Lže Posselt jako Hitler v roce 1938? Co skutečně chtějí Sudeťáci v Brně

Došlo na lámání chleba.

Na politické scéně se narýsovala tlustá čára mezi těmi, kdo hájí českou státnost a těmi, kdo jsou ochotni, třeba kvůli přízemní nenávisti vůči současné vládě, kolaborovat s cizí mocí, takzvanými sudeckými Němci.

Kdo nám tady lže?

Je to vláda, která ve sněmovně schválila usnesení odsuzující konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně, nebo je to opozice a další zastánci a podporovatelé sudetoněmeckého lansmanchaftu?

Podíváme se na to.

Mé jméno je Radim Panenka. Vítám vás na svém youtubovém kanále.

Děkuji těm z vás, kteří mě již odebíráte, a pro ty ostatní mám prosbu. Dejte si prosím odběr mého kanálu, aby vám neunikala žádná další moje aktuální videa k současnému politickému dění i dalším tématům.

Co se děje? Víme to všichni dobře. Mluví se o tom v posledních zhruba dvou týdnech velmi intenzivně.

Už za několik málo dní se v Brně, v moravské metropoli, uskuteční několikadenní sjezd sudetoněmeckého lansmanchaftu, kam má přijet až několik tisíc lidí.

Tahle akce se tam neuskuteční jen tak, že by si tito potomci bývalých českých Němců usmysleli, že přijedou do Brna, ale byli pozváni. Byli pozváni neziskovkou a českými aktivisty, nikoli německými českými. Takzvanou neziskovkou Meeting Brno. Což jsou v podstatě lidé, kteří, pokud jste znali stranu nebo hnutí Žít Brno Matěje Hollana, jsou takovými extrémně rádoby liberálními a hlavně progresivistickými, místy velmi pronárodnostně zaměřenými, aktivisty a různými zelenými ekoteroristy a pošahanči, bych řekl.

No, to jsou přesně ti lidé, kteří Bernda Poselta a jeho soukmenovce do Brna pozvali.

Proč to udělali? No, to je otázka. Oni mluví o tom, že jsme postoupili dál, že jsme udělali pomyslnou tlustou čáru za tou tragickou historií a že je na čase se začít usmiřovat.

Všechno toto jsou nesmysly, propaganda a demagogie. To samozřejmě asi vy dobře víte, ale je zapotřebí upozornit na několik věcí, které mainstreamová média buď zamlčují, ignorují, nebo překrucují.

První věc, o které se začalo mluvit: není důvod to jakkoliv odsuzovat, protože sudeční Němci si vyškrtli majetkové nároky ze svých stanov.

No, jaká je skutečnost? Ano, formálně si sudetoněmecký lansmanchaft ze svých stanov vyškrtl majetkové nároky vůči České republice, ale stalo se tak až na základě dlouhodobého intenzivního tlaku i v Německu, aby tak učinili. To znamená: jestliže tato lobistická organizace udělala nějaký údajný ústupek na základě brutálního tlaku a nikoli toho, že by to oni sami chtěli, tak to také o něčem vypovídá, že jo.

A zároveň to znamená, že pokud se naskytne v budoucnu kdykoli příležitost, aby ty stanovy zase změnili a aby tam ty majetkové nároky zase vrátili, no, tak to prostě udělají, ne?

Já si opravdu nemyslím a nesdílím nadšení některých, že bychom měli v tomhletom sudetoněmeckému lancu jakkoli věřit nebo panu Poseltovi, šéfovi této německé organizace. Já jim to prostě nevěřím. Nevěřím jim ani posléze očima, ani pozdrav jim nevěřím.

Hitler také západním lídrům v roce na podzim 1938 sliboval, že mu stačí pouze československé pohraničí a to jsou veškeré jeho požadavky, které má. A jakmile to pohraničí dostane, tak v Evropě navždycky, navěky věků zavládne mír a klid.

