Robert Vlášek a Pavlína Kolářová: Globální změna finančního a geopolitickeho systému

Krásný, příjemný, dobrý večer, vážení přátelé. Vám všem, kteří jste dorazili na dnešní speciální stream s kým jiným než s Robertem a Pavlíkou.

Ahoj.

Ahoj.

Ahoj, Petře.

Ahoj.

Já vás zdravím všechny diváky i vás, kluci.

Ahoj.

Dobrý večer.

Já jsem moc rád, že jsme tady takhle krásně i v tomhletom čase prázdnin, kdy každej na všechno prdí tak nějak a všem je vedro. Ale věci kolem nás pořád běžejí a řekl bych docela i s mílovými kroky.

Takže by mě zajímalo, vy jste si připravili teďka velice zajímavé téma, a sice, jak to vlastně bude nebo nebude ohledně těch finančních systémů a tak. No, co se bude dít nebo ne. A na to jsem moc zvědavej. Pojďme to rozvíst.

No, Petře, ty jsi ty jsi začal hezky. Mně se to líbilo, když jsme tady ještě, než jsme začali vysílat, tak si říkal. Jsi se bavil a teď mi vypadlo to jméno. My se samozřejmě podíváme přesně pod tu pokličku Kemblem.

Kemblem, Kemblem.

Ano. Který řekl, že už dávno to všechno, o čem se tady teď bavíme nebo budeme bavit dneska, takže už probíhá. Takže já předpokládám, že k tomu taky budeš vstupovat, protože tím hlavním mluvčím, kdo jiný by tady v mě mohl být než Robert. Protože Robert je přesně ten, mimo to, že je nosičem vody, jak rád říká, tak je to taky velká hlava. Myslím, že to nemyslela jsem špatně. Člověk, který si má mimořádnou paměť a umí o těch věcech mluvit. Takže já ho ráda vždycky poslouchám, protože já osobně se zaměřuju až — vlastně my se tady budeme bavit o nějakém problému. Já se zaměřuju právě na řešení toho problému.

A velmi, velmi mě těší to, že se tady určitě dotkneme The Unit, nové měny. Vlastně toho BRICS, bricksu. A rozhodně se budeme koukat pod tu pokličku těch věcí, které budou rozhodně měnit tu hodnotu peněz, nebo se budou dotýkat té peněz v našich peněženkách. A přesně jsou to témata, o kterých se v médiích nemluví.

Procházíme procesem, kterému se říká měnový reset. Spoustu lidí — když se s nima bavím — jo, my si dneska budeme povídat, Roberte, o tom, že to probíhá, že to dávno probíhá. Ale zase si o tom dlouhodobě. A de facto právě teď v těch rozvahách těch centrálních bank všechno todleto graduje. Ten starý svět postavený na těch dluzích naráží na svoje limity, a my jsme svědky zrodu toho nového řádu.

Jo, ale když se to takhle říká, já nemám ty slova. Když se to takhle říká, tak to vypadá dost děsivě.

My se tady dlouhodobě bavíme o tom, že mít zlato je minimálně hodně chytrý. Jo, zatím ty lidi donedávna si říkali — lidi, když se baví o zlatu, nechci se bavit radši ani o tom finančním, řekněme, odborném světě, kdy vlastně říkají zlato je mrtvej kov. Ale náš platební systém, o kterém tady se bavíme, a i ten unit — vlastně to jsou přesně ty systémy, kdy zlato vrací zpátky do hry jako platidlo, které jsme historicky znali. A to mi dává, řekněme, že máme nástroj, jak minimálně v těch soukromých, ale i dneska v těch majetnících firem, nějakým způsobem zmírnit nebo absolutně ochránit to, co se chystá, to, co tady je, a to, co spoustu lidí si dneska neuvědomuje. Bohužel je to většina. Ale snad má snad má význam se tady o tom bavit, protože náš systém in gold pay, nebo ten chystaný, nebo ten už je vlastně v procesu — The Unit se to jmenuje, ta jednotka, která je v podstatě ze 40 % krytá zlatem. Tak jak jsem říkala, vrací do oběhu zlato jako ten běh pro ten běžný život, pro tu směnu těch služeb.

