Stanislav Novotný v předvečer svátku Pražské kavárny
Stanislav Novotný v předvečer svátku Pražské kavárny
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
[hudba] [hudba] [hudba] [hudba] [hudba] Krásný, příjemný, dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní speciální pondělní stream se speciálním hostem, e, ku příležitosti předvečeru oslavy pražské kavárny samozřejmě a všech jejich e agentů, přisluhovačů, pomocníků a a toho a nejen toho. Taky máme svátek studentstva, ale to se to už jako je dávno, i když je to mezinárodní svátek jedinej, že jo, eh, kterej tady máme. Eh a já tady vítám výbornýho člověka, analytika, novináře, eh, specialistu, samozřejmě jeden z hlavních organizátorů příčov například a taky bývalého policejního prezidenta Stanislava Novotného. Krásný večer. >> Eh, dobrý večer, milý Petře. Dobrý večer, diváci. Petr Bureš TV nebo je jestli to má říkat takhle celé prostě jako, ale je to skvělá televize, že jo, takže já to takhle musím vyslovit. Petr Bureš TV. S Petrem se těším jako na nějakou debatu, která určitě vnese jasno. Nevím do čeho, ale uvidíme. >> Tak uvidíme, zda-li pak vneseme jasno, nebo naopak skončíme s tím, že vysloví se více otázek než odpovědí, což se občas stává. A přátelé, samozřejmě i vy můžete psát dotazy přímo a napište tam rovnou vždycky dotaz dvojtečka, jo, a nějaký vaše téma a my se ho pokusíme tam zařadit samozřejmě. E a jinak už dopředu vám všem děkuju za lajky, který dáváte, za pomoc, kterou nám pomáháte, eh, ekonomickou a další. a taky samozřejmě za to, že si dáváte odběr, protože nás víc jak 98 500 odběratelů, takže už stačí jenom 1000, kolik 400 zhruba asi 50, 60 max eh lidí do tý stotisícovky. A to se teprv začnou dít věci, protože to asi to tak vypadá, že prezident Pavel přijde pogratulovat osobně, ale to nechme samozřejmě eh no tak uvidíme. Eh tak eh pane Novotný, jak vy prožíváte tuhletu současnou situaci tady v Čechách předvečer 17. listopadu a vlastně po večer eh támhle demonstrace za Českou televizi, respektive za to, abysme si mohli platit Českou televizi a protože nic jinýho asi tam není, že jo, jako. A jo. A zajímavá ta, že tam jako bylo vyřčeno údajně a teď samozřejmě pozor, jo, jsme na konspirační televizi, eh, takže všechno, co tady řečeno, eh, není pravda a ně slabším povahám možná byste se na to vůbec neměli dívat, eh, ale vyřknu to. Údajně na tý demonstraci miliona chlívek se mělo taky říct, že se má opozice a to jako top 09 a stán a tydle připravit na převzetí moci do půl roku. Co tomu říkáte? Tak je to absolutní od strážců demokracie, ale jak to prožívám neprožívám to nijak, protože je to bizár a je to je to ten bizár nás doprovází celou tu dobu po listopadu 89 nebo respektive po těch zvláště po těch 90, kdy bylo potřeba, aby se eh zklidnila situace a aby se privatizovalo a odevzdalo všem nadnárodním firmám, tak se potom už jako ta situace standardně opakovala. už bylo třeba hájito, co bylo dobyté to území. No a samozřejmě milion chvilek, to je jeden z instrumentů, jedna ze společností, která hájí eh to, co se stalo, jak se to stalo. No, protože samozřejmě ti lidé, kteří eh něco takového obhajují, tak jsou tak jsou vlastně těmi, kteří eh na tom profitovali a a kteří se podvolili a slouží cizím zájmům. A a to jsou ti, kteří eh samozřejmě pro peníze by eh nejenom skočili jako babička, bože nevím, co je přes přes eh přes plůtek, ale eh oni by se nechali kolenuvrtat, cokoliv jako. Ale hlavně jim jde právě o to, aby se stabilizovala situace, ve které mohou velmi dobře profitovat z veřejných