Propad Volkswagen a automobilek EU 🇩🇪 IR EKONOMIKA🇨🇿 Ilona Švihlíková

Moc vás zdravíme tady u dalšího rozhovoru na Inovaci republiky, ale zejména v tuhle chvíli u ekonomické analýzy situace aktuálních informací.

My jsme tady ve studiu s paní Ilonou Švihlíkovou.

Dobrý den ahoj Ilono.

>> Dobrý den. Ahoj Robine.

>> Jsme samozřejmě na cestách taky díky družstvům, ale to bych teďka nechal úplně stranou, protože jsme hovořili o tom, že zase takovej výkyv v cenách pohonných hmot, ale ono to souvisí s tou geopolitickou situací.

To, co se jako děje zase takový to vzájemné vydírání a někdo tlačítko nahoru dolů.

>> Děje se toho hodně a proto ten krok ministerstva financí vlastně přestat aplikovat ten zákon o cenách, který mají, jak to nechápu, jako to načasování je minimálně zvláštní, mírně řečeno. Když ten nástroj mám, tak ho nepoužít zrovna teď, kdy ta situace je znova vyhrocená.

Zaprvé prostě ten konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné a Iránem na straně druhé se plnohodnotně obnovil. To znamená, ten spor už dneska má mnoho různých dimenzí, ale zdá se, že se vlastně dostal do fáze, kdy to hlavní je otázka, kdo a jak bude kontrolovat hormuský průliv, jako jednu z nejdůležitějších dopravních tras na naší planetě. Což původně vůbec nebylo tématem, mimochodem, protože prostě ten průjezd byl zdarma a bez problémů. Ale poté, co teda Spojené státy a Izrael zahájily útok na Irán, tak Irán začal hrát tou nejsilnější kartou, kterou má, nebo jednou z nejsilnějších. Kromě své velké zásoby balistických raket je to právě kontrola toho hormuského průlivu.

Takže ten je opět neprůjezdní, protože z jedné strany Irán brání, pak je tady blokáda Spojených států, který by zřejmě taky chtěli tam jako vybírat nějaký mýtný. Takže to je situace tedy velmi samozřejmě nepříjemná, protože možná jak to vypadá, že je pohoda, ale když se podívám třeba na stav strategických zásobníků těch velkých zemí, myslím teď na ropu, tak nevypadají úplně dobře.

Spojené státy jsou vlastně na nejnižší úrovni ropných zásob za posledních 40 let, takže to něco nám říká, že ta situace není úplně ideální.

A Fatih Birol, což je předseda Mezinárodní energetické agentury, která má na starosti sledovat tyhle věci a vyhodnocovat, tak vlastně řekl, že opravdu světová ekonomika nemůže už dlouho tohleto vydržet a že je prostě potřeba, aby ten hormuský průliv nějak fungoval, aby z toho šlo ven to, co jít ven má. Což jsou samozřejmě hnojiva, chemie, zkapalněný zemní plyn a ropa, případně další komodity, jako je síra a podobně.

Ale k tomuto problému, který se nám obnovil tedy plnou silou, se přidalo vlastně ještě to, že Irán vyzval k tomu, aby mu na pomoc proti tomu útoku šli i jeho spojenci, což jsou jemenští Husiyové. A ti samozřejmě mohou velmi výrazným způsobem zkomplikovat tu dopravní trasu, to druhé úzké místo, které máme v téhle oblasti. A to je Bab al-Mandab.

To znamená, na jedné straně mám arabský poloostrov, Jemen konkrétně, a na druhé straně mám Gibuty v Africe, takže je to opět velmi úzká úžina. A tady vlastně Jemen by mohl, nevím, jestli ho ucpat, jestli to jako dokážou, ale řekněme znepříjemnit a hlavně pěkně prodražit tu cestu od Suezu vlastně směrem dolů a do Asie, případně směrem ven.

