NALEVO s Petrem Drulákem

Benzín a nafta prudce zdražují. Česká republika patří k evropským rekordmanům. Válka, sankce, geopolitika. Tak zní vysvětlení. Jenže zatímco řidiči platí stále víc, ropné společnosti počítají mimořádné zisky. Kdo na krizi skutečně vydělává? Rekordní marže rafinérií, miliardové zisky bank. Premiér Babiš hrozí mimořádným zdaněním. Průmyslové svazy protestují. Zůstane jen uslov nebo vláda sáhne na zisky velkých hráčů a pak přichází politická exploze. Vláda chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Vedení České televize protestuje. Opozice vyzývá k odporu. Před poslaneckou sněmovnou zasahuje policie. Jde o nezávislost médií, o jejich financování nebo o moc? Komunistka Kateřina Konečná míří k Babišovým patriotům. Pravice protestuje. Komunisté se bouří. Jenže Babiš má vlastní plán. Spojenectví proti Bruselu nebo další krok k ovládnutí české levice. A 17. listopad. Oslavy na národní třídě letos nedostanou požadovanou státní dotaci. Pořadatelé mluví o zásahu do rozpočtu. Komu dnes vlastně patří odkaz listopadu 89? Vysoké ceny, rekordní zisky, politické sliby, boj o média a boj o minulost. Kdo rozhoduje, kdo vydělává a kdo to všechno platí? Dobrý den, vítejte nalevo. Pražská kavárna chystá velkolepé oslavy 17. listopadu a i když chce oslavy namířit proti současné vládě, tak s drzostí sobě vlastní si říká o dotaci. Je dobře, že na ministerstvu kultury prokázali určitou duchap přítomnost a částku neposlali. Ministerstvo kultury letos nepřispěje spolku díky, že můžem na organizaci oslav 17. listopadu na pražské národní třídě. Každoroční pořadatelé oslav podle ministra Klempíře letos nesplňují podmínky pro získání dotace. Řekl: Ministerstvo posuzovalo pouze to, zda projekt splňuje podmínky konkrétní dotační výzvy, do které byla podána žádost. Tato výzva je určena na připomínání významných výročí, která se vztahují k celým desetiletím od vzniku určité události nebo instituce. Letošní oslavy 17. listopadu tuto podmínku nesplňují, protože od roku 1989 uplynulo 37 let. >> Tak je celkem zřejmé, proč ministerstvo kultury se rozhodlo neudělit dotaci, protože podporuje kulatá výročí. Jinak 17. listopad je samozřejmě důležité datum. Připomínáme si památku studentů zavražděných nacisty a připomínáme si také datum listopadového převratu. Osobně považuju rok 1989 za pozitivní obrat a musím říct, že jsem si ho řadu let rád připomínal, dnes už nikoliv, protože to, co se stalo z tohoto památného dne, je pouhá sebeoslava oligarchického režimu. Tuto památku si skutečně přivlastnila skupina pražské kavárny radikálních Havlovců. A tyto oslavy využívají k tomu, že plyvou na všechny ostatní. i na takové aktéry 17. listopadu, jako byli prezidenti, pozdější prezidenti Zeman a Klaus. Hlavní roli přitom hrajou oligarchické nevládky, nevládky podporované tou českou oligarchií, jako například spolek Díky, že můžem. Poslechněme si něco více. >> Mluvčí spolku díky, že mužem Pavla Umlaufová popsala, že organizování akce Korzo národní není výdělečné a ani nestojí na státních financích. Většina peněz jde do kulturního programu. Projekt financujeme z několika zdrojů a to z veřejné sbírky, nadace od firemních partnerů a soukromých filantropů objasnila. Ztráta dotace na poslední chvíli, nicméně pro spolek znamená citelný zásah do rozpočtu. Umlaufová vysvětlila: "Letos jsme žádali ministerstvo o 1 milion Kč. V té době jsme počítali s celkovým rozpočtem 4,5 milionu Kč. Teď už očekáváme, že oslavy vyjdou ještě o milion korun