Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové v úterý 16.6.2026

Zdravím, tady Markéta Rá Šichtařová.

Tohle je pořad Ptejte se Markéty Rá Šichtařové v živém streamu. To znamená, že vy se ptáte na cokoliv, co vás zajímá, a ekonomka odpovídá.

A máme tady dokonce už i první dotazy a máme tady taky dotazy, které ještě jsou resty z minula.

Nezapomeňte kliknout na odběr, pokud se díváte živě, i pokud se díváte ze záznamu. A pokud chcete posílat nějaké dotazy a pokud se díváte přes mobil, tak vám doporučuju, abych řekla radím, dívejte se přes aplikaci YouTube, ne přes webové rozhraní, protože tam posílání dotazů občas funguje lépe.

Jak nejlépe nějaký dotaz pošlete? Samozřejmě, abych vám odpověděla, tak je to možné jenom během toho živého vysílání, ne pokud se díváte ze záznamu. To už tady nebudu.

Pokud ale chcete, aby váš dotaz na 100 procent byl zodpovězený, tak klikněte na tu ikonku dolaru v živém chatu. Vyberete částku, napíšete zprávu a ta zůstane barevně zvýrazněná a připnutá nahoře v tom chatu, takže se nemůže stát, že bych si ji nevšimla. A nemůže se stát dokonce ani to, že by třeba na ní dneska nedošlo, protože tyhle dotazy vždycky budu odpovídat.

Ještě jeden takový tip stranou. Pokud některá témata, která tady probíráme, nebo třeba na která se ani nedostane, pokud vás zajímají a pokud vás zajímají víc, než rozebíráme tady na YouTube, tak se mrkněte na můj kanál na Hero Hero. Je to jednoduché.

Proč? Je tam toho obsahu totiž mnohem víc než na YouTube nebo na jiných sociálních sítích. A proč je tam toho obsahu víc? No, protože na Hero Hero není žádná kontrola obsahu. Můžeme tam říct úplně všechno. Třeba i to, co na jiných sociálních sítích říct nemůžeme, protože by se to umělé inteligenci nemuselo třeba líbit. Takže na Hero Hero se dozvíte bez cenzury úplně všechno.

Máme tady první dotazy, tak půjdeme rovnou na ně. A mezitím zkusíme, pokud nám to dotazy dovolí, tak se chci zmínit o jednom tématu. Totiž asi jste si povšimli, že v posledních letech, možná měsících a vlastně i v posledních dnech se o tom docela hodně mluví, že bezpečnost na ulicích v Evropě se hodně zhoršila. Asi všichni tušíme, proč. Podíváme se dneska na to.

Pan Radislav Kantor píše: "Kolik stojí plyn koupený v Texasu a kolik stojí plyn koupený v Rusku, dodaný plynovodem do České republiky? Jak velký je rozdíl v ceně? Děkuji a zdravím Markéu. Hlavně zdraví a bojujte. Děkuji."

Taky zdravím. No, plyn, nebo takhle obecně nejde jenom o plyn, jde i o ropu. Takzvaná americká lehká ropa VTI je taky cenově na tom jinak, stejně jako americký plyn, než to, co se těží a tradičně se dodávalo do Evropy.

Kdybychom byli Američané, tak by to pro nás bylo levnější, ale ten plyn, ten vytěžený plyn, stojí, jestli se nemýlím, něco kolem 3,5 dolarů za jednotku. Když to ale dovážíme sem, tak obrovskou roli v těch nákladech hraje doprava a hlavně zkapalňování. A potom to tady ještě musíme v těch zásobnících skladovat. Ty zásobníky se musejí pronajímat a tak dál. Takže my se potom k tomuhle zkapalněnému plynu dostaneme za nějakých třeba 12 až 15 dolarů.

Neříkám teď, že to tvrdím úplně přesně na halíř, ale tak asi si uděláte obrázek, že prostě je to výrazně víc, než kolik stojí ten plyn, když je vytěžený. Což je ovšem docela zásadní rozdíl proti tradičním energiím, které jsme dostávali z východu.

Kdybychom dneska platili za ruský plyn, tak platíme nějakých 6 až 8 dolarů za kubík.

