Mnohdy mi byla hanba za parlament. Na Českolipsku se SPOLU drolí totálně. | Vít Vomáčka

Vít Vomáčka je naším hostem.

Dobrý den.

>> Dobrý den.

>> Pan Vít Vomáčka je bývalý poslanec parlamentu za Občanskou demokratickou stranu.

>> Ano.

>> Také mnohaý starosta Kravař u České Lípy 31 let.

>> U České Lípy 31 let.

Ano, děkuju za doplnění a v této chvíli kandidát do senátu v obvodu 36, to je Česká Lípa.

>> Ano, Česko, Libsko.

>> Českolibsko.

Klidně, ať je po vašem.

A copak vás přesvědčilo kandidovat do senátu, pane Vomáčko?

Mě k tomu přesvědčilo to, že jsem zažil čtyři roky v té vysoké politice v tom parlamentu a myslím si, že je tam potřeba přinést normálnost, pojmenovávat věci pravými jmény, říkat tam praktické věci, zkušenosti. A jestli mě ty čtyři roky otevřely něco přinesly v parlamentu, tak to bylo otevření jakoby očí, protože tam je celá řada pokryteectví, falše. Neříkají se věci na rovinu.

Dělají se – já to vidím tak, že ani ne kompromisy, jako spíš teda šmeliny. A to mně vadí a na to bych chtěl poukázat.

>> Mhm.

Řekněte to pojmenovávání věcí, tak jak jste to zmínil před chvílí, ve vaší domovské ODS. Myslíte, že to tam je zvykem teď v posledních letech?

>> Není. Velmi jednoduchá odpověď? Není.

Já se to snažím napravovat. Jsem svůj. Vidím tam celou řadu lidí, kteří tu myšlenku mají stejnou. Bohužel dneska se mnohdy stane, že jsou upozadění a jestliže ODSka má jít dopředu, tak je to o tom, že se tam právě dostanou lidé, kteří ty věci budou pojmenovávat, i když je to mondě velmi nepříjemné, ale budou je pojmenovávat pravdivě.

>> Já se k senátu ještě dostanu za moment. Vy s tou zkušeností poslance parlamentu čtyři roky. Řekněte, pane Vomáčko, ty týdny, které jsme teď sledovali v poslední době, kdy opozice doslova zablokovala sněmovnu těmi obstrukcemi – je vám to příjemné, nebo si říkáte, to je normální parlamentní práce?

>> Ne, to jako mně to příjemné není. Myslím si, že to tenkrát i paní Malá nazvala.

Říkali jste, že nebudete jako my, když jsme obstruovali tu sněmovnu. Na druhou stranu musím říct, že se neobstruuje v té míře, že jsou tam jedenáctihodinové projevy nebo devítihodinové, ale aby se schvaloval program někdy, když se začíná v úterý v 14:00 a schvaloval se někdy v 21 hodin.

To to mě štvalo a mrzelo mě to vždycky.

A je to o tom, že v tom parlamentu – a kdo jste tam nebyl, tak je těžký o tom vám teda vyprávět – to je organismus sám pro sebe. V těch lidech zvlášť těch, kteří tam jsou. A já jsem měl štěstí, že jsem tam byl jenom čtyři roky, ale ty, kteří tam jsou dvě, tři, čtyři volební období, tak to je neustále vyřizování si nějakých účtů z minulosti a podobně.

Mnohdy mi byla hanba za ten parlament, co se tam dělo. A klasickým příkladem je jednací řád. Jednací řád poslanecké sněmovny je skvělá věc, která respektuje takové věci, ty konzervativní, tradicionalistické, jako třeba ty přednostní práva a podobně.

Vemte si – od té doby, co je sněmovna, tak každé volební období je to horší a horší a dospělo to tak daleko, že po těch letech se řeklo: „Jako ty politici už se chovají tak divně, že změníme jednací řád." To je přece špatně. Jako ty lidi by tam neměli být. Ty, který to zneužívají ten jednací řád – ale naši občané je volí. To je možná jako druhá věc. Ale omezovat to a říkat i těm poslancům přesně, co budou, kolik minut a podobně, opravdu klesáme na úroveň, jako kterou jsem si nikdy nepřál.

>> No a vy jste teda za, aby to zůstalo všechno při starém.

Já jsem konzervativní tradista a mám rád, jak jsem říkal, třeba ta přednostní práva, faktické připomínky a podobně, ale musí tam být rozumní lidé. A neříkejte mi, že když chcete říct nějakou myšlenku, tak – a máte na ni 20 minut – že na to, abyste řekl myšlenku, potřebujete 6 hodin za tím pultíkem.

>> Jak kdo?

>> Jak kdo?

