J. ŠTEFEC: Na skutečnou krizi nejsme připraveni. Co se stane, když vypadne elektřina? I Na verox.cz

[hudba] [hudba] Tak připravenost obyvatelstva je reálně nulová. Pokud by vypadla elektřina, tak dovedete si představit, co by se dělo ve městech. Ne, nešla by voda, nefungovaly by telefony, tam by velmi rychle došla nafta. >> Kdo za to nese zodpovědnost? >> No, jde to jednoznačně za vládou. >> Vláda říkala čtyři roky občanům [hudba] České republiky, že jsme ve válce. Nevznikly krizové plány na školení, zásobování, na systém varování, kryty nebo nic takového nevzniklo? >> No, eh vznikla příručka 72 hodin. Nejsme na to připraveni. Prostě >> analytik Jaroslav Štefec je znovu naším hostem. >> Vítám vás u Aby bylo jasno, milí přátelé. Co se stane, když krize nepřijde za pt let, ale zítra ráno. Když vypadne elektřina, přestanou fungovat některé komunikační sítě, naruší se dodávky léků, pohonných hmot nebo potravin, někdo zaútačí na energetickou dopravní infrastrukturu. V takové chvíli už nestačí strategie, koncepce ani politická prohlášení. V takovou chvíli rozhoduje, co má stát skutečně připraveno. Má dostatečné zásoby? Ví, které objekty musí chránit jako první. Má dost lidí. Ví armáda, policie, hasiči, obce i soukromé firmy, co mají dělat. A může stát vůbec v krizové situaci soukromým firmám nařídit, co od nich potřebuje? Právě tyto otázky otevřel sněmovní seminář o revizi krizové, obranné a související legislativy. Vláda současně připravuje změny zákonů, které mají lépe propojit obranu, krizové řízení, fungování ekonomiky a ochranu obyvatelstva. Analytik Jaroslav Štefec po semináři ocenil zejména vystoupení předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra, ale upozornil také na slabiny v zásobování, fungování armády a vztahu státu se soukromým průmyslem. No a bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec je znovu naším hostem. Dobrý den. >> Dobrý den i vám a divákům, >> pane inženre. Vláda při revizi krizové krizové legislativy říká, že dnešní hrozby už nelze jednoduše dělit na vojenské a civilní a že některá opatření bude potřeba spouštět dřív, než až po vyhlášení stavu ohrožení. Je podle vás toto správný směr? >> No samozřejmě, protože prevence je vždy levnější než odstraňování následků. To ví každý. To ví jak lékaři, vědí to ekonomové a samozřejmě vědí to i šéfové velkých firem i menších firem, že pokud vlastně budou provádět konkrétní činnosti dříve, než nastanou konkrétní hrozby, než se realizují, promítnou do jejich života, tak vždycky to bude levnější. Jaká krize by dnes mohla Českou republiku zasáhnout tak rychle, že by klasické vyhlášení krizového stavu přišlo fakticky pozdě? Tak především by to byla nějaká válka, která by probíhala v naší bezprostřední blízkosti. Nemyslím tím teď konkrétně válku na Ukrajině, ale myslím tím eh buď e občanskou válku, která by vyp, já myslím, že jsme o tom hovořili minule, občanskou válku, která by vypukla v některé ze zemí, kde v současné době eh obyvatelstvo tvořeno, vlastně určitou velmi významnou část obyvatelstva tvoří imigranti, což je třeba Francie nebo země Beneluxu. kde by mohlo dojít k něčemu jako v spouře eh muslimů a nebo naopak ke spouře domácího obyvatelstva proti tam existujícím aktivitám muslimského obyvatelstva, které jsou v těžkém rozporu právě se zájmy těch obyvatel v těchto zemí. Ukazuje se to i v Německu například, ale může to být i skutečný dopad skutečné války, kdyby došlo k nějaké události typu jakému se říká černá labuť. To znamená k nečekanému útoku jedné z válčících zemí na země Severoatlantické aliance nebo k nějaké velké provokaci typu Glivice, kde by vlastně došlo velmi rychlé reakci, na kterou by Česká republika nebyla schopna vůbec reagovat. A může tady dojít k vlastně situaci, která pro mě je