Větrníky? Boj s mafií a korupcí. Víme, jak se tomu bránit | Michal Demel a Václav Vítovec

Vítejte, vážení a milí přátelé proti proudu, proti proudaři, nepodvolení.

My dneska budeme bojovat s větrnými vlny.

Ono někdo řekne, že to děláme už těch 14 let, co je tu proti proud, ale teď bojujeme skutečně s jakýmisi odpornými větrnými mlýny, protože se na to necítím být sám.

Tak jsme si pozvali dva hosty.

Dneska je tedy s námi pan Michal Demel.

Vítáme vás.

>> Dobrý den.

>> Děkuji za příležitost se k téhleté problematice vyjádřit. Rád bych něco divákům sdělil.

>> Výborně.

No a je tady samozřejmě pan Vítovec. Já vás moc vítám. U nás byly diváci a diváci vás milují, tak doufám, že vás budou milovat i podtud.

>> Dobrý den. A zdravím všechny příznivce proti proudu a všechny příznivce pana Hájka a všechny nepřátelé větrníků.

>> Výborně. Tak to už jsme se skoro řekli všechno. Možná, že už to můžeme skončit. A nebo ne. Ještě to chvilinku protáhneme dál. Pojďme na to.

Stručně řečeno, já myslím, že jste to vlastně řekl hned. My se tady potýkáme teďka s něčím naprosto obludným a to jsou opravdu stavby těch kolosálních větrníků, z nichž některé jsou extrémně navíc vysoké a tak dále. Já myslím, že když se dnes řeknou větrníky, že většina lidí ví, o co jde. Nicméně zdá se, nebo aspoň vám i mně se zdá, že se tomu jakoby neumíme bránit. Tedy pokud jde o ty, kdo se tomu bránit chtějí, protože pochopitelně ti větrní baroni, jako byli ti baroni sluneční, ti udělají všechno proto, aby se to tady prosadilo.

Pojďme si možná na začátek jenom krátce zhruba zopakovat, čím vlastně ty větrníky jsou tak nebezpečné.

No tak především nejčastěji se uvádí, že narušují prostě krajinu, krajinný ráz, poškozují panoramata a vzhled prostě naší kulturní krajiny, naší malebné krásné krajiny. Samozřejmě ničí přírodu, ovlivňují život živočichů, hmyzu, ptáků a mají vliv na zdraví lidí.

>> V jakém smyslu?

>> No, těch vlivů je několik. Nejzásadnější, takový ten nejběžnější je slyšitelný hluk, kdy dochází k houčení lopatek. Potom je to infrazvuk. Tomu se tedy jako investoři a propagátoři stále vysmívají, ale taková legrace to není. Pak je to abraze lopatek, kdy se z lopatek vlivem větru, mrholení, kroup, mrazu uvolňují nanočástice. A protože ty lopatky jsou většinou z epoxidových pryskyřic, ty obsahují například bisfenol, který je velmi škodlivý, je zařazen Evropským soudem mezi ty škodlivé látky, tak se s těma nanočásticema šíří do vzdálenosti až několika kilometrů.

>> Znečišťují půdu, znečišťují vodu, dostávají se do potravního řetězce. Zaslechli jsme zprávu, že například v určitých oblastech Německa zakázali požívat játra z divokých prasat, neboť tam byl zjištěn bisfenol.

No, to je hezké. Potom je to bleskání a házení stínů do blízkého okolí a samozřejmě má to vlivy i ekonomické na majetek. Tam kde prostě postaví větrné elektrárny, tak se snižují ceny nemovitostí.

>> Jasně.

A je to legrační tedy, ale slyšeli jsme, že už jsou dokonce propagátoři, kteří tvrdí, že se zvyšují ceny.

>> Jo, ale zkušenosti ze západu hovoří o přesném opaku, dostávají se až třeba na polovici nebo jsou neprodejné. Zamysleme se nad tím, jako kdo, jak mentálně složen člověk si koupí dům u větrné elektrárny.

>> Ano, když mu to tam bude hučet, ne? To je absurdní.

Míváme s infrazvukem v noci, ve dne, prostě ten vliv je neustále. No a tím pádem to má vliv i na sociální stabilitu obce, protože u těch menších obcí, víte, ty lidi budou mít tendenci se stěhovat pryč, mladí tam nepřijdou, zahyne školka, zahyne první stupeň základní školy a vlastně obec končí s tím rozvojem.