peněz, eh z toho, že se vlastně odevzala republika, že se eh svým způsobem, že byl ukraden náš stát a že se dále devastuje národ. >> No, e to je spousta silných slov. Eh a devastace národa. Eh na čem eh jak v čem vy spatřujete třeba jako hlavní eh takový markanty tohodle toho prohlášení? >> No spatřuji v samozřejmě způsobu, jakým se eh zmocnilo zahraničí našich majetků, jakým způsobem se vlastně odevzdala republika do cizích rukou. když se odevzdá do cizích rukou, no, tak potom pochopitelně eh to odnese národ sám, který bojoval kdysi za svou samostatnost, snažil se v obrovenecké době se znovu zpamatovat. Pak si dokonce byl na nějaký čas schopen i eh jaksi e pro svoje potřeby prostě ovládnout stát. No a ten stát postupně pouští a je vlastně dnes na přetřesu zejména to, že ani ten národ už není zapotřebí, protože se rozpustíme v tom krásném eh vlastně evropském společenství, ve kterém nám budou nadnárodní struktury vládnout a ve kterém budeme my ti, kteří budeme, eh, krásně moci sloužit tomu úžasnému celku, eh, ve kterém si oligarchové budou budou dělat úplně, co budou chtít. >> To vypadá jako světlé zítřky úplně. Eh, ale jak si vysvětlujete tady toleto právě e ten propad úplně jako e vlastně jak jste to sám řekl, jo, bylo tady národní obrození, byli tady lidi, který za Českou republiku, za Československo eh historii, že jo, umírali. Byly to statissíce lidí třeba za druhý světový války, který bojovali proti nacismu a ze záchranou eh Československa a jeho samostatnosti. A eh dneska jakoby tahleta věrchuška plive na hroby těmhletěm hrdidům a vlastně úplně popírá eh všechno, za co se tady bojovalo jako řekněme 300 let nebo já nevím od doby támhle 27 českejch pánů, že jo. No samozřejmě, no nejenom obdoby 17 českých pánů. Já vždycky říkám, že rozhodující byl rok 1634. Ty půdky tady byly všelijaké, ale po smrti e jaksi Balsteina, jakiž to byl eh rošťák jakýkoliv, ale prostě tak se přerozdělily definitivně majetky a potom došlo k znárodnění v roce 48. To byl další veliký pohyb jaksi majetku směrem jaksi od vlastníků. eh dejme tomu individuálních k těm společným. No a pak došlo k tomu, že z toho společného zase ten majetek byl odputoval do zahraničí, stejně jako tehdy v tom roce 1634, kdy se cizí šlechta zmocnilach našich eh polí, luhů, hájů a eh vládla potom jaksi dosti jaksi intenzivně prostě až jako do té eh do toho do té změny jaksi po tom národním obrození a vlastně poté, co nadnárodní síly se rozhodli nějakým způsobem, že se bude dělit střední Evropa, že zanikne Rakousko, Uhersko a tak dále a tak dále. Takže je to změna naprosto kruciální a potom v roce 89 to připomíná spíše ten rok 1634 ještě více než jaksi onu prohru na eh Bílé hoře. Eh protože prostě tehdy definitivně bylo rozhodnuto, že si to všichni rozdělí a tady nezůstane pro nikoho od nás nic. No a jakoby se zpátky eh to vše zpátky revokovalo. To jsou neuvěřitelné věci, že Ltenstein tady dostává pre od soudruha Pávka. Eh jaksi suddeckým Němcům se v podstatě nepokrytě nabízí, že by mohli restituovat a nebo alespoň kompenzovat za ty své majetky, že by mohl být mohly být vydány kompenzace z našich veřejných peněz a tak dále a tak dále. Takže v tom jaksi myslím si, že je patrné jaksi to nové směřování. No a to nové směřování je samozřejmě neseno nějakými kulturgry, je neseno lidmi, kteří eh vytváří eh propagandistickou clonu tomu všemu. No a ti lidé se organizují nejrůznější akce, které jim samozřejmě z hlediska jejich individuálních zájmů vyhovují. A eh to byl třeba to byla třeba ta schůze eh milionů