Německo nasává, Česko vaří. Kdo v Evropě doplácí na solární a větrný boom? | VN Briefing #56

Německo dneska prostě aktuálně platí jako dvakrát tolik, co platí USA. Co na to říkáš? >> Dneska vám představím svůj vlastní teoretický parametrický model, který jsem nazval Teo. Je to zkratka teorie energetického oportunismu. Teď se nemůžem divit, že máme meteorologickou energetiku, kde se střídají obrovské přebytky s obrovskými deficity. Energetice zdar a vysokému napětí. Zvláště přátelé, dost bylo papouškování cizí práce. Dneska vám představím svůj vlastní teoretický parametrický model, který jsem nazvalo. Je to zkratka teorie energetického oportunismu. Mám na to zatím dvě reakce. Jednu jsem zaregistroval minulý týden, když jsem byl na Slovensku a představil jsem tento model poprvé živým tvorům. Myslím si, že konference Energoforum ten model přijala a pochopila a docela to bylo fajn. Takže děkuji, že jste byli schovívavý. A druhou reakci mám od Mirka, kterýmu jsem to dneska říkal na obědě a on to vůbec nepochopil. Ahoj Mirku. Říkali, že budem serióznější, viď? Tak teď z tebe nic nedostanu. Tak než jsem mi do smě, tak řeknu, že tady chybí Martin Pacovský, protože je na konferenci v polské krynici, tak jsem zvědavý, co bude říkat za týden, s jakou přijede. Ahoj, Mirku, už ses? >> Ahoj, Petře. A vítám, vítám. Ahoj, Petře. Já vítám, vítám diváky. Eh, tak abych vysvětlil, jaká ta situace byla, když mi Petr ten svůj modelo, eh, kterej můžeme srovnat s modelem Sépia a myslím si, že koneckonců Petrův model asi bude evolovat evolvovat do nějakýho do nějakýho pokročilejšího. >> Nevím, jestli se dám urazit nebo bejt poctěnej, ale uvidíme. No, já jsem říkal, že tvůj model je lepší. Tak jenom chtěl uvít, že e eh Petr neměl na oběd, takže oběd se mu zaplatil a v průběhu oběda, zatímco se ládoval pizzou, kterou dostal zdarma, tak zároveň eh tak zároveň mě seznamoval mezi kousáním kousáním pici Bianky, tak mě seznamoval s tím, jakým způsobem vymyslel ten model. A je pravda, že mezi tím žvíkáním, tak jsem úplně přesně nerozuměl tom, co jsi říkal. Takže od toho jsme tady a koneckonců bude asi bude asi fajn, když s tím seznámíš zejména naše diváky. >> Tak jdeme na to. >> Šel bych na to. Já dneska potřebuju, musíme to zvládnout opravdu rychle, protože potřebuju utíct. >> To bude výzva. Takže objednejte si pizzu, eh, ať máte stejné podmínky. Přátelé, motivace, proč jsem do toho vlastně šel. Eh, už nějaké léto si říkám, že se v Evropě děje cosi, eh, ne úplně dobrého. Ty situace zažíváme pravidelně a jsou čím dál tím horší, intenzivnější. My jsme si tady nedávno říkali tu pohádku hrdečků Važ, tak já jsem na to navázal, protože je to poměrně srozumitelné. Německo v momentě, kdy hodně svítí, hodně fouká, tak exportuje tu kaši nebo tu elektřinu, jak chcete. Všude prostě kolem tady vidíte ty šťastné tváře těch sousedů. Někteří moc šťastný nejsou, tadyhle ten Belgičan, spící třeba, ale je to prostě tak, že Německo má e kouzelný hrneček, ale nemá jenom jeden, má dva. Jeden solární, jeden větrný. A při příznivé situaci prostě vyrábí, vyrábí, vyrábí, vaří. Tole bylo zrovna 24. června vpoledne. Já přeskočím rovnou dál, ať nám to odcejpá, protože tady v podstatě není co řešit. Pojďme dál. Todle je ta druhá situace, kdy ten hrneček si řekne jako sám dost. On totiž nefunguje na ty pokyny. Ono říct hrnečku dost se sice dá, ale je to poměrně drahé, protože musíš kompenzovat tu nevýrobu. Ale tady je to, když nesvítí, nefouká, tak ten hrneček sám zareaguje. A co se děje, přátelé? Okolní země