Proč? Jak? Co? #013 - Libor Vondráček odpovídá na vaše dotazy

Zdravím vás opět v pořadu Proč, jak a co.

Dotazy, které mi pokládáte, budu dnes odpovídat trochu kratší. Máme 15 minut před sebou, takže pojďme rovnou na to.

První otázka 999. Ptá se: Zbytečný senát, pane poslanče Vondráčku, neuvažujete spíš o senátu jako čestné funkci bez platu, jak to bývalo kdysi? Nebo, pardon, či čítáte, že i vy v senátu jednou usedete?

Tak já nepočítám, že v senátu jednou usedu. Tohleto určitě nejsou moje úvahy. Musím říct, že ohledně senátu se samozřejmě přemýšlí různými směry a bude to také jedna z vašich otázek.

Je to tak, že senát v čase, kdy nemáme referendum, kdy neexistuje zákon o celostátním referendu, v čase, kdy lidé nemohou dát politikům lidové veto, zastavit jejich špatné nápady, tak senát v nějakých případech zafungoval skutečně jako pojistka demokracie a zastavil věci, které bez něj by nemohly projít.

Typicky je to například schválení takzvané istanbulské úmluvy. Istanbulská úmluva, která by zaváděla do našeho právního řádu různé povinnosti pro stát, jak zavádět výhody pro LGBT a tak dále. Prostě skrytý trojský kůň, který se zaklínal násilím na ženách, ale zároveň právě obsahoval mnoho jiných částí.

A v momentě, kdy senátoři za minulého složení mezi lety 2022 a 2024, tak v tom čase zamítli, odmítli přijmout mezinárodní smlouvu, istanbulskou úmluvu. A protože v našem právním řádu platí, že aby se přijala nějaká mezinárodní smlouva, musí se vyslovit pro jak sněmovna, tak i senát. Musí být dva palce nahoru.

No právě tento přístup senátu nás uchránil před touto velmi nebezpečnou mezinárodní smlouvou.

Podobně tomu třeba bylo, když se schvaloval takzvaný pandemický zákon, který se inspiroval v Německu, dával vládě obrovskou moc nad životy lidí v návaznosti na covid. A když se teda schvaloval pandemický zákon, sněmovnou to prošlo. Bylo to v prvních měsících vládnutí Petra Fialy, ale senátem to prošlo. To znamená v několika konkrétních případech – když se měly nakupovat Gripeny, nakonec se tedy udělala smlouva na pronájem – tak ve všech těchto případech se dělo, že senát prostě zatáhnul za záchrannou brzdu. Byl tou pojistkou.

Dokud nemáme celostátní referendum, lidové veto, já bych se úplně tomu senátu nebránil, protože pak by opravdu sněmovna mohla vždycky schválit cokoliv. A ta sněmovna může být v různém složení, ve složení, které se nám líbí, které se nám nelíbí. A pak tady třeba přijímat istanbulské úmluvy a další jiné škodlivé mezinárodní smlouvy.

Takže moje úvahy k senátu jsou takové, že v první řadě je potřeba v letošních volbách 9. a 10. října zásadně změnit to složení, aby senát nebyl apriori trubnou podnikání opozice, aby apriorně neházel vládě klacky pod nohy a pouze v těch případech, kdy opravdu je to zjevné – istanbulská úmluva, pandemický zákon a tak dále – aby zatahoval za tu ruční brzdu.

Ale pokud bude vychýlen takto jednoznačně ve prospěch opozice, pokud tam bude mít tak drtivou většinu, jakou má dnes, tak to samozřejmě tímto způsobem nepůjde.

Na druhou stranu, neházejme všechny senátory do jedné hromady. Je to tak, že když se podíváme na hlasování aktuálních senátorů na vysvědčenísenátorů.cz, tak zjistíte, že drtivá většina z nich hlasovala v rozporu se svobodou, v rozporu s programem a programovým prohlášením současné vlády. Nicméně jsou tam i tací, kteří naopak hlasovali velmi správně. Je jich málo, ale nevylívejme vodu z vaničky spolu s dítětem.

Opravdu se podívejme na to, jak v jednotlivých senátních obvodech senátoři hlasovali, a podle toho si vybírejme, jestli je máme vyměnit, což platí v drtivé většině, a nebo nemáme.

Takže ještě jednou promítám tady webovou stránku www.vysvědčenísenátorů.cz, kde si těch informací najdete více.

A ještě k tomu dodávám, že teď opravdu je potřeba k těm volbám jít, ať už si myslíme o senátu cokoliv. Bez senátu nemůžeme schválit zakotvení České koruny nebo hotovosti do ústavy. Nemůžeme zrušit bez senátu korespondenční volbu, protože všechny volební zákony se musí současně schválit i v senátu.

