JB: Habsburk, kam se podíváš. Ale česká koruna nepatřila Habsburkům — a nepatří ani prezidentovi.

Letošní výstava českých korunovačních klenotů na Pražském hradě se jmenuje Habsburkové 500. Připomíná 500 let od roku 1526, kdy na Český trůn nastoupil Ferdinand i Habsburský. Jenže právě tady začíná jeden pozoruhodný historický paradox. Svatováclavská koruna, která je srdcem českých korunovačních klenotů, není Habsburská. Karel IV ji nechal vytvořit téměř 200 let před příchodem Habsburků na Český trůn. Habsburskej jsou naopak předměty, které dnes leží vedle ní. Královské žezlo a jablko pocházejí ze 16. století a nechal si je zhotovit právě Ferdinand i a původní gotické šezlo a jablko českých králů, tak ty jsou dnes ve Bídni. Takže co přesně letos pražský hrad připomíná? Habsburky v českých dějinách nebo začíná svatováclavskou korunu vyprávět jako součást habsburského příběhu? Protože přátelé, to jsou dvě velmi rozdílné věci. >> Svatováclavská koruna vznikla ve 14. století a Karel IV jí byl roku 1347 korunován českým králem. [hudba] nebyla vytvořena jako rodový majetek panovníka, ani jako symbol jedné dynastie. Karel IV ji spojil se svatým Václavem a dal jí dokonce relikviářový charakter. Na křížku na jejím vrcholu stojí latinský nápis Zde je trn z koruny Páně. Když roku 1526 nastoupil na český trůn Ferdinand i Habsburský, koruna už téměř dvě století existovala. Ferdinand si nechal vytvořit vlastní renesanční žezlo a jablko a právě tyto předměty později nahradily starší gotické insignie. Dnešní soubor je [hudba] tedy výsledkem několika historických epoch. Koruna Karla IV vedle žezla a jablka Ferdinanda I. To ale z českých korunovačních klenotů nedělá habsburské korunovační klenoty. Habsburkové je používali proto, že se stali českými krály. Svatováclavská [hudba] koruna se nestala Habsburskou proto, že ji nosili Habsburkové a dějiny to ukázaly velmi přesvědčivě. Když Habsburská monarchie v roce 1918 skončila, význam svatováclavské koruny neskončil s ní. >> A právě proto je letošní název výstavy ještě zajímavější v souvislosti s tím, co před několika týdny řekl prezident Petr Pavel. dostal otázku, zda by si dokázal představit Českou republiku jako moderní parlamentní monarchii. Toto odpověděl: >> E, já bych s tím neměl sebemenší problém. Když se podíváme kolem sebe, tak i v Evropě je řada konstitučních monarchií, které fungují velice dobře a tradičně. My jsme tu tradici měli na dlouhodobu přerušenou, ale pokud by to byla vůle vůle lidí a pokud bychom měli přímého následníka, jakože jednoho máme a teď nedávno jsem s ním mluvil, tak proč ne. Český královský institut uvedl, že tím člověkem byl Karel Habsbursko Lotrinský, vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karla i takže si to dejme vedle sebe. Prezident České republiky veřejně mluví o možnosti parlamentní monarchie a o habsburském přímém následníkovi a pražský hrad ve stejném roce vystavuje české korunovační klenoty pod názvem Habsburkové 500. Právě proto stojí za to připomenout, co se svatováclavskou korunou stalo poté, co Habsburgové českému státu vládnout přestali. Po vzniku Československa v roce 1918 nová republika korunovační klenoty neodmítla jako nepotřebný pozůstatek monarchie. Přijala je jako historické dědictví českého státu. Tomáš Garig Masarik přitom dbal na odstup mezi korunovační tradicí a prezidentským úřadem. Když byly klenoty vystaveny v katedrále, navštívil je soukromě. Svatováclavská koruna pak prošla dalšími režimy, které si české dějiny vykládaly každý po svém. Za nacistické okupace navštívil korunní komoru Reinhard Heidrich. Komunistický režim se naopak snažil potlačit náboženský rozměr klenotů a představovat je především jako kulturně historické předměty. A v roce [hudba] 1968 po okupaci vojsky varšavské smlouvy získalo jejich vystavení mimořádnou sílu právě jako připomínka historické kontinuity českého státu. To je na svatováclavské koruně podstatné. Jednotlivé režimy se měnily, dynastie mizely. Politické výklady přicházely a odcházely, koruna je všechny přežila. >> A proto je potřeba letošní Habsburkové 500 číst přesně. Habsburkové do českých dějin patří. Ferdinandovo žezlo a jablko jsou dokonce součástí dnešních korunovačních klenotů. Ale svatováclavská koruna není symbolem Habsburků. Habsburgové byli jednou z dynastií, která ji používala. Koruna byla před nimi a zůstala po nich. A právě v roce, kdy prezident republiky veřejně mluví o parlamentní monarchii a o habsburském následníkovi, je ten rozdíl zásadní, protože historickou posloupnost lze převrátit jedinou nenápadnou změnou. Správně zní Habsburkové jsou součástí příběhu Svatováclavské koruny. Obráceně by to znělo: "Svatováclavská koruna je součástí příběhu Habsburků a to už by byl úplně jiný příběh." Česká republika zdědila korunu, která přežila Lucemburky, Jagelonce, Habsburky, monarchii, nacistickou okupaci i komunistický režim. A právě proto by se neměla stát kvůli sou politických představ člověka, který právě sídlí na Pražském hradě. Habsburkové jsou jedna kapitola českých dějin. Svatováclavská koruna je přežila a stejně jako nepatřila Habsburkům, nepatří ani prezidentovi, který dnes uvažuje o jejich návratu na Český trůn. Ah.