STAN A DENÍK N, Pavel válčí proti demokracii, boj o Chat Control - 28.7.2026

Are you ready?

Dobrý večer, vážení agenti.

Je tady další úterý, 19:15 a máme tady další politicky nekorektní vysílání z incorrect.cz.

Já jsem Franta Kubásek a všechny vás samozřejmě vítám.

Máme tady další týden. Další týden uplynul, další témata se nám shromáždila a inspirace na to, co bychom mohli okomentovat. Já mám pro vás opět plnou páru, plný články, protože na rozdíl od drtivé většiny ostatních, já držím jednu věc — a to, že vždycky mám zdroje. Je nás takových velmi málo, ale myslím si, že vy už jste na to zvyklí.

A vy, co jste tady poprvé, tak si zajděte na incorrect.cz a podívejte se na článek, který je pojmenován "Stream 287 2026 a zdroje". Pod tím vysíláním najdete všechny odkazy v tom pořadí, ve kterém je s vámi budu proklikávat, a na závěr si dáme ještě nějaké povídání jako vždycky. Takže si připravte dotazy na konec tohoto streamu.

Na úvod začnu jedním apelem, protože nastal čas dovolených a nastal čas situací, kdy lidé hodně často přes noc jezdí domů nebo na dovolenou. Tak vás prosím, dávejte na sebe pozor. Jakýkoliv náznak únavy řešte okamžitým zastavením. Vím, že to může být nepříjemné. Vím, že na řidiče bude partnerka nebo na řidičku partner naštvaní, že to jako nezvládliš, jsou to jen tři hodinky domů. Ale je to rozhodně lepší než se nevrátit vůbec.

Všechno o tom ví jedna rodina, která se vracela po silnici A9 směrem na Štýrský Hradec v Rakousku, takže jeli domů a narvali to patrně na 90 procent v mikrospánku. Vidíte zde obrázek z nehody — přehledný, nejspíše v nějakém úseku — patrně mikrospánek. Otec rodiny zde prostě ztratil život a manželka a dcera jsou různě těžce zraněné.

Takže jenom takový apel — prosím, teďka, jak pojedete na ty dovolené, dávejte na sebe pozor. Já o tom vím své. Teďka poslední dobou jezdíme šest až sedm hodin klidně a opravdu radši se budu válet někde u dálnice, hodinu v kufru, než abych to prostě nedal. Takže prosím, dávejte na sebe pozor. Dávejte pozor na svoji únavu, pozorujte se a klidně i navzájem. A pokud budete mít jakékoliv pochybnosti o tom, jestli cestu zvládnete, zastavte okamžitě.

Nyní máme něco pro zastánce progresivního zdanění. Hnutí STAN, ČSSD, KSČM a další by rádi měly různá procentuální daňová zatížení pro různě příjmové skupiny obyvatel. Ti nejnižší, nejhůře příjmoví by měli nejmenší daňové zatížení a čím vyšší by byla vaše hrubá mzda, tím by vaše zdanění z příjmu bylo procentuálně vyšší.

Jak to může teoreticky dopadnout, ukazuje Německo. Toto je ukázkový příklad klasické německé čtyřčlenné rodiny s pracujícími rodiči s pětiletým a devítiletým dítětem. Toto je příjem v domácnosti a vidíte, že šedivá položka je příjem v hrubém a oranžová je příjem v čistém. Jak si můžete všimnout — zatímco když máte hrubý příjem 2000 €, váš čistý příjem je zhruba 2300 €. Ve chvíli, kdy váš hrubý příjem je 5000 €, váš čistý příjem je zhruba 2000 €. A zatímco máte hrubý příjem 4000 €, váš čistý příjem je vyšší než když máte hrubý příjem 5000 €.

Německé progresivní daňové zatížení ukazuje, že progresivní daň je absolutní zločin na ekonomice. Lidé, kteří jsou zdanění takto nevyrovnaně, nebudou spěchat s povýšením, nepůjdou přes čas od devíti do pěti, žádné víkendy, protože moc dobře vědí, že jakýkoliv příplatek navíc jim nedorazí na účet. Dorazí na účet státu, který to dá migrantům na dávky.

