Je ohroženo právo shromažďovací? Kulatý stůl ÚPV, kompletní záznam 10. 11. 2026
Je ohroženo právo shromažďovací? Kulatý stůl ÚPV, kompletní záznam 10. 11. 2026
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já vás zdravím z akce, kterou zaštítil Ústavně právní výbor. Jsem moc rád za to, že jste dorazili. Koukám z okna, možná, že někteří stihli zaparkovat a už odparkovali. Možná, že někteří třeba ještě parkují. Takže eh je musíme omluvit na cestě k nám. Někteří už se teda i omlouvali a asi jste si všimli, že do toho ještě řešíme i otázku eh zvuku. Takže eh dobré je, že teda eh už tady mnozí z vás, kteří si přichystali nějaké úvodní slovo, jsou. E, my jsme to chtěli zahájit vlastně v návaznosti na to, co bylo i předesláno na té pozvánce, e, kdy, eh, jsou nejrůznější pochody, průvody, shromáždění, akce, vyjadřování názoru, e, které třeba rezonují nebo i mediálně jsou potom sledovanější. A jeden takový eh pochod tedy proběhl eh pochod za život a tam samozřejmě je to takový učebnicový příklad toho, o čem se dneska můžeme bavit a jak můžeme nahlížet vlastně na výkon toho, co v roce 1990, když se schvalovaly takové ty základní zákony, které zprostředkovávaly výkon nejrůznějších ústavou chráněných práv jako třeba zákon petiční nebo zákon o shromažďování, tak možná, že v těch 90. letech si třeba úplně ehějte. >> Tak výborně, zvuk nám jde. Toho jste si jistě taky všimli. A tím pádem vlastně, když tady máme eh už nachystaný ten zvuk, tak vy už jste si toho všimli, že to je teda zajímavé, jak probíhá pochod pro život i i zvukově a s tím zvukem to teďka bude mít v celé své plné kráse v uvozovkách. Já to tady nechci zlehčovat, protože si myslím, že každý z vás potom e to video uvidí a určitě bude z toho mít nějaké emoce. A naším cílem dneska není ani jako definitivně odpovědět na to, jestli e máme nějak měnit a jak e zásadně zákon o právu shromažďovacím, ale třeba takové návrhy vzniknou, vyplynou, budou reakcí na to, co tady u tohoto stolu zazní. A možná, že by to ani nemuselo být od věci, protože přeci jenom zákony, které vznikly před 36 lety, možná eh by se mohly nějak reflektovat v těch eh situacích, které známe z toho času nedávnějšího. Takže já teda ještě jednou teď děkuji všem, co tady jste, ať už teda z řad veřejnosti, že jste e přišli se zapojit a vyslechnout si tu diskuzi. Primárně samozřejmě děkuji všem eh zákonodharcům i všem hostům za to, že dneska mezi nás dorazili. Mám zprávy, že ten stůl se ještě trochu více bude zaplňovat, že někteří jsou na cestě. Někteří a to třeba konkrétně Taťána Malá se teda omluvili, že dnešní program jim neumožňuje, aby se tu účastnili, tak tam měla mít řekněme takové to zásadní základní první slovo. Eh, protože je tedy zmocněnkyní vlády pro lidská práva a výkon práva shromažďovacího se výkonu a ochrany lidských práv a svobod, svobody projevu, svobody shromážďování určitě dotýká. A já bych teda na úvod dal slovo zástupci organizace, která pochod pro život pořádá, protože si myslím, že kdyby nebylo hnutí pro život, tak bychom vlastně dneska tady tyto záběry a tyto materiály a eh tady tu diskuzi možná úplně nevedli. Eh, protože myslím, že takových pochodů, které vyvolávají takové i protireakce a protizromáždění a a nějaké spontánní či méně spontánní aktivity, které se snaží narušovat, není tolik. Možná v České republice je to řekněme opravdu nejsilnější jaksi z těch posledních let nejsilnější snaha nějak e narušovat právo shromažďovací a dávat ho do střetu s nějakými jinými shromážděními. Nepochybně se to ale týká všech shromáždění a myslím