chvilek. zaplaceného, dobře zaplaceného milionu chvilek na letné. No a samozřejmě to pokračuje potom teď bude pokračovat tím dalším eh svátkem eh který bude vzpomínat na převrat z roku 89, který bude pojmenován samozřejmě pod různými legendami úplně jinak. No a budou se ho účastit lidé, kteří vůbec netuší, co se tehdy stalo a nebo to tuší velmi dobře, nebo vědí to velmi dobře a vědí, že nesmí narušit legendu. Tak a teďka když jsme u tý legendy a skončili jsme teda toho u toho samozřejmě nejsvětějšího svátku pražský kavárny, eh, tak já se zeptám naivně hloupě, eh, předpokládám, že v době, když se plánoval vlastně rozpuštění východního bloku a odevzdání teda prostě tak západ vyhrál studenou válku prostě, eh, tak eh, se začala trhat ta kořist, co jsme byli my, ale věděli ti naši strujci 17. listopadu, ti, kteří eh tahali za šňůry a který vlastně připravili převzetí nebo předání moci nebo převzetí jakoby do svejch vlastních rukou. Já nevím, já to specifikuju. Havel, lidi z Občanskýho fóra, Schwarzenberg, já nevím, kdo další, Kocapd. atd. věděli, o co se o co jde, co vlastně nastane, nebo jim bylo slibováno, že teď je ráj na zemi a konec dějin a a všechno bude a hodný západ se o vás všechny postará a už nemusíte nic dělat. >> Někteří viděli více a někteří méně. To je jednoduché. Vždy jsou ti lidé rozděleni na ty, kteřím se, kterým se může více důvěřovat. Ty se dozvídají věci s velikým předstihem. Eh, to už tři tedy od poloviny 80. let se dozvídali. No a někteří se dozvídali až později, jaká je třeba jejich role, ale samozřejmě si nemohli úplně všechny důsledky domyslet. Ale tu klíčovou odpovědnost a to říkám zvláště eh na tomto kanále rád eh nebo rád schválně prostě, protože lidé často si myslí, že ti, kteří tady byli do listopadu 89, takže ti by mohli zachránit situaci, nemohli, protože oni naopak na tuhletu hru přistoupili a měli informace. To znamená, že ta kontinuita v tomto smyslu a opakuju to záměrně a pořád byla tady nepřerušena od roku 48, myslím kontinuita v tom smyslu, že lidé, kteří znárodňovali, tak potom zase privatizovali a privatizovali právě proto, aby došlo k tomu hladkému průběhu toho převratu, to znamená, aby byly ukojeny jejich hmotné eh zájmy. No a samozřejmě to byli lidé toho bývalého režimu. Takže rád bych, aby bylo toto také jasné. Eh, lidé vlastně toho bývalého režimu v podstatě byl i Havel a další, protože byli tím režimem připravováni. Takže nebylo to tak, že by ti, kteří se účastnili jako aktivně eh toho samotného převratu, zejména tedy eh ti viditelní funkcionáři e fakult eh univerzitní růzých univerzitního fakultní univerzitních fakultních výborů SSM, e, že by nevěděli, do čeho jdou. věděli, ale nevěděli samozřejmě určitě ve svém důsledku, co všechno je ve hře. To samozřejmě byli zase od toho byli zase různí vybraní lidé, kteří se pohybovali ve stát bezpečnostních složkách a eh samozřejmě některé věci už tehdy vycházely na povrch, ale nikdo jim nevěnoval tolik pozornosti, protože ten proces byl pozvolný, relativně pozvolný, ale byl dán tím, že jaksi prognostický ústav nastoupil, prognostický ústav všechno řešil a vedle toho tady existovaly nějaká existovala nějaká stafáž. e, což byly ty postupně vznikající politické strany z takzvaného občanského fóra. No a to základní, k čemu potom došlo, bylo prostě byla demonstrace nespravedlnosti, kdy bylo jasné, že jenom někteří budou vyvoleni a ti někteří, kteří byli vyvoleni, tak ti také samozřejmě potom privatizovali a zároveň potom přeprodávali majetek okamžitě do zahraničí nebo s nějakou prodlevou. Ne říkám, že