Kott: Elektromobil jako elektrárna na kolech. Vydělá vám, nebo vám zničí baterii? | VN #134
Kott: Elektromobil jako elektrárna na kolech. Vydělá vám, nebo vám zničí baterii? | VN #134
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
energetice zdar a vysokému napětí zvláště jsme v Českých Budějovicích v areálu společnosti EON a v Českých Budějovicích bych chtěl nabíjet elektromobil každý, teda kromě mě, já mám benziňák. Přátelé, dneska si dáme elektromobilitu a možnost jejího využití v energetice. To jsou takové ty tří písmenné zkratky. Vehicle to grid, vehicle to everything a tak dále. Samozřejmě hlavní motivací je to, co se nachází na spodku toho auta. Ta obrovská baterie, kterou byste si nikdy do domácnosti nekoupili, protože by se vám to nevyplatilo. Když ta baterie je ale na kolečkách, tak samozřejmě je to věc, se kterou chcete dělat i něco jiného, než nabíjet, vybíjet. A tam už to začíná být zajímavé. Dovedu si představit firmu, která si potřebuje balancovat odchýlku a nebo třeba i situaci, kdy baterie v tom elektromobilu může sloužit k vyrovnávání sítí. Když těch elektromobilů půjde hodně, tak už to možná dává smysl. Ale my se na to samozřejmě podíváme klasicky. Budeme hledat jak ten potenciál, tak ty limity. Je tato technologie zatím v Česku z CFY a nebo je to něco, co už se pomalu rodí do komerční reality? Pojďme na to. >> [hudba] [hudba] [hudba] [hudba] [hudba] >> Vedle mě už v tuto chvíli mrzne Jakub Kot ze společnosti Eon. Pane Kote, dobrý den a vítejte ve vysokém napětí. >> Dobrý den, děkuju za pozvání. Z mého pohledu začněme teďka takovou energetickoelektromobilní prvou a z mého pohledu dobrým vstupem do tématu je podívat se na tu baterii toho elektromobilu. Teda bohužel se na nůžeme podívat úplně, protože jak by bylo vysvětleno, je ve spodku toho auta, ale pro mě je to základní potenciál té technologie a té vize, že ta baterka je poměrně velká a do v domácnosti si ji fakt jako nepořídíte. Tak jaká je kapacita běžného elektromobilu? Dneska se ty kapacity těch elektromobilů výrazně posouvají. To znamená dneska už je řekněme nějaký standard 70 kWh, ale prémiovější vozy, například nedávno představená IX5, má až 140 kWH. >> Čili to jsme řádově výše než v domá. >> Přesně tak. Když to porovnáme s těma stacionárníma bateriema, které jsou často dodávany součástí nějakého fotovoltaického systému, taková ta běžná 10 kW peaká fotovoltaika bude mít přibližně 10, 11, 12 kWh, takže jsme tady na nějakém sedminobku, minimálně pětinásobku, takže určitě ten potenciál té baterie je výrazně větší. >> Když budeme dále trošku násobit, kolik tak elektromobilů máme v České republice v tuhle chvíli? Eh, ten vývoj je poměrně dynamický i díky ceně pohodných hmot, takže se opravdu nastartoval sekundární trh, takže se pořizují i ojetá auta a už jsme nad 80 000. Opravdu to roste velmi rychle. Možná dneska už by se dalo říci 85. To si vynásobte za domácí úkol s tou kapacitou, jo? My se k tomu pak stejně ještě dostaneme. Eh, samozřejmě my se tady budeme bavit o takových těch třípísmenkových zkratkách. Pojďme stručně vysvětlit, o co jde. Bavíme se o vehicle to. >> Přesně tak. Písmenko. My vlastně obecně se to téma dá nazvat vehicle to X, vehicle to everything. Je to zkrátka obecně téma, které se dá také zaobalit názvem bidirekcionální dobíjení. To znamená místo standardního dobíjení, >> eh, která je o tom, že energii dostávám do toho vozidla do té baterie, tak to bidirekcionální znamená, že ve zvolených časech dokážu tu energii naopak vracet z auta někam. A to jsou potom právě ty varianty těch