si, že i třeba v rámci volební kampaně na Mátkovu, když koalice spolu zahajovala kampaň, tak také při tomto meetingu se tam objevily jaksi hlasití protidemonstranti, kteří to narušovali a zase mělo to jinou povahu, nebyl to pochod, byla to stacionární akce, ale i třeba ta zvuková hluková snaha e nějak narušit, přerušit. To shromáždění je určitě něčím, co nakonec tady bude zmiňováno. Takže poprosím teda pana Ucháče, jestli by nám něco řekl předtím, než si pustíme ty záběry a těmi bych tak nějak tu diskuzi odstartoval a pak bych požádal zde přítomné zákonodárce, aby svým příspěvkem tu diskuzi otevřeli. >> Tak vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, eh děkuji za vaši ochotu se vůbec této problematice věnovat svobody slova shromažďování. Eh, jak bylo řečeno, jmenuji se Radim Ucháč a organizuji e pochod pro život. Jeho cílem je vyjádřit společenskou podporu e ženám a jejich rodinám, když čekají nečekané dítě. 15 000 žen jí ročně nenachází. To je ta hlavní motivace. V roce 2025 bylo několik tisíc účastníků pochodu pro život, převážně rodin s dětmi zablokováno a radikálními skupinami dvě hodiny zastrašováno. E letos bylo na pochodu pro život nasazeno 901 policistů. Místo shromáždění bylo hermeticky uzavřeno před veřejností. tisíce účastníků museli procházet prokázat mimořádnou osobní odvahu a mnozí nám napsali, že se prostě bojí přijet do Prahy. Eh, Ústavní soud v souvislosti s rokem 25 dospěla k závěru, že policie nepochybila a že vina rodičů, že berou děti na veřejná shromáždění. nevoláme po důraznějším policejním zásahu. Nám jako opravdu nechceme. Ale na druhou stranu nás velmi znepokojuje tolerance protiprávního jednání. Cestovek radikálů, kteří neuposlechli pokynu policie. Bylo udělo, bylo uděleno pouhých pět pokut, což nutně vytváří pocit beztrestnosti a rok od roku vzrůstá agresivita. Je pro mě otázka, jestli je normální, aby rodiny s dětmi musely se obávat účastní veřejného shromáždění. Řešení jsou různá. Můžeme třeba omezit shromažďovací právo pouze od 15 let. Můžeme dát policii jiné nástroje. Nevím. Jo, ale o tom, myslím si, slibuje si tuto diskuzi a věřím, že najdete způsob, jak vlastně tu situaci vyřešit, abychom se narostali do toho, co vidíme na západ od našich hranic. Eh, tyto záběry jsou ze spisového materiálu, který dneska vlastně běží zase z roku 2026 a ilustrují v podstatě takové ty hlavní excesy. Děkuji. A to jsou moje děti jenom tady, ty vole. A připomínám fyzicky pořadá. Každá děloha obejte se bez boha. >> Každá děloha obejde se bez boha. >> Tady jdeme doprava. Přijemo šestě. Pašistě neprojdou, neprojdou neprojdou neprojdou. Tady děj píčoviny. My půjdeme rovně. Jožte vážně se kryje? Je to policie. Pro život. Fšisti nás zavřenou. Není možný projít. Jo, >> ale ale já si potřebuju vzít prášky. >> 10 stahujeme vpravo. >> 10 stahujeme vpravo. >> Perimetr. Perimetr. >> Vydržil. >> Zůstaly tam rodiny s dětma. Proč necháváte? Vyžte chvilku. Moc nahušený. >> Pojďte, pojďte, pojďte, pojďte, pojďte, pojďte, pojďte. >> Tak pojďte, pojďte. >> Poslední, >> dobrý, poslední, >> poslední. Ne, přě. Pojďte, pojďte, pojďte. Jo, poslední, poslední za krok. Pojďte uhni, uhni. Jo, pojďte, pojďte, pojďte. Se ptám. >> Tak už tam nepusťte nikoho prostě. >> Takže na Václavách nikoho nepřekli hermeticky uzavří Václavák, tak to tam uzavřete. Nazdar. Jasně, já jsem dobrovolníčka na tom pochodě. Můžem? >> Ne, já vás prostě mám mám rozkaz, že nikoho nepouštět. >> Nemůžeme vás pustit. >> Proč ne? Bráníte se tam dostat? To nechápu. Máte bránit těm, co to narušují? Ne, >> my