No, jak to dopadlo? Velice dobře víme. Dopadlo to nejhorším válečným konfliktem v dějinách lidstva.

Takže sudeťákům já opravdu nevěřím. Nevěřím jim, že nemají a nebudou chtít uplatňovat své majetkové nároky. Prostě nevěřím.

Věc, která s tím souvisí – a samozřejmě velice přímo souvisí – jsou Benešovy dekrety.

To je ostatně neoficiální název, to jsou dekrety prezidenta republiky, kterých bylo vydáno po druhé světové válce. Teď doufám, že řeknu snad přesné číslo – 143 nebo tak nějak. Je to ještě předtím, než se ustavily všechny zákonodárné orgány obnovujícího se Československa.

Jinými slovy: ty dekrety byly jako zákony. A poté, co byly ty zákonodárné orgány poválečné Československé republiky opět ustaveny a obnoveny, no, tak ten parlament schválil všechny ty dekrety prezidenta republiky a staly se z nich zákony.

To nejsou nějaké papíry, nějaké prohlášení nebo jen nějaké listiny. To jsou zákony – dekrety prezidenta republiky – které Bern Foselt a sudetští Němci, takzvaní sudetští Němci, stále odmítají.

Podívejte se na rozhovor s panem Posltem jen před několika dny v Mladé frontě dnes. S dekrety nemohu souhlasit. Z rozhovoru s panem Posltem v českých médiích s tím se teďka roztrhl pytel.

Já myslím, že pan posl je na vrcholu blaha díky tomu, protože koneckonců to je jeden z důvodů, proč to přece dělá, ne? Aby měl pozornost.

A to pozornost – to není jen nějaká moje spekulace. Já jsem se tomu tématu věnoval. My obecně jsme se tomu tématu věnovali v parlamentních listech v posledních dnech a týdnech dost intenzivním způsobem.

A já jsem mluvil s několika velmi významnými českými diplomaty, kteří tady toho pána osobně znají a znají ho dlouhá léta, a nemluví o něm vůbec hezky. To mi věřte.

Když zmíním některé výroky a některé popisy jeho osobnosti, které jsem se dozvěděl od lidí, kteří skutečně českému státu, české diplomacii, slouží dlouhá desetiletí, tak oni o něm mluví, že je to člověk s obrovským egem, egomaniak.

No, on je celý obrovský, ale nebudeme si tady dělat přízemní žertíky.

Egomaniak, který prahne po pozornosti, po kontroverzi a popularitě. Samozřejmě nikoli po nějaké popularitě v České republice. To si asi ani on nemyslí, protože to není žádný naivní člověk.

Dámy a pánové, pozor: posl není žádná naivka.

On prahne po popularitě v domácím německém prostředí. A ta jeho pomyslná hvězda – jak jsem před několika dny říkal i na televizi CNN Prima News, kam si mě krátce pozvali – tak ta jeho pomyslná hvězda politická v Německu pomalu vyhasí v uplynulých letech.

Posl už tam není brán jako nějaká výrazná osobnost. No a jemu to samozřejmě chybí kvůli tomu jeho velkému egu, jak mi ti čeští diplomaté popsali.

No a proto zkrátka se vymýšlelo a vymýšlelo, co udělat, aby zase posl byl tím důležitým hráčem, aby se o něm mluvilo, psalo, aby se po něm žádaly rozhovory.

No tak co? Stačilo najít pár českých – chtěl jsem říct kolaborantů, ale nevím, já úplně ty silné výrazy nepoužívám, i když možná tady je to dokonce na zamyšlenou toho výrazu použít.

Stačilo najít pár českých kolaborantů, kteří jsou ochotni mu jít na ruku. Ty našel a ejhle – sjezd v Brně se začal organizovat.

Pan posl je středem pozornosti v České republice, v Německu a je na vrcholu blaha. Může se vrhat blahem, jak se říká.