Když se podíváte na to, že německá infrastruktura se třeba oproti polské velmi zasekla, tak to je prostě fakt. A lidé to prostě nehodlají dále dotovat.

Takhle, přátelé, začíná nefunkční ekonomika — tím, že postavíte ty úspěšnější do situace, že dávají státu tolik, že se jim vlastně nevyplatí pracovat. Progresivní zdanění je hovadina.

Už teď vlastně progresivní zdanění existuje, protože přestože procentuálně je vaše daň stejná, čím vyšší příjem máte, tím více peněz státu zaplatíte. Není potřeba progresivního zdanění procentuálního, protože progresivně zdaňují absolutně. Skutečná spravedlivá daň by byla, kdyby každý měl pevnou sazbu, úplně stejnou, a to tady není. A reálně je to nedosažitelné. Nicméně chtít tohle je prostě absolutně hloupý a zlikviduje to tu společnost ekonomicky.

Proto já vždycky budu proti progresivnímu zdanění v jakékoliv formě. Já když jsem ještě dělal střední školu, pamatuju si, že jsme progresivní zdanění probírali. A upřímně, tenkrát si už nepamatuju přesně jak to bylo, ale opravdu se člověku vyplatilo vydělávat například 32 999, protože ve chvíli, kdy měl hrubý příjem 33 000, najednou jeho čistý příjem byl třeba o 3000 nižší.

Progresivní zdanění je shit.

To je tak na úvod.

Toto je zajímavé. Francie rýsuje černý scénář. Kateřina Motyčková asi neví, co to je demokracie. Soudroužko Motyčková.

Demokracie je, když do druhého kola prezidentských voleb postoupí dva lidé, kteří mají nejvíce procent hlasů. To znamená, pokud dva lidé, kteří mají nejvyšší procento počtu hlasů, postoupí do druhého kola a nestane se totalitní, brutální diktátorský krok jako v Rumunsku, že by volby byly zrušeny — tak je to demokracie.

Pokud například v součtu 55 procent Francouzů bude chtít tyto dva lidi ve druhém kole prezidentských voleb, logicky to neznamená černý scénář, který rýsuje Francie, protože je to soutěž popularity a pokud dva nejpopulárnější postoupí do toho finálového kola, tak to sakra není nic o černém scénáři.

Černý scénář se stal v Rumunsku a to na popud i francouzských tajných služeb, kdy hlas popularity vyhrál jeden člověk a na základě toho byly volby bezdůvodně zrušeny a ten člověk měl zakázáno kandidovat v náhradním termínu. To byl černý scénář.

Tohle je demokracie. A i kdyby se tam nedostali — prostě když se dva lidé dostanou do druhého kola prezidentských voleb, není to černý scénář, ale je to volba lidí.

Nebo pro vás, Motyčková, je černý scénář demokracie. A jo, vy jste ze Seznam zpráv. Chápu, že pro vás je demokracie černý scénář. Rozumím, protože vy berete jako vrchol demokracie to, co se stalo právě v Rumunsku, že jo.

Jednoduché.

Krize Volkswagenu už dopadá na českou republiku. My jsme tady samozřejmě probírali Green Deal už mnohokrát, ale toto je jeden z jeho následků. Škoda Auto patří samozřejmě do koncernu Volkswagen a Volkswagen má obrovské problémy, hlavně kvůli Green Dealu, kvůli nepovedeným povinným investicím do takzvané zelené mobility, která zelená vůbec není. Nicméně zatímco ta hlavní firma v Německu bude zavírat některé továrny, bude snižovat výrobu o zhruba tři miliony aut ročně a bude možná propouštět více než 140 000 lidí — což se může dotknout až tří milionů pracovních míst v navazujícím řetězci, dodavatelském i odběratelském.

Takže v České republice se říkalo, že Škodovky se to úplně nedotkne. Jenomže ono to není úplně pravda, protože čeští výrobci dodávají i do centrálního Volkswagenu a ti už hlásí menší objednávky. Tím pádem menší výrobu, tím pádem menší obrat, menší zisky, méně zaměstnanců, propouštění a vyšší nezaměstnanost i v České republice.

