Mír, válka a 11. září: americké 21. století 🇺🇸 REAKCE IR 🇨🇿 Dokumentace

Moc vás zdravím tady v takové reakční zprávě, která se týká 11. září.

Mír, válka a 11. září. To je název dokumentu, který chci tady takhle nasvítit, na který chci poukázat, který vám chci doporučit, který chci doporučit ke svobodné diskuzi.

Je to velmi tabuizované téma, ale tento dokument popisuje, že má padnout sedm zemí do pěti let, sedm různých válek.

Když se člověk podívá na ten termín, kdy dokument vznikl a co se všechno dělo a co se všechno děje, tak mám pocit, že vynechme jakýkoliv konspirace, vynechme jakýkoliv názory a jenom se podívejme optikou toho, co se skutečně děje.

Takže buď je to náhoda, nebo je to realita a měli bychom o těhle věcech vědět, protože tady byli lidi, kteří se podíleli na finančních systémech, ekonomických systémech, které vlastně ve chvíli, kdy selhávají, kdy padají, kdy nedokážou reformovat samy sebe na úrovni jednotlivců, na úrovni skupiny, na úrovni firmy nebo dokonce na úrovni národa, a platí to v tuhle chvíli zejména pro Spojené státy, tak v tu chvíli hledají velmi tvrdé strategie, kterým říkají oficiálně soft power.

Vy víte, že jsem několikrát tohle zmínil v rozhovorech s odborníky, v reakcích a podobně, ale já vás prosím, podívejte se na knihy, které se týkají soft power technologie.

Ta technologie, to je vyvinutý princip řízení států.

Nejvíce s tím začal Bill Clinton, který vlastně před válkou v Jugoslávii pracoval s veřejným míněním společně se svým týmem a celým tím pozadím, protože jak víme, politici jsou jenom najatí, jsou v podstatě napapaní jejich ego, uspokojený jejich zájmy, finanční nebo jakýkoliv jiný osobní.

A v tu chvíli musí poslouchat celej ten kolotoč, do kterého sami vstupují.

To platí pro českého prezidenta stejně tak jako pro toho amerického. Jenom se perou jedné skupiny mafie proti druhé.

Ale když zůstanu u toho principu těch válek: války jsou kšeft, války jsou byznys.

Každý rozumný občan a věřím, že spousta mladých lidí se v tomhle bude probouzet, že válka proti tomu, čím, spoustě afrických zemí támhle jinde, to není pro dobro lidstva, to není pro dobro mladých lidí, nových lidí, které vychováváme k válce.

Vychováváme naše děti tomu, aby šly válčit proti Rusovi nebo proti Američanovi nebo proti komukoliv jinému.

Za sebe říkám: ne.

Naopak všechno to, co se děje, by mělo být pravý opak. Mělo by se odzbrojovat. Měly by se vlastně zašpuntovat některé technologie. Měly by se trestat to, že někdo vyvíjí biologické zbraně a tak dále a tak dále a tak dále.

V podstatě to, co před několika desítky let bylo nemyslitelné, tak se nyní děje. To, co bylo nemyslitelné, aby ovlivňovalo naše životy, tak se dneska stává mainstreamem a tak dále.

Dokument Mír, válka, 11. září je podle mě velmi dobrý k tomu, abychom se podívali optikou toho, co se po pádu dvojčat skutečně dělo.

Mimochodem řeknu jedno slavné jméno. Michael Jackson byl v té době nedaleko pádu těchto dvojčat a dokonce měl v ten den pádu dvojčat 11. září být uvnitř.

Je jedno, jestli je to náhoda nebo fakt a podobně, ale pravdou je to, že ty války kritizoval velmi tvrdě, že války kritizoval, kritizoval celej ten řetězec financování těch válek, že to má ve svých písních, že to má dokonce ve svých některých protestních vyjádřeních a že dokonce proti korporacím sám protestoval uprostřed, tuším, že to byl dokonce New York.

Jeho příběh rád připomenu aspoň v jednom reakčním videu, abych to tak nějak odložil, abych to poukázal, abysme si ne poslouchali jeho písně, ale bysme jim naslouchali.

A myslím si, že právě některá jeho tvorba se týká toho, co se dělo po 11. září.

Ty války se totiž skutečně naplnily a naplňují. Posledním, kdo zbývá, je totiž Írán.

Je to celá ta nová doktrína. Je to úžasná kniha, kterou chci doporučit, kterou jsem četl už před mnoha lety.

Doporučila to jedna moje nejbližší kamarádka, zpřízněná duše. Člověk, kterého, která já si nevybral ji, spíš ona si vybrala mě, bych řekl, ale předávala mi věci, které si prostudovala.