Není to jenom o ceně. Nejenom, že ty energie z východu byly a stále jsou levnější, než dovážet sem zkapalný plyn nebo případně plyn z Ameriky, je to taky o tom, že my tradičně máme dimenzované různé kotle a podobně právě na třeba ten ruský plyn, který má navíc ještě tu výhodu, že je kvalitní a že tu kvalitu drží docela stabilně.

Zatímco třeba ta americká lehká ropa nebo ten americký zkapalný plyn, ten hodně kolísá v kvalitě a ještě navíc, když se zkapalňuje a zase převádí zpátky do toho původního skupenství, tak se tím taky dost ta kvalita mění, takže potom ty dodávky jsou, pokud jde o kvalitu, nestabilní, na což prostě český průmysl není dimenzovaný. Takže to samozřejmě taky potom ještě prodražuje používání těch energií ze západu.

Jednoduše musím trvat na tom, že kdybychom se vrátili zpátky k odběru energií z východu, tak nejenom, že by byly kvalitnější, ale hlavně by byly taky levnější a my bychom byli energeticky bezpečnější, protože bychom si tolik nezahrávali třeba s blackoutem a nespoléhali bychom tolik na občasné zdroje, energie z obnovitelných zdrojů.

Máme tady ještě nějaké dotazy z minula. Vy pište dotazy teď aktuální, abychom se k nim mohli dostat.

Tady vlastně teď nemám jeho jméno, nevidím ho, ale pán k jednomu z mých videí napsal otázku. Jan Zahradil řekl 1964, hm, pačku jsme hodně v historii. V pořadu máte slovo, že se vsadí, že budou muset některé státy eurozónu opustit. Zatím žádný stát eurozónu neopustil. Naopak některé státy do eurozóny vstoupily.

No tak to je reminiscence na tedy 12 let starý výrok. On vlastně nebyl až tak úplně hloupý, protože kdybychom to vzali čistě ekonomicky, technicky, tak už tady málem k opuštění eurozóny došlo a došlo k tomu opuštění eurozóny málem v případě Řecka.

Když Řecko procházelo tehdy dluhovou krizí, tak všechno svědčilo na to, že vlastně se dostalo do eurozóny neoprávně pod vodem, kdy vlastně zfalšovalo svoje makroekonomické statistiky a nesplnilo maastrichtská kritéria.

A vedle toho vlastně ta dluhová krize byla hodně zapříčněna právě tím kurzem eura, protože Řekové byli dlouhodobě zvyklí na neustálé devalvace drachmy. Podobně třeba jako Italové, zvyklí na neustálé devalvace, a vlastně na tom byla dlouhodobě postavená jejich ekonomika.

A nízké úrokové sazby v souvislosti s tím, že nebylo možno devaluat rachmu, a v souvislosti s tím, že ještě Řekové udělali podvody, vedlo k tomu, že prostě oni přestali euro zvládat.

A tehdy se hodně mluvilo o tom, že by Řekům pomohlo, kdyby eurozónu opustili. Nestalo se tak a nestalo se tak ne proto, že by Řekové nemohli nebo nechtěli nebo že by ekonomové jim to nedoporučovali. Stalo se tak hlavně proto, že si eurozóna, zbytek eurozóny, si tehdy postavil hlavu.

Takže ekonomicky by bylo velmi rozumné rozpustit eurozónu nebo alespoň některé země z té eurozóny vyčlenit, nebo aspoň třeba eurozónu rozdělit na pomalejší a rychlejší část. Ale politicky to bylo neprůchozí.

Takže vlastně ten Zahradilův výrok se nesplnil ne proto, že by to ekonomicky nedávalo smysl, ale proto, že politici v podstatě Řeky nepustili, protože by to brali jako selhání toho velkého svého projektu eurozóny.

A to je právě ten průšvih, že vstupenka do eurozóny je taková jednosměrná jízdenka. Vlastně ještě neexistuje nebo není prošlapaná cesta, jak to udělat, pokud by nějaký stát se potřeboval z té eurozóny dostat.

A to je problém, protože spoustě zemí by prospělo eurozónu opustit.

V eurozóně je mnohem víc zemí, než kolika to skutečně vyhovuje.