A to je vlastně trasa, kterou chtějí nebo používají Saudové, protože Saudové taky nemůžou vyvážet z Hormuzu, ale oni mají ropovod svůj, který vlastně jde napříč tou zemí, tou pouští se směřuje na tu západní stranu, takže se dokáží minimálně s částí, dejme tomu 6, 7 milionů barelů za den, vyhnout tomu Hormuzu. Ale potřebují prostě tam bezpečně taky proplout. A v chvíli, kdy prostě tam Husiyové začnou něco dělat, samozřejmě a nemluvíme o plném zacpání toho Hormuzu, ale prostě o tom, že ta plavba bude extrémně nebezpečná a spousta tankerů se jí logicky vyhne pro jistotu. Anebo tím pádem se i prodraží pro ty odvážné, který by se tam přece jenom vydaly. Takže to je jako zdvojená zpráva, protože tady je několik brzdících faktorů, kterým vděčíme za to, že jako vůbec ještě tady máme nějakou ropu, ropné deriváty, kterými tanky plníme, a který brzdí ten tlak na tu cenu.

První jsou ty strategické zásobníky. To znamená velké země začaly čerpat, dohodly se na koordinovaném čerpání. Mezinárodní energetická agentura, to jsou Spojené státy, Japonsko, Čína má obrovské zásobníky. To je první faktor.

Druhý faktor je, že Saudové mají tenhleten alternativní ropovod a tím pádem trošku zmírňují ten nedostatek.

Třetí by možná mohlo být Rusko částečně, ale to má teďkom problém samými ropnými deriváty. Snad je bude dokonce brát v Indii, aspoň chvilkově.

A ten čtvrtý faktor je Čína, protože Čína obrovským způsobem snížila svoji poptávku a jinak čerpá své zásobníky, takže netlačí na ten trh, aby ta cena šla ještě víc. Čerpá své zásobníky. Plus je tam obrovské urychlení té elektrifikace, ale neskutečné. To znamená tím jakoby trošku snižuje tu světovou poptávku a tím pádem ta cena nejde tak rychle nahoru.

A všechny tyhle tři faktory nám trošku mírní to, že v tuhle chvíli jako netankujeme za 120 Kč za litr, bych tak řekla. Ale to nemusí trvat věčně. V tuhle chvíli je hlavně ohrožená ta cesta, kterou využívají Saudové. I když uvidíme, jak se Saudové na tuhle situaci postaví.

Saudové vedou dlouhodobě válku proti těm jemenským povstálcům. Tam je i ten náboženský konflikt samozřejmě a je tam i ten mocenský vlastně o ovládání, nebo ne ovládání, je možná silné slovo, o vlivu na tuhletu dopravní cestu.

Jo. Ono se totiž ukazuje, že ta současná doba bude hodně o tom, kdo kontroluje jaké dopravní cesty. A těch úzkých míst je tady strašně moc. To není jenom Bab al-Mandab a Hormus. O tom se teďka mluví a mluvit bude nejvíc, ale to jsou i další. To je samozřejmě Maleacký průliv, který je extrémně důležitý pro Čínu. To je o tom, kdo bude ovládat severní ledovou cestu, jestli to skutečně bude Rusko, které ovládá dneska, nebo někdo jiný. Prostě tyhlety dopravní trasy budou podle mě to bude jedna z největších geopolitických změn. Prostě geografie je důležitá, dopravní cesty jsou důležité.

Hodně to vnese Donald Trump. Když si vzpomenete na jeho vlastně první projev hned po inauguraci, tak to bylo o tom, že chce Panamský kanál. Jo. A pak to Grónsko. Grónsko nechce kvůli Grónsku. Grónsku chce kvůli tomu, že chce kontrolovat tu severní cestu, kterou dneska vlastně využívá nebo plánuje ji hodně využívat Rusko, protože na to má jako jediné na to techniku.

A ta Panama, tam samozřejmě snaha dostat od tamtud Čínu, protože Čína vlastně držela velkou část panamských přístavů, což se Američanům povedlo v tuhle chvíli. A Čína zase bude kontrolovat nějakými jinými způsoby.

Takže myslím si, že ty dopravní trasy budou hrozně důležité a jejich ovládání. A bohužel to, co vidíme teď, je jeden z těch projevů, který se může ale velmi dramaticky propsat.

