JSME VE VÁLCE? s Janem Schneiderem
JSME VE VÁLCE? s Janem Schneiderem
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Srdečně vás vítám u pravidelného pátečního vysílání pořadu Sme ve válce společně s bezpečnostním analytikem Janem Šn. Schneiderem se podíváme na události, o kterých se často mluví jen v titulcích zpráv. Začneme klíčovým jednáním bezpečnostní rady státu a armádní koncepcí do roku 2040. Rozebereme ale také čerstvé zprávy britského deníku Det Telegraf o tom, že prezident Petr Pavel figuruje mezi kandidáty pro vyjednávání o míru s Vladimírem Putinem. Podíváme se na to, jakou roli v tom může hrát jeho minulost a jakou vizitku tím Evropa vydává. Dále spojíme tím v spojíme témata témata ministerstva obrany a velení armády. Zhodnotíme, jak je Česko připraveno na krizové situace, třeba na hrozbu nepřátelského dronu ve chvíli, kdy ministr cestuje a jeho náměstí nemají bezpečnostní prověrky. Zeptáme se, kdo má ve státě poslední slovo, když vznikne spor mezi ministrem a armádními generály. V další části se přeneseme na Ukrajinu. Zanalyzujeme ostrý diplomatický spor s Polskem kvůli oslavám, velitelům UPA a zeptáme se, proč v této věci mlčí česká diplomacie, když se historie dotýká i českých obětí ve Volini. Na páté téma nás zavede. Páté téma nás zavede do světa hybridní války. Jak rozpoznat skutečnou sabotáž od spekulací? Detailně se podíváme na případského profesora Glena Dena, který čelí diskreditaci za své názory na válku. Kde končí svobodná akademická debata a začíná nálepkování a cenzura. Na závěr rozebereme zjištění britské MI5 vlivovým operacím u Brexitu a položím otázku, jak vlastně měřit reálný dopad na cizí propagandy a na voliče. Témata jsou připravena a já se přivítám se svým kolegou Janem Schneiderrem. Hezký večer. >> Dobrý večer. >> Hezký večer do Havličkova Brodu. A jestli můžu začít, tak začnu rovnou takovou čá aktualitou. Jak jsem zmínila na začátku, tak eh deník Telegraf, britský deník, eh vydal zprávu, kterou dnes přetiskly naše mainstreamové noviny. Já jsem to první uviděla na i dnes, že prezident Pavel, Petr Pavel může figurovat mezi pěti kandidáty, kteří by byli Evropskou unií vysláni jednat s Vladimírem Putinem o míru. E, tato informace je, jak jsem řekla, z The Telegraf, ale je tam uvedena pouze redakce. Ten článek nemá žádného konkrétního e autora, ale u nás to tady vzbuzuje jakési jakási velká očekávání. A proto bych se tě chtěla zeptat, e, myslíš si, že něco takového je reálné, že je to možné? >> Reálné je to, co čteme v novinách. To znamená, noviny píší o jednání Evropy s Ruskem. To je novům. To je skutečně nové. To je eh velice v podstatě nečekané. Neodpovídá to tomu válečnému řičení Evropy doteďka a vypadá to, že to odráží mnoho e těch silokřivek, které se kolem té Ukrajiny různě motají. od situace na bojišti, od evakuace ze Slaviansku a Kramatorsku, což svědčí o tom, že ten opevněný pás už skutečně bude dobyt. A to je podle mého soudu e skutečně jako z vojenského pohledu klíčová věc. To všechno ostatní jsou jenom takový doprovodný ve celkem vedlejší věci. až pod ty různé ropné dohody se Spojenými státy a tak dál. Ono se toho mění dost, těch řečí se kolem toho nadělá dost, ale ty skutky jsou jasné. Čili tady skutkem je to, že čteme o té možnosti. Eh, podle mě jde trošku o takovej spíš politickej lobing, o takovej chabej pokus e vylepšit upadající renomé prezidenta Pavla, protože on teďka bude schytávat pravidelně rány. Čím víc se bude vyjadřovat k tomu marockýmu vejletu, tím to pro něj bude horší. Takže to je snaha odvíst