Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové z úterý 28.7.26 ve 20 hodin

Zdravím, tady Markéta Rády Šichtařová a tohle je pořad Ptejte se živě Markéty Rády Šichtařové.

O čem se dneska budeme bavit?

Tak samozřejmě budeme si hlavně odpovídat na vaše dotazy, které doufám, že budete posílat. Ale kromě toho bych se ještě dneska chtěla zmínit o jednom tématu, protože vy jste se na to téma během uplynulého týdne porůznu ptali na různých platformách, jak na YouTubu, tak třeba na Facebooku a na dalších sociálních sítích.

A krom tohoto tématu je v posledních — já bych řekla nejenom dnech, ale i hodinách — docela hodně aktuální. Totiž mnoho investorům začíná dostávat strach. Proč? A mohlo by se nás to nějak týkat, mohlo by nás to třeba nějak negativně ovlivnit? Na co si dát pozor. O tom se budeme taky bavit dneska.

Pokud chcete posílat vaše dotazy, zkuste to určitě poslat nějaký dotaz nejlépe přes aplikaci YouTube, protože občas, když se díváte přes webové rozhraní, tak ne vždycky to posílání dotazů správně funguje. Ale jak vidím, tak už dokonce některé dotazy přicházejí nebo zdravice, takže vám to evidentně funguje. Takže skvěle.

Nezapomeňte kliknout na odběr a pokud někdo pošle nějaký velký takzvaný super chat — to znamená přes ten dolar dole — tak vyhrává podle svého výběru knihu, kterou jsem autorem, a to i s podpisem a s věnováním posíláme vám zadarmo poštou.

Pokud některá témata by vás zajímala více, tak rovnou mám pro vás tip: ta témata totiž můžete nad rámec toho, co jsme tady schopni probrat, najít na Hero Hero. Má to jeden naprosto jednoduchý důvod. Ten důvod je ten, že na Hero Hero není až tak moc kontrolován obsah. Takže když se bavíme třeba o některých věcech týkajících se chat control nebo třeba zákonu DSA a podobně, tak tady prostě nemůžeme říct všechno ze známých důvodů. Zatímco na Hero Hero můžeme toho říct mnohem více, co tady by nám neprošlo. Takže pokud vás ta témata zajímají, běžte na Hero Hero a tam máte pokračování a ještě mnohem větší množství informací.

Tak a podíváme se rovnou na ty dotazy, které se nám tady ještě nahromadily z minula.

Pan Martin Oravec píše: „Strašná snůžka. Teďka použil vulgární slovo, dejme tomu, že napsal: strašná snůžka hovadin — jako používá nějaké názvosloví. Tím myslí asi mě. Ale podle mne už v prvních minutách se běžný člověk ztratil. Každopádně na korekci se těšíme — tím a na mysli těšíme se na korekci na akciových trzích."

Hm. Tak co na to říci? Tady bych to asi komentovala jako non omén. Pán píše: „Snůžka hovadin." Běžný člověk se ztratil. Tak asi se pisatel ztratil. Proto se mu moje výroky jeví jako nesmysly.

Ale co mě zaujalo: pán ještě píše „Na korekci těch akcí se těšíme." Tohle je zajímavé. Právě k tomu se totiž dneska chci vrátit v tom dnešním tématu. Totiž česká veřejnost tu takzvanou korekci cen akcí bere docela na lehkou váhu a potom se možná bude spousta lidí hodně divit, kolika lidí se to týká, kteří vůbec netušili, že se jich to týká.

Máte pocit, že vy přímo neinvestujete do akcí a proto se vás vůbec netýká, že by někde nějaká burza mohla spadnout? Chyba lávky. I vás se to může týkat a možná mnohem víc, než tušíte. Vrátíme se ještě k tomu.

Druhý komentář nebo druhý dotaz. Mire píše: „Asi koukáme na jiné tabulky a vychechtaný smajlíky."

Tak tohle je zase komentář, který přišel k videu, které se týkalo bubliny na akciových trzích. Opět tedy k tématu té akciové korekce.

