„Vláda nejhorších.“ D-FENS s humorem o České televizi, politicích a dopravní agendě.

[frknutí] Dnes uvidíte, >> nějakým způsobem se nám děje to, že eh se do těch vrcholových pozic dostává čím dál tím víc lidí, který by tam vážně neměli bejt. bejt. Já mám takovej trochu perverzní zvyk. Já vždycky ráno snídám u toho, když v televizním pořadu ČT24 komentujou eh zahraniční události a v podstatě každej každej den se to opakuje stejně. Přijde politolog z Brna a ten dostává zcela návodný otázky typu: "Myslíte, že je ten Trump zlej?" A on odpovídá: „No, já si myslím, že ten Trump je zlej." A je zlej, protože dělá problémy. Ano, je zlej, protože dělá problémy. Jestli tohle je pro někoho zpravodajství, jestli je to publicistika nebo jestli je to cokoliv, tak já už tedy nevím. To je podle mě tak zoufale nekvalitní. To je asi jako kdyby si někdo šel koupit sendvič a oni mu dali třeba nakrájenej papír. Co by řekl? By řekl, co si stročte někam, to já nebudu jíst. Ale z nějakýho důvodu nemá problém támhle požít zpravodajství z český televize. Pojďme nyní trošku ke kořenům vaší tvorby, k legendě vašeho blogu, k hlubokému a důležitému společenskému oboru. Je zmrtví vrozené nebo získané? Rodí se zmrt nebo ho vyrábí systém? >> Tak já nejdřív děkuju za příležitost zase po nějaký době říkat něco vašim čtenářům. nepochybně s velkým obsahem nadávek a podobně. Já nevím, jestli je zství vrozený a nebo jestli je získaný. Eh, já si myslím, že aktuálně obojí. K tomu, aby se člověk přidal tady mezi ty jedince, musí mít nějaký předpoklady, protože jsou lidi, který se absolutně nikdy nenechají získat k těmhle věcem. A pak jsou lidi, kteří kapitulujou absolutně snadno za lízátko nebo za nějaký slib, že jim koupí Octavii v TDI nebo něco takovýho. A takže se uplatňuje obojí, ale fakt je, že kdyby neexistovalo prostředí, který odměňuje tenhle druh chování a toleruje ho a různě ho postrkuje dopředu, no, tak by asi žádný nebyly, že jo. Takže obě složky se uplatňujou. Jak moc? Já nevím. Já nejsem vědec, já to nezkoumal. Já žiju s následkama jako většina lidí, ale eh obě složky tam jsou. Mechanismus inkubační doby a infestace zdravého prostředí byl důkladně popsán. Jako redakce jsme v kontaktu s imunology, vakcinologi a pronikli jsme jako novináři dost do oblasti zdravotnictví. Nemůžeme se zde nesetkat s pojmi jako rapidní průběh onemocnění, turbolakovina a podobně. Setkal jste se na poli infestace z vody? také s rapidním průběhem nakažení kolektivu nebo nákaza zdy je vždy konzervativní a virus nepřekonává smrtnost na úkor nakažlivosti. Eh, může to proběhnout rychle, dokonce v řádu minut a dokonce na rozdíl od běžných infekcí to dovede beýt reverzibilní, protože jsou jedinci, kteří se nakazí, potom se z toho nějak rychle dostanou a potom během minut jsou schopni zase jako manifestovat ty příznaky a tak jako neustále se pohybujou po sinusoidě, což asi teda eh ty infektologové nebudou nebudou znát ze svý praxe. Ale fakt je takovej, že některý lidi se hodně přizpůsobujou okolí, přizpůsobujou se podmínkám, přizpůsobujou se tomu, jak se jejich okolí chová, jak je odměňuje za to, že něco dělaj. A tak jsou náchylný k tomu, aby zapomněli na svý zásady a na to, co jim rodiče říkali a že nemají lhát a že nemají okrádat další a nemají si vymejšlet a nemají se snažit vyniknout na úkor někoho jinýho a šplhat se po něčích zádech, tak na to vždycky na chvíli zapomenou a pak se zase k tomu přihlásej. Nemá to úplně chování infektu, spíš to má chování jako úplně obyčejnýho bastardství. Není to [odkašlání] nemoc v tom smyslu. >> Zavedl jste do českého diskurzu slovo kakistokracie. Vláda nejhorších, nejméně kvalifikovaných a morálně