pozornost. A další věc je, že podle mého soudu to je poměrně nesmyslný celý, protože nemyslím si, že Evropa, která vlastně převzala tu válečnou vlajku od Ameriky, takže Evropa bude přizvána k mírovému urovnání. E Petr Pavel by tady zastupoval skutečně stranu konfliktu. My naprosto neskrývaně, že jo, muniční iniciativa a tak dál, jsme na té jedné válčící straně, takže celé to si myslím, že postrádá eh racionální jádro. >> Mhm. A mně to nedá, protože jsme na půdě, aby bylo jasno, abych ti nepoložila doplňující otázku a chtěla bych zmínit a upozornit naše diváky, eh, kteří si možná vzpomenout na rozhovor se spolužákem prezidenta Petra Pavla, eh, panem doktorem Benešem, e, z rozvěčického kurzu, zpravodajského kurzu, abych to řekla správně, ze zpravodajského kurzu, který patr Pavel ukončil v roce 91 a on v tom rozhovoru říká, že eh si vlastně na každého eh takového studenta eh dělala Moskva složku a ty složky jsou uloženy v Moskvě. Eh to je jedna jeden aspekt této věci. A přidám k tomu ještě ten druhý, abych tu otázku položila v kontextu celou. Eh, jestli to vůbec e, pokud se o tom uvažuje, že by Petr Pavel patřil mezi těch pět kandidátů, někdo v Evropě zohledňuje, protože jaké by to vysílalo vlastně signály, či jaké by to bylo renomén či reputační riziko pro Evropu. Tak já si ještě zmíním o tom ty politické, respektive diplomatické schopnosti vlastnosti pana prezidenta. Tak ty jeho kapacita v tomhletom směru byla zřejmá v tom marockým vejletu, že prostě neodhadl to, co to udělá s lidma. Pak se tam objevil v mikině. Takže jestli by chtěl tímhletím způsobem pokračovat jako v mikině, zajet někam na jednání, nevím. Eh, další věc je tedy ten svazek. No, pro Rusi by to paradoxně mohlo být s velkou výhodou, protože oni ho mají přečtený, jo. Čili mít jako vyjednavače, kterej je dlouhodobě znám. E, a navíc e by tam hrozilo to, že by mohlo něco z toho spisu někdy někde uniknout. Kdyby náhodou se snažil nějak o něco nepřípustného z hlediska Ruska, tak by to měli kompročili. Tenleten člověk je v podstatě a priori vyřazen z jakéhokoli jednání, čili je jasný, že to je opravdu jenom asi e pokus jeho týmu trošku odvést pozornost a od té stále více pošramocené jeho reputace. >> No, děkuju. Ale možná pro nás, pro všechny, kteří si pamatujeme 23 let okupace sovětskými vojsky či jejich e pobytu tady, tak by ty tepláky mohly být možná polehčující okolnost. Ale já teď půjdu vážně dál e na další téma. Eh chtěla bych se dotknout bezpečnostní rady státu, která eh zasedala eh v úterý 20. A tam se projednávalo, vlastně bylo schváleno pokračování eh našího našeho stupně ochrany e proti terorismu. To bylo schváleno v tom, zůstává to v tom režimu, v jakém to bylo. Potom se tam schvalovala koncepce naší armády do roku 2040 a dále se zabývali také naší protivzdušnou eh obranou e v soulladu vlastně s s NATO, s našimi s našimi spojenci. A já se tě chci při té příležitosti zeptat, jaké jaké kompetence jsou Petra Pavla jako prezidenta, velitele, vrchního velitele našich ozbrojených sil v takovýchto jednáních, jako jestli je partnerem, jaká je tam vzájemná pozice mezi vládou a mezi vrchním velitelem ozbrojených sil a co říkáš tomu programu? Tak on je spíš takový koncipient a jeho role je spíš taková operetní, jo, protože on nemá v podstatě žádnou odpovědnost. On není odpovědný ze zákona, či on nemá v podstatě žádný pravomoce, kromě toho, že e do některé lidi může jmenovat do některých funkcí nebo do některých hodností. To je asi tak všechno, co může na tý, on má právo být na tý bezpečnostní radě