Marek Obrtel na "bojové" misi: Senát jim nenecháme! Léků přibylo, zdraví ubylo...

Vítejte, vážení a milí přátelé proti proudu, proti proudaři. Už jsme vám dali najevo, že se opět dnes setkáme s naším dobrým známým, velmi úctyhodným mužem. Je s námi pan plukovník a doktor Marek Obertel. Vítejte u nás. [odkašlání] >> Děkuji za pozvání a přeji hezký den eh vám i divákům. Já myslím, že hezký den bude až až začnou hezké dny, protože ony se často jenom tak tváří, že jsou hezké a my se chceme podívat trošku za jejich kulisy. Tak pojďme na to. >> Každý chlup má svůj ruk. [hudba] Každý hrub má zase lí. [hudba] >> [hudba] >> Pane doktore, než se dostaneme ke všemu ostatnímu, vy jste eh byl takový ten muž, který jako jeden z prvních eh nám strhl ty kulisy a vy člověk, který se účastnil bojů na to za Českou republiku jste nakonec [odkašlání] eh řekl, že tyto kulisy neberete a odešel jste z toho, proč tehdy? >> No, bylo to na základě mojí osobní zkušenosti, která je asi nejcennější v těchto věcech, protože eh může vám někdo eh napovídat něco, druhý zase něco jinýho a podobně, ale myslím si, že vlastní zážitky se nedají ničím přebít. Takže já jsem v podstatě eh člověk, kterej do toho šel vlastně s přesvědčením dělat nejlépe, co mohl svojí práci vojenského lékaře. No a ten osud mě jaksi zaval tam, kam mě zavál nebo eh ta moje služba. No a tam jsem vlastně pochopil e o co o co se tady jedná. A když jsem zjistil, že ty nabité zkušenosti, dá se říct za celou tu dobu těch mých různých zahraničních misí a toho působení v armádě, už teda vlastně pod pláštíkem NATO, v závěru, když jsem zjistil, že vlastně všechny ty střípky do sebe jaksi zapadly do té mozaiky, >> tak jsem naznal, že prostě to není cesta, kterou bych byl ochotný dál akceptovat, protože opravdu to zlo z toho potom vystoupilo pro mě na povrch úplně jasně a zjistil jsem, že všechny ty eh všechny ty nálepky nebo prostě ta ta ten to kliše toho boje za svobodu demokracií, lidská práva a nezávislost jsou úplně něčím jiným. No. >> Ano. No, já se na to ptám hlavně, proto, že my se opět noříme do obdobné situace. Já bych tak řekl, eh, tehdy se bojovalo opět daleko od našich hranic, ale teď se ty boje zase nějak přiblížují. Hlavně v tom smyslu, že nám tady ti naši bruselští a s nimi spojení elitní váleční štváči říkají, v každém případě bude válka. Není to už naprosto, abych to tak řekl, nějaká psychiatrická diagnóza, nebo jak vy na to koukáte? >> Já se na to dívám jako pokračování téhož, protože oni tady existují vlastně z historie mnohé příklady, který by nás už v podstatě měly i nějakým způsobem varovat, protože jak se říká prostě, jak říká klasik, pokud se někdo nepoučí z historie, musí si ji znovu prožít. Takže já to beru tak, že to je vlastně opakování něčeho, nějakého schématu, který tady v minulosti už několikrát bylo. A co se týká toho eh mýho předchozího působení a toho, že teď vlastně e ta situace, která byla 5 000 km od našich domovů, potom 500 km od našich domovů se nám postupně dostává před dveře, tak to si myslím, že je taky pokračování toho procesu, který tady je. No prostě musíme si uvědomit, že že eh vždycky, když chce člověk znát pravý stav věcí, tak musí sledovat ten tok peněz, jak se také říká. O peníze jde až v první řadě. Čili v podstatě jde o to, že zase nám ten e západní svět nějak vykrvácel, no a potřebuje se na někom zahojit. A myslím si, že todle je pokračující snaha eh o to nějakým způsobem se zase dostat ke zdrojům, k hlavné pracovní síle, k území a podobně. Takže bohužel je to