J. SCHNEIDER: „Myslel jsem si, že je to bolševická propaganda. A pak mi to potvrdí analytik CIA...

Dobrý večer.

Vítám vás u živého vysílání pravidelného pátečního pořadu Jsme ve válce.

Dnes otevřeme šest základních témat, která v posledních dnech hýbou světovou i českou bezpečností.

Začneme výroky premiéra Andreje Babiše na pražském obranném summitu, kde varoval před třetí světovou válkou, vyzval k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň upozornil na ekonomické limity vojenských rozpočtů.

V souvislosti s tím se zaměříme i na hybridní hrozby, protože americké úřady nejnověji obvinily síť pracující pro ruské tajné služby, které měly plánovat útoky v Evropě a koordinovat akci přímo v Praze.

Odtud se plynule přesuneme k mezinárodní politice a novým aliancím.

Probereme překvapivý návrh Ursuli von der Leyenové na přidružené členství Kanady v Evropské unii, na který okamžitě ostrými hrozbami odmítavě reagoval Donald Trump.

Věnovat se budeme také německému soudnímu dokazování sabotáže plynovodu Nord Stream, kde před soud poprvé míří konkrétní obžaloba spojená s vyšetřováním možné ukrajinské stopy.

A v závěru se dotkneme rétoriky samotné Moskvy a slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého byl případný střet Evropy s Ruskem znamenal velmi krátkou válku.

Celou debatu uzavřeme pohledem do vesmíru.

Spojené státy totiž poprvé otevřeně přiznaly přítomnost zbraní na oběžné dráze a rozjíždějí projekt vesmírné obrany Golden Dome.

A já nebudu otálet a přivítám se svým kolegou, bezpečnostním analytikem Janem Šnejdem, kterého zdravím do Havličkova Brodu.

Hezký večer.

>> Dobrý večer.

>> Hezký večer a půjdeme hned na první téma.

Je to čerstvé téma, aktuální, protože včera v Praze proběhl pražský obranný summit, kde vystoupil náš premiér Andrej Babiš.

A když bych měla vybrat tu důležitou, podstatnou část, tak označil Vladimíra Putina za agresora.

Řekl, že Evropa by měla pracovat na své obraně, ale zároveň řekl to důležité.

Řekl, že ten konflikt, ta válka nemá válečné řešení.

Nemá to řešení to, co teďka sledujeme prakticky.

Za chvíli to bude snad pátý rok.

A pokud budeme pokračovat, tak to směřuje k třetí světové válce.

Takže já se tě chci zeptat, když on v podstatě na jedné straně řekl, že Putin je agresor a na druhé straně říká, že Evropa se musí bránit.

Spějeme ke třetí světové válce.

Vypadá to jako takový rozpor.

Máme to vnímat jako, že na jedné straně nám říkají, říká, že máme odstrašovat, ale zároveň také jednat.

No, je to rozpor jako v hokejovém utkání, když český národ zná hokej dobře a když u toho mantinelu hokejista dostane hokejkou pod žebra a tomu druhému ji natáhne zjevně, tak jde vyloučen on jako agresor.

Takže ta situace je velice podobná.

Řeknu tady několik jmen: Zbignjev Brzežinski, Henry Kissinger, George Kennan, Jack Matlock, Jeff Sachs, John Mearsheimer, William Barns, William Perry.

Ti všichni publikovali, že příčinou konfliktu je rozšiřování NATO.

Zná Babiš ta jména?

Říká mu to něco?

Považuje se za chytřejšího?

Upozornil ho na tato stanoviska někdy ředitel BIS Koudelka?

Nebo to jsou jenom povinné cviky jako za normalizace, že prostě něco řekne, aby vyhověl tomu, co se od něj žádá?

Já si myslím, že jestli by Evropa měla posilovat obranu, tak především vůči svým válečným štváčům.

No, já s tebou naprosto souhlasím.

On zároveň v tom projevu také řekl, že by vlastně Evropa a Amerika měli vyzvat Putina a Zelenského ke společnému jednání.