dráž. >> Oslavy za 5,5 milionu korun, to je docela dost. Otázka je, nač to jde především prý na kulturní program. To znamená, že ti kulturní aktéři, kteří tam přijdou, aby poplyvali současnou vládu, aby vyzdvihli odkaz Václava Havla, aby sami sebe oslavili, tak si asi řeknou o nějaké slušné honoráře. Prý, že to není výdělečné, no tak není to asi výdělečné ve smyslu, že tam není nějaká firma, která by realizovala zisk, ale ti lidé, kteří se kolem toho pohybují, tak ti to očividně nedělají zadarmo, protože 5,5 milionu Kč je docela dost peněz. Tam nejde jenom o ozvučení a nějakou ochranku. 5,5 milionu znamená honoráře pro všechny, kdo se té jejich šaškárny účastní. Jak 17. listopad důstojně oslavit podle mého názoru určitou pijetou a především zamyšlením nad tím, proč jsme skončili tam, kde dnes jsme. Kdo stojí za obrovským nárůstem pohoných pohonných hmot eh benzínu a nafty? Podle Trumpa prezident Zelenský, protože bombarduje ruské rafinérie. Podle většiny analytiků sám Trump, protože vyvolal válku s Íránem. Ale když se podíváme na to, když se podíváme na to, jak vlastně ten globální trh s energiemi funguje, tak zjistíme, že největší podíl nemá ani Zelenský, ani Trump, ale někdo úplně jiný. Začněme cenami na benzínkách. Ceny pohonných hmm a maziv pro osobní dopravu se v září v Evropské unii meziročně zvýšily o 31%. V České republice stouply o 37 %, což v rámci Evropské unie představovalo čtvrtý nejvýraznější nárůst. Ceny pohonných hmot letos po celém světě tlačí vzhůru konflikt na Blízkém Východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Situaci na globálním trhu s pohonnými hmotami komplikují rovněž ukrajinské útoky na ruské rafinerériie. >> Česká republika patří k rekordmanům v navýšení cen benzínu a benzínu a nafty. Ale není to samozřejmě jenom problém český, je to problém celého světa. Prezident Trump říká, že to souvisí s tím, jak Zelenský bombarduje ruské rafinérie. Tomu se všichni smějí, protože samozřejmě ruské rafinérie utrpí při tom bombardování těmi drony nějakou škodu, ale nik n nikoliv tak fatální, aby to zahýbalo světovými cenami. Jiné vysvětlení je to, že Američané tím, že zaútočili na Irán, zablokovali persský perský průliv. E a tím pádem ten trh s ropou, globální trh s ropou přišel, někdy se říká, o 20 % o 20 % toho, nač byl zvyklý. Ale je skutečně ten perský perský záliv je skutečně perský záliv zablokován? Z perského zálivu nyní proudí více ropy než před začátkem války Spojených států amerických a Izraele s Íránem. Dopravci si totiž postupně vytvořili systém, který jim umožňuje proplouvat hormuským průlivem u íránských břehů i přes pokračující útoky. Pomáhají alternativní ropovody, překládání nákladů na moři i americká ochrana. Za vyšší odolnost přepravy se ale platí rekordními částkami. >> Takže je to trochu jinak. Objem ropy, který je k dispozici, včetně ropy z persského zálivu, se nezmenšil. Je pořád stejný. Argument je, že se zvýšilo riziko. To je legitimní argument. Samozřejmě je vyšší riziko, tak za to si ti, kdo přepravují tu ropu, žádají určité prémie. Ale když se podíváme na ty prémie, které jsou u těch, kteří tu ropu zpracovávají a z té ropy vyrábějí benzín na naftu, tak tam se dostáváme do čísel, které s žádným rizikem z perského zálivu nesouvisí. Mluvíme o naprosto přemrštěných, nestoudných maržích. Poprosím o další příspěvek. Oblíbenou obhajobou naftařů je tvrzení, že nestanovují cenu ropy. Dobře, stanovují však cenu toho, co z ropy vyrábí a právě v tom jsou peníze. Rozdíl mezi tím, kolik