U Rakušana jsou na kluky, Pavel proti Pavlovi a Lipavského pivo za všechny prachy

[hudba]

Je tady účet.

Karolíno, mám pro tebe dneska takovej coming out, eh, zásadní sdělení.

Víš, co je to Česká televize?

>> No jasně.

>> No schválně.

>> Naše veřejnoprávní médium, nositel jediné pravdy. S ním stojí a padá naše demokracie.

>> Hm.

Eh, já mám lepší teorii.

>> Ano.

>> To by tě nenapadlo totiž. To by tě fakt nenapadlo.

>> Veřejnoprávní média jsou pro mě jako taková nezávislý rozhodčí, který bedlivě sleduje, jak se soupeři chovají. Občas rozdá i nějakou kartu a napomenutí, ale nikomu nepatří, nikdo ho neovládá a je doopravdy nezávislý, protože když to tak není, tak hra nemá vůbec smysl a nikdo se v tom nevyzná. Takže udržme veřejnoprávní média nezávislá.

>> Eh, řekni mi, kam na to choděj. Na tyhle lidi, nevíš? Já bych možná měla teď takovou výzvu, ne výjimečně pro Víta Rakušana, ale prosím vás, jestli je mezi vámi ještě nějaký umělec, sportovec nebo veřejně známá osobnost, která se zatím nestihla ztrapnit tím, že by natočila promo video na podporu České televize. Hlaste se na vrátnici. Kaččí hora, později do dnešní 14. hodiny.

>> Já musím říct, hele, dělat ze sebe takovýho blbce, oni to musej honorovat úplně neuvěřitelně. Já jsem byla překvapená, že pán je šermíř, protože kdyby byl fotbalista, tak by se to vysvětlilo těma hlavičkama.

Jo.

[smích]

>> Tohle, hele, todleto, zas víš co, šermíř možná utrpěl nějaké zranění.

>> To se může stát. Šermu lehce.

Hele, musím říct, když jsem to poslouchala, opravdu to působilo ráně. Teda...

>> Hodně.

Ale...

>> Mě to zranilo taky.

>> Mě to ranilo se sakramentsky. Víš proč? Protože Česká televize patří i nám dvěma. My jí platíme, my jsme akcionáři a on nám tady zkouší namluvit, že nikomu nepatří. Prej já to musím platit taky.

>> Ne, ne, ne, ne, ne. On asi nesledoval demonstraci milionu chvilek, protože jinak by věděl, že Česká televize patří té rozcuchané paní, která tam vykřikovala na tribuně.

>> Oni sami mezi sebou v tom nemají jasno, čí to vlastně je, ale my to platíme.

>> A my to platíme. Já mám podezření, že tenhle šermíř neplatí. Proto říká, nepatří to nikomu. A trošku se tak podívej — se tady on usmívá. Ve skutečnosti nám se vysmívá.

>> Ty bohu.

>> Hele, takže Česká televize je rozhodčí. Česká televize.

No jasně.

>> Česká televize rozdává karty.

>> Já myslel složenky.

Toto to možná...

>> Složenky.

>> Ale karty sleduje jako souboj.

Ty jo, kam na to chodí? Já to fakt nechápu. Znovu se ptám, kam na to choděj.

>> No, choděj na to evidentně do eh sportovních klubů nebo já nevím, kde jsou tihle lidé jako organizováni. Ale já mám velkou obavu, že to nekončí.

>> To nekončí. Vzpomíň si na minulý účet, kdy jsme tady měli eh toho veřejnoprávního recitátora a uspávače hadů. To je teprve rozjezd.

>> Eh bohužel máš pravdu. No, pán sportovec, já bych to uzavřel. Ty jsi zmínila fotbalisty. Já bych to uzavřel fotbalisticky. Nic takovýho se nestalo. A ta částka taky nesední.

[smích]

Podívej se, kdo se nám vrátil. Eh, Knedlík je tady s pivíčkem. No, protože Marek Stoniš, šéfredaktor časopisu To, můj bejvalej kolega z reflexů, nejdražší pivo v dějinách české diplomacie a ex-ministr zahraničí Jan Lipavský v českém pavilonu na Expo v Osace 2025.

No, teď se nám to nějak hodnotově zkazilo. Trošku to expo, ne, pod režií knedlíka.

Hele, vůbec se to celý kazilo. Luplo na něj, kolik prachů rozdával neziskovkám. Jo, teď to všechno nějak najednou dostává takový — už to není tolik hodnotový.

No, a tohle vysvětluje ten jeho spokojený pohled. Podívej se tady na to a s tím pivem. A počkej, on má na krku brašničku.

>> No, to je taková ta zásěna, aby se nepobryndal. On si to pivo možná točil, víš.