státu. Nicméně je to jeho právo, že by tam tomu předsedal nebo že by měl kdy vůči slovo tam to prostě to už to kdysi bylo v ústavě, ale už to tam není. Takže to je velice rozumný. Co se týče tý setrvávající e toho stupně teoristického ohrožení, já se obávám, že tady je to prostě napřání toho vojenského průmyslovýho komplexu, aby vyděšení občani eh schvalovali v podstatě to, že ty eh poslanci zvednou tlapičku pro zvýšený zbrojní rozpočet, bezpečnostní složky a tak dál, zpravodajce a tak dál. že tam proto není žádný důvod a naopak je tam velice důležitý upozornit na to nebezpečí, že když je takový stav udržován dlouhodobě, tak naprosto to ztrácí na efektivitě. To bylo vidět třeba, když tam hlídkovali ty vojáci u Staronový synagogy, že se říkalo, že tam jsou prostě nějaký nedospočí. No, tak za pár hodin ten člověk už nevidí nic. Ani kdyby ten terorista před ním zapaloval bombu. Tam by se to prostě muselo rychle stříhat, protože ta ostražitost opravdu >> v tom čase velice klesá a to nejde jenom o jednotlivce, to jde i o celý složky. Eh, takže tam se to pak stává skoro kontraproduktivní, protože se vyčerpávají síly těch bezpečnostních složek a ta efektivita toho nasazení prostě je velice slabá. Takže s tímhletím já bych šetřil a skutečně v tom vidím prostě pouze to jakože ten ohýnek neuhasl, ohýnek hoří, to znamená nechtějte po nás nic, ale dejte nám na zbrojení. Jo, takže asi asi v týhletý pozici prostě oni to udržujou tak jako na sporáku, když to dáš na sporo. No >> jasně, rozumím. mě jako laika napadla napadla ta zvýšená ochrana zachování toho stavu. E v případě, že ten konflikt vidíme jakési světlo na konci tunelu. Tak mě to napadlo při té příležitosti, když jsme viděli, já nevím, teroristický čin, Norstream a tak dále, zda nebudeme mít při tom návratu těch vojáků a pohybu těch veteránů a tak po Evropě, jestli to není z toho důvodu. Ale ty jsi to vysvětlil. Já ti jenom říkám, co mě napadlo jako lajka, ale chtěla bych se tě zeptat ještě poslední otázku k tomuto tématu. ta koncepce vlastně naší armády do roku 2040, mně se to zdá strašně dlouho dopředu na to, jak je rychlý vývoj v té v těch v těch dronech a ve všech těch těch prostředcích, které se dneska používají. Eh, na základě čeho se rozhodují s takovou délkou dopředu? >> No, tak generálové se vždycky připravují na tu minulou válku. To je známá věc. Takže tady co se týče té strategie, by bylo důležitý volit takovou strategii vývoje a výstavby tý armády, aby byla schopná čelit na úplně nové neznámé hrozby. To bych viděl jako velice rozumné s tím, že se pracuje do roku 40, že se prostě budou e ty ty hrozby furt stejné a tak dál. To je naprosto nesmyslný. A zase to je pouze prostě sypání do kapsy tomu vojenskoprůmyslovýmu komplexu. >> Mně tam vadí, postrádám tam eh ten aspekt těch nebojenských hrozeb. To znamená ta armáda kdysi získávala obrovský renomé, když pomáhala při přírodních katastrofách nebo průmyslových haváriích a tak dál. Eh, pak je tam samozřejmě ta možnost, tam je trošku otázka ústavního pořádku, nakolik je armáda oprávněna zasahovat nebo chránit tu vnitřní bezpečnost, ale u hranit to může. To znamená tady myslím e na tu migraci, jo, >> tam ta armáda prostě činná může být. Co se týče pak třeba toho, co vidíme po tý Evropě teďka, že se různě zvažuje nasazení těch vojenských jednotek kvůli udržování pořádku, tam říkám, tam je problém s ústavou. Eh, nicméně do budoucna je potřeba i toto zvážit, protože těch eh vojáků není nekonečný počet ani policistů a je zbytečný se nějak omezovat, když by opravdu něco