„Já bych si vyprošoval to slovo alternativní“
„Já bych si vyprošoval to slovo alternativní“
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
[Hudba]
Dámy a pánové, přeji vám hezký večer. Jsem Petr Bohouš a modrý jelen. Dovolte mi, abych se dnes s vámi krátce zamyslel mezi dvěma světy nad jedním souslovím: alternativní médium.
Tak poslední dva dotazy deníku N a Respekt. Narazil jsem na něj při přípravě svého nedělního rozboru o summitu NATO, který pro vás chystám. Snažím se v něm podívat se nejen na to, co zaznělo a co všichni známe, ale především na to, co zůstává stranou pod povrchem, na věci, které máme přímo před očima a přesto je často přehlížíme.
"Dobrý den, Lukáš Prchal z Deníku N. Pane premiére, já bych se chtěl ještě zeptat — nebo pane vicepremiére, nevím, kdo budete odpovídat na tu Ankaru. Omlouvám se, chci jenom si ujasnit. Je možné tedy, že pan prezident spolu s vámi, pane premiére, půjde na některou z těch akcí, ať už na to neformální večeři nebo na to formální jednání?"
A právě při té práci mě zaujal jeden detail, jedna krátká výměna na pondělní tiskové konferenci na úřadu vlády. Možná nenápadná, ale podle mě velmi zajímavá.
"Já vím, že jste říkali, že je to v rámci nějaké debaty mezi ministerstvem zahraničí a hradem, ale je tam tuhle možnost nebo není? Děkuji."
"No, ta komunikace je mezi ministerstvem zahraničních věcí a hradem. Já vždycky čtu, jak tady alternativní deník N mluví s osmi lidmi blízkými tomu Čionomu, takže jestli to tak — mě zaráží alternativní deník N. To jsem ještě neslyšel."
Je fér říct, že nejspíš šlo o nadsázku, bonmot nebo ironickou poznámku během tiskové konference. Takový bude zřejmě nejpřesnější kontext tohoto výroku. Petr Macinka možná chtěl redaktora deníku N trochu poškádlit. Možná chtěl upozornit na způsob, jakým deník N pracuje.
Všimli jste si, jak rychle se redaktor na slovo "alternativní" ohradil?
"Já bych si vyprošoval to slovo 'alternativní'," reagoval Lukáš Prchal z deníku N. "Pane premiére, abych si vyprošoval tu alternativu."
Asi vycítil, že si z něj Petr Macinka trochu utahuje. A právě to mě přivedlo k otázce, jestli označení "alternativní médium" je dnes pro někoho stále něco nedůstojného, že bychom se za to měli snad i stydět.
No a dostávám se k tomu, proč se tohoto názoru tak strašně bojí. Proč se bojí v diskuzích. Známe to z covidu, známe to z očkování, známe to z ukrajinské války, atd.
No a ta odpověď je úplně jednoduchá: protože oni prostě nemají žádná fakta a žádné argumenty. Takže jejich jediná cesta je tu pravdu cenzurovat, schovat vám ji a ukázat jenom jeden narativ. A když člověk je unavený po práci, nemá čas přemýšlet a dohledat si to, tak jde a dostane se k němu jenom ta jedna část pravdy.
V posledních letech, zvláště během covidu, se pojem alternativní médium začal používat mnohem častěji. Alternativními médii se obvykle označují média stojící mimo zavedené redakce a pro někoho to může mít i negativní význam. Jenže mediální svět se mezitím výrazně proměnil.
"Není to na to, abyste se mě ptali, jestli odvolat nebo ne. Kompletní diskuzi najdete už teď na Moravec.cz. Díky, že podporujete nezávislou publicistiku."
Novináři odcházejí z velkých redakcí, zakládají vlastní podcasty, vysílají na YouTubu, publikují na Hero Hero, budují vlastní weby. Jsou to ještě mainstreamová média nebo už alternativní? A kdo o tom rozhoduje?
