Petr Macinka: Pro nás je ten rozpočet příliš! Interview ČT24

Právě ministr zahraničí a místopředseda vlády České republiky Petr Macinka je hostem interview ČT24.

Pane ministře, dobrý večer. Děkuju, že jste přišel. Vítám vás.

>> Dobrý večer.

[hudba]

>> Vy, pane ministře, víte, kde je Tomáš Paukner, ke kterému jste šel na rozhovor?

>> Eh, netuším. Ale ten člověk jste tam šel... [odkašlání] ten.

No, tak protože se tam objevil nějaký fenomén. Thomas Partner, který pracuje nějak investigativně a tak dále, a potom, když jsem dostal zprávu, že chce své působení rozšířit a začít dělat rozhovory a tak dále, tak jsem říkal: dobře, tak já klidně tady tohle nemám problém podpořit.

Já obecně se snažím, eh, potvrzovat všechny rozhovory, jo, bez ohledu na to, jestli malé či velké.

>> Takže prý to šlo hodně rychle během několika hodin.

>> No, není to tak. Obvykle to není úplně... >> nebylo to tak rychlé, ale tak mezi dobou, kdy mě oslovili, a tím, kdy rozhovor vzniknul, tak také prostě proběhlo několik asi týdnů, možná, jo. Takže zas tak rychle to nebylo. Ale >> jde o to potvrzení.

Jde o to potvrzení. Jasně, že termín se dohodne na nějaký čas, ale to je normální. Když mi někdo píše, že chce rozhovor, tak já mu buď napíšu, že ne, že nemám čas nebo nechci, nebo že jo. A najdeme termín. Tak to je běžný můj přístup, který opravdu jako nevybočuje z toho, jak jsem zvyklý pracovat, a asi ani na tom nemám důvod nic měnit.

>> Běžně poskytujete rozhovory za kuklencům?

>> Tak to běžně neposkytuji, ale... do... myslím.

Tak >> Proč jste neodešel?

>> Eh, no víte, eh, já teď tady docela s pobavením sleduji tu aféru, která se okolo toho vytvořila, jo.

A já tedy musím říct, že...

>> Počkejte, se vytvořila. Vy jste přišel na rozhovor se zakuklencem. Takže jestli to je aféra, jak říkáte, to ponechám na vašem hodnocení, samozřejmě. Tak jste to vytvořil vy, pane ministře, ne?

>> Já myslím, že, eh, myslím, že jsem přišel na rozhovor, jakých jsem poskytl opravdu velké množství.

>> A tam vidíte tohle. Vstoupíte do místnosti, kde je tohle. Viděl jsem tady toho pána, tak jsem si říkal: ten je mi nějaký podezřelý. Jestli on to asi nebude pan Pšenák.

>> Ale budiž. Říkal jsem si, jsem zvědav, protože jsem pro každou špatnost zvědav, co na mě vytáhnou, co na mě vyzkouší, jakou provokaci nebo něco takového. A rozhodl jsem se to dohrát do konce, ale byl jsem tedy potom překvapen, že nebylo vůbec nic. Ten rozhovor byl v podstatě průměrný.

Eh >> No, to se teprve dozvíme. Ten bude zveřejněn. Podle autorů té věci to ani není to nejdůležitější na tom.

>> Vy přijdete někam, kde vás čeká zakuklený, zjistíte, že to asi není Thomas Paukner, o kterém nikdo pořádně neví, co to je. Eh, to je druhé. A řeknete si, že tam zůstanete s někým, kdo vám lže o tom, kdo je, a poskytnete mu rozhovor?

>> Oni vám řekli, že jsou Tomáš, že to je Thomas Paukner.

>> Ale to nikdo přece neví. Vy víte, kdo je Tomáš Paukner?

>> Eh, co vím já nebo nevím já, to není důležité. Zůstaneme u režimu kladení otázek na této straně stolu a odpovědí na tamté straně stolu.

>> Prosím, zůstanete ve studiu s někým, kdo je zakuklený.

>> Sám říkáte, že jste přišel na to, že to je někdo jiný. Že to je pan Pšenák. To znamená, že vám někdo lhal, když vás zval na ten rozhovor. A vy tam zůstanete jako ministr zahraničních věcí České republiky.