hrozilo. Tady ještě řeknu jednu věc. eh to hrozba vůbec nemusí dojít jako do toho, nemusí znamenat značné riziko v případě, že budou dobří zpravodajci a že se jim podaří eh těm věcem předejít, upozornit na ně a nebo dokonce nějaké takové ty skupinky těch paličů a těch e co co rozně co se vždycky přimíchají do jakýkoli demonstrace, to je taktika stará jak svět, tak rozložit tydlety militantní skupinky To by bylo velice vítaný, protože by to velice pak ušetřilo eh státním aparátu, jak prostě na silách, prostředcích, na zraněních a tak dále. >> Mhm. No, já si myslím, že si, že si to teďka správně na to upozornil, protože já jsem slyšela čerstvou informaci, že se ve Francii chystají v sobotu velké demonstrace a že právě to použití té armády e je tam teďka vel je tam prakticky na stole, ale já jestli můžu se posunout dál, tak zůstanu, ale ještě pořád na poli ministerstva obrany a teď se dotknu přímo e ministra obrany eh Jaromíra Zuny, protože týdenník Respekt tento týden vydal zprávu, že ministr obrany Jaromír Zuna od ledna letočního roku do září podnikl 19 zahraničních cest a začali se zajímat o to, že když je tak často ve vzduchu, jestli mají jeho náměstci, teď má na mysli politické náměstky za ANO a SPD, e, bezpečnostní prověrky, protože zmiňují tam to, že my náměsty e ministryně obrany Jany Černchové měli bezpečnostní prověrky, že tam v případě, že by na naše území pronikl třeba nějaký dron, e, tak by mohli oni ze svých kompetencí taky díky těm prověrkám nějakým způsobem tu situaci řešit na rozdíl od ministra obrany. Když uvedu, že to byl týdenník respekt, tak je jasné, že je to na výsost, řeknu to kulantně opoziční e týdenník, ale chtěla bych se tě na to na to zeptat. Eh, jaké je to jaké je to rozhodnutí? Je to rozhodnutí politické o těch bezpečnostních prověrkách, nebo je to podle nějakého vojenského řádu? >> Bezpečnostní prověrky, eh, jejich výše se odvíjí od té pozice, kterou dotyční zastává. Já si myslím, že jestli ti současní náměstci nemají ty bezpečnostní prověrky nejvyššího stupně, protože tam se vyžadují pro ty inaťácký záležitosti opravdu jako ty zvýšený jako na to e nejenom přísně tajný, ale prostě na to secret a na to atomale. Já nevím, co to čo to to bejvávalo. Teďka nevím, jak to je, ale prostě bylo to ještě jako takový zvláštní certifikace toho našeho nejvyššího stupně. No tak jestli to nemají, tak to určitě je v procesu, protože to prostě takhle NBU to dopředu nikomu neudělá. Když tam přijdu a řeknu: "Helejte, já jsem nominant partaje a jestli vyhrajeme, tak budu ministrem a vzal bych si tam jako náměstky ty a ty udělejte mu bezpečnostní proběrku, tak mě vyženou, protože to je skutečně k tomu nic neopravňuje. To by mohlo být taky eh maření prostě prostředky a tak dál. a NBU má 100% co dělat. Jo, >> čili tyhle věci se doháněj expost, ale tady si myslím, že vůbec nic nehrozí, protože eh jako aktuální ministerstvo má na starost nastavit procesy. Procesy to znamená, aby byly v pořádku interní předpisy armády České republiky. A když sem vlítne dron, tak o tom nerezuje ani ministr, ani náměstci, ani náměst náčelník generálního štábu. O tom rozhoduje skutečně ta jednot velitel té jednotky, která má palec na tý spoušti. Tam není čas, tam je nebezpečí z prodlení, čili oni skutečně tam nějaký politický konzultace a tak dál. To je naprostej nesmysl. Jo, čili tady se zmišují několik věcí. Ten respekt skutečně se snaží být toho Zoonu prostě jako za každou cenu. Plete tam pátý přes devát. Já si myslím, že to je úplně v pořádku. Jako kdo zastupuje ministra, je