bráníme všecky strany. Paní, >> budete teda na místě? Jste podporovatelé potratu nebo rodiny nebo čeho? >> A tak myslíš, že do toho vám asi nic není, ne? No je, protože podle toho vás tam pustím. Takže zatím to vypadá, že nejste podporovatelé toho svolavatele tak naanou. >> Ale mě to zajímá, co se tam děje. Přece mě nemůžete bránit. >> Organizačně to tady se snažíme, aby to fungovalo. Takže >> právo shromažďovací. Já teda jenom na kolo, jo, ale právo shromažďovací přece. >> Stojíme, držíme místo, s nikým nemluvíme. Hotovo. >> Ale my tady máme takového chytrýho pána. >> Jo. Ano, to je jedno. Nereaguj, neodpovídej. Úplně jsem vypil mozek a jenom jsem tam stál a mi tamčel, vole, tím >> a to my máme ještě tohle, jakože tohle je na >> Přestavila jenom tak bez toho, ty vole, tak mě jebne. >> Však to je protihluková šiltovka. přehradit a budeme je vytlačovat ven. Posílejte je ven na hlavu, klucky. Jo. Indská vodičková, tam je tlačíme se na stejnou otázku práci >> nejvíce na blbě. >> Řekl nezajišťovat. >> Dobrý. Kolik jich tam bylo? Tak >> tři, čtyři. Možná jako fakt docela plný to měli jako možná je víc. Ono to fakt zkreslo jako ono je to velká plocha. Vžycky tole tolecto je vždycky ta chvíle, kdy si říkám, že vole tady vlastně nechci bejt úte až sem >> tady, vole, privilegovaná skupina lidí si může porušovat zákon, jak chce, vole, a >> to úplně kčdej rok stejný. Každej rok stejný, ty vole. Někdo tam chodil. Děkujeme za za ucházku. Musím teda říct, že eh při některých těch záběrech si člověk říká, jestli by jestli by tam chtěl být přítomen. A myslím si, že i ten i ten název dnešní celé akce eh je rámovaný tak, že svoboda slova a svoboda shromažďovací by tu měla být právě i pro ty zranitelné skupiny. A teď už je otázkou, jak jsme či nejsme schopni to zajistit. Ale v té pozici zranitelné skupiny nakonec mohou být všechny strany e části politického spektra. Takže věřím tomu, že ten cíl zajistit těm zranitelným skupinám možnost vykonávat svoje práva máme všichni společný. E tak jak byli avizováni poslanci na pozvánce, první, koho tady můžu požádat o jeho úvodní slovo, e, je Karel Hás, který má dokonce přichystanou prezentaci a já si myslím, že se nám to všechno rychle podařilo zprovoznit s tím, že pan Ucháč už si vypnul mikrofon a já můžu teda eh panu poslanci Hásovi předat slovo. >> Eh, děkuju mnohokrát za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme se s panem řídícím dneska, s panem místopředsedou domluvili, že se všichni nějak musíme vejít. Je to logický zhruba do 10 minut, tak vás možná překvapuju, že mám prezentaci, ale já si vždycky myslím, že jak pro účastníky jakéhokoli kulatého stolu je ta prezentace dobrá v tom, že ty věci, které se snažím říkat tak, aby dolehly samozřejmě do vašich uší, tak abyste je i viděli před sebou. Já tu prezentaci pak rád dám eh panu místopředsedovi k dispozici a pokud jste tady nechali kontakt, tak ji dostanete. Ode mě jako od právníka asi nebude překvapením, že jsem se pokusil na to téma, které eh pan místopředsel Vondráček dneska dal a vetknul do jádra toho kulatého stolu, to znamená ústavní ochrana. A já dokonce jsem se víc než na svobodu Slovací e cíl na svobodu shromažďovací. Myslím si, že i ten úvod víc vypovídá o svobodě shromažďovací než o svobodě slova a o zranitelných skupinách. Tak přesně na to jsem se pokusil právně zaměřit a vidíte, že už začínám, snažím se neplavat po povrchu, ale jít hned k jádru věci. Jestli veto ulice, takzvaně veto ulice, vidíte, že to je v uvozovkách, je tím, kdo má rozhodovat o tom, zda nějaký