zkratek. Ať už je to vehicle to load, to je většinou to, s čím se ty zákazníci nebo uživatelé setkávají čistě v režii těch automobilek. To znamená, mám nějaký adaptér, připojím se na to elektrickou pilu, elektrický gril a tak dále. A to je úplně základ, který vlastně s energetikou jako takovou nemá ještě mnoho společného, ale pak už vlastně dokážeme ten další, řeknu, byznysovější potenciál rozdělit na vehicle to home. To znamená, kdy je to mezi vozidlem a domácností, vehicle to building nebo vehicle to business, kde už počítáme s tím, že těch aut je třeba i víc a podporují nějaký podnikatelský záměr té společnosti, vykrývají špičky a tak dále. A nebo pak úplně ten ultimátní vehicle to grid, kdy vlastně už tu energii přetláčím přes nějaký předávací bod, typicky elektroměr do sítě a už se chovám jako nějaký dodavatel vlastně do sítě. >> Já jsem si ještě tedy vymyslel vlastní zkratku V2D. Víte, co mám na mysli? >> Eh, viděl jsem ji ve skriptu, ale přiznám se, že jsem ji nedokázal pojmenovat. Rád se nechám poučit. >> Je to Vehicle to drive, protože občas člověk potřebuje fakt jako někam jet. Jasně, >> abysme jenom na tento aspekt nezapomněli. Samozřejmě je to nadsázka, ale v rámci těch use casů a v rámci využití toho potenciálu je to důležitá věc, kterou by se nemělo zapit. >> Je je potřeba přesně tak toleto zmínit, protože samozřejmě oproti té stacionární baterii je většinou tato baterie větší, na druhou stranu je mobilní. To znamená, je potřeba pracovat s nějakou statistikou toho, jak ty vozidla se v té lokalitě pohybují, jak často tam stojí, kolik procent té baterie mohu vlastně využívat, aniž bych omezil tu primární potřebu, což je, že to auto má jezdit, jo. Takže e opravdu jakoby to, že to auto jezdí, je prostě důležitý aspekt té eh, té technologie. A samozřejmě jsme v Čechách, co většinou jako slýcháme, tak je ten usecase ve firmě nabiju, doma vybiju. Jo, takže to je právě i to, že vlastně vy tu energii převážíte vlastně z místa na místo teoreticky, jo? Takže dostanem se k tomu a je neště než se dostaneme tady k té krasavici, která nám tady hučí a teďka zrovna z auta se dobíjí ten barák, tak zmíníme, že společnost EON je zapojena do mezinárodního projektu s názvem Vehicle for Grid, což je hezký dvojsmyslný název, protože Eon je jedním z 11 partnerů ze zemí Vyšegrádské čtyřky. E, co je podstatou toho projektu a jak jste daleko? Podstatou toho projektu je obecně prozkoumat tu technologii, najít její limity a pokusit se je přeložit do nějaké, řeknu, ekonomické báze, ověřit nějaké byznys casy, principy, právě zjistit, kde to dává větší smysl, kde menší a tak dále. Ten projekt eh běží bezmála dva roky. Eh měl končit teďkon v listopadu, ale protáhneme ho až do konce února. Eh, je opravdu potřeba říct, že i za ty dva roky řeknu, že ani tak ne, že by se posunula ta technologie, ale spíš začla být dostupná. My jsme na začátku vůbec nemohli vlastně najít jakoby kompatibilní produkty na trhu, jo? Řešili jsme, jestli to bude AC dobíjení, bidirekcionální nebo DC. Vůbec vlastně jsme hrozně dlouho, jo, teď všichni vám jako řeknou, umíme to, děláme to, ale pak to propojíte, nic to nedělá, jo. Takže opravdu ten projekt poměrně dlouhou dobu vlastně eh se věnoval tomu vůbec najít jako vhodný produkty. Teďkon jsme v nějaký fázi, že už testujeme, máme use casey, máme test casy, sbíráme data, analyzujeme. V tom projektu se snažíme vyvinout i nějaké jednodušší algoritmy, abysme právě dokázali ty use casy uvést v život z pohledu i řeknu nějakého běžného uživatele a samozřejmě teďkon hledáme i tu