jasný. To jsou náměstci. Mají tam prvního náměstka, mají tam další náměstky. Prostě to se střídá a bývá dobrým zvykem eh v kulturních národech, že nikoli si, že si neberou všichni náměstci a ministr dovolenou naráz nebo když je někdo nemocnej, takže to prostě zohledněj a tak dál. To je taková v podstatě stupidita, že o tom ani nemá cenu mluvit. >> Hm. Já teďka jsi mi vyloudil úsměv na tváři, protože já jsem si uvědomila, já vždycky, když čtu nějaké články, tak se nejdřív podívám na autora, než si to přečtu. A já jsem se tady nepodívala, jestli to psal pan Spurný, nebo jestli to psal pan Kudra, protože e tam je ještě další věc, kterou se zabývají a ta se týká toho, že e jim ministerstvo obrany vlastně nestdělilo jako kdo je pověřen, když ministr je takový letec a ve vzduchu a kdo tedy ho zastupuje v případě jeho nepřítomnosti. Já si myslím, že tvoje vysvětlení úplně úplně postačuje. Takže půjdeme, půjdeme ještě na otázku a zůstaneme u pana ministra obrany Jaromíra Zuny, do kterého se teďka teďka trefují a si myslím, že to je taková horká aktualita na pár dní, na pár hodin, protože nás čekají jiná témata. Ale ještě máme nedořešenou takovou věc a to je ta záležitost, kdy vlastně eh ministr obrany Jaromir Zuna chtěl personální změnu e na místě vlastně pana generála Haradka jako velitele kybernetických a informačních sil a náčelník generálního štábu e pan Hlaváč e tuto personální změnu odmítnul s tím, že je spokojen. Přestože víme, že vlastně tak prakticky už dva roky víme o akci eh bývalého náčelníka generálního štábu Karla Řechy, kdy vlastně byli sledováni občané a jejich komunikace na sítích pod jakýmisi strategickými cvičeními, které se jmenovaly Volby 2025. A Karel, takže já se tě teďka chci zeptat na takovou otázku. má v jakém má právo odmítnout náčelník generálního štábu vlastně neodvolat a neposlechnout svého ministra. No, já bych se ještě vrátil k tý kauze. Tam si myslím, že to není dořešený, protože ona sice vojenská policie ten případ odložila na pokyn státního zastupitelství, ale myslím si, že tam byl eh se někde objevilo cosi o nějakém opravném prostředku nebo dovolání nebo něco, takže to úplně zkrámovaný ze stolu není. Kdyby to eh byl trestný čin, tak by to mohlo jít právě za řechkou a to by senát pak byl asi požádán o to, aby ho vydal světské spravedlnosti ku stíhání. No, co se týče tý pozice ministr obrany, já jsem dneska s údivem zjistil, byl jsem informován, >> že náčelník generálního štábu je vůči ministrovi v postavení náměstka ministra >> a že ministr obrany jako jediný ministr ve vládě vydává rozkazy. To znamená, že když on vydá rozkaz a náčelník generálního štábu má samozřejmě právo to neuposlechnout, ale musí nést následky. To znamená, >> že ministr ho měl v ten okamžik postavit mimo službu, požádat o jeho odvolání. To znamená, to je cestou vlád vládní žádost na na hrad. >> Ale pan prezident, jak známo, je jeho kamarád, takže ten by s tím otálel. Nicméně v tomhletom případě by otálel s odvoláním člověka, který je mimo službu, protože jeho pravomoci by přešli na zástupce náčelníka generálního štábu a karavana by jela dál a psi by mohli štěkat, jak by dlouho chtěli. Takže to si myslím, že je nevyužitá věc. Nevím ovšem, jestli ministr Zula to vydal jako rozkaz a nebo e jestli všechno, co řekne, je rozkaz. jestli tam jsou prostě ty formální náležitosti splněný, ale myslím si, že toto prostě udělat měl, >> eh, aby je známo, že tento náčelník generálního štábu nebyl vybrán v souladu s tím, co by si přál ministr Zůna, co si myslím, že je prostě obrovská