VYHROCENÁ debata o klimatu a zelené politice! Kortus a Barek vs. Kubásek a Šejna

[hudba]

Petr Macinka třeba říká slunce.

>> To si vyří s Macinkou.

Ne, ne, ne, ne. Přece nemůžeš vědět, proč ne. Já tě nemůžu brát jako seriózního vědce. Reaguj jak chceš.

Když tam seděl mluvíme dobu.

>> Ty nerozumíš tomu, jak věda funguje. Nechápeš princip vědy?

>> Přesně tak.

>> Vysvětli mi princip vědy za covidu.

>> OK.

Byla to jak kdo použije, Hitlerům prohrál debatu. Můžu se zeptat?

>> Pardon, kolik ti let?

>> Cože?

Do tobě zas tečem hlíkou po poradil.

>> Tak přátelé, já vás opět vítám u nejlepšího podcastu. Děkuju vám všem, kteří nás podporujete na www.voxtv.cz. Věřím tomu, že nás sledujete mimo jiné proto, že vám přinášíme unikátní debaty, které nikde jinde na českému nenajdete, a dnes to naplníme víc než na 100 %.

Já představím své vzácné hosty. Vědec, autor projektu Klimatomluva Daniel Kortus. Dane, ahoj.

>> Ahoj.

>> Autor vzdělávacího projektu Generace AI a influencer Sáťa Barek. Ahoj Sláťo.

>> A protistrana na druhé straně, autor projektu Incorrect od června zaměstnanec ministerstva životního prostředí František Kubásek. Ahoj.

>> Ahoj. Ahoj.

>> A autor projektu Restart Česko od června 2026, referent sociálních sítí na ministerstvu životního prostředí Adam Šeina. Ahoj, Adam.

>> Ahoj.

>> Přátelé, vy si, někteří z vás se tak kamarádíte na sociálních sítích. Máte různé názory na různé problémy a jakési agendy, tak jsem si řekl, že vás dám do kupy a diváci budou moct posoudit, kdo z vás má lepší argumenty. Jsem rád, že jste to...

[smích]

>> Že reakce byla kolektivní mlčení.

>> Když diváci nerozsouděj, tak tam jsou meče v...

>> Přátelé, pohodlně se usaďte. Myslím, že dneska si tady chvilku pobudeme. Začneme prvním okruhem, což je klima a Green Deal. A já začnu takovou první otázkou pro všechny.

Je hlavní příčinou současného oteplování Země lidská činnost?

Ano. Začnu tady.

>> Ano.

>> Jednoznačně, když mám odpet takhle jednoduše.

>> Mhm.

Ano.

Nebo ne? Otázka?

>> Ano.

>> Že bych řekl, že ne.

>> Mhm.

>> Spíš ne.

>> Spíš ne.

Takže dvakrát ano, ne a spíš ne. Dobrá. Proč si to myslíte?

>> Mě, mě můžu, mně už se úplně kroutěj palce, jo? Protože...

[smích]

To je přesně, přesně to, co jsi říkal na začátku, jo. Eh, jsou názory...

>> Mm.

>> A jsou fakta, že jo. A teďka pokud se podíváme na tu klimatickou změnu, tak já bych se pak pánů rád zeptal, co jinýho to způsobuje, nebo klidně teď rovnou. Pojďme zkusit vylučovací metodu. Jo, když máte názor na to, že to teda není člověk nebo spíš není člověk, tak musíte mít určitě nějaký lepší alternativní vysvětlení, kterej jste doká, kterej jste schopný podložit faktama. Protože shodneme se asi na tom, že klimatická změna je fyzikální proces, kterej je měřitelnej, eh pozorovatelnej, vypočítatelnej dokonce i. A mě by teda zajímalo, co jinýho to podle vás může být, než lidská průmyslová činnost.

Rozhodně začínal.

>> Já vám do toho jenom: já vím, že ty si rád přebíráš tady moderaci. To jsem viděl vů.

>> Nicméně, já to tady připustím. Připustím, protože to je v kontextu té otázky vlastně. To je na dobrém moderátorovi, aby se jako...

>> No, to já se to...

[smích]

Já jsem viděl, že vaše debata posledně nebyla úplně moderovaná, tak já si to dneska převezmu trošku. Ale, jestlivíme, pardon...