Green Deal likviduje automobilový průmysl. Green Deal je hlavním prostředkem Číny k tomu nahradit evropský autoprůmysl čínským autoprůmyslem. Green Dealista rovnající se čínský agent a propagátor čínských elektroaut, která mimochodem jsou velice těžká. A tak už v Číně se vymýšlí, jak ty elektromobily zdanit, protože ničí silnice.

My, protože nebudeme mít vlastní výrobu, protože si ji cíleně a naschvál likvidujeme, tady ty čínské elektromobily budeme mít taky stejně těžké. Tak hádejte, co se asi stane. Zničené silnice a opět vyšší daně. Nejlépe daně z každého ujetého kilometru. A abyste mohli kontrolovat, jestli občané platí daně z každého ujetého kilometru, bude to znamenat co? Bude to znamenat pronásledování každého toho ujetého kilometru.

Takže budete mít hezký GPS v autě a úředník bude přesně vidět, kde jste kdy byli. Ano, Green Deal navždy. Je to svoboda a demokracie. Až na to, že vás budou pronásledovat, omezovat a ničit. Ale to nevadí. Je to svobodná demokracie, protože válka je mír, lež je pravda a nenávist je láska. Tak to je neuvěřitelný.

Velká elektrická SUV s délkou nad 5 m se v Číně stávají populárnější. Jejich vysoká hmotnost však vede k rychlejšímu poškození silnic, na jejichž opravu majitelé elektroaut takřka nepřispívají. Čínský stát proto hledá nové cesty, jak jejich provoz zpoplatnit a opravy silnic zafinancovat.

Ou, jé. Ano, přátelé, hezky, pěkně zdanit, zdanit, zdanit, zdanit, zdanit, zdanit a zdanit a pronásledovat.

Vláda v pondělí schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj takzvaných obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal plán připravený Abelemem, tedy minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na 11 % původně navržené plochy. Super.

Tleskám ministerstvu životního prostředí Filipu Turkovi a dalším, kteří se na této úpravě podíleli, protože my nepotřebujeme čtvrt kilometru hnusný, stroboskopický, relativně hlučný — což jsem si vyzkoušel u Kladna věže, jejíž reálná produktivita je 20 % maxima v České republice a to je ještě průměrná. Takže sorry, ale to nemá s obnovitelným zdrojem energie nic společného.

To je víc obnovitelné normálně sázet lesy a vždycky ty nejstarší stromy kácet a házet je do pece a místo nich vysét nový a čekat 50 let. To je normálně obnovitelnější než větrník. Protože zatímco les se během těch 40, 50 let, když tam naházíte smrky, tak trochu aspoň lehce obnoví, tak větrník mezitím budete muset vyměnit dvakrát nebo třikrát, protože životnost je 20 až 25 let.

Zelená propaganda se boří jako domeček z karet.

Dáme si, přátelé, takový souboj. Velké slovutné mainstreamové médium versus jeden anonymní přispěvatel na Facebooku, po kterém ta média jdou. Proč po něm jdou? Možná proto, že ukazuje zdroje svých tvrzení. Seznam zprávy totiž odhalili velkou kauzu kolem ministra Juchelky. Nicméně Seznam zprávy vždycky napíšou článeček, ale nedají vám žádný odkaz na nějaké smlouvy, nedají vám žádný odkaz na nějaké rozpočty a tak dále, přestože všechno je veřejně dostupné.

Seznam zprávy tak svojí práci de facto totálně odflakují. Thomas Paukner se rozhodl, že bude tuhle práci napravovat a zkusí Seznam zprávám ukázat, jak se to dělá v podstatě.

Toto je shrnutí kauzy pana Juchelky ze Seznam zpráv. Alexandra Semancová nastoupila na ministerstvo práce a sociálních věcí v prosinci 2025 ještě za ministra Jurečky, ministra EU ETS2, který se chlubil tím, že vám zdraží benzín a vytápění, ale nebude to zdražení. Válka je mír, že? Svoboda je otroctví je svoboda.

