MAINSTREAMOVÝ DETOX

20:27

ÚTERÝ 6.ŘÍJNA6.ŘÍJEN 2026

Tři dny bez vody, a pak mi řekni, co tě zajímá víc než voda

Modrý jelen

Tři dny bez vody, a pak mi řekni, co tě zajímá víc než voda

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

tři dny bez vody a pak mi řekni, co tě zajímá víc než voda. Když se blíží volby, tak většina lidí se rozhoduje podle toho, jaké politické straně fandí, nebo politickým představitelům jejich programů nebo konkrétním tématům. Ale projekt Pusťmé politiky k vodě přichází s trochu jiným pohledem. a podívat se na politika a podívat se na to, co skutečně udělal, jak se choval v tom uplynulém volebním období a jak hlasoval a jak reagoval na poskytnuté informace. a o tom, jestli má smysl politicky hodnotit podle jejich konkrétního chování a k zásadnímu tématu jako je voda, tak si budeme povídat s Radkem Novotným z nadace Pravda o vodě. Ahoj Radku. >> Děkuju za krásný úvod. Ahoj. Ano. Tak my se setkáváme opět před volbami, abychom si připomenuli, že opravdu se nemusíme rozhodovat jenom podle toho, koho vidíme, jak se na nás usmívá na billboardech, že ale a jaké sliby nám dává, ale také na základě faktů, které Radek a jeho kolegové, kolegyně v průběhu uplynulých období a Radek sám více než 20 let, co se věnuje, aby voda patřila do našich rukou a ne zahraničních korporátů, tak shromažďují informace o tom, jak se politici chovají. A eh co dneska, Radku, lidé nevidí, když se eh lidé rozhodují, komu dají z politiku hlas při volbách, které nás za pár dnů čekají? >> No, tys to vlastně řek. Eh, já si myslím, že takhle jsme byli postiženi vlastně všichni, jo. Eh, prostě to když si, myslím, že pan Klus nazpíval nějakou písničku, že politici vystaví mordy na billboardy a eh, my pak chodíme kolem toho billboardu prostě z práce do práce, z práce do práce a prostě jeden se nám líbí víc a takhle vzniká jako náš v podvědomě takhle vzniká náš favorit k tomu dáme nějaký hlas, jo. E upozorňuji, že když někomu dáme hlas, tak pak se nám stane to, že čtyři nebo v případě u senátu šest roků ten hlas používá někdo jiný. Takže ono to opravdu není jenom tak. Jo. Je t >> Jak to myslíš, že někdo jiný to používá? No tomu, komu dáš ten hlas, tak ten pak tvým hlasem hovoří a ty už v podstatě těch šest let můžeš jedině mlčet, protože v dané chvíli nerozhoduješ o tom, jak to bude nastaveno. Rozhuje o tom ten člověk, který ten hlas dostal a nebo reprezentuje. Jo. >> A bývá často i taková zkušenost, že eh se ti lidé chovají jinak, než jak slibovali před volbami, že jo. >> No, ta zkušenost je v podstatě za mých 20 let zkušenosti s jednáním politiků tato zkušenost převažuje. A pokud vám neodpovídá teď, když se ptáte před volbama, kdy vám říká, přijďte si povídat, jo, přijďte na setkání, tak si dovedete představit, jak s váma bude jednat v okamžiku, kdy se do té pozice dostane, tak vás už prostě s váma komunikovat s velkou pravdou nebude vůbec. Jo. A u těch lidí, kteří se vyjádřili, tak na tom je postaven principu pům politiky k vodě, který vysvětluje to často lidem, že ať chcem nebo nechcem, ta voda, i když je to něco, co vlastně s politikou vůz nesouvisí, tak z hlediska nastavení systému správy vody souvisí. My musíme mít přijaté zákony, musíme prosadit vymahatelnost práva a ty zákony a ten systém musí správy vody musí být nastaven v zájmu těch, co to všichni platí, což jsou jenom občané a ty občané reprezentují ty politiky. A teď nám navíc jako bonus kromě tohoto boje o vodu v rámci nadace Pavda o vodě dáváš právě na stránkách Nadace Pravda o vodě, tak tam najdeme takovou