V podstatě, kdybychom měli říct, kolik zemí víceméně vydělalo nebo nějakým pomohlo euro, nebo aspoň nepoškodilo, tak bychom se dostali k poměrně malému počtu zemí.

Určitě by to bylo Německo, určitě by to byly takové ty malé země jako Lucembursko, a pak možná některé další země, které obklopují Německo, jako třeba Belgie – prostě ty, které mají životní úroveň lehce nad úrovní eurozóny. Ty v zásadě trochu vydělali na euru, ale ty ostatní země moc ne.

Takže komu by jednoznačně třeba prospělo opuštění eurozóny, to je Portugalsko, to je Španělsko, to je Itálie, to je Řecko, to je Bulharsko třeba, které nedávno přijalo euro.

A já mu prorokuju, že zrovna Bulharsko bude mezi těmi zeměmi, které hodně spláčí nad výdělkem.

Takže je to spíš politická záležitost, že žádný stát ještě eurozónu neopustil. Ekonomicky by to smysl dávalo.

Tak máme tady ještě další dotazy z minula, které vám ještě dlužím.

Paní Jana Zitá Machka píše: "Napadá mě, jak chtějí donutit imigranty, kteří si tu pořídí nemovitosti, aby imigranti plnili tyhle jejich nesmysly v závorce EPBD, když nedodržují ani zákony v běžném životě. Proto náhle skončil covidismus. Nešlo by kontrolovat tečku a roušku při exodu toho množství imigrantů. Na to jim to nařizovat. Byla by to marnost."

Hodně témat dohromady, ale v podstatě si troušu možná protestovat. Totiž když jsou tady u nás imigranti, oni většinou moc nevlastní nemovitosti. Oni si je spíš podnajímají. To taky mimochodem tolik žene ty ceny nemovitostí a nájmy nahoru.

Ale ti imigranti, kteří sem přicházejí, tak buď sem přicházejí s tím, že třeba vlastní nemovitosti ještě v té původní zemi, typicky třeba na Ukrajině. Dost často ty nemovitosti na té Ukrajině pronajímají lidem ještě z většího východu a sem k nám potom přicházejí a pronajímají si byty tady u nás.

A vlastně to není jejich povinnost, nebo respektive není to jejich odpovědnost bohužel, aby ty nemovitosti, ve kterých oni tady vegetují, splnili všechny ty nesmyslné směrnice EPBD4 a další. To je bohužel povinnost majitelů těch nemovitostí.

A když ti majitelé, ti čeští majitelé tyhle podmínky nesplní, tak pravděpodobně nebudou moct tu nemovitost pronajímat těm příchozím, těm imigrantům. Takže vlastně těch nemovitostí potom bude málo a jejich cena poletí ještě víc nahoru, pokud se budou imigranti přicházet.

Takže vlastně oni se tomu krásně, elegantně vyhnou z plnění těch povinností. To spadne právě na nás, na lidi, kteří jsme součástí Evropské unie.

Takže je to ještě trochu horší.

Poslední nebo předposlední dotaz, který tady máme jako ještě rest z minula, pan Jaroslav Ostravák píše, nebo ptá se, nebo komentuje: "Euro jedině přes moji mrtvolu. Po příchodu eura by nastalo masivní zdražení všeho a propad životní úrovně. Už teď hodně lidí dělá dvě či tři práce a najednou by mohly fungovat a je to už nebaví. Přesto přijde doba, kdy vypuknou nepokoje, které už klepou na dveře. Jestli někdo chce eura, tak ať jde k čertu. To platí i pro politiky, co neví o realitě a o životě lidí. Pan prezident by měl řešit důležité věci, které souvisejí s životem, ne přilákat euro. Až tu budou platy jako v Rakousku, jak to Václav Havel tvrdě hlásil v televizi, který nevěděl, jak se žije ve Francii, Rakousku a v Německu, tak klidně."

No, takže v podstatě to je spíš tedy pouze komentář na téma, že přijetí eura by nám zrovna dvakrát nepomohlo a že by přivedlo masivní zdražení. To já můžu potvrdit. O tom už jsme tady koneckonců mluvili, myslím, že předposledně.