Ale já mám pocit, že to je ano, tak jak jsi správně teďka řekl, že to jsou takové jakoby fráze, které slyšíme pořád, protože je tam vůbec ještě nějaká vůle k tomu, aby se sešli a ke kompromisu, když vidíme ty telefonáty, ta neustálá jednání, nebo už ten prostor neexistuje.

A navíc, co já považuju za podstatné, jestliže zmínil Evropu a Spojené státy, tak přece Evropa se toho vůbec neúčastní.

Já si myslím, že Evropa by měla skutečně posílit diplomacii, ale začínám se obávat, že umění diplomacie je něco, co v současné Evropě začíná být takovou neznámou.

Navíc kooperativní politika by zvýšila Evropě prestiž, takže by se dostala do hry.

Já si myslím, že kdyby šlo premiérovi o ukončení té války, tak bych spíš podpořil, protože takhle Evropa a Spojené státy jsou stranou konfliktu, jednoznačně jsou účastníky konfliktu, takže těžko si mohou hrát na mediátory.

Na nedávné konferenci BRICS se odehrálo několik fantastických věcí.

Už jenom to, že se sešli v této sestavě. Mimochodem, málokdo zaznamenal, že se tam k jednání sešel zástupce Íránu a Spojených arabských emirátů, což je naprosto neuvěřitelná věc.

Podpořil by indickou a čínskou výzvu, protože si myslím, že Indie a Čína jedině tyto státy mohou být dobrými mediátory, protože v tom nemají vlastně žádné drobné.

Takže myslím si, že tady existuje prostor pro diplomacii, ale obávám se, že to je trošku velká neznámá pro ty evropské takzvané elity.

Oni to nejsou elity, to je už opravdu druhá liga těch politiků.

>> Já budu dál pokračovat v tom jeho projevu, co tam zmínil a to byla taková jeho výzva, že by se Evropa měla soustředit na ten protiraketový či takový ten ochranný štít Patriot.

A já se tě chci zeptat, protože vlastně my už jsme tady sledujeme dlouhou dobu koalici ochotných a teďka když jestli tomu rozumím správně, tak se dívám na to, že by tady měla vzniknout jakási paralelní obranná struktura. Není rozumnější být součástí toho, proč bysme se měli vyčleňovat a dělat něco paralelně jako Evropa jako taková samotná?

Tomu jsem nerozuměla, takže se tě ptám na to.

Je to rozumné nebo jak tomu rozumíš ty?

>> Zcela upřímně.

Myslím si, že to je taková, jak to říct, finta, že nemá Babiš dávat víc do rozpočtu v rámci NATO a tak si vymýšlí takové iniciativy, kterých se dá vymyslet za večer skutečně celý Gbelík.

A bude se říkat, že ta aktivita se vlastně tak jako roztahuje a že toto a že ty výdaje jsou vlastně plněné a peníze vynakládány.

Je to prostě taková – všichni si hrajeme na válku, bohužel teda nehrajeme si s ostřejší, jo.

Ale tady si myslím v tomhletom případě, že to je takový tanec, který má trošku rozmlžit, zamlžit, který má odvést pozornost. Kor po dnešku, kdy vlastně zase ten americký protektor byl vynadat Babišovi, že dáváme málo peněz na americké zbraně, tak si myslím, že prostě Babiš v tomhletom směru dělá, co může.

Nicméně je celkem jasné, že premiéři menších zemí mají velice malý prostor k těm tanečkům.

Takže tadydle já bych z toho opravdu nedělal, vůbec bych to nedotoval do konce, protože to je celý nesmyslný, jak sama cítíš.

Ono ty protiraketové obrany a tak dál v rámci na to nemůže to fungovat.

A ještě jedna taková nějaká evropská. Kdo by to mluvil, kde by to bylo?

Prostě myslím si skutečně, že jde o takový úhybný manévr.

Čemuž v podstatě tleskám.

>> Hm.

No, ty jsi správně teďka upozornil, ty jsi řekl americký protektor, slyšela jsem správně, ale myslíš velvyslance při NATO Meta Whiteera, který nám dokonce sdělil, že jsme jaksi přímo na dně těch spojenců, pokud jde o ten náš závazek či to, jak ho plníme.