sekci, která se jmenuje Pusťmé politiky k vodě a tam právě najdeme to, co ty mapuješ na základě faktů, takových přehledných tabulek, kdo jak se choval v rámci toho tématu vody, ale nejenom vody, i jiných dalších témat, jaký který z politiků, jak se k tomu eh tématu stavěl, že? A podle toho já se můžu rozhodovat také, e, pokud nefandím zrovna nějaké politické straně. >> Je to vodítko. I když fandíš nějaké politické straně, tak můžeš požadovat třeba po vedení té politické strany stanovisko k tomu, jak to má být nastaveno. Takže ti to dává do ruky nějaký argumentační nějakou knu knihu, podle které můžeš žít kapitolu po kapitole a ptát se. Jak to má být s tím? Má být chráněno právo na lidi na vodovou stavě. má být dlouhodobá koncepce, která bude nezávislá na tom, jak se střídají politické vlády. Má být voda spravována jako služba lidem nebo jako zdroj zisku korporací. Má být vyšetřeno, jak se ty koncerny dostaly k naší vodě a případně kdo je za to odpovědný a toto napravováno a tak dále. To je jedna věc. Druhá věc, voda není v rukou korporaci. Voda o ní nevlastní. Voda je prostě a je ve stavu, kdy jí spravují státní podniky povodí, trubky, stále vlastní města a obce z 90% v České republice, ale právo čerpat tu vodu, nalýt nám ji do Kedišku a zaplatit, vyinkasovat vodné stočné a zisky, to z velké části přešlo do rukou těch zahraničních korporací, což vysvětlujeme krásně na pohádce o Trampenbergovi, jak Trampenberg prodával vodu. Kdo to zná? krkonožské pohádky, kdy k kdy se tam najednou postavila nějaká přehrada, bylo málo vody, Krakonož dokonce pomohl, jo, a najednou už tam byla cedulka želík vody za pět kopějek a když chcete ještě víc, tak zaplaťte ještě víc. Proč bychom k našim studnům stavěli Trenberky? Je to nesmysl. U vlastní vody byste to neudělali. Jo. To znamená, ten systém je postaven na tom, že my ty politiky všechny informujeme, dáváme jim od roku 2016 ten projekt Pusmé politiky vody má podprojekty, které informují politiky od roku zákonodarce, zákonodarce, kteří tvoří ty zákony, tak informujeme od roku 2016, pozveme je na soudy, posíláme jim rozbory, důkazy, rozsudky, příklady ze zahraničí, kde se ta voda přebírá zpátky a Tak a navrhli jsme i nějakých 10 kroků k řešení. To znamená toto tady je všechno zdokumentované >> i to, jestli na to reagovali, jestli si to přečetli, jestli se účastnili nějakých e třeba soudů a podobně. >> Přesně, přesně. U těch senátorů, kteří tam teďka šest roků byli a končí mandát, tak u těch všech je to zdokumentované v jednoduché tabulce přehledu. Prostě člověk účastní se, neúčastní. Já když to ukážu na >> na tu tabulku se můžeme podívat, můžete si ji vykliknout. Eh, na budou na stránkách pusťme pusťme politiky k vodě. Najdete je na stránkách toho projektu Pusťme politiky k vodě. Ale to pusťme politiky k vodě je na stránkách nadace Pravda o vodě, ne? >> Ano. Ano. >> Čili nejprve si kliknete, najdete si e na internetu pus nad nadace Pravda o vodě, tam tam je v meni. Je tam >> pusťme politiky k vodě a tam najdete ty tabulky, jak se kdo z těch politiků choval. E, nejenom ohledně vody. To nám taky ještě řekneš jako jaká další témata jste mapovali. >> Ano. A kromě toho, že že jsme zmapovali to chování, to znamená, jak třeba rozhodovali o těch požadavcích napravit, nenapravit, >> jestli chtějí, aby se to napravilo, ten ty poměry, ten vztah k vodě nebo ne, nebo nereagovali a nebo třeba nepřišli na to hlasování, tak i to je samozřejmě možné, nebo se zdrželi hlasování. A pak máme ještě druhou tabulku, která je velmi velmi zajímavá. koho jiného než