Klub Lávka vystěhovat do 30.9. Muzeum Bedřicha Smetany zrušit do 31.12.2026 🇨🇿ZPRÁVY IR

Krásné slavnostní odpoledne tady všem v umělecké zahradě. Prostor, jehož dokumentaci tady s panem Vojtěchem Haluzou najdete v rámci vysílání. My jsme tady dneska proto, abysme uctili památku osvobozeného divadla, voskovce, Vericha, Jaroslava Ješka a všech těch dalších. čeká vás program eh vlastně v režii paní profesorky z Denis Věřinové, kterou možná znáte z rozhovorů, jenž tady najdete. Osobně je nepokládám za rozhovory, ale spíše za dokument o jejím životě, o její práci. Je paní profesorka je muzikoložka. No a když jsme u té muzikologie, tak bych vás chtěl takhle v úvodu eh vlastně informovat na to, co se stejně ptáte. Vy víte, že díky druhé stříbrdé medaili jsme začali více odkrývat ten příběh Františka Škrou. Člověk, který byl vlastně vyhnán svým národem, je pohřben v hromadném hrobě v Rotterdamu. Pro mnoho lidí to bylo ještě před dvěma lety šokující. Pro ty občany, kteří se nezajímají nebo nejsou muzikology. A vyšla úžasná knížka, která se jmenuje Kde domov můj? Jak říká paní profesorka Zde Z Z Zdena Zvěřinová, je to otázka a i odpověď. To se mi moc líbí. Eh, díky tomu vlastně pohlížím i já sám na tu píseň trošku jinou vrstvou, bych řek. Když jsme u této knihy, tak s paní Markétou Dočekalovou, která je autorka knihy Rotterdamský příběh Františka Škroupa, tak jsme tuším v únoru nebo březnu roku 2026 stáli na Novotného lávce a velmi pozitivně jsme hovořili o příběhu Františka Škroupa, o tom, že v letošním roce máme ještě jedno další výročí a to je 200 let e od vlastně hrání první české opery a to je drá Tady můžu připomenout jednu věc, kterou sám si ještě prozkoumám. Představte si, že od těch novodobých dějin Stavovského divadla, tak Stavovské divadlo ještě nikdy nenavštívil český prezident. Je tam připraveno lože a tak. Toto si budu ověřovat ještě přímo s vedením Stavovského divadla, ale obávám se, že to přesně svědčí o jakési kulturnosti a nebo možná neúctě a nekultu nekulturnosti našeho národa. No a proč tole všechno říkám v úvodu? Eh, řeknu to tak, jak to je. Řeknu to lidsky. Eh, mě by ani ve snu nenapadlo, kdy na jaře tohoto roku ukazujeme v záběrech a poutáme a zveme školy, občany do muzea bedřicha Smetany, by slavné symfonické básně, má vlást v podstatě absolutní spjatost s identitou naší země. Jinak to nechci dál rozvíjet. Je tady mnoho odborníků, které který o tom vědí mnohem více než já. Zkrátka by mě nenapadlo, že dostanu v pondělí tento týden odpoledne telefonát, kdy jsem informován o tom, že toto muzeum po 100 letech končí. Toto muzeum Bedřicha Smetany přežilo celých 100 let a právě v roce 2026 slaví 100 let výročí svého vzniku. Odměnou mu budiž to, že bude zrušeno. Toto je ověř. Samotnému se mi to nechtělo věřit. To to jako tydle kauzy nehledám. už se chci orientovat na jiné věci kulturního rázu, ale spíš reformního. Chci se orientovat na naši ústavnost formou reformace. Chci se orientovat na systém spolupráce, participace, ekonomické participace a moderního družstevnici a další věci. To jsou věci, který mě nabíjí, který o který mám zájem a nemám zájem vyvolávat v naší zemi jenom rozruch. Bohužel je to o tom podívat se pravdě do očí. Dneska, když si přečtete tuto knížku, která popisuje tu nemovitost, kde eh sídlí 100 let muzeum bedřicha smetany, tak ještě musím podotknout to, že se ruší taky muzeum Antonína Dvořáka, aby to byla