Ale já bych tady naopak na obranu Andreje Babiše řekla, že se mi líbilo, jak se k tomu postavil, protože on řekl, že minulá vláda měla velká ramena, jak plní své závazky, a ve chvíli, kdy bylo po volbách, tak jsme se dozvěděli, že to prostě pravda není.

Ale to, co já teďka říkám, tak souvisí s tou otázkou, kterou bych ti chtěla položit.

Já se tě chci zeptat: když se podíváme na to, co všecko vlastně ten náš rozpočet, jako vlastně jaké tam máme mandatorní výdaje a čím vším je naplněn, tak nakolik ještě může být stát suverénní, bezpečný a přitom zbrojit tak masivně, jak po nás spojenci požadují? Kam až může tato vláda nebo jakákoliv vláda zajít?

No, první věc je, že tady se furt mluví v souvislosti se zbrojením s nějakými vynakládanými procenty.

Tento přístup je podle mě přímo subverzivní čin, naplňující skutkovou podstatu trestného činu subverze, protože oslabuje, účinně oslabuje obranschopnost naší země. Ta může být posílena pouze důkladnou analýzou hrozeb a důkladnou analýzou reálných opatření, která k tomu jsou. Tím by se posílila odolnost státu.

Jenomže odolnost státu se posiluje především tím, že se rozvíjí diplomacie a že se podporují smlouvy o omezení zbrojení. To je velice zanedbaná disciplína, která se teďka vůbec neprovozuje. A tam si myslím, že by mohlo být Babišovo místo, nikoli chřastění zbraněmi, který evidentně mu jako nejde moc k figuře. A já se mu nedivím a v tomto se mi samozřejmě líbí.

Čili že by se ty zbrojní náklady byly cílené, a ono by zbylo mnohem víc peněz na vzdělání, na zdravotnictví a tak dál, což ve svých důsledcích velmi zvyšuje odolnost státu. A jestliže je toto cílem, pak toto je cesta.

A já si myslím, že by bylo i víc peněz na byznys a to si asi Babišovi by líbilo, ale je velmi těžké to v této geopolitické konstelaci prosadit.

Já se tě teďka zeptám na věc, kterou jsme tady několikrát probírali, ale která si myslím, vzhledem k tomu, že ta válka nějakým způsobem spěje k eskalaci, tak se tě chci zeptat na muniční iniciativu.

Spousta z nás očekávala, že muniční iniciativa skončí, takže dosáhli jsme jakéhosi kompromisu, že do ní neposíláme naše peníze, ale pokračuje.

Jak si myslíš, že bude do budoucna tato naše iniciativa vnímána ve smyslu tom, že jak jsme se dozvěděli od Jakuba Landovského, dneska také blízkého spolupracovníka přes NATO Andreje Babiše, tak že my se v podstatě stáváme terčem díky té muniční iniciativě? A já říkám, že ta situace nějakým způsobem pořád eskaluje a graduje. Co si o tom máme myslet? Jak to bude vnímáno?

No, my jsme sice v té muniční iniciativě za organizátory, ale vysvětluj to někomu. Takže skutečně máš pravdu. Jsme cílem, i když trošku jako neprávem, protože to financování jsme teda hodili na jiné. Nejde to přímo z rozpočtu. Nicméně podílíme se na tom, protože to jde z rozpočtu Evropské unie ty příspěvky. Takže jsme v tom až ne po uši, ale prostě po krk.

Jo, takže cesta je v tom soustředit se na mírovou obnovu Ukrajiny. To znamená soustřeďovat peníze, které by šly na válečné výdaje, soustřeďovat je mimo ukrajinský budget a říct pánové, až tady vám cinkají peníze do mírové kasičky a až tam toho necháte, tak tadyhle se můžete těšit, že dostanete prostě peníze na mírový rozvoj.

To si myslím, že by mohla být cesta naprosto těžko napadnutelná, že jo. To tímhle způsobem bych to viděl.

No.

Já ti děkuju. Jestli nemáš nic, co bys chtěl doplnit k té první otázce, jestli se můžeme posunout dál? Tady mám další zajímavé téma. Můžeme?