No možná ano, možná se díváme na jiné tabulky, ale ze zkušenosti si myslím, že spíš koukáte na stejné tabulky jako já. Tabulky málokdy bývají problémem. Většinou tím problémem je chybná interpretace.

Tak Martin Blackwíše: „Markéto, brutální bublina už zase. Kolikrát ještě?"

Tak opět to je tedy komentář na téma akciových bublin. Tak já opravím pana Martina Blackwíšeho. Nikoliv už zase, ale stále ještě. Pán to myslí jízlivě. Mnoho lidí se mi z neznalosti pokouší posmívat, že stále věštím krizi. Přitom trochu stačí znát ekonomické dějiny a nemusely by ze sebe dělat trouby.

Další bublina v řadě se totiž začala nafukovat prakticky okamžitě, jakmile bouchla ta v roce 2008. Nafukuje se od té doby kvůli v podstatě stále zrychlujícímu tisku peněz, který — ten tisk peněz — nezrychluje lineárně. Občas je to víc, občas míň, ale ten tisk peněz jednoznačně během 20. a 21. století výrazně zrychlil.

Té bublině se konkrétně říká monetární iluze. To je prostě pojem, který si můžete najít na internetu, který popisuje chování nejenom akciových trhů, ale obecně popisuje chování investorů v průběhu hospodářského cyklu. A ta monetární iluze je spojená s tiskem peněz centrálními bankami a vždycky bývá završena prasknutím té monetární iluze. Bývá to vždycky završeno krachem pomýlených investic a hospodářským poklesem.

Centrální banky na to obyčejně — tedy v 99% případů — zareagují hloupě, tedy dalším tiskem peněz, čímž ihned začnou tu bublinu znovu nafukovat, jakmile ta předešlá zpraskla.

Například ta veliká bublina známá — kterou jistě taky znáte — která praskla v roce 1929. Tehdy se mluvilo o tom velkém krachu na newyorské burze a tak dál. Následovala potom ta velká hospodářská krize, která k nám přišla do tehdejšího Československa v té nejhlubší podobě až v roce 1932. Byly to ty obrovské davy nezaměstnaných, jak čekali na ulicích a ucházeli se o práci.

Tak tahleta bublina se nafukovala už od roku 1913, kdy byla založena americká centrální banka Fed a začala tisknout peníze kvůli financování americké účasti v první světové válce. Ta americká centrální banka začala vytvářet dluh, začala vytvářet inflaci. Takže ta bublina se tehdy nafukovala 16 let, než praskla — od roku 1913 do roku 1929.

Ta současná bublina se nafukuje od roku 2009, tedy zhruba 17 let. To je tedy velmi podobné.

Když tedy mluvím o problémech na finančním trhu, o nafouknutí bubliny, o finanční krizi, která je spojená s prasknutím té bubliny, tak o tom nemluvím zase, ale mluvím o tom stále ještě od toho okamžiku, kdy ta bublina začala vznikat.

Ale pozor: to, co se aktuálně děje na finančním trhu, tak to není čistá bublina vzniklá jenom z tisku peněz — tak jako tomu bylo třeba v tom roce 1929. Toto je bublina zkombinovaná ještě navíc s nesmyslnými valuacemi — tedy nesmyslnými ohodnoceními — u cen technologických akcí, což zase třeba připomíná rok 2000, kdy tady bylo obrovské nafouknutí cen akcií u internetových společností. To byla ta .com bublina.

Takže to stávající nafouknutí cen akcií má dva zdroje. Jednak tisk peněz už od roku 2008, dejme tomu, a za druhé potom AI.

Tazatel se ptá tedy: kolikrát ještě?

Přesně tuhletu otázku si lidé kladou vlastně před každou velkou korekcí, protože dokud ta bublina roste, nafukuje se, tak ono to vždycky vypadá, že poroste donekonečna a že to bublina není. To je právě její typický znak.

Kdyby každý věděl, toto je bublina, tyhle ceny prasknou, tak to v podstatě bublina není, protože definičním znakem té bubliny je, že opravdu investoři zaslepeni těmi obrovskými zisky věří, že tentokrát už se to povede, tentokrát už to poroste donekonečna, tentokrát na tom vyjde.