Jako řadová referentka pro dotace tam nastoupila. Po nástupu Jelky se téměř ihned stala jeho poradkyní. Získala přístup do interních systémů a vliv na nastavení pravidel a procesů kolem dotačních programů, hlavně ohledně národního plánu obnovy v řádu 17 miliard Kč.

Současně přes firmu SIP Trade pomáhala klientům získávat tytéž evropské dotace a inkasovala za to provize. Firma pracovala s projekty za desítky milionů a podle Seznam zpráv usilovala o více než 100 milionů z veřejných peněz. Krátce před nástupem na ministerstvo převedla funkci jednatelky na devatenáctiletou dceru. Zůstala však majitelkou. Firma fungovala dál ze stejného místa a komunikace probíhala přes Semancovou. To je podle Seznam zpráv klasický střet zájmů. Nastavovala a ovlivňovala pravidla a zároveň z nich soukromě těžila.

Důsledky jsou následující. Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo nevykázat k proplacení z EU některé projekty. Mimochodem původně hrozilo 100 až 103 milionů Kč, nyní konkretizováno na zhruba 63,8 milionů a dalších zhruba 6,7 milionů odejmuto z operačního programu zaměstnanosti. Tyto náklady pokryje státní rozpočet.

Juchka situaci zpočátku hájil, mluvil o spiknutí. Později ale Semancová skončila.

A nyní, co píše Thomas Paukner? Mimochodem, když si rozkliknete článek na České televizi nebo Seznam zprávách, nikde tam není žádný odkaz na vůbec nic. Vy si nemůžete nic ověřit.

Když si otevřete tentýž příklad s Tomasem Pauknerem, tak ten dá tři věty, odkaz, dvě věty, odkaz, čtyři věty, odkaz, věta, odkaz. Všechna svá tvrzení se snaží nějakým způsobem podložit něčím, co si můžete jedním klikem ověřit a rozkliknout.

Paukner střet zájmů uznává. Semancová v prosinci 2025 nastoupila jako referentka na ministerstvu práce, sociálních věcí vyřizující dotace. Je v očividném střetu zájmů a nikdo si toho nevšímá. Když Juchelka později vzal do poradního týmu, šly podněty do Bruselu. Klíčový rozdíl je v časové ose a konkrétních projektech.

Jedná se o tři dětské skupiny na Praze 8 — Mirovická, Palmovka, Zenklova — o kterých se v kontextu milionů často mluví. V roce 2024 Praha 8 uzavřela se SIP Trade smlouvy o dotačním poradenství 650 000 Kč bez DPH a podala žádost o podporu z EU. V roce 2025 běžely veřejné zakázky na realizaci, tedy samotné stavby. Proplacení probíhá zpětně.

Jeden projekt — ten Palmovka — byl proplacen a další čekaly. Proplaceno bylo 22 z 35 milionů. V době střetu, tedy od konce 2025 do 2026, firma podle registru smluv nové dotace nezpracovávala. Existující projekty už byly schválené a jen dobíhala jejich realizace a vykazování. Podle smluv měla SIP Trade připravovat žádosti, ne vykazovat náklady.

Paukner na rozdíl od Seznam zpráv poskytuje odkazy na veřejné registry smluv. MPSV, seznamy projektů a zakázky. Tvrdí, že média jako třeba Seznam zprávy neuvádějí primární zdroje, vytrhávají kontext a prezentují kauzu.

Tak jakoby sporné dotace vznikly až za působení Semové na ministerstvu, což není.

Tam je problém hlavně u těch 650 000 Kč bez DPH a tam střet zájmů Paukner nerozporuje.

Co mají hlavní jako rozdílné ty dva pohledy – Paukner versus Seznam Zprávy a Česká televize?

Seznam Zprávy a navazující reportáže kladou důraz na působení Semové na ministerstvu, tedy vliv na miliardy, pokračující zájem firmy, pomáhala nastavovat pravidla a zároveň podle nich hrála.

Paukner ukazuje na konkrétních zdokumentovaných projektech Prahy 8, že klíčové žádosti a smlouvy byly z roku 2024, tedy před nástupem Semové, a že role SIP Trade byla omezená na přípravu žádostí.