zákonodárce by mělo zajímat nějaký stav a ještě k tomu u strategického odvětví, že se prokazuje, že tady dlouhodobě proběhl organizovanej proces, který vedl k tomu, že koncerny jako Veolie, Ondeo, Sues a další ovládli peněžní toky z vody, dostali se do té pozicie a ty soudy potvrzují že se to dělo protiprávní cestou. To znamená zákonodárce a pozor, to jsou regiony, které dohromady, když se čtete, to týká třeba milionů lidí, jo, takže nebavíme se o tom, že to je spor, já nevím, sousedů o tom, že visí někde jabloň a tam mu padá listí. Jo, bavíme se fakt o podstatě a podstata zákonodarců, kteří mají hí zájmy všech občanů, je prostě podívat se na ten problém systémově a systémově ho řešit. A tole my řešíme tím, že ty politiky, ty zákonodárce, prosím vás, poslance, senátory ze všech politických stran vůbec neřešíme, kdo je v jaké politické straně. To je vám jedno. >> Předtím hledáme lidi, kteří budou řešit problém. Nehledáme značky nebo vysačky >> a to, co řešíme, tak je, že je pozveme předem na ty jednání těch soudů. Chápeme, že ne všichni budou moct, protože soud nařídí jednání na nějaký datum. Oni nemůžou, tak je vyzýváme, aby za sebe poslali zástupce. Oni mají svoje budgety, kde můžou použít to, že si tam pozvou asistenta, právníka, odbornou firmu a ten člověk pak získává zvláštní osobní zkušenost nebo od vlastního člověka zkušenost, jak to na tom soudu probíhalo, kdo argumentoval, jaké důkazy byly přednášané. Může se ptát nás, může jít na zastupitelstva, může jít do těch městských vodáren a může hledat řešení formou interpelací na ministerstva a pomáhat to napravit. U u senátoru, tak jak zjistíte z této tabulky, kterou jsme zveřejnili, to je šest roků jejich mandátu, proběhlo, prosím vás, já osobně jsem se účastnil nebo jsem stůjcem 14 soudních jednání, které proběhly u soudu ve třech kauzách týkajících se řádově 600 000 lidí. To jenom ve tř těch třech kauzách, jo? Za 6 let proběhlo 14 jednání. Je tady přesně rozepráno konkrétní jména 27 senátorů. z jakého jsou regionu, kolikrát se zúčastnili a když to sečtete, tak vás překvapím 27 x0. >> Nikdo nebyl nikde. >> Nikoho. Já samozřejmě chápu, že někdo někde nemůže, ale moc jem neumím pochopit, eh, protože ty informace fakt dostávají ne od roku 2020, ale oni je dostávají od roku 2016. Jo, byl, my jsme byli i s tou peticí, takže zákonodárce nezajímá to, že tady není dodržován zákon v tak zásadní strategickém odvětví, jako je vodárenství. To je podle mě v podstatě hrozivé. >> Hm. Radku, když jste dávali těm politikům ty podklady, otázky, tak měli všichni stejné otázky, stejné podklady, stejný čas na odpovědi a tak dál. Jako přistupovali jste ke všem rovně? To jinak nejde. My jsme prostě vzali jednu šablonu otázek, která byla nejdřív dvě otázky obecné, jak by to mělo být nastaveno ve vodárenství, kdo to platí a komu by to mělo sloužit. A pak je tam těch 10 bodů požadavku té nápravy, které vlastně jsou takové schody nebo Lego, kterým to postavíte do nějaké pevné základny, kdy ta voda by byla spravována v zájmu těch, kteří to platí, to znamená občanů. A my se jich ptáme, jak jednotlivé ty body toho legala, ty kostky, jaký mají na ně názor. To, prosím vás, neznamená, že nejde ta věž postavit stejně pevné z jiných kostek někde jinak, ale znamená to, že se nad tím někdo musí zamyslet. No a my jsme udělali to, že jsme vzali těch v podstatě 27 regionů a na těch stránkách právě pusť jsme politiky k vodě, ty jsme doplnili. Najděte kandidáty ve svém volebním obvodu a zjistíte, kdo >> pro senátní volby. >> Ano, pro senátní volby teď. >> Ano, >> kdo