proces, který mě nepřekvapuje. Jenom jsem doufal, že třeba se stane něco, že prostě to lidstvo nějakým způsobem prozře a nedopustí to, e, aby to došlo až do této podoby. Ale eh, jsem několik let přesvědčený, že oni jsou jenom dva možné scénáře a pokud pokud se nenaplní ten první, tak bohužel je na na scéně ten druhý. A to je >> A ten první je jaký? >> Ten první scénář? No, musíme začít být konkrétní trošku, eh, když vlastně se před 35 lety tomu západu ten, eh, ten, e, stav podařilo vyřešit tím, že vlastně na Zlatém Podnose zadarmo získal vlastně celou bývalou východní Evropu a s ní teda tu levnou pracovní sílu, ty zdroje, to území, prostě ty odbitiště a to všechno, no, tak měl na chvíli vystaráno a dneska se vlastně ocitá opět v krizi, ale kromě toho, že teda ekonomické a finanční, tak ještě je tady naprostá morální krize, si myslím. toho toho západu, protože to vidíme snad na každé oblasti našeho života. No a on by potřeboval znovu takovou tu injekci a a tu vzpruhu a to už tady taky v historii mockrát bylo. Takže dneska ta bezbřehá snaha prostě ochočit si ty tu zemi na východ od nás rozparcelovat j rozporcovat a prostě spotřebovat ty její zdroje, vydrancovat jí. No tak to je ta snaha vlastně, která která tady je. No a ona se může podařit tím prvním scénářem, který jsem teda eh který, který zní tak, že pokud by se podařilo opotřebovávatí válkou, která teď probíhá na východě a vlastně narušením jaksi zevnitř, e destabilizovat ten systém, ten režim natolik, aby padl nebo aspoň se významně oslabil a vlastně ty e vnější síly ve spolupráci s tou pátou kolonou, s těmi vnitřními silami dokázali prostě docílit toho, co docílili pěmi 35 lety. že se jim to takhle vlastně předloží a vemte si to. Tak to by byl ten první scénář. O ten se snažili a myslím, že jim to teď trošku ztroskotalo před pár dny vlastně v rámci voleb. No a tudíž je na stole ten scénář druhý a ten zase historie nás učí, že byl bohužel vždycky válečný. Snad od středověku nebo starověku, že jo, tak vždycky byl válečný. Vždycky se tyhle problémy nakonec řešily válkou, která maže dluhy, mění hranice, mění uspořádání prostě. Takže to je ten scénář druhý, o kterým se bavíme. No a ten eh když to vlastně berete historicky, což mně docela vyhovuje, protože já si myslím něco velmi podobného, tak my jsme tady eh s Michalem Svatšem před pár dny eh uvažovali o tom, že vlastně to připomíná vznik té první světové války, [odkašlání] která je vlastně začátkem všech těch ostatních válek, které potom v tom 20. století probíhaly. Vy jste [odkašlání] mě naznačoval, že vám to připomíná začátek té druhé světové války. V čem? No, [odkašlání] abych teda upřesnil, tak já vám rozumím jako i i co se týče té první světové války, protože já dokonce ve svém vlastním žargonu nazývám ty války válkami 1a a 1b. Mhm. >> To je jako moje takové e domovské označení, protože eh myslím si taky, že v podstatě ten proces započatý eh někdy na počátku toho století vlastně 20. tak on vlastně dosud nikdy neskončil a pořád je tady ta snaha a vlastně na různých místech světa v různých situacích se vlastně pořád ten to schéma, které bylo nastaveno, tak se různě nějakým způsobem projevuje. Takže to mě to třeba eh asociuje ten dnešní stav e s někdy s rokem 1933, kdy vlastně eh byl vzestup e vlastně hitlerovské nacionalistické strany k moci. A v podstatě stejná retorika, stejné způsoby, stejné, promiňte mi to, ale oblbování obyvatel prostě slogany, že se něco musí, že prostě pro naše dobro musíme do té války a a že nás tady někdo teda zásadním