nejpokleslejších a tvrdíte, že je to celý program jednoho hnutí shrnutý v jednom slově. Chtěl bych se pověnovat detailnější analýze kakistokratického feedera. architekta neomylného výběru nejhorších. Existuje takový vůdce? >> Asi to nemá centrální řízení, ale ten pojem kakystokracie existuje už hrozně dlouho. To je tuším nějaký Řecko nebo něco podobnýho. A už tehdy řešili problém, že se občas stalo ve společnosti, že se úplně nejvýšaly ty nejhorší. Takže nejspíš nějaká kombinace okolností způsobuje, že se tohle děje. Eh, nejspíš ta společnost v nějakým svým momentu zpohodlněla natolik, že přestala uvažovat o tom, kdo jim to sakra se postavil do čela a rozhodli se, že v zájmu svýho komfortu radši budou poslouchat nějaký ty sliby a tak dále a nechají si radši něco naslibovat, než aby o tom trochu přemejšleli a že deficit je vlastně fajn a podobně. No tak se vydali cestou menšího odporu a postupně, jak po tý cestě menšího odporu kráčeli, tak cestou menšího odporu se jim tam dostala ta nejhorší spodina z celý společnosti. Já jsem shodou okolností včera byl v Praze na náměstí Jiřího Spoděbrad, což je zážitek sám o sobě, protože to je eh takzvanej revitalizovanej prostor a to je něco absolutně odpornýho, ale to teď tady nechci řešit. A tam stála taková dodávka v takový růžový kamufláži a bylo na ní napsáno: "Starostové, děláme to poctivě." A já jsem o tom přemýšlel, co vlastně dělají poctivě, jak jestli se třeba dá krást poctivě, jo, protože krást je lidská činnost jako každá jiná. Když třeba maluju pokoje, tak to taky dělám poctivě, že nevynechávám a nedělám fleky a kupuju si kvalitní barvu a podobně, tak krástce se taky dá poctivě. Nedělám to důsledně, aby na to nikdo nepřišel, aby to hodně vynášelo, aby byly rizika minimální. Tak jsem přemejšlel, co tím vlastně jako chtějí říct. Ale u tý dodávky nikdo nebyl, abych se ho zeptal, tak jsem musel jako odejít s tím otazníkem k sobě. To je na téma toho politickýho hnutí, co jste tam jako zmínil. Já si myslím, že kakystokracie ale nadstranická. Bohužel eh můžeme to pozorovat každej den. Nějakým způsobem se nám děje to, že se do těch vrcholových pozic dostává čím dál tím víc lidí, který by tam vážně neměli bejt. A není to problém pouze toho hnutí. To je spíš takovej nejvíc exemplární případ tady toho. >> Milí sledující, já vás zdravím tady ze Střižny a chci se podělit s vámi o nějaké informace ze zákulisí. My jako redakce, jako novináři nepracujeme od stolu. My jezdíme do terénu za všemi lidmi, se kterými natáčíme rozhovory. Cestujeme po celé České republice i na Slovensko. Ještě než vůbec někam vyrazíme, tak děláme rešerši, připravujem otázky, domlouváme s těmi hosty termíny a po natáčení nás potom čeká ještě několik hodin ve Střížně a v postprodukci. Tady vidíte rozhovor, který je už po střihu a já do něj vkládám naše otázky v tom našem formátu. Není tam ale ještě vůbec žádná grafika. To nastane ve chvíli, kdy tenhle rozhovor předám Viktorovi. Od nápadu k publikaci každý jeden náš rozhovor znamená dva až 2 a pů dne v průměru práce nás obou. Tohle děláme už šestým rokem a jenom díky vám, jenom díky tomu, že nás sledujete a že vás zajímají odpovědi na otázky, které v jiných médiích nenajdete. Naše sledovanost za ty roky roste navzdory četným obdobím, kdy jsme měli na sítích omezení nebo nějaký shadowben. Zažili jsme eh v těch minulých letech situace, kdy jsme nevěděli, jestli druhý den budeme mít na naftu, abychom dojeli na natáčení. Zažili jsme poruchu jediného redakčního auta, závažnou poruchu, když jsme nevěděli, z čeho pokryjeme náklady na opravu. Jsem přesvědčená, že spousta lidí by to v naší situaci s tvorbou nezávislé redakce už dávno vzdala. My