Skálova simultánka: Volby a drsná lekce. Groteskní alibi "první dámy". Svět míří přesně opačně.

Krásný, přímý, dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní skalvu simultánku, která opravdu bude stát. Za to je 1410. Letapně 2026006. Vidím a za chvíli je 007 a já tady vítám právě našeho agenta 007 el prezidente eh samozřejmě Josef Skála. Ahoj. >> Ahoj, Petře. S tím agentem nevím. Člověče nedávno zase psali, že jsem byl nějakej agent. Prej Josif dokonce jsem se musel smát. Ale to nic, to si vysvětlíme někdy jindy. Já jsem nikdy žádným agentem nemusel bejt, to někteří jiní spíš, ale k tomu se někdy vrátíme. >> No, tak agentů je plná ta, že >> řiť. Řiť. >> Ano, ano. Řiť jako řiť, ne? Řiť jako řiť. Jo, takže ale tak eh já jsem třeba byl překvapenj, že někdy jako i ty eh obchodní zástupci a tak dál jako často jsou jako označovány za agenty, protože psali hlášení potom, když se vrátili z obchodních cest. Jo. A já si vzpomínám na to, že když jsem dělal v Mitasce, že jo, což bylo ještě roku 2020, teď nevím kolik a víc, prostě přes covid, tak my jsme psali ano, by nebylo to hlášení set, jmenovalo se to minutes of meetings, jo, dělalo se to v jazyce anglickém, teda, aby tomu všichni rozuměli celej korporát, ale museli jsme popsat, kam jsme jeli, kdy jsme tam přijeli, co jsme tam dělali, s kým jsme mluvili, eh, jaký jsou požadavky jedný strany, naší strany, kompromisy, výsledky, proč todle, proč tamto, jak to bude dál, jak je zajištěný a podobně a tak dál. A když jsme se samozřejmě vrátili a proč jsme se nemohli vrátit dřív a proč požarujeme proplacení diet, jo, a takovýhle věci a takže jako nezměnilo se nic, jo, takže vlastně ano, já se musím přeznat, jsem agent. >> Peťo, změnila se taková drobnost. Vy jste to, jak říkáš, psali v jazyci anglickém. Já pamatuji do doby hlubokého socialismu. Neviděl jsem jedno jediné hlášení jediného pracovníka zahraničního obchodov, ani žádných jiných institucí, mnohem političtějších, které by bylo psáno v jazyce ruském. Tehdy mocností východního bloku byl Sovětský svaz, tak jako dneska je mocností západního bloku, jaksi jsou Spojené státy, ale v tom je takový drobný rozdíl, který zároveň cosi symbolizuje a zviditelňuje. No tak počkej, jako zase já bych tady nerozvíjel jako teorii toho, že my jako Slované jsme si blíž a že teda i ten samozřejmě eh ruský eh vysoký činitel, kterej si pak čte ten českej zápis nebo si ho nechá přeříkat, rozumí vlastně přirozeně eh významu slov. I když některý slova označují něco jinýho, tam ano, pravda může, ale přece jenom ty Američani to zas tak jako tý češtině moc nerozuměj. kolikrát nerozumě ani českým vtipům. >> Američani z velké části neznají cizí jazyky. U nich odpor k cizím jazykům je oni jsou natolik si povzneseni na okolní svět. Teď už jim to možná tolik nebude fungovat, že se jaksi neučej příliš cizí jazyky s výjimukou akademiků některých a tak. A já dokonce pamatuju jednu americkou rodinu v Praze, když jsme jeli autem a řídil to táta stejně starej jako já. Seděl tam jeho syn a ptá se táty tomu synovi byl asi eh, já nevím 16 nebo tak a táta se ho ptal, tak jak se tam v tý zemi mluví. On říká: „No, americky." A myslel to smrtelně vážně, že existuje řeč američtina. To mě pobavilo a jeho táta se tak trošku styděl. No, ale tak to je taký a >> tak je to krásný >> produkt celkové atmosféry. Ano. Oni nerozlišujou takový detaily jako Česko a Čečensko, >> tak nějak zhruba vědí, že existuje nějaká Evropa tam někde kousek od Afriky, už jako ale co to tam je, to nikdo neví. >> Tak tak >> a to pak, když člověk se dívá na ty hollywoodský trháky, víš, který jsou točený třeba tady, ať je to v Praze nebo kdekoliv, tak to, co oni jsou schopni tam napáchat prostě geo geograficky je neuvěřitelný. Jo, ale tak prodává se to, že jo. Jeden to stačí. >> Kdyby je geograficky. Dobře, pojďme možná k aktuální věcem, Péťo, jestli můžu. >> Můžeš samozřejmě. Tak >> tak řeč o těch agentech. No, tak začneme s s bizarním epizodou kolem našeho velecněného páru na hradě, ty panem prezidentem a první dámou. Všichni jste to sledovali, jak zprvu jsme se dozvěděli, že pan prezident se nezúčastní v Černoučku Oleb, protože si naplánoval dovolenou a bohužel nějak mu nedošlo, že si ji naplánoval na dobu, kdy na kterou vypsal teda ty komunální a senátní volby. Potom na něj vyvíjeli nějaký tlak. No tak nakonec se teda tady objevil eh servilní média prestitučního typu e dokázala i z té nouze udělat velkou ctnost, že vlastně vidíte to, to je velký muž, on se obětoval, no, ale přiletěl nějakým speciálem privátním, který stojí, teď to někdo vyčísluje, že tam a zpátky to bylo za víc než milion určitě. A vždycky si pak člověk klade otázku jako co za to bude chtít druhá strana. Pánové, kteří disponují privátními tryskovými letouny, zpravidla nebývají jaksi altruisty. Oni každou korunu nebo dolar nebo tak obracejí v ruce nebo na bankovním účtu v očekávání, že jim přinese jako něco jiného víc. Nevím, nevím, jestli nám někdy z radu sdělí, co chtěl majitel toho letounu a tedy ten, kdo platil ty náklady jako od pohradu, čeho se máme ještě dočkat. Ale já si dovolím jízlivou poznámku. Nikdo nepředstíral, že by tam někde v té poušti prezident snad vykonával nějakou činnost v zájmu České republiky, natož pak státní povahy. Jednalo se tedy o jeho ryze privátní jaksi záležitost. No a každý normální člověk, když se ocitne v takové situaci, tak se zeptá svých štábů, teda pokud má štáby a když nemá štáby, tak si to zjistí sám. Jaké nejbližší letadlo míří do Prahy, komerční linka normální, tam maximálně by si mohl by mohl požádat třeba marocké nebo jiné úřady nebo já nevím jaké, aby mu tam určitě rezervovali nějaké místo na na palubě, protože Marná Sláva je to hlava státu. No, moh se takhle dopravit, pak si najmoutíka na na brzinským letišti a dojet do Černoučku a pak zase zpátky. Nevím, nevím. No, já vím, že to nemůžu jako srovnávat, ale já třeba, když jsem byl šéfem 40 milionové mezinárodní organizace, tak jsem létal zásadně economy classem. Nikdy jsem si nenárokoval první třídu nebo bysiness class, řečeno dnešním jazykem a i svoje peníze na pobyt v zahraničí jsem si dával přesně ve stejné výši, jako jsme dávali kolegům z kterékoli části prostě světa, kteří zase dali spolu se mnou sekretariátu mezinárodního svazu studenstva. tak neuškodilo by. Mývali jsme prezidenty, kteří někdo to nedávno popisoval, že paní Svobodová Jena obivodná dáma, účastnice, velmi odvážná účastnice protifašistického odboje, eh se, když přišli na hrad s Ludvíkem Svobodou, tak odmítla, aby na státní útraty se to čo odehrávalo a všechno to kryly z vlastních z příjmu prostě prezidenta Ludvíka svobody. Antoní Novotný seškrtal svůj plat na podstatně menší torzu a všechno, co mu zbylo na konci roku, tak ho nevzdal tu do stranické pokladny, tu na nějaké dneska bychom řekli charitativní účely a tak dále. Měli jsme prostě jiné prezidenty. No a paní Eva, tak to první dáma, ta se zdržovala někde jinde na dovolené a rád šela se vyjádřit, že je chyba, že vlastně se nemůže i někde na Kanářských ostrovech hlasovat e do tak