způsobem ohrožuje a my to musíme vyřešit. No, ve skutečnosti jsou cíle ty, o kterých jsme možná před chvílí se zmínili. Čili mě to asociuje s tím rokem 33, kdy dokonce i den před válkou si zeď Musoliniho vlastně, který byl ministrem zahraničí, napsal do svého deníku, že válka se zdá být sice velmi nepravděpodobná, ale možná, že je za dveřmi. A v podstatě v zápětí vypukla druhá světová válka nebo 1b, jak chceme, v celé své síle. Takže, takže já myslím, že ty procesy vedoucí k té válce, eh, včetně třeba operací pod falešnou vlajkou a podobně se pořád opakují. No a mně to připomíná, tehdy se honili eh Židé, že jo, vlastně byli pogromy na Židy, pogromy na různé příslušníky různých stran a tak dále a prostě ta retorika byla taková, že to je to zlo, s tím se musí zatočit a ve skutečnosti vlastně zdroj toho všude je na tom východě a tak. A já bych řekl, že toleto se nám teď opakuje. Teď, teď honíme teda příslušníky právě té, té ruské komunity. Eh, vyrábíme prostě pocit, že to je to největší zlo na světě a podobně. >> Takže v tomhle mi to připomíná silně. A tu řekněte mi, řekněte mi, mě to ještě připomíná, když takhle právě o tom mluvíme a chceme se koukat za kulisy toho, co vlastně je za za tím lícem se kouknout na ten rub, tak mě překvapila jedna věc. Když před těmi lety, roce 22 23 jsme tady slyšeli vykřikovat [odkašlání] Petra Fialu, že jsme ve válce s Ruskem a my jsme říkali„Ne, my nejsme ve válce s Ruskem. Na těch demonstracích jsme říkali, to jste možná vy, ale my teda rozhodně ne. A najednou tady slyšíme, že i Andrej Babiš, který si na jednu stranu bere tričko s nápisem Né válce, říká, že jsme že jsme pod nějaké nějakým ruským útokem pravděpodobně tedy kybernetickým či jakým jiným. nechce nám říct žádné podrobnosti dokonce ani svému koaličnímu partnerovi. Tomyho Okamura se ptá, říká nám nic takového pan premiér zatím neřekl. Třeba nám to řekne. Eh, není to tak, že vlastně my jsme si mysleli trošku, že eh že eh nám eh že o tom oni si s ní, ale oni ve skutečnosti už tou válkou uvnitř žijí. Bez pochyby. Já já jsem o tom přesvědčený a musím se teda přiznat, že já jsem nebyl ten, kdo si myslel, že s nástupem vlády Andreje Babiše se něco otočí o 180 stup. Já vždycky nazývám tu eh jeho vládu a tu vládnoucí garnituru, která je tu dnes a která tu už byla před Fialou. Vlastně to taky souvisí do značné míry, tak já jej nazývám vlastně eh o něco lepší stranou téže mince. Dokonce jsem někdy použil takový příměr, že ten fialový vlak, který se řítil někam prostě do do neznáma, ono se ono se řítil do do známa do známých končin, tak se přetřel na růžovo >> a v podstatě jede po stejných kolejích dál. Akorát působí na lidi lépe, protože přece jenom ta barva jako je pro ně jaksi vstřebatelnější nebo tak nějak. Ono se to projevuje na spoustě věcí. Když se podíváme na ty nepopulární věci, který dnes vlastně hýbou tou naší zemí, dá se říct, a podobně, tak když se podíváme, kde jsou kořeny, tak ty kořeny jsou někde kolem roku třeba 16, 17 a méně třeba. To by to znamená, že to byly, že to bylo období řekněme té první eh babišovské vlády. Eh tam to někde nastartovalo skrytě, latentně třeba. Potom eh Fiala to rozjel na plné obrátky. V podstatě tam to bylo naprosto bezbřehe. Ono to Babiše trošku stopnul covid tady v těch věcech a podobně >> a pak se to rozjelo na plné obrátky. No a dnes eh ti, kteří doufali, že eh dojde k obratu o 180°, tak si myslím, že už dnes silně vystřízlivěli, protože když se podíváme na zahraniční politiku, eh myslím si, že po mnoha rorických eh e