mají kuchaře, kteří přispěchají a uvaří tu kaši. Samozřejmě si za to nechají zaplatit, to pak budeme rozebírat, ale opravdu to Německo a to je zajímavé stahuje tu elektřinu úplně ze všech zemí, vysává. Takže a toleto se zrovna stalo na Valentina symbolicky 14225 ve 13:00. Skoro žádná solární ani větrná výroba, čistý import 15,2 GW. Takže skutečně ta kaše se svá svážela z širokého okolí. No a teď co s tím? Pojďme dál. Představuji vám tímto parametrický model Teo, který se shodou okolností jmenuje, ta zkratka to je stejný jako tady e synek kameramana a vnuk mého šéfa. Ale opravdu nehledejte v tom žádnou servilitu. To tak vyšlo. Eh, to někdy tak vyjde. A teď si k tomu něco řekneme a pak už pak už ti dám slovo, Mirku, co si o tom myslíš? Klíčová otázka zní: Jak se energetický systém chová ke svým sousedům, když svítí, fouká a nebo když nesvítí, nefouká. Koukněte se na osu X. Tam řeším, jestli ta země exportuje, importuje a jestli ten export je silný nebo slabý. Případně ten import. Řeším tam 80 percentl, to je to, co mě zajímá. Ale tady máte na té ose Y nízkou, vysokou výrobu obnovitelných zdrojů. Řeším jenom soláry, větrníky. Jsou to Iber inverter based resources, abych to, abych tam neměl vodu a biomasu a další věci. Eh, zajímá mě 80 % výroby, takže skutečně kolik ta země, e, když si představíte ten rok, ty čtvrthodiny za celý rok nebo hodiny za celý rok, tak když je v 80. Tak hodně hodně vyrábí e z těch solárů a větrníků a když je na 20. nebo pod ním, respektive, tak vyrábí velice málo. To jsou situace, které mě zajímají a z toho vznikly tady ty čtyři situace. To znamená altruistický import, to je záležitost, jedlík. To znamená i když svítí a fouká, tak prostě ta země je ten jedlík, který sežere tu přebytečnou kaši od těch sousedů. Nebo eh todleto je eh jestli jsem se úplně ztratil, tak eh oportunistický import, co ještě jsou jenom čtyři ty kategorie, tak to je varianta hrnečku dost. Tu jsme tam viděli. To znamená, eh, nízká výroba obnovitelných zdrojů, ale ta země importuje, to znamená nasává. To je jako jako to Německo, že jo. Takže se tam sváže sváží ta kaše od těch kuchařů z okolních zemí. Pak máme situaci oportunistický export. To je situace hrnečku. Vař, hurá, svítí, fouká, rozvážíme kaši po širokém okolí. A pak je ta situace altruistický export, to jsou ty kuchaři. To je, že nám sice nesvítí, nefouká, ale máme ty kuchaře, kteří jsou schopní vyrobit tu kaši a exportujeme extrémně do zemí kolem, protože jim vlastně jako pomáháme. No, tady to je jenom ilustračka, jo, to neřešte moc ty tečky. To je není to žádná konkrétní země. Jenom jsem chtěl ukázat, jakým způsobem jsem ten model formuloval. Aby to bylo úplně srozumitelný, tak ještě poprosím o další obrázek. Tady máme ty čtyři role, jo? Jedlík, nesvítí, nefouká, ale žeru, co mi prostě přivezou a tím pomáhám vlastně vykrýt ten přebytek. Hrnečku vař víme, hrnečku dost taky víme. A tadyhle to je Zdeněk Vallrich nebo aspoň tak jako je mu podobnej, umělá inteligence ho tak nakreslila. To je ten kuchař, přátelé. I když nesvítí, nefouká, vaříme pro široké okolí. Ještě ty parametry poprosím, protože Mirek je stejně zabrán do rozboru a pak mi to rozstřelí určitě ten model. Já hledám samozřejmě chyby. >> Tak samozřejmě a to je dobře, protože k čemu by to bylo, kdybychom si tady pořád přitakávali? Přátelé, když říkám oportunismus nebo altruismus, fakt nejde o chování výrobců nebo spotřebitelů. Je to vlastnost toho systému, který jsme vybudovali a on nějak funguje ekonomicky v rámci algoritmu eufémia, který