ekonomičnost. >> Tak máme ten základ a pojďme se teď podívat na tu situaci, kterou tady máme. Máme auto zapojené do té oboustranné nabíječky. A co se teďka děje? Z mého pohledu tedy je fascinující, že takhle malé auto může nabíjet takhle velký barák. >> Eh, přesně tak. Možná pro posluchače je to čtyřpatrová administrativní budova. Eh, dneska jsme nebo aktuálně jsme tedy v režimu, kdy to vozidlo v kombinaci s tou dobíjecí stanicí dorovnává e tu spotřebu na nulu. To znamená, budova je stále připojená k síti, ale vlastně odebírá nulu. Eh a dneska nebo aktuálně tam je asi 9 kW. Samozřejmě se to mění podle toho, jestli někdo vaří kafe, nevaří kafe a tak dále. Eh, ale když to vememe nějakou jednoduchou optikou 9 kW, takže za hodinu 9 kWh, v autě je těch 70, samozřejmě jsou tam nastavené nějaké limity, to znamená, my to auto nepodbijeme třeba pod 20 % a tak dále, eh, ale prostě jsme schopni několik hodin eh tu budovu z toho auta eh napájet. Když těch barných konvic je příliš mnoho a když ten příkon je vyšší, než to auto zvládne, tak předpokládám, že ta síť tak. Jo, možná ještě k té technologii. Ono vlastně ten maximální výkon, které to auto dokáže dodaty, je dneska definovaný tou dobíjecí stanicí, protože my tady máme bidirekcionální dobíjení na standardu stejnosměrného dobíjení. To znamená vlastně v té stanici je invertor a ten střídač dneska, protože vlastně v baterii to je stejnosměrné, stanice to rozstřídává pro tu budovu, tak je 11 kW. Reální výkon je nějakých 10,5. To znamená, pokud ta budova žádá více než 10,5 kW, tak vlastně to dostává z té sítě. nebo je i potřeba zmínit, eh, protože jsme na začátku té technologie, pokud dojde k nějakému rychlému výkyvu, tak vlastně ta síť to jakoby podrží, řekněme. Jo. >> Pojďte ještě možná popsat, co všechno obnáží to testování, protože to je myslím pro posluchače zajímavá věc. Eh, s čím jste se třeba setkali, co vás překvapilo, eh jaké byly nějaké ty mezní záležitosti a tak dále? Eh, je potřeba říct, že v dnešní době nejsou pevně definované standardy. Ať už je to standard komunikační mezi tou dobíjecí stanicí, tím vozidlem, případně nějakým řídícím systémem třeba celé té budovy, tak třeba i legislativa. A když se budeme bavit víc o víc o té technologii mezi tím autem a tou dobíjecí stanicí, tak ono není úplně náhoda, že tady právě máme tudle dobíjecí stanici a todle vozidlo, protože vlastně eh oba dva ty prvky v sobě mají nějakou, řeknu, pro jakoby speciální vrstvu softwaru, aby se spolu vůbec domluvili, protože ten obecný standard ještě zkrátka neexistuje. je dlouhodobě v přípravě. Očekáváme ho v první polovině příštího roku, ale zkrátka tady není. A my jsme právě v rámci toho projektu se setkávali s tím, že eh všechny ty projekty, které třeba běží v zahraničí, tak byly velmi jako typu uzavřeného ekosystému. Todle vozidlo speciálně upravené s touto speciálně upravenou dobíjecí stanicí umí fungovat. A bylo to třeba o nějakým scalu, že těch vozidel a dobijících stanic bylo po té aglomeraci 500, jo, takže to dávalo nějaký smysl, ale my jsme spíš vlastně chtěli od začátku hledat nějaké, řeknu, univerzálnější řešení, protože vnímáme to, že ty zákazníci kupují různá vozidla. Eh, mohou vlastně být ty vozidla služební, často ty fleety nakupují v nějakých, řeknu, objemech, co co vysoutěží. Takže to není o tom, že by měli jenom jednu skupinu, jenom Volkswageny nebo jenom Stelantis a tak dále. Takže, takže jako bysme se snažili hledat co nejuniverzálnější řešení a opravdu ty výsledky jsou i různé na základě toho, jaké to auto využijete. A je to opravdu i