19:00 - Studio Berlín - ŽIVĚ - Ing. Jaroslav Štefec

A patřit k těm, co se nezdá.

Vážení a milí posluchači, pěkný dobrý večer vám přeji ze studia Berlín svobodného rádia.

Mým dnešním hostem je opět bezpečnostní analytik a politický komentátor inženýr Jaroslav Štefec.

Pane inženýre, pěkný dobrý večer.

>> Dobrý večer i vám a divákům.

Než se s panem inženýrem pustíme do dnešních témat, kterých jsem tedy vybral velmi mnoho, tak jen připomenu telefonní číslo do studia 734 807 379.

Posílejte SMSky s dotazy panu inženýrovi.

A pak ještě připomínám bankovní číslo účtu spolku Svobodného rádia, který je 270 090918911/2010.

Oba dva tyto údaje naleznete na našich webových stránkách.

Já vám prostřednictvím rádia děkuji za vaši podporu, protože bez ní bych si třeba s takovým skvělým hostem, jakým je pan inženýr tady, nemohl moc povídat.

Tak pane inženýre, Trump ztrácí podporu hnutí maga.

V USA sílí dosti silný odpor proti válce s Íránem, a to zejména právě uvnitř hnutí maga – Make America Great Again, kdyby někdo nevěděl.

Bývalý, velmi výrazný podporovatel Donalda Trumpa Alex Jones nyní žádá prezidentovo odvolání – tedy impeachment – a varuje před možnou pozemní invazí, obnovením povinné vojenské služby a dalšími zásahy do občanských svobod.

Podobně jako Carlson či Candace Owensová tvrdí, že Trumpova politika odporuje heslu America First a může Spojené státy zatáhnout do dlouhého konfliktu s ničivými hospodářskými i společenskými důsledky.

Jak vy vnímáte ty nálady ve společnosti ve Spojených státech, zejména právě v rámci hnutí Maga, kde jsou velmi známé a významné osobnosti, a že právě toto hnutí se od Donalda Trumpa čím dál tím více odvrací?

Kam to může vést?

>> Tak ono je potřeba vidět v první řadě to, že Amerika je země, která je hodně obrácená dovnitř – v uvozovkách. Jejichž obyvatelé a občané v první řadě vnímají Ameriku jako obrovskou zemi, ve které žijí. A vlastně externí konflikty považovaly dlouhá léta za něco, co se jich fakticky netýká – prakticky od vietnamské války. Co se týká možná armády, která nějakým způsobem funguje na nějakém dobrovolném principu dneska, ale že se to netýká těch obyvatel Spojených států, kteří si zvykli žít na ten svůj poklidný americký život.

Hm.

>> Ale najednou se tady objevilo něco, co se jich začíná týkat.

Hnutí Maga samozřejmě slibovalo něco. Když si vzpomenete na to, s čím šel Donald Trump do boje o ten současný americký prezidentský úřad.

>> Mhm.

>> Tak to bylo skutečně. To Maga mělo svůj smysl. Amerika nebudeme válčit, zastavíme války a tak dále. Budeme podporovat vlastně růst Ameriky, prosperitu a tak. A najednou roste cena ropy, zhumní válka, o kterých média píší čím dál intenzivněji, vyčítají prezidentovi, že se nechal zatáhnout vlastně do této války Izraelem. Což je jeden z klíčových argumentů, který se tam dneska objevuje.

No, může se stát, protože volby se blíží.

>> Ano.

>> A Donald Trump zatím nedosáhl prakticky – kromě toho, že výrazně omezil, skutečně výrazně omezil imigraci. Kde si zase samozřejmě na druhou stranu udělal spoustu nepřátel mezi určitými vrstvami, které ty imigranty používaly jako levnou pracovní sílu. Což byli zejména farmáři, ale i stavaři a podobně. Tak tam to samozřejmě se připočítává u mnoha lidí jako plus. Ale na druhou stranu on sám – pro zlepšování pozice Američanů, tak jak oni to vnímají, pro snižování cen a podobně – zas příliš toho neudělal.

>> Hm.

Jediné, co tak rozvířil, jsou mezinárodní vody. Ty rozvířil skutečně důkladně a nedůsledně především.