>> No, mě napadlo, jestli tam nemá ty chybějící prachy. Jestli už si to nevybral, víš. Jestli mu nevysejou na krku. A na to, jak to dobře zmanažoval, si dal to pivo, že se oslavil.

>> Hele, jestli on ty prachy, jestli je nekonec nevystrčil schovat do — někam na Taiwan. Víš, že to z Osaky převezli na Taiwan.

>> No, batoh plnej hodnot, ne?

>> Právě. V čem, v čem ještě jiným převážet balíky prachu, než v hodnotovém batůšku?

>> No, on ho tady máme ještě jednou. Tohle je přímo mistr Jan Lipavský. Petře Macinko, přestaňte lhát.

No, já chápu, že Bulí. Když teď díky Petru Macinkovi víme, co všechno a za kolik uplácel na svoji vlastní podporu, stejně jako Česká televize za naše prachy.

>> Je to tak, Petře Macinko, přestaňte lhát. Tady by se hodilo říct: Jane Lipavský, už se probuďte, už se smiřte s tím, že nejste tím ministrem zahraničí. Že ty vaše penězovody teď ten Macinka pěkně utáhl. Já vím, že je to těžký, ale musíte se s tím smířit. Já bych řekl jenom takhle do kamery: Petře Macinko, řešte to dál.

[smích]

Protože toto jsme potřebovali jako knedlík drbání, když bych řekl. Jo, jo, jo.

>> Rozvědět se, kolik prachů oni pumpujou do těch svých neziskovek, které pak šíří to jejich dobro ve zpřízněných médiích. V té nezávislé české televizi, která rozdává ty karty, jak rozčí.

Jo, jo, jo.

[smích]

>> Ty jo, ale eh víš co, když si tohle vlastně propojíš přesně eh Českou televizi, nezávislého rozhodčího tohodle upláceče a rozpouštěče našich peněz a jak je to vlastně perpetum mobile.

>> Tak to já už — já bych to rozřízl celý.

Už...

>> Je to všechno tak pěkně provázaný. Vlastně ten plán jedněch není náhodný. On souvisí s tím plánem těch druhých.

>> Bohužel.

No, a nejvíc pláčeme my samozřejmě, který to všechno platíme.

No, tady máme totiž — eh, to je pro tebe. To je pro tebe. Musíš se na to podívat.

>> Chystáte se v létě do zahraničí, za [hudba] sportem, na treky do hor, nebo jenom tak k vodě? I v cestování platí, že nejlepší medicínou je prevence. Kvalitní pojištění je základ. Co když ale v cizí zemi nastane přírodní katastrofa, politické nepokoje, nebo jim prostě jenom přestane fungovat infrastruktura? No a přesně pro tyto případy máme bezplatný systém Drost od ministerstva zahraničí. Registrace zabere pouhé dvě minuty a stát o vás ihned ví. V případě problémů ve vaší destinaci vám systém [hudba] zašle varovnou SMS zprávu, propojí vás s rodinou a dokonce vám pomůže i s evakuací.

>> Ani na cestách nezapomínejte, že zdraví máme jenom jedno.

>> Tak šťastnou cestu.

>> No víš, proč jsem to pustil tobě? Ty se chystáš na dovolenou. Já bych tohle video shrnula titulkem: Dvě vrány propagují Drost.

>> A udělali to pro tebe. A už seš v Drostu? Už se zarov.

>> Prosím tě, ještě jsem se nezaregistrovala. Ale teď když jsem tady slyšela všechny ty důležité věci — přestane někde fungovat infrastruktura, vypuknou tam politické nepokoje — tak já to určitě do toho půjdu.

>> Vysvětli mi, eh, co to má bejt. Oni...

>> Oni točí edukační videa. To je edukační video, rozumíš? Jako když už nemáš co jiného sdělit, tak budeš Čechy varovat před tím, že někde najednou na silnici může spadnout čutr. Tak honem rychle na mobilu nakliká, že seš někde na druhém konci světa.

>> A já myslel, že jsou poslankyně.

Eh, oni jsou poslankyně a to poslankyně by mohlo mít i jiný jako koncovky, jiný výrazy by tam.

Ale sleduj tedy, prosím, bedlivě, abys věděla, co všechno máš předem udělat.

Já bych si nejradši paní Šebelovou – i když vidím ty její krásné šaty – já bych si jí nejradši pozvala, aby mi přišla zabalit.

>> No, ona je taková dajánovská, ne?

>> Ona je dajánovská a ona hlavně to balení má v malíčku, protože to nevím, jestli si zaznamenala, že ona byla nedávno někde s rodinou na dovolené. A představ si, jak ona myslí na všechno, že jo. Normální člověk přemýšlí, aby měl náhradní boty, náhradní ponožky, kartáček na zuby. Ona s sebou na dovolenou táhla duhovou vlajku LGBT.