o verzích softwaru, jo. Takže prostě my víme, že abysme ty složitější use casy, které třeba běží celý den a různě to auto vybíjí, nabíjí podle toho, jak simulujeme, nízké tarify, spotové ceny a tak dále, tak opravdu potřebujeme vozidlo s danou verzí softwaru nebo vyšší, abysme věděli, že tento delší use case dokážeme vlastně otestovat. Do těch use casů za chvíli zabředneme, ale ještě předtím já připomenu, že ono nás poslouchá spousta tradičních energetiků a oni se dost často jako kroutí, když se povídá o moderních technologiích a zkoumá se jejich potenciál a třeba už ne tolik jejich limity, my zkoumáme i ty limity. Takže položím takzvanou šrapnelovou otázku a schválně to přeženu. Díky tomudle vydělám majland, zachráním energetiku, zachráním planetu. >> Eh, myslím si, že to tak úplně není. To jsem si myslel, >> ale v dnešní, řeknu i technologicky napjatý době, kdy elektromobilita jako taková je trošku disraptor. Disraptor toho, jak jsme zvyklí používat auta, e, přináší určitý tlak na tu energetiku jako takovou. Potřebujeme často takový ten typickj příklad, že jo, dobíjecí hub někde u dálnice. Potřebujeme poměrně významné výkony v lokalitě, kde s tím nebylo počítáno, ale třeba po kratší dobu, protože prostě ty auta tam přijedou, všichni jezdíme přes den, pak tam naopak nikdo není. Takže já vnímám, že tadleta technologie je další střípek do toho, aby ta elektromobilita dokázala se obhájit, aby dokázala poskytnout něco navíc, než jenom to, že dostanu člověka nebo materiál z bodu A do bodu B. Jestli na tom vydělám myand, dnešní čísla ukazují, že úplně ne, ale je potřeba opravdu se koukat na to. Ty use casy mají různou tu ekonomiku. Ta dobíjecí stanice dneska není úplně etablovaná, takže řeknu nějaké, řeknu náklady na její pořízení jsou dané i tím, že se zkrátka nevyrábí ve statiscích nebo milionech. Ty vozidla ne všechny to dneska podporují. Co se tím snažím říct, že je potřeba tu technologii zkoumat, rozvíjet a mělo by to jít potom i v ruku v ruce s tou širší adopcí. A ve chvíli, kdy těch elektromobilů na těch silnicích bude výrazně víc a třeba jich zajímavé procento bude zapojené do nějakého toho used caseu nebo nebo ta firma s tím bude zkrátka počítat jako doplněk do něčeho dalšího, tak si myslím, že to může být, nechci říct příjemný benefit, ale ekonomický benefit vlastně něčeho, co stejně musím mít v uvozovkách. >> S jakými těmi variantami toho využití lze asi v blízké budoucnosti nejvíc počítat? Já si dokážu představit domácího nadšence, který si pořídí obousměrnou nabíječku a třeba bude pomáhat nejen své spotřebě, ale třeba i balancování sítě a tak dále, i když to už je hudba vzdálenější budoucnosti, ale možná častější budou přeci jenom ty firmy, fabriky a tak dále, které to budou využívat pro svoji firemní flotilu. >> Přesně tak. Já já zmíním eh tři tři use casy, které my dneska využíváme. Respektive my máme nainstalované tři tyto dobíjecí stanice. Dvě jsou v domácnostech, ale každá domácnost běží v jiném režimu a jednu máme tady tady vlastně v tom Office parku. Eh, ty domácnosti, jedna domácnost je, řeknu, velmi eh energeticky nenáročná domácnost. Má maličkou fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, ale nemá přetoky. To znamená, tam opravdu to vozidlo vlastně slouží jako ten ta extra baterie a pomáhá vlastně optimalizovat chod té domácnosti. >> Je to extra baterie kíž, e, stacionární bater stacionární baterii, která je ale úměrně malá tomu, že ta fotovoltaika je tam malá, takže tam je pár kWh. Eh, na druhou stranu tím, že ta domácnost je, řeknu, eh, skoro až