samozřejmě funguje na principu veřejného blaha. Snažíme se, aby na co největším území byly co nejnižší ceny a to je vlastně ta podstata, jo, protože pokud někdo vybuduje hodně solárů, hodně větrníků a má třeba málo těch stabilních zdrojů, no tak přirozeně, když svítí, fouká, tak je exportní, když nesvítí, nefouká, je importní. E, problém by to nebyl sám o sobě. Problém je, že k tomudle směřujeme skoro všichni v Evropě a tím pádem se to začíná tlouct. A to je i podstata toho mého modelu. Analyzoval jsem v pilotním díle, buďte prosím úpravu schovívavý, je to pilotní záležitost. Dělal jsem ji ještě v Excelu, protože jsem stará škola. Analyzoval jsem rok 2025. Řeším opravdu jenom soláry, větrníky, nikoliv další obnovitelné zdroje. Voda je stabilní víceméně a řiditelná. Řeším obchodní toky, nikolik fyzikální, protože ty obchodní toky víc vyjadřují ty motivace těch systémů, ať už je to jako tak jako abstraktní, tak prostě tam ta motivace je. A jako kontrolní parametr využívám ty fyzikální toky. To jsem se jenom jako ujišťoval, že mi to nevyšlo úplně blbě. Případně dejad ceny. To, co uvidíte za malou chvilku, budou mapy, kde mám takzvané normalizované hodnoty. To znamená, vzal jsem ty stavy s vysokým nebo nízkým e vysokou nebo nízkou produkcí obnovitelných zdrojů. Eh, a udělal jsem v tom procentuelně, kolik eh z toho eh stavu je export. ten silný export nebo ten eh silný import. No a nakonec jsem udělal diferenciál exportů a importů. S tím vás zatím teď nebudu zatěžovat, abych vám eh abych abych vás nemátl. A pak chci už upozornit jenom na to, že to vlastně jsem dělal opravdu já a že to byl můj mozek a Excel, nikoliv nějaký a který tady používá Mirek, ale používá ho dobře, aspoň protože s tím umí, já s tím neumím. Tak a teď už ti dám, Mirku, slovo, protože půjdem na první mapu. Já jenom popíšu, co na ní vidíme. To je ta situace oportunistický export a nebep odléváme si do zahraničí ten přebytek. Jo, je to hrnečku vař. A podívejte, které všechny země jsou červené. Španělsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, hodně Polsko, to mě překvapilo. Německo samozřejmě. Švédsko to je specifické, protože tam je ten export v podstatě chronický. No a shrnul bych to tak, že máme tady ryze solární zaplavovače, to je třeba Maďarsko-Bulharsko, kteří jsou potenciálně škodlivější pro ten celoevropský systém než ti ryze větrní. Protože když jsem solární zaplavovač, no tak a vedle mě je další, tak zaplavujeme ve stejnou chvíli. U toho větru to může být jinak. Tam Dánsko, Švédsko, tam Dánové třeba jsou v určité symbióze s Norskem, protože Norsku šetří vodu. Klíčová zjištění ještě Bulharsko, Španělsko a Švédsko. Přátelé, 10 % z celého roku vykazují chování energetického exportního oportunismu. Co ty na to, Mirku? >> No tak já nevím, co ti na to říct. Tak a eh my jsme se vlastně bavili o tom, že tys mi říkal, žees tam, že tam nezohledňuješ zatím technický profily. To znamená jakoby pracujeme čistě. To znamená, je důležitý, že ten říct, že ten model vlastně dneska pracuje pouze s obchodníma pouze s obchodními toky a nezohledňuje případně e případně jako jakýkoliv jakýkoliv technický omezení. A co jsme se bavili právě na tom obědě. mě by vlastně nejvíc zajímalo, kdybyysme do něj dokázali ještě promítnout promítnout i technická omezení. To znamená, >> no, já jsem to přepočítal i na fyzikální toky a vychází to velice podobně. Nebyly tam významné odchylky. Samozřejmě, že je to jiný, jo, tady to nenajdete na tý mapě, ale eh mám to ty čísla a nebyly tam významný