Takže těch věcí, které se bez senátu nedají při současném stavu udělat, je relativně dost důležitých. A jakákoliv změna do budoucna, ať už senát má být bezplatný, nebo má být jinak složený, nebo třeba vůbec nemá být, když budeme mít celostátní referendum, lidové veto, tak všechny tyto změny opět musí projít ústavou a musí je odhlasovat i senát.

Takže proto se tak často zmiňuje, že snad jedině ve Švédsku se senát zrušil. A to tak, že se všem senátorům nabídla doživotní renta a oni sami to zrušení odsouhlasili. Ale tohleto je myslím něco, co opravdu není na stole.

Dálkové ovládání aut. Další dotaz od Žouta. Pane Vondráčku, ono to dálkové ovládání nových aut bylo fakt schváleno nebo se k tomu schyluje? Za mě je to nebezpečné hlavně z hlediska samotné bezpečnosti.

No, do nových aut se povinně instaluje obrovské množství elektroniky. Mluví se o tom, že by tam mělo být foukání, než usednete, abyste prostě jedině mohl řídit střízlivý. Nicméně jsou případy, kdy i český právní řád umožňuje, že můžete řídit pod vlivem alkoholu, když jde někomu jinému o život a vy ho přemisťujete do nemocnice. To znamená po cestě do nemocnice můžete nasednout do auta, zpátky už byste se svést nemohl, ale i v takovémto případě může jít skutečně o život.

To, že jste pod vlivem alkoholu, tak nemusí automaticky znamenat, že jste opilí a že určitě spácháte nehodu. Ale naopak, často jde o to, že třeba i v okolních státech se toleruje jedna, dvě skleničky, takže zkrátka ta hranice množství alkoholu v krvi je trošičku jiná než u nás. A neznamená to, že ti řidiči by tam bourali o moc více než v České republice.

Takže tohleto je jedna z těch možností. Dále, co má být v autě umístěno? Jakási kamera, která bude sledovat, jestli se díváte rovně nebo se díváte očima někam jinam, a podle toho vám může začít automaticky brzdit to auto.

A tyto automatické blokátory – třeba i rychlosti při předjíždění – nebo to, co už tam je dneska, a to, co tam musí být, to je automatické reportování vaší aktuální spotřeby. To znamená, v každou jednu chvíli vy posíláte informaci ze všech nových vozidel do Evropské komise, která vidí, kolik v tu danou chvíli, v tom daném místě máte spotřebu.

Tohleto jsou prostě věci, které velmi zdražují výrobu těch aut, aby tady takovéto věci byly povinně instalovány do aut. Plus samozřejmě tolik elektroniky, různé informace, které posíláte – rychlost, spotřeba, souřadnice – je možné a je to reálné, a už se to ukazovalo i jinde, kde se prostě experimentálně ty věci dělaly, že tato elektronika vám potom může paralyzovat to vozidlo. Může na něj nakonec být spáchán teroristický útok nebo prostě někdo soustavně ho může kontrolovat. Zkrátka ty systémy to budou umožňovat.

A proto my jsme proti tomu, aby se museli povinně tyto systémy instalovat do nových aut.

A dívám se také na vaše dotazy, které píšete do chatu, a klidně pište dál.

Eh Libore, já bych vás klonovala, jste mladý a velmi chytrý člověk.

Držte se.

Děkuju.

Děkuju eh za milou zprávu Janě.

A děkuji i všem ostatním, kteří nás zdraví a píšou dobré ráno, dobrý den ze všech našich koutů naší země.

Dotaz zatím nevidím.

Budeme pokračovat dál s tím, co přišlo tedy písemně.

Jak by vaše lidové veto fungovalo v praxi, ptá se Hvd.

Svobodní prosazují možnost, aby občané referendum zvolili zákon, který by ruší zákon, který už přijal parlament.

Pane poslanče, kolik podpisů a jaká účast by podle vás měly být potřeba, aby se takové hlasování konalo a bylo závazné? Existoval by zákon, například rozpočet nebo daně, na které by se lidové veto nevztahovalo?

Tak pro nás je vzorem při zavádění přímé demokracie Švýcarsko.

A ve Švýcarsku v podstatě žádný takový zákon, o kterém by nemohli lidé hlasovat, neexistuje.

Takže pokud jde o to, co my v ideálním případě navrhujeme, my navrhujeme podívat se do Švýcarska.

Ve Švýcarsku funguje demokracie.

Se všemi eh problémy demokracie funguje demokracie nejlépe.

Eh neznám žádnou šikovnější, lepší demokracii, než tu ve Švýcarsku.

No a e určitě nemůžeme být Švýceři, nemůžeme všechno okopírovat jedno jedné.

Musíme si to dělat trochu po svém jako Češi, ale myslím, že je dobré inspirovat se tam, kde to funguje, protože ukázané platí a není potřeba příliš teoretizovat.