pasivní dům, tak spotřeba, ta náročnost je také poměrně malá, jo, ale jde spíš o o věření těch principů, takže takže to je jeden ten case, kdy opravdu optimalizujeme v té domácnosti, využíváme toho potenciálu té baterie, že přebytek té fotovoltaické elektrárny, že je tam bez přetok. To znamená, ta fotoltaická elektrana by se vlastně musela vypnout, tak dokážeme dát do toho vozu a ano s nějakými ztrátami, protože roztřídáváme zase zpátky, zase vrátit do té domácnosti. Tak to je ten jeden use case. A druhý use case té domácnosti je spíš opravdu takový, že už je to součástí nějakého většího energetického systému v té domácnosti a tadle domácnost vlastně obchoduje s tou energií na spotu. To znamená, jde tam o to, že vedle těch stacionárních baterií dokážeme v cenově výhodném časovém období tu energii tlačit do té do té do té sítě a vlastně na tom vydělávat. Není to o té úspoře, ale je to vyloženě o tom výdělku. A opět vedle nějakých, jak říkám, v této domácnosti jsou větší baterie, řeknu 20 kWh, tak tam máme dalších ještě prostě těch 70 použitelnejch, třeba 65, 60, které dokážeme v rámci toho vhodného spod okna dostat do té sítě. Jo, zase bavíme se ale o 100 korunách, jo. Takže, takže je to opravdu o tom o tom ověření toho use casu. Potom vlastně co se týká těch vehicle to building nebo business, my opravdu vnímáme, že dneska například i díky měnící se tady vní struktuře na e vlastně od distributoru a tak dále se bude čím dál tím víc a je to správné platit za ty špičky. Mhm. vozidel, které vlastně budou stát u toho výrobního závodu a dojde k nějaké špičce, spouští se nějaký velký stroj, nějaká pec a tak dále a vlastně než aby ta firma třeba přesáhla tu špičku, zaplatila za nějakou čtvrthodinu vlastně ne pokutu, ale prostě ten relevantní poplatek, tak my věříme tomu, že by vlastně ty vozidla mohly ten výkon doplnit. A protože tam stejně stojí a je předpokladem, že pojedou domů někdy ve 4, v 5 odpoledne, tak tak dokážou té firmě vlastně tímto ušetřit ty peníze. >> A nebo pak šéf toho závodu řekne: "Manžeři, máte smůlu, špička byla opravdu velká, dneska se domů nedostanete." Eh, a a samozřejmě to je, řeknu, to je nějaká další fáze toho projektu, na čem už začínáme pracovat, a to je dostat do všech těhletěch use casů jakoby toho zákazníka, protože my potřebujem, aby ten zákazník vědom si toho, že to auto se cykluje nebo může cyklovat, ale aby měl možnost nastavit nějaké limity, aby mohl říct dobře, já prostě ale potřebuju, aby v tom autě ve 3 odpoledne bylo 200 km dojezdu. Jo, je to o tom, že my do tohodle všeho máme platformu, která nám řídí ty use casy, vybíjej, nabíjej, dorovnávej budovu a tak dále, potřebujem dostat informace ještě z toho auta nebo od toho zákazníka právě tohodle typu. Takže pak vlastně ten algoritmus bude dorovnávat nebo porovnávat požadavky zákazníka a požadavky toho řízení jako takového, aby právě ten use case mohl být e naplněn. Co se týká toho nejkomplexnějšího use caseu vehicle to grid, to znamená jakoby dodávám úplně do sítě, tam je to opravdu o tom, pokud chcete například obchodovat na tom spotu, jak jsem mluvil jako jednotlivec, nebo pokud jste, řeknu, součástí nějakého agregačního bloku. A samozřejmě může to být, často mluvíme o stabilizaci sítě, ale je to spíše o obchodní odchylce, jo? To znamená, třeba například naše společnost má nakoupený nějaký profil pro miliony zákazníků. Samozřejmě tam dochází k nějakým odchylkám a my vlastně tím třeba, že i řídíme to dobíjení nebo naopak vybíjení, ať už z těch stacionárních baterií nebo třeba z těch vozidel do