju národnú suverenitu. Toto sú témy dnešnej školy sociálnej demokracie, ktorá vznikla ako spolupráca mladých sociálnych demokratov inštitútu ASA a strany Smer Slovenská sociálna demokracia. Teším sa, že pri tom všetkom spoločnom úsilí si skutočne dokážeme nájsť čas a sme motivovaní do toho, aby tento projekt išiel ďalej. Ja sa chcem poďakovať aj pánovi premiérovi, aj všetkým zástupcom strany Smer sociálna demokracia za to, že tento projekt funguje a že má takú širokú podporu. Viac o téme európska politika a politika národných štátov nechám hovoriť tých najpovolanejších a na tomto mieste by som veľmi rád odovzdal slovo prezidentovi Českej republiky pánovi Václavovi Klausovi. Ďakujem pekne. Takže dobrý večer, pane premiére, dámy a pánové. Moc dkuji za pozvání na toto vaše dnešní setkání. Myslím, že pan premiér dělá strašně dobře, že se stará o své budoucí nástupce a proto si t vybírám mladou generaci. To ja myslím, že velmi správné a velmi rozumné a kež by to ostatní politici, ostatní politici taky dlali. Eh, to je škola sociální demokracie. Když smsme se teď tady ped 10 minutami potkali, tak pan premiér íkal, je to manželce íkal, je to absurdní, že klause z vem na setkání sociální demokracie. On by všci největší bojovník proti sociálemokratismu. Ale ja myslím, že to může být téma dnešní debaty, ale ja som replikoval, že že proste témata, která máme dneska a primárne pro m to je více a více tragická válka na Ukrajině, která hrozí, že nás všechny zatáhne do toho a zničí. Tak to není tématem sociální demokracie či antisociální demokracie. To ja myslím, že musí být tématem všech rozumných lidí, aby se na tomhleom domluvili. Mám samozřejmě strach, že to v Evrop poslouchá málokdo. Takže ja dkuju za za tohleto pozvání. Dkuji za tohleto zvolené téma. Téma. Ja už som myslel, že spadla moje hú. požád padá, ale to spadlo nieco jinýho. Takže, takže ja som pijel, že téma evropská, jak se to jmenuje evropská politika a politika národních států. Prostě pro m je to moje moje v posledních desetiletích životní téma už daleko víc než boj o trh proti sociálním demokratům tehdy na počátku 90. let. Takže, takže ja myslím, že jsme na stejné lodi a proto stojí za to, abyme spolu více, více a více mluvili. Ja mám proti panu premiérovi jednu nesmírnou výhodu. Ja už nejsem vrcholným politikem členského státu Evropské unie, takže to, co ja budu dneska íkat, nebudou teď rovnou poslouchat v Bruselu a případ za to kritizovat. Kdyby to íkal pan premiér, tak ja myslím, že na tom bude horší, ale on se odvažuje íkat mnoho věcí, kterých ja si velmi velmi vážím a ja ho za to nesmírne chválím. Ja musím spomenúť na minulost. Prostě ja jsem byl u toho a v našem případě v České republice tam jsou ti roky v tomto smyslu 1996, 2003 a 2009. 96 som jako pedseda vlády poslal přihlášku do Evropské unie, takže to byl jeden vstup do této debaty. 2003 som jako prezident podepsal podepsal. vstoupení České republiky k Evropské unii. Ale naproti tomu v roce 2009 jsem jako prezident republiky vedl uvnitř České republiky velký souboj s českou politickou scénou a dokonce i s ústavním soudem o přistoupení či nepřistoupení k lisabonské smlouv a případně získání nejakých výjmek z té lisabonské smlouvy. To už je pas. To jenom ja musím tahle tato tři data jmenovat jako data docela dležitá, protože tu časovou osu musíme vnímat. Ja som byl ekonom púvodne, který když na svě ja myslím nebyli ješte asi ani vaše rodiče, pretože pán premiér práv teď, že je no on ne, on je mladej, ale kyž som si to tak spočet, tak ja som v roce 1964 sa stal aspirantem ekonomického ústavu Akademie V. Íkám, ještě ani vaši rodiče asi nebyli nebyli na svet 64 a byl som zaměstnán v