odpověděl a co konkrétně říká. Jo. Eh, vzhledem k tomu, že jsme tady s Freedku Místku, tak kliknu na Freedek místek a vyjede vám schéma, které je potom ve všech těch regionech stejně a mění se vlastně jenom ti kandidáti a jejich odpovědi. Jinak struktura je jasná. prostě senátní volby, stejné otázky, stejné podklady, původní dokumenty a odpovědi. Pak je >> přehled lidí, >> přehled kandidátů. >> A těch ten přehled kandidátů je postaven tak, že se podíváte a podle toho, jak ti kandidáti odpovídali, když to odpověděl první, tak je tam první. Kdo odpověděl druhý, je tam druhý. A pak už kdo neodpověděl a čekáme na odpověď, tak už je to podle abecedy a najdete tam prostě čeká se. Případně vždycky, skoro vždycky najdete, že kandiduje i ten původní senátor, kterej obhajuje mandát. Tak u toho senátora tam máme rovnou to, jak se jak se hlasoval, postavil hlasování o té petici a jak odpovídal nebo nereagoval na ty pozvánky, na ty informace, jestli někdy vůbec reagoval a podobně. Samozřejmě, prosím vás, ten člověk za těch šest let třeba čtyřikrát čty roky nereagoval a pak najednou zjistil, že tu problematiku, že jí je třeba věnovat pozornost, tak tam je samozřejmě doplněno, že že už jít pozornost věnuje, jo. To znamená, není to hodnocení, jsou to fakta. Tam je důležité asi tedy zdůraznit, že nehodnotíte, jaká konkrétní reakce politika je správná nebo není správná, ale jenom dokumentuje, čeho se účastnil, co si převzal, jestli někde byl, hlasoval pro nebo proti a podobně. A z toho si vlastně člověk e udělá názor sám. To je to nejhodnotnější a podle mě nejobjektivnější pohled, který já vždycky říkám, zaprvé neřešíme, kdo je z jaké strany. Řešíme, co dostal, jak zareagoval a to je u všech. Řežme činy a výsledky, jo? To znamená, dáváme fakte, ne? A rozhodně neříkáme, koho volit, nevolit. Toto je věc, rozhodnutí každého. Svobodná vůle každého člověka. No, na druhé straně, eh, když zveřejňujete, jak se jednotliví politici chovají, tak vlastně už samotný výběr těch informací je určitým způsobem ovlivňování volič. Pokud je všímavý, dává si pozor, jde po faktech. Dívej, jsou lidé, kteří No ano a ne. Já řeknu, že já si myslím, že není to ovlivňování ve smyslu ovlivňování, když to vemu jako jako negativ negace, ale v okamžiku, kdy se podívám a to srovnáváme potom i to hlasování v těch dalších věcech, protože my jednak tady doplníme to, jak ten člověk odpověděl na ty základní otázky, pak se dokonce můžete podívat, jak odpověděl na těch 10 jednotlivých částí té pyramidy, o které jsem tady mluvil. Což je velmi zajímavé, protože získáváte dlouhodobý přehled. Tento člověk tam jde s tím a říká k tomudle prosazení práva lidí na vodu v ústavě má jasné stanovisko v ústavě nebo v ústavním zákoně. Eh, to je hodně silný pozorce jako pro nás, pro z mého pohledu, jo, když tam někdo napíše, že by to nemuselo být v ústavním zákoně, ale že rozhodně by to mělo být zákonem chráněno, opět velmi silná pozice. Je je to už je o diskuzi, o tom, jak to budeme řešit zákonnou formou. Ale když tam někdo napíše, nemám názor nebo neodpoví, tak je jasné, že nemá názor teď a těžko ho bude získávat v okamžiku, kdy bude zavolen jinou agendou a pak asi nebude aktivní v prosazování této myšlenky, jo. A těch 10 odpovědí potom dělá dělá z toho člověku podle mě opravdu hodně hodně v okamžiku, kdy vidíte, že si i nad tím dal práci, tak jako už to, že nad tím přemýšlel, je vidět, že to má nějakou hodnotu. Ale to jsem chtěl ještě doplnit. Nemůžeme to stavět jenom samozřejmě na té vodě. Důležité je i o tom, že jsme doplnili tu činnost, jak