Ono já jsem jednu dobu trpěl dojmem, že to někam skutečně směřuje regulérně.

>> Mhm.

Ale začínám od tohodle dojmu ustupovat a mám pocit, že skutečně tím klíčovým slovem té druhé Trumpovy vlády je chaos.

>> Mhm.

>> A samozřejmě se to začíná projevovat i v tom vnitřním politickém dění v Americe.

A je tady problém právě těch voleb. Když pokud ztratí vlastně republikáni většinu, tak Donald Trump v podstatě skončí svou roli prezidenta a stane se z něj to, čemu se říká chromá kachna. Kdy vlastně budou všechna jeho opatření moci býti blokována.

>> Hm.

Takže to je taková zajímavá postřeh. A samozřejmě si tím vytváří obrovskou opozici i uvnitř své vlastní strany, protože on je republikán.

>> Ano.

>> A tam je vidět, že skutečně se od něj odvracejí lidé, kteří s ním šli. Ať už to byl Elon Musk, s kterým se rozkmotřil v podstatě hned na počátku. On si vlastně sliboval do značné míry volné ruce ve svém podnikání, sliboval si vlastně technologický rozvoj. Že dosáhne, bude možné dosáhnout na nějaké změny právě v určitých oblastech, které toho Muska velmi zajímají. Nic z toho se nezrealizovalo, respektive pouze pár věcí.

>> Hm.

A tady ten Trump opravdu směřuje k tomu, že mu přistřihnou křídýlka velmi brzy.

>> Hm.

Vy jste zmínil Elona Muska. Já jsem dneska četl článek o tom, že Elon Musk vydal prohlášení, ve kterém přislíbil finančně velmi silně podpořit republikány před volbami, což mě docela překvapilo. Proč si myslíte, že i přesto, že jaksi osobnost Donalda Trumpa je teďkon více méně v nemilosti u mnoha lidí, tak i přesto Elon Musk ty republikány takto podporuje?

>> Elon Musk vždycky – on byl příznivcem republikánů vlastně od svých studentských let. Nějak se tím netajil.

>> Mhm.

>> A on vlastně říká – já vím, co jsem četl nějaký jeho rozhovor – říká, že vlastně republikáni jsou daleko více pro, pročti v tom slova smyslu, jak on to chápe, než demokraté.

>> Mhm.

Jo, on říkal – to se mi líbilo – že demokraté jsou spíš jižané a republikáni spíše severané, jak se to chápalo v té válce severu proti jihu.

>> Ano.

>> Takže on to vnímá tak, že technologie, technický pokrok, věda a podobně jdou za těmi republikány daleko víc než za těmi demokraty. Takže já to vidím asi takhle, že on vnímá to, že republikáni – bez ohledu na to, jestli tam Donald Trump bude nebo nebude a jakou bude mít sílu – republikáni samozřejmě potřebují, aby fungovali. Takže je ochoten do toho investovat. A samozřejmě, pokud republikáni teď vyhrají a skutečně si udrží tu většinu, tak já předpokládám, že i oni Donaldu Trumpovi přistřihnou křídílka. Protože už teď se to děje. Už teď vlastně přijímají opatření k tomu, aby nemohl znova rozjet tu válku v Iráku nebo v Iránu takovým způsobem, jak to původně zřejmě možná plánoval. To znamená včetně té invaze a tak dále.

>> No, k tomu se dostaneme, takže to jsou věci, které se tady dneska už začínají jasně objevovat.

>> Hm.

K tomu se dostaneme, protože tam ty zprávy jsou takový dost nejasný – alespoň pro mě.

Eh, nicméně zajímavou věcí je to, co teďka vlastně provedl Pentagon, kdy americké velení zakázalo vojákům, právě těm, kteří působí na Blízkém východě, pořizovat a zveřejňovat záběry následků íránských raketových a dronových útoků.

Pentagon přitom tedy tvrdí, že fotografie a videa mohou pomáhat vyhodnocovat přesnost zásahu a zlepšovat další útoky.

V Jordánsku se údajně zvažuje také dočasné odebírání mobilních telefonů vojákům.