[smích]

Já bych, ale tak seděl tam hezky jako co... Košuchov právě dostal na zadek. Chudák kluk. Ty vole, nemůžu obá...

>> Mě to naopak př... to, to je jedno.

>> Tak zpátky k otázce.

Někdo teda rozhodně bych začal tím, že nepopírá, že klimat, na klimatickou krizi nemáme my jako lidé žádnej vliv, ale jestli máme jako jedinej vliv, to já si nemyslím. Já si myslím...

>> Ne, pardon, ne jedinej, ale hlavní.

>> Hlavní.

>> Hlavní.

Já myslím...

>> Drtivě hlavní.

My kolik jsme dohromady přispěli oproti zbytku celý přírody emisima oxidu uhličitýho?

>> Ty mi odpovídáš otázkou.

>> Jasně. No, já ti odpovídám otázkou. Mě to zajímá. Já jsem ti řektuálně: je to jedna třetina veškerýho oxidu uhličitýho v atmosféře od lidí. My jsme za 200 let stihli zvýšit koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře o 50 %. Jo. Posledních 800 000 let, kdy máme datovaný záznamy o tom, jak probíhaly vývoj koncentrací oxidu uhličitýho, to víme z ledovcovejch jader, tak se ty koncentrace držely ve velmi úzkým pásu 180 až 280 ppm.

Pro diváky: procento je jeden ze 100, pro milé: jedna z 1 000. ppm je z milionu. Takže když, když to bylo v tom rozmezí, e, do nějakejch 280 ppm, tak to znamená, že 280 molekul v jednom milionu molekul vzduchu bylo oxidu uhličitý. Teďka je to nějakejch 430. My jsme stihli za těch 200 let zvýšit tu koncentraci o víc než 50 %. A pořád zrychlujeme.

>> Kryl je, ale spálili jste to...

[reklama - garbled text]

>> Takže není úplně jistý, že jenom my, ale problém je, počkej, počkej, počkej.

>> Mlil Franta, tak může to doříct.

>> Ne, ne, ne, ne, protože je jistý, že jenom my, je to od lidí. Protože my známe tu, my víme, eh, něco můžeme u toho sledovat, něco, čemu se říká izotopovej podpis. A z toho jsme schopný jednoznačně určit, že ten oxid uhličitý je od nás, že není ze sopečný činnosti a že není z ničeho jinýho.

Můžu do toho skočit.

>> Problém, problém, kterej v tom spatřuju, je v tom, že já jsem řekl spíš ne.

>> Protože, eh, jak říká, jak jsem říkal už posledně, já nedisponuju, eh, takovým kvantem dat, abych mohl to spolehlivě určit. Ale problém spíš je, jestli my tedy, když třeba vylezeme na stromy pomocí nějakých těch zelených opatření a net zero, e, dokážeme to zvrátit, a jestli nám to jako lidstvo za to stojí.

To je...

>> Počkej, ale to tole jako je falešný. Tole je falešný. Jako nikdo nechce, abysme lezli. Jako nikdo tady nepronasazuje. A já vás pak nechám. Já vás pak nechám volněj. Ale nedělej z toho mainstream.

Nás necháme, necháme ještě Frantu. Zavádění net zero skutečně existuje. Zavádění určitých opatření, kterej vedou k tomu, že některý věci, některý věci, musí být bezemisní, abychom zvrátili klimatickou změnu. Existují. Já jsem za to, abychom se spíš jakože adaptovali, dokud nenajdeme nějaký předchozený řešení. A Dan o tom několikrát ve svých videích hovořil, že dekarbonizujeme přirozeně. Takže já jsem stále za další pokračování přirozený dekarbonizace, a ne tý nepřirozený, kterou navrhuje Evropská unie.

Proto k tomu, kdo jakým způsobem, jak se podílí, jakými částicemi na té klimatické změně. Vlastně teoreticky nemám co říct. Já bych chtěl, abychom se bavili hlavně o tom, jak to řešit a čím to řešit.

Počkej, to je ten problém. To je ten hlavní problém.

Jako pokud nebude ve společnosti shoda na tom, že zdrtivá většina za to může prostě člověk, což na základě všech prostě možných metastudií, nejlepších analýz, nejlepších modelů, které prostě mají experti, se jasně ukazuje, tak pokud nebude shoda na tom, že za to může hlavně člověk, tak v životě nedojedem k řešení.