Víte co, ohledně toho sjezdu – a říká to spousty – mně je docela líto, že těch lidí je spousty, jo, spousty těch, kteří to hájí, těch, kteří říkají, že přece o nic nejde, že vždyť je to kulturní akce, tam bude kulturní program a že oni se půjdou poklonit památce zavražděných za druhé světové války.

No dobře.

No tak to je tak těžký jako sehrát divadýlko, jo?

Jo, to si myslím, že pro ně asi žádný problém není.

Jo, takže prostě tohle nebude a to je pozor, to je důležitá věc. To nebude nějaká kulturní akce, jo, to není nějaký festival českoněmeckého přátelství.

Ne, ne, ne, ne, ne.

To je velká lež, která se v českém mediálním mainstreamu a ze strany řekněme opozičních podporovatelů německých zájmů stále a čím dál častěji objevuje.

Sudetoněmecký landsmanchaft není kulturní a krajanský spolek primárně a na prvním místě. Je to politická organizace s politickými cíly.

Přesně tak byla založena a po celá desetiletí od konce druhé světové války tak funguje.

Nemluvě o tom, že tu organizaci, která chce přijet do Brna, založili nacisté, nebo ono se tehdy říkalo bývalí nacisté, protože nacismus už po květnu 1945 nebyl úplně populární v Německu, ale založili to bývalí vrcholní nacističtí funkcionáři z řad bývalých českých Němců, z řad těch nejhorších vrahů a katů, udavačů a tyranů českého národa.

Tak ti založili sudetoněmecký landsmanchaft a tady nám dneska bude říkat něco, že to je kulturní spolek a že jedou do Brna pořádat kulturní akci.

No tak když se někde pořádá kulturní akce, tak se nezpochybňují výsledky druhé světové války. Já myslím, že nic dalšího už by teoreticky ani nebylo snad potřeba k tomu dodávat, ale přesto dodáme, protože tady jsou další argumenty k tomu, že je to politická akce.

Víte co? Pokud nám říkají, že jde o kulturu, že jde o uctění památek, že jde o nějaké usměřování a akci kulturního spolku, no tak proč na akci kulturního spolku přijíždí bavorský premiér?

Proč na akci údajně kulturního spolku přijíždí ministr vnitra celé spolkové republiky Německo?

Já myslím, že páni premiér Bavorska Söder a spolkový ministr vnitra Dobrindt dobře vědí, že nejedou na kulturní akci. Jsou evidentně ze stejného politického hnízda jako Bernd Posselt a asi tedy zdá se podporují politické cíle sudetoněmeckého landsmanchaftu.

To znamená, že ten jejich brněnský sjezd je demonstrací politické síly a protičeská provokace. O tom jsem bytostně přesvědčen, že to tak prostě bude.

Koneckonců Bernd Posselt kromě tady tohoto rozhovoru v Mladé frontě poskytl vedle dalších ještě rozhovor serveru Aktuálně, kde dokonce přiznává, v jedné větě říká, ano, my jako sudetoněmecká organizace.

No tak já myslím, že ten rozhovor by si měli přečíst různí i opoziční politici z poslanecké sněmovny, jako různí piráti, jako paní Svárovská, která nedávno na CNN Prima News hájila tuhletu sudetoněmeckou organizaci. Hájila ji dokonce ještě lépe a srdnatěji než ten Bernd Posselt.

Tak já nevím, jestli tohle jsou čeští politici nebo němečtí politici v reálu. Já myslím, že byli zvoleni českými voliči, bych tedy dobře, kteří je volili taky. Možná je to pro zamyšlení, ale dobře.

Taková je demokracie. A tak mají české zájmy, ale oni mají zájmy německé.