>> Jasně.

Ono, pane Vítočku, vy jste si vybojovali takový nějaký zápas a boj. Jak to s vámi vypadá? Jak to dopadá tam u vás? Myslím si úplně konkrétně. V tý obci, kde já bydlím – odstěhoval jsem se z Plzně na Vlčetín – a před třemi roky tam podepsal starosta smlouvu o tom, že se tam vybudují dva větrníky 250 metrů.

EA, která je nutná pro to, aby proces svádění stavebního povolení byl v pořádku, byla zamítnuta.

>> Jo, jasně.

>> Byla zamítnuta pro hrubé nedostatky. To je první věc.

A teďka došlo k zvláštnímu paradoxu. Shodou okolností před několika dny jsme byli u pana hejtmana ještě s takovou skupinou a pan hejtman nejenom na tom místě, ale i předtím za účasti premiéra Babiše, který tam byl 14 dní předtím v Plzni na Slovanech, tak prohlásil, že pokud to obce v Plzeňském kraji budou chtít, tak to budou mít.

Víte, v čem je paradox? Extrémní paradox je v tom, že třeba konkrétně na Vlčetíně je daleko více postižena obec, která k tomu má blíž a to jsou třeba Chouzovy, Chválenice a Žilčany, nikoli ta vlastní obec. Čili je to – já tvrdím, že tadle etapa je hra bez pravidel.

>> Jo.

Na jednu stranu obec jedna to bude chtít, protože tam samozřejmě investor nasliboval peníze do pokladny a lidem, což jim bude dávat, to jsou věci, které můžeme diskutovat. Já to považuju za lži, ale tak to je. A na druhé straně druhá obec, která bude daleko více postižena, se k tomu vůbec nemůže vyjádřit. No, co to je za pravidla hry, že jo?

>> Je to hra bez pravidel, ve které se potýkáme s prominutím.

Vy to unesete, pane Háku, tady v protiproudu. Kdo si co vezme, to co má, což je naprostý zřízený, protože pokud jsme něco chtěli po pádu železné opony a na to je i ta moje nadace, tak jsme chtěli jaksi pravidla hry, která mají smysl, a právní stát, o kterém se mluví.

>> Prostě bez práva neexistuje civilizace.

No my si k tomu právu a k těm zákonům právě něco řekneme, protože myslím si, že my se ocitáme bez zdánlivě v právní situaci, která je ovšem fakticky bezprávní, pokud jde o občany.

>> Ano.

>> Ty zákony vytvářené pro ty investory, pro ty skupiny lobistické a pro celý ten bruselský aparát.

My se ještě dostaneme pak k tomu, protože vy to dobře víte a znáte. Jste člověk v tom zběhlý, že si ještě podíváme se potom na účinnost různou těch věcí a podobně. Ale já myslím, že teďka musíme vlastně se věnovat tomu, co to dnes tady je a co to znamená a jak se proti tomu bránit.

Ono my jsme o tom trošičku mluvili, než jsme začali tady ten rozhovor. Ono to vlastně všechno vzniká v době té Pietní demolice, že jo.

>> Ano.

Já myslím, že jenom takovou poznámku bych k tomu možná měl, že obdobně, když byla tady vláda Mirka Topolánka s podobnou demoliční vládou, tak pan Bursík prosadil a schválil ty absurdní dotace pro ty sluneční barony. Od té doby se na základě toho zákona, ačkoli všichni se proti tomu pak bránili a děsili se, tak se vypláceli ročně asi 40 miliard naprosto do soukromých kapes z našich společných peněz. A nikdo tomu už neuměl zabránit, protože jsme se včas nebránili. A nebránili jsme se včas, protože to nikdo nevěděl, co se stane.

Vy jste člověk, který spolu s vaším teď nově založeným spolkem říkáte, že víte, jak se bránit.

A já bych možná vás poprosil teď, abychom si řekli, co to bylo za zákony a co způsobily, že vlastně dnes není téměř obrany těch obcí proti tomu, když se ten investor rozhodne, že tam tu hrůzu postaví.

Co to bylo za zákon a kdy to vzniklo?

>> Je to tak.