Opatření má posílit operační bezpečnost, ale omezuje možnost veřejnosti i médiím nezávisle ověřovat skutečný rozsah škod, ztrát a účinnost americké protivzdušné obrany.

Eh, jak vyhodnotíte toto rozhodnutí? O čem to svědčí?

No, svědčí to o tom, že pravděpodobně ty ztráty můžou být vyšší, než Američané uvádějí oficiálně. A samozřejmě ta logika ověřování účinnosti palby tam jednoznačně je, protože kdo viděl ty závěry z těch telefonů vojáků, kteří byli přímo v těch napadených objektech, tak ty dopady těch jednotlivých dílů té rakety, když se rozdělí na submunici, tak ty byly skutečně úchvatné. A tam podle mě Iráčani viděli, jak se jim to podařilo šikovně, a viděli také přímo účinek té submunice v akci. Takže já tomu věřím.

A samozřejmě ono to je velmi známé. Američtí vojáci a nejen američtí vojáci používají ty telefony při běhu. Jsou připojeni na různé servery, které jim dávkují správné jídlo a tak dále. Užívají si amerického stylu života i ve válečné vřavě, v uvozovkách.

>> Takže se nedivím, že jim ty telefony chtějí sebrat, protože se dají podle nich identifikovat, kde jsou jednotky a podobně.

>> Mhm. Čili já se domnívám, že to má svoji logiku a má to určitě minimálně stejnou logiku jako to, aby děcka nepoužívala mobilní telefony ve škole.

>> Z mnoha různých důvodů.

>> Ano. Na druhou stranu je tam zmínka o médiích. Ta jaksi tímto rozhodnutím taky nebudou mít možnost tolik informovat lidi o tom dění, tak jak by si lidi i ta média přála. Eh, jak lze toto nějak řekněme obstojně vysvětlit veřejnosti?

No, tak vojáci samozřejmě posílali ty svoje záběry na Facebook a tak dále, na další sociální sítě, kde to ta média přebírala. Jenže tím, když se tenhle kanál uzavře, eh, koneckonců média ve válce mohou někdy sehrávat velmi negativní roli, podobně jako ty záběry od těch vojáků v realitě.

>> A ono už ta válka není taková, jako byla třeba válka v Zálivu, kdy si tam Američané vyloženě pěstovali svoje novináře, kteří ukazovali, jak ta americká armáda slavně vítězí bez ohledu na to, co se dělo. Ona tady ta armáda slavně nevítězí.

>> Takže ukazovat některé věci asi není úplně optimální. Čili eh měla by se asi média trochu zamyslet nad tím, že ne vždycky jejich role ve válce je pozitivní.

Ono dneska, když se podíváte na Ukrajinu a na Rusko, tak v Rusku, i přestože ta vláda proti tomu bojuje a i ty místní orgány, říkají lidem: "Prosím vás, nefoťte to, nesnímejte to. Ukrajincům jenom ukazujete, jak jsou ty jejich zbraně účinné a podobně." A na ukrajinské straně, ale netrestá se za to.

>> Pokud to není úmyslné, je to jenom prostě takovéto – hele, tady nám vyhořel sklad a to dáme na Facebook. Na té ukrajinské straně jsou za to drakonické tresty.

>> Za zveřejňování záběrů výbuchů a podobně, jak to bylo na začátku. Teď už to prostě nic.

A přesně něco podobného asi v podstatě zavádějí i ti Američané, protože nechtějí, aby si Írán mohl ověřit účinnost těch svých úderů, protože ty údery jsou na stovky kilometrů. Oni nemůžou přímo si to tam ověřit.

Ale zase na druhou stranu samozřejmě jsou tam záběry těch místních obyvatel, kteří se s tím nějak nežinýrují a samozřejmě na ty sociální sítě to dávají. Takže pokud ta média budou mít zájem, tak některé ty záběry určitě budou moci získat.

>> Pane inženre, ale přeci jenom máme družice, máme různé systémy po celém světě, mají je snad všechny strany těch konfliktů, tak tam přeci mohou vidět, co kde kam dopadlo, co kde bouchlo.