To je právě definiční znak nafouknutí nějaké cenové bubliny.

Máme tady už tedy dotazy ze dneška. Paní Jolana Poláčková nás všechny zdraví.

Také zdravím.

Tvrdé Máslo nás také zdraví.

Další pan Milan Dudek píše: "V jakém opakovaném časovém horizontu očekáváte pád akciových trhů?"

Přiznám se, nerozumím úplně tomu výrazu "v jakém opakovaném časovém horizontu". Jestli tím tazatel má na mysli, jak často po sobě se to opakuje, nebo jaká většinou bývá ta perioda mezi nějakými prasknutími cenových bublin.

Jestli to myslí ten tazatel takto, tak to tam není nějaká perioda, která byla vždycky stejně dlouhá. Já jsem třeba teď před chvílkou popisovala ten asi nejznámější příklad z roku 1929, kdy ta bublina se nafukovala zhruba 16 let. Ale mezi rokem 2000, kdy vyvrcholila dotcom bublina, a mezi rokem 2008, kdy vyvrcholila hypoteční krize a hypoteční bublina, uplynulo pouhých osm let. Pak vlastně tisk peněz se tlakuje zase od roku 2008 do dneška, do roku 2026, nebo možná spíš od roku 2009.

Takže dejme tomu třeba nějakých 16, 17 let to v současné době trvá.

Takže nedá se říct, že by ta perioda vždycky byla stejná.

Můžeme říci, že samozřejmě čím je ta perioda delší, tak tím je to větší problém, protože se ten trh víc natlakuje. Ale na druhou stranu třeba ta dotcom bublina netrvala zas až tak dlouho a taky byla hodně velká. Tehdy některé akciové indexy americké spadly až o 90 %. Takže taky ten problém byl docela velký, byť se to vlastně netlakovala až takovou dobu.

Pan Trojáček Láďa píše: "A co mezinárodní smlouvy, co třeba deklarace lidských práv? Není to nadřazené nějakým firemním směrnicím a nařízením? Nemýlím se, směrnice je firemní nařízení?"

Tohle teďka je trošku jiné téma. Tady pan Trojáček Láďa odbočil a ptá se zase znovu na ty záležitosti týkající se DSA, EMCA, chat control, v podstatě nějakého způsobu kontrolování internetu a veřejného prostoru.

Bohužel pán se mýlí a je mi to hodně líto, protože kdyby se nemýl, tak by to bylo vlastně bezvadný.

Ale směrnice sice může být firemním nařízením. Já si můžu ve své firmě napsat na kus papíru pár předpisů pro zaměstnance a můžu jim říct, když je budu přijímat, že je musí dodržovat, jinak je vyhodím. Ale to není to, co se myslí, když se mluví o třeba chat control nebo o DSA.

V tomto případě totiž výraz "směrnice" odkazuje na něco úplně jiného. Odkazuje na právní akt Evropské komise, který každý členský stát má povinnost přijmout. Zdůrazňuju povinnost, ne nějakou možnost. Není to nějaké doporučení.

My to musíme přijmout. Od okamžiku, co platí Lisabonská smlouva, je Evropská unie nastavená tak, že když přijme nějakou směrnici, my máme povinnost ji přijmout, ačkoliv náš parlament si to možná nepřeje. Ačkoliv jsme proto v té Evropské komisi nebo v Evropském parlamentu nehlasovali. Dokonce i když žádný z českých zástupců nebude v Evropském parlamentu hlasovat pro přijetí té směrnice nebo toho nařízení — ještě hůře, pokud to nařízení projde, my ho musíme přijmout.

Demokratické to není, ale nařízené to přeso máme.

Paní Linda Jacinovcová píše: "Také jsem naletěla ukrajinským podvodníkům poté, co jsem se zaregistrovala na stránky v uvozovkách vaší účastí. Volali mi snad 10krát ukrajinští operátoři a byli neodbytní. Když jsem požádala odhlásit mou registraci, telefonáty byly z Prahy, z Plzně, ze Slovenska. Byly neomalení, přemlouvali, vyptávali se a pokládali irelevantní osobní otázky. Zkrátka sláva Ukrajině."