budoucna, tak dokážeme tu odchylku zmenšit, >> dokážeme tu křivku přiblížit tomu našemu nakoupenému profilu. Ale to je právě o tom o tom objemu, o tom scale toho, že musíme mít takových vozidel ideálně co nejvíce. se s nějakou pravděpodobností zrovna budou doma v tom režimu, aby mohli dorovnávat a tak dále, ale je to spíše aktuálně dneska o tom, než že bysme e stabilizovali tu síť. Ono to často jde jako proti sobě, respektive ne nemusí tam být žádný, řeknu, logický propoj mezi tím, kdy síť potřebuje podržet a e od chvilku potřebujeme dorovnávat. Todle, co říkáte, je z mého pohledu velmi zajímavé, protože to řešení té odchylky je pro ty firmy stále důležitější a zásadnější, když sledujeme vnitrodenní trh, tak tam občas jako zasvítí fakt vysoká cena a podle mě dost často vyjadřuje právě snahu vyhnout se té odchylce, ale pokud si tu odchylku můžete vyřešit v tom areálu a neřešit to přes trh, no tak je to nejlevnější. Souhlasím, určitě je to. A tyto tyto témata vlastně se i čím dál tím více objevují ještě v kombinaci s obecně s decent decentrializací vlastně zdrojů. H z tomelu, který dodává konstantním výkonem, ale máme fotovoltaiky a tak dále, takže je to je to o kombinaci toho všeho a v tom si myslím, že je právě ten potenciál, jak jste se mě ptal, vydělám na tom Myland, zachráním svět, spíš budu mít další poměrně robustní prvek, který mi toto může pomoci řídit a optimalizovat. >> Pojďme teď směrem k trošku takovejm přízemnějším věcem. investiční náklady, provozní náklady, co to vlastně potřebuje, jaký servis a tak dále. Bavíme se tedy o té obousměrné nabíječce. >> Třeba oproti té tomu klasickému Wallboxu předpokládám, že je to řádově jinde. >> Je to je to je to spíše o tom, eh vlastně jaká technologie té dobíjecí stanice je pro ten bidirekcionální use case použitá. Proto, jak jsem zmiňoval na začátku, máme AC dobíjení, což je střídavé dobíjení. To znamená poměrně nižší výkony dochází k usmírnění až ve vozidle. A nebo máme stejnosměrné dobíjení, DC dobíjení, kdy vlastně ten usměrňovač je už v té dobíjecí stanici a stejnosměrně to dáváme rovnou do baterie. U toho bidirekcionálního dobíjení je ta debata úplně stejná a samozřejmě jde o to, kde bude ten dražší, složitější, chytřejší prvek. Bude to viset takto na zdi jako tady, protože tady máme právě tu stejnosměrnou technologii. To znamená to chytré a složitější je v té dobíjecí stanici, nebo to bude v těch v těch vozidlech. A pak jde samozřejmě také o to, o jakém se chceme bavit výkonu. My jsme v rámci toho projektu se museli uchýlit k té DC technologii, protože ta AC technologie zkrátka není ready, protože nejsou ty standardy a vlastně vyžaduje tu chytristiku spíše na straně toho auta, jo? A teď e eh takže aby a dostanu se k těm investicím, jenom se to snažím jako obhájit. Ono jde taky o to, když se podíváte, jak fungují například střídače fotovoltaik, které vlastně taky dodávají do sítě, tak oni musí být certifikované, správně parametrizované na český trh. Každá provo provozní soustava, distribuční soustava má nějaká pravidla a tak dále a je to poměrně jakoby věda. A teď jako úplně na rovinu vlastně kdo to má řešit? Výrobce té stanice nebo ty automobilky, jo, takže jakoby o tom je ta debata. Eh, proto samozřejmě maximálně největší smysl by vlastně dávalo jednomu pohledu, kdyby ta AC dobíjecí stanice mohla být úplně stejná jako dneska, protože ty dnešní AC dobíjecí stanice je velmi chytrá spínaná zásuvka. Tu energii nijak nemění. Takže pokud bysme do toho šli touto optikou, musíme to pak mít složitější v tom autě. Ale vlastně ta investice