Je to úplně. Já ti dám příklad.

Když budeš mít vanu a do ní poteče voda a hlavním zdrojem bude zapnutý kohoutek a nebudeme chtít, aby ta vana přetekla, tak asi se shodnem na tom, že když tam teče jenom voda z toho kohoutku, tak musíme nějakým způsobem zavřít kohoutek nebo zpomalit ten. Ano.

Ale ve chvíli, kdy je pochybnost nebo z vaší strany pochybnost v tom, že do jaké míry za to může člověk, tak přidáváš faktor, kterej jako my našima opatřeníma neovlivníme.

A v téhletý analogii by to bylo, já nevím, kdyby byla prasklá trubka ve zdi a prosakovalo to do vany.

To je jako, to je přesná analogie tomu, co řešíme.

Pokud nebude shoda na tom, že za to zdrtivá většina může člověk, tak v životě se tady nebudeme u tohodle stolu schopný shodnout na opatření, protože ty budeš říkat "Adaptujme se, protože za to ne všichni můžem." A my říkáme, může za to z 99 % člověk, musíme něco změnit v tý naší lidský činnosti.

Ano.

Víte, teďkon, teďkon bych bral v úvahu to přirovnání. To se mi líbí, jak všichni mají tady ty metafory.

Stejně jako nedávno jste měli, že člověk nejde se zuby, eh, k někomu jinému než k zubařovi.

No jasně.

No jasně. S tím, že stejně zubaři se můžou splízt a můžou ty zuby zkazit a pak jdeš k dalšímu zubaři.

Počkej, promiň.

Jo, počkej, nech mě domluvit.

Jo, stejně jako, stejně jako, eh, když tady mluvíme o 100% shodě, která nikdy v životě na úplně ničem nenastane, protože pořád tady je 1 % lidí, kteří si myslí, že země je placatá, pořád je tady pár procent lidí, kteří si myslí, že když si píchnu očkování, tak okamžitě dostanu támhletu a támhletu nemoc.

A pokud tedy čekáme na to, až se 100% shodne, tak tady můžeme rovnou zavézt cenzuru a Kaldr systém a tak dále. Ničím jiným toho nedocílíme totalitou.

Ty čekáš na 100 %.

Myslíme, čekáme si, dokud se neshodneme.

Ano.

Dokud se neshodnem, ano, dokud se neshodneme, ale společnost, ne vědci.

Vědci mají shodu naprosto jasnou. Jde o tu společnost, která pak tu debatu otáčí nám.

Já jsem tu otázku začal: "Co jinýho to je než člověk?" Petr Macinka třeba říká slunce. Jenomže my umíme sluneční aktivitu měřit a máme další fyzikální důkazy, že to slunce není. Třeba ochlazování stratosféry. Nebudu zabíhat do detailů.

Pojďte mi dát. To si vyřict s Macinkou, ne?

No, ale pojďte mi dá mac.

Ale ne, pojďte.

Já chci říct jenom, pojďte mi dát nějaký jiný vysvětlení, jakoby tady v tom.

Já ještě jednou řeknu dopředu jednu věc, aby nás pak za to nikdo nechytal na základě tohodle podcastu. My tady nejdeme prezentovat názory ministerstva životního prostředí. Že by to jasný, k tomu se dostanem taky jenom. Dopředu chci říct, protože už vidím všude, že něco řekneme s Frantou a všude se ministerstvem diskutujeme tady za sebe. Filip za MacInku, za motoristu nikdo nerozpor. Já zkusím, můžu, můžu toho zubaře trochu jenom zkusit rozvíst, jako když tohle je naprosto jasně důležitá věc, když říkáš to s tím zubařem, jo?

Musíme tady si jako vyjasnit, co je důvěryhodný zdroj informací a odkud vlastně tady to poznání, které my máme o tom klimatu pramení. To nepramení z jedné studie, z jednoho výzkumu. To nepramení jako od jednoho experta, kterej by něco řekl. To je celosvětovej výzkum, kterej je ověřitelnej, reprodukovatelnej, naprosto transparentní a přichází z více nezávislejch zdrojů.