Ceny pohonných médií, ceny potravin, protože ceny hnojiv samozřejmě ceny energií celkově. Takže to není dobrá zpráva a překvapuje mě, že jsme tady všichni jako úplně v pohodě. To je ta letní atmosféra, nevím. My nejsme v pohodě, protože sledujeme dění. Poslanci, senátoři mají teď právě dovolenou.

To jsou pro mě ty Vánoce.

Ale musím říct jednu nemilou věc. Když vidíme ten chaos mediální, nebo spíš bych řekl tu válku mediální, tu ekonomickou, války o zdroje – to není nic nového, to je jenom konstatování i na základě těch aktuálních informací. Protože to, o čem jste tady hovořila, se v podstatě děje teď.

To se prostě děje teď. Když jsme tady a stejně tak se děje jiná věc, a to je, že vláda vlastně připravuje nový zákon o pobytu ozbrojených sil na území České republiky.

Sice se říkalo „fialová vláda", ale tahle vláda to dělá ještě intenzivněji. Vlastně 137 nařídila tahle současná vláda vznik speciálního zákona za tímto účelem.

No, ale válka a vůbec válečná ekonomika. Protože vidíme, že politici jsou v rukách korporací, jsou tlačeni vlastně tím ekonomickým, geopolitickým vlivem. Oni se nechávají taky často tlačit. Oni se to chtějí nepostavit. Jsou tam, ale bohužel teda – ale ono je to často i hloupost.

Jo, pozor. Ono to není – to jsem já dělala velmi důležitou analýzu, kterou najdete na Ilona Švihlíková Official.

Ano, na mém YouTube kanálu.

Přesně. A kdybysme měli jenom přiblížit, protože lidi si to mohou pustit – o co jde? Jenom možná jenom stručně.

Jde o německou ekonomiku samozřejmě a jde o to, jak obrovské problémy má Volkswagen. A to není jenom firma. Volkswagen je symbol vlastně toho německého poválečného úspěchu. Je to takový lidový vůz pro celé Německo do každé správné německé rodiny. Respektive příběh – to je ta podstata Volkswagenu.

Ale prodává se to, že to je ta civilní výroba. A samozřejmě na to napojené obrovské množství dalších odvětví. Prostě ta automobilka – to je komplexní výroba, která nasává ty další včetně těch středních firem, toho takzvaně jejich adorovaného Mittlandu, toho středního stavu.

A to, co my vlastně vidíme, je jedno prohlášení za druhým o tom, jak se budou škrtat pracovní místa a omezovat kapacity těch závodů. Prozatím se zdá, že nejvíc v Německu. Typicky se to týká výroby elektroaut, ale i prostě další. To znamená minimálně 100 000 pracovních míst, pravděpodobně víc.

A celkově prostě ty evropské automobilky mají strašnou nadkapacitu. A teď když si já jako ekonomu uvědomím – když se ta místa začnou opravdu škrtat – tak to má nějaké prostě multiplikační efekty v té ekonomice. To není jako úplně hezké.

A samozřejmě ty chyby ale jsou na straně tady. To není, že někdo zlý nám tady kazí hru, ale to si můžeme plně připsat sami. Od cen energií a prostě špatným fázováním výroby, špatným přístupem k elektru a tak dále. To teď nechci úplně rozebírat.

Důležité, co v tom videu rozebírám, je, že vlastně ta spása opravdu už jednoznačně má přijít od té militarizace. To znamená od toho, že vlastně ty závody budou přecházet na vojenskou výrobu. Místo aut budou tanky prostě.

Což řekl Merz. Jednoznačně se za to vyslovil Oliver Blume. To byl rozhovor, který u nás jako vůbec nevyšel. Já jsem ho našla na indických médiích. Indové to přinesli, kde tam prostě říkal, že on s tím problém nemá.

Oliver Blume je šéf koncernu Volkswagen. A ten prostě řekl, že on s tím problém nemá, aby ty závody přešly na vojenskou výrobu a pak tam dal tu úžasnou větu: „As in gang. My jsme to takhle dělali v minulosti."