na straně té dobíjecí stanice a té domácnosti do té nabíječky by byla stejná. Takže bysme se nadále pohybovali někde v rozmezí 15 až 30 000 Kč. Jo. E, na druhou stranu stav je takový, že to umíme za nějakých podmínek na té DC technologii. Ta DC technologie obecně je dražší, protože zkrátka kupujete střídač navíc, usměrňovač a střídač navíc ten invertor a eh zase jsme u toho, že ten objem je poměrně malý, ale oproti řeknu standardní DC dobíjecí stanici nebo takovélemu DCmu Wallboxu, tam výrazný nárůst není, protože zkrátka ten usměrňovač a už tam je. Takže dneska se můžeme bavit někde okolo 4 000 5 000 euro, 120 000 Kč přibližně, ale je to spíše o tom, aby ta technologie byla certifikovaná a využitelná vlastně. A to jsou asi ty náklady. A ve chvíli, kdy dojde k té komunikační standardizaci, tak si myslím, že se to, že se to výrazně jakoby zlepší, ale to jsou nějaké náklady, se kterýma je potřeba pracovat. Provozně je to úplně normální DC dobíjecí stanice. Tam bych jako neviděl nic většího. Samozřejmě pak je to o nějaké platformě, která to bude řídit, ale otázka, jestli vlastně ta tíže s tím bude ležet na tom koncovém zákazníkovi nebo spíš na nějakém tom agregátorovi, což si dovedu představit spíš. >> Ta technologie je evidentně v rozpuku. Eh, ještě bychom měli asi doplnit, že úplně pro všechny elektromobily to v tuhle chvíli není nebo je. Jak jak je na tom vlastně, co se týče značek, nemusíte ani říkat konkrétní, eh, příprava z hlediska těch elektromobilů? >> Eh, je to je to velmi roztříštěné, ale ne, nechtěl bych jako říkat jako v negativním slova smyslu. Eh, my například jsme v rámci toho projektu testovali několik těch značek a když to řeknu skrze tu DC technologii, se nám to u takových těch tradičních na českém trhu, myslím jako nejenom VW Group, ale i jiné, tak se nám to vlastně vždycky povedlo, ale záleželo právě na té kombinaci třeba s tou dobějcí stanicí, že jedna kombinace nám šla, vyměnili jsme auto, nešlo nám to, ale stejné auto s jinou dobíjecí stanicí nám šlo, takže jakoby ta příprava je u všech souus. Jsou eh samozřejmě, co je poměrně úsměvné, eh, to auto často neví, co se s ním děje. Mhm. >> Jo. Eh, píše nabíjení bude dokončeno za 10 minut a svítí tam mínus 10 kW, takže pak tam bude napsáno nabíjení končí za 15 minut. Jo, je to takový eh, co jsme jako tak nějak navnímávali i v rámci jako jiných řeknu společností, co si s tím třeba hráli, tak jsou na trhu auta, kde jako musíte v něm sedět, aby to fungovalo a tak dále, jo. Takže jakoby obecně je to spíše spíš o té softwarové vrstvě, která zkrátka není dotažená, neexistuje standard, eh, ale neřekl bych, že jsou jako automobilky, které jsou omíle napřed a omíle pozadu. Poslední věc k té připravenosti, ještě mě zajímá legislativa a možná to zaměřme na ten úplně nejvyšší segment, to znamená vehicle to grid, jak jsme na tom v České republice a možná i technicky, nejen legislativně. >> Eh, já bych řekl, že česká legislativa aktuálně, vzhledem k tomu, že to téma je v zárodku, k tomu zkrátka přistupuje jako například k tomu střídačiu u té fotovoltaiky. To znamená, měla by ta dobíjecí stanice být certifikovaná a měla by splňovat zkrátka ty podmínky. ta certifikace není o tom, že to je bezpečné a tak dále, ale tam jsou jasně definované případy, jak se to musí zachovat, jak rychle to musí například navázat frekvenci, jak rychle to musí být schopné dodat nějaký výkon. A ten test, kterým my jsme procházeli, probíhá úplně stejně jako u toho střídače, u té fotovoltaiky. Co se pak týče nějaké legislativy, obecně eh se to se to