stojí rafinérii barel ropy a tím, za kolik prodává výsledné palivo, se nazývá marže. Ta prudce vzrostla. U nafty vystoupala ze 33 dolarů za barel v únoru na 92 dolarů v srpnu a na začátku září překročil hranici 106 dolarů, což je historický rekord. Stačí se podívat na zisky ropného průmyslu. Nárůst zisků ve druhém čtvrtletí 2026 oproti stejnému období loňského roku. Exon 104%, Chevron 292 %, Shell 131 % BP 144 % total 68 %, Valero 418 %. Tedy slyšeli jste dobře, i ta firma Exon, která měla relativně nejmenší nárůst zisků v druhém čtvrtletí tohoto roku, ty zisky zdvojnásobilo. Zdvojnásobení zisku znamená, že i ten zisk narostl mnohem méně než ostatní. Někteří ho dokonce ze čtyřnásobili. Naftaři nikdy neměli takové výnosy, jako když se střílí v perském zálivu. Rozumné vlády předtím své občany brání. brání před touhle naftařskou nenažraností, regulací cen, sektorovými daněmi. K sektorové dani se nakonec odhodlala i Babišova vláda a vyvolalo to pochopitelnou reakci těchto nenažranců. Poprosím o snímek. >> Svaz průmyslu a dopravy České republiky v otevřeném dopisu premiérovi kritizoval plánované zavedení speciální daně na rafinerie. vyzval vládu, aby od záměru ustoupila nebo alespoň zmírnila parametry daně. Vláda daň navrhla v souvislosti s letošním zdražením paliv. Její výnos by měl kompenzovat opatření, kterými se stát snažil růst cen pohonných hmot brzdit. Zavedení daně už dříve kritizovala společnost Orlen Unipetrol, pod níž spadají tuzemské rafineré v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Společnost uvedla, že zavedení daně považuje za retroaktivní a tudíž v rozporu s ústavním pořádkem. Je dobře, že se Babišova vláda odhodlala k tomuto kroku a mě jen udivuje nestoudnost svazu průmyslu a dopravy, že se proti tomu ohrazuje. Co je to svaz průmyslu a dopravy? Svaz průmyslu a dopravy je další lobby zahraničních investorů. Minule jsme mluvili o svazu obchodů a služeb. Svaz obchodů a služeb je Lidl Albert Billa. Další supermarkety, které ovládají český maloobchodní trh. U svazu průmyslu a dopravy. Jsou to firmy jako Volkswagen, který koupil Škodovku, ale také polský ropný gigant Orlen. A polský ropný gigant Orlen si stěžuje, že přijde o trochu ze svých zisků, které vyždímal na českých zákaznících. Jak se vlastně tihle polští naftaři vedou v letošním roce? Skupina Orlen zaznamenala v prvním pololetí roku 2026 výrazný nárůst čtvrtletních zisků, k čemuž přispěly silné rafinérské marže, geopolitické napětí a úspěšná mezinárodní expanze. Čistý ziskou skupinu se za první dva kvartály roku 2026 vyšplhal na 16 miliard zlot, což představuje rapidní nárůst oproti 6 miliardám zlot ve stejném období předchozího roku. >> Skupina Orlen naprosto otevřeně říká, že k jejím mimořádným ziskům přispěly silné rafinérské marže. Silná rafinérská marž je ten rozdíl za cenu ropy, kterou kupuje na vstupu a cenou benzínu a nafty, které prodává na výstupu. To, že je silná, znamená, že si nechává podstatně více, než bylo zvykem. A o tolik více, že v letošním roce, za první pololetí Orlen svůj zisk více než zdvojnásobil. V prvním pololetí roku 2025 viděl 6 miliard zlot. v prvním pololetí roku 2026 16 miliard zlot. Takhle už dlouho nerejžovali. Od koho dalšího tady v Česku kupujeme benzín? Samozřejmě je tu Shell 131 %, jak jsme se dozvěděli v předchozím příspěvku. Tedy jsou na tom stejně dobře jako Orlen. A pak je tu ještě maďarský Mall. Jak si vede Mall? >> Skupina Mall zveřejnila své finanční výsledky za druhé čtvrtletí roku 2026. Ve