Vědecké studie jsou specifické tím, že musí být transparentní, reprodukovatelné a ověřitelné, prostě.

A jakmile tady to všechno máš a desítky let se shromažďují tady ty informace o klimatu, je to stůl, který stojí třeba na 30 nohách, 30 nezávislejch důkazů ze všech směrů ukazuje prostě na člověka, tak ty pak nemůžeš říct, co když se někdo mýlí takhle jednoduše, jako kdyby to byl jeden zubař, ke kterýmu jdeš prostě na kontrolu.

[smích] No můžeš, protože ty třeba mi na, na tady ty, na tady ten konsenzus, na ty metastudie argumentuješ článkem z Forbsu, že jo, jak jsi udělal, což krásně ukazuje, že vůbec nerozumíš.

No, no, právě.

To je úplně jedno, jako, přece nemůžeš porovnávat, jako nemůžeš přece porovnávat zdroj. Ně, když se vrátíme, když se vrátíme k tomu, když se vrátíme k tomu, co jsem tam vyvracel, tak byl způsob vybírání těch vědeckých prací, tak aby ten průzkum vyšel.

Jenomže ty mluvil, tam tenkrát bylo něco jinýho. To nebylo vyvracení nebo popírání nějaký, ale to ti článek, to ti článek z Forbsu nevyvrátí.

Pokud má někdo problém s tím ten způsobem, protože to není peer review, pokud to ti nevyvrátí. Protože to není ten článek, to byl názor člověka. Jenomže vědecká studie má metodologii a ty musíš v tý metodologii koukat, kde by mohla bejt chyba.

A pokud si myslíš, že je v tom nějaká chyba, tak můžeš udělat svůj článek a opravit je.

A přesně tohlecto se stalo.

A další, pardon, další článek o takovýmhle vědeckým konsenzu, kterej vyšel ještě drtivější, vyšel v roce asi 2021 a ty ses argumentoval článkem z roku 2013, kterej může napsat kdokoliv do časopisu. To je rozdíl.

Tak a já jsem říkal, že vám vždycky nechám trošku volný prostor a pak vždycky do toho vpluju a budu vám oběma oponovat jako oběma stranám.

Čili pokud se, pokud se bavíme tady na to téma, tak ty tam často argumentuješ, že na tom panuje shoda 99,9 %.

99,5.

To z čeho, z čeho teda přesně vychází tady ta tvoje data, protože to navazuje na to, o čem jsme se bavili.

Já to tady jako vyloženě tu studii mám. Jo.

A je to studie z roku 2021 a je to bibliometrická studie, takže analyzovala publikační literaturu, literaturu, nezkoumala nic sama, a výchozí dataset byl 88 125 klimatických prací.

Máš tu samou?

Cože?

Ano, mám tu samou. Je to zajímavý.

Takže 88 125 prací. Ale nikdo nepřečetl těch 88 prací.

Tuším, že to je abstrakt analýza prác, což je ale, což je statisticky a metodologicky správně.

Já tomu rozumím, ale my se dostanem totiž na úplně jiná čísla. Proto se ptám, odkud vychází ty data.

Protože to je náhodný vzorek 3 000 abstraktů, z nich 282 bylo vyřazeno jako nesouvísející s klimatem. Zůstává nám 2718 a z těch 845 podporuje.

Atribuci.

1869 zůstává lhostejných a čtyři jsou skeptické.

Co to znamená?

Skeptici opravdu jsou jako naprosté minimum. Ale 1869 jich je lhostejných, oni to nepotvrzují a ta studie, ty lhostejné automaticky přikládá na to, že potvrzují tady to.

Čili ten, ta shoda 99,9%, pokud je tohle práce, kterou vy jste si zvolili pro argumentaci, tak znamená, že to je 845 ve skutečnosti to číslo. Jsou tisíce vědců.

Ale to je z toho náhodného vzorku, že.

Já vím, já vím. To jsou práce.

To musíš potom extrapolovat na ty, potom to musíš jako statisticky extrapolovat na celej ten dataset.

Jasně.

Ale pokud rozumíš — já naprosto rozumím, ale pokud půjdeme dál, tak těch prací bylo víc.

Samozřejmě v roce Cook v roce 2013, který to dělal od roku 91 do roku 2011: 66,4 % bylo bez postoje, 32,6 % podporovalo a 0,7 % odmítalo.