naprosto šílená. Kdyby Rusko reagovalo na konkrétní hrozbu, která by vyvrcholila už e reálnou hrozbou války a útoku na ruské území ze strany zemí Evropské unie. Nebudu úmyslně hovořit o NATO. Tak například k jaderné explozi odpálené ve výši zhruba 80 až 90 km jaderná termojaderná zbraň o kapacitě nebo o mocnosti půtuny by v podstatě vyřadila nad 3/činami třemi čvinami Evropy by vyřadila elektroniku kompletně auta, spojovací systémy, telefony, bankovní systémy. eh zlikvidoval by prakticky elektrárny, protože do vysokonapěťového vedení by se vlastně eh dostávaly obrovské toky právě z elektromagnetického impulzu, které by, který by při té explozi vznikl, ale ke škodám na zemi by prakticky nedošlo. Takže i tohle se může stát a na tohle my vůbec nejsme připraveni, jak reagovat. A tole to jsou věci, které je potřeba vnímat jako konkrétní hrozby, na které by se Česká republika jako stát měla připravovat. Takže ano, může dojít k situaci, kdy vlastně vláda nebude absolutně schopná reagovat, kdy nebude schopná reagovat ani celá politická reprezentace a vlastně nebudou schopně reagovat ani lidé, kteří to mají v popisu práce na té úrovni místní, protože jak bude reagovat politická reprezentace, jak bude reagovat parlament, sněmovna a tak dále, to mně osobně je úplně jedno. Klíčové je, jak budou reagovat ti lidé, kteří jsou v bezprostřední blízkosti a mají konkrétní vliv na moje přežití. Starosta, eh, obecní rada, jak to vypadá v místě, jestli jsou tady zásoby potravin, jestli je kde se ukrýt, jakým způsobem bude řešena zdravotní péče, pokud k něčemu takovému dojde. A to mě zajímá jako člověka. Samozřejmě existuje spousta papírů, jak se to má dělat, ale v reálu se to necvičí. Nikdo nemá například představu, jaké jaké a kde jsou zásoby potravin v obcích, ve čtvrtích a podobně. A co by se stalo, kdyby něčemu k něčemu takovému došlo? >> Este začal hned s tou nejvyšší hrozbou, začal jste jadernou zbraní. Nicméně postupně v té odpovědi řekněme zasáhl mnoho složek, na kterém mají občané ve zvyku v okamžiku krize, třeba povodní nebo i covidu, svým způsobem spoléhat. obracejí se na starosty, obracejí se na zdravotnický systém, obracejí se na hasiče. Když byste měli říci některé složky záchranného systému a nebo i některé složky samosprávy, které skutečně vědí, co by měli v okamžiku nejen jaderného útoku, ale útoku třeba i konvenčními zbraněmi v okamžiku, kdy byly vyřazeny, já nevím, elektrárny, kdyby byly byly vyřazeny v uvozovkách jenom telefonní sítě. Kdo vlastně ví konkrétně, co má dělat, v jakém případě? No, [smích] když to řeknu takhle, tak prakticky nikdo. Oni samozřejmě konkrétní složky by v rámci možností, které by jim zbyly po takovýchto akcích, které by konaly svoji povinnost, tak já vyzdvihuji v tomto v tomto směru jednoznačně hasiče, kteří vlastně jsou připraveni zasahovat prakticky neustále a domnívám se, že by zasahovali i v případě, kdy by třeba měli vyřazená vozidla, protože dneska je potřeba si uvědomit jednu zásadní věc. Hasičské vozy, které dneska vidíme běžně při těch zásazích, to jsou jezdící počítače, kde vlastně je centrální řídící jednotka. To nejsou takové ty takové ty pumpovací už dávno, ne? Pumpovací jednotky, ale je tam vlastně řídící počítačová jednotka a termojaderná ten úder, o kterém jsem hovořil, jaderný, by tyto jednotky vyřadil, takže tyto vozidla by tato vozidla by nebyla použitelná. I tohle je třeba zvažovat, když se hovoří o konkrétních rizicích a potenciálních možnostech jejich eliminace a přemýšlet trošku eh dalo by se říct staromilsky v tomto směru. Ne, že bychom zrovna tahali koněmi tyto věci, ale přesto, přese všechno by bylo dobré zvažovat, jestli všechno, úplně všechno v našem životě musí být digitalizováno například. Ano. >> Takže to je tady si myslím, že právě