chyba. A z Babišovy strany to prostě byl podraz, protože dát tam e někoho takovýho udělat prostě takovoudle šarádu znamená dát tam prostě pukanec jako už do toho jídla ještě než se prostě to začlo vařit, jo. Takže tady si myslím, že eh tadleta možnost tady byla. Jak se s tím prostě vypořádá pan ministr, nevím, ale je škoda, kdyby to prostě nevyužil, protože to potom si každý opravdu v tý armádě bude dělat, co chce. No, já si myslím, že je hrozně dobře, že si to teďka dovysvětlujem, protože už jsme se o tom jednou bavili, protože pro naše diváky by bylo dobré možná připomenout to, že Jana Černochová měla problémy s náčelníkem generálního štábu, který řešil premiér Fial, ale vždycky se to vlastně všechno skončilo na hradě, protože prezident se nepřál. Eh, já tomu říkám, že tito lidé jsou pod ochranou vlastně svého přítele, prezidenta Petra Pavla. A eh proto mě překvapuje a já se nebojím to říct, že si myslím, že vlastně ta situace se opakuje. Od náčelníka generálštábu řechky přechází teďka na novou vládu situace, problém udělat změny u těchto konkrétních osobních vyvození odpovědnosti. Eh tak uvidíme, budeme to spolu sledovat a já ti já ti za to děkuju a zeptám se tě, jestli tedy můžeme pokročit na další téma. >> Ano. >> Tak a to je téma. Teď už se přesuneme do zahraničí a já si myslím, že to muselo celkem rozrušit dost lidí, kteří znají historii, znají minulost. Všichni žijeme už pt let vlastně v tom konfliktu v cizí válce, tak se stala taková věc, že a já se přiznám, že bych chtěla být pro naše diváky přesná, tak to přečtu, že Lbovská oblastní rada v úterý rozhodla, že rok 2027 zasvětí ukrajinské povstalecké armádě UPA a nacionalistům Romanu Šuchovičovi a Olehu Olžičovi. Čuchevič velel UPE, která za UPA, která za druhé světové války masově vraždila polské civilisty, Židy i Čechy. Takže a jde nejen o volit o volení a ty kroky Lvova vyvolaly velké takové pozdvižení, bych řekla, nebojím se toho slova, e, na polské straně a prezident Zelenský na to reagoval tak, že se pokusí o to, aby tato toto opatření eh v té lvovské oblasti nevešlo v platnost, ale můžeme věřit prezidentovi, kteří který se klaní eh přiváženým ostatkům podobných eh velice eh historicky sporných osob a vlastně stavění panteónu a vůbec je to otřesná věc a chtěla bych se tě zeptat, jak to okomentuješ ty. >> Eh, zaprvé mluvila jsi o tom, že mezi těmi oběťmi byli i Češi. Eh, otázka je, e, stanovisko českého ministerstva zahraničí, které je nijaké. Já si myslím, že by se ministr Macinka měl inspirovat v Polsku, protože pan ministr zahraničních věcí Radoslav Sikorský podepsal návrh na zařazení lvovského radního Šeremetky, autora nápadu vyhlásit rok 2027 rokem Romana Šucheviče na seznam nežádoucích osob v Polsku. Takže to je věc národní costi a já si myslím, že tady má pan Macinka co dohánět. Eh, druhá věc divná je, on ten Zelenský kdysi vyhrál ty volby, eh, kterj to byl rok? 17 nebo 19, eh, s tím, že, eh, rozhodně jako bude dodržovat ty minský smlouvy a že tam prostě všechny ty práva jazykový a tak dál budou. No, první věc, kterou ta zvouřenilská duma udělala, byla, že zakázala ruštinu. Jo, to se málokdy ví, ale to bylo skutečně poté, co svrhli, vyhnali Janukoviče, >> tak první legislativní akt, kterýho se dopustila postacká doma, byl zákaz ruštiny. Čili tam bylo všechno proto prostě ty Rusi naštvat. A to jsme někdy na jaře 2014. Mhm. >> Eh, Zelenský tady prostě úplně on potom teda říká se, že byl podroben jako naprosto nevybírav tlaku eh, těch eh, mafií a těch banderovců a že prostě změnil tu svojí