Ano.

No, Spojené státy, to je celkem pro mě novinka. Spojené státy obvinili vlastně ruské tajné služby a obvinili tak pět lidí z práce pro ruské tajné služby a na tom seznamu v obžalobě figuruje i Praha.

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo pět lidí: dva Rusy, dva Kubánce a jednoho Venezuelena z jakési sítě těchto útočníků, která měla sledovat vybrané cíle a měla prakticky působit v těch státech, které podporují Ukrajinu.

A já bych se tě chtěla zeptat: jestli se toto obvinění už zakládá na skutečných faktech, protože prakticky jde o obvinění a ty osoby nejsou známy, nejsou vlastně chycené. Takže jestli se to zakládá na faktech nebo čteme tyto informace pouze z jakýchsi informací tajných služeb? Co si o tom máme myslet? Protože já si myslím, že se to dá zneužít velmi dobře politicky.

Tak ten americký právní systém je trochu odlišný od našeho. Když vycházet z toho, co publikovalo americké ministerstvo spravedlnosti, tak jde o obžalobu, která však — a výslovně to ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo — představuje pouze tvrzení. Všichni obvinění jsou považováni za nevinné, dokud jim vina nebude prokázána.

Takže najednou se ocitáme na velice tenkém ledě a říkáme si, proč to vlastně řekli, když všech pět osob je v podstatě nedostupných. Nebudeme si dělat, že se někdy dostanou do spárů Spojených států, pakliže neudělají nějakou zásadní chybu.

Takže k tomu procesu nikdy nedojde. Takže o co jde? Oni z toho vymačkaného citronu se snažej vyždímat ještě pár kapek. To znamená, že tady začnou konstruovat nějaké sítě, protože tady vlastně není vůbec žádné nebezpečí, že by tato konstrukce byla před soudem vyvrácena.

To je totiž pointa celé té věci. Oni spolíhají na to, že to nedojde k soudu za přítomnosti těch lidí, kteří by se mohli hájit. To znamená, oni tady můžou ty vzdušné zámky prostě konstruovat, jak chtěj.

A ono to v podstatě slouží propagandisticky, protože koudelkové a nájemní pisálci prostě budou do zblbnutí opakovat, že byli zase obviněni pět a že to je Rusko a toleto. A vždycky jakoby náhodou zapomenou zopakovat tu důležitou doložku toho ministerstva spravedlnosti amerického, že na ty obžalované je potřeba považovat za nevinné, že jim prostě ta vina nebyla prokázána.

A tady si myslím, navážu na krásný úterní, velice dynamický pořad Petra Druláka, který tam řekl krásný výraz, mluvil o téměř terorismu. A to je přesně ono. To je prostě zase takový hybrid, který létá vzduchem.

Všichni mluví prostě o útocích, jak se to houstne, ty ruské útoky nad Evropou. Přitom nikdo nic nedává na stůl, protože na stůl těžko asi by tam bylo. Když tam hodili ty útoky na infrastrukturu, tak se jim to hned sesypalo, protože tam zjistili, že šlo o nějakého ekologického fanatika.

Takže je to celý prostě v luftě a pouze zůstává ten efekt té špinavé sliny, jo, prom flusnutí.

Takže já si myslím, že todleto je naprosto nešťastný, a jsem strašně rozčílen tím, jak na to politici naskakují, protože úkolem politiků je nešířit poplašné zprávy. A toto jsou poplašné zprávy, čili oni by mohli být trestně stíháni, protože todleto jsou naprosto nepodložené věci. A ten premiér by si měl zjednat svůj analytický oponentní tým.

Ke všem informacím, které mu nosí koudelkové a podobní, aby je prostě někdo podrobil důkladné analýze. A mělo by k tomu dojít v podstatě na té bezpečnostní úrovni Bezpečnostní rady státu nebo ještě pod ní v nějaké pracovní skupině. Protože si myslím, že vládní činitelé by takovýto žvásty vůbec neměli být otravováni, protože to negativně ovlivňuje jejich činnost.

A kdo pouští tady tyto informace?