sledovaném období dosáhla čistého zisku 786 milionů dolarů. Výsledky molu významně podpořili vysoké ceny ropy a zemního plynu, mimořádně silné rafinérské marže i výrazně zlepšené marže v petrochemii. Zatímco segmenty Upstream a Downstream těžily z příznivých tržních podmínek, výsledky segmentu Consumer Services byly negativně ovlivněny omezeními cen pohonných hmot a marží zavedenými na několika trzích. Ani molu se nevedlo špatně. Dodejme ještě k té zprávě, že provozní provozní zisk firmy vzrostl v druhém čtvrtletí roku 2026 o 90 % oproti druhému čtvrtletí roku 2025. To znamená, není to těch 100 %, jak měl třeba Shell, ani to není těch 130 %, jak měli jiný, ale 90 % to je taky docela slušný. Opět hlavním zdrojem tohoto zisku jsou mimořádně silné rafinérské marže. Je zajímavé také, že v té správě je zmíněn negativní vliv na zisky firmy MOL a to jsou omezení cen. No, protože maďarská vláda, kde ten MOL toho nakonec prodává úplně nejvíc, uvalila včas cenové stropy. Takže ne, že by Mol šel do konkurzu, Mol si vede velmi, velmi dobře, ale to, že maďarská vláda udělala cenový strop, znamená, že prostě nevydělali, nevyrejžovali tolik, kolik si asi představovali. Kdo další v naší zemi dosahuje stratoferických zisků a naprosto mimořádných naprosto mimořádných a nezasloužených výnosů? Posle si další. >> My určitě budeme s bankami jednat, řekl premiér. Jejich výdělky označil za extrémní. Komerční banky vinil z nenasytnosti a argumentoval tím, že jejich zisky se od roku 2021 zdvojnásobily ze zhruba 70 na 140 miliard Kč. Kdo tady nejvíc vydělává? Kdo je nejvíc nenasytný? No, komerční banky, prohlásil. Zda uvalení sektorové daně, zatím nechce nikdo veřejně potvrdit. Ministryně financí Schillerová řekla: "V tuto chvíli je ve sněmovně mimořádná sektorová daň pro rafinérie. Jakékoliv další případné kroky určitě nebudeme ze strategických důvodů sdělovat předem. Nic nevyjadřuje naše neokoloniální postavení eh lépe nebo hůře, než proud zisků, které jdou z našich bank jejich zahraničním matkám. Premiér Babiš o tom mluví, správně o tom mluví, ale bohužel už se o tom mluví 10 let. Mluví. A čas od času politici předvedou takové zvláštní divadýlko kolem těch obrovských, nezasloužených, neodůvodnitelných zisků českých bank, které plynou do zahraniční. Naposled jsme to zažili u ministra financí Stanury. Ten provedl docela zajímavý trik, protože v roce 2022 bankám dopředu oznámil, že je bude mimořádně danit. Oni se podívali na ta kritéria. Během roku 2023 provedli daňovou optimalizaci, takže když ta Stanurova daň měla na ně dopadnout, tak český rozpočet nevybral skoro nic. Těžko si říct, že by to bylo z neznalosti, protože každý, kdo ví něco o sektorových daních, o těch takzvaných windfoltex, tak ví, že tyto tyto daně se uplatňují, uvalují zpětně. Pokud tedy Stanura chtěl v roce 2022 něco danit, mělo se danit za rok 2022. Neohlašovat, že bude danit v roce 2023. A z tohodle hlediska postupuje Babišova vláda racionálně, protože Babišova vláda bude danit už naftaře za rok 2026. Proto si ti Poláci stěžují, že to je retroaktivní, ale Český právní řád toto umožňuje. Nicméně to, že premiér Babiš pronesl silná slova ve sněmovně na konto těch českých bank nemusí ještě nic znamenat, protože premiér se na veřejnosti rozčílil, pohrozil daní, ale pak přichází ministryně Schillerová a ta vysvětluje, že teď se zabývají úplně jinými věcmi, zabývají se těmi energetiky a o bankách radši nic říkat nebude. Máme dvě možnosti. Možná, že skutečně ministerstvu financí něco