předem ohlášený v souladu s obecně závaznými právními předpisy výkon práva shromažďovacího, lidově řečeno, nějaký pochod, který je i oznámen po nějaké trase, tak jestli dojde nebo nedojde do svého cíle. Uvidíte, že si myslím, že Veto ulice o tom rozhodovat nemá. A dokonce snad věřím, že těmi následujícími je tam jenom sedm obsahových slajdů, uvidíte, že eh to máme právně rozhodnutý. Ještě ne, ještě ne. >> Tak >> ještě poprosím profíka, jestli možná Honzo, jestli budeš přepínat tím pádem. >> Moc moc děkuju. A nebo hele to, já se klidně přiznám, že já jsem technický antitalent. Takže klíčová otázka podle mě dnešního kolatého stolu, klíčová otázka tady toho tématu je, kdo smí rozhodnout, zda pokojné shromáždění dojde do cíle. Je to slovatel, je to úřad eh státní správy, je to policie České republiky, nebo je ten, kdo vytvoří fyzicky nějakou překážku e v ulicích tomu právu shromažďovacímu? Můžeme jít dál, ale tohle je ta klíčová otázka. eh výkop e té mé prezentace a je to vlastně i závěr vyplývající za chviličku z těch soudních rozhodnutí a já jdu primárně po evropských soudních rozhodnutí, ale ono z těch evropských soudních rozhodnutí všechna byla replikována do indikatury českých vysokých soudů, ať ústavního nebo nejvyššího správního. Tak prosím vás, ochrana shromáždění je obsahově slepá. To znamená, já to řeknu úplně na placato. Já tady nehovořím pro podpůrce potratů nebo pro odporovatele potratů. Já tady nehovořím pro prák Pra nebo proti Prák Pra. A já věřím, že kdo z nás je demokrat a kdo z nás je třeba i demokratický právník, tak musí mít tu tučnou první větu vždycky na mysli. Ochrana shromáždění je obsahově slepá. Za chvilku vidíte, že já jsem z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vybral právě dvě protichůdná rozhodnutí. Teď myslím v politicky protichůdných věcech, abych ukázal, že ta ochrana sečí každému. Stejné pravidlo, a my tady řešíme Prahu, ale ty případy jsou vlastně staré už téměř 40 let. Stejné pravidlo, které platí v Praze a platilo v Praze, tak platí v zásadě od roku 80, respektive 82 z Rakouska. Tam byly dva pochody, které se dostaly k Evropskému soudu pro lidská práva. A od té doby se vlastně v Evropě, v civilizované Evropě zdůrazňuju nejen v Evropské unii, protože ta rozhodnutí, o kterých budu mluvit, jsou rozhodnutí SLP, nikoli SDE, tak v zásadě eh platí pro všechny strany Evropské úluvy o lidských právech, pro které jsou závazná rozhodnutí SLP, tak vlastně ten pozitivní závazek státu, za chvilku si ho řekneme, tak vyplývá poprvé z toho případu rakoští lékaři pro život eh proti Rakousku. hned hned na něj kliknu a od té doby se vlastně formuje ten pozitivní závazek státu. Podle mě celkem rozumně nastavený, jak má stát přistupovat ke shromážděním, ke jejich narušení, k zajištění jejich výsledků. Důležitá věc, vidím a my jsme se kratince bavili s panem policejním prezidentem, stát určitě určitě nezaručuje výsledek. To se prostě v tom živém světě, v tom turbulentním světě zaručit nedá a nepožaduje to ani SLP. Ale to, co SLP formuloval jako pozitivní závazek státu, že stát v zásadě musí nasadit té okolnosti a všem informacím, kterými disponuje, zdůrazňujou informacemi, kterými disponuje, třeba i o ohlášených protiakcích, tak musí nasadit prostředky plánované dopředu. Vlastně SLP říká: „Státe, ty nesmíš improvizovat. Máš nějaké informace, tak s nimi pracuj, aby si zaručil právo shromažďovací eh rozumnými přiměřenými nástroji. A poslední věc, já jsem se opravdu nechtěl vyhnout té druhé e tomu druhému řádku pozvánky, to znamená zranitelné zranitelní