>> No, to je vidět, že i Írán samozřejmě zveřejňuje záběry těch zničených, některých těch zničených cílů. Většinou to ale zveřejňuje v relativně špatné kvalitě.

Nevím, samozřejmě, ty snímky se dají koupit v reálném čase. Můžete si platit prostě v reálném čase snímky. Můžete si zaplatit u Číňanů, můžete si zaplatit z hlediska Iránu, určitě ne u Američanů samozřejmě, i když také bych se tomu nedivil, protože tady to může být zokruhované přes několik firem, přes několik zemí. Takže ty záběry jsou možná úmyslně pixelované, aby to vypadalo, že ten záběr je špatný, ale zveřejňují to také a samozřejmě oni se k těm snímkům dostanou. Minimálně se hovoří o tom, že Čína jim poskytuje právě tyto snímky těch oblastí, které byly zasaženy, aby mohly vyhodnocovat účinnost a přesnost těch střel.

>> Eh, přestože tedy Spojené státy vydávají na armádu víc jak bilion dolarů ročně a íránský...

>> Bilion a půl letos by to mělo být.

>> ... tak íránský vojenský rozpočet je jen naprostým zlomkem té částky. Přesto Teherán dokázal pomocí raket, dronů, regionálních spojenců a hrozby omezení dopravy v Hormuzském průlivu výrazně zvýšit eh cenu konfliktu na jedné straně.

Na druhé straně eh Írán nepadl. Sice utrpěl vážné ztráty, ale zabránil rychlému vítězství protivníka a přiměl Ameriku k jednání a dílčím ústupkům.

A pane inženre, já se vás chci zeptat, na co to vlastně ukazuje, protože my tady hovoříme o válečných ekonomikách. Rusko jede válečnou ekonomiku. Eh, Evropská unie podle mého názoru dělá to samé. Řekněte mi, jak je možné a jestli je to vůbec, jestli to má ještě nějakou logiku, že se vydávají tak obrovské peníze do zbrojovek, když Írán ukázal, že v podstatě ta obrana, ale i ten útok, se mohou velmi efektivně provádět za naprostý zlomek toho, co se vynakládá například v Evropské unii.

>> No, samozřejmě Írán rozhodně nemusí udržovat 800, když se to vezme dohromady, více než tisíc základen po celém světě, což jsou všechny výdaje, které má Amerika.

>> Nemusí udržovat obrovskou armádu, která je po těch základnách rozmístěná, nemusí udržovat satelitní komunikaci, eh umělou inteligenci, neplatit za výzkum, vývoj. Samozřejmě nemusí platit super drahé rakety, letouny a tak dále, které americká armáda nakupuje, a samozřejmě nemusí platit obrovské množství lidí, kteří v té armádě slouží.

Takže Írán, když to vezmete, se nesoustřeďuje na získání nadvlády nad světem. Maximálně se soustřeďuje na podporu těch svých příznivců v regionu, ale jinak si buduje armádu striktně na obranu vlastního území, obrannou armádu.

A tady je vidět vlastně ten obrovský význam toho, když máte armádu, která je odhodlaná, je schopná bránit tu zemi a je schopná učinit tomu nepříteli takové škody, že s tím má obrovský problém.

Hm.

A to je přesně ta cesta, kterou by třeba měla jít Česká republika. Neříkám iránská cesta za každou cenu — prostě budovat tady raketový průmysl. Protože dneska jsem se dočet, že konečně máme střelu s plochou drahou letu schopnou zasáhnout i území Ruska s naší vlastní českou.

Já jsem říkal: fajn, ta fabrika je v Praze. To není nic tajnýho. Takže je to taková krásná cílová doparová plocha, že si to málokdo dovede představit, jo. Protože se ví, kde ta fabrika je.

Samozřejmě.

Hm.

A zajímalo by mě, co s těmi střelami s plochou drahou letu budeme dělat, jo. Zda z určité situace, protože teď nejsme v situaci, kdy bychom měli strašit země všude kolem nás tím, jak máme obrovsky vyzbrojenou armádu střelami s plochou dráhou letu, které jsou schopné jim tady zničit jejich infrastrukturu.