rétoriku a chová se úplně obráceně. Je to vidět ten rozpor, ta schizofrenie vidět i z toho, že ten Zelenský tady skutečně jako blábolí něco o tom, že se Mélník vrátil na Ukrajinu, o níž snil. Jo. No rozhodně by tam teda ten Mellník eh neakceptoval Zelenskýho jako prezidenta, protože podle Mellníkova návrhu ústavy Ukrajiny by se jejím občanem mohla stát pouze osoba ukrajinského původu a občané židovského původu byli z tohoto výčtu výslovně vyněti. >> Oně žit. No >> přesně tak. Čili ty ten Zelenský je skutečně, já nevím jak to říct slušně. Takže to vytečkujem, vypískáme. Je ano, přesně toleto je. Eh, co se týče eh reakce Evropy na toleto všechno, Evropa reaguje v podstatě to je dvojímetr, ale mě napadla horší věc totiž. Evropa dělá přesně totéž, co postalecká armáda, co ten Šuchovič, co tydlety, protože oni byli schopni se spojit s čertem, s ďáblem, hlavně když to bylo proti Rusku. A ta Evropa teďka říká spoustu krásnejch věcí, ale akceptuje jazykovej útisk v pobaltskejch zemích. Prostě protože to jde proti Rusku. všechno, co jde proti Rusku, ta Evropa eh podporuje a za tím účelem, jak je vidět, prostě toleruje veškerý tydlety věci, eh veškerej neonacismus, oslava banderismu a tak dál. Výstavba toho hřbitova prostě v tý, eh, církevní půdě, to je opravdu zanobení jako nejvyššího stupně. Hm. >> Čili všechny tydlety nehoráznosti ta Evropa toleruje. A já si myslím, že ono to začíná prostě na tom ministerstvu skutečně ten Macinka by se měl nadejchnout trošku a podívat se, co ty Poláci prostě ty Poláci se opravdu jako naštvali a hrozej prostě tím, že eh ukončej tu podporu, byť jde proti jimi nenáviděnému Rusku. Tak prostě tydlety Ukrajinci toleto, co jim dělají, to co oživujou. Oni sypou sůl do těch ran stále živých, jo. >> Takže prostě řeknou, tak tudy vlak nejede. A za mluví o tom i Tusk, jo. Nemluví o tom prostě jenom opozice Polska, mluvíj o tom v podstatě všichni. Eh, tam to patří asi k takovému určitému, neřeknu dobrému zvyku. tam to cítěj všichni, že to je prostě protipolská provokace a chovají se velice konzistentně. Takže já si myslím, že to je v podstatě takový střed. Neřeknu, že ta ty lidi, kteří oponujou tomudle oslavě banderismu, že to jsou svatoušci, ale tady jde opravdu asi je ve hře ta otázka e takových, jak to řeknu, anticivilizačních hnutí. Jom. Mm. >> Tady prostě jde o samopodstatu a tady se eh tím se vlastně eh řeknu to takhle účinně Banderovci, oslavou Banderovců, jejich podporou se, kteří byli spjati s nacisty, se účinně likviduje nebo popírá holokaust, proti čemuž ta Evropa má sazbu v trestním eh zákonníku, ale oni toto dopouštěj, protože všichni ti, kteří toto podporují, v podstatě likvidují Holokaust, dělají jakoby k ničemu takovému nedošlo. >> Hm. Víš, já bych já bych na to použila slovo, že se vymlčuje se tyto věci prostě to, co se jim nehodí, tak to se vymlčuje. A my si to můžeme přece připomenout, vždyť to bylo hned záhy v tom roce snad ještě 2022, tak se tady pořádaly Bandera Party. Viděli jsme ty prapory na těch demonstracích, kde bylo spousta Ukrajinců a viděli jsme tam ty jejich symboly a spousta lidí na to reagovala a snažily se oslovit naše instituce, naše orgány a ty to vymlčeli. Je to prostě takovej ten styl, že se to vymlčí prostě. Takže jenom se chci zeptat, myslíš si, že může dojít k tomu, že Poláci opravdu zarazí tu pomoc té Ukrajině, nebo jsme už na ně v nějaké fázi, kdy se blíží ta válka k tom uzavření a už se to nebude dál nějakým způsobem řešit? No oni v podstatě to už omezují, protože o těch patriotech už není řeč a tímto