účastníci. Tak zranitelnost účastníků zvyšuje laďku ochrany těch shromáždění. nesnižuje, nezvyšuje třeba laďku tolerance proti násilí nebo proti zastrašování, ale zvyšuje naopak laďku ochrany, pokud se jedná o zranitelné skupiny. Můžeme dál. Tohle je ten nosný případ. Eh, Salzburg, jak říkám, ono už se to odehrálo v menším měřítku, takže většina lidí, která se pojevuje v oblasti prá shromažďovacího, tak spíš zná ten případ Salzburg, eh, eh, lékaři pro život. Eh, to číslo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva tam máte a tam vlastně začíná ten pozitivní závazek státu. A ten pozitivní závazek, vidíte, že je kumulativní a skládá se ze dvou druhů opatření. Přiměřená, to znamená vždycky hlídat a balancovat tu laďku a vhodná, to je spíš na ten cíl a na ten účel. To znamená spíš řekněme organizačně technické věci, aby se dosáhlo toho cíle ochrany shromažďovacího práva vykonáno v soulladu se zákonem. A vidíte, znova opakuju to, co jsem měl v údu, jde o závazek prostředků, nikoli o závazek státu k tomu, že skutečně každé shromáždění dopadne pozitivně. To v turbulentní době nepožaduje ani SLP. Ale vidíte, já jsem tam popsal kratince i ten ty skutkové okolnosti případů. Přesně byli tam kontrademonstranti už tehdy, jenom samozřejmě před 40 lety ten svět byl jinej, byly jiné nástroje a tak dále, ale v zásadě ten průběh byl velmi podobný. pokřikování. Tehdy tam bylo dokonce házení eh potravin, e snaha tu akci opravdu fyzicky zastavit. Takže myslím si, že ten případ Salzburg je vlastně velmi povídající pro řeknu to, co jsme tady viděli předtím z Prahy. E jdeme dál. Pokračujeme. Případ Dbelisi 2012 se mi bral kvůli tomu, abych v kontrapunktu se stal sburkem 82, ukázal to, že chceme-li být férový, tak opravdu ochrana, politická ochrana a pak i ochrana prostředky státu, to znamená prostředky v našem případě prostředky police České republiky, nezná barvu politického názoru. Případ Belisy byl úplně opačný než v Rakousku lékaři pro život. Případ Dbilisi byl případ zase skutku tam popisuju, kdy velmi malá skupina, dovedete si asi představit Gruzii, v roce 2012, tak velmi malá skupina aktivních lidí, oni to byly dva rozsudky SLP, pak ještě na to navazoval jeden rozsudek, tak velmi malá skupina nízkých desítek vlastně demonstrantů protestovala v gruzinském hlavním městě proti homofobii. To znamená, vidíte, že to je politicky úplně jiná, řeknu, názorová strana spektra. A tam došlo ani ne tak jako k fyzickému zabránění nebo k nějakým výrazným politickým projům nesouhlasů, ale tam došlo k tomu, že několikanásobná přesila v tom rozsudku jsou ty skutkové okolnosti poměrně dobře popsány. Tak několikanásobná opravdu jako řádově ne o 10 %, ale o stovky % přesila lidí, které kteří nesouhlasili s tím, co projevovali ti demonstranti protestující proti homofobii, tak je vlastně napadla. Byly tam opravdu výhrušky nepokrytým násilím, výhrušky smrtí a tak dále. A vlastně ta policie tu situaci v tom Bisi v roce 2012 vůbec nezvládla. Eh, tady z toho vyplývá pak taková jako ne teorie, ale vlastně praktická rada toho preventivního a primárního e té primární role policie, kdy z nějaké sekundární reaktivní ochrany se to opravdu přesouvá, proto jsem to zmínil v tom úvodu, že policie České republiky musí, převeduli tento rozsudek SLP do naší praxe, tak musí pracovat se všemi informacemi. Eh, ta citace úřady věděly nebo měli vědět, jo, tak to je ta preventivní funkce pracovat s informacemi. Eh, Bisy 2012, vidíte, jedno eh lékaři pro život, druzí eh demonstrant nebo protest proti homofobii. Jestli