odboru, který v roce 64 zkoumal evropskou integraci EHS, evropské hospodárské společenství. Takže mžu íť, že už toto téma se mnou žije, ať chci nebo nechci nekonečnou nekonečnou dobu. Jako ekonom jsem samozřejmě vždy byl přijvržencem co neefektivnější ekonomické integrace v Evrop prostě a maximální spolupráce pátelské produktivní evropských států. Nicmén nicm byl jsem vždy odpúrcem jakéhokoliv unifikování. Tahle dvě slova už dv desetiletí používám ve svých textech a knížkách a íkám integrace ano, neříkám ekonomická, myslím šířej integrace. Ano, myslím společen stát, ale unifikace. Unifikace ne. To je mj výchozí můj výchozí přístup, který v podstate předurčuje všechno další, co mohu nebo nemohu íci a už od toho se všechno dalšího odvíjí. Takže to je jasný. Proto samozřejm v tom, když som seznámil s tím názvem eh evropská politika či politika národních stát, tak proto kladu takový draz na národní státy a myslím a trvám nebo aspoň v mém pohledu trvám na tom, že výchozí jednotkou jakékoli formy evropského uspořádání má být národní stát. Ja nevím, jestli to všichni doceňují tímhleím zpsobem. Celá myšlenka evropské integrace, ekme myšlenka té lisobonské smlouvy je opak. Výchozí entitou, výchozí jednotkou, výchozím článkem evropské integrace má být jednotlivec človk prostě tedy ne stát. Jo, to je prosím všechny, aby aby souhlasili nebo nesouhlasili, co si přejí, aby bylo, ale aby vycházeli z tohodle toho metodologického odlišení jako naprosto zásadní učebnicové pomcky, které myslím, že by mla být zkouška v druhém ročníku a té vysoké školy a tohleo tam být vyučováno jako základ. názor mohu mít pípadne jakýkoliv, ale tady to, že toto odlišení je naprosto zásadní, považuji za za naprosto bez zásadní. Ja myslím, že z vás ví nebo už neví, že že dv takové základní vyhýbky, kde se přehodila pehodila vyhýbka od toho prvního k tomu druhému, byla ta masterská smlouva v roce 1992 a potom daleko vší výhybka byla ta Lisabonská smlouva v tom roce 2000 2009. zase další kamínek toho, co by člověk ml znát, když mluví o těchto věcech, ať si na to udělá názor jakýkoliv. Ek som tyhley dv výhybky. To je první sme se píliš nevnovali. Bylo to ešte velmi těsně po páru komunismu. Navíc sme dali mlime spoustu domácích úkol, abyme tady my sami zvládli a navíc se blížilo rozdelení Československa. To výchozí bod. Navíc sme nebyli členskými zemmi Evropské unie a nikdo si nás na náš názor tehdy neptal. Tomu už jako tehdejší ministr federální vlády československé í suverénne a a autoritativne, že že se nás nikdo nikdo na to neptal. To byla ta první smlouva. Ta druhá, tam už sme byli obe členské země, tam už nás samozřejm ptali a tady sme se trošku postoje České republiky a Slovenska trošku trošku rozešli. U nás skutečne ne poslední bitva vzplála, ale výrazná bitva o Lisabonskou smlouvu, která byla dotažena až k ústavnímu soudu a ja som chodil vysvetľovať nebo ne dovysvetľovať do ústavního soudu. Pokud se nemýlim a pokud som vnímal denní na Slovensku, tak myslím, že na Slovensku nic takového nic takového výrazného nebylo. A druhá druhý moment, který se odehrál ve stejnou dobu a kde smme se najednou diametrálne diametrálne rozešli, tak to by bod. Slovensko pistoupilo do Evropské mnové unie, ty zavedlo euro a my sme euro nezavedli. My sme si ponechali korunu. Teď zrovna probíhá v našem parlamentu ešte ne jako souboj, ale už jsou pípravné návrhy o tom zavé do naší ústavy českou korunu jako ústavní prvek českého státu. Ja si nemyslím, že to bude nakonec schváleno, ale ja to íkám jenom proto, abych tím ekl, že tohle je bolavé téma. bolavé téma u nás, kterého smme si vdomi a o kterém my tam jako diskutujeme. Takže to euro je vysoce vysoce