Takže první otázka asi pro Roberta. Ten měnový reset — když bys to měl popsat, jak to funguje. Nebude to ten velkej střih, ale je to nějakej proces, který probíhá. V tom roce 2008, řekněme, aspoň já jsem to takhle vnímala, tam byl ten zásadní moment, kdy to bylo vidět. Ale od té doby, kdy Amerika má čtyřnásobný dluh než tenkrát. Tak teď samozřejmě je to daleko, řekněme, silnější a je to jasný.

Takže měli jsme tady precedenty, kdy se ukázalo, že pokud nemáte zlato, tak to, co je někde v éteru, v bankách, to není váš, není to naše vlastnictví. Takže těch věcí, řekněme, těch různých ukazatelů toho, že něco není v pořádku. Že jsme ve velmi nebezpečné době vzhledem k tomu, že když nebudeme mít ty svoje ty svoje majetky pod kontrolou, tak to tady je.

Samozřejmě se těším na náš Aurum Summit, kde už jsme to tady říkali. Ale určitě bych na začátek řekla, že všechny srdečně zvu, aby co mnoho našich posluchačů, vlastně našich klientů, kteří už si lístek zakoupili — protože lístky už jsou v prodeji. Do konce srpna máme nějakou limitku o 500 Kč levnější. Takže určitě běžte na naše stránky. Poprosím i Petra, aby do popisku dal třeba odkaz, kde si lidi můžou zakoupit lístky, a buďte u toho s námi, kde se budeme bavit o těch věcech. Bude tam Robert, bude tam spoustu dalších zajímavých osobností z různých segmentů, jakoby toho podnikání. Takže určitě vás zvu.

Ale pojďme zpátky k tomu tématu, Roberte. Je to na to.

No, ty nakousla Aurum Summit. Aurum Summit vlastně bude o tomto a nejenom o tomto tématu. Aurum Summit samozřejmě budou provázet tito skvělí mluvčí, které tam teď vlastně Petr pustil. Bude tam Petr Kopčil, ředitel nadace Jana Antonína Bati. Honza Rak, kvantový fyzik. Kaj Janeček, že jo, matematik, vizionář, miliardář, filantrop. Budu tam já, moje maličkost. Ale hlavně tam bude Lukáš Kovanda, doktor ekonom. Bude tam Igor Choun za takovou tu, řekněme, duchovní spíše stránku věci. A Honza Vojášek jako lékař.

A to se vám může zdát jako nesourodá skupina. Oni tam ještě budou další nějací zajímavý hosté. Bude tam pár jako překvapení. Nicméně skupina nesourodá to není, protože cílem Aurum Summitu je nejenom popsat to, co se odehrává na světě, detailně rozebrat, aby ty lidi v tom chaosu, kterej dneska jak tak nějak někteří vnímají, pochopili, že to, co se děje, je vlastně dobře popsatelný proces. Nevím, jestli pozitivní nebo negativní, to teď nehodnotím, ale dobře popsatelný.

A pokud víme, jak se věci vyvíjejí, kam to pravděpodobně směřuje, tak se dokážeme zařídit. A právě to je má přednáška, kde se pokusím popsat ten stav, ty jevy, které probíhaj.

A pak přichází vlastně Petr Kopčil, který ukazuje, jak si s tím poradit v rámci podnikání, protože vlastně ta jeho přednáška bude — jak by Jan Antonín Baťa, který v roce 38, 39, 38, dokázal tu firmu baťovskou z osmi z devíti násobit ve velmi podobné situaci velmi se měnícího světa. Takže on bude dávat ty odpovědi pro ty podnikatele.

Lukáš Kovanda tam bude hovořit o tom, jak se postarat o vlastně naši finanční stabilitu, o naše peníze, jak vlastně teď v této situaci nakládat s rezervami.

A potom tam bude vlastně ten diskuzní panel, který by měl dát odpovědi na to, jak si v tomto zvláštním světě pro nás, kterej je úplně nový, protože až to proběhnou ty změny, tak ten svět nezůstane stejný, jako byl před 10, 15, 20 lety.