konáním Ukrajinci rozhodně nepřispívají k tomu, že by Poláci začli hledat, jestli někde přece jenom nějakej Patriot by se tam nedal poslat. Jo, čili ta tendence je zcela jasná. >> Mhm. Takže jestli k tomu máme všechno, co jsme si chtěli říct, tak já pokročím na další téma a to je téma určitě zajímavé, protože slovo hybridní válka je tak často dneska používaný termín. Lítá to pořád kolem nás, tak jako od nástupu fial jsme neustále slyšeli dezinformace, dezinformace, kam jsme hnuli, sehnuli, tak teďka žijeme ve stavu, kdy neustále slyšíme hybridní válka. a já se tě budu ptát na eh na to, co je vlastně v případě té hybridní války, co je prokázaná sabotáž a vlastně co neověřená obvinění. A teď tady mám vlastně takový příklad, co se stalo, že se v responsible State Craft upozornil na rozdíly v metodikách evropských institucí, kvůli nimž se odhady počtu údajných ruských hybridních operací zásadně liší. například třeba rušení GPS uletu Ursul von der Lien nebo poškození podmořských kabelů či havárie letadla DHL. Takže ty vlastně ty analýzy se vlastně velice velice liší jako jestli se jednalo o hybridní operaci o hybridní útok nebo ne. A vlastně tady se vznáší nad tím vším otázkám, kdo to určuje, kdo o tom rozhoduje. Eh, tam je ten článek v tom responscraftu je velice zajímavej, protože oni tam mluví vlastně popisují eh, ten modus operandy. Eh, takhle řekl bych, že hybridní válku vede ten, kdo o ní nejvíc mluví. Takže toto je skutečně takovej modus operanty té hybridní války, že se na někoho plyvne jedovatá slina. Pak se to několikrát zopakuje, aby to působilo jako dojmem. To víme z těch Vrbětic, že jo, jak je známý Vrběticích, ale ono tam nic známo není, ale jenom se to tak jako vytěsňuje z paměti a když se to vyvrátí, tak se to, jak jsi řekla správně, to slovo vymlčuje. Takže oni tam přesně řekli o tom eh takhle. jednak e řekl tam důležitou věc, že po ten pojem hybridní válka je úmyslně takový amébovitý a že se pod něj schová prostě úplně všecko. Eh, druhá věc je, eh, ty důkazy se eh po těch se nepátrá. Glen Diesen tam si právě naříká, že on předkládá důkazy, ale oni furt melou svou. Tam se tím množstvím těch řečí eh překrývá ta kvalita těch řečí, jo. Čili on tam řekne velice kvalitní důkazy, ale oni to eh převáží, jak bych řekl, tunou tunou čeho? Eh, hnoje, hnoje řeknu, jo. Eh, typický to je u toho případu, kdy oni řekli, Uršula letěla někam a teď se tam Rusové zřejmě tam nějakou tu GPSu rušili. No, ono se prokázalo, že v žádnej okamžik ta GPSka nebyla rušena, ale nikde se to v tisku neobjevilo. E, potom tam bylo něco eh, Baltským moři, poškození podmořských kabelů. zase zlovolní Rusové, ne? Ukázalo se, že to byli nějaký Tajvanci dokonce snad a to pochopitě nebylo úmyslný. Havárie nákladního letadla ve Vilniusu, chyba pilota, to se zase nikdy neobjevilo. Eh, požár na tom letišti britským byl danej závadou elektrickou, na kterou bylo poukázáno při prohlídkách, jak se pak zjistilo dlouho předtím a ta závada prostě nebyla objevená. Ale tady se zase všecko hodí na Rusi. Takže jsou to v podstatě takový eh skutečně tak pavlačová technika, amplifikovaná, opakovaná, ale naprosto nesnese eh diskuzi. A na to doplácí právě profesor Glen Diesen, kterýho prostě matlaj jakože je pro ruské a toleto on říká:„No jo, ale já opakuju důkazy, které řekli američtí politologové. Já tady argumentuji pouze závěry nebo důkazy, které vzešly ze západní polokoule a oni říkaj, ale stejně jste pro ruskej, jo? Eh, když tam n
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 46 760 znaků).