připravuje eh v rámci i nějaké, řeknu, evropské legislativy. Nechci asi teď chodit úplně do detailu, ale zkrátka už se v rámci nějaké, řeknu, eh agregace bateriových úložišť e a tak dále počítá i s tou elektromobilitou, ale vlastně snaha té legislativy a asi to dává smysl, je i tam jako přistupovat k tomu jako prostě k jinému zdroji, který prostě dodává a měl by dodávat za stejných technických podmínek, stejných parametrů a tak dále. Dost často ještě v těch debatách zaznívá taková obava, že dobře, tak já vyčlením svůj elektromobil a svojí baterii pro síť, pro budovu, pro cokoliv. Nebude to mít dopad na životnost té baterie nebo třeba snižování rychlejší té kapacity, když budu to auto používat i k něčemu jinému než k ježdění? >> Eh, určitě a to je velmi relevantní téma. Eh, na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že ta technologie těch baterií jde ohromně dopředu a už to úplně ty počty cyklů už jsou velmi, řeknu, vysoké a vlastně vzdálené nějakému standardnímu třeba i životnímu cyklu těch nových moderních elektromobilů. Takže je to faktor, se kterým je potřeba počítat. Pak samozřejmě je to o tom, jestli ty benefity, co mi to zapojení toho auta do té energetiky přinese, převáží tuto případnou, řeknu, degradaci. Eh, ale pokud se opřu tady řeknu OVW Group, Škoda Auto a tak dále, tak ty starší starší modely například měly ve svých infotainmentech určitý limit. kolik hodin nebo kolik kilow hodhin nebo megawhodin to vozidlo může v tomto režimu vlastně strávit, aniž by došlo k nějakému omezení záruk a tak dále. A je to naprosto pochopitelné, ale dneska už vidíme u těch nejnovějších softwarů, že tento limit je buď posunut, nebo už tam není vůbec. To znamená, já bych řekl, že i ty automobilky už vlastně té své technologii věří víc. Ona se posouvá, vnímají, že tenhleten e řeknu use case toho vozidla bude relevantní a snaží se tomu jít naproti. >> Dobře. Na závěr já jsem trošku během toho rozhovoru byl víc ďáblův advokát, tak teď se malinko změním v toho anděla, protože samozřejmě my těm technologiím fandíme a doufáme, že se budou rozvíjet. A když se podíváme víc do budoucna a nebude tady prostě 10 000 ani 100 000, ale třeba milion těch elektromobilů, které už budou třeba uzpůsobeny na technologie tohoto typu, tak jaká je vlastně ta vize? Bude to možná třeba jednou nějaký game changer i v té energetice, nebo spíš takový řekněme příjemný doplněk? Já bych řekl, že to nebude game changer, ale opravdu doplněk toho, že se to celkově decentralizuje, zesložiťuje. Ale já když se tady takhle podívám po našem areálu, tak kolik napočítáme připojenejch aut? 20. Hm. A teď jako může dojít i k nějakému, já nechci používat slovo blackout, ale vypadne tady prostě jedna linka, tak prostě z těch 20 aut tady těch pět administrativních budov dokážeme nějakou dobu podržet. I kdyby jako to měla být čistě prevence toho, že zaměstnanci Eonu prostě budou muset jít domů, protože nejde elektrika, jo. A to se všechno může jako jako stát. Takže za mě to bude doplněk. Měli bysme s tím počítat. ta technologie na začátku. Myslím si, že následující dva roky to ještě bude o těch pilotech a o tom jako začleňování a tak dále. Na druhou stranu, pokud se podíváme do zahraničí, tak jsou i specifické use casey, kde už to jakoby dává třeba větší smysl, ale musí to být na něco e na něco vlastně jakoby napojeno. A teď mluvím například můj oblíbený use case, kdy takové ty americké žluté školní autobusy vlastně jezdí ráno a jezdí odpoledne. No, ale me
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 31 085 znaků).