odchylky, jo. Takže samozřejmě je to jiná věc, musí se s tím ještě dál do budoucna pracovat. Ještě tady zmíním, že e naopak nejnižší ten oportunistický export e měla Itálie, ale to je z toho důvodu, že ta je v podstatě neschopná exportovat. Eh a pak Slovensko Česko, jo, protože my opravdu fungujeme úplně jinak v tý Evropě. >> No a jak teda fungujem? Co si z toho mám odnýst? >> Já se k tomu dostanu. Jo, todle zatím bylo opravdu jenom ten model, kdy přetékáme do zahraničí, když máme vysokou výrobu ze solárů a větrníků. To fakt nemáme. >> Nemáme. No, >> pojďme dál. Todleto je oportunistický import, neboli situace hrnečku dost, prostě nesvítí, nefouká, takže nasáváme ze zahraničí, abychom snížili ten deficit. E, ještě možná odbočka trošku. E, nechci, aby todleto budilo dojem, že vlastně ty země nemají zdroje stabilní. Oni je maj, ale oni je nepustěj, protože by to bylo dražší. Ono je levnější nasát ze zahraničí a to je podstata toho problému, jo? My budem opravdu tady tím, eh, že bude čím dál víc těch oportunistů. Není to samo o sobě problém. Samo o sobě je problém. Je problém to, že že k tomuhle směřujeme skoro všichni a my se budeme jakoby přetlačovat na tý solární a větrný výrobě. A ano, laicky by to vypadalo, no tak budeme mít nízký ceny, no nebudeme. Bude se právě střídat ten obrovskej přebytek, takže budou spíš ty záporný ceny, dokud budou platit ty provozní podpory. A pak se to bude střídat s tím nedostatkem, což v létě hits anden flauta, že jo, už po západu slunce, protože většinou nefouká. Takže budeme spíš mít volatilnější tu energetiku, což je super pro baterkáře, ale otázka je, jestli to je super pro energetiku jako takovou. A tady bych upozornil na to, že tenleten oportunistický import, to znamená nasáváme, tak se hlavně týká Německa. 47,6 %, to je obrovská porce. Je to v tom normalizovaným tvaru, jo. To znamená v situaci, kdy nesvítí, nefouká, jo, v tě v tom 20. perceltilu, tak skoro polovina těch případů Německo nasává ze všech směrů. A je to extrémní import. Dále tam patří Dánsko. To bych zas tak nepranýřoval, protože to je situace, kdy nefouká. To není solární jako záležitost. A pak je tam Baltská země. Co to je? Litva. Já si je pletu. Pletu s Lotyskem. To je křižovatka v podstatě, ale je to jako taky významný. Je to 11 % z celého roku. My máme naopak nejnižší zase se Slovákama a potom samozřejmě taky Švédové, ale tam je to opravdu daný tím, že oni skoro vůbec neimportují. Já si myslím, že tady ta mapka vysvětluje, proč máme tři klíčové jako tři klíčová centra těch cenových infekcí. Německo, Balkán, >> Balkán >> a Pobaltí občas. Jo, tak to pobaltí, že jo, tam trocha tam ta situace je daná a tím tou jako geografickou situaci, ve který se oni nacházej a dlouhodobě by oni byli připojený do synchronní soustavěk Ruska, do Brel se to jmenuje. To jmenuje Brell ještě dneska. >> To znamená, teďkon se odpojili a jsou připojený jako synchroně jsou připojený teďkon do Polska, pokud se nepletu, a nikam jinam. Jo a tam je to propojení, tam je zatím slabý >> a pak maj jenom tydc. No oni mají potom nějaký, který nemaj, protože pokud se nepletu, tak S1 nebo S2, tak to byla to to je ta, jak měla tu kotvu a já se přiznám, že nevím, jestli už >> myslím, že už je v provozu >> člověčí, že ale je fakt, že to docela často je v nějakým výpadku i ten Nordbald, >> no ta situace pro ně je v tomhletom komplikovaná a >> jezdí tam moc lodí s kotvama. H, no jasně, ale zároveň tam jako tam musí dojít k zásadnímu posílení prostě jako a hlavně jako diverzifikaci těch e propojek, který