Paukner kritizuje absenci primárních dokumentů v mediálních textech a označuje to za manipulativní. Sám je dává a nechává soud na čtenáři.

Média prezentují kauzu silněji jako selhání či krádež spojenou s Juchelkou. Média více směřují k Juchelkovi a jeho poradkyni.

Paukner silněji k institucionálnímu selhání MPSV při přijetí a kontrole, což je taky pravda.

A tam vlastně to je to samé jako s těmi dotacemi, které podepisoval Hladík na ty solární projekty, kde se ukázalo, že ty projekty byly rozděleny na menší, aby dostávaly vyšší dotace na každou tu energetickou jednotku. A podepsal to Hladík, jenomže před ním to jakoby prošlo dalšími kontrolnými orgány, které nezjistily žádné nesrovnalosti.

Takže opravdu je to posloupnost různých pochybení, která vede až k tomu konečnému střetu zájmů.

Ani jedna strana – tedy ani mainstream média, ani Paukner – nezpochybňují to, že existuje tady ten střet zájmů, tedy že někdo profituje ze své pozice ve státní správě v rámci třeba svého podnikání.

To samé se třeba dělo s deníkem Alarm. To je ten levicový deník, kdy vlastně lidé, kteří vydávali Alarm, časopis nebo webovou stránku, zároveň seděli v komisi, kde se ale zřekli, že při hlasování o dotacích pro jejich redakce se zdrží hlasování.

Ale kdo zaručí, že nejsou domluvení tak, že ty ostatní členové té komise se zdrží hlasování jinde, když se bude jednat o jejich střet zájmů a těm jejich kámoši z toho deníku Alarm jim jako pomůžou a odhlasují to, jakoby bez nich a za ně?

Takže střety zájmů jsou bohužel ve státní správě velmi časté.

Rozhodně tím Juchelku nebráním. Juchelka podle mě neudělal úplně dobře, že se nejdříve u paní Semancové zastal.

Já chápu, že nemusí věřit všemu, co v médiích zazní, ale nejdříve měl říct: aha, tak tohleto jsem třeba nevěděl, protože samozřejmě vy můžete jako ministr říct, že mám na starosti spoustu věcí, personální otázky nechávám na svých podřízených a jenom přijdu a podepíšu připravený papír a oni se mi zaručují za to, že to je všechno v pořádku.

Takže vyhodí Semancovou, vyhodí osobu, která je zodpovědná za to, že se mohla stát poradkyní právě Juchelkovi, ale sám Juchelka nemusel reálně nic vědět a to se vlastně nemáme šanci dozvědět, což je docela blbé, ale nedozvíme se to patrně.

Na první pohled vzhledem k té škodě, kterou oznamovali Seznam Zprávy, mi to přišlo jako kauza na rezignaci Juchelky.

Teďka, když to vysvětluje Paukner, je to spíš kauza na vyhazov celého toho personálního oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí a na to, aby Juchelka skutečně vysvětlil, proč nejdříve paní Semancovou bránil, aby jí pak potopil, protože asi prostě si nejdříve nezjistil, o co jde, a Seznam Zprávám nevěřil.

Je to průšvih. Je to jasný střet zájmů, ale zatím to vypadá, že se – nevím, zda bohudík nebo bohužel – Juchelkovi neprokáže, zda on je tím pravým vinníkem.

Ale to, že Semancová skončila, je v tomhletom konkrétním případě jen a pouze v pořádku, protože minimálně tady to vyplňování těch papírů za těch 650 000 Kč bez DPH je věc, kterou neměla být nikdy řešena paní Semancovou.

Přesto, že se jedná v uvozovkách pouze o 650 000 bez DPH, je to ukázkový střet zájmů a protože to kritizuju třeba u deníku Alarm, kde se taky jedná o reálně nízké miliony, tak tady se to prostě musí kritizovat a upozorňovat na to taky.

Nicméně Paukner – když se podíváte na jeho článek a když vedle něj dáte články Seznam Zpráv a České televize – je to nebe a dudy.