Jak si v tomto měnícím se světě zachovat zdraví, duševní pohodu, jak tvořit tu svojí realitu pozitivně.

A tam právě ten Karel Janeček, profesor Jan Rák, profesor z univerzity, profesor kvantové fyziky, Jan Vojáček, celostnní lékař a Igor Chaun.

Na to se velmi těším.

Nejenom, že se těším na celý Adum Summit, ale těším se taky právě na tuhle panelovou diskuzi.

Budeme tam představovat nějakou novou myšlenku. Budeme si tam představovat naši nadaci, kterou jsme založili na podporu dobročinnosti. Takže to bude nabité informacemi.

No, ale ta tvoje otázka směřovala k tomu, co si k tomu povíme tady dneska.

To téma my už rozebíráme opakovaně. To téma spojujeme s tím zlatem a často různí lidé říkají, že já to rád vidím, protože nám to dává zpětnou vazbu, jak lidé to mohou také vnímat.

Často zmiňují, že my jako propagujeme to zlato a že to děláme proto, abychom zbohatli a hromadili prostě a byli jako já nevím co.

Tak to může být nějaký pohled na tu věc.

Já trpělivě všem říkám vždycky a řeknu to dneska znova na úvod, kdyby někoho to napadlo taky, což nikomu nezakazuju – napadnout to může cokoliv.

Tak jenom chci říct, že to zlato my děláme a propagujeme právě proto, že jsme pochopili to, na co se Pavlína ptala, a pochopili jsme to v roce 2008, protože jsme byli součástí do té doby finančního světa, kdy jsme se zabývali tím klasickým finančnictvím v podobě finančního poradenství a různých investičních služeb a tak dále.

Byli jsme součástí toho mainstréamu, ale právě tam nám spadly ty růžové brýle, když jsme pochopili po nějaké hluboké analýze, auditu a tak dále, jak ten celý finanční systém vypadá – že je postaven na zcela nezdravých, nemocných základech.

A to byl ten moment procitnutí, to bylo aha-efekt, kdy jsme si řekli: „Toho nemůžeme být součástí a my potřebujeme dělat něco, co nám dává smysl a co může dávat smysl i lidem."

A hledali jsme tu cestu a vytvářeli jsme ten systém a logicky jsme dospěli právě k tomu zlatu jako k té kotvě, která z toho celého systému vypadla.

Proto je ten systém nemocný a my jsme si řekli, že tahle kotva nám, ale i lidem pomůže se přes ty turbulence, přes ty krize, které nutně musí přijít.

To jsme viděli v tom roce 2008 – přes tu transformaci pomohou přenést jako záchranný kruh a tak dále.

A kolem toho jsme postavili byznys. Postavili jsme kolem toho firmu, protože nemůžete věci vytvářet a šířit, když to nemá v materiálním světě nějakou byznys koncepci.

Takže ano, samozřejmě vytvořili jsme firmu, vytvořili jsme postupně systém in pay. O tom se asi budeme bavit v průběhu a určitě k tomu Pavlína něco poví.

A samozřejmě, abychom to mohli vytvořit, musíme na tom, co děláme, generovat nějaké zisky, které samozřejmě investujeme do toho byznysu a to nám umožňuje ho rozvíjet, šířit do dalších zemí, šířit ho mezi lidi.

Taky nám to umožňuje podporovat různé projekty, jako TV Bureš a podobně, protože si myslíme, že je potřeba podporovat dobré věci a podporovat informovanost a tak dále.

To znamená, ta naše činnost má samozřejmě byznysový rozměr – to musí mít – ale myslíme si, že přinášíme do toho světa nějakou zásadní hodnotu, která z něj zmizela. Díky tomu, že máme na to nějaký kapitál, který tvoříme.

A zároveň je nedílnou součástí toho, co my děláme, edukace. Jsme přesvědčeni o tom, že současná média a mediální prostor pokřivuje nejenom informace o finančním světě, ale pokřivuje informace obecně.

Takže ten náš další rozměr je edukace a proto jsme taky založili nadační fond a tak dále.