Tohle je zase téma, které odkazuje na to, že já jsem na tomto místě několikrát opakovaně upozorňovala: prosím vás, nevěřte těm podvodným inzerátům, podvodným článkům, kterým je zaplaven internet a které tvrdí, že jsem se údajně někde v nějakém studiu pohádala nebo snad dokonce až poprala s některými lidmi — údajně třeba s guvernérem České národní banky nebo s ministryní financí — a že jsem opustila nebo oni snad měli opustit studio poté, co jsem měla jim říci, že okrádají české občany, protože nejlepší platforma, kde investovat, je teďka nějaká XY.

Prosím vás, tohle je článek, který vytvořila umělá inteligence. Stojí zatím s největší pravděpodobností — tedy alespoň podle toho, jak ti lidé mluví, jak tedy popisují jednotlivé okradení — nějaká ukrajinská organizovaná skupina. Protože ti lidé mluví sice slovansky, ale rozhodně ne čistou češtinou. Snaží se vylákat z lidí peníze, neustále mění jména těch platforem.

Já už jsem tady na to upozorňovala v minulém vysílání, ještě předminulém, ale pořád je hodně lidí, kteří mi píšou doslova každý den na můj pracovní email a ptají se, jestli mají tedy svěřit peníze té a oné platformě, když ji doporučuju v tom článku.

Ne, nic takového neexistuje. Je to úplně celé vymyšlené a moje jméno tam bylo zneužito.

Když si ty ráduby fotky dobře prohlédnete, tak dokonce zjistíte, že se sama sobě moc nepodobám a že i ten můj obrázek je vytvořený opravdu umělou inteligencí.

Máme tady první super chat, takže já velice děkuju panu Sichrovi za zaslání podpory, která nám taky krom jiného umožňuje realizovat tato vysílání.

A jenom připomínám, kdyby pan Sichra si přál vyzvednout si svoji výhru, tak stačí napsat na můj email market.sichaova@nextfinance.cz. Dlužíme mu to ještě od minula, kdy zvítězil v soutěži.

Tak dobrý večer.

"Jakou dlouhodobou investici v této době doporučujete? Očekávám, že nebudou chybět drahé kovy, ale je ještě něco dalšího kvůli diverzifikaci. Předem děkuji za vaši odpověď."

Ptá se paní Andrea Wolfová.

Já tady musím zůstat a dokonce koukám, že ještě druhý, pan Radislav Kantor, vlastně píše téměř identický dotaz.

"Do čeho je nyní lepší nebo nejlepší investovat. Mám koupit byt? Děkuji za odpověď."

Máte pravdu oba tazatelé, že určitě v té mé odpovědi velmi obecně vzato asi nebudou chybět drahé kovy a asi by tam nechyběly ani nemovitosti.

Ale říkám "asi", protože dobře, možná víte, že mám zásadu z velmi dobrých důvodů: zásadně neradím od stolu.

Mimochodem, to je taky jeden z poznávacích znaků, jak poznáte, jestli třeba nějaký inzerát je nebo není podvodný.

Když někdo potřebuje, chce investovat, tak vždycky je dobré to nejdříve probrat. Probrat vlastně vaše zázemí, vaši majetkovou situaci, vaše příjmy, probrat to, jaká je vaše takzvaná averze k riziku a probrat také to, do čeho už máte nainvestováno.

Protože jestliže dejme tomu máte nakoupeno 5 kg zlata, tak vám nebudu asi doporučovat, abyste koupili 6 kg, pokud nemáte nic dalšího.

Eh, samozřejmě u všech investic je vhodná nějaká diverzifikace, takže já i v tomto případě mohu odpovědět jenom v obecné rovině.

Eh, většinou s klienty, pokud to probíráme, tak dojdeme k tomu, že opravdu v tom jejich portfoliu v současné době je dobré zastoupení nějakých drahých kovů.