Opravdu by se novináři měli znovu – protože oni ty zdroje měli – naučit používat zdroje do svých článků. To, že udělají holý text bez úplně čehokoliv, prostě není důvěryhodné, nepůsobí to dobře.

Takže novináři by se měli probrat a trošičku zabrat v tom, nechat v tom textu nějaké zdroje.

Když já jsem psal prodejní komentáře, tak tam ty zdroje byly absolutně vždycky. Zamyslete se nad tím.

Když už jsme u toho Pauknera, musíme upozornit na tohle – falešné účty.

Tajemný Paukner upozorňuje na to, že se na něj začaly srocovat nejen weby alternativního dezinformačního světa jako deník N, ale také, že po něm začali jít samotní takzvaní liberálové.

Říkali, že třeba ten Paukner přece nikoho normálně nezajímá, ale zakládají mu falešné účty, zakládají falešné webové adresy, zakládají jiné falešné profily a snaží se tvrdit, že jsou Paukner. Přitom Paukner nejsou.

Není to ani, jak píše tady Echo 24, ohledně popularity na profilu, že se snaží ti podvodníci přiživit.

Já se dokonce obávám, že se snaží Pauknera takto poškodit, protože jsem viděl, že někdo poukazoval na web, který měl patřit Pauknerovi – byl to nějaký Left – a říkal: vidíte, tomu Pauknerovi tam ani nefungují položky, nedá se nic rozkliknout, on má ty exekuce a ani neumí udělat webovou stránku.

Normálně to vypadá, že Leftisté založili Pauknerův web falešný a pak ho udělali schválně nefunkčním, divným a budou tam psát blbosti, aby Pauknera v konečném důsledku poškodili.

Zaprvé mám k tomu konkrétnímu článku dvě poznámky.

Článek musím shrnout. Paukner upozorňuje na to, že jediné jeho dva profily jsou Thomas Paukner na Facebooku – momentálně zhruba s 50 000 sledujícími – takhle ho poznáte od těch falešných, že má 50 000 nebo spíš 50 a něco tisíc sledujících – a Paukner Média na Hero Hero.

Žádné jiné weby ani nic jiného Paukner podle svého vlastního vyjádření nemá. Cokoliv jste objevili někde jinde – Instagram, TikTok, YouTube, X, webová stránka, cokoliv z toho kromě Facebooku a Hero – je falešné.

Druhá poznámka k tomuto článku. Musím říct, že to rozhodně není zdaleka první článek o Pauknerovi, který se vyskytuje na Echu 24.

A já tedy musím s radostí a zároveň lítostí oznámit, že Echo 24 se stalo webem, který prošel těžkou zkouškou.

Jako de facto mainstreamové médium totiž jako jediné informuje nejen o tom, kdo je Thomas Paukner, ale také o tom, na jaké kauzy upozorňuje a jak se ty kauzy řeší třeba v rámci úřadů.

Epoch Times mezi mainstream zatím nepočítám, protože ne že by byly nějak nedůvěryhodné, ale ještě nemají takovouto vysokou čtenost.

Ale Epoch Times a Echo 24 jsou jediné dva weby a ještě deník – to jsem musím upozornit – které opravdu referují o Thomasi Pauknerovi a jeho činnosti. Shrnují to do ještě přehlednějších článků a dělají to dobře. Tyto tři weby prošly zkouškou.

Jakýkoliv web, který se zabývá Thomasem Pauknerem a řeší jenom to, kdo to je, nebo jakýkoliv web, který se Thomasem Pauknerem – přes to, co on publikuje – nezabývá, tyto weby neprošly a jsou nedůvěryhodné, protože patrně kryjí hnutí stan. Na ně prosím dávejte pozor.

A ano, myslím tím i rozhlas a Českou televizi, protože se Pauknerem nezajímají vůbec, přestože odhaluje obrovské věci.

Když si vezmete, že třeba Deník N vyšel s tou facebookovou kauzou Filipa Turka a neměl to vůbec nějak ověřené, stejně měli prostor na CNN Prima News, na Českém rozhlase, České televizi, na Aktuálně a Seznam zprávách a úplně všude. Přestože se to doposud neprokázalo a je to tak pořád stále dezinformace.