>> A proč bych tam nezůstával? Pokud se mnou chtěl pan Pšenák udělat rozhovor, tak ho dostal. Tak se na něj podívejte. Já vím, já jsem ten rozhovor udělal. Vím, že ten rozhovor nebyl nic moc. Nevybočoval ze standardu běžných průměrných rozhovorů. Po 40 minutách jsme se rozloučili. Ten rozhovor byl poměrně servilní ze strany tazatele. To vy tady máte trošku jinou disciplínu. A já jsem odešel a nestalo se vůbec nic.

>> Ochranka vás pustila k někomu, kdo je zakuklený.

>> No, s tou ochrankou to je taky další aféra. Víte, já prostě nejsem člověk a nebudu člověk, který jako papáž chodí v obklopení 30 policistů. Viděli jsme to a vidíme to u některých politiků. Já myslím, že třeba premiér Fiala... ten okolo něj chodili snad v římské formaci. Že jo. 30 lidí. Ministr. Prostě. A já vám to řeknu. Já prostě tohle dělat nebudu. Já nemám zapotřebí chodit papáž s 30 policisty. To je jedna věc.

Druhá věc je >> Zatajil jste to té ochrance, že tam jdete?

>> Ale ochranka tam se mnou byla. Byl tam jeden člen. Asi víte, že jsme už mohli vidět video, jak váš příchod do toho prostoru vypadal. Že tam byla jedna ochranka s vámi. Z auta jste vystupoval s jedním ochráncem.

>> Ano, to je běžně. Já všude takto chodím a se mnou je jeden ochránce.

>> Předtím ten prostor někdo zkontroloval. A jde o to, že já říkám znovu: udělal jsem stovky takových rozhovorů. Bavíme se o tom, za jakých bezpečnostních opatření jste tam přišel do toho prostoru, kde se ten rozhovor odehrával. Byl dopředu zkontrolován?

>> E, no, předpokládám, že nebyl. Ale myslím, že to je jedno. Je to jedno, protože ochranka tam se mnou byla. A já tím, že jsem věděl, že to je pan Pšenák, jsem se opravdu rozhodl dohrát to do konce. A teď jsem někde četl... Zaprvé si myslím, že se jim nepodařilo mě nachytat. Což jsem už někde zahlédl. Chtěli udělat se mnou to jako s Mirkem Topolánkem. Že vypli kameru v magazínu Lou a on tam potom nějak dehonestoval své vládní kolegy. Tak mě se tam asi snažili vyptávat na Andreje Babiše. Já pořád mluvím stejně. Takže o Andreje Babiše jsem se vyjádřil. Pochválil bych ho stejnými slovy.

>> Pane ministře, vy jste ho úplně nepochválil.

>> Pochválil bych ho stejnými slovy panu Šimovi. Pana Šimu zbytečně komentovat. Já jsem řekl, že má jistý talent, ale musí na sobě zapracovat. Což nevím.

>> Pane ministře, vy mi pořád ale utíkáte od té bezpečnosti. Vy jste ministr zahraničních věcí a bezpečnosti. Já vám chci... chce bezpečnost...

>> Člověk, promiňte. Člověk, který disponuje nejtajnějšími informacemi České republiky, Severoatlantické aliance, Evropské unie. Vy vstoupíte do prostoru, kde je zakuklený, a zůstanete tam dobrovolně. Co kdyby to nebyl pan Pšenák? Jak vy říkáte, že jste poznal pana Pšenáka?

>> No, já vám na to odpovím, jo. Eh, zaprvé vy říkáte, že disponuji tajnými dokumenty. Na to a tak dále.

>> Předpokládám, že místo předsedy vlády, ministr zahraničí...

>> Zaprvé nenosím je po kapsách. E... >> Ano, ale víte je, ne?

>> Vím je. Takže z hlavy mi je také nikdo nevytáhne. Ale to podstatné... já mimochodem, eh, jak víte, to si nikdo neví... Možná umíte telepatizovat tady v České televizi a neřeknete to nikomu. Takže jste asi lepší. Ale víte, já nejsem takový, že by mi Číňani čtili dva roky emaily. Jak se to stalo mému předchůdci Lipavskému. To bylo ohrožení. Mě neukradli z auta notebook s tajnými materiály. Jak se to stalo generálu Pavlovi. Já jsem prostě přišel do místa. Ale chci vám říct jednu věc.

Já jsem někde zaznamenal, že tam byly rozmístěny nějaké atrapy nějakých pistolí a tak dál.