třeba ty hasiči by konali svou povinnost. Asi i ta policie by fungovala. Otázka zní, jak by fungovala armáda, protože já si vážím třeba urč do značné míry si vážím práce těch vojáků, kteří tam jsou, ale nemyslím si, že armáda jako celek je na něco takového připravená a a vůbec na to není připravena personálně. Nedávno jsme měli mobil tady výročí mobilizace v roce 1938. Představte si, že během 24 hodin nastoupilo do zbraně 1,45 milionů chlapů, kteří se přesouvali ze Slovenska v bývalém Československu, ze Slovenska, z celé republiky se dokázali přesunout k té západní hranici a do 28 byli kompletně zaujatý a armáda byla vlastně už 25 byla plně bojeschopná a 28 byla zaujat. a ta veškerá postavení bojová, které ta armáda vlastně měla a ve zbrani bylo 1,4 milionů mužů. Současná armáda České republiky má zhruba s nasazením života, se vším všudy kolem 5 000 bojeschopných a možná 6 000 využitelných lidí pro něco podobného. To znamená, kdyby byl obrovský problém někde, tak ta armáda by v daném momentě nemohla využít více než 5 000 lidí a nebo více než těch 6 000 lidí, ale ty lidi na to nejsou připraveni, nejsou na to vycvičení a nemají na to ani vybavení, aby mohli třeba pomoci, když by byla nějaká konkrétní obrovská katastrofa. Dneska armáda ještě když byly původně v roce 2002, tak armáda dokázala evakuovat obrovské vlastně nádrže s nebezpečnými chemikáliemi z chemiček. Dneska na to ta armáda vybavení nemá. Když byli v roce 2024 původně na Moravě, tak si musela armáda učit, respektive stát si musel půjčit techniku od soukromé společnosti. A problém byl v tom, že oni nedokázali tam ten most prakticky sestavit. Trvalo jim strašně dlouho, než přes tu novou řeku prostřed vesnice dokázali postavit most, tak to trvalo prakticky celý den. A to se jednalo o dvě mostní soupravy, kdy před relativně nedávnou dobou ta armáda dokázala stavět mosty přes celé řeky velmi rychle. Takže tohle ukazuje na bohužel nepřipravenost konkrétních složek, e, které zajišťují bezpečnost státu. A samozřejmě zase připraveno druhých složek, které ale proto v případě, že by došlo k opravdu velkému průšvihu, zase by jim chyběly možná technologie a prostředky, což je samozřejmě na pováženou. Čili eh ten integrovaný systém by byl schopen reagovat nějakým způsobem, ale jenom v rámci možností. A zase by to všechno bylo právě na těch úrovních, dalo by se říct komunik, čili obcí, městských částí a podobně. Já si tady připomenu covid, kdy se vlastně v konečné fázi ukázalo, že jediná pomocná ruka, která tady byla, byla na konci našeho ramene, že se vlastně zabavovaly dodávky roušek a na letišti třeba v Německu pro Českou republiku, kdy docházelo tady k tomu, že my jsme si roušky šily doma sami a nikdo se nezajímal o to, jakým způsobem. Jenom se řeklo, budete se vočkovat. A kdo se nebude očkovat, tak nebude smět do zaměstnání, nebude smět do divadla, nebude smět tam či onám. A ta role státu, ten stát tady selhal v tom neskutečně. A já mám obavy, že stát by opět selhal právě v případě takovýchto katastrof, o kterých jsem mluvil, protože na to není připraven. je plně digitalizován, ale ta plná digitalizace má svoje meze. Přesně ve smyslu toho vtipu, když se dohadují mezi sebou tři velké sociální sítě, která z nich je lepší a když na sebe začnou křičet, tak v rohu stane elektřina a říká:„Pánové, okamžitě přestaňte, jinak vypadnu." Takže to to je to bohužel není vtip, ale realita. Víte, vy jste mluvil o určitém staromilství. Já jsem z generace, kdy jsme ještě ve školách mívali brannou výchovu, kde nás učili naprosto základní věci. Co to je krabička poslední záchrany, nebo že máme mít doma třeba konzervy nebo já nevím co. Lahve, lahve s vodou. Mě by zajímalo, jak je na tom podle vás v tuto chvíli podle vašich poznatků celkově civilní obrana, která