>> Vy naznačujete, že když už je to v řádu hodin, tak už je to účelovka.

Je to účelovka, pakliže se tam čtou diplomové práce. Přece SPD nás tam školil ze životopisu Masarika. A tenkrát já – chci být opravdu objektivní. Teď nevím, tenkrát myslím Miroslav Kalousek, jestli čet babičku nebo Červenou Karkulku.

Jako měřím všem stejným metrem. Nelíbí se mi to a podle mě by tam měli přijít noví lidé a jako dát tomu naprosto jinou úroveň, abychom na tu sněmovnu byli pyšní. Já si myslím, že dneska se nám civilizovaný svět musí smát, co se tam děje.

>> Jak vy se díváte, pane Vomáčko, na to spojení ODSky, TOP 09 a lidovců – tedy na to spolu? Je to věc, kdy máte pochybnosti nebo si říkáte: účel světí prostředky a je to jedno. Spojme se třeba s ďáblem, hlavně ať se tam dostaneme.

>> Myslím si, že to mělo svoje racio v tom roce 2021. V roce 2025 se to prodloužilo. Tato agonie – vlastně ono už to moc nefungovalo ani během toho volebního období v rámci spolu. V těch volebních, v tom volebním roce do parlamentu v roce 2025 jsem cítil i od svých kolegů z ODS, jak mají výhrady k těm našim koaličním partnerům. Možná stejné výhrady měli ti koaliční partneři vůči nám.

Nicméně pro mě to je uzavřená záležitost a podle mě spolu už jako není to života dárný orgán.

>> Mhm.

>> Jak to bude při těch senátních volbách, kde kandidujete na Česko Libsku? Tam existuje nějaká dohoda, že se vzájemně budete podporovat, nebo očekáváte, že třeba lidovci, TOP 09 proti vám někoho postaví?

Když se ptáte na ty dva poslední subjekty, tak informaci mám, že budou podporovat někoho jiného.

Na Česko Libsku je to velmi specifický obvod, protože začíná – hrádku nad Nicou, jde to přes Nový Bor, Českou Lípu až vlastně do Středočeského kraje, Liběchov, Beřkovice, do toho Kokořinska. Takže to je velmi specifický obvod.

Takže já tam jdu sám za sebe se značkou ODS. Nicméně i v té ODS jsem dneska hodnocen jako trošku rebel, takže ať si to ty lidi rozhodnou. Znají mě z těch Kravař, takže myslím si, že za mnou práce je vidět.

Uvidíme.

>> To jo.

Vy mluvíte o těch voličích, o občanech. Já se ptám, jestli je nějaká dohoda, že vás podpoří lidovci a TOP 09 – tedy zbytek spolu – nebo jestli proti vám někoho postaví, protože to by znamenalo, že se spolu – promiňte, já dokončim tu otázku jenom – že se spolu trošku začíná drolit alespoň na Českolibsku.

>> Určitě se drolí.

Na Českolibsku se spolu rolí totálně a jak TOP 09, tak KDU podpoří – co já mám zákulisní informace – mé, své protikandidáty.

>> Mhm.

>> A nebudu říkat jméno, ale možná, že to je zajímavý.

Já jsem si vlastně nejvíc zadělal tím u jednoho tohoto koaličního partnera tím, že jsem si s vámi udělal fotku a s tím, že jsem ohlásil, že půjdu sem na rozhovor, tak to byl pro ně jakoby poslední kapka a řekli: „Když jde k vesmíru, tak jako my ho nepodpoříme."

>> Vítejte v České republice 2026.

Já tomu nemohu uvěřit, že někdo – jestliže mi věříte, tak mi musíte věřit.

>> Nevěřím tomu, že je někdo takto hloupý.

To je. No, ale tak to ostatně vlastně pro to naše povídání není ani podstatné. Velký hráč, který půjde vůči vám – pravděpodobně proti vám by –

To jsou to standarty.

Eh, to je cítit jako největšího protivníka a nebo je vlastně si říkáte i toho putu převálcuju.

>> Já bych to chtěl jenom upřesnit.

V Libereckém kraji není stan.

Ono takhle, ono tam ten stan je, ale když se to hodí, tak je to stan a když se to nehodí, tak jsou to starostové pro Liberecký kraj.

>> Jo, takhle.

Jo.

>> Jo.

Takže to je vždycky podle nějaké, jaká je zrovna situace.

Takže když se daří, když je úspěch, tak jako to my jsme jako dceřinkou stanu.

Když se nedaří, tak jako my se stanem nemáme nic společného.

Eh, já, jestli dovolíte, tak já se k panu Plůtovi a ke svým kandidátům nebudu vyjadřovat.