Je tam dobré i zastoupení nějakých nemovitostí, ale hrozně důležité je, jakých nemovitostí to je.

Eh, v poslední době už jsem hodně ustupovala od doporučování bytů na nějaký pronájem, tedy investičních bytů, protože už se jeví velice přehřáté. Takže teď v poslední době bych spíš doporučovala nějaké pozemky, kde je možno odložit si hotovost na nějakou dočasnou dobu a vyparkovat ji zase třeba až budou nějaké výhodnější cenné papíry nebo nějaké jiné investice.

Ale jak říkám, je to opravdu velmi obecně řečeno. Musela bych s vámi probrat přímo vaši situaci.

Eh, tady k tomu dotazu, kdy se pan kantór ptá, jestli má koupit byt, tak musela bych vědět, jaký byt, za kolik, kde, jeho stáří a tak dále, aby se dalo odpovědět ano nebo ne. Eh, tak bych musela vidět, jestli to váš v uvozovkách 10. byt a k tomu nemáte třeba nic jiného v investicích, nebo by to třeba byla první nemovitost. To všechno tam samozřejmě hraje roli.

Ale eh obecně můžu odpovědět asi takto: Eh, v těch největších městech, jako jsou krajská města, ale už i dneska mnohá okresní města, tam už ty byty jsou velice přehřáté a hodně bych se zdráhala investovat třeba do starších panelových bytů, třeba v Praze nově koupit.

Pokud je máte a chcete je dál držet, to je úplně jiná písnička. Jiná věc je teď nově do toho vložit peníze.

Určitě potřeba-li máte byt, držte ho, neprodávejte, ale koupit si byt eh ve velkém městě, zejména pokud je vyššího stáří, eh tak už to nezní jako tak úplně dobrý nápad, jako to znělo třeba před pěti lety.

Teď ta doba návratnosti se výrazně prodloužila a vypadá to, že se ještě prodlužovat bude.

Takže daleko lepší v tuhletu chvíli je kupovat třeba menší byty v menších městech, okresních nebo ještě menších městech, protože tam ta doba návratnosti je mnohem rychlejší. V některých případech se vám to může vrátit třeba i za 6, 7 let.

Eh, ale v těch velkých městech už ta návratnost opravdu není nic moc.

Tak to je v obecné rovině a jak říkám, nějakou lepší radu bych byla schopna dát až kdybych znala konkrétní informace. Takže třeba kdybychom se sešli.

Když někdo má zájem probrat to detailněji, může psát na email markéta.sichtarová@xtfinance.cz a tam to můžeme probrat detailněji, beze svědků a třeba i dát si nějakou malou konzultaci.

Než půjdeme na další dotazy, tak ono se to dneska, koukám, hodně točí kolem těch investic, tak možná já nejprve vám řeknu to, co bych dneska měla na srdci, protože tím možná i spoustě lidem odpovím na ty investiční otázky už takhle obecně.

Totiž v tomhletom týdnu docela vrcholí jedna záležitost. Já jsem už říkala, že mnoho investorů se v poslední době začíná bát. Neřekla jsem ale úplně přesně čeho, ale vy jste se určitě dovtípili, že jsem potom mluvila o akciové cenové bublině.

Tak samozřejmě povezlost není čistě náhodná.

V tomto týdnu totiž probíhá vrchol americké výsledkové sezóny, což tedy znamená, pro někoho, kdo úplně nedělá do akcií, zveřejňování účetních výsledků těch jednotlivých společností obchodovaných na burze.

A tenhleten týden zveřejňují kvartální čísla o svých hospodaření technologičtí giganti, jako jsou Microsoft, Apple, ten zveřejnil právě teď před pár hodinami, Amazon, Meta, Nvidia a další.

Například ten Apple zrovna zveřejnil docela dobrá čísla. Na jejich základě se vlastně stal nejhodnotnější firmou světa. Až dosud toto prvenství držela Nvidia.

Ale přesto technologickým sektorem může na základě zveřejňování těch výsledků v této sezóně projít doslova vlna tsunami.