Má to několik rovin. Když upravovali právní předpisy po nástupu pěti demolice, tak nejdříve vlastně povýšili tyto stavby technické na veřejně prospěšné stavby.

Následně na to složitou právní úpravou několik právních formulací zbavili obce možnosti jednoduše se vyjádřit k tomu, zda chtějí na svém území výstavbu povolit nebo ne.

Stačilo pouhé usnesení obce, usnesení zastupitelstva obce >> původně.

>> Ano.

Do 1.24 to platilo, kdy se obec svým usnesením mohla k tomu vyjádřit.

Například obec nechce na svém území povolit výstavbu VTE, fotovoltaické elektry.

To stačilo, obec byla ochráněna, ale ta pět demolice to zrušila k 1.24.

Další ránou bylo to, že povinné řízení je takzvané EA, kdy se zkoumají vlivy na životní prostředí podrobně. Do stavby tří elektráren od 17.24 bylo také zrušeno.

>> No moment, to si u tohodle se chci zastavit, protože to jsem netušil a přijde mi to téměř neuvěřitelné, protože tady se na každou maličkost se vyžaduje toto povolení, toto zkoumání.

To znamená, jestli tomu rozumím dobře, čili od toho 24. roku sedmého měsíce, když kolem té obce se já rozhodnu postavit tři elektrárny, tři ty větrné mlýny prostě, tak nemusím mít to EA?

>> Ano.

Zřejmě pánové v Praze, kdesi na nějakých úřadech se rozhodli, že do tří elektráren prostě ten vliv na životní prostředí asi nemá, nemusí se ho zkoumat nějak hlouběji, ale nad tři už asi jo.

Slyšel jsem teda, že kraj může tu EA nařídit, ale jo, tu platí investor, takže kdo platí, tak ten taky chce, že jo.

Ale pořád to byl proces, kde se mohli vyjadřovat lidé a mělo to nějaké náležitosti, takže se to zase jako asi nesnadno upravovalo ve prospěch investorů.

Mezitím ale ještě na jaře 24 upravili takovým podloudným způsobem při schvalování vodního zákona, tak pozměňovacím návrhem Davida Šimka, což byl stranický kolega Petra Hladíka z KDU-ČSL, vytvořili paragraf 82a Ochrany přírody a paragraf 23b vodního zákona a ten schválili při schvalování vodního zákona.

Co tam je v těch dvou paragrafech?

>> Je to složitější na přeložení do češtiny. Já sám to neumím reprodukovat.

Kolikrát jsem si ho četl a podle vyjádření právníka, tam je hlavní pointa, že má se za to, že je to ve veřejném zdraví, ve veřejném zájmu.

Má se za to, znamená, že ty obce musí dokazovat, že ten zájem těch občanů je vyšší než ten takzvaně veřejný zájem, ne?

>> Pardon.

Že musí dokazovat, že by jim ta větrná elektrárna uškodila?

>> Aha.

Jo.

Ne, že větrná elektrárna bude dokazovat, že jim neškodí.

>> Ano.

Ale obráceně.

>> Jo.

Ano.

>> A je to směřované právě na tu problematiku, kdy obec chce použít něco z ochrany přírody a z ochrany vody, tak už asi předem si udělali takovou obezličku, aby to nemohlo se používat.

A souvisí to s těmi převažujícími zájmy a to se dostáváme k podstatě, kdy ta obec má dnes jedinou možnost, a to bránit se přes územní plán změnou územního plánu, zanesením takzvaných regulativů, což jsou kritéria na zamezení výstavby větrných a fotovoltaických elektráren na celém správním území obce.

Obec to může plošně zakázat a podstatou je mít to řádně zdůvodněné a zdůvodněné to veřejnými zájmy, které převažují veřejný zájem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Těch veřejných zájmů může být několik.

Například takovej nejznámější je ochrana krajinného rázu, ochrana přírody, ochrana přírodních zdrojů, ochrana lidského zdraví, ochrana soukromého majetku.

>> To tam všechno tedy oni napíší, napíšou ty obce, když se na tom dohodnou ti lidé tam?

>> Ano.

>> Ale já myslím, že jim to přesto nemusí pomoct.

>> V tomhletom případě, když to dotáhnou do konce, tak jim to pomůže, protože by ten investor se dostal do pozice, že bude žalovat ten územní plán a bude se snažit.