Jsme u té minulosti, kterou jsi zmiňoval na začátku. A mám tam v tom mém videu i několik základních čísel, kdy vidíme obrovský nárůst – dvouciferný – velkej nárůst objednávek právě pro militarizaci. To znamená ne civilní výroba, ale vojenská. Ty civilní jdou dolů, ta vojenská jde nahoru.

A zároveň máme tam ty údaje aktuální Stockholmského institutu pro výzkum míru, který si můžete sami najít. SIPRI nám vlastně uvádí ten aktuální vývoj vojenských výdajů a tam už vidíme, že Německo je čtvrtý na světě z hlediska vojenských výdajů a že to tam skutečně dostává grády a tam se vlastně směřují.

No jasně. To je revize výsledku druhé světové války. Ta revize bohužel začala už toho 3. října 90, kdy se nám zjednotila obě Německa. Z tohodle hlediska.

Ale ta revize v tomhle ohledu jednoznačně pokračuje. A já vlastně v tom videu potom i rozebírám, že je zatraceně velký rozdíl mezi tím, jestli ta ekonomika roste civilní výrobou nebo tou vojenskou.

To je úplně něco jiného z hlediska toho, co to produkuje v ekonomice, kdo na tom bohatne. To bude hodně koncentrované to bohatství samozřejmě. A že je samozřejmě i velký rozdíl v tom, kdo to platí. Protože ta vojenská výroba se většinou platí z našich daní – velmi často na dluh u většiny zemí.

Takže to je jako úplně jiný modus operandi. Je to jiné fungování ekonomiky a společnosti.

A to poslední, na co tam vlastně upozorňuji v tom videu, je, že nelze dělat militarizaci ekonomiky bez militarizace společnosti. To znamená, ty potřebuješ tu společnost vyhecovat, hysterizovat k tomu, že je nebezpečí a zaútočí na nás – víme kdo. Že my se musíme připravit.

Ano. A musíme se – jak to říkal pan – musíme se připravit na dlouhou válku proti jaderné velmoci.

Já bych jenom lehce upozornila, že válka proti jaderné velmoci by mohla trvat tak půl hodiny. Upřímně řečeno, to by nebyla moc dlouhá v tomhle hledisku. Ale takže ta atmosféra, ta společnost a ta ekonomika se to začíná spojovat v jedno. Tak jak jsme to koneckonců v minulosti už poznali. Akorát to někteří pro jistotu zapomněli.

A jenom ten český kontext dodám v tom slova smyslu. Ty z nás, kdo jsou v přírodě se svojí rodinou, jsou u moře. Nejčastěji Chorvatsko, Itálie v letošním roce – tak jako jiné léto.

No tak tahle naše vláda – současného premiéra – schválila posilující zákon na účast vlastně amerických ozbrojených sil na území České republiky. Zákon má vzniknout do roku 2028 a pověřena tím zprocesovat ministerstva a celý ten vznik zákona je paní Bradáčová.

Takže tady, když se pak podíváme na ty ekonomické vlivy, současné nastavení české politiky, německé evropské politiky – tak je to jako ruku v ruce.

Jedna silná armáda.

No, ona ta militarizace prostě tohle, jako to šílenství tam, jednoznačně – ono se to samozřejmě stává, jo, ve chvíli, kdy prostě máš tu odcházející velmoc, což jsou Spojené státy, eh, tak jo.

A hlavně, jako když ty politici si jako neví rady, co jiného, že jo, tak prostě jdou touhletou cestou.

A hlavně ta militarizace té společnosti ti dává strašně moc výhod, jo, protože ty máš takovej jako permanentní hysterii, takovej permanentní výjimečnej stav, jak za covidu, jo?

A tím pádem přesně – a můžeš si dělat, co chceš, jo. Cenzuru můžeš zavádět, nepohodlný lidi, prostě – no, to musíme v zájmu bezpečnosti.

A v zájmu bezpečnosti můžeš všechno, že jo.

To jsme si taky vyzkoušeli.

Tohle, jo.