Já jsem a to je také možná částečně i odpověď na to, proč jsem tam zůstal. Víte, to je takové tajemství. Já jsem teda to neříkal nikde, protože jsem se nejdřív chtěl domluvit s policií, jestli to je možné.

Jo, já nenosím v kapse žádné tajné dokumenty, ale od 15. prosince nošeného roku nosím v kapse toto, což je tlačítko, které když zmáčknu, tak se potom začnou dít věci.

A proto já jsem věděl, že pokud by oni tam na mě něco vyzkoušeli, tak myslím a trošku se bojím, že ty jejich atrapy, které tam měly nainstalovány, by možná úplně neobstály vůči neatrapám, které by potom vytahovali jiní lidé. A možná vzhledem k tomu, že pokud vím, tak pan Pšenák a tady tyhle jsou všichni v podmínce, tak možná oni se uchránili od velkého problému, pokud by vůbec nějakou takovouto provokaci na mě vyzkoušeli.

Ale žádná provokace nebyla.

Takže ministra zahraničních věcí. Kolik těch lidí zajišťujících vaši ochranu tam bylo?

Mám vám ukázat, co udělá to tlačítko, a to jsem prozradil pouze jeden jeden nástroj, který mezi mnou a ochrankou mám. Těch nástrojů tam bylo více.

Je pravda, je pravda, že jste to zatajil před ochrankou, že tam jede, a tudíž nebyla provedena prohlídka toho prostoru.

Pane, pane redaktore, jako ochranka tam se mnou byla. Kdybych to před nimi zatajil, což já nedělam. Já nezatajuji před svojí ochrankou ani to, když se rozhodnu jít v sobotu na nákup. Já dodržuju tady tato pravidla. Když chci jít někam ven, tak vím, že jsem chráněná osoba a samozřejmě nebudu nebudu uvádět svoje kolegy z policie do problémů, tak prostě řeknu, chci jít na nákup za hodinu, tak oni přijedou a jdou tam se mnou.

To funguje.

To znamená stejným způsobem, když prostě… A druhá věc, mimochodem, ten ochránce, co tam se mnou byl, celou dobu, co jsem v tom studiu strávil těch asi 40 minut, na mě viděl. On mně ukazoval fotografie, které posílal ostatním kolegům do policejních skupin a tak dál. To se to i dnes samozřejmě jeví normální, nic mimořádného.

Tam se to nestalo podle jejich informací, protože jste to zatajil té ochrance. Zatajil nebo nezatajil? To je moje otázka.

Znovu odpovídám. Kdybych to zatajil, tak tam se mnou nikdo nepůjde, přijdu tam sám. Ale protože jsem to nezatajil, tak tam prostě byl jeden policista v autě dole a jeden policista se mnou, který na mě celou dobu viděl. Viděl jsem fotografie, které z toho pořídil, které posílal ostatním, a za další mám celou dobu od 15. prosince v kapse tlačítko, které kdyby… kdybych ho zmáčknul, tak myslím, že by opravdu ti lidé si přivodili velký problém.

Ale ten rozhovor byl v podstatě o ničem. Byl velmi průměrný. Přišel jsem tam, odešel jsem tam, nenachytali mě na ničem, za což se jim tedy omlouvám. Příště si musí pozvat někoho, kdo bude třeba… na prostou řeč. Dívám se, do jakého světla jste postavil profesionály z ochranné služby.

Sníme se to teď mimochodem řeší a bůh ví, jak to pro ně dopadne. Tohle není pro vás. Vám se samozřejmě nic nestane, ale co když oni z toho budou mít problém.

Ochranná služba. Její mluvčí dnes oznámil, že ta věc se řeší. Nevíme, jak to dopadne. Samo to se to řeší. Nevíme, jak to dopadne, ale prostě to bylo moje rozhodnutí. Tady toto uspořádání, to prostě není jejich rozhodnutí a oni musí respektovat také do značné míry přání té chráněné osoby. Tak to prostě je.

Je mezi námi nějaká symbióza, ta funguje dobře, ale to, že máte v kapse tlačítko, které spustí alarm, a to jsem ještě neřekl všechna ta bezpečnostní opatření, která mezi mnou a policejní službou nebo ochrannou službou jsou, která jsou daleko sofistikovaná.

No, nemůžu, nemůžu.

Takže já opravdu nemám pocit, že bych se vystavil nějakému nebezpečí nebo něco takového. Takže prosím všechny, aby se uklidnili. Policie nijak nepochybila. A já prostě se nebudu chovat jak papaláš, aby se mnou chodilo 30 policistů, jako s některými jinými politiky. Prostě rozhovory, které já budu poskytovat, o tom si rozhodnu sám, pokud mě někdo přesvědčí.