To znamená — a ten trend se opakuje neustále — naprostá většina těch studií, těch vědců je bez postoje.

Ty studie jsou přiklánny k tomu, že jsou pro. Víš, protože to není, že jsou bez postoje. To je, že pracují na tom, pracují v té linii toho aktuálního poznání a tudíž se k tomu nepotřebují vyjadřovat, tudíž tam nepotřebují zmiňovat, jestli to tak je, nebo není. Ale automaticky pokračují v náze.

Je ta otázka: je, nebo není? Protože jestli ty už to jako neinterpretují za ně — protože ty přece nemůžeš vědět, proč neuvedli tisíce lidí postoj.

Tak řekněme, ta bez postoje — no, to je tisíce studií. Řekněme práce bez postoje může být práce, která například řeší — eh, teďka zkusím jako něco vycucat, nevím jak — například jak ovlivňuje oxid uhličitý.

Třeba jak se třeba mění eh složení schránek nějakých prostě mušlí z minulosti, nebo mlhů, nebo jak se tady ty jmenují — to kolik je CO2 ve vzduchu a třeba se snaží najít metriku, s jakou my můžeme eh predikovat — já nevím — nebo dohledávat nějaká zpětná data z minulosti z paleoklimatu.

Nicméně tyhle studie, který jako vznikají tady kolem toho nějakého tématu, tak ty všechny studie jako navazují. Proto je tam řada. Navazují na to poznání, který my máme, a oni používají ty teorie, který jsou v tom aktuálním konsenzu.

To znamená, že jako to, že je lhostejný, znamená, že ho tam nepíše přímo, ale třeba používá — já nevím — nějaký ty bilanční rovnice, radiační rovnice, který používáme prostě v tom aktuálním konsenzu.

Já nechci furt říkat konsenzus, hledám nějaký jiný slovo — prostě v té shodě, která panuje.

Přesně.

Ale třeba i Paul v roce 2017 popisuje jasně, že mlčení rovná se souhlas.

Jo.

Tím já to nenapadám tady ten argument jako takový. Jenom se ptám na to číslo těch, jestli je opravdu tak silná shoda, protože tohle už je jako určitá interpretace, jo?

Data ukazují, že dvě třetiny plus mínus, nebo podstatná část je jako minimálně neutrální.

To znamená skeptiků je opravdu málo.

No, ono to neutrální ale neznamená neutrální — že není rozhodnutý. To neutrální znamená, že prostě jsou v té linii toho jakože to poznání uznávají. Nepotřebují ho vůbec komentovat.

Tam důležitý je to číslo těch skeptiků.

Tam důležitý je číslo těch skeptiků. Je to — jak tady říká jedinej vědec v místnosti — prostě.

Jo, je tam důležitý to číslo skeptiků, který je prostě na čtyřech studiích.

Protože pokud chcete — pokud chceš vyvrátit, pokud chcete vyvracet to aktuální ten vědeckej konsenzus, tak vy musíte najít — nejde to jenom napsat v článku prostě do Forbsu, že s tím nesouhlasím. Musíte najít nějakou alternativní teorii, která lépe popisuje to, co aktuálně víme a to poznání, který máme.

Spousta z těch studií — eh, to poznání se budovalo. To, jak funguje oxid uhličitý v atmosféře, jeho efekt — eh, tady jako známe přes 100 let. Je pozorovanej i na jiných planetách. Třeba například Merkur a Venuše.

Merkur nemá v atmosféře nebo nemá žádnou atmosféru. Je nejblíž slunci a jeho průměrná teplota je 167°.

Venuše, která je skoro dvakrát dál, má atmosféru z oxidu uhličitého a její průměrná teplota je přes 400°, zhruba 464°.

Ten skleníkovej efekt na Venuši prostě zvýší tu teplotu té planety o stovky stupňů.

Takže je to naprosto reálná věc, kterou my pozorujeme všude a tudíž spousta těch studií už se jako vůbec nemusí zabývat tím jako podkladem a prostě se snaží dospívat k dalším věcem, k dalšímu poznání, k dalším řešením, protože tu teorii prostě máme velmi dobře popsanou a nikomu se nepodařilo najít lepší vysvětlení, než je tohle.