jsou dneska jakoby na tom profilu jakoby polsko-baltským. >> Eh, podmořský pomůžou, ale to jsou HVDCT. To znamená, tam to může pomáhat případně jako jako nějakým výkonem a ale asi by ten Balt měl v tomhletom si možná jakoby zvýšit prostě jakoby zdroje u sebe. Mě tady spíš zajímá jakoby, když se na to koukám z pohledu český republiky, takže ty vlastně říkáš, že my jsme tak nějak jako vlastně optimalizovaný. >> Hele, >> co ty jim říkáš? Protože my jsme byli bílí ve v obou případech. Ještě se ještě se dostanu k hodnotě altruismu. Jo, to je ještě jako pohled z druhý strany. Ale ono to tady samozřejmě může působit tak, že ty země, který jsou bílý, tak mají vlastně málo obnovitelných zdrojů. Někde to tak i je, jo, jako Slovensko v podstatě nemá skoro nic. Jo, my máme málo větrníků, máme docela dost solárů, ale vedle Německa se neprosadíme. >> Já tě, Petře, jenom jenom jenom jenom jenom jenom skočím skočím do toho. Je důležitý teďkon, jak říkal, že Slovensko má malý podíl obnovitelných zdrojů, tak bavíme se o těch dvou konkrétních, to znamená o větru a soláru, protože samozřejmě eh slovenská ekonomika, zdravíme kolegy na Slovensko, protože my víme, že nás že nás kolegové ze Slovenska >> veme vieme, že nás že nás diváci ze Slovenska počúvají. Tak eh koneckonců za Petrem právě teďko na Energofóru hodně diváků ze Slovenska chodilo, tak jako chceme upozornili jsme si vědomí toho, že Slovensko má víceméně bezemisní energetiku. >> Má jí eh fakticky dekarbonizovanou, postavenou z velký části na vodě a eh jaderné elektri elektřině, která je bez emisí. teď spustýovce, že jo. >> A e je potřeba je potřeba i tady v tomhleom jakoby kolegy ze Slovenska nebo jako Slovensko i říct, že stojí na >> klobouk dole. která ano klobouk dolů, protože samozřejmě jakoby Slovensko do velké míry eh pomáhá tý situaci, která je dneska s kapacitní nedostatečností eh s výkonovou nedostatečností jako jako na tom Balkáně, kde prostě jakoby Slovensko vlastně do eh do velké míry nese eh ty ten to břímě prostě tý situace, která tam je. >> No, ale upozornil jsi na důležitou věc. Já to tady jenom zmíním. E jazykový problém trošku. My nemáme rozumný výraz pro soláry a větrníky, jo, v češtině vůbec to neexistuje. Řekneš obnovitelné zdroje, máš tam vodu, máš tam možná biomasu. Řekneš bezemisní zdroje, máš tam jádro. Eh, já bych navrhoval, přátelé, zkusme do diskuzí naházet nějaký návrhy, eh, jak by se dalo sdružit opravdu jako, jo, protože když řekneš na počasí závislé zdroje, taky je to blbě. Voda je taky závislá na počasí. >> Voda je taky obnovitelný zdroj. >> No, já vím. No, ale já bych potřeboval opravdu vydefinovat výraz jenom pro soláry a větrníky, víš. A inverter based resources je taky nešikovný. Jednak je to super český a jednak jsou tam i dva baterky. Tam máš taky. >> Tak můžeme vzít to slovo soláry a větrníky a zkusit to spojit dohromady tak ně vědco. To mi nezní, ale >> vědkong, >> ale co kdybysme to udělali tak, že to bude solár a větrník a spojíme to jako sovět. Takže bysme mohli pracovně pracovně tyto zdroje označovat sověty. >> Přátelé, tak 11 a teď se budu asi tlemit dlouho, takže to střihnem, ne? Jdeme dál. Jdeme dál. Já to zvládnu a toleto za to dostanem čočku. >> Tak Sověty, >> prosím vás, Sověty. Altruismus, altruistický export si dáme nejdřív a to je ta situace. Pomáháme sousedům s jejich deficitem. Takže to je situace, kdy eh nesvítí, nefouká, ale my stejně máme ty kuchaře, kteří prostě jako zastoupj ten hrneček, uvařej tu kaši. No a tady je super. Tady když se podíváš, já