se ale nevzdáváme. Naše práce je dál potřeba a já věřím, že mě teď slyšíte vy, kdo si uvědomujete, že bez vašich darů to nejde. Jsme v této části roku jako redakce opět v napjaté situaci. Opět hodně řešíme, jak pokrýt základní náklady spojené s natáčením, s naší prací. Podpořte nás, prosím, darem dle svých možností. Společně to zvládneme. Moc vám děkuju. >> Vaše teze. Na obecní zlodějně je zainteresováno 10 až 20 % elektorátu a tihle lidé nechtějí slyšet, že se přestane krást. Chtějí slyšet, že se bude krást dál a víc. Když se podíváme na Českou televizi a začerněné smlouvy, pak výkřiky o ohrožení demokracie, jednotný černý úbor a hysterický záchvat, že z eráru už tolik nepoteče. Vidíte zde nějakou paralelu nebo průnik? >> Já myslím, že Česká televize je typická ukázka takový tý myšlenkový lenivosti nebo pohodlnosti, co vyvinul jako průměrnej občan. Protože kdyby někdo si dal tu práci a nelitoval svýho času a mentální energie a skutečně se nezávislým okem podíval na to, co se v tom periodiku děje, tak by musel sám bez jakýkoliv pomoci naznat, že tohle teda fakt nechce. Já mám takovej trochu perverzní zvyk. Já vždycky ráno snídám u toho, když e v televizním pořadu ČT24 komentujou eh zahraniční události a v podstatě každej každej den se to opakuje stejně. Přijde politolog z Brna a ten dostává zcela návodný otázky typu: "Myslíte, že je ten Trump zlej?" A on odpovídá:„No, já si myslím, že ten Trump je zlej." A je zlej, protože dělá problémy. Ano, je zlej, protože dělá problémy. Jestli tohle je pro někoho zpravodajství, jestli je to publicistika nebo jestli je to cokoliv, tak já už tedy nevím. To je podle mě tak zoufale nekvalitní. To je asi jako kdyby si někdo šel koupit sendvič a oni mu dali třeba nakrájenej papír. Co by řekl? By řekl, co si stročte někam, to já nebudu jíst. Ale z nějakého důvodu nemá problém támhle požít zpravodajství z český televize. Píšete, že psát o krádežích jistého hnutí je jako psát, že ryby jsou mokré. Skutečnost obecně známá, o které nemá smysl referovat. Jenže to je vlastně dokonalá imunita. Kdo krade dost dlouho a dost okatě, o tom se přestane psát. Je nějaký zmrdický termín pro zmrdí imunitu? Já si nemyslím, že lidi uznávají imunitu. Oni prostě něco dělaj tak dlouho, dokud jim to prochází. A jakmile to přestane procházet, tak oni toho na oko nechaj. Řeknou: "Ježíš, to bylo hrozně špatný. To byl omyl. To způsobovali jenom některý specifický jedinci mezi náma. To byl támhle Vítek a to byl támhle Honza a to byl tady Karel. A s těma my se rozloučíme a teď jsme čistý." Takže ten proces tý imunity je dejme tomu umělej. Oni odhoděj nějaký takový ty infikovaný části a jedou dál. Počase se jim nalostou zase jiný infikovaný části, že jo. Takže k imunitě jako takový, že by se ten organismus něčeho zbavil a už tím byl nenakazitelnej. To se tady asi nestane. Představme si situaci. Američany už nebaví poslušní vazalové. Chtějí se trochu pobavit. Přiletěl by ředitel CIA Redcliff do Prahy a nařídil by pět dní před volbami každému politikovi přidávat do jídla drogu pravdy. Říkali by u nás: "Kradem a budem krást dál. Přidejte se na vítěznou stranu." Nebo třeba každej z vás negramotnejch malejch paznechtů bude uléčenej, osvobodněn kroctví a nakonec zdaněnej. A teď nám to tam hoďte. Jo. Bylo by to víc osvěžující, než jak to probíhá nyní. No tak mně to někdy přijde, že ono už to nastalo, ne? Protože oni se občas tak jako nešikovně podřeknou. Navíc je dost dostických odkazů, který lidi, co nejsou líný sledovat, si jich museli dávno všimnout. Třeba tuhle běžel nějakej dokument, kde popisovaly důsledky války na ekonomii v Velký Británii a druhý světový války. A tam padlo zajímavý