A těch vědců bylo mnoho v minulosti.

Ještě řeknu krásnej příklad: Richard Mueller, americkej vědec, kterej založil Berkeley Earth. Ten nevěřil klimatologům, že si ty data nevymysleli.

A když já mluvím o klimaskepticích, tak já to nemám rád, protože to jsou většinou lidi, který prostě jenom řeknou jinej názor, ale nemají vysvětlení.

Ale ten pán Richard Mueller byl opravdovej vědec. On vzal všechny ty data, který jsme měli. Vzal si na to peníze z grantů. Dokonce mu dali peníze i fosilní korporace z nějaký — z Koochova institutu. Zrovna jako je znám tím, že financoval prostě fosilní lobby a podobný projekty.

Přesně tak.

Vy to odsuzujete.

Počkat.

[smích] Necháme domluvit. Já pak nechám vám. Já jsem to chtěl říct, ale tak super.

Přesně. Ten pán sebral všechny ty data, který klimatologové měli, sám si je všechny přepočítal a čumí jak puk. A jsou jeho videa, jak říká: "Byli jsme úplně uvytržení, protože to není vůbec nic jiného. Není to slunce, nejsou to Milankovičovy cykly, nejsou to sopky. Naprosto přesně to sedí na oxid uhličitý."

A dneska Berkeley Earth je jedna z nejdůvěryhodnějších organizací o klimatu.

Ten pán nevěřil klimatologům, byl skeptický vůči tomu, tak si to všechno přepočítal sám znova a došel k tomu, že mají pravdu, a uznal to.

To je správná skepse. Špatná skepse je to, co děláte vy — že říkáte: "Já si myslím, že to není ono," ale žádný vysvětlení nemáte. Reagovat — a k tvému argumentu — jedinej vědec u stolu se taky dostane.

[smích]

Děkuju, děkuju za teďka frantem.

Tak povídej ty.

No v pohodě. Ty si řekni, co chceš za chviličku. Já jenom chci říct jednu věc a to, že já rozumím — já ti — já ti třeba zkusím říct jako můj pohled.

Já jsem šel sednout hlavně z toho důvodu, že mě zajímalo slyšet i věci z jiný strany, jo. Protože já stejně tak jako tady vás mě vážně vést důkazy a podklady. Mluvíš ty vo něčem, tak já jsem slyšel i jiný věci, i třeba naživo. I když jsem s nima našel podobným způsobem sednout a debatovat třeba jenom na kameru, ale abych zjistil víc, tak stejně vášnivým způsobem a se stejnými podklady říkali něco úplně jiného, než říkáš ty.

A počkej. Já bych jenom chtěl doříct. A teď si představ, že jsem jako — že já jsem někdo, kdo vůbec jako lidem nějak extra nerozumí, což je majorita celého světa. A to je naprosto v pořádku.

Ale můj pohled a proč třeba já tolik neposlouchám tvé názory, je to, že já vidím, tvůj obsah je založenej hodně. Tady máme i téma RichBait. Určitě se k tomu dostaneme. První tři vteřinky spousty videí jsou vždycky: Filip Turek něco říká, pak seš tam ty. A já se to vždycky kouknul do té chvilky, že vidím Filipa Turka, říkám si: "Jo, nějaký video od Filipa," pak je to Daniel Cortés. [Odkašlání] Já to scrollnu pryč.

Mě prostě u vědců mě konflikt nezajímá. Když chci vidět vědce, mě tam zajímá nějaká intelektuální konverzace, protože já rozumím, že věci jsou prostě chytřejší, inteligentnější lidé, než je zbytek planety. A u takových lidí já — počkej, počkej — já mluvím.

Od takovýchle lidí já očekávám prostě trošičku reálnější, trošičku míň konfliktní a domlouvající se přístup.

Zatímco u tebe vidím, jak ostatní věci furt kritizuješ, jak třeba mluvíš špatně o docentech, když oni o tebe špatně nemluví a ostatní mají jiné názory.

>> Pan docent Vašer Baure třeba o mě špatně mluvil v osobních emailech.

Jo, to je v pohodě.

>> Osobní email je asi něco trošku jiného než vedení na kameru, takže nepotvrzuješ to, co říkám.