se chová k vodě i o tom, jak rozhoduje v dalších, řeknu, státotvorných otázkách. A to je jednak, jak hlasoval o té petici, jak hlasoval >> o petici k vodě, myslíš >> o petici živoda je život, jak hlasoval o zachování práva na hotovost. >> Mhm. Zajímavé. jak hlasoval o istanbulské úmluvě >> a jak hlasoval o korespondenčních volbách. Jo. >> Stane se, že dva politici ze stejné strany eh hlasují různě třeba nebo chovají se různě? >> Eh stává se to. Není to, není to často, ale my můž, já můžu osobně říct, že třeba s lidmi z ODS jsem bránil vodárny, vodárnu kromě říš proti lidem z ODS, který chtěli dostat do roku koncernu. S lidmi, to byl Kroměříš, s lidmi z ČSSD jsme bránili vodárnu proti lidem z ČSSD v rámci třeba Náchoda, jo. To znamená, eh, je je to, eh, složité. Mladá Boleslav, eh, pan Hamáček, bývalý předseda ČSSD, eh, bránil městskou vodárnu vodovody kanalizace Mladá Boleslav a bránělil jí částečně proti vlastním lidem a lidem z ODS. A pan Kvajzar taky z Mladé Boleslavy byl člověk z ODS, který spolu na tom spolupracovali. Takže eh je to, není to fakt o stranách, je to o lidech. Ale problém je v tom, že samozřejmě ve své době, kdy to začalo, tak v tom nejvíc jeli ty strany velké, které se tvářily teda, že jsou konkurenční, ale opoziční smlouva pak ukázala, že moc konkurenční nejsou, že se v podstatě rozdělujou sféry vlivu. A tole se vlastně děje dneska v podstatě obdobně. Když vemu to na příkladu Ostravy, tak Ostrava má koalici Ano, ODS KDU Piráti. A pro dlouhodobý pronájem vodárny, který se schvaloval řadě dvě roky dozad, tahleta koalice prostě schválila na radě města za 48 sekund. Jo, takže eh opravdu to není o stranách, je to o lidech. A tole si myslím je přesně proces, který bychom my jako občané, protože my ty lidi, my jsme vlastně zodpovědní za ten stav té společnosti, protože my ty lidi tam volíme. >> A když si tam zvolíme člověka, který šest roků nedělá nic, >> tak s velkou pravděpodobností se bude chovat úplně stejně i těch dalších šesti letech. Když to vím, tak si můžu říct, dobře, tady mám další dva kandidáty, kteří se k tomu vyjadřují, říkají rozumné věci, říkají dobře, tak si vyberu z těch dvou a neřeším, kdo je z jaké strany, protože tam platí ještě jedno pravidlo a to se nám to už se nám za těch šest roků, co jede projekt Pusmé politiky k vodě projevilo, že jedinec nenapraví vodu jako občan, ale ani jeden ten politik. Pokud ta politická strana, to vedení té politické strany nemá na stránkách jasnou strategii vodu zpět, vyřešit to odkupem, vyřešit to ukončením smlouv, neprodlužováním smlouv, e, soudním procesem, úpravou legislativy nebo kombinaci toho, co teď říkám, tak a mají tam jenom obecné fráze typu budeme chránit vodu. Tak já, prosím vás, já jsem na to alergickej. Já když slyším budeme chránit vodu, tak říkám, za 2 miliony vám budu slibovat, že budu chránit vesmír. Protože to je obecné prohlášení, které nemá žádnou validní hodnotu. Validní hodnotu máš v okamžiku, kdy se zeptám a jak to šest roků děláte? A když nedělá nic, tak prostě je velká pravdivnost, že se bude chovat stejně. >> Hm. Jak by se měli politici dneska chovat ve vztahu k českémuod vodárenství? No, já myslím, že příroda nám to už celkem jasně ukazuje. Cena vody nám to jasně ukazuje a stav infrastruktury nám to jasně ukazuje. Eh, v okamžiku, kdy mi někdo řekne, že nemá čas na vodu, tak já na to říkám moji oblíbenou větu, kterou už jste možná někteří slyšeli. Tři dny bez vody. A pak mi řekni, co tě zajímá víc než voda. Eh, myslím si, že část politické reprezentace už chápe, že to je