dřív prorůstala prorůstala v podstatě od základního školství celou společností. Jak je na tom teďkom připravenost obyvatelstva? >> Tak připravenost obyvatelstva je reálně nulová, protože samozřejmě eh vnímám, že v Německu teď vypukla hysterie. Nakupujte si potraviny trvanlivé. ministr, teď nevím, jestli obrany myslím nebo zahraničí, teď nevím přesně prohlásil, že on má evakuační zavazadlo připravené, ale eh jo a navíc jsem se dozvěděl, že se připravují obrovské evakuační plány pro obyvatelstvo právě toho té oblasti potenciálního válčiště, kde by se mělo přesouvat 7 až 10 milionů lidí mimo toto válčiště. Otázka z nikam, protože zrovna teď nedávno proběhla taková debata mezi tuším Lotyšskem nebo Litvou a Polskem, kdy Poláci se sděšením zjistili, že oni počítají s tím, že by tam přesunuli prakticky milion obyvatel na území Polska, ale s Polskem o tom nikdo nemluvil, což samozřejmě Poláky poněkud eh dalo by se říct nadzvedlo. Takže takovédle plány reálně existují, ale neexistuje v podstatě ucelený plán, který by byl reálně podložený eh na ochranu obyvatel, čili nějaká civilní obrana, kdy eh by každý měl zhruba vědět, že tady někde je nějaký úkryt, kde může odejít v případě problému, že někde bude zřízena nějaká polní nemocnice například, jo, pokud bude nějaká pandemie, že bude vytvořen ten určitý systém zásobování potravinami v případě problému reálného a že bude také v rámci dané komunity vytvořen nějaký systém obrany, protože pokud by vypadla elektřina, tak dovedete si představit, co by se dělo ve městech. Nepůjde voda, pokud by byl obrovský blackout, ne? Nešla by voda, nefungovaly by telefony, tam by velmi rychle došla nafta eh v těch centrálách nebo v těch velkých generátorech, které jsou na nemocnicích a podobně, protože by nefungovala čerpadla, jakmile by došla, jakmile by došla, já nevím, pumpy, nejsem si jist, že mají vlastní čerpadl, vlastní generátory, které by jim umožňovaly fungovat. Možná ano, já to nevím přesně, ale jsem si jist, že takový případ několika denního výpadku na celonárodní úrovni, respektive kdyby vypadla půlka Evropy v Španělsko a Portugalsko minulý rok, kdyby k něčemu takovému došlo, tak já se obávám, že na tohle vůbec nejsme připraveni, protože dám příklad, minimálně každý dům, který je ten takzvaný věžák třeba v jižním městě, tak by měl potenciálně byl být schopen si vybudovat polní latrinu někde velmi rychle, ale o tom nikdo nikdy neslyšel a když tomu když to někomu začnete vykládat, tak se na vás bude koukat jako na blázna. Nejsme na to připraveni prostě. >> A pane inženre, kdo za to nese zodpovědnost? Vy se celý svůj profesní život pohybujete v oblasti bezpečnosti. Máme zde parlament, máme zde ministra obrany, premiéra. Eh, kdo by měl tento systém vybudovat? Jestliže neustále slyšíme, že buď to jsme ve válce, válka se blíží, tak kdo by teď měl opravdu budovat urychleně, alespoň něco základního, aby občané věděli, co dělat v případě opravdu skutečného válečného boje a útoku. >> No, jde to jednoznačně za vládou, protože ta je zodpovědná z vlastně z pozice z ústavní pozice z hlediska ústavy. Ta je zodpovědná za tyto věci. Je to samozřejmě je to dáno zákony o přípravě území republiky k obraně a tak dále. Čili tohle jde za vládou, ale vláda v tomhle směru musí být naprosto nekompromisní a tvrdá. Musí jednoznačně uplatňovat požadavky tohoto zákona, protože ten zákon například stanovuje, že vláda může, respektive orgány samosprávy a tak dále můžou konkrétním firmám zabavit techniku. můžou požadovat například zapůjčení stavební techniky a ta firma s tím nic neudělá. nemůže tam zamknout vrata a říct, my vám to nepůjčíme. Je to dané zákonem a ten člověk, který ale samozřejmě ta samospráva musí mít nástroje k tomu, aby dokázala ten zákonný požadavek vlastně