A taky tohle je vlastně komentář tomu videu týkající se přijetí, respektive nepřijetí eura. Jenom ještě připomínám, že přijetí eura by zdražilo všechny ceny.

Ne proto, že by docházelo k nějakému zaokrouhlování – to je v podstatě banalita, ale to je taky zároveň argument, kterým se nejčastěji argumentuje. Bohužel se s ním argumentuje, protože on není až tak moc důležitý.

Nějaké zaokrouhlování cen směrem nahoru hraje pouze okrajovou roli v tom zdražování. Daleko důležitější v tom zdražování je to, že by se zrychlil takzvaný transmisní kanál, protože by tady najednou chyběl ten jeden transmisní kanál, který vlastně funguje skrze devizový kurz. Tak teď by se najednou začaly ceny u nás a za hranicemi výrazně vyrovnávat.

To znamená, že by u nás ceny rostly tak, aby se přepočtem přes kurz vyrovnaly těm cenám zahraničním, třeba v Německu. Ale zároveň, protože u nás není tak vysoký růst produktivity práce, aby to ustál, tak by vlastně lidé dostávali sice vyšší mzdy, ale ne tak vysoké, aby to dokázalo vykompenzovat to zdražování.

Takže vlastně bychom si za naše mzdy koupili výrazně méně než dneska. Takže to zdražování by vlastně mělo takovéhle dlouhodobý dopad. Skutečně by to potom vedlo k reálnému shudbnutí, ačkoliv na papíře bychom dostávali vyšší příjmy.

Takže ono to je docela zákeřné s tím přijetím eura.

Paní Kateřina Švarcová ještě píše: "Proč nízkozemci neúpijí, když euro mají a další bohaté státy stejně tak. Já jsem stará a eura se nebojím."

Hm. Tak to vám přeju, abyste se eura nebála. To vám jenom gratuluju, že netrpíte nějakými strachy. Užívejte si to.

Tomu se taky říká Krogering effect. Jak se to má s tím přijetím eura, jsme si tady řekli už mnohokrát. Samozřejmě taky platí, a taky jsem to tady říkala, že existují země, které na přijetí eura mohly vydělat. To byly ty země, které měly svoji životní úroveň vyšší, než byl průměr eurozóny a které nebyly příliš orientované na průmysl. Země, které se orientovaly třeba na obchod Nizozemskou, nebo na přeprodej nějakého zboží, nebo na zemědělství. A které potom přijaly euro a ještě měly vysokou životní úroveň, tak ty zrovna na tom euru než by vyloženě vydělaly. Ale až tak moc je to nepoškodilo, protože vlastně to jiné země to vyřadilo z trhu. Ty to poškodilo a tyhlety země tím pádem najednou měly volné pole působnosti a mohly obsadit větší díl trhu.

Takže skutečně jsou tady některé země, kterým to euro buď bylo pro ně neutrální, nebo jim trochu pomohlo.

Pak jsou tady země jako my, které jsou velmi náročné na průmysl, na energii, které vyrábějí, které jsou tradičně průmyslové. A to jsou bohužel země, které by eurem byly značně poškozeny, protože euro by nás nutilo především konkurovat nikoliv kvalitou, ale cenou.

To znamená, že by vlastně začalo měnit postupně strukturu naší ekonomiky a od rozvinutého průmyslu a vysoké přidané hodnoty by docházelo k tomu, že bychom se víc a víc orientovali na levné výroby s velkým podílem levné lidské práce. Takové ty typické montovny a sklady podél silnic. A prostě postupně bychom se z té průmyslové země propadli do jakési evropské šedi a úplně bychom ztratili naši tradici, na které stála naše prosperita.

Byli bychom další tuctová země se zničeným průmyslem, která není až tak nerozvinutá, aby si zasloužila rozvojovou pomoc jako státy třeba Střední Afriky, ale zároveň která není až tak rozvinutá, aby prostě mohla dohánět tu špičku Evropské unie.

Takže nás by euro typicky poškodilo, podobně jako se tomu stalo třeba na Slovensku.

Ostatně Češi neodcházejí na Slovensko za prací. To Slováci s eurem odcházejí do Česka s korunou za prací.

Objevily se nám tady ještě další dotazy, teď aktuální. Pár lidí nás tady zdraví. Zdravím taky.