Kotrmelcích a podobně se nezměnilo v podstatě nic, protože dneska dáváme obrovské množství peněz znovu na nákup zbraní, podporujeme zbraňovou iniciativu, hlasujeme pro sankce, jo, takže v podstatě ě řekl bych, že ta zahraniční politika se nezměnila vůbec. Když se podíváme na tu domácí politiku, no, tak tady nějaké střípky jako tak, aby se neřeklo, tak se tak se nějakým způsobem změnily. To ano. Například teď, že nebudeme zdražovat dálniční známky nebo nebo že snad těm důchodcům dáme něco málo z toho, co jim Fihala sebral a tak dál. Tak tyhlety střípky tady vidět jsou, ale v té v těch rozhodujících eh oblastech toho našeho života, tak k žádné změně nedošlo a ani neočekávám jako vůbec. Takže, >> takže třeba takovou nějakou tu iniciativu teď těch eh poslanců za SPD, kteří říkají, že by bylo, že je nezbytné obnovit jednání s Ruskem o dodávkách plynu a ropy a to to myslíte, že k tomu nedojde? >> No, to si nemyslím. Bohužel já já teda osobně nevím jako co rozumnějšího by mohla suverénní země, kterou my teda nejsme bohužel, >> co jiného by mohla suverénní země chtít, než prostě mít korektní vztahy eh s každou s každou v podstatě demokratickou zemí eh na světě, když to tak řeknu. prostě my bychom se jako suverénní, svébitný stát měli starat o blaho našich občanů a to znamená, měli bychom si nějakým způsobem vyzobávat to, co je pro nás výhodné a zároveň tou korektní politikou nějakým způsobem zase umožnit těm těm druhým zemím, aby aby v podstatě ty vztahy byly oboustranně prospěšný. Takže >> tady o tady bych vůbec e nemyslím, že tady není se o čem bavit. Podívejme se. Myslím, že tady je krásný příklad z Německa, kdy vidíme, kam dospěla evropská velmoc, že jo, Německo eh poté, co se odstřihla od levných surovin. Ono to jde samozřejmě ještě dál, protože myslím si, že to je naprosto schizofrení politika kulisářská, protože odstřihnout se od ropy zemního plynu, zrušit si jaderné elektrárny, zrušit si tepelné elektrárny, nastavit si tam spoustu a naprosto zbytečných větrníků, který jim tam navíc přinášejí sucho a spoustu neduhů a tak dál a myslet si, že jsem tím vyřešil energetickou krizi. No a teď vlastně tenhleten model se někdo snaží aplikovat nám, i když my trpíme už samozřejmě tím, jelikož jsme závislí na, byli jsme závislí na německé ekonomice, tak trpíme už teď, >> ale pořád ještě máme jakousi šanci na rozdíl od těch Němců se z toho nějakým způsobem vyvázat. Takže ta iniciativa by pro mě byla nejená, ale silně logická a myslím si, že jediná možná, pokud chceme jako v konkurenci přežít to. Já myslím, že vy jste narazil na jedno téma, které se týká rubu a líce té reality naprosto přesně. Tak pojďme k němu. [hudba] >> Vy jste řekl to slovo větrníky. My jsme to tady probírali nedávno eh s panem Novkým a s panem Beranem. Vy se o toto téma u vás na Moravě dosti také zajímáte a docela v tom docela děláte, ale vy jste lékař a řekněte mi, my jsme tady probírali většinou ty eh důsledky nebo příčiny a důsledky ekonomické a eh energetické a tak dále, ale ono to přece má vazby také na tu zdravotní stránku, co ty větrníky vlastně představují. í za rizika v tomto smyslu slova. >> Já vždycky e teda se odpíchnu od těch e od těch našich energetiků, ekologů a ekonomů a podobně a tak dál a vždycky říkám, že na pozadí vlastně eh toho toho energetického propadáku, to tady asi Ivan zmiňoval prostě, že to po energetické stránce naprostý propadák, >> protože to zdaleka není o tom, o čem nás přesvědčují, že to je instalované výkony a další věci. No, >> ekonomicky to naprostý naprostý