To znamená, děláme spoustu věcí, které s byznysem jakoby nemají co společného, nám ale dávají smysl a my si je můžeme dovolit dělat, protože máme na to nějaké peníze.

Takže pro ty, kteří na to dívají se nějak – proč to děláme, co to děláme nebo jak to děláme – tak takto.

No a teď zpátky k té otázce.

Ten finanční reset dávno probíhá. Dávno probíhá. Po mém soudu probíhá už déle, než byl ten mezní rok 2008. Jenom tam jsme to zaznamenali, protože jsme najednou viděli symptomy té nemoci. Do té doby to bylo pro nás skryto.

Ale samozřejmě v tom finančním systému ta nemoc už bujela od toho roku 1971, jenom prostě postupně zachvacovala ten organismus více a více, protože v roce 1971 z toho systému vypadl ten reálný základ.

My jsme ztratili v tom finančním systému v podobě těch fiat peněz – těch fiatových peněz, těch peněz nuceného oběhu, což nejsou peníze, je to fiat měna. My sice tomu říkáme peníze, ale ztratili jsme tu kotvu na ty reálné hodnoty a to právě umožnilo – prostřednictvím dluhu a umělého tisku peněz a pumpování těch peněz do té ekonomiky – vytvářet umělý růst, který nebyl reálně podložen reálnými výsledky.

Nejprve jenom částečně, ale postupně čím dál tím víc. Jak těch peněz bylo v oběhu více, jak ten dluh byl větší a tak dále, tak vlastně se z toho systému ztrácely ty reálné hodnoty. Ztrácely se z něj ta hodnota jako taková.

Vytváří se úroky z úroku, deriváty z derivátů. Prostě je to celé Ponziho schéma.

A samozřejmě, jak ten dluh je čím dál tím větší, jak těch peněz je čím dál tím víc – těch ekonomice umělě vyrobených – tak ta nemoc, ten parazit začíná toho svého hostitele, ten organismus ničit natolik, že vlastně ten organismus kolabuje.

Je to jednoduchý příměr. Je to jako s narkomanem, který vlastně pořád potřebuje větší dávky drogy a drog, větší dávky, a samozřejmě ten nemocný organismus to více a více poškozuje.

Což se snažím zjednodušit, popsat velmi jednoduchou terminologií, aby to bylo každému srozumitelné.

A toho jsme si vědomi nejenom my, ale jsou si toho vědomy i ty finanční elity, ty kruhy, které my umíme dobře popsat, které za tím vším stojí a které právě díky tomu – prostřednictvím postupné ovládnutí finančního systému pomocí salámové metody – získaly tu moc a drží ji skrze ten finanční systém.

Tam je potřeba si uvědomit jednu věc. Já udělám takovou odbočku. Pavlína na mě sleduje, abych se neztratil příliš v tom svém povídání.

Tak ta odbočka souvisí s tím, že když se vrátíme zpátky před rok 1912, kdy byl ten velký zlom – ten Jekyll Island, ta konspirace – kdy založili Fed na základě inspirace britskou centrální bankou.

Pochopili, že když získají právo vyrábět peníze, takže je jim jedno, kdo píše zákony, tak přece jen tam měli jeden problém – tihle lidé.

Oni sice potom získali moc nad těmi penězi, ale jenom nad těmi penězi.

Neměli tu globální moc, protože v té době stále převážně panoval na té planetě uzus, že vlastně byly tady monarchie – monarchie jako bylo Rakousko-Uhersko, jako bylo německé císařství, ruské impérium a tak dále. Do jisté míry samozřejmě britské impérium a podobně.

A vlastně ti panovníci odvodily svoji moc od Boha nějakým způsobem. A i když ovládáte finanční systém, tak potřebujete zrušit, ale protože nepochybujete – když všichni věří v toho Boha, když tady převažuje tato víra – nepochybujete tu moc, která plyne od toho Boha.

Takže musíte rozvrátit vlastně ty monarchie, zrušit tenhle ten tehleten spoj a toto zcela bagatelizovat, k čemuž došlo během první světové války. Tam padla ta poslední zábrana, aby tyhle elity vlastně ovládly nejenom ten peněžní svět, ale i svět té moci světské vlastně, protože najednou ta poslední autorita, která jim jakoby stála v cestě – ti panovníci, kteří odvodovali tu svou moc od Boha – najednou zmizeli. Já se vůbec nezastávám monarchií, jenom konstatuji modus operandi, ke kterému jakoby došlo.