unifikační projekt samozrejme a ja myslím, že to vy také dobře cítíte. Druhá vec je, že že jak ješte mám dlouho povídat vítaný. >> Som vítaný. Dkuju. Druhá vec je, že že u nás je to silné téma a pro m ako ekonoma, který se zabýval makroekonomickou teorií, tam mnou a tak dále, ta otázka eura byla zásadní otázka a ja som se strašne mýlil tedy, protože ja som v roce 197 97 dostal čestný doktorát na na univerzite v Passa. rakouské t a když jsem tam ml přednášku vří aule tak a spousta televizních kamer a tak dále tak jsem tam dostal otázku eh jako kdy asi tak hodláme my vstoupit do eurozón a ja som myslel že dlám úžasný vtípek a ja som se strašne mýlil ja v rámci toho rozletu na té přednášce asi 2000 posluchačú jsem íkal, no nevím, to nás do toho netlačte. 97. My si na to vybereme nejakou zajímavou historickou chvíli a napadla m drzústka tehdy íc, no tak dneska je 97, no tak za 30 let to by v listopadu tak jako dneska listopad. Ja som co tba, kdybychom si vybrali 100 výročí veľké řínové socialistické revoluce. To som ja ekl spoustou televizí tam a tak dále a no ja som myslel, že to je vtípek pro pobavení publika a vidím, že som mýlil. Tohle datum už uplynulo před dev lety a myslím, že u nás pořád ješte nehrozí, že sa nieco takového stane. Nicm poenta tam dekan ekonomické fakulty té univerzite v Pasau tam pri této diskuzi na na mou otázku si myslí páni profesori na univerzite Pasou o o euru tak on ek na univerzite v pasalu 100% profesorov ekonomie si myslí že to je špatn nápad a jsem přesvědčen, že si to myslí i drtivá většina profesorú ekonomie na rakouských a nmeckých univerzitách. To jenom na dokreslení dokreslení té situace. Takže ten vtípek, že tam vstoupíme v roce 2017 se se nerealizoval a už je to už je to trošku trošku pasé. Tak já vím, že to říkám, jsou politicky v evropském prostředí politicky nekorektní nekorektní názory. Vím, že je nezastává ani vláda České republiky dnešní, i když pár lidí tam ano, ale vím, že samozřejm nezostává ani vláda a nepodsouvám je t panu panu premiérovi, ale ja myslím, že tohleo bych neměl zamlčovat, když mluvíme o tchto tématech. Ja poslední poznámku, kterou bych si snad dovolil í je, že i ta Evropská unie nesmíme zapomínat na to, že se nachází v nepřetržitém pohybu a posunu. myšlenka, že to je nejaká zafixovaná zafixovaná vec, je naprost naprostý omyl a naprosté nechápání. Evropská unie sa nachází v permanentním unifikačním pohybu, v permanentním každodenním smrem samozjm k více k více unifikaci a k těsnějšímu sjednocování. Já vy tady máte blízko tu Vídeň, tak tady každý umí umí doufám zvlád generace Německy. Tak já vím, že v Německu a Rakousku mám vždycky strašný problém, že íkám unifikacion a oni mi íkaj fraigung a ja íkám fraung je jiná jiná historka než unifikace. To ja myslím, že je docela dôležité. Tak nevím, jak vy ste na to zareagovali nebo jak ste to vnímali, ale my považujeme ada z nás za výrazný posun, ktorý nastal 16. 16. září projevem předsedkyne Evropske komise uršuli voner Lenové ve Štrasburku takzvaným projevu o stavu unie, o stavu Evropské unie. Ja nevím, jestli o tom na Slovensku vznikla nejaká vážná vážná diskuze. Ten projev je naprosto zásadní. Já jsem tři dny na to napsal nějaký velký text česky samozřejmě, kterj byl pak přeložen asi do osmi jazyků a vyšel vyšel v nejrůznějších časopisech na světě. Ja myslím, že ten projev opravdu signalizuje výrazný posun, výrazný unifikační prvek té proces, pohyb té Evropské unie. A ja som to nemoh vydýchat. Proste ta uršula von derlenová, ja už ní nemusím jednťat. Pan premiér chudák dnes a den skoro zjtara t bude, ne? nebo nebo včera >> včera tu by vy zemi, kde zítra znamená včera nebo opačne možná to