Nedopusťme, aby si skupina osob ,jež se považují za morálně nadřazené zdělala ze 17.11. Vítězný únor
Nedopusťme, aby si skupina osob ,jež se považují za morálně nadřazené zdělala ze 17.11. Vítězný únor
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Vážení a milí spoluobčané, dovolte mi, abych vás oslovil dnes, 17. listopadu u příležitosti státního svátku České republiky. V tento den si připomínáme hned dvě významné události, jež zásadním způsobem formovaly dějiny našeho státu. Tou první bylo hrdinné vzednutí studentů českých univerzit proti nacistické zvůli v roce 1939. Tou druhou pak události z národní třídy o 50 let později, jež ve svém konečném důsledku vedli k pádu režimu vlády jedné strany, jenž se držel u moci plných 40 let. Jsem přesvědčen, že poněkud neoprávně upozaďujeme onen první ze dvou zmíněných svátků. Z mého pohledu se jedná o mnohem významnější den. Tehdejší vzednutí se části našeho národa proti útlaku německé nacistické říše, která drtila vše, co nám bylo drahé, která chtěla zničit naši zemi a vyhladit celé naše obyvatelstvo, je alespoň v mých očích skutečně zásadním milyníkem naší státnosti, naší suverenity a všech veškerých dějin naší nádherné zemi. Dnes mnohem více klademe důraz na události z roku 1989. Přestože jsem byl mladý kluk, tak si je velmi dobře pamatuji. Můj otec byl zalitý antikomunista a v tomto duchu mě také vychovával. A já si pamatuji, jak jsme se z těch událostí neuvěřitelně radovali, jak jsme slavili návrat k demokracii, návrat k pluralitě názorů. Nechme teď stranou, kdo tyto události zosnoval a nezabývejme se ani všemi těmi chybami, které jsme po roce 1989 učinili. Bohužel jsme za slib rychlého zbohatnutí vyměnili vlastnictví strategických komodit v České republice, strategických podniků, strategického průmyslu, což v konečném důsledku vedlo k tomu, že jsme se stali ekonomickou kolonií západní Evropy zdrojem levné pracovní síly a levných energií. Nemá cenu nad tím hořekovat. Už se to stalo. Musíme se poučit z těchto chyb a uvědomit si, že v Bruselu, Berlíně, Paříži ani Londýně na nás nikdo nečeká s otevřenou náručí, aby zajistil naši prosperitu a bezpečnost. Musíme se spoléhat sami na sebe a sebevědomě budovat vlastní cestu. Naším největším kapitálem jsou lidé. Lidé této země. pracovití, kreativní, odhodlaní udělat vše, co je v jejich silách, aby naše země zvétala. To je absolutní imperativ. Bohužel musím říct, že nejsem šťasten z vývoje toho, jakým způsobem svátek 17. listopadu z roku 1989 v posledních letech slavíme. Tento svátek si uzurpovala skupina lidí, která se považuje za ty lepší, chytřejší a vzdělanější. Uzurpuje si jej takovým způsobem, že se snaží určovat, kdo jej vlastně může slavit. A tím, že dnes pokřikují, pískají a dávají najevo svůj nesouhlas se tím, že se k tomuto slátku přiklánějí i lidé, kteří mají jiný názor než oni, fakticky pošlapávají odkaz 17. listopadu. Tehdy jsme hovořili o pluralitě, o demokracii, o volné soutěži všech možných názorů. Nikoliv o tom, že se k moci dostane znovu jedna skupina, která nám tady bude diktovat svoji vlastní morálku, své vlastní hodnoty a každý, kdo se proti nim postaví a bude zastávat jiný názor, bude ostrakizován, dehonestován a reputačně likvidován. Byl bych proto rád, abychom se vrátili k původním ideálům 17. listopadu, abychom si uvědomili, že každý názor je stejně cenný a že skutečná demokracie je nechat i ty ostatní vyslovit svůj vlastní pohled na tento svět, na budoucnost naší země. Ostatně, jak říkal Walter, nikdy nebudu souhlasit s tím, co říkáte, ale až do smrti se budu bít za vaše právo to říkat. Tohle by si měli připomínat ti, kteří si dnes přisvojují tento svátek jako svůj vlastní a ukazují prstem na nás ostatní, že vlastně nemáme právo se k němu hlásit. Máme, my jsme byli u toho často mnohem blíže než ti, kteří na nás dnes pískají a kteří nám dnes se snaží dokazovat svoji morální nadřasenost. Já osobně považuji tento den skutečně za den významný, ale byl bych rád, abychom si zpátky uvědomili, co jsme v roce 1989 chtěli. A to rozhodně nebylo potlačování jiných názorů. To rozhodně nebylo obnovení vlády jedné strany. Bohužel tito lidé si ze 17. listopadu udělali svůj vítězný únor. Já bych byl velmi rád, abychom společnými silami se naopak dokázali navrátit k pluralitě názorů, k plné demokracii, k plné svobodě. Přeji vám krásný den. Užijte si ho ve zdraví, v pozitivní náladě. Já se budu brzy těšit opět na viděnou. Ať žije naše vlast, ať žije naše krásná česká republika, Bůh ji ochraňuj.