jsem opravdu to nijak jako neladil k tomu, aby mi to vyšlo tak, jak jsem chtěl. Já jsem opravdu naházel data do Excelu. Česko je nejvyšší eh solární a solární >> exportní >> exportní altruista ve smyslu, že ten systém pomáhá tomu okolí. Skoro 36 %, to je 7 % z celého roku. Hned na druhém místě Slovensko, to je prostě spása Balkánů, 22 % necelých. A pak je tam Norsko, tam je ta role té vody, i když to teďka třeba v roce 26 asi bude slabší, ale za rok 25 to rozhodně platilo. No a naopak tam máme 10 zón s hodnotou opravdu nula a tam je Belgie, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Rumunsko, Litva. Myslím, já si to pletu. LT LT je Litva. Jo. A Španělsko. Něco jsi chtěl říct. To já poznám. >> Nechci tě opravit, že se nejedná o německou obchodní zónu a německou lucemburskou obchodní zónu a dlouhodobě e dlouhodobě Acer. >> Mně se na tom strašně líbí, že vůbec nejseš hnidopich. >> Ne, ne, ne. Mě jde čistě o to, že prostě jakoby samozřejmě to, co tady dneska vlastně vidíme, tak jako my jsme altruisti, protože vyvážíme, když když můžem, tak jako saturujeme >> ano >> ten problém e který je vedle a já ne já nechci jak ukazovat jakoby na Německu, to je jako nefér, protože samozřejmě Německo jako hraje v energetice, >> hraje v energetice důležitou roli a jako v době plynový krize jako která tady byla v roce 2122, tak jako díky bohu, že Německo prostě jako pomohlo jako řešení Moniperu. Eh, ale samozřejmě ta situace je taková, že ta situace je taková, že do velký míry e ovlivňuje dost zásadním způsobem e energetiku ve všech těch okolných zemích. Je to prostě obrovská ekonomika tak, >> která má velký podíl, eh, velký podíl dneska >> eh, volatelních zdrojů. >> Ano. A nám se tady u těch altruistů rýsuje jakási osa, což mě strašně překvapilo, jo, jako že to opravdu vyšlo tak, jak jsem předpokládal. Máme Norsko, případně to Švédsko, které tady nevychází tak dobře, ale to říkám z toho důvodu, že prostě vyváží skoro pořád. Pak tam máme samozřejmě Francii, ta je taky specifická, ta taky vyváží pořád, ale stejně eh se i tady v těch datech objevuje jako obrovský altruista. No a pak obnovené Československo. Tady vzpomenu citát Václava Bartušky. My jsme jako Česko součást řešení a až se zbavíme uhlí a nenajdeme náhradu a která bude adekvátní, tak budeme součástí problému. To je to je to, o čem Václav Bartuška mluví. A jinak tam vlastně máš opravdu bílý země. Švédsko, když ještě vzpomenu, jen 4,5% proto je bílý, kvůli naprosté převaze silnými expných exportů při vysokém eh vysoké produkci fotovoltaik a větrníků. Což převažuje nad tou druhou situací. >> A já samozřejmě vím, že Vašek Bartůška nás poslouchá, eh, protože my si občas píšeme. E, >> jo, vy to víš opravdu. Aha, tak já jsem si dalci. Eh, tak my se známe nebo známe se prostě jakoby ze sociálních sítí s Vaškem Bartuškou. Tak >> ty taky neznáš, že? Eh, můžeme můžeme zkusit, jestli až mu skončí mise dneska, jak nám >> jestli nám jestli jestli jestli třeba nebude mít ochotu se o energetice pobavit. >> To by bylo samozřejmě >> se vrátí z Londýna. >> Tak pojďme dál. E, poslední, e, to je ten jedlík. To je ten, co vám pomůže sníst kaši, kterou prostě navařili ty oportunisti kolem. Takže altruistický import ANEP. Pomáháme sousedům s tím přebytkem. A tady samozřejmě vychází nejlépe Slovensko, protože Slovensko je takový průtokový ohřívač. Vždycky říkám, jak se ta elektřina valí ze západu na východ, ze severu na jih, tak přejde přes to Slovensko. Slovensko si občas ukousne, občas ne. Eh, my jsme hnedka druhý. E, pak