všichni, ale velká část. To znamená tímto způsobem eh byla eh zmanipulována česká veřejnost, která se očekávala nějakou svobodu. Jasně, všichni dostali možnost najednou podnikání, akorát, že eh všichni měli jaksi různé startovní čáry. No a povedlo se, že ti, kteří tady vládli desítky let předtím, tak zůstali u té ekonomické a zároveň i politické moci, protože odhodili stranické knížky a vstoupili do všech možných stran. a staly se tedy těmi těmi lídry toho nového zestupu, tedy v podstatě posléze velikého a hlubokého zmaru a poklesu e té té nové doby. To je ten problém. >> Eh jakej eh já jsem Vy jste participoval na jednom dokumentu kdysi o 17. listopadu a o těch věcech okolo, eh, který u toho byly. A mě zarazila jedna věc, eh sice, že tenkrát eh, v Německo eh, mělo nebo byly tam prostě připravený plány eh, na skutečně jakože pomoct tomu východnímu bloku jakoby dohnat ten západ. A možná to byly i ty reparace, já nevím, co konkrétně všechno v tom mělo beýt zahrnutý. E, tenkrát myslím nějaký šéf německé banky, jehož jméno si nepamatuju, eh, tak pak kvůli tomu vyletěl do luftu a otočila se ta politika západu vůči nám. Eh, přišel vlastně e přišel ten tvrdej, ta takzvaná šoková doktrína, eh, jak to nazvali hezky. Eh, jak to tenkrát bylo jako? No ne, tak samozřejmě byli i lidé, kteří jakoby to nepochopili nebo kteří si mysleli, že mohou bojovat s tou mocí. Já si trošku počítám mezi ně, protože jsem se neustále ptal, kde jsou ta pravidla pro tu privatizaci. Ona dozvíl jsem se, že žádná nejsou, což samozřejmě není pravda. Nějaká byla. To znamená, že byly tady vybíráné různé rodiny, které se přednostně budou eh budou účastnit právě té privatizace a budou různě bohat různých zločinech. Zdá se říci, že třeba Jan Dobrovský, kterého tak upřednostňuje Prazská kavárna jako svého sponzora, je toho součástí třeba syn Luboše Dobrovského a celá řada dalších lidí podobných. Eh, takže to jsou situace prostě, kdy jako bylo nebo v těch situacích prostě bylo jasné, že se někteří musí rozhodovat podle i třeba svého svědomí a pokusili se a aby pak zjistili jako onem bankéř, o kterém jste mluvil, že jako to tudy cesta nevede, protože ta síla je obrovská. nedovolej například jaksi nějak rozumně eh zafinancovat změny, ke kterým by mělo východní Evropě e dojít, ale naopak, že jde o to tu východní Evropu vysát, protože eh bylo třeba vyřešit krizi spotřeby e na západě a eh vlastně si vytvořit nové kolonie. Eh, bylo tady potřeba prostě se alespoň na čas jako získat tady jakýsi jakýsi oddech pro tu krizi, která přichází teď, která přichází na západ velmi tvrdě. A ten východ velmi dobře posloužil spiným způsobem jako užitečný idiot. A eh to, že vlastně všichni s tím ty východní služby, západní služby se krásně dohodli, že si rozdělí polepůsobnosti, že budou na tom východě ti eh ti, kteří vlastně představovali do té doby tvrdou represivní moc, že budou participovat vlastně moci na majetcích, které do té doby jenom spravovali a teď si na ně budou moci sáhnout. Tak to byl ten úplně základní moment a je to ta v podstatě zrada eh toho celého východu eh která která vlastně probíhala stejným způsobem ve všech těch východních zemích. >> Takže šlo jako vždycky jenom o prachy? >> No samozřejmě, že šlo o prachy. Prostě prachy se nabídly. Eh byl to jakýsi plán. z roku 74. Rockefler Břeidský se na tom hlavně podílel, vypracoval doktrínu, který velmi dobře východ znal a vypracoval tedy doktrínu, na základě které se musí si musí koupit ty takzvané elity tehdy komunistické si musí koupit západ, ale koupil si je