jsem to pochopil obecně v zastupitelství v obci Černouček nebo Černou Černouček. No a pak dokonce, když se jí tázali, proč zrovna v tu dobu se zdržuje někde takhle daleko, tak se měla vyjádřit o svém právu na odpočinek. A kdosi a je to i na stránkách parlamentních listů, jí kontrolal seznamem otázek, na které já bych opravdu rád znal také odpověď. Ty otázky směřují k tomu, v čem spočívá práce. paní prezidentové, tedy když odpočíná, na odpočinek bývá nárok u lidí, kteří vykonávají nějakou práci, adekvátní náročnosti té práce. No a víme, že jaksi i vláda nějak schválila těch 106 000 a něco měsíčně. Nevím, jestli jsou zdaněny, protože to se má jednat o nějaký příspěvek na reprezentaci. Tak to možná, že to vedeno i v jiné kolonce, ale to nevím. Tak právo na odpočinek, tak bylo byly položeny docela konkrétní otázky, v čem ta práce spočívat, kterou se tak strašně unavila, že musí vyrazit na odpočinek dokonce jinam než její manžel. To jsou zajímavé ty. No, já jsem se vyjádřil už v jiném relaci ve Skálově srdcovce u Kataríny Benké, že jsme svědky refeudalizace Pražského hradu. To se tak jinak nedá nazvat. jestliže se takto choval ten pár první, jestliže už jsme se předtím dozvěděli, že by nám slušela i monarchie možná, že dokonce je třeba zrušit asi naší suverenitu, která je prvním bodem ústavy, nebo o níž je první bod ústavy a stát se kolečkem a šroubky v jakýchsi spojených státech evropských a že na ten hrad by mohl nastoupit nějaký monarch, protože konstituční monarch se přeci osvědčuje leckde. No a že dokonce jeden z dědiců Habsburského trůnu by se asi hodil do té role. Tak e todle je další příspěvek do ornamentu refeudalizace Praského hradu. >> No kolem >> Pepo, ale počkej. Tak ono zase buďme objektivní, podívejme se na to z druhý strany, že jo. >> Eh, vem si, že krom toho, že teda paní prezidentová zlo, ne zlobí, zdobí eh a reprezentuje, tak ona musí taky dost jako času trávit s tím svým manželem a ono asi právě proto potřebuje ten odpočinek, víš? >> Myslíš, že mu >> jde to na to ty párový poradny, že jo, a tak dále. Ach takhle ty myslíš, že mu radí podobně jako Rajza Maximo radila Gorbačkovi něco na ten způsob? >> Kdo ví. A nebo paní Macronová, která to vyřešila, že jo, fackou v letadle, že Macron vyletěl málem ven. Bůh ví, kdo tam je, šéf. Jako jo, ale >> neznáme. To je čirá spekulace. >> Ano, ano, je to je to samozřejmě čirá spekulace. Eh, kolegy z Blesku tím to pozdravuju. Děkuji za dobrý typ a samozřejmě prosím vás, nevěřte ničemu to, co se tady co se tady říká. >> Tak >> eh, tak jako vždycky, když se dělá ta krizová situace nějaká, řídí se do průšvihu, tak prezident vyzve národ ke klidu nejdřív. Tak no, e, kolem prezidentského stolce se začíná kupit i jiný příběh a sice nastal čas přemýšlet, kdo by se měl ucházet o pozici prezidenta republiky, poté co nám nynější hlava státu předvádí onu refeudalizaci a refeudalizace mimochodem směrem, který je přesně opačný, než ten, který nastartoval 28. října 1918. Vzpomeňte si, úplně první věci, které přišly na pořad a byly náložitě zakotveny, byly byl jaký zákaz jakýchkoli prostě feudálních privilegií, eh zákaz užívání titulu z dob, kdy ta feud kdy ta feudální privilegia měla i verbální svoje vyjádření eh a zrušení všech těchto, řek bych, ohavností z doby Habsburské monarchie. Tak ta ta refeudalizace je nějak si obrácená přesně opačně, než jak vyrazila tehdejší první republika. Ale vracíme se k tématu, kdo by měl kandidovat. Já jsem to teda sám nezaznamil a Grossi mi říkal docela seriózní, že údajně pánové