číslo. Oni museli drasticky zvýšit daně. Daň z příjmu dělala až 40 %. měli válku, že jo, padaly na ně bomby. No, já jsem si říkal, ty jo, jestli to bylo takhle a jestli 40 % stačí, tak mohl může někdo začít bombardovat už jako, protože vlastně tady ty naši úředníci a celej ten aparát, co vybudovali, spotřebovává stejně peněz jako britská státní správa, co se nacházela pod útokem Luftwafe. A [odkašlání] jako člověk si tady toho nemůže nevšimnout, ne? To je zcela zjevný, že ty peníze někam asi mizej, aniž by z nich byl jakejkoliv užitek. Ale z nějakýho důvodu to nikomu nesepne. Oni v podstatě říkaj, že už kradou, že jo, to podstatě děláme a a nikdo na to nereaguje. Takže kdyby ten Redcliff přiletěl v tom jeho C17 a tady vylez z toho jeho byytnýho kontejneru a řek:„Podívejte, od teďka budete všichni mluvit pravdu, tak oni můžou klidně řícto, ale to my už děláme. My jsme jim to všechno řekli, ne?" [frknutí] My jsme jim řekli sce jakou zastřenou řeči a my jsme jim řekli, že je zase voškubem, takže vo co go? Dá se předcházet zadí nákaze přivykáním na zí prostředí od ranných vývojových fází organismu, nebo je to příliš rizikové a je to jako s upíry. Kontakt s nimi nedopadá dobře nikdy a je to jako vystavit děti ebole, aby je rýma nerozházela? No ne, ale vážně. Eh, já jsem se setkal s tím, eh, co se musí co se musím nechat. Je jedna vlastnost. Oni dokážou si člověka podmanit. Eh, dovedou mu eh prezentovat ten svůj svět tak, že i člověk, kterej není nějak vadnej, tomu podlehne a řekne si, to je fajn. Já teď jako nevidím ten smrodismus. Já chci taky Porsche, tak já se k nim přidám. Eh, existoval film, už se moc nedává v našich médiích, jmenuje se Riziko a eh tam je právě popsáno to, jak takovej klučina, kterej v zásadě nebyl zlej, eh se právě tady k tomu přidá a okrádá lidi prodejem falešnejch akcí a podobný věci. Odehrává ve Spojených státech, ale myslím si, že něco podobnýho by se mohlo klidně stát. Tady je to film z roku 2000, tuším relativně novej tedy. A stává se, že ať člověk dělá, co dělá, může říct svým dětem cokoliv, tak ve finále se může přihodit a asi to není nic cizího. Stává se to asi hodně lidem, že třeba jeho děti jim na to ve finále skočej. A já to třeba pozoruju sám na sobě. Si někdy říkám, co já udělám se sjma dětma, aby jim nesežrali hada. Jo, jak jak já to zařídím a není to vůbec snadný. Asi něco jako imunizace tam neexistuje. Spíš jim to ukazovat na příkladech a že jo, to zase stačí pustit Českou televizi, tam je jich spoustu. Jo, takže není to jednoduchý téma tohle. Potkl jste někdy zmr, který byl tak exkluzivním kouskem, že jste skoro chtěl smeknout a říct mu, jak je geniální? >> No, já jsem jednoho takovýho potkal. Ten mě úplně dostal, teda musím říct. Eh, bylo to hned za studií, kdy to v podstatě se celá ta teorie toho zmrzmu vytvářela. A tam jsem se odcit na zkoušce z informatiky, s takovým klučinou, kterj teď zastává docela vysokou pozici v jedný firmě v Plzni. A eh mě vždycky fascinuje, jakou zmrděj mají štěstí nebo jaký mají štěstí a a že jim někdy projde něco, co by absolutně nikomu neprošlo. A jeho se zeptali: Davide, řekni si jakou chceš otázku. Seš první na řadě, tak řekni, jakou chceš otázku. A on řekl úplně sebevědomě. A jedna byla teorie systému. Co to je systém? Proč existuje a podobně. Fajn, David. Vyposlech si otázku. Důležitě si sedl stolu z takový kožen desky, z nich vytáhl drahou tužku, vytáhl papír A4, položil to vedle sebe, chvilku se na to zamyšleně koukal, potom uchopil tu tužku a načmáral něco jako když se vyklopí na zem špagety. A a to bylo všechno, co udělal. A potom, když došlo na tu ústní část, kde to měl nějakým způsobem vysvětlit, tak