připravují, ale chtějí, aby se ty banky, aby a ale chtějí zabránit tomu, aby se banky na to připravily, takže to oznámí ve chvíli, kdy se bude danit. A nebo je spíše možné, že nepřipravují vůbec nic, protože banky jsou v oligarchickém systému, jako je ten náš, nedotknutelné. Každý oligarcha má za sebou banku. Každý oligarcha je závislý na banka ty oligarchy drží na velmi citlivém místě a pokud náhodou se někdo z nich začne bouřit, tak ta banka dokáže stisknout. Takže premiér Babiš se může rozčilovat ve sněmovně. Ministryně financí Schillerová vysvětlí, že teď je potřeba řešit jiné jiné věci, ale části Babišových voličů to nejspíše stačí. Pojďme k otázkám. Jak je to s těmi účty zalítání tryskáči? Musí nám je pávek ukázat a očistit se nebo nemusí a nechá to vyšumět? Co udělá alternativa? Přece mu to nemůže projít nebo ano? Ale samozřejmě, že mu to může projít. Co myslíte, že může dělat alternativa v té věci? Eh, myslíte si, že v této chvíli my můžeme jít za prezidentem a říct mu ukaž, ukaž svoje účty? Tohle mají dělat média. Samozřejmě z médií musí toto znít. Myslím si, že z některých médií to zní, ale když to prezident Pavel bude ignorovat, tak ten mediální mainstream ho za to křižovat nebude. Prostě na to zapomene, řekne, že to je něco bagatelnýho a že je potřeba zajímat zabývat se úplně jinými věcmi, protože prezident má od mediálního mainstreamu ochranu. Proto je tak důležité, co se s těmi médii děje. Pokud média nedokáží ty politiky tlačit určité odpovědnosti, tak eh samozřejmě je to velmi obtížné pro někoho jiného. Nejsem si jist, že došlo k nějakému trestnému činu, protože samozřejmě jinak by byla otázka nějakého eh jinak by byla otázka určitého vyšetřování, popřípadě impeachmentu, ale myslím si, že v této fázi to rozhodně není a tole na impeachment nejspíš nebude. A i kdyby to na impeachment bylo, tak není potřebná politická většina pro něco takového. Tak co máme dál? V poslední době se stále častěji zaměňují pojmy Evropská unie, Evropa. Přitom EU netvoří ani polovinu Evropy a největší zemí v Evropě je Rusko. Co si o tom myslíte? Je to záměr? Určitě to určitě to zájem. E, záměr je, protože samozřejmě pro Evropskou unii je pohodlné, když sama sebe prohlásí za mluvčího Evropy. Eh, když se tváří, že nemluví pouze za těch za ty státy, které jsou v Evropské unii, ale kdy mluví za celý evropský kontinent, dávaj jí to jakoby větší sílu. Takže je to oblíbený trik, který je používán a který používán, který samozřejmě používán bude. Nemáte pocit, že se někdo snaží vyhrotit současný spor o poplatky médiím veřejné služby a vyvolat tak jakousi parodi na listopad 1989? Tak o tom budeme mluvit za chvilku hned po otázkách, ale řekl bych, že ta reakce stran bývalé Fialovy koalice, takové té pěti opozice a reakce mainstreamových médií je samozřejmě neadekvátní a je potřeba se proti tomu důrazně ohradit. Tak ještě máme asi prostor na jednu otázku, než přejdeme k dalšímu bloku. Pane profesore, ta učitelka s dlažební kostkou na budovu parlamentu neměla by být stíhana za pokus o ničení cizího majetku nebo pokus o ublížení na zdraví nebo bude nakonec národní hrdinka? Já si myslím, že každé násilí je znamená porušení zákona a lidé, kteří se dopouštějí násilí a kteří se dokonce k tomu hlásí, by měli být samozřejmě by měli nést právní odpovědnost za to, co dělají. Pojďme k poplatkům. Vládní koalice si po volebním výprasku uvědomila, že musí začít konečně něco dělat. Tak vytáhli ze šuplíku zrušení poplatků za rozhlas a televizi. Poprosím o