Babiš a Havlíček se měli vyjádřit, že oni na hrad kandidovat nebudou nikdo z nich. Já si myslím, že to je docela srozumitelný vzkaz. Nevím, jak ho hodnotíte vy, kdo se díváte na tuhle relaci. Já mu rozumím tak, že se i vláda, jejich klíčový představitelé rozhodli smířit s tím, že hrad je rezervován pro nominanta cizích prachů, moci a také válečných magorů a že vládní koalice, respektive její vedení v podstatě už stahuje chvost v tuto chvíli a dává jasně najevo, že dobře, do toho nás netahejte, my víme, jak jsou karty rozdány a tak dále. a tak dále. To jistě nebude připsáno k dobru šéfům vládní koalice, protože marná sláva, my se řítíme do velmi složitých časů, nejenom ekonomicky, ale i bezpečnostně. A já si dokážu představit, že kdejaký Friedrich Merc a Let's kdo podobný, Macron třeba nebo tak, nemluví o Urzule Fonder a Káje Kalasové a podobně. velmi potřebuje mít na hradě postavu, která nebude klást sebemenší odpor tomu, abychom byli zatahováni do válečných dobrodružství. Tak vyvstává otázka, co s tím má dělat scéna vlastenecká, říkejme to ve zkratce, protiválečná vlastenecká scéna. Já jsem dneska zaznamenal různé náměty, které se mi zdají být v principu správné, že je třeba vytvořit poměrně brzy jakési seskupení, řekněme, viditelných představitelů eh oné protiválečné zóny, vlastenecké zóny, tak aby se poradili, koho a proč nominovat do té soutěže ohradé jak zapracovat v terénu, aby takový člověk dostal reálnou šanci porazit Petra Pavla. To je priorita mimořádně důležitá za dnešních okolností. Uvidíme, jestli se to nějak podaří. Pokud by se i tentokrát stalo, že budou soutěžit všecky mezi sebou a budou říkat já taky a já taky a nakonec tak odstoupí a nebo to odevzdají jako jistý odborářský činitel prostě paní Nerudové a podobně, no tak to by asi bylo velmi špatně. Já myslím, že těch hořských pilulek už jsme se napolíkali dost. Pojďme k volbám, které právě skončily do komunálů a senátu. Je pravda, že nelze je stavět úplně na roveň volbám sněvovní a dokonce ani krajským. Nicméně určitým barometrem jsou i tyto volby nepochybným. No a tady člověk s hořkostí si čte i vtípky velmi zžíravé typu: "Ve volbách vyhrál dozimetr nad Bitcoinem." To to mrazí v zádech. Ale obávám se, že ten vtip jako míří poměrně blízko k jádru věci. Zároveň a to já považuji za snad jediný velký úspěch dosažený v těchto volbách, téměř všechna referenda v obcích a městech, kde probíhají ty akcelerační zóny a tedy hrozí tam výstavba větrných elektráren. referenda, která tam proběhla, se vyjádřila proti tomu, aby tam něco takové mohlo být postaveno, což eh si myslím, že je dobrý signál a že to je asi dobrý i záchytný bod pro rozšiřování nějaké spolupráce napříč onou vlasteneckou, racionální, demokratickou veřejnou scénou. Dovolím si tady i takovou jednu gradaci jako odpozorovanou. Dřív se považoval za terno projevovat náležitou bezcharakternost. To bylo hned po roce 89, kdy spousty všelijakých kravaťáků chodili před televizní kamery a říkali:„No, já jsem taky byl komunista a dokonce jsem tam měl nějakou funkci, no, ale jako já jsem prostě chtěl dělat kariéru. Dneska mě to jako se od toho distancuje, nemám s tím nic společnýho a jdu zase dělat kariéru." Tak to se považovalo za důkaz jako moudrosti, obratnosti, já nevím čeho ještě. Pak se volby dokonce vyhrávaly z pozice těch, kdo rozprodávali národní bohatství za hubičku ve velkém a zatahovali nás do roztodivných dobrodružství militaristických a jiných. No, ale teď přátelé, myslím si, že to je velmi varovné, alarmující. velký