deb také, protože tam o těch cenách těch kil jako z různých zdrojů asi tady taky by to všechno je dotovaný a nesmyslně je to nepředstavitelně drahý z našich kapes v podstatě >> našich kapes a je to a výkon nic 4% že jo. Takže >> přěn energeticky ekonomicky není o čem se bavit. Ekologie jak by někdo si myslel, že prostě zelená energie zdaleka není zelená, to bysme zase museli všechny ty procesy kolem toho tady zmínit. Asi taky byla řeč a já vždycky říkám, že na základě tohodle toho, když si představíme, že to má ještě ty zdravotní dopady na populaci a vůbec na ty biotopy celkově a tak dál, tak já si myslím, že toto je úplně prostě rána dovazu jako nám jako občanům v podstatě. No a ty důsledky zdravotní eh jsou, když to shrnu velmi stručně trojího druhu. Jednak jsou tady ty kontaminace těmi nebezpečnými látkami v podstatě ze kterých e ze kterých je vyrobená řada komponent těch zejména lopatky teda těch větrných elektráren a turbín. E mohli bychom tady mluvit taky o tom, že v té turbíně 600 l oleje minimálně. V těch menších, v těch velkých daleko víc ještě. No a pokud dojde k prasknutí té převodovky, což se stalo teď tady v jedné lokalitě v České republice nedávno, no tak těch 600 l je na poli, že jo, někde rozstříkaných a tak dál, ale to ještě ta půda nějak vstřebá. Ale tydlety jedovaté látky na bázi těch polia perfluorovaných derivátů, který v podstatě v kilech se uvolňují z těch lopatek, které se musí třikrát za životnost té elektrárny vyměnit, no tak to všechno vlastně nám upývá ve vodě, ve vzduchu, v půdě. Hlavně dostává se to do všeho, co konzumujeme a podobně. >> A co to dělá s námi? >> No, je to v podstatě karcinogen. Karcinogen a látka, která vede potom k řadě chronickýho nemocnění a podobně. Z toho důvodu se přestaly z těchhle látek vyrábět e různé výrobky z plastu, dětské hračky. To už je dávno všechno zakázaný a teda aspoň u nás jakože nevím jak ve všech zemích na světě, možná ne, ale tady jako v našich zemích určitě. No a my si to teď dobrovolně v takovým objemu obrovským instalujeme do vzdálenosti kilometr od obydlí do k vodním tokům do k přírodě vlastně k horné půdě zemědělské a tak dál. Takže to je první důsledek. Potom jsou tam samozřejmě ty zvukové záležitosti a tam já jsem byl často osočován z toho, že si něco vymýšlím, vycucávám z prstu, jak mě bylo řečeno, bez důkazů a podobně. No tak dneska si myslím, že už tole nikdo říct nemůže. E jenom takovou perličku řeknu, že jsem se teď nedávno utkal s jedním učitelem fyziky na jedné [odkašlání] besedě, který mě tvrdil, že prostě nemám pravdu, protože jako intenzita každého zvuku klesá se čtvercem vzdálenosti, eh, což je pravda, samozřejmě to nepopírám, ale pokud je to izolovaný bod v naprosto homogenním prostředí, dobře. Ale větrná elektrárna a produkce infrazvuku tou větrnou elektrárnou je ale úplně něco jinýho. Tam tam zdaleka neplatí tak jednoduchá rovnice, jako, jako byla řečena. A ty důkazy vlastně ze světa už máme, já už bych tady lhal, kdybych řekl, kolik těch studií ve skutečnosti už mám z různých zemí světa posbíraných e přímo s těmi důsledky na na zdravotní stav obyvatelstva, přímo se svědectvím těch lidí, kteří tam žijí a tak dál. Takže těch už je nespočet. Takže je tady vlastně fáze toho slyšitelného zvuku. Na ten si většinou ti obyvatelé stěžují první a to je to nejmenší prostě, protože oni oni popisují ten neskutečný prostě trvalý mnohaý, mnohaměsíční a mnohaletý prostě zvuk těch lopatek, kdy si nemůžou otevřít okno, protože říkají, že by se z toho zbláznili a prostě