za vlastně peníze těch zemí, což jako je eh ten majstrik, že vlastně za ten za ty naše majetky si ti lidé eh si ten západ eh koupil elity, komunistické vládce. Z jaké to bude elity? No, upřímně řečeno, já to slovo moc nemám rád. Co to je elita? Já mám rád duchovní elity. Elity, který které opravdu eh nějakým způsobem představují skutečné osobnosti, které jsou schopny objektivně uvažovat a jsou schopni určité odvahy a statečnosti stát proti takovým zvůlím. Ale nicméně dobře, ustálo se v sociologii toto eh toto slovo. No a to byli ti lidé, kteří kteří prostě tehdy eh zradili celou tu celou tu všechnou to svoje přesvědčení a tak dále. Ne, že bych byl jaksi na její straně v tom jejich přesvědčení před listopadem 89 nebo před všemi těmi převraty v té východní Evropě, ale nicméně zradili sami sebe a svoje vlastní národy. To je bez diskuze za peníze. [odkašlání] >> Děkuju. Eh, já se tady opřu o Marii za Oralovou. připravovaný převrat pro pomocí zaprodaného venci flaška, nejenom jeho teda, eh, který za to získal majetek Havlů, tím byly prolomeny Benešovy dekrety v euroforii, svobody a chamtivosti se nikdo neozval. No, faktem je, že Schwarzenberg, že jo, a Havel, ty vlastně prolomili ty Benešovy dekrety. Jak moc šlo tým nastupující garditůře, nebo jde do dneška o ty Benešovy dekrety? Jako je to velká překážka pro ně nebo? >> S dovolením jsem se ozval tehdy. E a je to naprosto, to je naprosto bizarní věc. Eh, vlastně když jsem byl v nějaké ještě pozici, tedy policejního prezidenta, tak jsem si to všechno uvědomil, dal dohromady, co se děje právě s těmi havlovými majetky. A tehdy v telegrafu na první stránce ohledně e lucerny speciálně vyšel text, který publikoval v telegrafu Pavel Šafr, který dnes je samozřejmě na úplně jiné straně barikády a tehdy prostě se strašně rozčil roz vidíme to české pokryctví. e pokryteectví eh v plenéru, že? A eh to byla tak trochu moje práce. Eh dodnes vlastně se na to vzpomíná e skrz e eh skrze to to jakési Dia Hablovo vyjádření, že to čecháčkovství, když jako je kritizován za to, že 100 milionů prostě směřovalo od Junga z krachujícího chemapolu, eh tak do Lucerny právě, kterou on protiprávně e dostal. Takže to je nesnesitelné to čecháčkovství, že jo. Známe to video zhradu. To se dosti týká mě právě, protože jsem se proti tomu dost kriticky postavil, že prostě přece není možné, abych aby se takovýmhle zásadním způsobem porušovala pravida, když se tady řeklo, že se nebude vracet majetek k lidem, který kteří spolupracovali s nacisty. No, to se stalo v případě Havla. Stalo se to v případě Schwarcemerka a dalších a nejenomich. Takže a hledají se další cesty, jak prolomit e ony zásady, které e byly stanoveny berešovými dekrety. Eh, takže jako v tomto smyslu opravdu tady to ozvání bylo a znamenalo to, eh, že Habel už nepřemýšlel o ničem jiném e než o tom, jak mě vyrazit, ale eh, ono to mělo také potom samozřejmě pokračování z hlediska eh jeho e svazku, který e, který jsme mu přinesli s tím, že spolupracoval a eh jak se jak se samozřejmě k té věci jak se k té věci postaví. To byl svazek z roku 4, který se nepodařilo ukrýt lidem, kteří tehdy zametali stopy kpu Jana Frolíka a spol v archivech Státní bezpečnosti. No a des už se zametlo všechno. E nevím, kde nakonec ten svazek sám zůst skončil, že? [odkašlání] >> Takže Václav Havel spolupracoval se státní bezpečností. Teda vy jste měl v ruce dokumenty o tom? No to byl takzvaný kandidátský kandidát agenta z roku 4, kdy on vlastně eh jinak jako ono to bylo v podstatě tak, že on tehdy byla tehdy dostal vlastně