úspěch ve volbách dosahují síly, které jsou přímo spojeny s organizovaným zločinem. A to je to je mimořádně alarmující moment. To jako pardon, ale z toho mrazí. Takže se lze dočíst i jiný žertík. Pražané si zvolili do čela magistrátu stan, který dozimetrem tuneloval pražský rozpočet. To je jako kdyby si Židé zvolili Hitlera. strašná jízlivost, ale člověk se hořským smíchem samozřejmě nemůže neusmát. propast mezi realitou a tím, jak ji vnímá nemalý nemalá část voličů, tedy láme rekordy. A kdo není úplně slepý nebo fanaticky nějak zavilý, tak nemůžeme vědět, že k lepšímu se teď nevyvíjí absolutně nic. A o to víc věcí se vyvíjí k ještě mnohem horšímu a přesto skórují hlavně viníci tohoto zlověstného trendu. No, já říkám to nerad a když dojde někdy na moje slova, nejenom asi na moje, tak v takových případech, tak mě to jako netěší. Oč víc se hnutí ano daří kanibalizovat potenciální spojence, tím víc je tomu hnutí ano, k ničemu i výsledek ve volbách. Všimněte si, že skoro všude a to i tam, kde ano, třeba vyhrálo volby nebo dosálo relativně dobrého výsledku v těch větších městech, tak se ty radnice grupírují jako Hallport proti. Ano, Hallport často mimořádně nesourodný, ale přesto jaksi motivovaný jít proti hnutí. Ano, to zkrátí. poločas rozpadu iluzí o hnutí. Ano. A já myslím, že do příštích parlamentních voleb se tato kanibalizující taktika a snaha prostě za každou cenu se zvýhodnit oproti potenciálním spojencům bude obracet i proti samotnému hnutí. Koneckonců přes všechny výkřiky eh vedoucích představitelů ano, eh jejich volební preference poklesly a naopak volební preference jejich hlavních rivalů se se dostaly na vyšší na vyšší úroveň. Já nemám radost ani z toho, že dochází na slova lidí jako já v tom sporu o tom, zda máme dávat dohromady jakože spojenou levici, jenom spojenou levici. Všichni víme, jak to dopadlo. Byly to naprosto nepatrné výsledky. A jestli si někdo myslí, že když takhle bude pokračovat a příště za čtyř roky dosáhne o ,5% výš víc. No, takže jako to je ta správná cesta. Není povaha hrozeb, které visí nad naší zemí a nejenom nad ní, vyžaduje nepoměrně širší spojení silžaduje ho dřív, než se nějaká levice skutečně znovu probudí a začne přestane dělat ostudiu svému jménu. prostě ve v situaci, kdy se naše země řítí do státního bankrotu, jak říkají vlastním tlustý a když se po ní víc a víc bude chtít, to by byla živým štítem a možná i kanonem futrem války pod cizím velením, hrozícím prostě sebevraždou, kolektivní sebevraždou víc u nás ve východní zóně Evropy, ještě víc než v západní zóně Evropy, tak prostě je potřeba dosáhnout nepoměrně širší šího propojení sil. A já chci věřit, že ti, kdo sledují svoje vlastní výsledky v těchto volbách, mám na mysli síly typu pro Jindry Rajichla a mnozí další a mnohých dalších, že snou možná ještě zdralejší na diskuzi, jak used onen konečně kulatý stůl, který se nikdy nekonal, aniž si kdokoli z nás bude předem nárokovat post nějakého leídra. To je první podmínka. A kde začneme formulovat skutečná východiska z dnešní riskantní etapy vývoje České republiky a ne jenom sedět kolem jakýchsi přesípacích hodin, kde se jako přehazují peníze jedné hromádky na druhou, aniž by se hledaly nové zdroje, takže jako se to nějak zdaní, přerozdělí a tak dále. Eh, je nejvyšší čas s tím začít. Já chci věřit, že teď po těchto volbách, po trbké zkušenosti, kterou všichni zažíváme, by mnozí z našich partnerů mohli být zralejší pro takový pro takový postup. No a samozřejmě říkám to z hořkostí vlase, ale česká levice dostala za