Investoři, a tím tedy nemyslím jenom zrovna velké investiční banky, tím mám na mysli třeba i skutečně drobné střední třídy, tak čím dál tím víc přemýšlejí nad ekonomickou návratností těch obrovských investic do AI infrastruktury.

K tomu totiž, aby fungovala AI, tak je potřeba obrovských datových úložišť, datových center. Eh, ta infrastruktura se vlastně neustále vytváří a pořád nestačí. Firmy nestačí doplňovat čipy a investují do toho už se dá říct nesmyslně velké částky, tak velké částky, že čím dál tím víc začínám být jistá, že se asi hned tak nevrátí.

Na takové přemýšlení samozřejmě není dobrou známkou stability těch cen na akciovém trhu.

Jde o to, že ty firmy prostě financují výstavbu, provoz datových center nejenom ze svého zisku, z peněz, které opravdu mají na účtě, ale taky prostřednictvím větších a větších dluhů nebo emisí nových a nových akcií.

A to už je samozřejmě mnohem rizikovější chování.

Tam potom stačí malá chyba a najednou ta firma nemusí být schopná splácet úvěr, který si vzala na vybudování datových úložišť, protože třeba ten zisk z toho vybudování nebude tak velký, jak firma očekávala.

Když všechny události posledních dnů sečteme, tak vypadá to, že by ten poslední červencový týden mohl být nejenom testem odolnosti, až přijdou další horka, ale taky by to mohl být test nervů, protože pro investory na komoditních trzích je horko kvůli geopolitice.

Znovu zdražuje cena ropy a obecně na to navázaných komodit.

Pro investory na měnových trzích je zase horko kvůli tomu, že rozhodují ty největší centrální banky o nastavení úrokových sazeb. A to je vždycky velice rizikové pro různé měnové páry, jako třeba euro, dolar, ale i česká koruna.

No a asi nejvíc horko je právě na těch akciových trzích, protože ten, kdo spekuluje na úspěch AI revoluce, tak ten zase právě bedlivě sleduje čísla těch technologických gigantů.

A pokud by některá firma zveřejnila třeba výsledky, které nejsou až tak dobré, jak se čeká, tak by to mohlo přinést docela velké zemětřesení.

Já jsem na tohle téma už ve čtvrtek, minulý týden zveřejnila video týkající se cenové bubliny na akciových trzích. Já vám vřele doporučuji, kdo ho ještě neviděl, abyste ho shlédli.

Eh, taky už řada vás právě reagovala svými dotazy dneska na toto video, ale pojďme si ty informace ještě trochu zaktualizovat, protože od té doby se stalo pár dalších věcí.

Eh, předně je potřeba říci, že lidé mají pocit, že v poslední době akcie úžasně rostou, že prostě připisují zisky v rámci 100 %.

No, uvedu to na pravou míru, to je pocit. To je pocit, který přetrvává z minulosti.

Třeba index NASDAQ 100 dosáhl svého maxima na začátku června a od té doby klesl o 8,5 %.

Ale eh průměrná akcie z tohoto indexu ztratila přes 25 %. To znamená zhruba čtvrtinu hodnoty.

Ono to vypadá, že ten index neztrácí až tak moc jenom proto, že pár největších společností se drží nahoře a pořád ten index táhne nahoru.

Takže když ty největší akcie rostou a všechny ostatní padají, tak ty těžké váhy to převáží tak, že to vypadá, že ten pokles indexu není až tak velký, ale průměrná akcie ztratila 25 % od začátku června.

To je opravdu hodně.

Ehm, přitom na počátku června taková průměrná akcie byla na svém 52 týdenním vrcholu.

Na slabost velkého počtu akcií ukazuje taky index měřící volatilitu jednotlivých akcií v rámci toho širokého akciového indexu S&P 500. A ten index měřící volatilitu už vystoupal na nejvyšší úroveň za víc než jeden rok.

Co nám to říká?

Říká nám to, že když se podíváme na samotný vývoj indexů, tak by to mohlo vypadat, že se až tak moc neděje, což je ale jenom pohyb maskovaný pod povrchem. Ono se děje jednotlivé akcie, čili hodně velkými ztrátami, ale maskuje to jenom to, že několik málo kusů akcií roste výrazně a převažuje to.