Takže vlastně postupně potom bychom se dostali přes ten úplný zlatý standard a ten standard zlatého slitku až po ton brettonwoodský model – 1945 až vlastně 1971, to jsme tady zmiňovali. Dostáváme se do toho momentu, který je pro nás klíčový, kdy vlastně padá ta vazba těch peněz na to zlato, na tu reálnou hodnotu. Končí ten brettonwoodský systém zlatého standardu, dochází k největšímu ekonomickému podvodu v historii lidstva a najednou nemáme peníze, máme fiatru a vytváříme peníze z ničeho. A tady právě teď jsme.

No a protože to celé přestává jakoby fungovat a je to zjevné, tak ty globální elity hledají cestu, jak by si tu svou moc udržely, aby se ten systém nerozpadl neřízeně.

Uděláme střih a podíváme se na to, co se odehrává právě teď.

Když bychom se podívali takovouto odbočkou na materiál, který připravil náš šikovný kolega Roman Mikluš – a já jsem se na něj trošku díval na ten materiál a trošku jsem ho doplnil o další ještě věci. Přišel mi takový příliš strohý, tak jsem si ho doplnil o další ještě poznatky, ale to není podstatné.

Teďka ten materiál je velmi dobrý, protože vychází z materiálu vlastně společnosti Inkrementum. A společnost Inkrementum je švýcarská analytická společnost, která dělá takové globální analýzy ekonomické a vydává taky takzvaný "In Gold We Trust". To znamená něco, co lze přeložit jako "věříme ve zlato" a vydává to 20 let.

A každý ten tento dokument, na který vždycky ten trh čeká s napětím, má nějaký nadpis nebo nějaké svoje označení. A tento už dvacáty má v nadpisu "Návrat do budoucnosti" – návrat do peněžní budoucnosti nebo do finanční budoucnosti minulosti. Eh, a jde o hříčku s tím filmem "Návrat do budoucnosti", že jo. Ten film byl a přesně tak se to jmenuje. A vlastně říká, že vzhledem k tomu, co se odehrává, tak se znova vrací to zlato do hry, protože to jinak nejde. Protože to zlato je vlastně kotva – zlato není klasickým finančním aktivem.

To znamená, co my tady říkáme z toho našeho pohledu alternativního, kdy se nebojíme ty věci popsat tak, jak by je ty mainstreamová média nikdy nepopsaly. Prostě inkrementum vlastně říká taky, říká to takovým jenom trošku jiným jazykem, takovým slušným, ale když umíte číst mezi řádky, tak říká to samé.

A ono to inkrementum v té své analýze začíná – a to je nezpochybnitelná autorita ve světě financí. Řekl bych téměř, že vyšší není. Já bych řekl, že v tom zlatě ještě Gold World Council má vyšší hodnotu možná nebo stejnou.

Tak oni tam přesně říkají, že od roku 2007, od té poslední finanční krize, která potom přišla v tom 2008, se zvýšil dluh Spojených států – a přeložme si dluh světa v podstatě, protože ty dluhy toho západního světa se vyvíjely velmi podobně, ale oni se zaměřují na tu Ameriku, protože Amerika ovládá tu globální měnu hlavně – tak se zvýšil z 9 bilionů dolarů na 40 bilionů dolarů, což je téměř pětinásobek.

A zároveň také konstatují, že cena unce zlata se zvedla z 670 dolarů. To bylo v tom roce 2007, potom ve 2008 to bylo 850 dolarů za unci na někam 4300 dneska, ale taky už to bylo někde chvilku 5800.

A vlastně oni na tom ukazují, že ten růst ceny zlata je dán tou nemocí toho finančního systému, tím zadlužováním. Že to je dogma – vlastně pokud ten systém takhle je nemocný, tak to zlato prostě musí růst. A oni to vlastně popisují na několika faktorech.