Ohrožení bezpečnosti země v tom nevidíte, kdyby to byl někdo jiný?

A tak ohrožení země v tom samozřejmě vidí pan Kubka a tady tihleti, kteří samozřejmě nemají žádné jiné téma, než sledovat, co děláme my, aby okamžitě psali na svoje Twittery svoje potrefené a přemotivované posty.

Tak pojďme k tomu, co taky děláte. Včera jste s předsedou vlády jednali o schodku státního rozpočtu na rok 2027. Mimochodem, ještě tedy jedna otázka. Co vám premiér řekl k tomuhle vystoupení tady s tím zakoulencem?

My se… My jsme se, my jsme se s premiérem bavili asi 2 a půl hodiny o tomhle, o rozpočtu. Na tohle nepadlo ani slovo. Není pravda, že by byl premiér nespokojený, rozdlobený. Nestalo se to.

Já nevím. Pokud ano, tak pokud ano, tak mi to ještě nesdělil, ale já jsem se s premiérem včera bavil 2 a půl hodiny o rozpočtu.

Tak pojďme k tomu, e… rozpočtu. Proč jste se proti výši plánovaného schodku ozvali až v úterý, když jste se to dozvěděli v pondělí na vládě? Odpoledne nikdo z vás nic neřekl, pokud jsem si dobře všiml.

No, protože jsme se to dozvěděli v pondělí, tak jsme se proti tomu ozvali až teď. Kdybychom se to dozvěděli v květnu, tak bychom se ozvali v květnu. To je jedno.

To neřekli hned v pondělí odpoledne.

Tak takhle ne, to by to dělalo.

A vy jste byl na té vládě, vy víte, že jste se neozvali.

Tak já vám teda prozradím další sladké tajemství, že prostě na vládě jsme už řekli. Já jsem řekl, že s tím je problém a že je potřeba přistoupit dlouhodobě k nějakým strukturálním a systémovým změnám, tak aby jsme se nedostali do stejné situace, v jaké jsme teď i za rok. Protože potom by byl velký problém ten rozpočet 2028 nejenom sestavit, ale také z naší strany podpořit.

Takže já jsem na to upozornil. My jsme se… Dobře, řekl jste to hned na… Ten rozpočet my jsme ten rozpočet neviděli, my jsme se dozvěděli na vládě.

Není to divné, jako předseda koaliční strany nevíte, co ministerstvo financí připravuje, jaký připravuje schodek, že to nevíte od toho května, jak jste říkal?

Ale ono to je… to funguje tak, že my jsme se v pondělí dozvěděli maximálně možný schodek, takový, jaké nám povolují evropská kritéria. Odpoledne byl ten rozpočet teprve zveřejněn, takže my jsme se na něj podívali a prostě potom jsme na to reagovali, že pro nás je to prostě příliš a snažili jsme se dívat do toho rozpočtu vážně, nikoliv nějak ultimativně, že bychom si vytahovali: buď toto škrtneme, nebo je konec. To my tak k tomu přistupovat nechceme. Takže jsme chtěli to nějak probrat.

Já jsem byl také v zahraničí, protože jsem v úterý asi v 7:00 ráno letěl do Bratislavy na jednání Viseградské čtyřky s japonským ministrem a potom z Bratislavy společně se slovenským ministrem do Dublinu, do Irska, kde jsme měli neformální zasedání.

Já jsem měl dost práce.

Já jsem se ptal, proč nebyla veřejná reakce v pondělí.

To jste vysvětlil tím, že byla přímá reakce na jednání vlády České republiky.

To jsme nevěděli, nebo já jsem to nezaznamenal.

Pokud jsem to opravdu jenom nezaznamenal, tak se omlouvám.

Ne, to jste nemohl zaznamenat. To bylo na vládě. Já jsem pak nebyl na tiskové konferenci. Jsem rád, že jsem to zaznamenal.

Pane ministře, tři čtvrtě roku, skoro rok už sedíte v poslanecké sněmovně, kam nepřišel jediný návrh zákona, který by naznačoval nějakou ochotu konsolidovat veřejné finance. Naopak, podpořili jste zákon, který umožňuje téměř bezbřehé zadlužování České republiky. A teď jste překvapeni tím, že je schodek navržený na 389 miliard Kč.