No tak proto jsem mluvil o tom, o lámání chleba a o té tlusté čáře. Protože na politické scéně tlusté čáře, protože já jsem přesvědčený o tom, že během schvalování procesu, schvalování toho usnesení poslanecké sněmovny, které odmítlo konání toho sjezdu v Brně, nakonec se opozice neúčastnila, ale předtím tam z jejich řad a ze všech těchto stran opozičních padaly naprosto nevěřitelné věci, které velice precizně a adekvátněji a pochopitelně naštvaně shrnul místopředseda hnutí SPD Radim Fiala.

Pro ty z vás, kdo jste to viděli, nebo video neviděli to jeho vystoupení, má to jen pár desítek vteřin, tak se na to podívejme teďka.

Já jsem dneska celý den neřekl ani slovo. Nicméně to, co teď řekl Marek Benda, už mě teda postavilo zpátky na nohy. On řekl, že vlastně tady řešíme věc, která nemá se zájmy České republiky nic společného. To je pravda, Marku. Tady se totiž řeší zájmy sudetoněmeckého landsmanchaftu.

To je největší konflikt mezi koalicí a opozicí za posledních 20 let. Vy jste tady do krve dneska hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanchaftu. Místo zájmy těch lidí, kteří umřeli v těch koncentracích.

To do...

Ano. Opozice se vybarvila a historicky znemožnila.

Já jsem si původně, když jsem se chystal na tohle video, napsal poznámku s otazníkem 92 kolaborantů, protože v poslanecké sněmovně je 92 poslanců opozičních stran. ODS, hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů.

Já nevím, jestli mám všechny těchto 92 poslanců značit za kolaboranty. Ono je to velmi tvrdý výraz a v posledních letech právě naopak ze strany těchto bývalých vládních stran Fialových to zaznívalo na adresu toho druhého tábora naprosto nesmyslně.

Takže já se snažím tahle tvrdá slova vážit na lékárnických váhách. Jenomže se obávám, že i ty lékárnické váhy v daném případě ukazují ten výsledek vcelku jasně.

Jo. Zkrátka dobře, pokud někdo hájí, pokud český politik hájí německé zájmy, hájí zájmy německé organizace založené nacisty, tak se prostě bojím, že nemáme jinou možnost, než takového politika za kolaboranta označit.

Je mi líto, ale i vůči těm 350 000 českým československým obětem druhé světové války, odbojářům, celým rodinám, tak nám nezbývá nic jiného. Prostě pojmenovávejme věci a lidi pravými jmény. To nezbývá, nezbývá nic, než použít taková slova jako kolaborant.

Obávám se, že kolaboranti, prostě se obávám, že v tomhle případě je to skutečně na místě.

Proto ta tlustá čára, proto lámání chleba, proto říkám, že se opozice vybarvila a jestli těch kolaborantů je skutečně všech 92, no, já si nepamatuju a nezaregistroval jsem, že by někdo z opozice se vůči tomu sjezdu vyslovil. Nezaregistroval jsem, že by byť jeden jediný z těch 92 poslanců někde vystoupili a řekli, že se mu ten přístup jeho kolegů nelíbí a že je také proti tomu.

Prostě jsem to neviděl, takže je mi líto, ale je to tak.

Přitom ve skutečnosti to usnesení, které oni někteří říkají, lidovci, no tak u lidovců nás to nepřekvapuje. Lidovci to jsou ti kolaboranti, a to teď tady to používám s čistým svědomím, to slovo celá řada. Koneckonců lidovci byli angažovaní prakticky ve všech vládách, ať vládnul kdokoli, a vyměňovali kabáty jako, že jich měli celé šatny a ani se u toho nezastyděli.

Takže dobře. A oni někteří lidovští poslanci říkají, že to usnesení, které oni schválili, že je nenávistné.

Přečtěte si, dámy a pánové, to usnesení. Já si dokonce myslím, že jednak to usnesení v žádném případě není nenávistné, ale já si dokonce myslím, že je příliš mírné dokonce.

Jo, ale chápu, že autoři nechtěli rozmíchávat vášně, a vidíte, nechtěli rozmíchávat vášně a stejně opozičníci ty vášně rozmíchávají.