A mimochodem, já ti povím jednu situaci, co se mi tam stalo. Hele, já tam čekám třeba půl hodiny před tím úřadem vlády a teď vidím, jak přijíždí ta Tatra, ne? Teď tam vidím tu jeho hlavu. Říkám: "Super, je tady dobrý, stihla jsem to." No a teď v momentu, kdy on teda začíná couvat a parkovat, tak ke mně přijde příslušník a říkám mu: "Prosím vás, vy se musíte jít nahlásit na recepci."
A říkám: "Jo, jo, heljte, půl minuty, já tady natočím pana Turka a jdu."
A on říká: "Ne, teď."
A říkám: "To si děláte srandu, ne? Teď tady čekám na pána půl hodiny a teď tady jde. A on — ne, ne, zlobte se. Vy jste na kamerách a vy se musíte najít, nahlásit. Jenom naléhejte se a přijďte zpátky."
Já říkám, tak co mám se s nima hádat nebo co? Hele, vlítla jsem na tu recepci jak kulovej blesk.
Napadly mě dvě známé tváře České televize: Nora Friedrichová, Zuzana Černá.
"Chystáme pro vás novou reportáž. Byli jsme kvůli ní třeba v Kutné Hoře, v Třebuni. Teď jsme v Chebu a tady se stalo něco, co jsme fakt nečekali a co celý příběh ještě víc zamotalo. Jde o nejvyšší patra české politiky a možná i nějaký ten zahraniční vliv. Tak nás sledujte, už brzo vám řekneme víc."
Obě budují vlastní projekty. A pokud alternativním médiem myslíme médium, které stojí mimo zavedenou redakci, pak by se dalo říci, že dnes paní kolegyně působí v alternativním mediálním prostoru. Znamená to snad automaticky, že jsou dezinformátorky? Samozřejmě, že ne.
A právě tady narážíme na jeden z největších problémů dnešní veřejné debaty. V části veřejné debaty se pojem alternativní médium začal používat téměř jako synonymum pro médium dezinformační.
A tak si myslím, že nastal čas si to znovu promyslet. Já vždycky čtu, jak tedy alternativní deník N mluví s osmi lidmi blízkými tomu Čionomu. Alternativní přece neznamená dezinformační, stejně jako mainstream automaticky neznamená pravdivý.
Možná bychom si měli znovu připomenout, že nálepka sama o sobě nic nevypovídá o kvalitě novinářské práce. Dnes už možná bychom mohli říci, že není nejdůležitější ptát se, kdo je mainstream a kdo je alternativa. Možná je důležitější ptát se, jak kdo svou práci dělá. Ověřuje informace, odděluje zprávy od komentářů, je otevřený různým pohledům, řídí se etickým kodexem novináře.
Média bychom měli posuzovat podle jejich práce, ne podle nálepky, kterou jim někdo přidělí.
"Vykřikla jsem svoje jméno, oni řekli: 'Dobrý, letím zpátky' a já ho stihla. No skorej. Než zaparkuješ Tatru, to ti trvá, jo, že normálně ten druhej se stihne zaakreditovat. Tak pouštím. Dobrý den, pane Turku. Já jdu zase za vámi. Chci se vás zeptat."
Lidé dnes mají mnohem větší možnost informace porovnávat. Už nejsou odkázáni jen na jeden zdroj. Každý z nás nosí ve své kapse přístup k informacím z celého světa. A právě proto je možná důležitější než kdy jindy učit se rozlišovat mezi nálepkami a skutečnou kvalitou novinářské práce.
"Pane Turku, nejste teď vstoupil do politiky. Vy jste neměl žádné oficiální příjmy. Z čeho jste žil celé ty dlouhé roky? Vypadá to, že jste žil na černo, že jste neměl žádné příjmy?"
"Pane Turku, vy tedy často hovoříte o tom, že lidé parazitují na systému. A sám působíte jako parazit na systému."
"No tak zase nic."
Děkuji, že jste se se mnou na chvíli zastavili mezi dvěma světy. V neděli se společně podíváme na rozbor kolem summitu NATO. Ne na to, co bylo nejvíce vidět, ale na to, co možná zůstalo stranou. Mějte se hezky.
[Hudba]