můžeme dál. Tolik dva klíčové rozsudky. Já jsem se je pokusil a věřím, já jsem raději zašel za panem policejním prezidentem a vidíte, že ta stránka je vlastně formulovaná. Já myslím, že to je ode mě nošení dříví do lesa, protože on to moc dobře ví a ty zkušenosti má ohromné. Tak já jsem se to pro ostatní, pro vás, pro všechny, není tady jenom pan policejní prezident, tak jsem se pokusil z těch rozsudků dvou, které jsem zmínil a ono jich je víc, ale tyhle dva jsou nosné, tak jsem se pokusil vyseparovat 5P, jak by měly vlastně orgány police České republiky postupovat postupovat tak, aby naplnili tu dikci toho, co SLP už téměř 40 let chce, říká a chce po státech Evropské úmluvy předvídat. To je znova to, co opakuju. Pracovat s informacemi dopředu, pracovat s nimi preventivně, nikoli pouze reaktivně. Eh, plánovat, to znamená logistiku, trasa, konkrétní místa, úzká místa, místa vhodná pro vytvoření nějaké fyzické překážky, ať už ta bariéra tomu pochodu a tomu shromáždění je tvořena lidmi, předměty, materiálem a tak dále. Eh, to zdůrazňoval v loňském roce i veřejný ochránce práv ve své velmi dobré správě. Kdo se chcete podívat pak na českou dikaturu, tak on jí tam veřejný ochránce práv velmi dobře shrnul. To znamená plánovat, komunikovat, promlouvat. Já jsem hledal 5P, tak jsem slovo komunikovat nazval promlouvat. Nechtěl jsem tam dát povídat si, ale vlastně se všemi aktéry. Teďka e snad jasné a stručné prostorově oddělit, ale prostorově oddělit tak, ať zůstane ta možnost e vyjadřování názorů. To dokonce zase z obou těch rozhodnutí vyplývá, že fyzické oddělení nemá zabránit v demokratické zemi eh kontrapunkci politicky vyjadřovaných názorů. A pokud ale dojde k naplnění předpokladů, ať už ze zákona o policii České republiky, ať už z trestního zákonníku, ať už z přestupkového práva, protože i tam je pak samozřejmě povinnost zákroku, tak pokud dojde k situaci, která vyjaduje zákrok, tak vlastně postihnout a prošetřit účinně, rychle a tak dále. Eh, oporu v Českém právním řádu ta klíčová ustanovení, eh, jsem vám tam vypsal. Já tady zdůrazňuju ten kontext paragraf 11 B. Jak znáte zákon o polici České republiky a já se naposled vracím té preventivnosti k tomu předvídat, tak víte, že vlastně pochybením policie České republiky, já myslím, že nastává v minimum množství případů a neříkám to teď nějak negativně, je vlastně i neprovedení zákroku tam, kde měl být, s ohledem na ty informace, kterými disponujete. Nikdy to nesmí být posuzováno. Teď zdůrazňuju, eh v takové té roli kapitána po bitvě. To jako nemůžeme se na to koukat my zpětně, ale 11b. Pokud police České republiky má a disponuje informacemi k tomu, že nějaký zákrok má být proveden, tak i neprovedení toho odpovídajícího zákroku je vlastně pochybením a je v rozpodu s paragrafem 11 písmeno B zákona o polici České republiky. Blížím se ke konci. Poprosím další slaj. Žebřík testu. Pak už tam bude jenom ten poslední snímek ke zranitelným skupinám. Pro mě možná nejcitlivější a možná taky nejdůležitější. Eh, tady jsem se vám pokusil zase na základě tak jako předchozí slajdy praktický pro polici České republiky, respektive pro státní instituce nebo pro státní moc, tak tady jsem se snažil pro nás, pro všechny a teď řeknu i pro ty z vás, kdo organizujete pochody, organizujete výkon práva shromažďovacího prosvovatele, nastavit vlastně takový žebřík toho, eh, jak bysme se všichni měli při výkonu práva shromažďovacího chovat. Tohle je spíš pro nás, pro lidi, pro občany, pro ty, kdo se pohybuje na té straně shromáždění, nikoli pro státní