Víte, my jsme věděli, že ten schodek bude vysoký, věděli jsme, že bude vyšší než letos. S tím prostě jsme se nějak smiřovali, ale s výhledem i na dohodu v koalici, která je, že konsolidace toho schodku a těch veřejných financí začne v roce 2028 a 2029 a bude pokračovat. To je něco, na čem jsme se koaličně shodli, takže my jsme byli připraveni na to, že ten schodek bude vyšší.

Zároveň také, když říkáte, že jsme umožnili bezbřehé zadlužování, tak já myslím, že i pan prezident potvrdil, že za stávajících pravidel by ten rozpočet sestavit nešlo. A to my víme, zase nejsme úplní blázni, abychom někde říkali tak jako pan Kubka, že to určitě jde a tak dál. Prostě zůstáváme při zemi, víme, že ta situace je nějaká, že je potřeba k tomu přistoupit nějak racionálně. A proto bylo jasné, že schodek mínus 156 miliard pro rozpočet 2027 je naprosto nemyslitelný.

Ale to jste věděli, když jste psali program, jaká jsou ta pravidla.

No, to je druhá věc. A já tedy jako k tomu přistupuji politicky. Prostě pokud bychom my měli ministerstvo financí a měli třeba většinu ve vládě jako motoristé, tak bychom asi také samozřejmě, protože jsme jiná politická strana než hnutí Ano, tak bychom také měli jiné priority. Věděli bychom, že třeba na tohle není možné dávat peníze teď. Měli bychom asi větší tlak na snižování toho deficitu než na podporu nějakých investic. To je přece otázka politického názoru. A pokud se dohodneme na nějakém konsenzu, který se vtělí do podoby programového prohlášení vlády, tak pak jedeme, nikoliv podle volebního programu, který získal 6,7 %, ale podle programového prohlášení vlády, což je součet zisků všech tří koaličních stran.

Tam je, kde mimochodem slibujete bezpečně pod 3 % HDP deficit veřejných financí. Jste na 3,5 %.

No, což šéf národní rozpočtové rady hodnotí jako nebezpečně 3,5 %.

Ano, souhlasím. Dohromady, ale prostě pokud pravidla umožňují tu únikovou doložku na výdaje na obranu, protože je velký tlak na výdaje na obranu, a my nejsme politická strana, která by tlačila na to, aby se ten závazek nedodržoval, tak víme-li, že to, co lze z toho vyjmout, je právě nějakých 0,6 nebo kolik, tak potom nějak opticky, ale já si na to opravdu nechci hrát. Mně je jedno, jestli to je 2,9 nebo 3,5. Mně prostě vadí v tuto chvíli, že to je mínus 389.

My s tím nesouhlasíme. Vážně jsme k tomu přistoupili a navrhli jsme premiérovi řadu opatření. Některé z nich nezavrhnul, některé z nich zavrhnul a tak dál. O některých se ještě budeme bavit, o některých se také chceme ještě bavit s SPD, protože to nepochybně také přinese nějaké připomínky k tomu rozpočtu.

Je to celé o tom, že řada lidí si myslí, že jsme něco schválili. My jsme na vládě nic neschválili. To je potřeba zmínit. Vy ne, ale četl jsem spoustu komentářů, že vy jste něco schválili. My jsme zatím nic neschválili. Byl nám představen maximální možný rámec, který nelze porušit. Nám ten rámec přijde.

Byl vám představen materiál, který se jmenuje Státní rozpočet. To už je úcelený materiál, který ministerstvo financí musí předložit vládě. Čili to je státní rozpočet, který má být vládě předložen ten rámec.

Jako takový rozpočet nebyl nám předložen na vládě. Byl potom zveřejněn na stránkách ministerstva financí až po zasedání vlády. Čili my jsme dostali v těch formalitách.

Říkal jste, že máte konkrétní návrhy, kde těch 20 miliard jde ušetřit. Navrhujete nějaká opatření v zdravotnictví?

My jsme s návrhy, které by znamenaly vyšší úsporu než jenom 20 miliard.

A kolik by to znamenalo, kdyby se to povedlo?

Já se nechci, já opravdu nezlobte se, já nebudu říkat „kdyby". To je malování vzdušných zámků. To tady dělal pan ministr Stanjurák. Jo, ale pak mu to nikdy nevyšlo.