je tam Portugalsko. To tam říkám s nadsázkou, že je v uvozovkách odpadní roura Španělska. Španělsko odlévá opravdu ten přebytek, co úplně nechce. No a pak je tam osm zón s hodnotou nula, protože tam se tento typ altruismu v podstatě nevyskytuje. Je třeba říct, že tady jsou rozmanité motivace, proč tole dělat. Jo, třeba Norsko je altruista, eh, z pohledu importu kvůli tomu, že šetří vodu. Itálie, ta je prostě chronicky deficitní, takže tam ten model trošku jako je zavádějící, podobně jako u toho Švédska nebo u té Francie. Lotyšsko je taková baltská křižovatka. No a eh co to? >> A Portugalsko, >> ne? To jsem říkal, že to je ta odpadní roura pro to Španělsko, takže ono si ochotně nasaje, protože je to prostě levné, takže taky taky možná pošetřej vodu trošku, ale dost na to nadávali, protože když měli ten blackout ve Španělsku, tak Portugalci vlastně tam se rozvinula taková diskuze jako, že hele, vždyť my ty stabilní zdroje máme, ale my je vlastně nepoužíváme, když prostě ve Španělsku svítí, fouká, tak to k nám valej a my to tlumíme. A tím se dostávám k tomu, proč je to taky blbě. Jo, ono oni jsou blbě obě ty varianty, jo? jak ten nedostatek tý elektřiny, tak ten přebytek. Protože co s tím? Jo, když máš už plný baterky, všechno, teď to tam honíš tu elektřinu zleva doprava, zhora nahoru, zhora dolů teda. Eh, a pak máš situaci, kdy je nedostatek, no, tak zase startuje úplně všechno. Je to prostě strašně rozkolísaný a potenciálně pro stabilitu je ohrožující vlastně jedno i druhý. Tím neříkám, přátelé, že je blbě propojená Evropa, právě naopak, jo, určitě propojujme sítě, jako prospívá to tomu systému, ale na obou koncích toho propojení by ty země měly profitovat nebo by aspoň neměly být byty. A já mám hypotézu, že to tak prostě není. Tak eh tu hypotézu se pokusíme eh jako do budoucna potvrdit. Nicméně ty už jsi sám říkal jakoby to, žeufemia dneska funguje tím stylem, že zejména jde o to, aby o to celkové blaho. To znamená, my se na to nekoukáme regionálně z pohledu prostě jednotlivejch zemí, ale koukáme se na to, koukáme se na to z pohledu prostě jakoby celkového blaha jako u všech u všech obyvatel. >> To znamená vyrovnávají se tam potom se tam vyrovnávají ty zóny, kde i třeba ta kupní síla obyvatel je vyšší než tou jako než ta kupní síla nižší. A pak samozřejmě je naprosto relevantní otázka, nicméně to je politická, ne datová. My se politickým otázkám nevěnujeme. Takže eh ta otázka potom je, jestli to je jako jestli ten systém je takhle jako nastavenej, jestli je nastavenej vlastně spravedlivě, kdy dochází k tomu vyrovnávání tý ceny. Ale to vyrovnávání je principiálně správně. To je jako dobře. Nicméně já na tebe mám, Petře, otázku, která souvisí s tímhle altruismem. Vzhledem k tomu, že jsem měl z ze zeměpisu, že dvojku obvykle, je zajímá mě, že co se týká importního altruismu, tak zejména mě zajímají ty Azory a Madejra. Já jsem věděl, že s tím budou problémy. Já jsem mu říkal, ať to tam nestrkám. On říká vdyť to vypadá cool. A pán, prosím tě, to je úplně minoritní zálež. To je stejně jako když tadyhle Mirek říká, že prostě do německé zóny patří Lucembursko. Ale ok. jestli jestli tam je nějakej kabel, o kterým nevím, nebo jestli tam ta elektřina je převážena na lodích potom. To by mě třeba jako zajímalo. >> Já si osobně teď pálím jako od boku, jo, fakt to nevím a myslím si, že tam mají diesly teda. >> Mají tam mazut. No, já myslím, že Madejra má podle mě mazutovku jako, >> protože to je docela daleko, >> což je prostě jako tím pádem se stává Madejra prostě