Pan Tomáš Hájek píše: "Dobrý den. Jaký máte názor na investici do lesa?"

Asi máte na mysli koupit les a tímhle způsobem uložit peníze. No, to je pro srdcaře, kteří ten les nějakým způsobem umí obhospodařovat. Chtějí tam postupně těžit dřevo, vysazovat nové dřeviny. Je to investice pro někoho, kdo vyloženě tím lesem chce žít a má to ještě pro nějaké další účely, já nevím, rekreace nebo něco takového. Ale jinak to má extrémní množství regulací, kdy jsou regule na to, jak vysazovat dřeviny, jak ten les obhospodařovat, regule týkající se honitby. Každej vám tam leze, vy ho tam musíte pustit. Teďka jsou regule na to, co tam smíte, co tam naopak nesmíte vysadit. Kdybyste třeba chtěli vysadit něco, co rychle roste, abyste to mohli vytěžit, ale nesmíte, protože zase nějaká biodiverzita.

Jestli je něco extrémně obtížného na obhospodařování kvůli regulaci, tak je to les.

Takže nemovitost, ano. Ale když už nemovitost, tak bych šla do něčeho takhle. Pokud bych to chtěla mít vyloženě pro zábavu, protože tím žiju, protože jsem fakt velkej fanoušek lesa a toho lesního hospodaření, tak jo, to je ale něco jinýho. To můžu bejt fanoušek do historických lokomotiv a doma si postavit parní lokomotivu na zahradě, protože prostě se mi to líbí.

Ale pokud na tom chci vydělávat peníze nebo případně uložit peníze tímhle způsobem, tak to nepovažuju za úplně nejšťastnější způsob. Když už nemovitost, tak v tomhletom případě raději nemovitost nějaká hodně standardizovaná. To znamená typicky třeba zemědělská půda, lesy, když už tak třeba louky, ale spíš ty pole třeba, protože tam to pronajmete sedlákovi, on se tam bude hospodařit. Vy z toho budete tankovat nějaký pronájem, byť malinký. Na tom fakt nevyděláte, pokud máte pole, to je prostě pár procent, ale máte tam ty peníze velice bezpečně uložené.

Pole považuju za jednu z nejlepších investic. O trochu horší investici, ale pořád dobrou jsou stavební pozemky.

Pokud jde o nemovitosti pro bydlení, to znamená byty, rodinné domky a tak dál, tak to už je tak trochu za zenitem. Jednak je tam zmíněná EPBD4 a další směrnice týkající se zelených nesmyslů, které vedou k tomu, že pronajímání se zatraceně prodražuje. Co pronajímání? Jakékoliv provozování těch nemovitostí.

Vedle toho máte tam neustále boj s nájemníky. Vedle toho na vás bude stát čím dál tím víc tlačit skrze majetkové daně.

Ono asi nedojde k nějakému zestáťování, jako bylo za komunistů, ale v podstatě tomu zdatně bude sekundovat vlastně tlak na majitele skrze extrémní předpisy a daně z nemovitostí.

Takže ne, že by investice do bytu byla špatná, pokud ho máte, držte ho. Ale dneska ho koupit a začít ho pronajímat, to už se neorentuje tolik, jako když už ho máte koupený z minula, protože ty ceny strašlivě narostly a i když dál porostou, tak budou do značné míry vlastně ten nárůst těch cen bude ničen nebo kompenzován taky tou rostoucí regulací.

Takže pole skvělá věc, les, tam už bych nad tím hodně váhala. A běžnému člověku, který s tím nemá vyloženě zkušenost s tím obhospodařováním toho lesa, tak bych to nedoporučila.

Pan Lubík píše: "Dobrý večer, mám dotaz k nemovitostem. Je výhodné vytvořit takzvanou rodinnou nadaci, aby člověk případně nepřišel o tu nemovitost?"

Tady evidentně vy narážíte na nějakou formu vlastně schování majetku, odklonění do nějaké nadace. Vlastně pro většinu lidí to asi bude nejznámější skrze ty konstrukce, které dneska se řeší kolem Andreje Babiše a kolem Agrofertu. Tam vlastně taky jde o nějaké odklonění majetku do nějaké formy trustu nadace.