A ta kniha zní: Šoková doktrína. Je to o Naomi Klein.

A právě je to také o 11. září, vlivu korporací a všemu tomu mocnému systému, kterej dokáže udržet sám sebe jenom na základě krve.

Řeknu jeden příklad. Pusťme vám tady ukázku z toho dokumentu Mír, válka, 11. září, nebo možná dokonce celý ten dokument.

Ale chci vyzdvihnout jednu věc. Těch příkladů je celá řada. Země po zemi od druhé světové války. Stejné rodiny, stejné peníze, stejná ideologie, kdy lidi dokážou popravit své vlastní lidi, aby dosáhli ekonomických cílů.

Člověk je pro ně jenom účetní jednotka. Neznamená pro ně nic. Je to voják, účetní jednotka a je to voják ten, co je na druhé straně. Účetní jednotka.

A nejde jim o blaho, nejde jim o demokracii, nejde jim o humanismus, nejde jim o nic, jde jim o zdroje.

No a takovým krásným příkladem je něco, co tady mnohokrát zaznělo ve vysílání, ale dovolte, abych to aspoň ještě jednou připomněl.

Fake news, dezinformace, lži týkající se války v Iráku. Ten systém tam třeba nebyl ideální, ale to nechme stranou, protože tam žádné zbraně nebyly, žádné jaderné zbraně tam nebyly a šlo jenom o ropu.

Omlouvám se, že jsem takhle sprostej, ale chci občas v rámci reakčních videí tady s vámi se zatřást.

Mnoho z vás to ví, ale mnoho taky ne. Tak to řekněte svým sousedům. Řekněte to mladým lidem. Řekněte to opravdu mladým lidem.

Celá válka v Iráku totiž byla hnus, podvod, fake news.

A víte, co je úžasný? Že celá americká administrativa, celá americká kultura to potom na sebe všechno přizná. Natočí dokumenty, pustí je do multikin. 9,11 Fahrenheita. To je dokument, kterj běžel v mainstreamových kinech, v Čechách, Německu, všude po světě. Velký levicový dokument. Levicový. Já na to nevěřím. Levice, pravice. Nezajímá mě to. Koukám, co je to za člověka, jaký jeho vnitřní kompas.

Ale tenhle dokument běžel v Multikinech 9,11 Fahrenheita. Tam uvidíte tu Bushovu administrativu včetně Dicka Cheneyho, kterj později měl na starosti ty války v těch arabských zemích.

Je to neskutečný podvod.

A buď to s tím pádem 11. září souvisí, nebo taky ne. Víte co? Je mi to jedno, protože ty války se dějou.

Film Viceprezident je opět mainstreamový film, stejně jako 9,11 Fahrenheita, dokument.

Film Viceprezident během covidu šel do kin. Najdete ho na různých platformách, můžete si ho stáhnout.

Je to dokument podle skutečné události, který vychází z životopisné knihy pana Dicka Cheneyho.

Tento Dick Cheney nedávno zemřel. Není to jenom o něm. Za ním jsou rozsáhlé struktury tajných služeb, Mosadu a velké byznysové rodiny.

Takže se vylhala válka v Iráku, mediálně se prodá přes koncept soft power. Ten je mimochodem v tom filmu taky zmiňovaný a ukázaný.

Ty focus group, marketingové výzkumy na lidech jako na potkanech. Úplně stejný.

Zavřete lidi do místnosti, uděláte z nich na chvilinku potkany, vezmete si Afričana, Asiata, klasického Američana, Evropana, já nevím kde koho, různé smýšlení, různá sociologická data a prodáte jim dopředu tu válku.

Myslíte si, že si to vymyslel teďka Robin Šupelík? Ne.

Toto je popsáno totiž v knihách, které vysvětlují soft power technologii. Soft power technologie, jak jsem zmiňoval, Bill Clinton.

A Bill Clinton a jeho administrativa a ti lidi za ním byli taky mimochodem jedni z těch hlavních, kteří zvedli Michaela Jacksona k tomu, aby udělal obrovský mírový koncerty v 90. letech, který byly proti válce a zvedla ho nejvíce válka v Jugoslávii.

Tam to všechno totiž, dá se říct, se velmi zintenzivnilo.

Jsme podvedeni, jsme podváděni, je to totálně nechutná hra a kdyby se nepřipravoval velký válečný konflikt a všechno tady neovládali de facto zbrojaři a velké firmy, tak není potřeba, aby vznikaly tyhle videa.

Moje prosba je: diskutujme o věcech. Bavte se s mladými lidmi. V klidu se s nima klidně hádejme a dávejme jim argumenty. Pusťte jim písničky Michaela Jacksona. Pusťte jim dokumenty. Podívejte se na 11,9 Farenheita. Podívejte se na film Viceprezident a nebuďte součástí bílé válečné nemoci.