slyší pořád ten swish efekt vlastně té vrtule, která mí stož a tak dál. Různé hučení, hrčení prostě a podobně. No, ale to je ten slyšitelný zvuk, vůči kterému teda si můžete ještě zavřít to okno nebo si nějak zvukově izolovat ten dům nebo prostě udělat něco. A pak je tady bohužel ta druhá fáze toho toho infrazvuku, který je produkován e v poměrně eh vysoké intenzitě, o vysokém tom akustickém tlaku a to je vlastně eh věc, kterou neslyšíte a i když pro i když se zabedníte, za jako odhlučníte a podobně, tak ty lidi najednou prostě zjistí, že ty že ty potíže tyto a jiné mají dál. Ale tady jsou byly byli donedávna v pasti, protože si říkali, co to je, jako jestli mám nějaký špatný stavy nebo metabolismus nebo já nevím co. Prostě nepřičítali to ze začátku tady tomu. až když se objevily potom ty studie právě ze zahraničí nebo si to vyzkoušeli potom na vlastní kůži, že jsou někde jinde, tam to nevadí, přijedou zpátky, tam to vadí, že jo, a podobně, tak se tak jsme se tím začali zabývat >> a to poškození tím infrazvukem je prostě vzhledem k tomu, že to je mnoha záležitost a že navíc ještě musím říct, že ten infrazvuk nemá ten klasický průběh prostě té vlny tak, jak jak bychom předpokládali, ale že vlivem právě toho rotování, tak Je to ještě takzvaný pulzní infrazvuk, který mění ty frekvence ještě v podstatě. Není to setrvalá frekvence 10 Hz nebo něco, ale pohybuje se to od 0,5 až třeba do 16 Hz. >> A to je to je ještě škodlivější, protože to prostě nepravidelně eh ovlivňuje v podstatě řadu tkání, orgánů a podobně podle toho, jakou frekvenci zrovna jsme dosáhli. Možná příměr takový řeknu, že já vždycky to vysvětluju na tom, že kapka vody, když vám bude kapat na beton, tak za týden to neudělá nic. Ale po 20 letech a nebo po 300 letech na zámcích a hradech vidíte, že ta kapající kapka tam vyhloubila prostě dulek třeba. Takže podobně je to s tím časovým efektem vlastně toho infrazvuku. >> Akorát, že se to netýká 200, 300 let, ale 20 let. >> A co to dělá s těmi orgány? A to je ten druhý příměr. To jsem chtěl právě naznačit, že zase když když udělám takový přirovnání, když půjdete po chatrné lávce sám a budete tam nějakým způsobem dupat, tak v podstatě ta lávka vydrží. Když tam pošlete eh rodu vojáků a oni půjdou prostě jednotným krokem a budou budou nějakým způsobem tam pochodovat a to tak ta lávka spadne, protože se to dostane do nějaké interference, vznikne tam taková ta rezonance, že jo. No a to je to je přesně to, co udělá příslušná vlnová délka e toho infrazvuku z tkání, kde se potkají ty frekvence. >> Takže ona vlastně potom dokáže mechanicky poškodit eh tu tkáň, ten orgán a podobně. A zase jsou na to studie ze zahraničí, kdy v podstatě signifikantně vzrostly určité určité druhy prostě onemocnění v lokalitách, kde ten větrný park existuje a ve srovnání s tím, kde neexistuje, tak to jsou nárůst nárůst je třeba i o desítky procent, jako řekno, abych to, aby zase to neznělo tak třeba o 20 %, o 21 %. Hm. >> Takže to je podle mě eh >> a co ty a co ty důsledky? Řekněme to, co se dneska nazývá ekologický mel. Já myslím, že to je přesně to zdraví pořád a to je to vysušování, to to je ta změna toků. >> Co to co co co o tomhle víme? >> No, dneska už o tom víme hodně. prostě zase byly určité dohady a podobně, než to někdo opravdu eh změřil prostě eh jak se říká, že matematika je věda. Teď mě vypadlo to slovo prostě no. No >> exaktně tak to jsem chtěl říct. Takže někdo to exaktně změřil prostě a zjistil, že je to logický, že když postavíte západnímu větru, který tady