Já bych to takhle ještě neviděla, že by ta situace pokročila až do takového extrému, aby bylo potřeba odkládat majetek tímto způsobem. Ten problém, jak jsem před chviličkou vysvětlila, není v tom, že by se dneska mělo zastátňovat.

Pravda, Piráti pořád o tom uvažujou a blábolej, jako že by nejradši, když máte třeba investiční byt a nemáte ho zrovna obsazený, že by vám ho nejradši sebrali. Jako jasně, to jsou takovéhle její vlhké sny permanentně, ale to asi úplně nedojde v nejbližší době.

Spíš tady bude ta šikana skrze vysoký daně, skrze nějaký regulatorní předpisy týkající se zateplení, týkající se toho, že budete muset mít třeba nabíječku pro elektroauto, nabíječku pro elektrokola, koši pro elektrokola, že budete muset tam mít použité bezemisní materiály, plastový, sklo, který jsou údajně bezemisní, ale ve skutečnosti potom vám tam všechno vlhne a plesnivý. Ale to už je nezajímá ty zelený blázny.

Takže spíš to bude taková forma šikany a nějaké odklonění majetku do nějakého trustu nebo nadace vlastně tady v tomhletom nepomůže.

Takže to, co pomůže, je zavčasu rekonstruovat, zavčasu získat co nejlepší energetický štítek, nebo případně, pokud stavíte, tak stavět už s tím vědomím, že se nebudete pouštět do nějakých dobrodružství typu nižší energetické štítky. Prostě budete myslet dopředu tak, aby ta nemovitost byla co nejmíň jaksi kontroverzní z pohledu Green Dealu.

Ale nějaké odklánění neснíží náklady spojené s tou regulací a že by se úplně až zestáťovalo, jako svým způsobem, proč dneska už má lidstvo a pohlaváři mají efektivnější mechanismy, jak vám sebrat váš majetek.

Jednak skrze CBDC, tedy digitální měnu centrální banky, která už se vlastně v tuhletu chvíli zavádí v Evropě, v eurozóně, a jednak právě skrze ty zelené regulace nebo skrze daně.

Takže v podstatě není potřeba zestátňovat, když vás o ten majetek připraví regulace jiným způsobem a nebude to tak moc okřídlený.

Takže ne, takhle bych asi neuvažovala jako nějakou nadaci. Myslím si, že to je v tuhletu chvíli zbytečný.

To když už teda teď tomu napadá jiná ještě záležitost, když už nějaká forma uklizení majetku před všude přítomným dohledem státu, tak vy nemovitost stejně neschováte. Dobře, tak bude v nějaký nadaci a tam bude přeseknutá vlastně majetková linie nebo vazba na vás, ale stejně v katastru to zapsáno bude a prostě ta nemovitost zjevně existovat bude a každý ji uvidí, že existuje a stejně bude muset ta nemovitost splňovat nějaké standardy.

Daleko šikovnější, když už nějaké uklizení majetku, tak třeba skrze drahé kovy, protože tam ještě pořád se to dá udělat takovým způsobem, aby to prostě nebylo zapsáno v žádném rejstříku.

Eh, to znamená, že vlastně když nějakým způsobem uklidíte svůj majetek, třeba do těch drahých kovů, uděláte to šikovně, což umíme udělat šikovně, eh, tak samozřejmě se na to ten stát nedostane.

Nikdo to prostě neuvidí.

Vyřeší se tím třeba i dědictví a to dokonce tak, že můžete obejít notáře.

Takže to mi připadá jako šikovnější vlastně varianta, eh, jak to vyřešit, než nějaké nadace.

Pokud byste k tomuhle chtěli víc informací, zase se podívejte na Hero Hero. Jak už jsem říkala, tam můžeme uvést samozřejmě víc informací, než můžeme uvádět na těch, řekněme, veřejných, eh, kanálech, jako je třeba YouTube a podobně.

Případně další informace na toto téma se dozvíte v knize „Na prahu nové civilizace".

Tam máte velice dobře popsány všechny tyto záležitosti i majetkové.

Takže můžete objednávat na www.nexfinance.cz.

Tak další dotaz.