Zkrátka, spousta těch akcií, které vlastně v poslední době jsou považovány za technologické giganty, ale zveřejňují výsledky, tak ty jejich výsledky působí povzbudivě jenom na první pohled. Ale když se podíváme trošku víc detailněji pod pokličku, tak už tam začínají převažovat varovné signály.

Já dám jenom pár příkladů, aby bylo jasné, o čem mluvím, a pak hned vysvětlím, proč se to velmi intenzivně může týkat i nás, každého z nás, třeba i českých důchodců, kteří mají pocit, že vůbec si akcie nezajímají a vůbec do akcií neinvestují a přesto se jich to může dotknout.

Takže příklad: třeba Tesla zveřejnila svoje výsledky. Zveřejnila je docela obstojně, rostou tržby. Působilo to povzbudivě, ale zároveň jí klesla ziskovost a poprvé po dvou letech spálila víc hotovosti, než vytvořila. Prostě se jí zmenšilo cashflow. Musí si brát dluhy, musí upisovat akcie. A tohle začíná investory znervózňovat.

Druhý příklad: obrovská společnost Alphabet taky zveřejnila výsledky. Patří mezi tu sedmičku nejvýznamnějších technologických akcií v současnosti a ani tam to není velká sláva. Za normálních okolností by ty její výsledky byly oslavovány, že má za sebou výborné čtvrtletí. Jenomže opět stejně jako u Tesly, její likvidita začíná dostávat ránu za ranou. Alphabet totiž musí masivně investovat do datových center, do čipů, do infrastruktury pro umělou inteligenci a přichází krátkodobě o peníze, takže musí najednou ty svoje obří investice nějak financovat na dluh a to je rizikové. Proto taky po zveřejnění těch výsledků akci Alphabetu oslabili a já bych úplně stejně mohla pokračovat u dalších, dalších, dalších společností, prostě u všeho, co souvisí s umělou inteligencí.

A to nadšení z toho, co souvisí s umělou inteligencí, tedy postupně mizí. A ono v posledních týdnech a hlavně v posledních dnech mizí doslova skokově.

A vlastně některé indexy ukazují, že ten úprk kapitálu, úprk peněz z toho AI sektoru vlastně zrychluje a že ten odliv kapitálu je dokonce nejmasivnější v historii. Spousta velkých společností, které se zabývají investicemi, jako Morgan Stanley, Goldman Sachs a další, prostě změřili, že ten úprk kapitálu je opravdu masivní.

To samozřejmě neznamená, že by praskala akciová bublina. Ta se může udržet klidně ještě celé týdny, ale zatím je to jedno z nejvážnějších varování před otřesy na finančních trzích. Jedno z nejvážnějších varování před právě prasknutím té bubliny.

A když půjdeme úplně do největší současnosti, tak v průběhu dneška máme tady úterý 28. července, tak i dneska se výprodej těch akcií polovodičových společností ještě prohloubil. Třeba na AI hodně navázaná Jižní Korea, protože tam máme takové společnosti jako třeba Samsung, a tam vlastně ty akcie taky propadly o 10 % za jediný den a právě ti giganti, jako třeba Samsung, odepsali za jeden den 13 %.

Ten pokles právě ukazuje pochybnosti, co se stane, až výsledky zveřejní takové giganty jako Meta nebo Amazon.

A teď si můžete říct a dostáváme se právě k tomu, co je klíčové i pro našince, kteří vůbec do akcií neinvestují. Můžete si třeba říci: „Tohle mě vůbec nezajímá. Ať ti chamtiví spekulanti si to vyžerou, chtěli pořád víc peněz, tak dobře jim tak, ať o ně třeba přijdou."

Já si umím představit, že takhle opravdu mnoho lidí uvažuje, ale bohužel je to krátkozraké.

Zaprvé, viníkem je tady někdo úplně jiný než chamtiví spekulanti. A to jsou hlavně centrální banky.