úplná informace. Eh, já se nad tím pozastavím. Máme, máme v naší historii jenom pár jmén, který mají globální význam. Rozhodně to není třeba současný prezident nebo minulý prezident. Máme jenom pár jmén, které můžeme prezentovat sebevědomě po celé planetě. Smetana například velmi oblíbený v Japonsku. Na to máme konkrétní data, že velké množství japonských turistů navštěvuje muzeum bedřicha smetany. Když budeme mluvit o Antonínů Dvořákovi, tak každý student základní školy by měl vědět, že to je pro nás obrovský kredit do Spojených států. Bohužel stát si těchto osobností neváží. Eh, podle aktua a teď řeknu, jsou to zprávy tady pro vás přítomné i pro vás, co koukáte na video. Podle aktuálních informací je to ověřený fakt, že tyto eh muzea končí. Výpověď je daná tak, že už jsou vyklizeny administrativní prostory a expozice bude eh odvezena nejpozději do 31.12. Děje se tomu tak, že dlouhodobá zápůčka těchto nemovitostí byla dana Národnímu muzeu, respektive organizaci, které podléhá ministerstvu kultury České republiky. Ale po restitucích se o tento dům přihlásil magistrát. Takže naprosto kritická otázka je ta, že těsně před volbami nového zastupitelstva hlavního města Prahy je velký tlak na to tu nemovitost vyklidit co nejdříve. To je ale muzeum Vedřicha Smetany a teda Antonína Dvořáka. Tato kniha popisuje eh já jsem ji neznal ještě dva dny zpátky, popisuje a začíná událostmi 17. listopadu 89 a je velmi důležitá pro všechny mainstreamové baviče, herce, zpěváky, ty, které znáte z televize Nova, České televize, televize Prima. Popisuje totiž partu lidí, která se zasadila o rekonstrukci prostoru Novotného lávka. A tady už jenom stručně, abych nezdržoval další program. Podle úplně nejaktuálnějších informací, kdy jsem včera dva dny zpátky a hlavně včera odpoledne mohl nahlídnout do smluv výpovědí podkladů právníků, tak dostali necelých 14 dní. Po 36 letech klub Lávka získal 14 dní na to, aby vyklidily prostory. Jsou tam technologie, které souvisejí s protipovodními zábranami, které tam byly vytvořeny ty nájemcem. Stát to nezajímá. Jsou tam investice týká se divadla. 36 let to tam tvořili. Mimochodem tam vznikly slavné pořady. Uvolněte se, prosím. Jana Krauze. Vzniklo v tomto prostoru. Horoskopy Činny Karla Šípa vzniklo v tomhle prostoru, v tom v té stejné nemovitosti, kde sídlí muzeum bedřicha smetany. A stejně tak tam eh vznikly další pořady jako slavný hudební pořad Terezy Pergnerové, pořad ESO. A takhle bych mohl jmenovat dál. Kráčely tam dějiny. Bylo tam několik prezidentů, včetně Václava Havla, Václava Klauze a dalších. Zkrátka je to smutný příběh. My jsme tam včera natočili hodinu a půl dokument, kterj je velmi do detailu o tom prostoru. Natočili jsme i materiály, který se týkají expozice toho muzea bedřicha smetany a budeme dál se dotazovat, jaká je vize. Aktuální odpověď ministerstva kultury a všech dalších zainteresovaných je, že se tato nemovitost zavírá po dobu pt let a projde rekonstrukcí. Když se ptáme na plány, kam půjde expozice, není odpověď. Když se ptáme na další věci, není odpověď. Ať už ze strany náměstků, úředníků a dalších lidí, se kterými jsme komunikovali. Toto jsou zprávy inovace republiky. Je je mrzí mě, že jsem posel špatných zpráv. Dneska jsem rád, že zavzpomínáme na velikány voskovce, Vericha, Jaroslava Ješka a v duchu se ptám nejčastěji sám sebe. Co všechno se musí stát v naší zemi, aby lidé pochopili, že tady