moc, primárně pro polici České republiky. Určitě. A proto eh vidíte, že to všechno souvisí se vším. Proto fyzické oddělení u u policie neznamená oddělení těch těch demokratických nesouhlasných nebo protichudních názorů. Chráněny nesouhlas, písko, transparenty, pokřik a tak dále. To všechno je chráněno. Tam máte i odolávku na Český ústavní soud. E, ty projevy, které zraňuj, šakují nebo znepokojují. Jenom k tomu řeknu tu jednu nianci pro zranitelné skupiny, primárně pro děti. Ta bude hned na dalším slajdu případ chrastava. Ale jinak opravdu politické provy, které nepředůstají v násilí, v nenávist, ve výhrušky a tak dále, tak jsou chráněné, jo. Takže respektujme je, ať stojíme na jakékoli straně výkonu práva shromažďovacého. Shromažďovacího. Fyzické bránění a ty blokády, ty jsou hrozně hraniční. Ty jsou vlastně nejhraničnější situací. E, v tuto chvilku já kdybych si měl dosavadníkru SLP a zdůraznuju, nejsou to ty jenom dva nosné případy jako nějak zobecnit, tak já si myslím, že ta fyzická blokáda je v tuto chvilku spíše, teď to zní hloupě, jako ne v soulladu se SLP, ale je těsně před tou hranicí jako dovolenosti, nedovoleností, ale těsně před tou hranicí. Eh, zastrašování už je eh vlastně totálně v rozporu s Evropskou úmluvou. To je ten případ by 2012, kdy už to prostě přesila, obklíčení, výhrušky smrtí, výhrušky násilím i už dílčí použití násilí mezi jednotlivými kontaktními osobami na krajích těch dvou znepřátelených táborů. No a nenávist, ta už je úplně v rozporu i bez SLP, s českým právním řádem, i kdyby žádný Evropský svoud pro lidická práva nebyl a kdybychom nebyli smůní stranou SLP. V tom testu, prosím vás, všichni vyhodnocujte kontext, informace, mluvčí úmysly, obsah, dosahy, pravděpodobnost vzniku, újmy, logistiku a tak dále a tak dále. Tak poslední věcný snímek poprosím a to jsou ty zranitelné skupiny. Já jsem vybral jednu zranitelnou skupinu, protože jsme na ní ten český případ měli a týká se zase otázky souhlasu nebo nesouhlasu s nastavením potratového zákonodářství, že to takhle řeknu. Chrastava 2014. eh odolávku na Ústavní soud tam máte a eh kdo znáte to rozhodnutí Ústavního soudu, tak víte, že rozlišilo mezi dětmi, protože děti požívají v Českém právním řádu a průřezově v civilním právu, e soukromém, v trestním právu a tak dále, tak požívají zvýšené ochrany. A tehdy se tam jednalo o opravdu drastický projevení názoru proti potratům, to znamená pro život, zase chci mluvit vyváženě. Byly to poměrně vizuálně jako drsné banery a byly ve vzdálenosti několika desítek metrů od školy. A tam to bylo shledáno, že tady převážela ochrana dětí, mimo jiné výchovné působení na děti. E, když jsem mluvil o civilním právu, tak výhradní právo rodičů na výchovu dětí, eh, a tak dále. Takže eh tohle eh je případ, který vyplývá primárně z českého právního řádu a ukazuje na to, když jsem v úvodu eh zmiňoval v těch třech závěrech, že zranitelné skupiny, pokud se stanou a tady vlastně se ty děti nestaly aktéry toho toho projevu, ale jenom to, že to bylo v blízkosti několika desítek metrů od školy, tak vlastně ty děti byly vtaženy do něčeho do něčeho s ohledem na všechny ty právní aspekty, ať už se neopaku, které jsem zmínil, tak do čeho vtaženy být neměli. Takže jenom uzavírám zranitelnost té cílové skupiny. Já si myslím, že ty děti bychom měli mít všichni na prvním místě, tak zvyšuje laďku ochrany, nikoli laďku tolerance k jakýmkoli negativním projevům. Nemluvím vůbec o násilí, ale tady se vlastně jednalo o negativní projev, kdy ten obsah už byl přes čáru eh toho, jak bychom na děti, kdokoli