je to je pkný teda. To je docela hezký to je obohacení pane premiére dnešního večera. Takže tam ta Lenová se tvářila jako kdyby práve teď začínalo nieco nového. Kdo ste ten projev četli? jako kdyby ona nebyla předsedkyni Evropské komise od roku 2019 a o nás. Takže jestli ona si v tom projevu svým stžuje na nadměrnou byrokracii v Evropské unii, tak to nevím, jestli to mže myslet vteřinku vteřinku vážne nebo ne. Ale ja som ja som si tenal pár výrokú, které ja považuji za natolik absurdní, že s nimi nemohu smířit. Ona eklapráv teď chci nastartovat evropskou ekonomiku. Ve v ruské ekonomice není ekonomický rúst jako v jeho východneasijských zemích, ale v ekonom v Evrop není právě teď v žádném případě žádná žádná krize a jako teď nastartovat ekonomiku je prázdná fráze, která je nesmírne nebezpečná. Ona ekla, ona si dovolila íci, že kdo ste to četli. Ja doufám, že nebudu se tá, abyste zdvihli ruku, kdo jste to četli, ale pedpokládám, že účastníci této školy to četli všichni jako domácí úkol. To dostali od pana premiéra určite. Takže, takže je to naprosto skoro jasné. Jo, ale tak lénová eklonusko nás odřízlo od dodávek plynu. Rusko nás odřízlo. To je tak fascinující úvaha. To je citát z projevu vaší faktické ministerské předsedkyne, že Robert Fico je podpředseda faktický, protože ta skutečná pedsedkyne vlády je je v Bruselu sídlí a tak dále, tak ona ekne, že nás Rusko odřízlo od dodávk plynu. Ja mžu citovat, ona sa tam samo pustila do do klimatické zmenny. A citujesne to nekarikujte její slova. Ekla, že letošní teplé léto se již nesmí opakovat. Prosím vás, pane premiére, jestli se teď takhle smete, tak vás osočím tady před vašimi sociálními demokraty to nečet nebo nestudoval ten projev. Ne, ne, ten projevil dlouhý a ml neuvěřitelné množství takovýchhle výroku. Takové léto se už nes nesmí opakovat. Takové to komunistické poručíme větru dešti teda jestli někdy se vynořilo vynořilo tak siln jako nesmí nesmí opakovat. Fascinující závr. Zapamatujte si. Ja bych se j zeptal piští při píš ekonom Evropský komisie tím jako skutečne myslela na základ jakých jakých prostě vdeckých poznatkú. Ja nebudu citovat dalším další takové myšlenky. Teď vidím, že jsem na púde sociální demokracie, ale mne teda jako obhájce tršní ekonomiky, tak ona tam má vtu. Ona navrhuje vytvořiť zákon, pane premiére, zákon o kvalitních pracovních místech. Myšlenka, že by kvalitní pracovní místa vznikala zákonem nebo byla zákonem ovlivnitelná. To tak opravdu zabrežnva v komunistickém Sovětském svazu mohlo nikoho napadnout, ale zákon o kvalitních pracovních místech je fascinující. Fascinující. Ja mám v tom svým původním článku, který jak říkám, byl překládaný do různých evropských jazyků, tak mám těchle jejich vejšplechtú daleko víc, ale teď jsem si vybral vybral tyhley ty čtyři. že s tím proste ja nemôžu zásadnasím a a nezávidím panu premiérovi, že že musí v tchto vecech tam komunikovat tímhleím zpsobem. Ja už budu opravdu končit, pretože pan premiér to jist všechno uvede na pravou míru, potom všechno to pope a ekne, že úplne opak je pravda. A já to ja to Roberte budu budu brát a tak dále. Ale ja myslím, že musíme musíme jasn formulovat vci a ja vždycky ve svých textech ekonomických používám často citát jednoho nositele Nobelovy ceny zákrý íká, že není možné to clearly in understatements. mluvit čistě v nejasných výrazech nebo nedostatečne prúkaznovaných. To je přeci hluboká hluboká pravda. Tak ja se tch understatement snažím vyhýbat a proto tadyhle ta výpovď, kterou jsem teď udal, ja bych cht skončit tím nejenom, že som cht podkovat pana premiér panu premiéru Ficovi za jeho pozvání a rád s manželkou, která tady čtyi roky, jak víte, velvyslancovala, tak