prosadit, protože jestliže tam ostraha zamkne dvůr a řekne žádnej bagr nedostanete, no, tak teoreticky bych s tím jakoby měl možnost něco udělat. Čili povolal například obecní policii a řeknu: „Prodašte ty vrata." Jo. A ten bager prostě si seberu tam, protože tohle už je v rozporu se zákonem a ten, kdo brání právě v realizaci toho zákona, pokud je tam opravdu splněn zákonný požadavek, ta možnost, že todle skutečně můžu udělat, tak musím být schopen to udělat. My jsme v podstatě si úplně zlikvidovali zákonem vlastně eh ty takzvané dobobrany. byly považován byly považovány za nebezpečné, jo, kdy vlastně domobrany můžou sloužit, něco podobného jako domobrany můžou právě sloužit v těch místech, kde kde fungují, tak můžou sloužit jako záloha starosty třeba, protože to jsou lidé, kteří určitým způsobem aspoň něco cvičí a učí se a ve spolupráci třeba s dobrovolnými hasiči můžou tyhle věci dělat, ale ti lidé na to musí být připraveni a musí vědět. co mají dělat a musí tam být někdo, kdo jim přesně řekne, napíše jim směrnice, podle nichž se naučí fungovat, jo. To znamená, musí tohle někdo vytvořit, ale nikdo to momentálně nevytváří. Vláda musí být v tomto směru tvrdá a musí to požadovat po celé struktuře až do na do do úrovně obcí a občanů, aby tyto tyto systémy vznikaly, aby skutečně byl ten stát schopen reagovat. Čili je to odpovědnost vlády a ta vláda musí být tvrdá přesně v tom smyslu, jako například pan Maďar, což je premiér Maďarska, v současné době tvrdě zareagoval na nápad ukrajinské a jedné UK vlastně Ukrft exportu, tuším a eh ukrajinského a maďarské firmy, která se zabývá právě zpracováním ropy a tak dále. zareagoval na jejich nápad, že by Ukrajina měla uložené strategické zásoby ropy na území Maďarska jednoznačným ne. Řekl ne, v Maďarsku to nebude, protože to ohrožuje občany Maďarska. A tohle něco podobného. Přesně v tomhle stylu musí začít vystupovat premiér. Musí říct přátelé, takže na úrovni krajů chci vidět realizovatelné plány pomoci obcím a ty realizovatelné plány v těch obcích, protože nám tady strašně chybí okresy, to si málokdo uvědomuje, protože likvidace okresů souvisela nikoliv s ekonomikou řízení, ale s tím, aby kraje měly možnost víceméně neomezeně rozkrádat prachy. Takže to byl ten základní problém likvivace okresů a dneska se dostáváme do situace, že ty okresy, které byly schopné koordinovat podobné činnosti na menších územích, tak pro ty ta obec kraj je pro obec strašně daleko a ta obec by potřebovala užší koordinaci, což bohužel dneska nefunguje. Takže my tady vlastně potřebujeme něco, co by vznikalo na úrovni určitých skupin obcí, nějaké koordinační rady a právě tady eh obecní policie, eh městské policie, eh nějaké ty domobrany, které by tady byly vytvářeny na přesně definované bázi v soulladu se zákonem, ať už pod úrovn pod hlavičkou ministerstva vnitra nebo ministerstva obrany, tak tady by docházelo ke koordinaci činností a k vytváření podmínek pro to, aby se mohly realizovat přesně ty činnosti, které by pomáhaly občanům v případě reálných problémů. Ale je to problém vlády, která tohle musí jasně definovat a nastavit. >> Vláda říkala čtyři roky občanům České republiky, že jsme ve válce. To byla slova premiéra Fiali. A když vás tak poslouchám, tak rozumím tomu správně, že na jedné straně jsme slyšeli, že jsme ve válce, ale na druhé straně, ačkoliv toto bylo neustále vtloukáno občanům do hlavy, eh nevytvořila, nevznikly krizové plány na školení, zásobování, na systém varování, kryty nebo nic takového nevzniklo. >> No, eh vznikla příručka 72 hodin. Ale vlastně nic dalšího nebylo vytvořeno. V tomto smyslu vznikly možná další hromady papírů, protože se velmi intenzivně platilo různým poradenským různým poradenským eh společnostem bratrsky vázaným na vládnoucí politickou