problém. Ovšem nechápe jednu věc, nebo ne, možná i chápe, ale nechce si to přiznat, že v té toho, jak teče voda a voda teče, na prší, přehrada, vodovodní trubky, čerpačky, eh vodojemy, dovedení k spotřebitelům, spotř úprava zpracování te vody tím spotřebitelem a pak odvedení, vyčištění a puštění zpátky do přírody. Tak až v tomhle procesu se do toho vždycky jenom vkládají peníze a až na tom konci, kde je faktura za vodné stočné, se peníze vrací zpátky, jak kdyby do toho systému. A pokud a všechny tyhlety části toho procesu platí jenom občan, buď to zaplatí rovnou ve vodném stočném, nebo i když je to přefaktorované firmě, tak ta zaplať, ta to zakalkuluje do ceny toho výrobku, služby a podobně. Ale na kolenci je ten subjekt, který spravuje tu vodu, dodává tu vodu a čistí tu vodu a ten vyfakturuje ty peníze a ty peníze buď skončí zpátky v tomhletom odvětví a nebo velká část z nich odteče ven. >> A pokud my přijímáme tady zákony na ochranu vody, ale nemáme ošetřenej ten konec a konec necháváme v rukou koncernu, tak je to v podstatě další past na peněženky občanů. To je mimo jiné rozbor, který jsme těm zákonárcům dali, když přišli s velkou pompou, že budou chránit vodu, tak jsme seděli s některými senátory a vysvětloval jsem jim, je to dobře, dobrá myšlenka, ale se špatným koncem. >> Hm. Když do toho projektu o vodě eh dáváte i e náklady na jednoho politika, eh tak jak to souvisí jako ty náklady na politika s konkrétní prací pro vodu? Proč to tak dáváte dohromady? To samozřejmě není práce jenom pro vodu, ale v podstatě je to i práce pro vodu a v okamžiku, kdy jsem schopen doložit, že ten politik šest roků pro vodu nic neudělal, protože si projdu na stránkách senátu, to na to doporučuju umělou inteligenci, vemte si jméno politika a zadejte umělej inteligenci, ať vám na těch stránkách vyjede, co konkrétně za let navrhoval za zákony, uč se účastnil, tak vám to vyjede a zjistíte, že voda vám z toho vypadne jakože, že třeba po hlasov pro zákon o vodovrodech a nějakou úpravu zákona o vodových a kanalizacích. To není řešení té problematiky. A nebo že tam třeba ani nebyl, jo, ale mzda, plat, to je prostě logická věc. Ten člověk od nás jako od státu, od občanů dostane za rok nějaký plat, dostane k tomu ještě dokonce úhradu náhrad. A pozor, to není všechno. To většina lidi u toho končí, ale to není pravda. Ještě za něho platíme obvody. Odvody. Jo. To znamená, když jsem to říkal na příkladu paní Pešatové, že že hlasovala tak tak, postavila se proti té petici, co se týká prosazování jejich zájmu, když hlasovala proti, tak tak asi neprosazuje, to je jasné. No a celkově v roce 2004 náklady na ní byly nějakých 2 milion 600 000. Za 2 milion 600 000 můžu teďka říct, dobře, jak hlasovala o těch dalších věcech? o těch dalších věcích. Zamtnutí petice pro, zamítnutí práva na hotovost pro. Istanbulská úmluva chtěla ji prosadit, korespondenční volba chtěla ji prosadit. A teď si ten člověk může říct, vyhovuje mi tak, jak ten člověk hlasoval. Jsem s tím v pořádku. Je to v mém zájmu. Považuju to, že to je v mém zájmu. Dostal dohromady za za to, jak se v šest roků nebo tento rok choval prostě 2 milion 600. Když si to vynásobím v průměru šesti lety, tak víme, kolik nás ten člověk dohromady stál. A za šest roků vidím výsledek a řeknu si: "Líbí se mi, jak hlasoval, budu hovorit." Aha. Nelíbí se mi, jak hlasoval, nebudu hovorit. >> Jednoduché. >> Jednoduché. Když uvádíte všude možně různá čísla, jsou to řádově i miliony korun. Jak si můžeme ověřit, že ty údaje jsou správné? Uvádíte tam třeba i >> jasně. No