snímek. >> Sporný vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve Sněmovně po bouřlivém nočním jednání před druhým čtením. Opozice dnes časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu hnutí Ano, svobody a přímé demokracie a motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek nečekaně zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Podstatou toho návrhu je zrušení vazalského poplatku, který platí každý z nás, ať už se na Českou televizi díváme nebo ne. Já jen dodávám, že jsou dobré důvody se na Českou televizi nedívat. Proč? Protože je to hlavní dezinformační médium v České republice. Nahrazení tohoto poplatku příspěvkem ze státního rozpočtu je systémové a spravedlivé, protože ten poplatek má takový charakter něčeho, čemu se říká daň z hlavy. Bez ohledu na příjmy, bez ohledu na majetkové poměry platí každý stejně. Milionář i běžný občan. Daň z hlavy je přežitek feudalismu. V moderní společnosti nemá co dělat. A pokud je tu nějaká veřejná instituce, která má být veřejně financována, tak je v pořádku, když tato instituce je financována z veřejného rozpočtu. Tedy ten systém nebo ten přechod, ta změna, kterou navrhuje současná vláda, je systémová a je spravedlivá. Přesto vyvolává bouřlivé reakce. Začněme u reakce samotné České televize. >> Generální ředitel České televize Hinek Chudárek a vrcholný management České televize jsou znepokojeni překotným způsobem, jakým chce poslanecká sněmovna PČR projednat návrh zákona měnící způsob financování České televize, napsalo vedení České televize. Podle šéfů televize je nezbytné, aby součástí projednávání změny byla plnohodnotná diskuse. Vládní koalice míní v rámci novely prosadit zrušení mediálních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Obě média se v této souvislosti obávají významného snížení peněz na svůj provoz a výrobu pořadů. Tak určité snížení Českou televizi čeká, protože státní rozpočet počítá s příspěvkem, který je o více než miliardu nižší, než nač byli zvyklí, když to ždímali z občanům. Ale víte, to možná není největší problém, protože jedna věc je částka a druhá věc je, jak se s tou částkou nakládá. Mnohem větší problém může být, že v okamžiku, kdy Česká televize bude dostávat prostředky ze státního rozpočtu, tak tyhle prostředky jsou kontrol kontrolované nejvyšším kontrolním úřadem. Nejvyšší kontrolní úřad zatím do České televize nesmí. Česká televize je nekontrolovaná. Česká televize má jakousi radu České televize, ale ti radní nestačí na to, aby dokázali, aby dokázali zkontrolovat, prověřit tento několika gigant. Pokud dneska generální ředitel České televize volá po nějaké plnohodnotné diskuzi, tak to už bych řekl, že je vrchol drzosti, protože Česká televize dlouhodobě jakoukoliv plnohodnotnou diskuzi o financování, o programu, o úrovni zpravodajství blokuje. Vždy se jí bránila. V roce 2021 se o něco takového podařila Hana Lipovská z s výsledky, které všichni známe. V roce 2019 se o něco podobného podařil pokusil tehdy Babišův poslanec Pavel Juříček, kteří ve který ve sněmovně na semináři k České televizi pronesl něk několik zásadních poznatků z auditů, které mu dělala firma Ernst and Young a který on sám také si vytvářel na základě své zkušenosti z korporátu, protože se jedná o úspěšného úspěšného manažera. Poslechněme si, co tehdy v parlamentu říkal. Na to, že má 7 miliard obratu, tak aby Česká televize každý rok ztrácela zhruba půl miliardy každý rok a kryla to fondem televizních poplatků a svým finančním majetkem, tak je