jakýsi provokativní materiál do schránky své a on potom vlastně začal vysvětlovat, že to bude ten a onen a všichni příbuzní a kde kdo kolem něho a tak dále. A prostě byl to bylo to byl to jasný důkaz jako toho, že byl velmi v tomto smyslu povolný, že byl schopen prostě to hodit na kohokoli jako. Jo. A eh samozřejmě pak se ty materiály postupně ztrácely ty pozdější už, ale to byl velmi tlustý svazek z ř, jak říkám, z roku 4, dejme tomu, že mohl mít tak 50 cm na výšku, možná méně, abych nepřeháněl. A eh ten dnes už není k dohledání. Hm. A potom bylo těch svazků samozřejmě celá řada. >> Takže likvidovaly se nepohodlný svazky a to se likvidovalo po roce 89 teda. Eh ale já jsem slyšel, že se prej cosi likvidovali i předtím. Co je na tom prav? >> Eh samozřejmě už od poloviny 80. let se některé věci likvidovaly. V roce 88 to byly už úplně zásadní. Potom kroky, kdy se odvážely do eh do Moskvy se odvážela odvážely i staré materiály z 50. lety. Odvážal se odvážely se na ruská vojenská letiště a pryč s tím odvezly se právě v těch těsně popřebratových dobách se odvezla i magnetická média z automat automatické zprávy vývoje státní bezpečnosti, z panráce. Celá řada věcí byla dávno už jako likvidována, jak písemné, tak potom tedy v té i v té elektronické podobě. No a pak už se jenom hledalo dál a dál, protože archivy byly poměrně rozsáhlé. No a likvidovaly se ty věci jaksi potom postupně v dalších letech, až se na to specializovali i někteří lidé, někteří zase ve prospěch eh politiků odnášeli věci, eh Václava Bendy třeba a tak dále. Takže celá řada těch lidí potom jako se dostala do ústru ústavu pro studium totalitních režimů a zase začaly mezitet materiály a odvážely se materiály jednou eh do Polska, podruhé do Ameriky eh a tak dále. Takže pořád bylo co odvážet a co likvidovat, protože se vždycky zjistilo, že na nějaké zájmové osobě je zájem a proto by bylo dobré, aby ty věci zmizely a eh neprovokovali tady. Takže eh ten problém listopadu 89 je, že lidé, kteří byli ochotni spolupracovat s čímkoliv kdykoliv, eh s jakoukoliv službou, eh tak že se, eh potom museli držet úplně stejným způsobem eh vlastně svého ve svém životě jaksi u své existence. E to je ten celý problém. Takže pak obsazovali úřady různé akademické posty. Eh, postupně prostě ti lidé, kteří vlastně byli dostatečně zkompromitováni e minulostí, eh, tak vlastně vytvářeli krásně tu kontinuitu do bohoucnosti. Proto já tomu říkám taková ta brečneidrovská česká historie, jednou za Rakouska, potom zase eh za nacistů, pak zase za komunistů v 50. letech třeba a tak dále, že jo. Pak po 68 a pak znovu a znovu a znovu. No tak není jaksi všem Dů konec. E už vidíme, jak se teď chyte chystají někteří. Co kdyby se to změnilo? Už trošku obracejí kabáty. >> No to jste mi přímo nahrál, protože jsem tak v myšlenkách mířil rovnou na hrad současnej od Havla po Pavla. Eh a ten teďka vlastně jako předtím pamatujete, říkalo se, že s agresorem se nevyjednává. Ten prezident východní mocnosti je odpudivá nebo odporná bytost, pytle na mrtvoli a já nevím co všechno. A teď se tenhleten pán, kterej si teda zase, abysme byli fér, jak říkaj odborníci z pražský kavárny, on už si to odpracoval. Tak prej si to odpracoval. Tak jak si to všechno odpracoval, tak teďka říká, že Vladimír Putin je předvídatelnější než většina jako západních politiků, eh, že vlastně jako se vlastně i přihlásil o to, že by se s nimi mělo jednat a že on jako se teda tomu jako nebrání úplně, že jo. A a jako až by jeden řek, že takhle jako pevná a silná osobnost eh se otáčí jako