jasně. Prosím vás, my nemůžeme uvádět nic jiného než fakta, protože by nás zaprvé bysme si poškodili vlastní jméno a my nechcem poškozovat žádné ty lidi. Ani ani to, ani tím číslem, ani tím, jak hlasoval. To znamená, vycházíme zásadně z dat, které jsme si stáli z oficiálních dat. Eh, je to je v tomto případě senát. A co se týká mzdy, platu a podobně, taky tam jsme žádali na základě 106 o poskytnutí těch informací. Zaplatili jsme za ty data, po chtěli po nás za to 63 000. Ty jsme zaplatili, aby ty lidi a těm lidem to dáváme zdarma. A je to tu i nízko níže uvedeno zdroj odpověď kanceláře poslanecké sněmovny na dotaz a a senátu a úřadu vlády. Jo. To znamená, my máme zmakvovany jak politiky ve vládě, tak poslance, tak senátory. >> A tady v tomto případě si vždycky na tom na těch stránkách kliknete na eh to, jestli vás zajímá plat a jako celkový náklad na toho politika, jestli to je poslanec nebo senátor. kterou si vyberete a pak zadáte jméno. >> Mhm. Eh, Radku, vy na to máte v naraci, Pravda, o vodě, úplně jasný názor, jak by ta voda měla být spravována. Eh, máte i nějaký jako vlastní zabezpečovací mechanismus v tom smyslu, jako, aby se i z toho všeho, co tady děláte, nestal jenom nástroj pro potvrzování těch vašich názorů, že tak je to správně? Jakou máte jakoby zpětnou vlastní vazbu? >> My to máme postavené, to není to nestojí totiž na tom, co jsme vymysleli my. Eh, my jsme se jako samozřejmě gro stojí na tom, že jsme pochopili jakou formou ty koncerny tady přichází, prezentují, jsou prezentován jako strategičtí investoři a zjistíte, že si z té vodárny vemou zisková aktiva a investit se nechají na těch městských vodárnách. na to nepotřebujete eh mít vystavovanou dokonce ani vysokou školu. Prostě v okamžiku, kdy vidím, že zaměstnanci, peněžní toky a smluvní vztahy odešly do soukromých rukou a mi zůstane jenom majetek, o který se musím starat, do kterého musím investovat, tak jsem tak do té vodárny nikdo nevstoupil. Jako ta vodárna byla jako vykuchaná zevnitř, jako z hlediska ziskových aktiv. A proti tomu jde nějaký nájem. Dobře. A ten nájem je odvozován od nějaké historické hodnoty odpisů, ale ty jsme měli předtím k dispozici, ale přišli jsme o tu ziskovou marži. Takže todle já jsem pochopil už někde v roce 2002 2003 a začal jsem na to upozorňovat ministerstva a očekával jsem podle mě logicky. No lidi říká, že to moc logické není, že takhle ten systém nefunguje. teď neřeším, že ten stát to začne chránit, že prostě toleto samozřejmě není pro občany, ani pro stát, ani pro obce výhodné. A potom, když jsme šli do detailu, začali jsme dokládat soudu, co se děje, tak jsme v podstatě podali první žaloby na ten systém a zjistili jsme, že to je systém, který je naklonovaný z toho, jak to fungovalo kdysi ve Francii a v Německu a někde i v dalších zemích. ty koncerny ten systém zavádí samozřejmě zcela vědomě a je to postaveno na takzvaném dobývání renty. Ekonomicky se tomu říká, jo, ono už to potom přeroste dokonce v zajetí státu. Já tomu říkám koncernový kolonialismus, protože je to postavené na tom, že mám diamantový důl, ale výnos diamantům končí v zahraničí a všechna ta díra a ta špína, ta práce a tak dále zůstává na těch lidech, kteří ten diamanty těží, ale oni z toho ten prospěch nemají, jo. To znamená, eh, todle já jsem pochopil velmi brzo. A druhá věc, pak jsem začal zjišťovat, jak je to v zahraničí a zjistil jsem a tam jsem se hodně poučil, že vlastně v tom zahraničí ty koncerny, ty města, ty občané, nejdřív občané svou nespokojeností, svou ochotou se spojit a tlačit na ty politiky postupně vytlačili. Dneska už je k tomu zpracována i velká studie. 