Já prostě tě nemůžu brát jako seriózního vědce, když celý tvůj obsah o tom, že říkáš někomu něco o vědě, je založený na ragebatu.

>> Můžu, můžu reagovat, nebo já bych nejdřív >> v pohodě.

OK. Tak jo.

Tak já začnu tím, že to je to, co jsi říkal, že jsi slyšel nejdřív od jiného vědce, který říkal něco jiného než já. Stejně vehementně.

Právě o to, že já tady můžu mít názor jako osoba a on taky.

Ale to, o čem já tady mluvím, je ten vědecký konsenzus. To znamená, co ty odborníci, kteří řeší klima, o klimatu říkají.

A já nedělám nic jiného, než že ve veřejnosti interpretuju to, co říká klimatologie, to, co říkají klimatologové o klimatu, protože se mi zdálo, že o tom nikdo nemluví a že právě třeba Filip Turek nebo někdo, Petr Macinka, prostě mohou přijít do rozhovoru a říkat tam dávno vyvrácené věci, které prostě nejsou, jako umíme empiricky ověřit, že to jsou hlouposti, protože to umíme měřit a nikdo je nekonfrontoval, ani novináři.

To, co dělám já, je samozřejmě — máš pravdu — sociální sítě.

>> Cože? Hele, že novináři docela konfrontovali za jejich názory.

>> No, za tím o klimatu jako vůbec. Třeba proto jsem to začal dělat za nějaké jiné názory. Určitě, když se v české televizi objevil Luděk Neermer, který tam sedí jako téměř nejčastěji ze všech europoslanců a mluví tam o tom, jak zákaz aut se spalovacími motory nám strašně pomůže s klimatem, tak mu nikdo neoponoval. Když tam seděl Turek, když tam seděl Filip Turek a říkal, že to zničí náš, tak oponoval, jako prostě ano, pánové, vy asi nechápete můj obsah.

>> Když se já nemluvím — já nemluvím. No, promiň.

>> Ne?

Jakože pojďme tady rozdělit dvě věci.

Ty jsi to tam zatáhl politiku.

To, jestli se mají nebo nemají zakazovat spalovací motory, je politická otázka. Čistě politická otázka.

To, jestli je člověk hlavní příčinou aktuálních změn klimatu, je čistě vědecká otázka.

>> A teď se dostaneme k videu.

Jo, řeknu vám jednu věc.

Věda nepřijde vám, kluci, že se věda za posledních šest let sakramentsky zdiskreditovala sama?

Františku, promiň, když budeme brát v úvahu ty —

>> Nech, nech reagovat. Jo, položil jsi otázku.

>> Co je podle tvé definice?

>> Nějaká znalost nějakého tématu do podrobna. Titul z toho máš ze vysoké školy, prostě víš.

>> Počkej, pojďme se bavit o tom okruhu jako takovém.

Věda se od roku 2020 absolutně zdiskreditovala.

>> Františku, ty nerozumíš vědě. Ty nerozumíš tomu, jak věda funguje.

Teď o tom takto nemůžeš mluvit, když se tady zavádějí například covidová opatření. Mluvíš o politice, mluvíš o politice, mluvíš o politice.

Já jsem nechal taky doma.

>> Teď necháme doříct, pak nechám vás.

Jo.

>> Nechte, nechte ho doříct. Protože rád, že si to všichni užíváme. Já nejvíc. Ale nechme doříct.

V televizi seděli lidé, kteří se považovali za absolutní odborníky v oblasti epidemiologie a třeba vakcinologie.

Mluvili tam o tom, že dvě dávky, tři dávky, neočkovaní budeme diskriminovat.

Když jste očkovaný, tak nejdřív to nedostanete, pak nezemřete, pak nebudeme mít těžký průběh, bla bla bla.

Prostě neustále měnili své stanoviska, neustále u toho říkali: kdo nám nevěří, my jsme vědci, vy jste dezolátci.

Mimochodem, během té doby vzniklo slovo dezolát.

A koho ignorovali? Největšího, největšího experta na vakcinologii v České republice, pana profesora Berana. Dokonce.

>> Ano.

>> No a měli, měli ho tam za absolutního dezinformátora.

Tohleto je doba, kdy se nám celá věda zdiskreditovala. A když někde mluví nějaký vědec, tak polovina lidí napíše, co který s ním nesouhlasí, že se zdiskreditovali za covidu a můžou, a fér, tak to byl jeden z hlasů.