rouhička, tak eh není to zrovna ten příklad toho [smích] >> tak těch příkladů jako máme plnou scénu. Upřímně řečeno, já nechci privilegovat moc žádnou polistopadovou vládu, protože eh jsem byl svědkem až příliš mnoha přemetů a ta vláda v podstatě ty vlády se v podstatě chovaly svým způsobem kontinuálně, akorát, že každá si vždycky sešlápla trošku plyn, přidala si něco podle toho, jaké byly možnosti, podle toho, co bylo ještě k rozkradení a a tak dále a tak dále. Takže eh musím říct, abychom byli spravedliví vůči všem, eh že jaksi eh samozřejmě něco vypadá sympatičtěji, rétoricky, lépe a tak tomu dáme hlas, ale nicméně je to setrvalý stav, e, že všichni se jenom posouvají o milimetr. Já bych řekl dokonce, že máme tady e vlastně do vlastně nepsanou ústavu, kterou svým způsobem vyhlásil Jaroslav Hašek. Jo. To znamená, že my jaksi se pohybujeme po té trajektorii vlastně mírného pokroku v mezích zákona. To znamená, aby to tak nějak bylo akorát trošku jaksi jaksi kriticky, trošku ne ne moc radikálně. Eh, a vlastně aby se vždycky všichni dohodli, jak on říká vlastně koneckonců povídce o obecních volbách. Každý na každého něco věděl a proto žili všichni ve svornosti. Tak trošku mně to připadá, že že ty haškovské tradice tady jsou velmi silné a že to pořád pokračuje dál vesele. >> No, eh ono už teda samozřejmě teďka už asi není vo co není jak krást tolik, tak se přešlo na ty bitcoiny a na tu na tu digitální ekonomiku. Teď se krade tam. Eh, já teda žasnu nad tím, jak může strana, která je vlastně protkaná organizovaným zločinem, eh, vůbec zůstat jako ve hře a hlavně teda vyhrát volby jako v současnosti teda senátní. Jo, to teda jsem úplně žasnul, >> protože ten organizovaný zločin je všude a oni je to stará praxe, jako oni všichni na sebe nosí ty různé svazky a a různé vydělecké materiály. No, takže vždycky nakonec zůstane u takové té krit u takové té jemné povrchní kritiky. Jo. Já jsem vždycky říkal, že jo, když že jsou nějaká témata, která jsou v české společnosti tabu, jo, tak dost dlouho se samozřejmě nemohlo eh až zas tak významně rýt jako do eh gendrové ideologie, eh do Green Dealu, eh do mnoha dalších témat, která už dnes jsou tak nějak povolena. Ale pak tady máme nějaká tabu, se který nelze hnout. Je to česká transformace polistopadová. To je něco, co nechce nikdo připustit, nechce se o tom bavit, ať je to téměř kdokoliv, kdo je v nějaké významnější pozici, protože když je v té významnější pozici, je často docela silně má docela silné zázemí, třeba ekonomické a má nějakým způsobem odsouhlasené to zázemí. No a potom samozřejmě s tím se nesmí hnout. něco, za co chtěl kdysi eh ex expremiér a exp-prezident Nobelovu cenu, no, což je úplně eh zhíralé vlastně. Takže ta česká transformace eh je jedním stavu a vidíte to vždycky na těch kauzách typu, já nevím, Gross, řeší se jeho byt, >> jo, nebo kalous, řeší se také nějaký byt. Nikdo neřeší ty zásadní věci, které jsou spojeny eh s nadnárodním vlastnictvím, s tím, že se prostě ukradla celá odvětví, s tím, že se zprivatizovaly eh základní strategické firmy, tak tam vlastně se do toho do nějakých telekomů a tak dál, do toho se vůbec nikdo nepouští. Ale když se má jaksi tady mají kočkovat tady různé politické strany, tak se vybírají takovéhle kauzy, jako kdo si našetřil z nějakých náhrad poslaneckých na třeba a tak dále, ale tohle je tabu. Eh, to je jakmile do toho zarype zarypete, tak nesmíte vlastně v podstatě téměř držomí. Já to znám velmi velmi podrobně. Takže jakmile se začnete zaobírat právě tím základním problémem téhleté