Pan Pavel Daňhel píše: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč je vláda schválně v opozici a nechová se stejně jako opozice?" Zeptá se pracující v Německu a teď se bojím koupit na úvěr nové auto. Myslíte, že bude krach ekonomiky?

Eh, upřímně řečeno, možná tady nějaký překlep, ale nechytla jsem úplně možná tu nosnou myšlenku té otázky.

Chápu to tak, že proč se vláda chová prostě tak, jak se chová, proč není v opozici?

No, upřímně, já bych taky na to chtěla znát odpověď, protože vlastně rétorika vlády, nebo respektive dnešních vládních stran před volbami byla úplně jiná, než jaké jsou dneska kroky té vlády.

A eh vlastně tím, že ta vláda dělá něco úplně jiného, než co říkala před volbami, tak já bych to, jako kdyby jsem byla nezávislý pozorovatel z jiné planety, eh, nějaký len, tak bych to viděla, že by teda vlastně ty dnešní vládní strany měly jít do opozice, aby teda mohly plnit to, co říkali před volbami. Ale oni nechtějí do opozice, protože tam mají asi menší moc, takže jsou součástí vlády, aby tu moc měli větší.

Eh, ale samozřejmě to potom vede k tomu, že jaksi vůbec neplní předvolební sliby.

V podstatě se chováte hrozně podobně, jako se chovala předchozí fialová vláda.

Eh, jsou tam samozřejmě nuance, jako třeba teďka byly zrušeny koncesionářské poplatky.

No jo, ale co to je zrušit koncesionářské poplatky?

Jako kdyby zrušení koncesionářských poplatků byl jedenáctý počin v řadě snižování daní, tak by řekli: „Jo, dobré, tak prostě bušme do toho a snižujme, eh, snižujme prostě výdaje ze státního rozpočtu nebo prostě snižujeme vám naše, eh, naše platby."

Kdyby začali tím, že snižují firmám jejich příjmy, že snižují, eh, odvody zdravotní, sociální, že snižují daně z příjmu fyzických osob, kdyby snižili DPH, kdyby úplně zrušili majetkové daně, a teprve potom by došlo k těm koncesionářským poplatkům, tak bych řekla: „Jo, super."

Ale oni vlastně zatím jediné, co udělali, tak bylo, že vrátili odvody živnostníků na úroveň před konsolidačním balíčkem a teďka zrušili koncesionářské poplatky.

Tak jako, to je nic.

To prostě nestojí skoro za řeč, jo.

Takže ne, že by to bylo špatné, ale prostě se to moc neliší od té předchozí vlády a zadlužení vlastně roste ještě víc, než vzrostlo za té předchozí vlády.

Takže za mě, pokud by si ty, eh, strany vládní koalice nechtěly nablinkat do pusy, tak by měly v tuhle chvíli už být v opozici.

Eh, pan Michael Syrovátka píše: „Dobrý den, kam se může dostat cena zlata za pět let?"

No, to je pěkně zákeřná otázka, protože nic není tak těžké, jako u volatilních, eh, jaksi, eh, komodit nebo akcí, cen, jako jsou akcie nebo právě zlato, tak odhadovat bodově k určitému okamžiku cenu.

Tím, že ta cena je extrémně volatilní, tak máte dost malou šanci, že se trefte, protože v tu danou chvíli může být na vrcholu i na spodku té amplitudy.

To, co se dá odhadovat daleko líp, je trend a procentuální zhodnocení.

Takže já vám odpovím trošičku jinak.

Já vám neodpovím, kde bude cena zlata za pět let, protože to nevím a neví to nikdo.

A kdyby jsem to věděla, tak si prostě vezmu milionový půjčky a vsadím na ten jeden odhad, co můžu.

A vidím bych na tom těžké prachy, protože odhad toho, kdy přesně se trend zlomí a na jakých přesně, eh, na jakých přesně korunách bude nějaká cena, třeba nějaké akcie, to je prostě něco, co každý si přeje umět a nikdo toho neumí.

Ale u toho zlata můžeme říci následující věc.

Když se podíváme na hodně dlouhodobý trend za posledních třeba 30 let, tak vidíme, že cena zlata za rok dělá v průměru nějakých 11 % plus zhodnocení o 11 %.