on popad tady to hluboko myslen schéma. a říkal:„No, tady ty nudle nebo ty čáry, neřek nudle, tady ty čáry, to jsou vazby a to, co je mezi nima, to jsou prvky toho systému. A takhle to vlastně celý funguje. A ten eh ten asistent z toho byl natolik perplex, že mu dal za tři a poslal ho domů. A já si na tohle občas vzpomenu, jak hrozný bullshit kolikrát projde. Myslím, že nikdo další, kdo na těch zkouškách byl, kdo se pokusil nějak aspoň trošku seriózně zareagovat na to, co mu tam říkaj, neuspěl s takovou hroznou blbostí. A já já myslím, že ten člověk je svým způsobem geniální. Neříkám, že je pro mě příkladem, to rozhodně ne, ale musím si na to často vzpomenout. Jste známý také tím, že se intenzivně věnujete tématu dopravně správních agent a jejich často zvráceným dopadům na obyčejné lidi. Nedávno vám vyšla kniha o tom, co dělat nebo spíše nedělat, když člověka chytí policajti. Můžete divákům říct více o tom, o čem ta knížka je? >> Jo, napsal jsem knihu. E, kniha se jmenuje Nenechte se nachytat, což v podstatě taky shrnuje její obsah. Kniha je důsledkem toho, co ve mně klíčilo už nějakou dobu. Já jak asi je známo, docela se zabývám různými aspekty té dopravně bezpečnostní, e, dopravně správní problematiky, přestupků, trestání za ně, e, vůbec legislativy, jak vypadá. A já jsem se setkával pořád s jedním vzorcem. Lidi jsou v zásadě slušný a mají tendenci skočit do nějaký pasti, kterou na ně eh systém, úředníci, policisté, strážníci nachystají. Byl jsem si vědom tý asy asymetričnosti toho konfliktu, kdy eh ochránce zákona Ježíše, jo, dobře, policista eh něco chce sdělit, něco požaduje po řidiči, má nějaký podezření a už to dělá po 1000. po tisícá chce od někoho dostat pokutu a ten řidič je v tý situaci poprvý nebo podruhý, jo, popátý za svůj život a absolutně neví, jak se s tím vypořádat a většinou udělá souhr nejrůznějších chyb, který způsobí, že i když se třeba nedopustil ničeho nějak zásadně nezákonnýho a nebo nebo jenom takovýho lehce nezákonnýho, ne, šedá zóna, tak se sám uvrtá do toho podezření a potom ve finále třeba dostane pokutu. tu jenom na základě toho, co sám řekl nebo jak se sám choval. Bohužel to jde i docela daleko i k takovým věcem, jako jsou dopravní nehody. To je absolutně oné sranda, protože za to se dá taky přijít do basy nebo se taky dá přijít řidičák. A to je něco z mýho pohledu jako sociální likvidace, protože ten člověk nemůže potom x měsíců až let řídit a to může mít taky za následek, že musí odejít z práce a a tak dále, jo. Může se mu rozpadnout rodina, tohleto všechno. A posád jsem se setkával s tím, že se našli lidi, co na jim na to skočili. A tak jsem si řekl, že sepíšu takový ty základní postupy, co oni používají a jak se tomu bránit. Zejména se to týká toho takzvaného mluvení s policajty, kdy eh člověk v dobrý víře ve snaze se nějak omluvit nebo vysvětlit svoje chování mluví a mluví a ve finále si tím zavaří. kdyby držel zobák nebo kdyby říkal jenom to, co skutečně musí říkat a v tý knížce je popsáno, jak to asi má vypadat, tak by se nedostal do tý situace, ve který aktuálně je. Pro mě to vždycky bejvalo těžký, ne? Protože ten člověk se de facto k něčemu doznal a potom začal přemýšlet, jak z toho vycouvat ven. Jenomže to už nešlo, protože on se doznal. Já jsem se ptal i advokátů, jestli mi můžou jako uvést nějaký příklad, kdy člověku pomohlo, že že mluvil s policajtama, s úředníkama, že jim všechno popravdě řek. Oni se mi smáli, že jsem asi blázen. Takže, takže takhle nějak. Ta knížka není nějak rozsáhlá. Eh, je aktuálně k dispozici nebo dá se objednat. Stačí se podívat na na web defense a zatím ty ohlasy jsou docela pozitivní. Vypadá to, že bude další díl.