To znamená, je to jednoho vědce, nemůžeš o něj opřít argumentaci v okamžiku, kdy tady je sám. Nebyl sám.

>> To je, řekni to. Řekni to, prosím tě.

>> Ne, jakože.

>> Mně přijde, že nechápeš princip vědy.

>> Přesně tak.

>> Jako věda je přece nějaký.

>> Vysvětlili mi princip vědy za covidu.

Je ten samý, jako byl u klimatologické vědy, ten samý jako bude u evoluční biologie.

Je to prostě systém, který jsme si jako společnost vytvořili, abychom nějakým způsobem se snažili popisovat svět a ověřovali naše omyly.

To je to zásadní, že věda dokáže vyvrátit omyly a nejasnosti, které máme.

Takže tvoje tvrzení, že se věda zdiskreditovala —

>> Nechci. Díky. Seš hodný.

— je za mě úplně mylné, protože všechno to, co jsi ty tady řekl, tak byli politici, popřípadě média.

To, že se názory odborníků měnily, ještě aby ne.

Měli jsme výzkum těch jednotlivých variant virů, dozvídali jsme se víc o tom viru a tak se názory odborníků změnily.

To není věda nefungující, to je věda fungující.

To, že vakcíny se na začátku říkalo — dělám mediální zkratku — v těch byl to prostě uvedené ve studiích, pak si to převzali politici a ty to jako zkomolili tu debatu.

To, že vakcíny měly chránit před šířením covidu, bylo pravda v nějaké studii nebo v té první hlavní studii od Pfizeru, ale když se měnil vir a jeho nakažlivost, tak se měnil i účinek té vakcíny.

Opět věda o tom věděla a věda to popisovala.

Mně se zdá, že ty nechápeš princip vědy, protože mně se zdá, že věda naopak vývojem vakcín za — do roku — jsme měli otestovanou kvalitní vakcínu, která zachránila desítky milionů životů.

Ještě další věc. To je věda.

Ty věci v těch médiích nepředstav vůbec nic proti tomu, aby tam docházelo k těm věcem, například proti tomu Beranovi, protože ten mě napadá opravdu vždycky jako osoba, která mimochodem vlastně nebyla vůbec proti té vakcíně jako takové.

>> Jenom mluvil o tom, kterým specifickým skupinám by se měly dávat přednostně.

>> A stejně tam přišel jiný odborník, který se prohlásil taky za vakcinologa. Možná byl, možná ne, to už si nepamatuju. A řekl: To je dezinformátor.

A tohleto jsou přesně útoky, které třeba já nevím. Když se podíváme na poslední debatu v Seznam zprávách, udělal třeba Dan — proti docentu Pokornému, což je paleoekolog, který se mimochodem ani moc úplně vyloženě neshoduje s tím, co říkáš ty — ale měl jsi potřebu ho tam počůrat. Prostě v tom jsme vědu o covidu a ty jsi utekl. Ty jsi neodpověděl ani na jednu otázku, kterou se tě zatím zeptali.

Pardon, pardon. Necháme. Pokud chceš, můžeš reagovat, nebo se můžeme vrátit.

Covid je jako bordel.

>> Eh.

>> Sociální experiment.

Mluv dál, povídej.

>> OK.

Eh, byla to... jak chci to jenom říct, jako nějak, a chci ukázat, že ta paralela mezi covidem a klimatickou změnou je úplně vadná, protože to, co se dělo během covidu, tak ty debaty ve veřejném prostoru, v první řadě to není vědecká debata, to není vědecká diskuze.

Vědecká diskuze, věda se odehrává na úrovni studií a ty studie prostě trvají. Jenomže když se dělo něco takhle aktuálního, jako byl covid, tak samozřejmě média se toho chytají, využívají jakýchkoliv zkratek, a ty nejsi schopnej oddělit vědu, která se děje v pozadí a probíhá od toho, co se říká v médiích. To je jedna věc.

U klimatické změny ten výzkum trvá šedesát let, je velmi stabilní, rigorózní, není to žádná náhlá akce, která by se tady děla během covidu. Je to prostě dlouhodobý kvalitní výzkum, kterej se neustále rozšiřuje a ověřuje.