zemí zaslíbenou. Mimochodem na Madejře jsem byl několikrát silně doporučuju Madejru a to je jako neskutečnej ostrov a naprosto nádhernej. Jest tam nikdy nebyl, leť tam. Je to, je to opravdu neskutečný. Jestli máš rád turismus. >> Já jsem byl na Slovensku a dobrý, stačilo to. >> Dobře, >> pojďme dál, ať ať to stíháš, protože už se mi skoro naplnil čas. >> Co to je ten diferenciál? Já jsem prostě odečetl oportunistický export od altruistickýho exportu, abych se dozvěděl, jestli ta země je v rámci exportu víc altruistou nebo oportunistou. Tak tady je to naprosto jasný. Česká republika, Slovensko, eh Norsko jsou v záporu. To znamená, že ten altruismus je tam eh převažující. Naopak prostě máš Bulharsko, což je jako solární velmoc. Oni teď dost zainvestovali do baterek. Řekl bych, že rok 26 už zdaleka nebude vycházet takhle. Na to se velmi těším. Španělsko samozřejmě extrémně, jo. Eh, no a pak Švédsko, to je tam trošku neprávem, jak říkám. Tam je prostě chronický export. Dále bych řek, e, vsí výsledky tý Francie jsou zavádějící, protože Francie prostě to valí furt na všechny strany, až na eh, řekněme nějaký, nějaký unikátní čtvrhodiny hodiny. Francie je ve skutečnosti, bych řek, suverénně nejaltruističtější zemí Evropy. Ostatně atakuje už i letos tu hranici 100 TW v čistém vývozu. Bavíme se tady pořád, prosím vás, o čistých číslech. Jo, je jasný, že země může vyvážet i dovážet zároveň a ještě se to tak jako vrtí přes ty různé země. Bavíme se tady opravdu o čistý export, čistý import, jo, když se to posčítá do toho salda. >> Já ještě přemýšlím, jakým způsobem by do toho potom čistě technicky, já vím, že tole je to je obchodní pohled, ale jak by do toho vstoupily ty synchronní a nesynchronní oblasti, protože samozřejmě tím, že Nordic jakoby je samostatnej, samostatná synchronní obraz. Teďkon jenom ne, já jenom nevím, jo, jenom, jenom, jenom nevím, protože samozřejmě tam jako máš tři země, kde mezi plus DK2 nebo další věc je, že já jsem nerozděloval obchodní zóny pro jednoduchost, ale vím prostě, jsem si toho vědom, je to slabina toho modelu, že prostě jižní Nórsko není severní Norsko a jižní Švédsko není severní Švédsko. Jo, ale tady jsem to zjednodušil, no. Ono v Itálii máš těch zón devět, že jo, takže eh zatím je to v téhleté pozici. Pojďme prosím ještě dál. Ještě tam mám diferenciál, co se týče importu. Takže jsem vzal eh importní eh hledisko a odečetl jsem vlastně ten eh oportunismus eh od toho altruismu, respektive obráceně eh oportunismus mínus altruismus, čímž pádem kladné hodnoty rovná se oportunistické chování, záporné rovná se altruistické chování. A ta interpretace je zhruba taková jako o kolik procentních bodů jsou častější vysoké importy v dané zemi, když nesvítí, nefouká, než když svítí a fouká. To je docela občas jako složité. Abych to řekl správně, tak doufám, že jsem to nesplet, ale mám to tady napsaný, tak snad dobrý. No a tady bych strašně chtěl upozornit na to Německo, jak je úplně červený, protože to je zase skoro 50 % z té normované hodnoty. Eh, a Německo je přitom jako jeden z největších energetických systémů Evropy, jo, tak je vlastně takovým symptomem toho, co se v tý Evropě děje, protože >> můžu to říct já, řekni to ty. Mně to, když na to koukám a koukám se vlastně jak na ten jako diferenciální export a diferenciální import a ve obou případech nám tam to Německo jako do určité míry vyskakuje, e, podotýkám, že s Poloem, tak jako je to takovej ta situace evidentně řekl bych, že vlastně u téhletěch energetik to ukazuje na to, že pot