My víme, nebo já jsem z toho pochopil, že i když se tohle stane a obec to v tom svém prostoru zakáže, tak ten zákon umožňuje, aby se ten investor dohodl s někým, kdo tam má soukromý pozemek?

>> Eh, ne, to v tomto případě už to samozřejmě můžou zkoušet.

Oni po prvním průběhu 24, jim stačilo pronajmout si pozemek nebo koupit si pozemek a začít stavební řízení.

Ale v momentě, kdy ta obec má tyto regulativy zanesené v územním plánu a má je takto řádně zdůvodněné, tak je výstavba pro ně nemožná.

Musel by zažalovat územní plán, hledat tam nějaké chyby v tom územním plánu a ten územní plán takzvaně prolomit.

>> Mhm.

Lidé si ještě pletou situaci s akceleračními zónami, které se jim tady takovým zvláštním způsobem předhodily jako podstata té problematiky.

Není to podstata problematiky.

Akcelerační zóny hovoří jenom o tom, že v nich jsou vyčleněny a v nich má probíhat takzvaná zjednodušená výstavba, zjednodušené povolovací řízení.

Ale ať se lidi zamyslí nad tím, co se stane, když jim stát vyhoví a to ministerstvo akcelerační zóny zruší.

Vyhoví a zruší.

Budou ochráněny před individuální výstavbou větrných elektráren nebo nebudou?

>> No nebudou.

>> Jasně, protože to je jenom to. Nic se dál neděje.

Zmizela akcelerační oblast a investoři můžou dál zkoušet a zahájovat řízení.

Takže měli by opravdu všichni starostové a občané zpozornit a snažit se už pracovat nyní na té ochraně podstatné.

Je to poměrně jednoduchý úkon, ale náročnější na provedení.

Když synové rady neví, mohou se obrátit na náš spolek.

My jim moc rádi poradíme a i je povedeme tou cestou, když to budou vnímat a budou se snažit to naplňovat, jo?

Jsou různě strašeni, že akcelerační zóny prolomí ty územní plány a tak.

Ne, není to pravda.

V tom zákoně 249/2025 není nic o tom, že by byl nadřízený územnímu plánu obce.

>> Jasně.

>> Podle ústavy je samospráva tím, kdo rozhoduje obec.

Ta samospráva je tím, kdo rozhoduje o svém území.

To znamená územní plán.

Ono tam je ještě pěkných pár dalších zádrhel a pěkných pár vašich zkušeností, ale já si myslím, že v této situaci má smysl se ještě na něco zeptat pana Vítovce.

Tady se manipuluje tím pojmem veřejný zájem, který samozřejmě přišel narizeními Bruselu.

To znamená, postavíte tolik a tolik větrných, slunečních a dalších nesmyslů, které nám zásadním způsobem vyřeší počasí, ne žádné klima, protože klima, jak víme, po nástupu Petra Macinka, klimatická krize skončila, takže klima ne, ale občas počasí blbne, takže nám to vyřeší to počasí.

Ale pane Vítovče, vy jste hyperodborník na jadernou energetiku a tak dále.

Vy jste si přinesl pár čísel, která by bylo možná si jenom aspoň velmi stručně zopakovat, jak to tedy s těmi obnovitelnými zdroji ve vztahu k těm k té silové elektřině je.

Jo, tak první údaj je, že si pamatuju z hlavy, někdy bysme to tady našli, je, že 84 % veškeré energie mixu, kde se do toho počítá nejenom výroba elektrické energie, ale i tepla, je z fosilních zdrojů, to znamená uhlí – 84 % celosvětově.

Celosvětově, globálně celosvětově. To znamená uhlí, ropa, plyn je naprostá většina.

A co se týče výroby elektrické energie, tak jaderná energie dělá pouze 9 % do celkové spotřeby elektrické energie.

Ale to, co je extrémně zajímavé a aplikace na současnou dobu u nás v Evropě, je, že v Evropě máme 28, myslím, nebo 32 zemí, kolem 30 zemí, z toho 14 zemí produkuje, má výrobu elektrické energie z jaderných zdrojů.

Ale co je extrémně zajímavé, Francie má 59 jaderných reaktorů, dělá 67 % veškeré výroby elektrické energie z jaderných zdrojů.