Já tam jdu sám za sebe a občané ať se podívají, co za kým je, jaké kauzy, jaké třeba problémy, úspěchy a podobně a ať se rozhodnou sami.

>> Tomu já rozumím, že se nechcete vyjadřovat, ale přeci jenom pan Plůta má za sebou dost velký skandály, dost velkou kauzu.

Tak si říkám, jestli je to věc, s kterou se u protihráče kalkuluje?

Já věřím, že naši spoluobčané, moudří voliči, si to uvědomí.

Já si pamatuju, že pan Plůta před dvěma lety, když chtěl být zvolen opět hejtmanem, tak rozesílal všem občanům dopisy: „Dejte mi ještě čtyři roky."

Takže tady asi nesplnil, nebo si rozmyslel a to, co jsem slíbil a to, o co jsem žádal, neplatí.

Samozřejmě si uvědomuju, že je to boj Davida s Goliášem, protože ten aparát, který má tento pan hejtman k dispozici v rámci krajského úřadu, je obrovský.

S tím já se stejně tak finančními prostředky, s tím já se nemůžu ani rovnat.

S tím, že samozřejmě on je dneska hejtmanem a teď najednou začal nejvíc navštěvovat Českolibsko, nazval to hejtmanské dny.

Takže to ať si každý udělá a to je poslední, co jsem chtěl panu Plůtovi říci – ať si každý občan udělá obrázek sám.

>> Pane Vomáčko, vy kandidujete na Českolibsku v obvodu 36 do Senátu.

Řekněte, co je kromě toho vašeho příběhu?

To znamená 31 let starostou obce.

Co je to hlavní téma, s kterým vy tam přicházíte?

Hlavní téma jsem měl i v rámci poslanecké sněmovny.

Tak to je samozřejmě zaprvé to jsou obecné věci, jako je svoboda a tak dále, ale pak je to a na to se cítím opravdu velmi silný – tak je to právě svoboda samospráv.

A třeba za tu velkou autonomii těch samospráv.

Já jsem vždycky bojoval, vždycky jsem mluvil o tom, že je potřeba těm samosprávám naslouchat.

Když se podíváte po těch našich jednotlivých obcích i třeba krajích, tak obce a města za sebou mají teda velké úspěchy, umějí hospodařit se svými prostředky.

To ten stát ani neumí.

>> Mhm.

No a co to znamená ještě v praxi zcela konkrétně – svoboda samospráv, rozhodování prostě ve všem, úplná autonomie?

>> Samozřejmě úplně.

>> Kde vezmou peníze třeba?

>> Úplně, no. Jako při vší úctě já doufám, že teď se na mě starostové a primátoři nenaštvou, ale v loňském roce, jestli se nepletu, tak vlastně přebytek samospráv skončil zhruba asi 480 miliard Kč.

To tam leželo na účtech těch samospráv.

Já ty peníze hrozně přeju.

Já vím, že si třeba šetří na spolufinancování dalších projektů a podobně, ale v rámci rozpočtového určení daní je tam obrovský nepoměr právě mezi množstvím peněz, které získávají ty samosprávy.

Podívejte se na Prahu a tím, jak hospodaří ten stát.

A samozřejmě je to pak o tom, že vlastně i ti starostové, když pak přijdou do té poslanecké sněmovny či senátu, tak tam bojují jenom za ty starosty, ale oni by měli bojovat i za ty čisté zdravé finance v rámci České republiky.

A ten nepoměr mezi hospodařením státu a státních institucí a těch samospráv je obrovský.

Jestliže my máme schodek 310 miliard a obce a města máme na účtech zhruba 500 miliard, no tak podle mě na tom není všechno úplně v pořádku.

>> Mhm.

A vy s tou zkušeností 31 let starosty, tak byste to přivítali. Jak vy byste vlastně chtěl, aby peníze, které jdou z rozpočtového určení daní, tam to cítíte v pořádku, abyste si vy s nimi mohli nakládat, jak chcete?

Ale to já žiju v tom, že to tak je.

>> Pane Vomáčko, rozpočtové určení daní nikdy nebude v souladu se všemi těmi největšími hráči.

Třeba to jsou různé úpravy v tom řádu a najednou se to dotkne – já nevím – města Plzně, Ostravy, Brna a těch velkých, Prahy. A to jsou neustále dotyky, jak třeba proti tomu minule si pohorší a samozřejmě ten, kterej si polepší, tak ten tleská.

Tam nikdy nebyla shoda.

Do dneška není shoda mezi všemi městy, obcemi a kraji, aby řekli: „Rozpočtové určení daní – to je v pořádku."

A já třeba jenom řeknu jeden příklad, kterej se mi podařil.