Takže to vypovídá o autorech, kdo takhle nadávají.

Jo, ale já si myslím, že ve skutečnosti tohle usnesení měla podpořit celá poslanecká sněmovna napříč vládě opozicí.

Všech 200 poslanců mělo přijít a zvednout ruku pro to usnesení, protože je bytostně nadstranické. To je bytostně nadstranické téma, které s nějakými domácími politickými půtkami a spory nemá vůbec nic společného. Tady jde o českou státnost.

K tomu sudetoněmeckému lensmanu – já nevím, jestli má smysl to rozebírat. Možná, a to tady není čas v tomhle videu, hned v tom následujícím videu za několik málo dní si rozebereme i historii tohoto manchaftu.

To je velice zajímavé, ale prostě vidíme, že je to lobistická organizace založena bývalými nacisty, která se vlastně jenom schovává za to, že je krajanský spolek. Známe spoustu organizací a neziskovek, které se deklarují, že mají nějaký cíl, ale ve skutečnosti po tajmu prosazují něco jiného.

Prostě je to sdružení prosazující ten starý německý imperialismus a dnes také revanšismus ve snaze přepsat výsledky druhé světové války a poválečné uspořádání. A pro něco takového tady prostě není místo.

Proto je tak správné a dobré, že vládní koalice takové usnesení v poslanecké sněmovně, které ten sjezd odsuzuje, schválila. A je dobře, že to přišlo.

Volení zástupci našeho národa – to je přesně jejich práce, co mají dělat. Někteří tvrdili, že to vůbec není úloha sněmovny. V deníku Právo pan Pithard, který s těmi sudeťáky kolaboruje už dlouhá desetiletí a hájí jejich zájmy nikoliv české, tak ten tvrdí, že to vůbec není úlohou poslanecké sněmovny.

Ne, ne, ne, pane Pidharte. Přesně tohle je úlohou poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna má hájit státnost a prostřednictvím tohoto usnesení to také udělala.

Posloucháme tady celou řadu lží – lží o tom, kdo tu vyvolal údajnou nenávist a vášnivou debatu. Pithard v těch zoufalých demagogických novinách, které dříve bývaly docela slušným denníkem, tvrdí, že celá ta vládní koalice se svými příznivci vyvolala nenávistnou debatu.

Ne, toho opravdu nevyvolala vláda. Nevyvolali to občané, kteří ten sjezd odmítají a po tisících se podepisují na petice. Nevyvolali ani dva bývalí prezidenti republiky, Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří ten sjezd odmítají.

Tuhle vášnivou a nenávistnou debatu vyvolal za prvé sudetoněmecký lansmanaft v čele s Bernem Poslem. Za druhé, ti čeští kolaboranští aktivisté z Brna, kteří si je pozvali a způsobili, že tahle akce se bude poprvé od konce druhé světové války konat na českém území. A za třetí opoziční politici, kteří ve sněmovně a v médiích, místo aby hájili české zájmy, tak hájí sudeto německý lansmanschaft.

To usnesení není nenávistné, je kultivované a slušné.

Ještě k panu Poslovi – on ukazuje takové dvě nebo má dvě tváře, si myslím minimálně. Jedna tvář, kterou se snaží nám ukazovat, kdy ve svých vyjádřeních veřejných, pokud tedy zrovna neútočí na Benešovy dekrety, je takový milý, hodný strýček, který přece neprosazuje nic špatného.

Já myslím, že nic není vzdálenějšího pravdě. On se pokouší dělat dojem, že po nás vlastně nic nechce a naopak nás se svými soukmenovci hodlá kulturně obohatit.

Víte, když násilník nebo potenciální násilník čeká v autě s pytlíkem bonbónů u školy, aby si vybral nebohou dětskou oběť ke svým zvráceným choutkám, tak se to také tváří hezky a mile, usmívá se a nabízí bonbóny. Jenomže to skončí tragédií a doživotním traumatem.