V současné době staví pět nových reaktorů a ve výstavbě naprojektováno má dalších osm.

Francie bude dělat 85 % výroby elektrické energie z jaderných zdrojů. Ten takzvaný Green Deal v tomhle smyslu primitivním, ve kterém je u nás uplatňován, vůbec nepotřebuje.

To je první.

Na druhé straně, pane Hájku, je to extrém a tím je Německo.

Německo, které provozovalo 17 jedněch z nejlepších jaderných reaktorů na světě, během 10 let úplně odpojilo.

Odstřelili chladící věže, rozprodali sekundární, vystavili 30 000 větrníků, které mají na pevně. 1700 jich mají offshore v moři a dělají kolem 50 nebo 53 % výroby elektrické energie.

Jsou schopni udělat z obnovitelných zdrojů, ale to neznamená, že je dělají.

Ano.

Ale k tomu, pokud vyrábíte z obnovitelných zdrojů a je to energie svatého Petra – svatý Petr se rozhodne, přestanu svítit, nemám fotovoltaiku, nebudu vyrábět nic, přestanu foukat, nemám taky nic.

Tak musíte mít zálohované zdroje ve stejném výkonu ze stabilních zdrojů a to jsou jedině plynové, jaderné a uhelné.

Takže Němci – to je jeden z největších paradoxů – po odpojení svých jaderných elektráren nahodili uhelné elektrárny.

Takže 7 % dělají z černého uhlí a 17 % dělají z hnědého uhlí.

25 % dneska Němci vyrábí z uhlí.

Jo.

No, to je bezvadné. Takže oni si vypli ty čisté zdroje, tvrdí se, že jsou zelení až za ušima.

Já myslím, že bychom si ještě mohli říct, kolik tedy tvoří, řekněme u nás nebo v Evropě ten dneš instalovaný výkon těch obnovitelných zdrojů.

Kolik je to u nás?

Tak u nás vám to řeknu téměř přesně: 46 % veškeré spotřeby elektrické energie je krytí z jaderných zdrojů z našich dvou elektráren.

Kolem 32–35 % je krytí z odsířených uhelných elektráren, jejichž odsíření stálo 101 miliard Kč.

3,3 % z celkové spotřeby za 20 let nám dělají sluneční elektrárny.

Slyšíte dobře? 3,3 %.

Takže když je vypnete a přestanete je dotovat – čili přestanete dotovat – máte vypnuté okamžitě, tak se nestane vůbec nic.

A větrníkové elektrárny ty dělají 0,7 % celkové spotřeby.

To je prostě nic.

Zbytek máme vodní elektrárny, ty dělají myslím kolem 8 %, a plynové elektrárny.

Čili Česká republika za současného stavu vůbec žádné obnovitelné zdroje nepotřebuje.

A zvláště ty větrníkové.

A zvláště větrníkové, které prostě dráždí ty lidi, každého normálního civilizovaného člověka.

Nemůže s tím souhlasit a může si říkat, co chce.

Jo, je.

To znamená, já se na to ptám na ta čísla fakt jenom proto, abychom si uvědomili, že ten jediný zájem, který tu je...

Ano.

Jsou prachy.

Ano.

Že prostě tady je skupina takzvaných investorů nebo mocných oligarchů, kteří to prostě tlačej a tlačej to přes ty politiky.

Člověk by řekl, že když to bylo za té pětadvacáté demokracie, tak by to ještě chápal, protože tam to bylo všechno napojeno na prachy.

Všechny bitcoiny, všechny kampeličky, všechny dozyimetry jsou jenom o prachách.

Ale jsou vznešení, protože Česká televize, Český rozhlas nám říká, jaká to byla vznešená vláda a jaká je to hrůzostrašná vláda teď.

Ale já se chci zastavit u toho, že vlastně ten pan Bursík, o kterém jsem zmínil, tak on v tom vlastně figuruje dodnes, jak jsem pochopil.

To je jedna.

To moc děkuju za tu otázku, protože já jsem se rozhodl s mými přáteli, že musíme více prostudovat technologii moci, která umožňuje tenhle nesmysl pro Českou republiku implementovat prostřednictvím zákonů a těch technologických, mocensko-technologických her.