přinášel do střední Evropy nejvíce srážek, když mu postavíte do cesty 97 GW výkonu vlastně těch větrníků, no, tak je logický, že nejedná se o perpetuum mobile, ale jedná se o něco, co se musí nějakou energií roztočit. Všechno je jenom přeměna energie z jedné e z jedné podoby na druhou. No a vlastně ten větrník spotřebuje tu větrnou energii de facto na to, aby se to nebo ty tisíce těch větrníků spotřebujou tu energii na to, aby se točili. No a ty srážky prostě sem nedojdou, protože oni prostě se slábnou cestou a má to logiku. Já jsem třeba teď se zabýval nějakou takovou reportáží z jižní Moravy, která trpí tím nadměrným suchem v podstatě už několik let, >> což tak nějak nápadně časově souvisí s tím, kdy se tam vybudovaly ty tři vlastně hráze >> těch větrných parků. Když pojedete tou cestou, tak uvidíte přesně za hranicí je takový menší větrný park a pak jsou dva obří prostě se stovkami těch vrtulí. No a jako logicky na tu jižní Moravu, kde to jižní proudění dokázalo přinést ty srážky také, protože do Čehne tam to poberou pohoří Alpy, že jo, a tak dál, ale na tu jižní Moravu to přicházelo, no, tak to nepřichází v současné době. A [odkašlání] máme na to studii zrenomovaného dokonce časopisu Nature, který v podstatě je vysoce certifikovaný v podstatě a citovaný a podobně a tam zcela jednoznačně exaktně prostě změřili, jaký je pokles toho proudění a podobně. Ono těch mechanismů je víc, ale toto pro zjednodušení, toto je ten nejsilnější. Ono to potom ruší klíma i v té dané oblasti tím, že vlastně stoupá ten proud toho vzduchu, který ta lopatka vlastně vyrábí a tak dál nahoru, rozhání vlastně tu oblačnost a tak dál. Těch mechanismů je hodně. Mhm. >> No, je zajímavý, že ekologové a různí přírodovědci, odborníci prostě se snaží tady ty věci zpochybňovat, ale kdybychom šli asi do hloubky, tak bychom zjistili, že možná se ocitají na výplatních páskách některých investorů. >> Ne, já myslím, že na tole by nedostávali granty, protože eh to všech celá ta ekologická, ta klimatická lež je postavená na penězích, jak vy říkáte, sledujme stopu peněz. Takže oni jsou zaměstnanci tohodle eh této ideologie. >> Ještě možná, když už jste zmínil ty peníze, tak aby si a to možná Ivan tady říkal, abychom si představili, že vlastně na stole momentálně leží opět 800 miliard Kč, o které se hraje >> a to jsou docela velké peníze, takže si myslím, že eh jim stojí za to udělat cokoliv pro to, aby to nějakým způsobem zhrábli. A ty větrníky, když se když se nějakým způsobem vyprojektují a postaví, oni ani nemusí fungovat. Mliže takřud někdo zjistil, žeavdu ty negativní vlivy jsou a že je potřeba s tím něco dělat, řeknou, dělejte, ale peníze nám dejte, protože vy jste nám to povolili a >> a my jsme to prostě Takže ten daňový poplatník občan je je v pasti tak i tak tady. >> Pojďme se tedy podívat na ten rubí ještě z jednoho rubu a líce. >> [hudba] >> Vy totiž jste to tady zmínil jako vy jste člověk, vy jste homopolitikus. Vy vás vítáme, [odkašlání] vítáme v Příčovech. Eh, mluvili jsme tady několikrát na tato témata. Jste lékař, ale jste také místopředseda České strany národně sociální. Mě by zajímalo, protože teď kandidujete do Senátu na Přerovsku. Snad to dopadne. Já myslím, že vy to objíždíte intenzivně. Mě by zajímalo, jak jste se dostal k této straně, protože obvykle se ty ti lidé přilepí k nějaké známé značce. Ta česká strana národně sociální je vznešená strana, ale úplně tady už eh pro většinu lidí pozapomenutá. Proč právě todle? >> No, já jsem se, já jsem celoživotně nikdy, nikdy