200 nějakých 235 měst velkých, velkých opravdu větších než některé větší než Praha. e, zrušili ty smlouvy, převzali tu vodu zpět. To znamená, nemusíte se mnou souhlasit, ale nemyslím si, že když se podíváte do Paříže a do Berlína, eh, do Monerier a do dalších jako stát měst, které které to převzali do Boro, tak Berlín to nikdy neprodal, teda Berlín, nevím, Mnichov to nikdy neprodal, protože řekli, že to je prostě nesmysl, tak e prostě v dané chvíli si myslím, že bychom se měli jako velmi rychle poučit, jak z vlastních chyb, tak z jejich chyb a nemusíme čekat 30 let, můžeme to prostě začít ukončovat. A ono už se to děje i v České republice, takže já to potvrzení mám. Eh, ředitel vodovody kanalizace nebo VHS Schumker, se to jmenuje teďka, tak ten jasně řekl, že to nikdy nemělo být privatizován a že toleto prostě mělo zůstat zásadně jako veřejná služba. Hm. >> Náš cíl je, aby to takhle bylo zasnastaveno trvale. Proto tam je ta ústavní pojistka, aby z tohodle toho z byly prostě veřejně prospěšné společnosti, které ze zákona nejsou povinny generovat zisk. Obchodní společnost ze zákona je založeno za účelem dosažení zisku a je jedno, jestli ten zisk dolů je z toho česká firma nebo koncern. Jako ať to provozujou prostě vodárny, které to provozujou za cílem. to provozor jako službu a tím pádem to, co zaplatíme, skončí v tomárenství a nepoteče to do nějaké jachty nebo bůh ví kam. >> Hm. Kdyby jsi měl člověku, který jde k volbám a rozhoduje se třeba mezi několika kandidáty nebo stranami, tak kdyby se měl podívat nebo vybrat si, pokud se mu nechce studovat všechny ty dokumenty, že co jste shromáždili, tak které tři věci by si měl u toho čionoho kandidáta vybrat, jako, aby si ověřil, jestli teda ten hlas svůj dává správně nebo nikoli? >> Já si myslím, že stačí jedna. >> Jedna? >> Mhm. Položte tomu politikovi, každému z těch lidí kolem sebe položte jednoduchou otázku. Máte u baráka studnu. Tu studnu jste vykopal nebo zaplatil její vyvrtání. Máte tam vodu, teče vám tam voda, zásobuje vám to 10 roků chod zalývání zahrady. Postavíte si k té studni nějakého cizince, který vám z vaší studny bude prodovat vaši vodu a vy mu za to budete platit a ještě bude kasírovat zisk. A nebo si to budete dělat sám a zisk nebudete potřebovat. Uděláte to, kdy uděláte toto na vlastním pozemku s vlastní vodou, vlastní studnou. Pokud vám ten politik řekne, že klidně, tak prosím vás pošlete nám adresu na něj. My s ním okamžitě uzavřeme smlouvu a z výnosu z té jeho studny budeme financovat pravdu o vodě. >> Hm. Dámy a pánové, pokud jste se rozhodli, že půjdete k volbám, tak vám přejeme šťastnou ruku a mrkněte na stránky nadace Pravda o vodě a tam si najděte rubriku v tom záhlaví eh pusťme politiky k vodě. Radko, já ti děkuju za tvou pomoc při rozhodování před volbami, abychom před sebou neměli jenom ty billboardy. Já si myslím, že máme odzkoušené, že ten výsledek, řeknu osvěty, této formy osvěty, kterou myslím, že každý soudný člověk si řekne, možná by tam mohlo být ještě pár jiných způsobů, o čem hlasoval, ale nějak zásadně mi ji asi neměnil. Vůliči oceňují, lidé oceňují. Protože v roce 2002, kdy jsme to poprvé rozjeli a zkoušeli, ještě jsme se to učili, tak z těch senátorů, kteří hlasovali proti té petici, eh se devět nedostalo zpátky z těch 27. To je třetina. To je hezké. >> Hm. >> Z toho ale pozor, dva nekandidovali. V té druhé v roce 2004 to bylo velmi zajímavé. To jsme my čekali, že třeba

Zobrazena první část přepisu (27 999 z 29 481 znaků).