Nemáme na to ani lidi, ani výchovu těch lidí. Lidi vychované prostě bojovat za tu Českou republiku nemáme. Nemáme připravenou armádu, nemáme na to připravenou logistiku, nemáme na to připravené nic. Ale klubíme se tím a děláme ze sebe zaprvé blbce a za druhé cíl.

A to je něco, co je trestné v podstatě. Už to je to, čemu se říkalo. Teď nevím přesně, kdo to řekl. Byl to Francouz a řekl: "To není zločin, to je chyba a to je v politice to nejhorší."

Hm hm.

Takže takhle to je. Ten Irán se vlastně připravoval na to, že bude muset odrážet nějaký útok. Počítalo se s tím samozřejmě, že ten Izrael může zaútočit, Spojené státy můžou zaútočit. A oni se tomu přizpůsobili. Zavrtali se pod zem, v uvozovkách. Dokáží skrývat ty prostředky. Studují to, co ten nepřítel umí — to, co umí americké družice. Studují samozřejmě to, co umí Izrael a přizpůsobili se tomu. A jak je vidět, přizpůsobili se tomu velmi efektivně.

Bylo by velice dobré — jak už jsem říkal — kdyby se tomu přizpůsobila, začala přizpůsobovat i Česká republika tomu, co na nás může dopadnout nějakým způsobem. Zatím se to neděje.

Mhm.

Pane inženýre, mě strašně zaujaly ty rakety tady u nás v České republice. Já teda jsem — já o tom vůbec nic nevím. To je vysloveně česká výroba, nebo je to zase nějaká firma zahraniční? Američani nebo někdo, kdo to tady?

No, oni — to je ta firma LPP, která v podstatě dodává ty drony na Ukrajinu a teď vyvinula nějakou střelu s plochou drahou letu s třemi možnými hlavicemi. Podle toho se liší dostřel. Oni to inzerovali asi před půl rokem, že to vyrobili. Já se domnívám, že zatím stejně stojí Polsko za touhle střelou. Už ten název — ta střela se jmenuje Narval, psáno N-A-R-V-H-A-L s dvojitým V.

Takže to ukazuje na jistou polskou stopu v tomhle případě. A pokud teda to je čistě česká střela, tak by měla mít nějaký český název, jo. Takže je vidět, že to není česká střela. Minimálně elektronika tam samozřejmě není stoproc česká. Možná ta trhavina odsud — z těch Pardubic — by se tam asi našla.

Takže jo, je to hezký, ale já nevidím účel pro Českou republiku téhle střely.

Mhm.

Další zajímavostí je — nebo jsou obavy Pakistánu. Ten tam mají totiž obavy, že pokračující americké útoky mohou být přípravou na pozemní ofenzivu právě proti Íránu, která by mohla destabilizovat celou tu oblast. Islámábád se snaží vystupovat jako prostředník mezi oběma stranami. To už jsme zažili.

Současně však čelí riziku, že bude do konfliktu zatažen kvůli svým vztahům se státy Perského zálivu, vojenské přítomnosti v Saúdské Arábii a dlouhé společné hranici s Íránem. Případná eskalace by potom mohla vyvolat například i velkou uprchlickou vlnu, bezpečnostní problémy i růst vnitřního napětí v Pákistánu.

Já jenom doplním, že Pakistán má jadernou bombu — atomovou bombu.

Pane inženýre, ty zprávy se objevily i v mainstreamu, protože tuhletu zprávu přinesli oficiální pákistánský státní média. Tam to dokonce zaznělo ještě tvrdčeji — že ne, že se obávají, ale že jsou jaksi téměř jisti, že Amerika tu pozemní operaci do toho Íránu provede. Tak jak to vidíte vy?

No, tak ono samozřejmě Američani, Britové, tyhle státy velmi rády bojují rukama druhých. Konflikt mezi Pakistánem a Iránem by byl samozřejmě ideálním řešením.

Hm.

Jo.

Což byl svého času Irák a Irán — když byl konflikt, taky byl řešením nějaké situace. A také byl uměle vyvolán v podstatě.

Ano.