A ještě se k tomu přidám takový dodatek. Teďka se jedná o ten vlastně útok, který nám velice dramaticky na tiskové konferenci oznámil premiér Petr Fiala a bylo to v červnu 2024, že došlo k nějakému požáru v tom depu někde na kraji Prahy.

Jako, kdo to pouští? To pouští zpravodajské služby? Proč tady tohle vůbec se dostává do médií?

To je v rámci té hybridní války prostě propagandistická podpora cílů války.

Ty věci jsou odkazovány na tajné služby, a tajné služby jejich informace nejsou soudně přezkoumatelné, protože oni se odvolávají na svoji zákonnou povinnost chránit své zdroje.

Takže todleto vůbec nemá přijít na veřejnost.

>> Zpravodajské služby mají poskytovat informační podporu exekutivě, a ta exekutiva s tím má zacházet nesmírně opatrně. Opravdu, když s tím jdou na veřejnost, tak je zcela jednoznačné, že nemají podklady a že to je prostě pouze propagandistické využití informací, které v podstatě mohou se někdy zakládat na něčem, co je pravděpodobné, ale ve svém souhrnu to je prostě děsivá siláž.

>> Nemáš pocit, že jsme omládli? Mně to totiž celé připomíná strašně to, co jsme žili v období studené války, protože takové informace na nás pouštěli komunisti o amerických imperialistech a co všechno nám hrozí, a tak dále. Teda to já přiznám, mě to tak působí.

Jestli k tomu nemáš nic jiného, můžeme jít dál.

Já bych tě malinko opravil, protože jeden Němec kdysi řekl takovou reflexi té minulé doby, že všechno, co komunisti říkali o sobě, byla lež, ale všechno, co říkali o západu, byla pravda.

A když se dozvídáme prostě to, co ty plány západních zemí ze studené války, tam to opravdu nebyla žádná legrace. Oni opravdu spoustu těch věcí realizovali. Takže já shledávám s postupem času, že mnoho z toho, co říkali, byla pravda.

A utvrdil mě v tom George Friedman, který prostě říkal, že podstatou americké politiky je vývoz destabilizace.

No, když tohle jsem slýchával za minulého režimu, tak jsem si myslel, že je to bolševická propaganda, a pak mě to potvrdí analytik CIA.

Takže ono skutečně je potřeba ty jevy hodnotit velmi opatrně a bez ohledu na to, koho se to týká, protože někdy ta pravda může být, nebo ta pravděpodobnost, vysoká pravděpodobnost, může být velmi překvapivá.

No, já ti děkuju, že jsi mě teda opravil, ale jako na opravdu běžného člověka, běžnou veřejnost, to takovým způsobem opravdu působilo, že to byla komunistická propaganda.

Ale jestli nemáš nic jiného, půjdeme na téma, které si myslím, že nadzvedlo spoustu lidí.

Četla jsem taky skvělý článek pana prezidenta Klause, který reagoval na neuvěřitelný projev Ursuly von der Leyenové. Takovou její hodnotící zprávu v Evropském parlamentu.

A já se teda dotknu. Bylo tam neuvěřitelného toho hodně, ale asi nejvíc – jestli můžu použít to slovo – šokující, bylo to, že navrhla, že by se Kanada mohla stát jaksi přidruženou součástí Evropské unie. Ve smyslu, že bychom mohli ještě více prohlubovat naši spolupráci ve všech oblastech. Věda, vzdělání, umělá inteligence, energetika a tak dále.

Ale na tom je zajímavé, že si myslím, že na to museli zívat s otevřenou pusou všichni v Evropském parlamentu a všechny ty členské státy, protože ona tady tuto svou myšlenku nepodělila se o nic s nikým.

Co na to říkáš?

>> No, mě bavilo už při tom úvodu, když ses zmínila o tomto tématu, že ses usmívala. Evidentně se na to těšíš. A já se těším zase na článek pana prezidenta Klause, protože on si dokáže říct, co si myslí.

Eh, co se týče tohodle, já mám takový pocit, že to je buďto manifestace nebo zkouška postavení, o kterém se Uršula domnívá, že ho zastává, protože to bylo něco tak arogantního. Ona to neprojednala s nikým. Ona to tam řekla z patra. Nikdo o tom nevěděl, všichni na to zůstali koukat.