žádným stranníkem nebyl, ale samozřejmě názory jsem měl nějakým způsobem eh vyhraněné v určitém směru a tak dál. Eh, myslím, že jsem si za nimi právě trošku jste to naznačil i i šel tak nějak, protože to moje poznání, o kterém jsme tady v úvodu mluvili, bylo natolik silné, že jsem kvůli němu teda i opustil tu svoji oblíbenou armádu, kterou jsem skutečně rád měl, tu svoji profesi vojenskýho lékaře. No a pak už v podstatě jsem věděl, že že ten ta cesta moje nebo ten cíl je nějaký. No a samozřejmě, když jsem to věděl, tak bylo obtížný ve stávajícím politickým spektru najít nějakou alternativu, která by mě eh uspokojila natolik, abych prostě nemusel být v nějaké kolizi s programem nebo s názory té strany a podobně. až až mě osud dovedl jaksi ke kolegovi, který dělá předsedu té české strany národně sociální a já, když jsem se potom nějak bližším způsobem seznámil před osmi lety už vlastně s programem té strany, tehdy se ten program v podstatě ještě precizoval, budoval a podobně, ale hlavně hlavně z historii eh té slavné československé strany, která je v podstatě druhou nejstarší stranou Československa. vyprofilovala se tehdy ze sociální demokracie, která jaksi zradila ty národovecký procesy, který probíhaly vlastně na konci minulýho, teda už musím říct z předminulýho století, takže vlastně se vyprofilovala národní socialisté od sociálních demokratů, kteří byli teda tou nejstarší stranou. No a ta strana, když jsem se podíval i do té historie, tak ona tam má velice vážené lidi. Už vlastně její první historický předseda eh Karel Klofáč, tak to to byla osobnost tehdy ještě Rakouska, Uherska, později Československa. Eh takže člověk, který se jako požíval velké úcty ve společnosti, eh žádné aféry, žádné prostě věci. todle todle nikdy tam nebylo. Pak nastoupilo období vlastně eh samostatného Československa, kdy ta strana získala zase na významu právě proto, že za to bojovala a byla za to docela i perzekuována za to, že v podstatě chtěla eh to to češtví, to národovectví nějakým způsobem zdůraznit. Opět se to projevilo znovu potom za okupace, kdy v podstatě Petr Zenkl jako jako budoucí předseda strany poválečný a onom tehdy dělal primátora Prahy zrovna a byl to člověk, pro kterýho si 1. března 39 přišlo gestapo, přežil koncentrační tábor. My jsme naši členové bratři eh ve straně národně sociální byli těmi, po kterých v podstatě eh se šlo také první, protože to to národovectví v té naší straně prostě je zakořeněno silně, jak ta stránka sociální, tak ta stránka národovecká. Takže ta historie, připomenu jenom, že členem strany byli Edward Beneš nebo Milada Horáková. >> To byli všechno jako členové, kteří kteří eh významně teda přispěli k historii té strany. No a jako já si myslím, že do dnešního dne naštěstí přetrvalo to, že i náš program je vysloveně národovecký, vysloveně sociální a naše strana nemá, já se tam nemám za co stydět, protože v historii té strany eh neshledám žádný problém, který by mě nějakým způsobem opravňoval k tomu, abych třeba řekl, tak s tímhle se nestotožním nebo něco podobné naopak. >> Takže tak nějak mě k tomu dovedla eh situace. moje směrování bylo jasné, se dá říct a potkalo se to vlastně jaksi. Ono je to, my se tím docela dostáváme k tomu začátku, kdy vlastně eh opakujeme si, že ta eh naše historie nás omnohem poučuje, pokud pokud se necháme poučit a pokud nezapomínáme v tom úplně, řekl bych čtvercem eh vzdálenosti, jak jste to říkal, v případě v případě těch zvukových vln, eh pokud nezapomínáme tak rychle na všechny zkušenosti našich