Není to přímé srovnání Brenda Poslta s nějakým násilníkem na dětech, ale ti z vás, kdo chcete, tak jistě chápete to srovnání, co tím chci říct.

Takzvaní sudečtí Němci jsou prostě dnes do jisté míry v roli těch, kdo lákají, kdo se usmívá, kdo jakože nás chce pohladit. Jenomže v historii náš národ nejvíce ohrožovali a naši státnost nejvíce likvidovali právě Němci. Tak máme teďka po 1200 letech útoku vůči české státnosti věřit, že se změnili?

Já jim nevěřím. Já Německům nevěřím, že se změnily. Nezapomeňme, že největší tragédie světových dějin způsobili právě Němci – obě světové války. Nyní v současné době, v posledních letech, Německo působí další katastrofu výrazné části Evropy díky energetické sebevraždě a migraci. Dávejme si na ně pozor, neztrácejme ostražitost, jinak tady jako Češi v budoucnosti nebudeme.

Ještě se zastavím před koncem u jedné věci. Někteří opoziční politici tvrdí, že tím odmítáním sudetoněmeckého sjezdu poškozujeme české-německé vztahy, že česko-německé vztahy tím utrpí, že s Německem máme velkou obchodní výměnu.

Ano, máme s Německem velkou obchodní výměnu a doteď jsme s Němci měli jakž takž dobré vzájemné vztahy. Jenomže řeči o tom, že bychom raději měli mlčet a nechat bez povšimnutí projít tu akci v Brně ze strachu, že tím utrpí česko-německé vztahy, raději sklopit hlavu – to neobstojí.

Co kdyby tím ty vztahy utrpěly? Tak se stane co? Pokud si jako národ nejsme schopni hájit svoji státnost před těmi, kdo by ji nejraději zlikvidovali, tak jakou cenu jako národ máme? Nemáme se prostě před nikým hrbit ze strachu, že nás potrestá v nějaké oblasti, třeba v byznysu.

Já si myslím, že toto je prostě víc než dobré česko-německé vztahy. Je to víc než obchod. Česká státnost je víc než tohle všechno. Česká státnost má víc než tisíciletou tradici a stojí za to od ní dále pečovat a bojovat.

Já vím, že mnozí z těch lidí, včetně pana Pitta, by byli nejradši, kdyby se Česká republika stala 17. spolkovou zemí, ale já věřím, že většina českého národa si to prostě nepřeje a že většina českého národa je schopna odhalit to, že nám tihleti všichni lžou v tom, že to není politické, že nemají žádné nároky, že nic nechtějí měnit, že to není provokace.

Ne, ne, ne. Oni nám jenom lžou. Jistě, ať si klidně dál lžou. Ale ať si lžou doma v Německu.

Tady prostě takové politické aktivity cizí moci vítány nejsou. To je velice jednoduché. Jestli chtějí smíření, nemají sem jezdit provokovat. A ti čeští podrazáci, kteří se staví na jejich stranu, nenávidí český národ a naši státnost, tak se mohou klidně odstěhovat za nimi do Bavorska. O nic dobrého bychom tím nepřišli jako stát a národ.

Děkuji vám pěkně. Pokud se vám tenhleten můj komentář, kde jsem se trošku rozohnil v jistých částech, ale prostě tohle je téma, kde to jinak nejde. Byli jsme dotlačeni k tomu, že se prostě musíme rozohnit, protože když posloucháme takové nehorázné nesmysly a lži, tak nic jiného nezbývá.

Děkuji vám ještě jednou. Pokud se vám tenhleten můj komentář líbil, lajkujte, prosím, tohle video. Komentujte ho – co si o tom myslíte, co si myslíte o celé té akci, o celé té debatě. Rád si ty komentáře opět přečtu a budu se snažit na ně reagovat.

Děkuji ještě jednou a mějte se krásně.