z nás, ať máme jakýkoli politický názor, měli působit. Za mě vše. Omlouvám se, že jsem to vzal takhlet světem. Eh, kontakty na mě máte. Já se snažím bejt v zastižení a poprosím pak, kdo budete chtít prezentaci, tak určitě přes eh pana místopředsedu je k dispozici, jinak bych ji tady neprezentoval. Děkuju moc. Moc děkujeme, pane místopředsedo. Jako dalšímu bych teď předal slovo panu poslancnému, se kterým se scházíme nikoliv na ústavněprávním výboru, ale v rámci stálé komise pro ústavu a jsem rád, že dneska dorazil a něco k tématu nám poví. Děkuju za slovo. Pane předsedo. Vážení hosté, dámy a pánové. Děkuju za to pozvání. Těžce se mě teď navazuje po excelentní prezentaci e úctyhodného kolegy Karla Háse. Eh nicméně ústavně právním výboru, já jsem asi 1 a pů volebního období eh také působil a ale nejsem právník samozřejmě a tak si dovolím tady pár poznámek. Prezentaci nemám. Eh, s panem předsedou jsme byl něluvené na krátkém komentáři, tak to berte spíš jako komentář nebo několik poznámek eh k té možná navazující debatě a diskuzi. Já děkuju za to téma, eh, že se dostalo i sem na půlposlanecké sněmovny, protože, eh, myslím, že je na výsost významné a důležité nakonec svoboda eh projevu a svoboda shromažďování, které jsou úzce spjaty, vlastně shromážděním se fakticky eh naplňuje nebo vykonává kolektivní svoboda projevu, eh tak víme i z historie, že jsou velmi důležitá. Mimochodem shromažďovací zákon byl jeden z prvních zákonů svobodného státu. už to jenom ukazuje na tu důležitost a význam eh svobody svobody shromažďování. Eh první poznámka, kterou eh kterou zde mám, eh říká, že vlastně tu svobodu shromažďování a svobodu projevu bychom měli asi vždy poměřovat i eh právy eh našich oponentů nebo také těmi názory, které se nám nelíbí. Dokonce možná názory, které nás mohou šokovat. eh, které mohou některé skupiny dráždit a měli bychom se na to dívat nikoli subjektivně, ať už příkladem které situace, byť je to důležité, jak tady teďka kolega Hás zmínil eh judikaturu a ty případy e v rámci Evropského soudu pro lidská práva, tak ale i u nás z České republiky. Eh, co je mimochodem taky eh možná dobré připomenout, že shromáždění se u nás nepovoluje. Právě proto je to základní lidské právo. lze ho v nějakých velmi omezených případech zakázat, eh, ale e vždycky, e, případně rozpustit v jeho průběhu, ale vždy za velmi přísně stanovených podmínek, kdyby tam byly omezovány nějaké další svobody, ať už by to byly nějaké výzvyk násilí nebo projevy antisemitismu, rasismu a podobně. Čili ta svoboda projevu shromažďování by vždycky měla platit jak pro nás, tak pro názorové oponenty. Eh, tady eh v kontextu toho eh když se podívám na tu pozvánku od pana předsedy, tak se tam objevuje jeden termín a možná budu rád, když to eh e tak když to tady i experti další okomentují, protože já si nejsem jist, že termín protiprávní organizované shromáždění je na místě vůbec používat. Eh, tak vidím, že pan prezident určitě zareaguje, tak budu moc rád. Já u toho mám takový otazník i pro sebe. Eh, čili vždy vycházejme z toho, že je potřeba zachovat maximum práv pro obě dvě skupiny, ať už v tomto konkrétním případu eh pochodu pro život nebo jak jakýchkoliv jiných, abychom to nezužovali na jeden jeden konkrétní eh případ. Eh, projev potom nebo vyjádření názoru eh je určitě třeba také hájit a chránit. O svobodě slova nemůže rozhodovat síla našeho souhlasu s tím, co právě zaznívá. Eh, to bychom vlastně popřeli to, co jsme řekli, to, co jsme řekli v úvodu.
Zobrazena první část přepisu (27 999 z 136 288 znaků).