Já se těším na komentář Ivana Davida a dalších a našeho kolegy Ondry. Prostě ten má vždycky takový šťavnaté poznámky, takže ty si to určitě pro ně bude velká inspirace.

Já si myslím, že jednak to je naprostá hloupost věcně, ale že to je možná příležitost. Že i takový ty nýmandi, kterých je Evropský parlament plný, tak přece jenom mají určitou politickou citlivost, vyšší než limitně vyšší než nula. Že by je to mohlo namíchnout, protože tady si myslím, že to je jedna z možností, kdy by mohli shledat, že ta Uršula skutečně překročila červenou čáru a že by jí mohli sundat. Protože to, co si dovolila, myslím si, že snad asi nemá obdoby.

Eh, co se týče toho, členství samotného, já v tom věcně nevidím celkem nic než takové postihování Spojených států. Protože ten Trump tam nakreslil tu mapu, kdy vlastně celou tu západní polokouli pomaloval americkou vlajkou.

Takže teďka mi to přijde takový jako kdyby Evropská unie chtěla obepnout Spojené státy ze severu a z jihu jako evropskými barvami, což by bylo docela komické.

Bylo by hezké, kdyby si Trump něco takovýho uvědomil. Co by to bylo, kdyby někdo dělal to, co dělá on. Ale myslím si, že on pouze se zachmuří a Uršova se srovná.

Nicméně já mám tady u toho takový zvláštní pocit, že ta pointa je úplně někde jinde.

Eh, oni řeknou Trumpovi: Hele, to je s tou Kanadou, to je jenom takový řečičky, a to je prostě jenom takové přátelství a prohloubení. A vždyť bychom vlastně do té Evropské unie chtěli i ty Spojené státy nějak. A budou jim takhle se vlísávat. Eh, najednou se zjistí, že se o tom přidruženém členství mluví celkem běžně.

Stane se to součástí určitého repertoáru, aniž by to kdy bylo nějak etablováno, nějak limitováno, definováno – nic.

Začne se prostě mluvit o přidruženém členství, a nikdo vlastně nebude vědět, o co jde.

A teď ta pointa: >> po této cestě se vydá Ukrajina.

A já si myslím, že v tomhle je ta pointa.

No, tak to je vidíš, to je naprosto skvělé, to, co říkáš. Protože já jsem se zrovna teďka tě chtěla zeptat, že já jsem začala číst takové úplně paralelní zprávy, jakože by se nemuselo zůstat jenom u té Kanady. Už se mluví o Novém Zélandu, už se mluví o Austrálii. A teď se rozšiřují, jak si rozšiřují ty hranice.

Já si myslím, že ano, že tudy asi vede ta cesta.

Nicméně Trump na to reagoval, takže je to naprosto směšné.

Hrozil vysokou mýtnicí a každý, ty jsi si správně všiml, že já jsem se usmívala, když jsem četla obsah a úvod toho, o čem se dneska budeme bavit.

Protože jsem si vybavila Ursulu von der Leyenovou, jak sedí ponížením na golfovém hřišti, hraje si se stovkami miliard eur jako v rámci vyjednávání s Trumpem a vlastně si pak dovolí takovouhletu drzost.

Jo, takže ano, já s tebou souhlasím.

Že tyhle metastáze Evropské unie, jak říkáš, Nový Zéland a tak dál, to jsou jenom takové zastírací manévry, protože oni řeknou: no, tak ne. Ale ten pojem už zůstane zaveden, už se vlastně přestane přemýšlet o tom, jak to vzniklo.

Ona to prostě zavede do agendy řečnické.

A já si myslím, že to je právě to, jak chtějí vpašovat tu Ukrajinu do tohodle rámce a v podstatě by pak vošetili i ty polské zemědělce a tak dál.

Je to jedna věc, nemyslím si, že to má příliš velkou naději na úspěch.

Myslím si, že ty Poláci třeba co do zemědělství zůstanou vůči té Ukrajině velice ostražití.