Co je na tom paradoxní, je to, že eh vlastně my, když se podíváme, kolik si za to zlato koupíme, kolik si koupíme dneska a kolik jsme si koupili před třeba 100 lety, tak zjistíme, že vlastně si za to koupíme strašně, eh, podobné množství zboží a služeb.

Třeba za 100 uncí zlata jsme byli schopni před, já nevím, 100 lety pořídit nějaký malý rodinný domek na vesnici, na malé vesnici.

Dneska to samé.

Takže za jednu unci zlata jsme byli schopní před 100 lety pořídit totálně prvotřídní ručně šitý oblek pro pána.

Dneska zhruba to samé.

Jo, takže teď už by vás něco mělo zarazit.

Já říkám, že jsme vlastně za zlato schopní pořídit si v čase pořád zhruba stejný majetek nebo nějakou stejnou koupi a zároveň říkám, že v dlouhodobém průměru zlato roste cirka o 10 až 11 % za rok, ale to přeci nejde dohromady.

Tam jako něco nehraje, že jo, protože oficiální inflace rozhodně není nějakých 11 % za rok.

Hm.

A jsme u toho, jsme u toho, že vlastně ta oficiálně vykazovaná inflace vlastně není pravdivá inflace.

Ona je silně podhodnocovaná.

Kdyby třeba v Americe, tam je to krásně zpapírovano a propočítáno, kdyby třeba v Americe se posledních nějakých 30 let vlastně nefejkovaly, eh, statistiky a, eh, jaksi metodologie počítání inflace, tak by ta inflace byla cirka třikrát až tři a půlkrát vyšší, než jak je dneska oficiálně vykazovaná.

Takže ta inflace, kterou my tady máme, se kterou žijeme, ať už u nás nebo jinde ve světě, je výrazně vyšší, než jakou statistici vykazují.

A tím neříkám, že statistici lžou nebo že to prostě schválně nějak zamotávají, tak aby to nebylo vidět, ne?

Oni prostě mají už poničenou tu metodologii a s každou další vládou se ničí víc a víc a vlastně nachází se větší a větší chyba.

Počítá se chyba z chyby, že už se tam v tom úplně ta realita ztratila.

Takže zpátky k původnímu tématu.

Vidíme z toho, že inflace je mnohem vyšší, než jak je oficiálně vykazovaná.

A pokud investujeme do zlata, e, tak nám to zlato z velmi dlouhodobé perspektivy nevydělává peníze, ale v podstatě je jen schopné konzervovat hodnotu toho majetku.

Neplatí to ale každý měsíc na 100 %, protože cena zlata je a také ostatních kovů, jako je stříbro, platina a tak, tak je velice volatilní, kolísavá. Ale když to proložíme tu kolísavost nějakým prostě dlouhodobým trendem, tak docházíme k tomu, že eh cirka 11 % nebo zaokrouhleno, mohu říci 10 % za rok to zlato udělá.

Eh, takže jaksi extrapolací toho dlouhodobého trendu můžeme říci, že i za těch pět let by to zlato si mělo udržovat ten cirka desetiletý roční trend jako nárůstu ceny.

Jestli zrovna bude o něco vyšší nebo o něco nižší, to je fakt sázka do loterie. To je kasino.

Teďka zrovna zlato klesá. Na druhou stranu, aby taky neklesalo, když během předchozích několika měsíců udělalo padesát procent nahoru. Takže teď se vlastně jenom vrací nějak do toho dlouhodobého trendu.

Ale v podstatě já nemám vůbec obavy o to, že by cena zlata dál v horizontu dlouhodobě nerostla. Jaksi svým způsobem – zaplať Pán mu za to – že teďka vyfokuje bublinu, protože se vrací k tomu dlouhodobému nějakému hladšímu trendu.

Kdy se to zlomí, kdy přestane zrovna klesat, jestli to bude za týden nebo za měsíc, to těžko říct. Ale prostě z toho dlouhodobého pohledu si zlato patrně ponechá ten dlouhodobý růstový trend.

Asi takhle.

Poznámka samozřejmě – pokud byste čistě hypoteticky měli zájem o nějakou investici do zlata, neváhejte mi napsat: marketa.sichtarova@nextfinance.cz.