ona se sem vždycky ráda vrací. Tak tak pijíždíme si rádi do Bratislavy. Ja bych chtěl velmi ocenit postoje pana premiéra v tématech tohoto typu v dnešních evropských diskuzích. To je velmi vzácné a velmi velmi celé. Ja bych cht zároveň ocenit, jestli to vnímám tak na dálku, jeho jeho úsilí o úsilí o zachování rozumné spolupráce v rámci vyšegradské čy. Pane premiére, to ja bych chtmi velmi zdôraznit. Kyž jsem si dneska čet podklady t k návštěv Slovenska, který m připravila tady naše ambasáda, tak jsem si tam přečet. Ja som obecn to vím, ale ten ten pojem som neznal, že že si slovenská reprezentace klade výrazne za cíl V+, čili roztahovat, rozšiřovat tu vyšehradskou čtyřku. Ja když som byl předseda vlády, tak som ped 35 lety, tak som tak som okamžit navrhoval pidat do toho Slovinsko a jednání se Slovenskem v této vci už smme udali. Vdel som, že to je naprosto naprosto nezbytné o tohleo se pokoušet. Dokud tam by pan premiér Drnovček, jestli na nej pamatujete a potom prezident, tak to bylo velmi nadjné a velmi dobře to vypadalo tom klí mohlo slovinsko vstoupit v 90. letech do vyšegradské čy a tak dále. A ja hlavne bych cht oceniť, že pan premiér je schopnej a ochotnej o tom veřejne veřejne diskutovat a to je nesmírne nesmírne cenná vc. Takžeju přesne. A teď už budú jenom politicky korektní. Takže >> ďakujem pánovi prezidentovi za jeho skutočne múdre slová, aj za tú prednášku, aj za tú politickú časť. Bolo to skutočne veľmi cenné. Ja si veľmi vážim, že ste ako človek, ktorý sa dlhodobo profiluje na tej pravej strane toho politického spektra, prišli na školu sociálnej demokracie, pretože presne tak, ako ste to povedali, dnes už tie hranice nie sú rovnaké, ako boli napríklad v 90. rokoch. Dnes si myslím, že je viac vecí, ktoré nás spája, než tie, ktoré nás rozdeľujú. Teraz by som chcel požiadať o slovo predsedu vlády Slovenskej republiky pána Róberta Fica. Nech sa páči. >> Ďakujem pekne. Vážený pán prezident, eh, vážená pani Klausová, ďakujem za návštevu Slovenska. Mal som možnosť pred niekoľkými dňami v Prahe vidieť pána prezidenta Zemana a podľa môjho názoru jednu z najlepších českých herečiek storočia, pani Bohdalovú. Preto veľmi vítam, že v takejto atmosfére môžeme hovoriť o veciach, ktoré sú pre nás všetkých veľmi dôležité. Vážený pán prezident, sme v miestnosti, ktorá je úzko spätá s vašimi najlepšími rokmi vo vašej politickej kariére. A to boli roky, kedy ste spoločne so slovenskou reprezentáciou politickou preukázali veľkú mieru rozvahy a došlo k príkladu rozdelenia Československej federácie štýlom, ktorý doteraz mnohí nechápu, ale súčasne všetci aj oceňujú. Preto je možno príznačné, že na pôde vtedy ešte Slovenskej národnej rady, pretože Národná rada Slovenskej republiky v podstate vznikla až podľa novej ústavy Slovenskej republiky, eh sme takéto rozhodnutia eh mohli prijímať spoločne s vami a za to vám teda chcem veľmi poďakovať za ten pokoj, kľud a zdravý rozum, ktorý ste do toho dali s vtedajšou slovenskou politickou reprezentáciou. Vy ste dnes povedali pojem, ktorý som nečakal, že použijete a to je, že veľká októbrová socialistická revolúcia. Ja vám garantujem, vážený pán prezident, že my máme na Slovensku na slovenskej politickej scéne reprezentáciu, ktorá tvrdí, že chce vládnuť. Ale keď im dáte otázku, kedy vznikla Československá republika, ak to bol prvý prezident, tak sa na vás pozrú a povedia, že oni sa neučili na spamäť veci alebo niečo na tento štýl. Netušia. Netušia. Ale to je obrovská tragédia, bohužiaľ, s ktorou sa musíme eh často vysporiadavať. Pán predseda mladých sociálnych demokratov, vážení mladí priatelia, ja vám ďakujem, že ste tu. Dnes mať iný názor, ako je