Takže jedna z těch organizací, která je extrémně zajímavá, se jmenuje EREC.

Je to Evropská organizace pro obnovitelné zdroje.

Já jsem si vytisknul a prostudoval jsem některé jejich elaboráty.

Ukážu nebo takhle to ukážu. Takhle se jmenují.

Tak to je hezké. Kdybyste je náhodou viděli, tak abyste věděli, co.

A znovuzvoleným prezidentem té organizace je Martin Bursík, který se společně tehdy s panem ministrem Moldánem podíleli na tom, že projekt Temelín, který byl projektován na čtyři nové reaktory, skončil.

Zůstaly tam jenom dva reaktory, čili v podstatě zničili jadernou elektrárnu.

A já vám tedy s dovolením, když vy jste mě takhle nasmečoval nebo nahrál na smeč, tak vám přečtu jednu pasáž z jednoho z elaborátů této organizace, která mě extrémně zaujala.

Mimo jiné tedy.

Všechny přímé i nepřímé dotace na fosilní paliva a jadernou energii musí být postupně zrušeny.

Narušují rovné podmínky a odvádějí kapitál od obnovitelných technologií, které dokážou dodávat požadovanou rychlost.

To je prostě lež jako věc, že jo.

Vy Evropa si vymyslela dneska s touhle skupinou lidí, kteří tady zatím stojí.

No, myslím, já bych řekl, že spíš ta Unie než Evropa.

Nebo unie. Ano. Ano.

Unie, ale tyhle organizace jim napovídají, jako je Wind Europe, jako je EREC.

Já jsem jenom chtěl, abychom se drželi pojmově toho, protože když se řekne Evropa, tak Evropa je všechno ostatní a ta unie je kus jenom.

Jo.

Ale za to děláte nejděsivější věci.

Ale pokračujte.

No, čili vymysleli si energetiku, která je výhradně založená na dotacích.

Bez dotací tento systém, který se oni snaží implementovat do Evropy, neexistuje.

A neexistuje proto, protože nechtějí ani svoji konkurenci pustit do takzvaného volného trhu, volné soutěže.

To jsme se před 30 lety dohodli, na tom je to založeno.

Čili ten trh je sám o sobě pokroucený.

A tady máte prohlášení, které si všichni můžou přečíst.

Jo, to je první.

Zlikvidujte dotace a nepostaví vám jednu jedinou větrnou ani sluneční elektrárnu.

Pro naše podmínky ve střední Evropě – tady pro náš rovník – je to absolutně nevhodné.

Víme to všichni.

Nejsme na severu, kde fouká trvale vítr, a nejsme na jako ve Španělsku, kde svítí sluníčko.

A proto Španělé si prožili před dvěma roky blackout, dvoudenní.

Víte, jaký byl závěr z blackoutu, kde padlo Španělsko, část Francie, jižní Portugalsko, Andora?

Závěr byl, že je to neuregulovatelné, jak se mění sluníčko, svítí, nesvítí, fouká, nefouká vítr a je nutno budovat vysoce stabilní energetické zdroje.

Ano. To jsou jenom plynovky, jaderné elektrárny, vodní samozřejmě a nějaký drobný takovýhle ty. Čili je to systém, který dříve nebo později projde celá Evropa blackoutem. Na to se musíme připravit.

A já — a to není anarchistická myšlenka — bych si přál, abysme ten blackout prožili čím dřív, tím lépe, protože se tyhlety — já jim říkám kazy světi, energeticktí kazy světi — takže by se snad probrali z těžkého bezvědomí a z jejich fanatické utopistické ideologie, že Evropu budou držet na obnovitelných zdrojích.

Poslední k tomu — když už jsem se dostal takhle ke slovu — když se vrátil pan Havlíček ze Spojených států, myslím, že to bylo někdy v březnu, tak řekl — a ta citace je tady někde — řekl naprosto jasně, že pokud naši američtí přátelé něčemu vůbec nerozumí, tak je to energetická politika Evropy. Je šílená a narazí do zdi. Ten citát si pamatuju doslova do písmene.

Jasně.

Čím dřív narazíme do zdi, tím lépe pro nás. My jsme chráněn. My máme vysoce stabilní a předvídatelnou energetickou a robustní distribuční soustavu.