My máme v pondělí před vládou jednání s ministrem zdravotnictví, protože se chceme bavit o nákladech na zdravotnictví. Máme hned poté ještě separátní jednání s ministrem školství, protože se chceme, no, že bychom si uměli představit, že by zdravotnictví stejně mohlo fungovat i s nižší částkou. Takže zastavit vyšší platbu za státního pojištěnce, to je ještě zastavitelné pro příští rok. To se nemusí stát.

Já myslím, že budeme se chtít s ministrem zdravotnictví dohodnout na tom, aby úhradová vyhláška, kterou teďka připravuje na základě těch obrysů toho navrhovaného rozpočtu, byla přepracována a aby nepracovala s tak vysokou sumou. Bavíme se o tom nejenom s ministrem zdravotnictví, bavíme se o tom také s ministryní financí, abychom věděli, že je to realistické nebo je to realizovatelné.

Takže jasnou odpověď: navrhnete, aby nezvyšovala platba státního pojištěnce do zdravotního systému. To ještě můžete zastavit, pokud to chcete udělat.

Ono to souvisí s tou úhradovou vyhláškou, protože my chceme, aby zdravotnictví dostalo méně peněz. A zároveň vedle toho budeme navrhovat, aby se ještě uvolnily tlaky nebo nějaké rigidní nastavení v podobě třeba personální vyhlášky nebo třeba smluvního nebo třeba nějakého tabulkového ukotvení platu, tak aby ten systém...

Pane ministře, prosím, navrhnete, aby se nenavyšovala platba za státní pojištěnce. Bude to vaše podmínka?

Já nechci, neříkám, že nechci odpovědět na vaši otázku.

Očividně nechcete, pane ministře.

Já ale hned vám vysvětlím, proč. Já nejsem, prosím, já jsem ministr zahraničí, ne zdravotnictví, takže já nechci tady ze sebe dělat experta, že rozumím přesně tomu čemu. Já mě zajímají čísla. Mě zajímají čísla.

Já vím, že ministr zdravotnictví má dostat 24 miliard, z toho 3 miliardy mají ušetřit pojišťovny, tedy 21.

Ale myslím, že je tam diskuze o tom, že těch peněz bude méně, a jestli to je snížení platby za pojištěnce, já přesně nevím, jak se to jmenuje, tak aby mě pak nikdo netahlal.

Mě zajímají ty čísla, kde to konkrétně něco rovnou sníží schodek státního rozpočtu.

Další věc: vy jste v programu psali o tom, že dotace na obnovitelné zdroje mohou ušetřit 23 miliard ročně. Místo toho jste souhlasili s převzetím poplatku za obnovitelné zdroje energie z té části, kterou platili spotřebitelé na stát. To taky můžete pro příští rok zastavit. Ještě uděláte to?

Postupně myslím, že probíhá nějaká debata o tom, že by tady ta podpora nemusela být tak veliká. Takže i toto je oblast, kde myslím, že by mohlo dojít k nějaké dohodě, že by došlo třeba ke snížení té částky.

Takže byste ji vrátili na spotřebitele? Ta částka se musí zatím zaplatit podle zákona, ne úplně v plné výši. Samozřejmě nechceme vyrovnávat inflační tlaky a protiinflační tlaky, nebo to bude mít efekt na cenu elektřiny a my zase nemáme v zájmu, aby tady nějak dramaticky vzrostly ceny elektřiny. Není to možné, ale myslíme si, že by mohlo dojít k postupnému utlumování tady té podpory, což je opatření v řádu jednotek, nikoliv desítek.

Je to politický slib, že část toho se vrátí na spotřebitele?

Musím znovu zdůraznit, že po našem čtvrtečním jednání s panem premiérem a paní ministryní financí nedošlo k žádné dohodě. My budeme v tom jednání pokračovat v pondělí. V pondělí večer bude také koaliční rada. Není to vůbec žádná jednoduchá diskuze, ale já věřím, že k nějaké dohodě dojdeme, že ten rozpočet určitě sestavíme, protože my se spolu umíme bavit korektně, věcně.

Maximálně kolik tam musí být toho schodku, abyste pro to zvedli ruku?

Já nechci říkat takováto čísla, že pokud to nebude, tak nezvedneme. Já se nebudu nikdy chovat ultimativně, protože můžete přijít s tím, že ta politická dohoda zní 386 miliard a pro to roku zvednete.