strukturu, které generovaly neuvěřitelné stovy papíru za neuvěřitelné miliony korun prakticky s nulovým obsahem, ale nikdo neřešil vytváření bazet, vytváření logistických řetězců, které by fungovaly v prů v případě nějakého reálného průšvihu. Nikdo neřešil vlastně třeba zvyšování potravinové bezpečnosti. Nikdo neřešil zvyšování energetické bezpečnosti. Jediné, co nám tady nadělovali, tak byly větrníky. A tady ten tlak pořád pokračuje na to, abychom ty větrníky tady zřídili. Ale právě přesně pro případ jaderné války, toto jsou nejvíce napadnutelné a nejvíce zranitelné prvky, které poskytují právě tu energii, kterou potřebujeme k tomu, abychom mohli aspoň trochu fungovat, protože 250 m vysoký větrník, na to nepotřebujete ani příliš velkou rázovou vlnu. Stačí jedna obrovská bouře s tornádem a ty větrníky jdou k zemi. A těch osm 8 000 tun betonu a ocelí, které jsou v zemi a drží je, tak už zůstanou na věty potom. >> Eh, Babišova vláda je sice ú moci zatím jenom 3i čě roku, ale ve vládním prohlášení slibovala posílení civilní obrany a řekněme připravenosti občanů. Mě by zajímalo, jestli jste zaznamenal v tomto ohledu nějaký obrat nebo alespoň posun k lepšímu. >> No, vy jste to zaznamenala. >> Já ne, ale já nejsem bezpečnostní analytik. >> No, já jsem dejme tomu, že ten seminář, který proběhl teď ve sněmovně, eh, je aspoň nějakým krokem, určitým směrem. To znamená, eh, měl by, eh, vnést do mysli konkrétních lidí, kteří se tím zabývají, především politiků. Eh, měl by vnést jakési zárodky myšlenek, že by bylo dobré něco dělat v tomto směru. Ale, eh, jako zatím jsem nějaké zásadní kroky nezaznamenal, i když věřím, že například zásadním krokem v tomto smyslu by bylo definitivní přijetí zákona nebo nového zákona o obecních policiích. Bylo by potřeba skutečně přijmout zákon o agenturách, které provádějí vlastně tu eh ostrahu a podobnou činnost. Tady ten zákon neskutečně chybí a právě tihle lidé jsou třeba klíčoví pro ochranu kritických infrastruktur. Eh, měla by tady být jasně definována povinnost firem spravujících kritické infrastruktury nebo vlastnící, aby ji chránili. Ale tyhle kroky zatím neprobíhají a neproběhly. Samozřejmě mluví se o tom, měla by tady, měly by tady být provedeny kroky směrem vyvázání se z libské burzy. A to lze udělat, protože proč mít drahou energii vázanou na to, že ji kupujeme někde v Německu, když jsme čí čistí vývozci. Takže to jsou věci, které eh bych viděl jako klíčové. Samozřejmě chápu, že takhle rok je na to velmi krátká doba, protože tak jak dlouho ten systém zahníval, tak se říká, tak dlouho by měl být napravován. Ale ukazují zkušenosti historické, že například Československo po druhé světové válce dokázalo velmi rychle vybudovat funkční armádu a a funkční policii, ovšem na rozumných základech a s relativně rozumnými výdaji. Tady tehdy samozřejmě spousta výzbroje a tak dále po druhé světové válce a ale dokážeme to, když je potřeba, tak dokážeme. Ale zatím nevidím nějaké konkrétní dopady v běžném životě občanů, že by se něco takového dělo. Potřebujeme dronovou legislativu jako sůl novou, ale za také nic. A já bych právě tohle jsou věci, které pro normální občany signalizují, že se něco děje. Z médií se nedovím nic takového, protože ta média i kdyby se něco takového dělo, tak o tom nebudu informovat, protože to je pozitivní pro vládu Andreje Babiše. A Andrej Babiš si zatím nedokázal vytvořit svoji novou televizi nebo svoje nové noviny, které by byly vládní, regulérně vládní a informovali o konkrétních krocích, které se dějí a které mají nějaký dopad a apelovali by na občany. Takže to jsou věci, které nevidím prostě zatím. nekončíme právě optimisticky, ale i tak vám děkuji za rozhovor a na shledanou. Na >> shledanou a děkuji za pozvání samozřejmě. [hudba] >> [hudba]