Za druhé, vzpomeňte si na ten rok 2008. Dalo by se tehdy o tom roce 2008 říci: „Dobře, tak těm chamtivým spekulantům, ne?" Protože zaprvé viníkem byly hlavně americká vláda a americká centrální banka. Tito spískali tu krizi hypoték. A zadruhé proto, že postiženými jsme byli my všichni, doslova i tady u nás v České republice.

A to skrze naše důchody z penzijních fondů, skrze propad cen našich nemovitostí, skrze neochotu bank poskytovat úvěry, skrze propad hodnoty našich úspor v podílových fondech, v penzijních fondech. Zkrátka my všichni, kdo máme nějaké úspory nebo případně nějaký majetek, jsme na tom tratili.

Když vezmeme dospělou populaci České republiky, tak to je nějakých asi 8,5 milionů lidí. Když počítám lidi ve věku nad 18 let, tak potom takový hrubý odhad je, že buď penzijní spoření nebo penzijní připojištění má asi 3,9 milionů lidí. Podílové fondy zase oslovily asi 1,5 až 2 miliony lidí. Záleží na tom, jestli počítáme přímé držitele nebo i lidi investující přes bankovní produkty.

Každopádně, když to vezmeme dohromady, ono se to trošku překrývá, protože někteří lidé mají jak podílové fondy, tak penzijní fondy. Když to vezmeme i s tím překryvem, tak pravděpodobně to bude něco kolem 4,5 až 5 milionů dospělých Čechů, kteří svoje peníze vložili buď do penzijka nebo do nějakých podílových fondů. Tedy rozhodně je to více než polovina dospělých Čechů, kteří mají nějakou finanční úsporu v těchto produktech.

Někteří mají jenom penzijko, někteří mají penzijní fond třeba u banky, jiní vlastní ETF nebo přímo akcie, někdo má všechno dohromady.

Takže si to můžeme dovolit formulovat asi takto: zhruba, když to vezmu s velkou rezervou, zhruba každý druhý dospělý Čech dneska má nějaké dlouhodobé finanční rezervy, buď v penzijním produktu, nebo v investičním, nebo v podílovém fondu.

Samotné penzijko využívá asi 4 miliony lidí. Velká část z nich, pravda, má ještě ty staré transformované penzijní fondy, které jsou velmi konzervativní a často se vlastně víc podobají nějakému běžnému spoření než skutečnému investování, ale přesto jsme pořád u milionů Čechů, kterých by se propad těch akciových trhů v podobě splasknutí AI bubliny mohl citelně dotknout v podobě ztráty hodnoty jejich úspor.

Já jsem si sama dělala různé ankety a i různě na internetu se dají najít podobné ankety mezi lidmi o tom, jak moc lidé tohle řeší. A z těch anket vyplývá, že drtivá většina Čechů je v klidu a prasknutí té AI bubliny vůbec se nebojí, neřeší to. V anketě třeba uvádějí, že v případě prasknutí té bubliny by se radovali z poklesu cen akcií. A to právě byla i ta jedna otázka, kterou jsem vám citovala na počátku našeho vysílání.

A tvrdí, že by vlastně tu příležitost využili k dokoupení dalších akcií. Z toho vyplývá, že buď to prasknutí moc nevěří, nebo že si nedělají starosti s tím, že by se to dotklo jejich úspor.

Přesto jsem říkala, že podle statistik několik milionů lidí má peníze uloženo v různých druzích fondů.

Ačkoli většina Čechů nesleduje každý den pravidelně pohyby akciového trhu, tak si třeba jednou za čas, jednou za kvartál, jednou za pololetí, si přečtou výpis z toho svého fondu, z jeho hospodaření a teď můžou být uvedeni v nepěkný omyl.

Ty fondy totiž s velkou oblibou uvádějí zhodnocení za několik posledních let. Jestliže jste investovali před 10 lety, tak ty fondy tam uvádí, že třeba zhodnocení za posledních 10 let je tolik a tolik procent.

Takže ono to vypadá, že ty fondy vám pořád peníze vydělávají, ačkoli v posledních třeba měsících nebo týdnech klidně mohlo dojít k dramatickému propadu.