povinný názor, je neuveriteľné, pretože bol som vyhlásený s miliardárom Elonom Maskom za nepriateľa všetkých médií na svete. Neviem prečo ja, ale je to pre mňa viac česť ako urážka. a budem na tomto titule poctivo pracovať aj v nasledujúcich mesiacoch a v nasledujúcich rokoch. Ale >> áno, áno, ale áno, >> desiatka krokov by m >> Ale áno, chcel by som chcel by som, pán prezident, eh predovšetkým oceniť prítomnosť týchto mladých ľudí z toho dôvodu, že my dnes trpíme absolútnym nedostatkom politických talentov, ktoré by mali byť pripravené nastúpiť do politického súboja. Mňa teší, že tu vidím ľudí mladých, ktorí zaujali významné pozície. Máme tu štátnych tajomníkov, významných ministerstiev. Máme tu eh európskych poslancov a ďalších a ďalších. Preto budem držať tomuto formátu eh Igor palce vždy a budem ho podporovať, pretože nielen, že máte suverénny odvážny názor, ale hlavne ťaháte ľudí, ktorí môžu mať záujem o politiku akú takú. Teraz, aby som dal priestor aj na vaše otázky, pár vecí len zaglasujem, ak dovolíte, ale považujem tieto poznámky v tomto priestore za veľmi dôležité. Vážený pán prezident, keď Slovensko v roku 2004 vstupovalo do Európskej únie, tak eh bolo tu obrovské nadšenie. My sme urili referendum, ktoré keby nebolo sfalšované, tak nie je úspešné. A to treba povedať. Na jednej strane veľké nadšenie, ale súčasne to referendum o vstupe do Európskej únie, vážení priatelia, bolo tak tesné, že sa robili aj nejaké úpravy podľa môjho názoru, aby bolo také, aké má byť, aby Slovenská republika mala schválené svoj vstup do tejto inštitúcie. A keby a to je na tom zaujímavé, keby vtedy opozícia, v ktorej bol aj už vtedy Smer a ďalší vrátane pána Mečiara a ďalších, nepovedali, že poďme do Európskej únie, tak vám garantujem, že to referendum nie je úspešné. Preto dnes, ak niekto hovorí o európskej integrácii, hovorí o tom, že sme v Európskej únii. Keby vtedy opozícia nepreukázala zdravý rozum a nepostavila sa za európsku integráciu, tak som na 100% presvedčený, že by nedošol dostatok ľudí do tohto referenda, lebo my vyžadujeme 50% plus, aby to referendum mohlo byť eh úspešné. Odvtedy ale v Dunaji prešlo strašne veľa vody a naše postoje sa postupne menia a sme čím ďalej tým viacej vytriezvení. a ste na pôde dnes politickej garnitúry, ktorá má na európske témy úplne iný názor, ako by mohla mať pred 20 alebo 25 rokmi. A zaglusujem to jednoduchými otázkami. Ja som vždy veril, že európska integrácia je dobrý projekt, hoci sa priznám, že sme išli do kampane v roku 2004 s billboardami, ak si pamätáte, že do Európskej únie. Áno, ale nie s holými zadkami. Nebolo to moc pekné, ale boli sme mladí a keď mladí ľudia niekedy narozprávajú veci, ktoré nie sú celkom pekné. Pravda je ale taká, že pri vstupe do Európskej únie sme nezvládli spoločnú poľnohospodársku politiku. Ak si porovnáme podmienky vyspelých krajín a nových krajín, boli sme prinútení, nie moja vláda, vtedy sme boli v opozícii, zatvoriť dva zdravé bloky atómovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a boli to aj ďalšie podmienky, ktoré neboli práve najvýhodnejšie eh pre nás. Dobre, prežili sme to. V roku 2006 som nastúpil ako predseda vlády a prvý problém, ktorý som pocítil, bola dostavba tretieho a štvrtého bloku atómovej elektrárne v Mochovciach, kde som cítil, že tá Európa nie je s nami. Prvýkrát som videl, že to je pomerne vážny problém. Potom tu bola migračná politika. Ja musím poďakovať aj českému premiérovi vtedajšiemu aj medarskemu premiérovi za to, že spoločne so mnou vetovali povinné kvóty na migrantov. Odvtedy tá stopa tam zostala. Doteraz si pamätám, že niektorí premiéri ma nezdravili tri štyri mesiace, že čo si to dovolili, ako