Rozhlas se směje technologiím

Ale někdo v rozhlase cítil kompulivní nutkání dát tomu nějaký ideologický charakter. A tak ta dobrá reportáž paní Ciglerové byla zakončena odstavcem, který v reportáži původní jsem nenašla. Cituji: "Přesto zatím nenahradí radost zřízení ani lidskou schopnost improvizovat v nečekaných situacích. Jak ukazují záplavy v Atlantě nebo zamrzlá auta blokující hasiče v San Francisku, právě tam mají algoritmy stále své limity. A to je možná vlastně dobrá zpráva."

No to není dobrá zpráva. Tohle je krásný střed mezi maloměšťáctvím těch, kdo milují regulaci a mezi těmi, kdo se snaží o pokrok, který může sloužit normálním obyčejným lidem. Protože co je dobrého na tom, že nějaká technologie ještě pořád selhává? Myšlení těch, kdo opravdu chtějí, aby se normální člověk mohl mít o něco málo lépe.

A ve Spojených státech se ten úplně obyčejný člověk opravdu zas tak úchvatně nemá. To si zas nebudeme namlouvat. Být chudým ve Spojených státech je beze sporu horší než být chudým v České republice.