Chci tady asi poděkovat panu náměstkovi bývalého ministra Rakušana na ministerstvu vnitra. Když se připravoval nový zákon o volbách, tak já jsem na tom opravdu velmi pracoval s tím panem náměstkem a podařilo se nám tam dostat to, že obce mohou rušit volební okrsky v případě, že je to třeba nehospodárné.

To se mi tam podařilo a vycházel jsem z vlastní zkušenosti, když vlastně v Kravařích v naší základní škole seděl jeden okrsek pro Janovice a metr od toho seděl okrsek pro Kravaře a nebyl žádný právní důvod, jako tyto okrsky sloučit.

Díky – a teď se pochválím – díky mně se podařilo, že dneska je možné ty okrsky slučovat, když je to neekonomické, protože samozřejmě každý člen se platí a podobně.

A měl jsem pak hodně telefonátů, SMSek a mailů, kdy mi třeba starostové právě děkovali za to, že tenhle praktický – je to drobnost, ale tato praktická věc se podařila prosadit.

>> Teď se znovu dostávají na stůl diskuze, co diskuze, dokonce zákon o referendu.

Tady stojíte kde, pane Vomáčko?

No, já si myslím, že jsme v zastupitelské demokracii a já se přiznám, že jsem teda odpůrce referenda, protože samozřejmě na první pohled to může znít velmi lákavě.

Stejně tak jako znělá přímá volba prezidenta velmi lákavě a dneska si myslím, že napříč politickým spektrem všichni začínají říkat, že to asi nebylo to nejšťastnější řešení.

Takže já bych jako držel linii zastupitelské demokracie.

Samozřejmě bavíme se pravděpodobně o referendu celostátním, takže se nemluvíme o místních referendech. Tam ty možnosti dneska jsou a bude to velmi složitý boj.

Je to jakýsi fíkový list, kterým se zakrývají jiné problémy.

>> Potřebuje naše země senát?

Domnívám se, že ho ne. A je mi to trapné, protože teď jsem tady jako kandidát. Domnívám se, že ho nepotřebuje, jenom tak pro vaši informaci.

Opět je to taková populistická nota. Zrušíme těch 180 senátorů.

Vezměte si platy státních zástupců, soudců a podobně.

Kolik jich je?

To jsou tisíce.

A mnohí mají, celá řada z nich má vyšší příjmy, než mají senátoři, než mají poslanci, ale o tom se cudně mlčí.

>> No, tak nejde jenom o peníze. Jde také třeba o zpomalování toho procesu, když se tvoří zákony a tak.

Víte?

>> Eh, já si myslím, že teď nám senát potažmo poslaneckou sněmovnu ukázala v případě zákona v Pardubicích – Perník. Když to teda neschválí senát a vrátí to.

Myslím si, že to byly ty záloj OSČ.

Tak toto bylo velmi rychle vrácené do sněmovny. Tam se našla 101, prohlasovalo se to a ten novej zákon platí.

>> Mhm.

Zvažujete do budoucna kandidaturu na prezidenta?

>> Ježišmarja. Já jsem v nějakým věku, mám svoji maminku.

>> Já jsem toto slyšel v zákulisí, tak mě to nedá se ne.

Mám 93letou maminku, která je skvělá, takže já pravděpodobně budu mít do budoucna jiné problémy. A jako bych chtěl se spíš věnovat těm samospávám, těm obcím, městům. Jen tak pro vaši informaci – asi to pro diváky bude taky zajímavý.

Ne kravaře, ale Česká republika má, jestli se nepletu, asi 6 350 obcí. Stejná velikost Dánsko, tak jich mají asi 95.

>> To znamená…

>> No, znamená to to, že vlastně každá obec má většinou svýho starostu, svýho místostarostu, šéfa kontrolního výboru, šéfa finančního výboru a podobně. A ten provoz je tak drahý, že ta centralizace, která tady byla v těch jako před rokem 89 ty střediskové obce, tak ono to mělo něco do sebe.

>> Takže vy byste rád zeštihloval.

No, pakliže máme zeštihovat, tak si myslím, že tady to je otázka, ale není to samozřejmě otázka toho, že to přikážete, to musí přijít zespoda a už dneska je celá řada obcí, která se připojuje k těm větším celkům, protože nemají na to třeba financovat nějaký rozvojový programy.

>> Mhm.

Tak já připomenu, pane Vomáčko, že vy jste kandidátem do Senátu pro podzimní volby. To už bude za chvilečku v obvodu 36 Česka. Držím vám palce a třeba se ještě v XTV uvidíme. Díky za návštěvu a na shledanou.

>> Děkuju. Těším se na další návštěvu.

>> Naším hostem byl Vít Vomáčka.