je možné, že takéto rozhodnutie niekto z vás prijal. Ja tiež pomerne rýchlo som vytriezvel z predstavy, že Európa je riešenie pre nás, pre všetkých a vo všetkom. A postavím pred vami niekoľko otázok. Má dnes Európska únia odpoveď na cenu energií? Nemá. Vy ste, pán prezident, vybrali citát Uršury Feriaľ ide o to, že či má byť alebo nemá byť teplý rok. Ale ona povedala niečo iné. Ona povedala, že európsky priemysel sa ešte viac musí spoliehať na elektrickú energiu. To hovorí ona, ktorá neurobila nič preto, aby sa znížili ceny elektrickej energie. A boli okamihy a nie tak dávno v rámci sumitu Európskej únie, kde sme pozerali, aké boli spotové ceny, kde sme platili za 1 MW trikrát, štyrikrát viac ako možno v iných častiach Európskej únie. Má Európska únia dnes odpoveď na cenu palív? Nemá. A bola to práve Európska únia, ktorá spôsobila rozhodnutím, ako je repa EÚ, to čo spôsobila? Pán prezident, ja som hrdý, som sociálny demokrat, ale my sme podali žalobu voči Európskej komisii, pokiaľ ide o Ripower EÚ, teda o zastavenie dodávok eh eh plynu na na Slovensko. To skončí v roku 2000. 27. Ak príde rozhodnutie, že sa má zastaviť v nejakom okamihu, definitívne aj dodávka ropy, budeme rovnako pravdepodobne toto rozhodnutie atakovať na príslušnom súde. Chcem sa spýtať ďalej, má odpoveď dnes eh Európska únia na to, čo urobiť s dopadmi ambicióznych klimatických cieľov? Pán prezident, na Slovensku máme alebo mali sme bezpečnú ekologickú modernú fabriku na výrobu hliníku. Asi sa dohodneme, že výroba hliníku je strategická výroba, pretože bez hliníku sa neviete pohnúť. A my sme vyrábali na Slovensku 17% všetkej výroby hliníku v rámci Európskej únie. V roku 2020 až 23 došlo k takému prudkému navýšeniu ceny elektriny, že táto spoločnosť nebola schopná konkurovať, tak sme fabriku museli zatvoriť. Nie my, my sme vtedy boli v opozícii a pozerali sme sa na to, ako sa všetok hliník dovážal z Číny pri päťkrát väčšej klimatickej stope, ako bola klimatická stopa napríklad v Žiari nad Ronom. Museli sme nájsť domáce rozhodnutie, našli sme schému a rozbehli sme opätovne to, čo dnes považujeme za strategickú výrobu. Máme obrovské ambície, pokiaľ ide o jadrovú energetiku, čo nie je vždy v súlade s európskou politikou. Preto zaglosujem to a poviem, ja dnes nedostávam z Európskej únie odpovede na životne dôležité otázky. Nemáme odpovede, čo budeme robiť. Jedinú odpoveď, ktorú dostávame, je podpora vojny. A myslím si, že to je najhoršia odpoveď, ktorú z tejto inštitúcie vieme dostať. Vážení priatelia, bez ohľadu na to, či niekto nahráva, nenahráva alebo je tu nejaká kamera, chcem povedať skúsenosť zo včerajšieho rokovania vo Ľvove, kde som sa stretol s predsedom ukrajinskej vlády, mimoriadne sympatickým a schopným človekom. Je to manažér, ktorý prichádza z prostredia energetiky. Ale ja to poviem veľmi jasne a veľmi tvrdo. Ja si myslím, že tu nie je záujem na ukončení vojny ani na jednej, ani na druhej strane a každý má podľa všetkého na tom určitý záujem. Preto ak vidíme, že nedostávame z Európskej únie odpovede na najpodstatnejšie otázky, to znamená cena energií, migrácia, cena pôných môd, ambiciózne klimatické ciele a ďalšie a ďalšie, tak musíme byť pripravení tieto odpovede formulovať sami na našom vlastnom území. Nikdy by som neveril, pán prezident, že ja sa budem často vraciať myšlienke silného suverénneho štátu. My sme prišli s myšlienkou, že Slovensko musí mať vlastnú suverénnu zahraničnú politiku orientovanú na všetky štyri svetové strany. Pán prezident, kto má dnes odvahu ísť do Moskvy na zmiešanú komisiu hospodárskej spolupráci? A my sme to urobili. Pred 10 dňami bol minister zahraničných vecí v Moskve a povedali s