Já bych řekl k tomu jenom — když jste několikrát řekl slovo dotace — tak aby si všichni uvědomili, že dotace jsou peníze z našich daní. To není, že by si stát nebo Brusel něco vytvořili. Berou nám z našich daní a dávají to do soukromých kapes těch baronů a všech těchhletěch zločinců, kteří nám tady ovládají politiku.

Ale mě na tom něco zaujalo. Vy jste jmenoval pana Havlíčka. Já vím, že vy jste už mluvil o tom, že vlastně jsme si říkali, že to vznikalo za pěti demolice tydlety hrůzy, ale to asi nebylo úplně stranou v té době, ne?

Nebylo. Když jsem citoval ty zákony, tak minimálně u dvou máme zaznamenány lidi, šíří se to na internetu, máme zaznamenána hlasování, kdy na těch dvou paragrafech se podělilo hlasování ono plným počtem přítomných a díky jejich hlasům to prošlo. Zrovna tak zákon 249/25 sbírky — ten byl vyřešen při prvním čtení během několika minut, takzvaným paragrafem 90, také podporou hnutí.

Ano.

A co v tom zákonu šlo?

No, to byl ten zákon o urychlení využití OZE.

Mhm.

Taky se mu říká zákon o akceleračních zónách.

To je to, co se teď jako všude řeší. Tak ten vůbec nešel do druhého čtení, kde se dalo připomínkovat, podávat nějaké žádosti poslancům o podání pozměňovacích návrhů a tak dál. Byl odhlasován rovnou a šel do Senátu. A 2. července se už projednával v senátu také rychlým způsobem, protože tam má pěti demolice také převahu.

Já bych se ještě s dovolením vrátil k té prospěšnosti. To bylo jedno z těch věcí, kterou jsem jmenoval — jakože je to ve veřejném prospěchu, ta stavba.

Ne, to není — tomu jsme právě mířili.

Ano.

Ano.

Ano. Ta stavba — ty obnovitelné zdroje energie, nebo spíš občasné zdroje energie — spíš ano. Mají účinnost někdo uvádí do 20 %, maximálně někde v dobrých polohách třeba do 25 %. Takže to je úplně k ničemu, protože to běží nejvíce čtvrt roku.

Už před 20 lety jsem zachytil v jedné studii výpověď anglického profesora, kterej se pozastavuje nad úchylností — já to říkám svými slovy, ale v tom smyslu — nad úchylností, že na výrobu elektřiny potřebujeme dvě elektrárny. Jedna, která dělá, jakoby ji vyrábí, a pak ta druhá, která to jistí, aby byla vyrobena vůbec.

Jo.

Takže to by se mělo stavět u nás. No, to je šílený. Zátěž pro státní rozpočet.

Teď nevím — na přelomě jednoho roku byla vyhlášena asi z 23 na 24, možná 24 na 25, nevím. To přesně byla vyhlášená ta — jak oni tomu říkají — no to je jedno — prostě možnost žádat si o dotace a bylo tam až 3 miliardy ze státních peněz nebo z evropských. To je jedno, jak jste říkal. Je to furt jsou to naše daně. Buď jsou převedeny do Evropy, do Evropské unie a jsou přidány sem, ale už se záměrem, že musíte to a to. Nemůžete si je použít na něco.

Ano, ano.

Takže tyhlety nesmyslné, neefektivní, neekonomické stavby vlastně nejsou prospěšné pro společnost občanskou, pro stát, pro hospodářství. Ty jsou prospěšné jenom pro ty větrné barony. To by si lidi měli uvědomit a měli by takhle působit na politiky, protože politici rozhodnou o tom, jestli to stát bude nebo nebude. To je jedna z těch možností, kterou si můžeme ochránit tlakem na politiky. Protože politici, jak Václav říkal — myslím, že už jste to zmínili — mají ta dnešní koalice 108 hlasů, takže ty zákony, které jsem jmenoval, že odebrali pěti demolice, tak tato koalice je může vrátit zpátky.

Vy jste se ale přece obracel sám osobně na poslance a tak dále. Jak to dopadlo?