Jo, ale na druhou stranu, když si vezmeš tu Ukrajinu, celá ta historie jejího zlomu z té neutrální Ukrajiny až do toho roku 2008, kdy vlastně ona porušuje svoji vlastní ústavu a začne mluvit o vstupu do NATO, až v roce 2014, kdy ten neutrální statut vyjme ze své ústavy, tak je to celý založený na korupci.

Předtím se tam rozkrádalo a najednou ze západu dostali nabídku, jak rozkrádat prostě ještě lépe a radostněji.

A v tomhletom si myslím, že ta Ukrajina je kompatibilní s tou největší zloději v evropských dějinách, která stojí na čele Evropské komise.

Takže to je určitá kompatibilita, která by tam byla, ale teda jako v tom skutečně v tom nejhorším, že jo.

Já doufám, že ty jsi neřekl ani tě nemohu pana Farazovala bych řekla, že i ti méně bystřejší nebo línější poslanci Evropského parlamentu a další jako zbystří a okamžitě se proti tomu vymezí a postaví.

Protože já teda musím opravdu doporučit znovu ten článek pana prezidenta Klause, protože ten tam rozebral ten projev absolutně na atomy, protože tam se vůbec neustupuje ani od té politiky, která doteď je a ničí, kompletně ničí celou Evropskou unii.

Ona v podstatě začala jakoby číst od prostřed knihy a ta první polovina jakoby neexistovala, takže to se mi zdálo neuvěřitelné.

Ale budeme to sledovat.

Já ti děkuju, protože zase jsi mi dal do hlavy opravdu velkého brouka, protože si myslím, že ano, že uvažuješ správně.

Můžeme jít dál na další téma.

Půjdeme, dostaneme se na Nordstream, protože teď jsme se konečně posunuli k tomu, že v Německu míří před soud první případ sabotáže plynovodu Nordstream 1 a 2.

V němž je obžalován – a já jsem si vzala brýle, protože musím říct správně to jméno – bývalý ukrajinský důstojník Sergej K.

Podle vyšetřovatelů měl koordinovat tu skupinu, která v září 2022 umístila na potruby výbušniny a v Chorvatsku by byl dokonce zatčen jeden podezřelý.

Takže já se tě chci zeptat, jestli pracující němečtí vyšetřovatelé vychází z verzí, že plán vznikal, protože vyšla také knížka paralelně s tím od novináře Bojana Pančevského, který přímo v té knížce otevírá dosti závažnou věc, že ten apel na to, aby došlo k tomuto teroristickému útoku, vyšel přímo z vysokých státních míst samotné Ukrajiny.

A já se tě chci zeptat, jestli ti Němci vychází částečně z té knížky, nebo jaké mají kromě těch indicií, které jsem řekla, mají jednoho konkrétního člověka, jednoho konkrétního teroristu, kterého našli v Chorvatsku.

Na čem je postaven ten soud, to obvinění?

Eh, to je pro mě docela záhadou, protože jsou tam určité indicie, které ale podle mého soudu nejsou dostatečné, respektive vůbec nevylučují to, že může jít o klamný případ, kdy se vina nebo předhazují jiní viníci, než jsou ti skuteční.

Nicméně já bych tady toho rád využil k tomu, když vezmeme vážně ten soud, že bude probíhat a že bude probíhat z hlediska vyšetřovatelů úspěšně, že budou obžalovaní odsouzeni právě platně, tak to bude znamenat jednu zajímavou skutečnost, protože tam se ukazuje vztah na nejvyšší složky ukrajinského státu.

Otázka je, jestli to povolil Zalužnyj se Zelenským, nebo jenom Zalužnyj.

Já nevím, jestli byl Zelenský vždycky zcela při vědomí při jeho známých úletech, zálibách, závislostech.

Čili tady by v tom rozsudku vlastně zaznělo, že to udělali Ukrajinci se souhlasem ukrajinských státních institucí.

To znamená, že by soudem členské země NATO byla Ukrajina označena za státního teroristu, což by ovšem pak znamenalo, že každý, kdo by od té chvíle, kdy ten rozsudek nabyde právoplatnosti, bude podporovat Ukrajinu, se stával podezřelým ze spáchání trestného činu podpora terorismu nebo financování terorismu.