uši neuvěřitelnou ránu. To my jsme na na samé hraně pádu do propasti, z níž už by se vylézalo jen velmi velmi obtížně. Nezbývá než polít živou vodou. J emancipační potenciál České levice a samozřejmě i řekl bych kvalifikační základ české levice, povrchní pokřikování už nikoho nějak neosloví a tyto volby to ukázaly na doraz. No, otázka je taky, do jaké míry dokážeme profitovat ze stále výraznějšího zlomu v globálním poměru sil. Vemte si jenom ten poslední Trumpův manévr. Tak on zavolá Vladimíru Putinovi po přejemu k narozeninám vyhlásí konec sankcí, byť teda do dubna příštího roku a prohlásí za velký úspěch to, že může od Ruska nakupovat naftu, kterou si Evropa zakazuje stůjco stůj prostě nakoupat, protože by tím nějak posilovala válečnický potenciál spojených teda Ruské federace. Ten samý Donald Trump řekne, že Zelenský vlastně už by měl odejít, protože mohl dávno dosáhnout nějakého řešení a nedosáhl a je nejvyšší čas, aby se tam konaly volby a tak dále. Půjd touto cestou, tak z toho budou profitovat velmoci, to znamená Spojené státy a Ruská federace, ale ještě větší škodě Evropy. Kdo má v hlavě jenom trošku šedé kůry, tak přeci nemůže nevědět. že teď to správné rozhodnutí je vyrazit do Moskvy a dohodnout se tam o přímé vazbě, která nebude takto krutá pro nás Evropany co do dostupnosti surovin, víme kterých a také jejich ceny. Ale Evropa řinčí zbraněmi žvaní o ruské hybridní válce a staví k levným zdrojům a výhodným trhům východněho od nás ještě neprostupnější hrás. A já aniž bych to chtěl nějak zveličovat, tak bych chtěl do kontrastu s tím postavit akci, kterou se která se odehrála předevčírem. My jsme byli jako institut České levice pořadateli. Šlo o setkání s Annou Vladimírovnou Ponomariou, mimořádnou a splnomocnou velvyslankyní Ruské federace v České republice. Má lakonické téma Ruská federace po volbách do státní doby. Kdo tam byl nebo kdo viděl ten záznam eh na kameru, tak mi dá za pravdu, že to bylo setkání eh v rozsahu a atmosférou. kterou ten jednací sál nepamatuje už po hodně dlouhé roky. Ten sál byl narvaný k prasknutí. Tam lidé stáli prostě opřeni o zeď. Někteří seděli na zemi. Eh, někteří stáli až na chodbě a tam nějak se pokoušeli naslouchat a tak dále. A to setkání dalo najevo, že my si prostě nenecháme vnucovat šovinistické zhovadilosti a budeme věcně diskutovat o tom, jaké jak je to dneska v Ruské federaci, jak jak je jaké jsou vzájemné vztahy, co všechno by mohlo být jinak a tak dále. To proběhlo, myslím si, velice velice rozumně. Ta Vladimírovna znovu potvrdila, já jsem jí teda k tomu tam vyhecoval, že je připravena takto se setkávat s občany i v jiných místech, než je Praha. Věřím, že se tak bude dít a že to že to prostě pro pomůže překonávat ty příšerné stereotypy a bláboly, které zahmizily, zaplevelily českou kotlinu. A pokud jde o ty nové nové jevy kolem nás, no, tak když si je dáte dohromady, tak rozhodně eh fan klub takzvaných evropských hodnot a naše naší betonové příslušnosti k západu a tak dále, e jako z nich nevychází dobře. Myslím si, že musí mít narůstající narozy. To proto je taky útočný. si ty sociální bouře ve Francii a ve Španělsku. To oni mimo jiné eh vyvracejí ten i ten mýtus, který u nás je teďko v módě hodně, že jako mezi levicí a pravicí v podstatě rozdíl je zcela nepodstatný, že už téměř pominul a že stačí dávat dohromady jakýsi slepenec takzvaných konzervativních hodnot. Já vždycky jsem říkal, že konzervativní pravice, která není praštěná a skutečná levice, nic proti tomu, aby hledali společnou řeč a bojovali