A vlastně ta otázka, která z toho vyplývá, je přesně to, že není otázka, jestli mít nějaké zlato ve svém portfoliu – ať už jste malý investor, velký investor, institucionální investor, centrální banka nebo kdokoliv, běžný člověk, to myslím tím malý investor – tak není otázka, jestli mít zlato, ale kolik ho tam mít vlastně.

A zároveň konstatují, že zlato není aktivum jako klasické aktivum, ale že to je nějaký standard. Já tomu říkám kotva. Oni používají něco jako referenční bod v tom světě, ve finančním světě, který ztratil směr. Že to zlato vlastně je to pravítko, které to narovnává, že to je ta vodováha, která to vrací zpátky do normálu – přes to zlato jako převodník.

Takže to, že my propagujeme zlato, má ty stejné důvody jako proč – a nezávisle na sobě – to inkrementum říká vlastně to stejné. Říká, první problém, který určuje, že to zlato musí růst, je, že se zhoršují veřejné finance, že rostou deficity. My jsme tady zmínili tu Ameriku. Když se podíváme na globální dluh jako takový, na globální dluh celé planety, tak je to 348 bilionů amerických dolarů.

Já si pamatuju, když jsem v době covidu objížděl republiku a přednášel jsem o tom, co se děje, tak ten globální dluh tehdy byl kolem 200 bilionů. To znamená za těch šest let, nebo za pět let nám vyrostlo o 148 bilionů amerických dolarů. Je to nepředstavitelná suma, kterou si asi nikdo neumí představit – ty biliony. A americký dluh je těch 40 bilionů, jo?

Ale kdybychom započítali veškeré zadlužení Spojených států – to znamená těch municipalit a různých agentur – tak je daleko, daleko ještě větší.

Takže první věc, proč to zlato musí růst, je ten dluh. Druhým důvodem je dedolarizace. O tom jsme tady mluvili často a já to tady propojím s tím, o čem mluvila Pavlína. Ona tady zmínila "The Unit", jo?

"The Unit". Já se k němu dostanu, já bych zmínil takové dva názvy. CIPS, o kterém už jsme mluvili, což je ekvivalent Swiftu – to znamená vypořádací mezibankovní mezistátní systém. Akorát že na rozdíl od toho Swiftu to vypořádání trvá 7 sekund a ne tři dny mezi zeměmi a ty náklady na to jsou 90 % nižší. A to je čínský ekvivalent. To znamená vlastně ekvivalent zemí BRICS plus.

Dneska už můžeme říci a "The Unit" vlastně je novinka. A "The Unit" je jakýsi základ – řekněme budoucí, pravděpodobně společné měny, o které oni dlouhodobě hovoří.

E, je to pilotní projekt, kterej už běží a vlastně funguje tak, že tahleta vypořádací jednotka je krytá 40 % zlatem a 60 % eh košem měn členských zemí BRICS Plus, což mimochodem se ukazuje, že je docela dobré řešení, protože ten úplný zlatý standard v dnešním světě by byl trošku komplikovaný, e, protože objem zlata je nějakým způsobem limitovaný a pokud by byla nějaká ekonomika velmi úspěšná, tak logicky by potom veškeré zlato skončilo tam a ti ostatní by nic neměli, když to hodně zase zjednoduším.

Takže ta kombinace té zlaté kotvy ze 40 % a potom toho koše těch měn se zdá jako taková třetí zajímavá cesta mezi úplným zlatým standardem a mezi eh fiat penězi, jo?

Takže oni nejenom, že mají ty kolejnice, že mají ten CIPS, ale dneska už mají i ten vláček, tu měrovou jednotku, ten The Unit, což je hodně, hodně zajímavé.

No, takže vlastně ta dedolarizace probíhá a pořád se o ní mluví, ale pojďme si říci, jak probíhá vlastně. Co to znamená?

Od roku 2020 se zbavily některé státy podstatné části svých amerických dluhopisů. Země BRICS Plus se zbavily od roku 2020 zhruba 1 bilionu eh amerických dluhopisů, tedy amerických investic, amerických dolarů.