to alarmující pro všechny z vás. Proč tam furt zaměstnávají trvale 3 000 zaměstnanců? Jenom pro zajímavost. Mzdy dělají České televize kmenových zaměstnanců 33 % a k tomu mají nasmlouvaných dalších tisíce lidí, externistů, u nichž nelze z těch výročních zpráv vyhodnotit, kolik každý z nich bere. A pak už jsou takové zajímavé položky jako ostatní služby, které jsou třeba ve výši 408 milionů. Česká televize žije z minulosti, žije z podstaty a pokud neušetří půl miliardy ročně, velmi záhy bude naprosto jasné, že v průběhu následujících dvou až tří let budou muset být zvednuty koncesionářské poplatky. >> Poslanec Jiříček tehdy poukázal na neudržitelné hospodaření. Také říkal, že pokud to takhle povedou dál, tak bude potřeba zvednout koncesionářské poplatky. Na to došlo, na to došlo za fialovy koalice před loňskými volbami. Na jaře 2025 ty poplatky pořádně pořádně zvedly. Je pravda, že dneska už je jiné vedení České televize, než bylo tehdejší dvořákovo vedení, ale k tomu, aby se ty věci zásadně změnily, k tomu není možné jít cestou nějakých postupných kosmetických změn. K tomu je potřeba udělat radikální řezy a tohodle chudárkova vedení očividně není schopné a je to vidět z těch reakcí, kdy říká, jak ty, jak ty škrty, které je čekají, jsou likvidační, jak není možné dále postupovat. Není důvod, aby Česká televize měla několik tisíc zaměstnanců a současně, aby vydávala kolem půl miliardy na takzvané ostatní služby. Ostatní služby, to je poměrně dobrá položka. To je taková kategorie kategorie, za níž v podstatě se dá schovat všechno a také to, že i aktivity, které by Česká televize měla dělat sama, tak si na to najímá někoho jiného. Tím se kolem České televize vytváří síť zájmů, síť zpřízněnců, kteří představujou také lobistickou sílu, která samozřejmě České televizi pomáhá a hodně jí pomáhá. To vidíme dneska. Je jasné, čeho se bojí, protože v okamžiku, kdy se tyhle věci začnou rozkrývat, tak to nebude jenom problém redaktorů České televize. Nebude to jenom těch lidí, kteří jsou přímo na ně napojený, ale bude to samozřejmě problém i politických stran, které z toho všeho profitují, což jsou především strany tedy té bývalé Fialovy koalice. No a taky, že se brání. Mobilizace už začala. Předseda lidovsku Jan Groich vyzval k občanskému odporu proti změnám financování České televize a rozhlasu. Lidé by podle něj měli vyjít do ulic. My budeme stát na barikádách, ale pokud tomu chcete zabránit i vy, tak musíte jít do ulic. Demonstrace se už svolávají, řekl Grolich ve videu zveřejněném v pátek. Takže šéf lidovců říká, že stojí na barikádách a vyzval lidi, aby se připojili, aby se asi také, aby si také asi stoupli na barikády. Jeho výzva očividně padla na úrodnou půdu. Podívejme se, jak na to Grolichovi příznivci zareagovali. >> U budovy poslanecké sněmovny, kde poslanci projednávají zrušení koncesionářských poplatků, zasahovala v pátek večer policie. Do budovy se pokusili proniknout demonstranti. Několik desítek lidí se pokusilo násilím vniknout do budovy poslanecké sněmovny, kdy jim v tomto museli zabránit policisté ze speciální pořádkové jednotky. Nikdo nebyl zadržen a situaci se podařilo uklidnit. Sdělila mluvčí policie. >> Mě překvapuje, že nikdo nebyl zadržen, protože mluvíme o násilném pokusu vniknout do poslanecké sněmovny. Šéf lidovců vyzval k občanskému odporu. Důsledek byl útok na sněmovnu. Bude za to někdo vyšetřován? Nicméně vezměme si k srdci, co ten lidovec říkal, že je potřeba, aby se vyšlo do ulic. Strana fialovského