Koleg, ještě s kolegou jsme psali dopisy vedoucím představitelům dnešní koalice — panu Okamarovi, panu Macinkovi, panu Turkovi, panu Babišovi a panu Vondráčkovi. A v nich jsme je upozorňovali na ten problém. Některé dopisy byly velmi podrobné, zejména směrem k panu Macinkovi a panu Turkovi. Byly tam uvedeny i důkazy ze zahraničí, kde už ty procesy probíhají 20, 25 let a více, takže ty poznatky tam jsou a nejsou.

Jo, to prostě tak je.

Nereagovali. Odpověděl jenom pan Babiš s tím, že mám počkat na odpověď, že to předali MPO, panu Havlíčkovi, který to má za vládu na starosti. Tam odsud nepřišla žádná odpověď.

No, čili když to shrnu — oni se podíleli na schvalování těch zákonů té minulé vlády. Teď se jakoby tváří, že chce něco s těmi větrníky dělat. To jsou ty akcelerační zóny. Že to posunou — ne, že to nebude 200 m za mým barákem, ale 500 m nebo 700 m. Nebo se nic nezmění ve skutečnosti.

Bohužel je to ještě horší. Oni to — že něco jako chtějí dělat — dělá tam menší část té koalice. Zahnití — to nedělá nikdo. Pan Havlíček s panem Babišem se na tiskové konferenci vyjádřili ze začátku roku poměrně pozitivně. Dávalo to naději, ale u toho to skončilo. Pan Havlíček se někdy — já nevím, před měsícem možná, možná dřív — vyjádřil na tiskové konferenci, že OZE větrné elektrárny nejsou prioritou pro náš stát.

Jo. Tak jestli nejsou prioritou, tak ať je zastaví a zruší. Ať neumožňujou ty aukce, kdy si investoři kupují prostě budoucí platby — že budou dostávat za kil 3,20.

Hm.

Slyšíte? 3,20 a 20 let garantovaných.

Ano.

A jaderná elektrárna vyrábí elektřinu za 25 haléřů a uhelná za 41 haléřů. Čili to je to, je to obdobný tunel, jako byl u těch slunečních baronů. Oni násobně mnohonásobně si dopředu jim stát zaručí, že z toho budou dostávat tyhlety peníze.

Pan Turek se vyjádřil veřejně — garantovaný každého podnikatele, to se podniká.

Ano, ano.

Eh, pan Turek se veřejně vyjádřil, že to může dělat za těch 20 let až 400 miliard, jestli se nemýlím, to jsou ceny třeba dvou bloků, ne, jádených 420 miliard současně.

Takže si to vezměte, my budeme tady jako něco platit.

Já doufám, že tomu tedy nedojde a přitom by za to mohly být ty jaderné elektrárny do dostavěny a naše země by poskočila.

Jediný, kdo se k tomu s ano vyjadřuje, je pan Babiš, který vyzývá lidi, aby se bránili a že se snad někde na něčem podíval.

Jenomže my jsme se snad vyzývali je také, aby psali různé připomínky, ne?

No, on — braňte se. Já tu konkrétní výzvu právě jsem neslyšel, ale braňte se obecně, braňte se.

Ale jak se lidi můžou bránit, když jim pětidemolice ty a i za pomoci ano, ty možnosti té obrany odebrali?

Jo, pan Babiš ale veřejně se vyjádřil, že s tím chce něco udělat a tak doufejme, že ta reakce přijde.

Jo, čekáme na jeho odpověď.

Konkrétně jsme ho s Vaškem chtěli na jednodušší, není to jednodušší odpověď, ty do toho skáčem.

Teď se to hodí.

Jo, máte 108 poslanců, když předchozí vláda byla schopná tenhle zákon implementovat, tak vy ho zrevidujte. Co jiného?

Jak může premiér říkat na vesnicích „braňte se", když lidi často neví?

Michal dělá obrovský kus práce, že edukujete lidi, že jo.

A takhle — řekněte 108, tak to změňte, zastavte to.

Lidi to nechtějí.

Lidi to nechtějí.

Já se k tomu mířím.

Nechci vám taky do toho skákat, ale já se k tomu mířím, protože vy jste to jméno vyslovili, eh, tak já se k tomu mířím, že si myslím, že tou žábou na prameni je pan Havlíček, který prostě je na tom ministerstvu — eh, super ministerstvu, které už si stáhlo všechno i z obrany a odevšad.

Je to kolos všech eh kolosů.