země, tou tím, co se stalo v těch 90. letech a co velmi eh velmi zásadním způsobem určuje naši budoucnost, tak to je to jedno z těch tabů. Druhé tabu je, když se vyhlásí nějaká jasná politická linie, třeba náš úhlavní nepřítel teď musí být Rusko za každou cenu, no, tak samozřejmě jakýkoliv, eh, jakýkoliv jakákoliv snaha objektivizovat situaci, jakákoliv snaha objektivizovat vlastně ten vztah eh k Rusku, ke té rusofobii, e, k těm eh nacizujícím tendencím všech na Ukrajině a tak dále, tak je samozřejmě náležitě potrest stála třetí téma a já to tady zmíním, protože vím, že velmi citlivé v české společnosti je kritika eh kritika sionismu. Eh to jsou to jsou témata, která na kterých vlastně se vždycky nějakým způsobem pohoří. Eh, a najednou jste vlastně nepřítel číslo jedna, jako nemůžete nikam i do takzvané zghaltované alternativy, myslím takové té části mainstreamu, která se za to vydává, protože to už je něco, kde jste přestřel, jo, to už jako opravdu to se nesmí. No a zpátky, když se vrátím tedy k tomu, jak probíhá tedy to kočkování mezi těmi politiky, tak vidíte, že nikdo se nezaobírá eh vakcinací, experimentálními vakcinami, e tím, co za strašlivé peníze tady proteklo do nejrůznějších kapes. To nezajímá ani koalici, ani opozici, ani bývalou, ani současnou. Eh, to je mimo. Eh, stejně jako kšeft se zbraněmi, to je do značné míry sice je to kritizováno, ale přece jenom pořád jako to je něco, co eh na čem se mohou mohou ti politici vést ať to jsou koaliční nebo opoziční. je prostě x témat, která jsou právě proto, že jsme pod tou botou jaksi toho amerického deep statu, tak jsou tak jsou vlastně tabuizována a kdokoliv jaksi vyrazí na této úrovni do boje, no, tak má samozřejmě zaděláno na veliké problémy. No to jste mi nahrál na jedno obrovský téma, protože todle opravdu je úplně šílený. Viděli jsme to jako za covidu. Teď už se o tom o některejch věcech může mluvit. Asi to souvisí třeba s tím, co se děje eh v Americe, že jo. Jaký informace zveřejnili tam. Tak my jsme sice trošku se zpožděním, že jo, ta Uršula to ne a ne pustit všecko, ale ona taky toho má hodně na ne na svědomí jsem chtěl říct na práci asi, tak to nestíhá všechno jako řešit, ale eh už se za to nezavírá, řekněme to takhle a nelikvidujou weby, což se samozřejmě dělo, to o tom víme asi svoje všichni, ale Eh, co se týče tý války, tak to je opravdu jako to až jako vyhnaný emočně do úplně šílenejch obrátek a eh vlastně argumenty se vůbec jako nepřipouštěj. >> No, samozřejmě se nepřipouští, protože eh ten stát už sám je v područí Evropské unie natolik, že ti politici sami jsou slabí. U nás vlastně politiky, kteří by rozhodovali sami za sebe. Nemáme ti politici, já nevím, od úrovně prostě ředitelů odborů si stát vystačí sám v komunikaci s Evropskou unií a v podstatě politici jsou už jenom vláčeni, eh ať se tváří, jak se tváří. Vždyť vidíme, že i tato koalice neučinila nic zajímavého od začátku eh svého panování. Oni v podstatě také nevládnou. Jediné, co vlastně zvedli, jsou dnes koncesionářské poplatky a eh to proto, že v podstatě koalice projela volby komunální a senátorské. No a dobře zvedla ten problém. e, zvedla ho, ať už šťastně nebo nešťastně, ale z té průzkumu veřejného mínění, když se dívám na ty různé chaty v mainstreamu, tak vidím, že docela i prozíravě, že alespoň ta drobnost jakože odstraní nějakou nadbytečnou daň, eh, tak ta docela zabrala. Jinak nevidím žádné větší úspěchy na ministerstvu zdravotnictví jsme se dostali p
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 96 892 znaků).