zla mobilizuje. Je chyba, když ti my ostatní zůstaneme doma. Je potřeba, abysme dali vědět, že se nám nelíbí to, jak funguje Česká televize a že podporujeme, aby se ty pořádky změnily. Spolec Vatopluk svolává demonstraci proti veřejnoprávním dezinformátorům. Sejdeme se v sobotu 711 v Praze ve 1400 před kongresovým centrem a v 1500 na Kavčích horách, kde jim hezky odplic řekneme, co si o těch jejich aktivitách veřejnoprávních, údajně veřejnoprávních aktivitách myslíme. Ano, pojďme do ulic. EPoslankyně Kateřina Konečná, která vedla do loňských voleb hnutí stačilo a do letoška byla předsedkyně KSČM, se rozhodla, že se v Evropském parlamentu připojí k Babišově frakci evropských patriotů. Proč tak učinila a proč je to kontroverzní? Začněme motivy Kateřiny Konečné. Europoslankyně a členka komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná oznámila svůj vstup do frakce evropských patriotů, jejichž spoluzakladatelem je premiér Andrej Babiš. Oznámila: "Toto rozhodnutí nevzniklo náhle. Z naší analýzy jednotlivých frakcí vyplynulo, že program koalice Stačilo vykazuje největší míru schody právě s patrioty pro Evropu. Také dodala: "Kdo byl někdy součástí jakéhokoli voleného orgánu, ví, jak mimořádně obtížná je situace těch, kteří zůstanou mimo poslanecký klub. Vyzkoušela jsem si to poslední dva a půl roku. Předložila jsem stovky návrhů a změn, které spadly pod stůl jen proto, že nebyly podpořeny žádným relevantním klubem. Co říká Kateřina Kočna, je podložené a racionální. Nezařazený poslanec nic nezmůže a je celkem jedno, jestli v Evropském parlamentu nebo v naší poslanecké sněmovně. A bohužel po těch posledních evropských volbách nevznikla konzervativně levicová frakce, i když tam pokusy byly. nevznikla proto, že slovenský Ficův směr a německá strana německá strana političky Wagenknechtové se nedokázaly dohodnout. Kdyby se a Wagenknechtova dokázali dohodnout, mohla by vzniknout konzervativně levicová frakce, do níž by patřila nejen Kateřina Konečná, ale řada jiných a hlavně konzervativní levice by byla v Evropském parlamentu vidět. Nicméně selhání těchto lídrů k tomu nedošlo. Takže já celkem chápu, že Kateřina Konečná si hledá nějakou frakci zejména proto, že ona za toho minulého působení v Evropském parlamentu lecos dokázala. Pomohla řadě českých firem. Já jsem se setkával s řadou podnikatelů, kteří tehdy říkali, konečná je sice komunista komunistka, ale pro český průmyslov a českou ekonomiku udělala víc než nějaký ODSák nebo stanář. bude dobře, pokud bude moct v této práci pokračovat, ale přesto ten její přestup má určitý háček a ten háček je úplně jinde, než v tom, co jí dnes kritici často velmi nevybíravě vyčítají. Ale začněme těmi kritiky. >> Přestup komunistické političky do zmíněné pravicové frakce vyvolal ostré reakce české parlamentní opozice, která se pustila do představitelů ANO a motoristů. Šéf občanské demokratické strany Martin Kubka glosoval: "Frakce Patriotů pro Evropu hlásí hvězdnou posilu, Kateřinu Konečnou z komunistické strany Čech a Moravy. Gratuluji Andreji Babišovi a Petru Macinkovi k tomuto úlovku. Do týmu přichází hráč z absolutní proruské špičky. >> Tak todle asi nestojí za nějaký hlubší komentář. Je to další ubohost z úst šéfa z komírající ODS. Já předpokládám, že ODS má nějaký pud sebezchovy a najdou najdou si tam někoho jiného, ale myslím si, že takové ty řeči o komunistce, proruské agence a další, to v podstatě od členů ODS a stanu asi nic jiného čekat nemůžeme. Tedy podobně se nesla kritika ze