První byla Čína, kolem 400 miliard, ale druhou bylo třeba Japonsko – zajímavá věc. Spojenec blízký Spojených států – 300 miliard. Třetí byla Brazília, čtvrtá Saudská Arábie, tak bychom mohli pokračovat.

Eh, a Rusko se zbavilo téměř všech, jakoby svých, ale už před válkou na Ukrajině. Oni tušili, kam to asi půjde.

Takže to je jedna věc. A druhá věc je, že se zlato přesouvá z východu na západ. To je taky zajímavé. Když se podíváme na Spojené státy, tak Spojené státy vlastně eh prodaly zlato v hodnotě, já nevím, ne tolik, asi 40 miliard dolarů. A to zlato se přesunulo na východ do Číny.

To znamená, jakoby z toho z kolektivního západu se to zlato přesouvá na ten východ. To znamená, eh ten východ tady staví nějakou třetí cestu mezi zlatým standardem a mezi fiat penězi. To je zjevné.

To je ten The Unit a je to ten e ten CIPS. A ten západ taky hledá nějaké řešení. K tomu se ještě dostaneme – ty západní elity, to jsou ty CBDC, digitální peníze a zjevně ten koncept vlastně není postaven na tom zlatě úplně, jo, protože to zlato se přesouvá tedy z toho západu na východ.

A zajímavé je, že se na tu změnu připravují úplně všichni a že tak nějak všichni se postupně snaží zbavit toho dolarů včetně těch, jako některých centrálních bank v rámci zemí Evropské unie, včetně toho Japonska a tak dále, jak jsme tady zmínili.

Takže to je velmi, velmi zajímavý proces.

No, já tady koukám ještě na čísla, abych na něco nezapomněl ohledně těch dluhopisů. Eh, a co je tedy před náma?

Před náma je rychle postupující dedolarizace. To znamená, eh jaksi ztráta té americké dominance. To znamená, americký dolar v tom světovém finančním systému ztrácí ten význam, což tedy ale znamená, že vlastně postupně ho ztrácí i Spojené státy, což ostatně taky vidíme, že ta dominance toho uprajícího impéria už není taková tak velká.

A samozřejmě v případě, kdyby došlo skokově k dedolarizaci, jako jsme si tady několikrát říkali, že sami američtí ekonomové odhadují, že by ten propad toho amerického dolaru byl někam na 40 % současné hodnoty a americké ekonomiky taky.

A to asi není v ničím zájmu způsobit takovou globální nestabilitu. Takže proto ten odklon je postupný, protože všichni asi chtějí, aby to proběhlo nějakým způsobem řízeně.

To znamená, na pozadí, jakoby všichni věděli, že něco jako probíhá velmi intenzivně – jak ti centrální bankéři a ti hlavní hráči – jenom lidem to někdo zapomněl říci.

Takže lidé se dívají na ten svět, který najednou prostě ztrácí ty původní kontury, najednou se ztrácí to jednoznačné mocenské rozdělení, najednou prostě eh všechno je, jako v pohybu. Nic není, jak bylo. Válka na Ukrajině, Amerika, Irán, Izrael, čínské ambice a tak dál – to se všechno je v pohybu.

Neplatí nic, co platilo předtím, a do toho něco probíhá na pozadí tady s tím finančním systémem. A do toho tady vlastně Incrementum dává vlastně jasný signál o tom, že se ty věci mění a že to zlato bude hrát klíčovou roli.

To znamená, když se vrátím k tomu Incrementu: zhoršování veřejných financí, dedolarizace, to jsme zmínili. E, potom tady máme návrat institucionálních investorů do zlata, jakoby, jo. To je hodně zajímavé, protože oni tam upozorňují na to, že postupně začínají nakupovat nejenom ty centrální banky, ale že nakupují také eh pojišťovny a penzní fondy, ale zatím drží relativně málo.

Oni vlastně upozorňují na to, že eh ty penzijní fondy, které drží velké objemy majetku, a pojišťovny globální i lokální, vlastně zatím mají nějakých e řekněme eh 2,7 % rezerv v tom zlatě jako takovém. S tím, že ale ta doporučení dneska jsou, že by měly držet daleko, daleko více.