No a naproti tomu to, co říká Paukner, je doložitelné. Neříká rovnou, že to je zločin, dává podněty, dává ke všemu zdroje a podívejte se – to ticho v médiích. Kromě několika málo dobrých výjimek.

To samo ukazuje, že média opravdu v České republice nezávislá nejsou v žádném případě.

Nyní, přátelé, k rozpočtové odpovědnosti.

Musím říct, že mě neskutečně štve, jaké dluhy zanechává vláda České republiky posledních šest let. Od covidového roku 2020 do letošního roku jsou české schodky naprostá tragédie. Ať je u vlády Babiš, ať je to COVID nebo není, ať je u vlády Fiala – všechno tragédie.

Jediné dva roky, kde to však lze tak nějak trochu chápat, i když motivace vedoucí k těm důvodům pochopitelné nejsou – tím myslím ta uzavření ekonomiky v covidových letech, jsou právě roky 2020 a 2021. 2022 by se dal teoreticky ještě pochopit, protože leden a únor a ještě část března bylo relativně uzavřeno, co se týče ekonomiky. Ale nelze pochopit žádný rok potom.

Nelze ani pochopit současné schodky, i když snad prostě bohužel chápu, že ministerstvo financí má zrovna hnutí. Ano.

Na druhou stranu chtít po vládě, aby ze dne na den snížila schodek státního rozpočtu na polovinu, je absolutně mimo místu a je to v podstatě ještě horší rozhodnutí, než ten schodek moc nesnižovat, protože to by vypnulo úplně všechno a bylo by to v podstatě kontraproduktivní a ještě by se na to nabalilo další dluhy.

Co se stalo kvůli tomu, že tady máme jakási pravidla o rozpočtové odpovědnosti? Tak pokud by se nechala ta pravidla na současném stavu, musela by vláda Andreje Babiše snížit schodek na 150 až 160 miliard Kč, což je – současných 310 plánovaných na rok 26 – je prostě absolutní brutál. Museli byste například zrušit polovinu zdravotnictví, čtvrtinu důchodového systému. Prostě absolutně šílenost.

Samozřejmě Andrej Babiš nebude odmítat i některé dotační programy a média brání tomu, aby se zastavily dotace pro politické neziskovky, což je další problém. Prostě snížit z roku na rok ten schodek o tolik je nemožné.

Proto to chtěli novelizovat, ten limit trochu zvýšit a to, aby se do toho limitu nepočítaly výdaje na obranu, aby se ty výdaje na obranu mohly zvyšovat bez ohledu na státní dluh.

Je zajímavé, že opozice, která kritizuje, že se neinvestuje dost do armády, přestože to taky nedělala, zároveň kritizuje právě tady ten bod, protože prý zadlužujeme republiku. No tak nevím, vyberte si. To je zvláštní, ale ta fiskální politika je extrémně složitá.

Co na druhou stranu chápu u lidí, je, že vlastně fiskální politika nezajímá. Problém totiž je, že to jsou všechno dluhy pro příští generace. Takže drtivá většina lidí nebude chápat, že tady je nějaký rozkos rozpočtem. No tak tam nechte 300 miliard. Hlavně, že máme ty důchody, protože lidé samozřejmě většinou vidí krátkodobé cíle. To se dá pochopit.

Proto mnoho lidí volí ANO a nebo třeba ODS, ale z dlouhodobého hlediska se to může za několik desítek let projevit velmi negativně. Proto schodky státního rozpočtu neschvaluju a rozhodně ne v takové míře.

Nicméně jak teďkon vláda chce ta pravidla upravit a Petr Pavel jim to zarazil vetem – zatím, protože bude pak mimořádná schůze sněmovny a ono se to přehlasuje. Opozice naprosto šílí. Absolutně šílé.

Přitom když opozice byla u vlády, nasekala dluh jednoho bilion 300 miliard korun za osm let – cyklicky. A oni jsou hlavní viníci toho, proč nyní se ta pravidla musí buď změnit, nebo by se musela část státní správy v podstatě uzavřít. Takže to bychom měli mít na paměti vždycky, když budeme mluvit o schodku státního rozpočtu a o novele rozpočtových pravidel.