V tom případě by paní nejvyšší státní zástupkyně měla začít okamžitě konat, nikoli retroaktivně, protože ten rozsudek ještě není právě platný, ale od okamžiku, kdy by ten rozsudek nabyl právoplatnosti a Ukrajina, ty státní orgány Ukrajiny, které by vlastně byly odpovědné za tento teroristický akt, by byla označena prostě za stát podporující terorismus, a jeho podpora by u nás byla trestná.

A to si myslím, že je jeden ze strašně zajímavých možných důsledků tohodle procesu.

Nicméně nejsem si zcela jist, jestli k tomu odsouzení dojde, protože toto by neplatilo jenom pro Českou republiku, to by platilo prostě pro všechny státy, které podporují Ukrajinu, protože by se v hromadném měřítku dopouštěly podpory státního terorismu.

Takže si myslím, že to možná asi tak nedopadne, že to bude takový, půjde do ztracena, protože zcela není vyloučená možnost, že se ti obžalovaní vytasí s naprosto neprůstřelnou obhajobou a budou z toho venku.

Pak by ale nastala ta varianta, že by bylo nutno jít po směrem, který naznačil Seymour Hersh v tom svém článku a kdy ukazoval na speciální služby Spojených států.

Není vyloučeno ani účast Britů a Norů a tak dál.

Čili je strašně zajímavé, že tady se ta věc bude muset nějak rozštípnout, ale v případě, kdy to zůstane na Ukrajině, tam je ještě jeden důležitý důsledek a totiž, že by se pojišťovny, které musí vyplácet prostě velké pojistné plnění, začly léčit na Ukrajině.

To znamená, že by se přidali k těm věřitelům Ukrajiny a zahryzli by si z Ukrajiny prostě další velký žvanec.

Takže ten soud budeme pečlivě sledovat, kam jak se bude vyvíjet, protože tady těch aspektů je strašně moc, ale ta podpora Ukrajiny jako státu podporujícího terorismus, mně přijde jako velice zajímavý možný důsledek.

Já jsem hrozně ráda, že jsi zmínil ty pojišťovny, protože jako tam se u takovýchdle projektů, takových věcí, pojistky musí být strašně vysoké, takže tam jde o obrovské obnosy peněz.

Takže to mě na tom zajímalo.

A taky ještě jednou kratičkou otázku.

Už jsme se bavili několikrát o tom, nakolik se mohou soudy nebo nemohou soudy opírat o zpravodajské služby. Jak jsi řekl, tak jiný systém mají v Americe.

Jak to je, jestli může tento soud čerpat ze zpravodajských služeb, které vlastně k tomu svoje informace dávají taky? Nebo musí být všechno založeno na faktech?

Tak pokud by zpravodajské služby poskytly zdroje informací, tak by to mohlo být soudem využitelno. Ale otázka je, co by ten soud akceptoval – jak se říká v žargonu – jak byly ty informace procesně správně nabrány. Protože to je fakt vždycky velký prostor pro obhajobu, že namítne procesní nesprávnost.

A nevím, jak je to v Německu, ale myslím si, že Němci jsou na to taky dost cimprlich. Ve Spojených státech takhle skončilo spousta procesů jenom pro určité procesní chyby.

Takže tady nevím, nakolik oni byli schopní, nakolik se vůbec opírají o zpravodajské informace. Protože zpravodajské služby v určitém okamžiku mohou nasměrovat orgány, trestněprávní orgány, aby pokračovaly v naznačeném šetření svými procesně udržitelnými způsoby.

Nevím, jaká tam ta důkazní situace je, na čem je vopřená.

Ještě jednu věc bych se tě zeptala. Myslíš si, že na to, čeho jsme teďka svědky, co se začíná dít v Německu – se směrem k Nordstreamu a tomu soudu – může mít vliv to, že se díváme teďka na obrovské úžasné výsledky AfD a Alice Weidle?

Jeden z jejich stěžejních bodů v tom tažení a v jejím programu je, že chce opět obnovit Nordstream.