To znamená, oni mají obrovský pole působnosti a zároveň ta hysterizace prostě, která tady permanentně probíhá, jim vlastně říká, že se neptáš, jako co všechno se pokazilo, kdy.

A jak je možný, že prostě najednou, jako energetická soustava Evropské unie je naprosto příšerná.

Jak je možný, že jsou energie hrozně drahý a co všechno se prostě jako udělalo špatně?

To udělali tyhle konkrétní lidi a jejich rozhodnutí – a přesune se ta pozornost někam jinam, že jo.

Tady je nepřítel, musíme zbrojit proti němu, že jo.

Rusko nás napadne pozítří, možná za rok a možná už to bude jako za měsíc, jo.

Tak tohle, když dělá s tou společností jako permanentně, tak jako potom – možná ho vyprem zítra, možná za měsíc.

Možná měsíc.

A vlastně jakoby opravdu tu společnost začínáš ovládat na tomhletom, že jo.

To permanentní budování toho strachu a ta hysterie je v tomhle ohledu jako hrozně účinná.

A to známe z dějin velmi dobře.

Jo, to nemusíme, to můžeme jít hluboko do historie.

Těhle příkladů najdeme poměrně dost.

---

Moc děkuju za tenhle rozhovor. Velmi důležitý letní rozhovor v roce 2026. Těm tématům, které tady padly, se vrátíme v hlasitém vysílání.

Tu analýzu týkající se vlastně ekonomiky Německa najdete na Ilonašvihlíková.cz. Official.

A ještě řeknu aktuální věc. Chystáme teďka letní dvojčíslo do tisku. Tak tam bude – možná prosím tebe – tam bude o brazilském Pixu, brazilském platebním systému, který se moc moc nelíbí Spojeným státům.

A druhé téma je družstevnictví. Vůbec jak chránit potenciál našich družstev a jak – jak odrážet ty jestřáby, co by se rádi smysly na družstevním majetku.

Ano.

Takže budem rádi, když se přidáte, když případně zvážíte, stanete se předplatitelem. A brzo tady představíme nové číslo, kde je i stránka věnovaná ekonomice, dvoustránka věnovaná baťovství, baťologii a dalším tématům.

No a s tou válkou to bych možná odkázal na hovory s Janem Asarikem, jak jsme tady říkali těsně před natáčením. Ten tam ty velmoci pojmenovává ze západu i z východu.

Mějte se hezky, těšíme se v dalších rozhovorech, analýzách a nebo také při reportážích z družstev už brzo tady v rámci zpráv na Inovaci republiky a těch krátkých dokumentů o družstvech.

---

Děkujeme za vaši podporu pro natáčení dalších rozhovorů. Objednávat můžete na internetovém obchodě Inovace Republiky. Noviny Inovace republiky – takové nové občanské noviny. Noviny ve vašich rukou a každý předplatitel je důležitý.

To, co tady tvoříme, tvoříme participativně, komunitně. Noviny jsou taky symbolem svobody, symbolem svobody slova a svobodné diskuze, kterou chceme podporovat v naší zemi. A také symbolem kritického myšlení.

Tradiční formát novin kombinujeme s odkazy na videa, dokumenty, články zdarma a spoustu dalších souvisejících materiálů.

Budeme rádi, když se ozvete a budete šířit například remitendu novin ve vašich regionech. Můžete remitendu objednat čistě za příspěvek na poštovné. Najdete to tady v odkazu na platformě Inovace republiky.

A samozřejmě budeme rádi, když se stanete členem jakéhosi klubu Inovace republiky a předplatíte si 12 čísel novin.

Vše vzniká v malém týmu, vše vzniká bez oligarchů, bez dotací, bez sponzorů. A vše vzniká ve spolupráci s vámi – díky vašim článkům, díky vaší energii, díky vašemu zapojení. Děkuji moc vám všem, co jste si noviny předplatili, a nebo případně těm, kteří zvažujete předplacení, pořízení certifikátu jako dárku, anebo objednání balíčku s remitendy, který můžete šířit ve vašem okolí.

Veškeré informace najdete na platformě Inovace republiky.

Děkujem moc za veškerou podporu a za předplatné.