Takže když se podíváte na tu situaci, ona se opakuje. Říká se, že historie se má tendenci opakovat, když se z ní nepoučíme. A my jsme se z ní viditelně nepoučili. Čili já chápu obavy Pakistanu.

Ono když se dneska podíváte, Pakistán je stále takovým věrným spojencem Spojených států.

Ano.

Kterým sloužil jako protiváha Indie dlouhou dobu.

Mhm.

Pardon, Indie. Eh, protiváha Indie. Teď jsem přemýšlel nad Čínou. Trochu jako protiváha Indie. Samozřejmě si tam vyvinuly jaderné zbraně vlastní. Indie má vlastní. Je zajímavé, že každá země má ten typ zbraní jiný.

Jo, tuším, že Pakistán má zbraně plutoniové, zatímco Indie má zbraně uranové jako jaderné hlavice. Což je taky celkem zajímavé.

V první řadě tedy — a teď když si to vezmete — tak pochopitelně to zneklidňuje i Čínu, teda tu i tu Indii. A pochopitelně se tam angažuje i ta Čína tady v tomto.

Ono Pakistán právě se snaží couvat — jednak vytváří ty podmínky pro jednání, což je celkem logické právě z toho důvodu, o kterém jste mluvil. Snaží se i trošičku vycouvat, protože tam se hodně angažuje Čína.

Mhm.

A Spojené státy se to příliš nelíbí. Ale Pakistán viditelně má takovou tendenci s tou Čínou se domlouvat raději než s těmi Spojenými státy.

Hm.

Konec konců bylo to teď vidět i v rámci toho konfliktu nedávného, kde byly používány určité stíhačky. Protože Pakistán — pokud se nepletu — tak používal čínské stíhačky.

Hm.

Takže to jsou takové drobné detaily, které prostě člověk musí vnímat v kontextu toho, co se tam děje. A samozřejmě ten Pakistán právě i z titulu toho, že má tu jadernou zbraň — dneska se tady snaží určitým způsobem Spojené státy jaderně otevřít tu cestu i těm zemím kolem toho Perského zálivu.

Když se podíváte na tu připravovanou dohodu mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií o tom, že jim Spojené státy umožní obohacovat urán a vlastně dostat se k těm technologiím jaderným — což je velmi zvláštní krok — ale celkem zase logický z toho pohledu právě té snahy tam vytvořit nerovnováhu v celém tom regionu a potom to postupně ovládnout. Takže má to svoji logiku.

Hm.

Čili tady víte, ta situace je tam taková poměrně zajímavě se tam vyvinula. Ty státy Perského zálivu totiž jsou si velmi dobře vědomy toho, že Irán zatím na ně neútočí. Čili oni do toho otevřeně nevstupují.

Mhm.

Eh, většinou.

A Irán cílí především na ty konkrétní věci, které souvisejí s americkými zájmy, ať už to jsou základny vojenské, nebo konkrétní rafinérie, respektive překladiště ropy, které patří konkrétním americkým firmám nebo mají tam většinové podíly.

Takže jestli někde se dočtete, že tam vyhořelo překladiště ropy v Kataru, že bylo napadené, no tak má to svojí logiku, protože to patří některé velké americké skupině.

Čili to jsou věci, které právě tady hrají. Vždycky je to o penězích, jak říkali staří zpravodajci: sleduj stopu peněz a uvidíš, kam to vede.

Je to tak. Mimochodem v Německu stojí diesel už skoro 2,50 eur na benzínkách, takže tam jsou lidi úplně vyřízení.

A dneska jsem četl zajímavou zprávu, pane inženýre, že osm milionů mladých Němců je rozhodnutých opustit Německo, protože tam nevidí žádnou budoucnost.

To je neuvěřitelné.

No ono, to je v podstatě — když se podíváte, ta situace po Evropě je to všeobecně. My na tom ještě relativně jsme dobře v tom, že sice tady máme třeba spoustu Ukrajinců, ale na druhou stranu zatím se nám tady neprojevují muslimové nějak zásadně. Není jich tady tolik a nejsou zatím tady nějakým způsobem etablovaní až tak, že by to skutečně vedlo k nějakým zásadním problémům, ale víme, že si tady budují svoje pozice a podobně.