proti klíčovým hrozbám. Ano, to naopak já to prosazuju dřív než ostatní a důsledněji než mnozí než mnozí jiní. Nicméně třeba francouzští studenti, já jsem to poslal, Petře, i tobě do nabídky pro naše diváky, eh, zrají názorově velmi zřetelně v tom, co se děje ve francouzském školství a nejenom tam. Spatřují prostě velkou stopu narůstající asociální, řek bych, eh, osy vývoje kapitalismu. Jsou zásadně prostě pro obrat doleva. Říkají to nahlas. bojují za to často proti velice tvrdé odvetě represivních složek francouzského státu. Jeden francouzský student už bohužel přišel i o oko. Ve Španělsku celé ty bouře kolem otázky nedostupného bydlení vyprovokoval úděl ženy, které bylo tuším 80 nebo je 87 let a byla naprosto nehorázně vystěhována z bytu, kde prožila předtím zřejmě celý život nebo minimálně jeho zralou část. A protože za živého boha nemohlo sehnat peníze na nájem, který nějak zvyšovali, tak ji vykopli na ulici a to rozdráždělo a přivedlo do pohybu prostě i lidi, kteří by možná normálně ani se politicky nějak neangažovali. No a vezměte si vývoj v oblasti perského zálivu, tak bavíme se o tom často ti Hutiové či Husiové, což jsou velmi prostí lidé, někdo by řekl primitivní nebo já nevím jací. eh, kteří si osvojili i docela moderní vojenskou techniku, takže jsou z to odpalovat nejenom drony, ale dokonce i nějaké rakety. A oni úspěšně útočí na třeba letiště krále Chalida v Riádu, což Velmoc, že jo, Saudská Arábie. dokáží znovu a znovu zasahovat americké vojenské základny v perském zálivu. Poničili jich, mimochodem, podobně jako spolu s Íránem, většinou z nich poničili. a úspěšně odolávají ofenzivě jemenských vládních sil z hůsta podporovaných Saudy. drží stále ty svoje pozice na západním břehu arabského poloostrova a v té citlivé místě citlivém místě kolem Bapal Mandab a tedy blokují v podstatě z velké části dopravu do suhezkého průplavu a eh nikomu se zatím nedaří jako s nimi skoncovat, přičemž zároveň Saudská Arábie odmítla nabí ídku Izraele na společný postup protiům. Asi velmi dobře cítí Salman bin Ladin a Bibin ne Ladin, víte, jak se jmenuje, koruní princ saudskoarabbský, eh, si uvědomí, že překročit tady prostě hranici a dát se do přímého portu s izraelskou eh s izraelskou vládou a represivními složkami by mohlo podkopat značně prostě vnitropolitickou pozici vládců Saudské Arábie. V Izraeli se budou konat volby snad koncem měsíce, jestli jsem to správně pochopil. Křeslo se kimácí s Benjaminem Netanjahuem a dalšími. Oni pronášejí ještě zběsiljší výroky. Teď třeba útok na tu paní Nativ Pilajovou, ženu, která už za režimu apartu je v latinské, teda v Jihaafrické republice, dokázala bojovat prostě za eh za spravedlnost a za na na obranu eh utiskovaných lídrů černošské komunity juhoafrické, která mezitím povýšila do pozice významné činitelky Organizace Spojých národů ve sféře lidských práv a teď se nové a nové nové a nové dokumenty mimořádně propracované a zdůvodněné opřené o faktografii, o nesporné prostě primární zdroje, o tom, jak se chová izraelský stát krutě a ona říká, že genocidně dokonce vůči Palestincům a zdaleka nejenom tam. No a Izrael, izraelské vedení prská vzteky a nevybíravě na n útočí a dožaduje se její odvolání a podobně, což asi si myslím, že už se jim nepodaří. Ta žena díky, ona má velmi důstojný věk přes 80 let, asi 84 a je stále při silách a je schopná prostě tuto práci vykonávat. Klobouk až k zemi. A Izrael se ocitá opravdu jeho vedení se ocitá v šílené situaci. i v listech jako je Hárec se kupí příspěvky, které napadají