To klidně může být, pokud budou akceptovány nějaké návrhy, které my navrhujeme, ale je to celé o diskuzi a já fakt oceňuju vstřícnost hnutí, že prostě o tom jednat má vůli s námi a že pan premiér si píše: toto je zajímavý nápad, toto asi ne, ale toto jsem ani nevěděl. A tak dál. Je to nějaká debata, která se bude posouvat. Já zůstávám optimistický. Česká republika určitě rozpočet mít bude. Asi nebudeme v rozpočtovém provizoriu.

Nevyužijte to. Bez vás to nepůjde. Bez vašich hlasů to prostě nepůjde ten rozpočet schválit.

Budete mít odvahu nepodpořit ho, když se vám ten schodek nebude líbit?

Ale víte, já myslím, že to nebude nutné, protože pokud by naše schůzka s premiérem ve čtvrtek vypadala tak, že nič po nás nechtějte, žádné změny nebudou, tak pak možná bychom neměli jinou možnost. Ale já jsem žádné takové jednání nezažil. Pan premiér byl naopak velmi vstřícný. Diskutovali jsme o tom. Byla tam i paní vicepremiérka Schillerová, která zná ten rozpočet do detailů. Určitě ne.

Já nejsem ten, kdo by ho znal tak detailně, takže jsme si některé návrhy ověřili, že je možné udělat.

Neřekl jste si teď o to, že když nepostavíte jasně tu věc, že bychom taky nemuseli podpořit ten rozpočet, že žádné ústupky nebudou?

Tak já prostě – no, to veřejně řekli, že se určitě dohodnem. No, taky moc neustoupíme. To se nestane.

Já říkám, že jsem optimistický a že když jsme měli nějaké návrhy, tak vůči některým byl spíš zamítavý postoj znát na straně hnutí, ano, ale vůči některým ne. Takže to mě naplňuje pocitem, že to jednání je konstruktivní a je korektní. Takže si nemyslím, že by žádné změny nebyly.

Teď ještě druhá věc: já vnímám nějaké tlaky ze strany některých rezortů, které stále i za této situace pořád asi nechápou, že není možné přijít a chtít ještě víc. Takže myslím, že jsou tam nějaké tlaky.

Nebudu tady osočovat svoje vládní kolegy, ale vytušíte nějak, pane ministře, že někdo chce neúměrně moc peněz?

No, pak neřeknete, kdo.

No, to taky nemusí být pravda, ale že někdo chce neúměrně moc peněz.

Kecám.

Když vás budu citovat – pokud to není pravda, já budu jedině rád. To znamená, že pokud by to nebyla pravda, tak by nikdy nikdo na vládu nepřišel a neřekl, že chce ještě víc než těch 389. Já bych byl šťastnější než vy teď.

Vy jste dnes oznámil, že chcete, aby se Filip Turek zase vrátil do práce, zjednodušeně řečeno. To je nějaká páka na premiéra. Buď nám vrátíte Turka do práce, nebo nebude rozpočet.

Ne, to mě v životě nenapadlo takto spojovat. Já jsem dneska byl na inspekční návštěvě na ministerstvu životního prostředí, protože jako předseda strany chci udělat takové miniobhlídky po našich rezortech, které máme v gestaci, abych se pobavil s jejich vedeními, jak to funguje a s našimi ministry. Začal jsem dnes na ministerstvu životního prostředí a dostal jsem dotaz na následné tiskové konferenci právě na Filipa Turka. Tedy jsem to neříkal cíleně, ale řekl jsem to jako odpověď na dotaz. Řekl jsem to, co si myslím, že jeho přítomnost mně na tom ministerstvu chybí.

A on to nemůže dělat z poslanecké lavice.

To, co potřebujete?

Mně se třeba zdá, že je škoda, že se sám z vlastního rozhodnutí vyloučil z toho, že třeba nechodí na porady vedení ministerstva životního prostředí. On jako zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, který má bohaté zkušenosti s touto agendou z Evropského parlamentu, kde byl ve dvou klíčových výborech – průmyslovém a výboru pro životní prostředí – tak myslím, že ta jeho zkušenost je velmi cenná a já považuji za potřebné, aby tam ten jeho hlas zazníval. A zadruhé, také Filip Turek byl zvolen s nějakým programem, s nějakými postoji – a proto já jako předseda strany...

To nemá nic společného.

Musím vám poděkovat za rozhovor, pane ministre, děkuju, že jste přišel do interview ČT24. Na shledanou.

Díky za pozvání a na shledanou.