A ve Švýcarsku toto funguje.

Já jsem se nedávno bavil s člověkem, který tam už žije celý život.

Narodil se tam, jeho maminka do Švýcarska emigrovala jako Češka a on mi prostě říká, že základním eh přínosem toho lidového veta, toho referenda, není to, že se pořád o něčem hlasuje, ale je to to, že si politici nedovolí dělat tak moc špatné věci, jaké si dovolí v systému, kde žádné referendum není.

Protože pokud vědí, že existuje nějaké lidové veto, ve kterém mohou jim lidé hodit jejich práci na hlavu, ve kterém mohou dostat volební výprask v referendu, no tak zkrátka e oni nejsou eh ochotní dělat ty věci tak špatně, aby často v tom referendu prohrávali.

Takže dělají svoji práci lépe, schvalují méně zákonů.

A není to tak jako u nás a obecně v Evropské unii, že se salámovou metodou tisíci a tisíci zákony stále všechno mění, stále se utahují šrouby, stále se kolečko za kolečkem salám omezuje svoboda podnikání, e omezuje eh i třeba svoboda slova na dlouhodobém měřítku, byť třeba v České republice se teď něco mění.

Takže eh v tomto duchu vnímám, že eh my bychom opravdu měli jít ideálně tou cestou, která se osvědčila.

A v takovém případě ve Švýcarsku, když chcete vyvolat hlasování o lidovém vetu, stačí vám 50 000 podpisů a vždycky jednou za čtvrt roku je určitý termín, kdy se mohou konat referenda, to znamená ve Švýcarsku.

Předtím probíhá nějaká informační kampaň, tak jako dneska vám přijdou do schránky e volební lístky, tak tam dojde taková brožůrka, kdy se obě dvě strany referenda, zastánci jedné či druhé varianty nějak vyjadřují o tom, co si myslí eh o věcích a pak se prostě lidé mohou rozhodnout.

Jak říkám, nic není dokonalé, nic není bezchybné, ale rozhodně je to lepší, když mají lidé moc ve svých rukou a platí to, co se píše i v naší ústavě v článku dva, že veškerá moc v této zemi pramení od vůle lidu.

To je koneckonců demokracie.

Eh, přečtu si tady eh jeden dotaz eh, který přišel, nebo je to spíš taková připomínka.

Sorry, ale nejdu k volbám.

Volil jsem Svobodné, to ano, ale eh když vidím, že Babiš si jede pouze svojí politiku a koaliční partneři jsou pouze do počtu, tak už rezignuji.

Ano, vinen je Babiš.

Eh, takto to píše pán.

A pak ještě tady jedna otázka.

Moc vás zdravím, moc fandím a přeji vám původní manželce a roztomilému synovi krásný čas.

Co soudíte o rozpočtu na rok 27?

Kdybyste viděl prostor pro úspory a kdybyste eh navýšení nepodpořil?

Tak ještě jednou díky za dotaz.

My budeme muset brzy končit, takže já to vezmu tak nějak dohromady, protože ten původní komentář se asi vztahoval na rozpočet a já myslím, že o rozpočtu se ještě budeme bavit.

Ano, je to tak, že ano, dostal 80 mandátů, má silnou pozici a to nejenom při vyjednávání státního rozpočtu, ale i při jiných docela důležitých otázkách.

I to je ta součást demokracie.

A protože tu nemáme lidové veto, tak se lidé třeba nemohou bouřit i proti vysokému schodku nebo třeba tak, jak to předváděl Fiala v minulé vládě, když zvyšoval daně, tak i to by Švýcaři mohli zastavit.

No a teď je to tedy tak, že my hrajeme s kartami tak, že máme 15 mandátů, eh motoristé je 13 a ano má 80.

A eh v rámci této hry a v rámci těchto karet my musíme se snažit bojovat za naše zájmy, za naše myšlenky.

A když se pozorně podíváte, jak vypadalo eh jak vypadalo programové prohlášení vlády e v čase, kdy vládnul Andrej Babiš s ANO a se sociálními demokraty e a lidovci nebo se sociální demokracií a opřený o komunisty, no tak prostě ten program a to programové prohlášení vypadalo zásadně jinak, než vypadá dnes.

Nám se podařilo do programu prohlášení posadit mnoho našich myšlenek, myšlenek, které by tam samo za sebe ANO nedalo.

A tak si myslím, že to platí i do velké míry u motoristů.

To znamená, eh, určitě ta naše účast ve vládě má svůj význam, eh má význam na to programové prohlášení a my teď musíme dělat všechno, aby se programové prohlášení naplnilo a rozhodně se nevzdávat i co se týče toho rozpočtu 2027.

Ale o detailech rozpočtu i o dalších věcech, které s tím souvisí, se budeme bavit příště.

Já už teď musím běžet na jednání.

Tak moc díky, že jste se dívali.