J.BOBOŠÍKOVÁ: Strach v nemocnicích. A arabské zločinecé klany. | Na verox.cz bez reklam

Nemocnice má být místem, kde se zachraňují životy. Jenže v sousedním Německu se stále častěji řeší něco jiného. Kdo ochrání lékaře a zdravotní sestry před agresivními pacienty a jejich příbuzními?

Deník Welt teď přinesl svědectví zdravotní sestry, která popisuje zkušenosti s mladými arabskými pacienty. Doslova říká: pokud je potřeba ošetřit dva arabské chlapce, nepošlu tam dvě dívky. Není to oficiální pravidlo německých nemocnic. Je to zkušenost konkrétní zdravotnice.

Jenže vedle ní existují i velmi konkrétní případy, kdy se německé nemocnice dostaly do konfliktu s arabskými velkými rodinami a kriminálními klany. V berlínské nemocnici Šarité se skupina asi 10 mužů pokoušela dostat na urgentní příjem po smrti svého příbuzného. Podle deníku Tages Spígl šlo o členy známého Abou Chakerova klanu. Muži vyhrožovali bezpečnostní službě a zasahovat musela policie.

Ještě vážnější incident se odehrál v Esenu. Po smrti pacienta tam jeho příbuzní napadli zaměstnance nemocnice. Šest zdravotníků bylo zraněno. Jedna 23letá pracovnice tak vážně, že sama skončila v nemocniční péči. Případ převzal policejní útvar zabývající se klanovou kriminalitou. U hlavního podezřelého policie uváděla turecké a libanonské občanství.

Podle německého nemocničního institutu zaznamenalo násilné incidenty na urgentních příjmech 95 procent nemocnic a 2 ze 3 nemocnic uvádějí, že násilí přibývá. Nejčastěji útoky dopadají na ošetřovatelský personál a nemocnice reagují: ochranky, kontroly vstupu, kamerové systémy, kurzy deeskalace, kurzy sebeobrany.

Klinika v Dortmundu šla ještě dál. Zdravotníci na urgentním příjmu začali testovat body kamery, tedy kamery přímo na těle, a nemocnice zavedla také nepřetržitou bezpečnostní službu.

Nemluvím o věznici ani o fotbalovém stadionu. Mluvím o nemocnici. A kdo by si myslel, že je to jen německý problém, měl by si připomenout případ z Pražské fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V roce 2019 tam hospitalizovaný pacient přinesl na pokoj legálně drženou pistoli a vystřelil na dva spolupacienty. Jednoho zasáhl do hlavy. Muž následující den zemřel. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, který v roce 2026 rozhodl, že nemocnice útok nemohla předvídat a za smrt pacienta nenese odpovědnost.

Česká střelba a německé klanové incidenty samozřejmě nejsou stejný případ. Spojuje je ale otázka, kterou nemocnice v Evropě řeší stále naléhavěji: jak zajistit bezpečnost pacientů i zdravotníků v prostředí, které musí zůstat otevřené veřejnosti?

A právě tady se něco zásadně mění. V Berlíně zasahuje kvůli členům klanu policie. V Esenu po útoku příbuzných pacienta končí šest zdravotníků se zraněními. V Dortmundu dostávají zdravotníci body kamery a nemocnice nepřetržitou ochranku. A sestra citovaná deníkem Welt říká, že ke dvěma arabským mladíkům raději neposílá dvě kolegyně samotné.

To nejsou dojmy, to jsou konkrétní případy. A otázka zní: ještě mluvíme o otevřené nemocnici nebo už o střeženém prostoru? Protože když má zdravotník kameru na těle a za dveřmi stojí ochranka, nemění se jen bezpečnostní režim. Mění se samotná podoba nemocnice.