Co je ještě horší – že samozřejmě opozice bude dávat tu rozpočtovou novelu k Ústavnímu soudu a zasáhnout může i Evropská komise, protože – a to je zajímavé – situace se změnila. K zákonu, který způsobem uvolňuje národní pravidla proti nadměrnému zadlužování státu, odmítl připojit svůj podpis prezident republiky. A stálo se z toho ekonomické téma číslo jedna.

Prezident byl vládou obviněn z nemístného aktivismu, podvázání hospodářského růstu a dokonce z ohrožení obranné schopnosti země a její energetické bezpečnosti.

Co je problém? Evropská komise totiž může napadnout Českou republiku v podstatě za to, že ta rozpočtová fiskální pravidla porušuje, což je docela zajímavé, protože drtivá většina států eurozóny je zadluženější než Česká republika a drtivá většina členských států Evropské unie také, ale i tak má Evropská komise právo zasáhnout do zrychlování státního dluhu, pokud meziročně dosáhne jakýchsi procent. A to je docela nebezpečné, né?

Když Evropská komise s nikým neobsazenými úředníky může říct: „Ne, tady ten výdaj dělat nebudete," přestože ti lidé byli prostě reálně zvoleni do vlády. To už mi přijde trošičku příliš. Ale jak vidíte, nikoho to moc netankuje. Všechno je zase sluncem zalité a prostě zase tady budeme úplně v klidu a předstírat, že je všechno v pořádku a že se nic neděje.

Hmm.

Tak jo, toliko k rozpočtu.

Podivné kšefty ODS z minulé vlády. Ministryně financí Schillerová po výměně vedení letiště Praha očekává, že nový generální ředitel prověří mimo jiné velmi podivnou poradenskou smlouvu na projektový management za hodnotu 777 milionů Kč bez DPH. Podle ministerstva financí byla zakázka uzavřena jen dva dny po sněmovních volbách, kdy tehdejší strany vládní koalice prohrály, a budí pochybnosti o přiměřenosti vynaložených prostředků.

Ty kráso, to je masakr. Co oni podepsali poradenskou smlouvu za 3 miliardy po volbách? Vždyť vláda bývalá byla vyzývána, aby nedělala žádné důležité kroky. Podepsání smlouvy 3 miliardy je docela zásadní krok a oni to udělali bez mandátu voličů. No to jsem zvědav, jak tohleto dopadne.

Jedeme dál.

E prezidentčík prý tady vytváří dojem, že může zatápět vládě, ale nemá k tomu moc pravomocí. Pražský hrad dále vyostřuje konflikt se Strakovou akademií.

Děkuju. Echo 24 je to konečně. Kdo napsal správně?

Nedávné vyjádření prezidenta Pavla na hudebním festivalu Colors vytváří dojem, že v případě pokračujících sporů bude aktivně zasahovat vládě do řízení státu.

Protože prezidentčík Petr Pavel a to je strašně důležité.

Petr Pavel řekl: "I prezident má některé nástroje, které mohou vládě velmi znepříjemnit život. Nechci je využívat jako prostředek nátlaku, ale chci ty nástroje využívat tam, kde to bude opodstatněné, jako je například schvalování zákonů."

Prezidentovy kompetence v této oblasti jsou ve skutečnosti značně omezené. Přímá volba prezidenta osekala jeho práva. Ta i protitvrdila pravidla v případě, že by přímovolený prezident své kompetence přesahoval. Tehdy se rozšířily možnosti, proč prezidenta ústavně žalovat. Snížila se jeho právomoc v udělovování milostí a skončila jeho doživotní trestněprávní imunita pro spáchání činu při své roli prezidenta.

No, přátelé, Petr Pavel jasně prokazuje, že on je tím, kdo válčí proti vládě za podpory médií, za podpory opozice, za podpory Ústavního soudu a za podpory mezinárodních médií. Tohle je Deep State, přátelé, protože Petr Pavel moc dobře ví, že Deep State stojí za ním a proti celému Deep Statu stojí vláda Andreja Babiše.