velmi ostře tu, řekl bych velmi krutou politiku izraelského vedení vůči Palestincům. Tak nechme se překvapit, co? No a jinak ty tankery, co se v hormuzu a jinde, každou chvíli vybuchne, nějaký hoří a tak dále, to jako je nesporně známka o vývoji poměru sil. Nemluví teda o tom, co se odehrává na Ukrajině. Je to velmi kruté. Já nemám samozřejmě radost z jediného zmařeného života. Nicméně zdá se, že i Spojené státy přiškrtily zpravodajskou pomoc. To znamená, že ten tu pomoc při navádění úderů izraelský, pardon, ukrajinských na civilní cíle a jiné cíle v ruském vnitrozemí a byl omezen dosah toho Maskova systému Starlink. Kyv postrádá proti vzdušnou obranu v potřebném množství. No a zdá se, že ty úvahy o tom, že Kiev a nejenom Kyv bude letošní zimu prožívat v mimořádně drsných podmínkách, protože energetická soustava je odvetnými údery ruské armády zasahována stále víc. logistické celky také a primátor Kyjeva Kličko, ten boxer bývalý, sám vyzývá občany Kyjeva, aby se odstěhovali na zimu kamsi prostě na západ do Lova, okolních lokalit. No, ale tak v tržní společnosti zase jak se tam tak stěhují, tak tam narůstají dramaticky nájmy v těch bytech pronajímených a tak dále. Není to radostná podívaná, tak uvidíme, do jaké míry to pohne nebo nepohne s rozhodováním Volodimira Zelenského a lidí kolem něj. Já se projdu ještě krátce poslední nabídkou střípků ze světa, pač tam je tam je těch tam je těch věcí podstatně více. Maličký moment, prosím počkejte. Hm. H, jsem si to smazal nebo co, ale já já se tam dopracuji znovu. Malý momentík. Omlouvám se a už už se propracovávám. Tak kouzelný článek napsal Petr Sak, cituji ho tady rád a často. Tentokrát se opřel do té Radky Denemarkové a nazval to hezky feministický panteon a řekl, že jako poté, co se nám jako intelektuální gigant předváděla paní Danuše Nerodová, tak se feministickému panteonu připoj připojila Radka Denová. Má na mysli ten její projev. nadutý prostě, kterým se vyjadřovala vůči dnešní vládě. No a Petr tady říká, že Radce Denmarkové bylo v listopadu 89 21 let a že teda její názory jsou skutku eh groteskní a že když se pokouší vylíčit eh narativem komunismu v uvozovkách, za něhož nic nebylo, jen prázdné regály a zboštění Václava Havla, tak pochopitelně že to je velmi groteskní a vybírá z jeho projevu citáty, které stojí opravdu za to. Třeba říká, že za socialismu to vyústilo ve vyhlazování Židů či odsun Němců. To staví na robeň tahleta chytrolínka. Tak to to je to je mimořádně urážlivé. Evropa hnědne, píše říká Danemarková, ale nemluví vůbec, jak správně poznamenává Petr Sak o tom, že se na Ukrajině oslavují nacističtí zločinci z druhé světové války. Ukrany se hlásí této minulosti a že takový Friedrich Merc se podstatných bodech začíná přibližovat Adolfu Hitlerovi nebo v době, kdy kontinentální Čína ohrožuje svobodný Tajwan. Co Petr se ptá, co to je svobodný Thawan? Taiwan není členem OSN, není uznán dalšími státy a má status statut součásti Číny. To Radka Denmarková neví. V době, kdy jsou normalizovány nové fašismy, nové totalitarismy a genocidy. Citována zase Radka Denarová. Proč? Ptá se Petr Sák. Nejmenuje genocidu v Gaze. Národ je konstrukt na základě jazyka, území nebo politických propagand. Petr říká:„No, to je velmi plytké a povrchní chápání národa odpovídající nadnárodním zájmu o odnarodění nových generací. A teď ještě dál. Ona říká o sobě: "Já pocházím ze země, která musela v roce 89 rehabilitovat France Kavku." Petr říká: "Od spisovatelky bych očekával větší znalost literární historie." Či připomín