Takže já chápu, že když vidím ta čísla, kolik tisíc lidí ztrácí práci každý měsíc — respektive kolik propouštějí ty velké automobilky a tak dále, na kterých stál vlastně německý průmysl. Tak dneska to válcuje Čína, protože dobře, Evropa se může uzavřít proti čínským výrobkům, jenže je problém v tom, že nikdo nebude kupovat ty evropské. Budou si kupovat lidé ve zbytku světa ty čínské a my se tady vevnitř neuživíme. Nemáme z čeho, nemáme zdroje. Prostě je to tak.

No, myslím, že teďka Porsche osm tisíc lidí je bez práce a Audi třináct tisíc lidí.

Jo. A to se furt opakuje. To není jako první nějaké propuštění, to je postupný. Takže ta situace ekonomická a jaksi vůbec i ta produkce v Německu je v naprosto šíleném úpadku a bude to ještě horší.

Mě tam fascinuje právě — já jsem o tom už mluvil, myslím minule, když jsme se o tom bavili — zatímco evropské automobilky vlastně převádějí svoje divize některé na zbrojní výrobu, tak ty automobilky čínské převádějí svoje divize na výrobu létajících taxíků, dopravních dronů a podobně. A to je vidět ten neskutečný úpadek Evropy, kdy jsme vůbec nebyli schopni zachytit ten trend. Dostali jsme se do vleku neskutečných politických amatérů, kteří se považují za jakousi elitu, ale nejsou. Je to systém diktátu ve stylu — já nevím — znáte, bylo nás pět, předpokládám?

Ano.

A tam je krásná scéna, kdy se zeptají Pacholkova syna, co by dělal, kdyby byl prezidentem. A ty kluci říkají jeden každý ten svůj, co by dělal, a ten Pacholkův synáček říká: Postavil bych se doprostřed dvora na hromadu hnoje, práskal bych bičem a všichni by museli dělat, co bych já chtěl.

Tak přesně o tom to je dneska vedení Evropské unie. Jak když ho vyšije.

Ano. My se k tomu dostaneme. Já k tomu mám taky jeden příspěvek.

Je to tak. A Evropská komise si pro občany Evropské unie — to znamená pro naše občany — připravila mnoho velmi brzkých, rychlých překvapení, ale k tomu později.

Já teďka chci z hlediska bezpečnosti přejít chviličku k tématu migrace, protože do španělské enklavy Ceuta během několika hodin — a to je čerstvá zpráva z dneška — dorazili opět tisíce ilegálních migrantů, převážně opět mladí muži. Ti překonali hraniční plot nebo obeplouvali námořní zábrany. Přijímací zařízení jsou podle místních úřadů zcela přeplněná. Stovky lidí zůstávají na ulicích či v provizorních táborech. Vedení žádá vládu v Madridu o vyhlášení nouzového stavu, vyslání dalších policistů a zapojení armády.

No a situace samozřejmě vyvolává mnoho otázek.

Já se vás chci zeptat na první z nich: jestli se ty Španělé nezbláznili a to doslova a do písmene, když před pár měsíci jaksi rozhodli o tom, že přijmou půl milionu ilegálních imigrantů, že si je tam zlegalizují — nebyla právě tohle pozvánka pro další ilegální migranty, která rozvířila právě to, co se teďka na Seutě děje?

To je nepochopitelné. Abych pravdu řekl, tak je to velmi obtížně pochopitelné. Pokud bych nepřijal tu myšlenku, že Španělsko, které vlastně bylo obrovskou, velmi dlouhou dobu pod maurským vlivem — to znamená byl tam islám — a Španělsko se v podstatě osvobodilo z tohoto vlivu, no, tak je dost možné, že tam podobně jako v Evropské unii se začíná vystrkovat růžky nacismus, respektive fašismus. Tak je dost možné, že tam právě je snaha to vrátit zase historicky do těch starých kolejí, kdy tam vládl islám. Já si to jinak totiž nedovedu vysvětlit — to, co se tam děje.

