J. Bobošíková: Kam se přikloní Babišova vláda?

Donald Trump otevírá další frontu. Tentokrát nejde o obchodní válku, ani o vojenskou operaci. Spojené státy vyhlásily systematický boj proti Mezinárodnímu trestnému soudu v Hágu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že cílem už není pouze chránit Američany před jeho rozhodováním. Washington chce omezit fungování celého soudu.

Marco Rubio oznámil novou americkou strategii 13. července. Mezinárodní trestní soud označil za nesnesitelnou hrozbu pro svrchovanost Spojených států. Podle Rubia vede soud a jeho spojenci proti Americe válku, nikoli zbraněmi, ale prostřednictvím smluv, zákonů a mezinárodního práva.

Washington chce rozšiřovat sankce proti představitelům soudu, zavádět vízová omezení a zesilovat diplomatický tlak na země, které s tribunálem spolupracují. Poprvé tak otevřeně deklaruje, že chce Mezinárodní trestní soud systematicky oslabit, případně fakticky rozložit.

Spor mezi Spojenými státy a soudem není nový. Nový je rozsah amerického útoku. Dosud Washington především odmítal, aby soud stíhal občany zemí, které se k jeho zakládající smlouvě nikdy nepřipojily. Teď už nejde jen o pravomoci soudu, jde o jeho samotnou existenci.

Mezinárodní trestní soud vznikl na základě římského statutu a funguje od roku 2002. Stíhá jednotlivce podezřelé z genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a za určitých podmínek také ze zločinu agrese. Spojené státy, stejně jako Rusko, Čína nebo Indie, členy soudu nejsou. Američané proto odmítají, aby tribunál rozhodoval o jejich občanech bez souhlasu Spojených států.

Zastánci soudu naopak tvrdí, že pokud je zločin spáchán na území členské země, může tato země přenést svou pravomoc právě na Mezinárodní trestní soud. Jde tedy o hluboký spor mezi státní suverenitou a představou, že nejzávažnější zločiny musí být možné stíhat bez ohledu na moc a postavení pachatelů.

Evropská unie se postavila jednoznačně na stranu soudu. Reagovala už následující den. Americkou argumentaci odmítla a dala najevo, že tlak Washingtonu považuje za nepřijatelný.

Mluvčí Evropské komise Anuar Anoni prohlásil, že Evropská unie pevně stojí za Mezinárodním trestním soudem. Útoky a výhrůžky proti jeho představitelům, zaměstnancům nebo spolupracovníkům označil za nepřijatelné. Brusel zároveň odmítá tvrzení, že soud ohrožuje státní suverenitu. Připomíná, že MTS nemá nahrazovat národní soudy. Má fungovat jako soud poslední instance a zasahovat pouze tehdy, když jednotlivé státy nechtějí nebo nedokážou nejzávažnější zločiny skutečně vyšetřit.

Trumpova administrativa ale tvrdí, že soud může být politizovaný, postupuje selektivně a nemá právo soudit občany států, které jeho pravomoc nikdy nepřijali.

A právě tady vstupuje do hry Česká republika. Jsme členem Evropské unie, smluvní stranou římského statutu a současně blízkým spojencem Spojených států v NATO. Praha se tak ocitá mezi Washingtonem, který chce soud systematicky oslabit, a Bruselem, který ho chce bránit. Přesto česká vláda zatím nevysvětlila, jaký postoj hodlá zaujmout.

Pro menší stát přitom nejde o akademickou debatu. Česká bezpečnost stojí na spojenectví se Spojenými státy. Současně ale potřebujeme mezinárodní pravidla, která chrání slabší země před pouhou politikou síly.

Skutečnou otázkou proto není jen budoucnost Mezinárodního trestního soudu. Skutečnou otázkou je, zda bude Česká republika stát na straně Washingtonu, Bruselu, nebo zda přijde s vlastním postojem. Na shledanou.