Takové ty doporučení Mezinárodního měnového fondu, e, já nevím, Bank of America a podobně nebo různých expertů, říkají, že vlastně v tom zlatě by ty institucionální investoři měli držet vlastně někde 15, 20 % ve zlatě, což samozřejmě potom by znamenalo výrazný posun vlastně v tom objemu zlata, který by museli nakoupit, a což by znamenalo výrazný posun potom z hlediska ceny toho zlata jako takového.

Tomu se já ještě vrátím, jo?

Takže oni říkají: institucionální investoři začínají nakupovat, drží relativně málo, pokud budou nakupovat víc, e, pokud by vlastně jenom penzní fondy změnily ten poměr z 2,7 někde na 7,5 % svých aktiv ve zlatě – ty penzní fondy světově – tak by to znamenalo, že unce zlata by stála 20 800 dolarů ze současných 4 300 někde.

Jo, takhle takhle vlastně oni k tomu přistupují.

Nutno dodat, že Incrementum, kdybychom se podívali na ty reporty zpětně, které vydávalo, tak se trefovalo poměrně velmi přesně. A dokonce ten poslednímu, kdybychom se podívali na report v roce 2020, tak oni říkali, že do roku 2027 bude cena zlata někde, já nevím, 4 800 dolarů za trojskou unci, pokud si to pamatuju správně.

Ale my jsme viděli, že to jsme překonali dávno, že vlastně už loni jsme dosáhli 5 800 dolarů, pak to korigovalo nějakým způsobem, takže oni se trefují poměrně přesně a ještě trošku jsou pod tou realitou, jo. To znamená, jsou ještě pesimističtější, než potom se ten trh chová.

Takže ty jejich prognózy je potřeba brát jako velmi, velmi vážně.

No, dalším dalším oborem, kterou berou jako důležitou z hlediska vlastně jako růstu ceny zlata, je ta řekněme volatilita z hlediska nějakých energetických šoků a nějakých dalších ekonomických rizik s tím spojených.

No a vlastně pak přichází s tím scénářem na základě toho, co jsme teď tady popsali, že to zlato by do roku 2030 se mohlo pohybovat někde kolem 9 000 dolarů za trojskou unci.

Jiní analytici dokonce hovoří o 10 000 dolarech za trojskou unci.

A potom přichází se scénářem pro rok 2045, což je ještě delší trošku horizont.

A vlastně vychází tam z toho, že kdyby ty penzní fondy alokovali a ty institucionální investoři do zlata třeba 5 %, svého kapitálu, tak by ta cena unce zlata byla 13 900. Při 7,5 % 20 800 a tak dále.

Takže skutečně ta prognóza je velmi, velmi pozitivní pro zlato a vlastně potvrzuje to, o čem hovoříme my: že zlato je jakási kotva a že zlato velmi pravděpodobně bude klíčovým převodníkem – nebo ne velmi pravděpodobně, ale zjevně se ukazuje – že je klíčovým převodníkem mezi tím starým systémem, který zaniká, a novým systémem, který vzniká.

To znamená, řekněme, že ten systém fiat měn, tak jak je známe, vlastně je po smrti. Že jenom my to ještě nevidíme, protože na pozadí probíhají nějaké procesy.

Jedno řešení je to, s kterým přichází vlastně země BRICS – to znamená CIPS a The Unit.

A druhým řešením, zjevně na které přišly ty západní finanční elity, jsou CBDC digitální peníze centrálních bank. Což je řešení, které vlastně říká, že ty peníze, které už dneska nejsou peníze – jsou tou fiat měnou – nebudou už vůbec penězi. Že prostě ta iluze peněz se úplně rozplyne a že vlastně ta centrální banka, že to celé směřuje k bezhotovostní ekonomice – jenom k digitálním penězům vydávaným centrální bankou.

V podstatě tím pádem z toho systému vypadají ty komerční banky zcela. A jeden subjekt v té ekonomice nejenom že má přehled o všech ostatních subjektech, ale také je schopen řídit jejich spotřební chování, sociální chování a tak dále prostřednictvím nějakých sociálních kreditů a tak dále.

Takže jsou tady dva různé koncepty, které se zjevně tady ukazují.