Úžasně to v Československu pojmenoval pan Karel Čapek. Budiž mu vláda věčná, protože ten to řekl ve svých hrách jasně.

Mějte se hezky. Tady aspoň krátká ukázka dokumentu a nebo celý dokument, který tady najdete zvlášť ve videu. Mějte se.

[hudba] Spojené státy americké mají největší moc na světě. První světová válka, druhá světová válka, obrovská ekonomická síla, obrovská kulturní síla. Americké století.

No a ti kluci říkali: "Dobře, co to znamená? A co 21. století? My chceme další americké století." Říkali: "Poslouchejte, naši protivníci jsou buď zmáteni a docela slabí, jako Čína, nebo úplně rozpadlí, jako bývalý Sovětský svaz. Toto je náš moment. Takhle si to zajistíme — americké století ne jen prostřednictvím ekonomické síly nebo kulturní síly. Armáda by měla být předvoj. Takhle se to musí dělat. V tom jsme dobří."

Říkají, že je to dobré. Je to dobré. Je to dobré, že máme všechny ty stovky vojenských základen. Můžeme si s lidmi dělat, co chceme. A to je náš cíl. Náš cíl je dominovat na zemi, na moři, ve vzduchu a v kybernetickém prostoru. To jsou směry.

Současný vojenský rozpočet USA je 778 miliard. Spojené státy v mnoha případech utratily na svou armádu tolik, kolik všechny ostatní země dohromady v různých obdobích minulého století. Takže to je země, která se stala vysoce militarizovanou, a toto je skupina lidí, která se není čeho stydět. Tihle lidi vlastně chtějí, aby Spojené státy dominovaly celému světu, a jsou dost blbí, aby si mysleli, že je to možné.

Během velkého období minulého století byla americká víra ve svobodu a demokracii skalou v zuřícím moři. Teď je to semínko, kterému vítr odnáší a které se ujímá v mnoha národech. Naše demokratická víra je víc než krédo naší země. Je to vrozenou nadějí našeho lidstva. Ideálem, který nosíme, ale nevlastníme. Důvěrou, kterou neseme a předáváme dál.

A tahle skupina jestřábů myslím byla velmi vlivná, ať už přímo nebo nepřímo, v událostech z roku 91 a v tom, co po tom přišlo. Mluví o tom, jak reformovat americkou armádu bude dlouhý a obtížný úkol, pokud se neobjeví katastrofická událost, jako nový Pearl Harbor. No, to bylo to, co chtěli, a to oni dostali, a to oni udělali.

Ó můj bože. Ó můj bože. Ó můj bože. [křik] Ty to zvládneš. Pomoz mu rychle.

Ještě krátká zpráva na závěr. Budeme o mnoha tématech psát v novinách. 100 let osvobozeného divadla, letos mírové myšlenky, varování. Úžasný odkaz pro dnešní dobu.

Mimochodem, když jsem zmiňoval ten příběh Michaela Jacksona, tak i kniha Davida Bella. Rozhovory s Davidem Bem tady najdete. Chystáme některé další dokumentární věci.

E25, vím, že to je pro někoho daleko, ale 25. června si připomeneme právě některé mírové myšlenky Michaela Jacksona v Bulharech 25.6.2027.

A jiný pohled na 11. září. Přátelé, když jsme byli v Etiopii, tak jednak některá z těch aktivit velmi související s Michaelem Jacksonem. Potom obrovský odkaz Boba Marleyho. Já jsem tomu sám nevěřil, že rozsáhlá komunita Rastafariánů souvisí s Etiopií a s cisařem Hailé Selassiem.

A proč to do toho takhle všechno motám, že 11. září — a to berte jako ověřený fakt a jako zajímavost, kterou bychom měli vědět: více než 2000 let v Etiopii slaví 100 milionů lidí konec roku na 10. září, to je Silvestr jakoby, a 11. září je nový rok v Etiopii.

My bychom rádi o těhle věcech dotočili některou dokumentaci, protože plno témat se nám otevřelo ve chvíli, kdy jsme tam byli poprvé. A budeme rádi za jakýkoliv váš zájem, podporu, samozřejmě třeba i formou předplatného novin, ale k těm příběhům, které se tady teďka zmínil.

To všechno související právě s tímhle termínem, s nastavením paradigmatu — větší napojení na přírodu, od které jsme, dá se říct, definitivně odpojeni a odpojováni.

Mějte se krásně, těším se na všechno, těším se na veškerou tvorbu. Budeme rádi za jakoukoli větší či menší pomoc. Mějte se hezky a k těm tématům, co tady padly, se ještě vrátíme.

Já.