nevládnou lidi, kteří mají na starosti věci veřejné, ale že tady vládnou vyšší zájmy, jak říká jeden z ministrů. A ty vyšší zájmy jsou korporátní, finanční, investiční zájmy, který stojí jeden stupí nad předsedou vlády, nad prezidentem, nad celou vládou. Toto v podstatě je jediná možnost, jak tlumočit větu z úst ministra, kterej má na starosti kulturu. Budeme rádi, když se budete zajímat. E, my samozřejmě to budem sledovat dál a je v závěru těhle zpráv bych řekl, že samozřejmě můžeme zabojovat o památník Škroupova domu. Já nic nevzdávám, brzo poskytnu další zprávy, co teda s památníkem Škroupovat domů. Ale ve finále tady zůstane jenom ten památník a ty hlavní věci naší identity zmizí v v nenávratnu. Takže každej si můžete na tydle souvislosti udělat vlastní obrázek, svobodně o tom diskutovat, šířit informace. Budu rád. A taky bych vás rád pozval sem do tohodle prostoru, když jste nestihli dnešní akci k uctění památky osvobozeného divadla. 100 let osvobozeného divadla. Poprvé se hry osvobozeného divadla hrály v Bratislavě 1952 1925 a potom oficiálně vznik v Praze 1926. Tady se potkáme v umělecké zahradě 28. října na státní svátek jako den svobody, nezávislosti a vzniku Československa, vzniku eh moderní podoby našich dějin. Eh od okřtíme nebo znovu představíme knihu Kšaft umírající matky jednoty bratrské, ze které pochází jedna slavná píseň Marty Kubišové, která hrála v roce 89 a to je však lidé můj, věci tvé se k tobě jednou navrátí. Myslím si, že tento text Jana Ámose Komenského je naléhavý, vždycky byl a dostáváme se postupně v těchto letech do takové vrcholné fáze určitého kulturního, morálního úpadku v naší zemi. A to soudím na základě toho, co vidím, že se děje s českou kulturou. Pojďme si teďka zlepšit náladu, aspoň trochu. Nechci být úplně pochmurnej, ale zároveň chci říkat ty věci, jak jsou, co se skutečně děje. Budu rád, když se toho chytne třeba Český rozhlas, Česká televize nebo aspoň jeden ze slušných novinářů a podívá se na to, co se děje kolem muzejí. Jinak já ještě řeknu, že jsme tady v těch prostorách představili už dvě mince, stříbrné medaile, které pomáhají s vydáváním novým, s přípravou těchto kulturních pořadů, s rozvojem dokumentací. No a je takovou milou moji e takovou radostí, že jsme vydali ve spolupráci i s rodinou Bati Jana Antonína Bati eh medaili, která je věnovaná historii československého odboje a všechno to, co pro odboj udělal Jan Antonin Baťa. na té medaili je to takhle ukážu vám i na místě se můžete podívat potom osobně, ale je tam napsané: "Pravda vyjde na povrch jako olej na vodu," řekl Jan Antonín Baťa těsně před smrtí v nemocnici v San Paulo. Do dneška ty archívy o té pravdě Baťovy rodiny ještě nejsou na území České republiky. A já jsem moc rád, že tu minci v tomhle slavnostním dni, slavnostním místě můžu takhle ukázat. Budem rádi za jakoukoli vaši podporu, abysme mohli zintenzivnit některé kreativní a já bych řekl, troufnu si říct mírové, kreativní, odbojové aktivity proti vrchnosti, která nevládne lidem, ale bohužel někomu úplně jinému. Teďka ale to jsou zprávy inovace republiky. Mějte se krásně, uvidíme se brzo v reportážích, videích a nebo na akcích v Brně 2110. Pak 11.11 a taky 2810. tady v umělecké zahradě. Mějte se krásně. >> Jan Ámos Komenský. Stříbrná medaile komunitní mince vyprodána. Kde domov můj velký symbol našeho národa? Otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc. M.