To totiž je zajímavé, že Evropská unie se tím vůbec nezabývá. Nijak to Španělsko nesankcionalizuje. To znamená, že Španělsko postupuje přesně v intencích, které vedení Evropské unie schvaluje. A to asi je špatně. Z našeho pohledu. Je to opravdu špatně a měli bychom se podle toho začít chovat.

Jenže bohužel se nedomnívám, že by současná vláda byla právě ta, která by začala dělat skutečně nějaké konkrétní opatření k tomu, abychom my sami se — protože my se můžeme v daném momentě vykašlat na Evropskou unii. Když bude zle, tak si prostě zavřeme hranice, ale musíme mít čím. Armáda nesmí třeba prodávat pandury, když si vzpomene, protože před pár lety nakoupila za šílené peníze se slovy tehdejšího — pardon — ministra obrany, že konečně budou čeští vojáci jezdit v Mercedese.

Jo. No a my teď ty Mercedesy prodáváme, ještě nemají ani půlku životnosti za sebou. A přitom je jasně vidět, že budeme muset, budeme potřebovat si chránit hranice, protože nepředpokládám, že by tady někoho napadlo říct: hele, tak ať k nám přijde dalších. Ono už tady máme přes půl milionu běženců, tak ať sem přijde půl milionu lidí ještě z toho islámského světa. Oni to Češi uživěj.

To si nemyslím, že by tady padlo.

Dobře, ale pane inženýre, se to musí — promiňte — ale podle platné legislativy, zejména té nové, tak my tady máme — a to je moje druhá otázka — v platnosti ten skvělý migrační pakt, kde jsou ty přerozdělovací kvóty. A když se podíváme na zprávu, že opět došlo ve Španělsku k přeplnění, dokonce že tam chtějí povolávat policisty a armádu, já jenom čekám na ten okamžik, kdy někdo od nich řekne: máme tady migrační pakt, máme tady kvóty, potřebujeme, aby si je někdo převzal. Tak a když padne karta Černý Petr na Českou republiku, co budeme dělat?

Eh, já nevím, co bude dělat vláda, ale v momentě, kdyby vláda řekla, no tak dobře, tak on to podepsal pan Rakušan, jo, sice neměl ten od té vlády to pověření, ale podepsal to. Ale tak co už s tím můžeme dělat? Tak nám sem tu půl těch půl milionu lidí pošlete.

Jak říkám, Češi to uživěj. My je jim tady přivítáme prostě a přestaneme jíst vepřový, vybijeme všechna prasata, jo. Co oni, co si vzpomenou? Kostely zavřeme, ať si tady udělajíme šity. To bude všechno špica.

Takže tohle je jednoznačně důvod k občanské vlastně k uplatnění článku 36 Listiny základních práv a svobod, kdy když vláda není schopná vláda není schopná vládnout a nefunguje státní správa, občané mají právo vzít věci do svých rukou.

A tohle jednoznačně by ukazovalo na to, že vláda není schopná vládnout, protože jejím hlavním úkolem – a to jednoznačně určuje Ústava – je vytvářet podmínky pro existenci samostatné České republiky, pro lidi tady, aby fungovali, pro české občany České republiky a podobně.

Takže tohle se pere zásadně ústavou České republiky. A pokud to vláda není schopná dodržet, jasně to ukazuje na jednu zásadní věc: není schopná vládnout.

A potom už lidi mají právo se tomu postavit a mají právo se i postavit i blbcům, který se postaví na hranice s transparenty: „Vítáme vás, naši bratři. Pojďte k nám a my vás tady obejmeme." „Znásilněte si koho chcete, zapte si koho chcete. Je to vaše věc. Je to perfektní. Máme svobodu. Každej si může dělat, co chce vlastně."

A tohle už je totální destrukce i státu.

Takže opět se vracím k tomu článku Listiny základních práv a svobod, o kterém jsem mluvil.

Já teda nepředpokládám, že s Babišovou vládou by to takhle daleko došlo, protože znám jeho postoje, co se týče migrace. Mně spíš jde o to, jak si tady zdůraznit tu situaci a nebezpečnost toho, co tady schválila ta předešlá Fialova vláda, protože to byla opravdu katastrofa.

---