Rozvinout a vyfotit se s ní.

Jém tě.

A nevíš, kam se dělá?

>> No to už nevím, ale vím, že dáma, která si na dovolenou nezapomene vzít, ještě s rodinou nezapomene vzít duhovou vlajku, tak s tou by se mi nemohlo stát, aby mi v krosně něco chybělo.

>> No to je, tomu se říká intoxikace.

A podívej, kdo je tady. Velikán, nejvyšší prezident Pavel se vyslovil za prokazatelnou identitu na sociálních sítích. Naprostý souhlas. To tvrdí jeho vlastní štít demokracie. Eh, samozřejmě dezinformace.

Víš, co mě na tom pobavilo? Že zrovna člověk, který žil pod falešnou identitou docela nemalou dobu za totality komunistické, který nosil falešnou občanku, který přežíval v konspiračním bytě, tak teď se tady rve za prokazatelnou identitu.

>> No to je v pořádku. Nechce žádnou konkurenci.

Hele, eh – >> to jsou pozůstatky takové té, takové té mentality, víš? Legitimujte sami.

>> Jo, to [smích] No, mě zajímalo, jestli nosí ještě pořád víc občanek. Co myslíš? Jako víš co, jak se říká zvyk, železná košile, to prostě jen tak jako neopustíš tenhle svět.

>> Možná, že možná, že nosí přinejmenším občanku svojí manželky, kdyby se náhodou něco stalo, aby mohl jít nafasovat těch 100 l za ní.

Teď když se na něj kouká – my jsme tady minulý týden ho měli mezi těma dětičkama na tom plotě. Ikonická fotka už, jak vypráví příběhy. A já jsem si vzpomněl, jestli on jim nevyprávěl příběh o někom, kdo nesměl projet někde. Víš, to je totiž –

>> Myslíš o muži s koženou brašnou.

>> O muži s koženou brašnou. Vracím se k Janu Lipavskému. Ten měl [frknutí] koženou brašnu.

>> Koženou zástěru.

[smích] A no, já nevím, co čeho všeho se ještě dočkáme od Petra Pavla, ale –

>> Tady se hele, tady se dočkáš spousty věcí, protože ta prezidentská kampaň teprve začíná. Tohle všechno jsou takový, jak to říct, jako takový drobečky, které nám házejí, abychom se na to připravili, ale ten hlavní nášup, ten teprve přijde.

>> No, když jsme u těch dezinformací, já už musím prostě říct, já tohle už považuju normálně za dezinfokampaň od něj. Fakt.

>> Já myslím, že ty děti byly pravé.

>> [smích]

>> No a podívej se na to. Todleto je geniální. Eh, Hospodářské noviny, řekněme si takovej prezidentský deník. "Prezident Petr Pavel jde proti větší Čechů. Je tady ale důvod, proč větina Čechů právě proto podporuje."

>> To psal Honzejk. Bacha na to.

>> To psal Honzej.

No, kdo jiný. To je samozřejmě – to může být pouze z jediné hlavy a sice Petra Honzejka a jeho komentář. "Přijetí eura podporuje méně než čtvrtina Čechů. Dodávky zbraní Ukrajině čtyři z deseti. A přesto prezident Petr Pavel říká nahlas znovu a znovu bez ohledu na průzkumy." Je to neuvěřitelně odvážný člověk. Co to je potřeba říct?

>> Je odvážný a i ten komentář k tomu je takovej úplně hodnotami nabitý. Ona tahle strana to prostě umí ty hodnoty protknout do všeho. Do zástěry od Lipavskýho, do batůšku od Vstrčila, do komentáře Hospodářských novin. To hele na to nemáš.

>> Ale já myslím, že je tady u něj inspirace totiž zcela jasná, protože Petr Fiala, jeho vláda, ty čtyři roky taky šly proti lidem a hlavně proti svým voličům. A ale potom je Češi ve volbách úplně rádi neměli a Petr Pavel si asi v tom zlínil – byla to jeho vláda, jeho premiér – tak si řekl: toto budu dělat úplně stejně jako světový lídr.

>> Myslíš, že to je takhle?

>> Hm. Jinak nevím, ale komentář je to geniální. Já si myslím, že to je o tom, že ví, že nebude mít žádného vážného protikandidáta, že nikdo se proti němu neobjeví, že to má vlastně v kapse a tak mu ty poradci říkaj: "A teď budete říkat to, co my po vás chceme, protože je to stejně jedno."

>> No to nám totiž stejně demokracie sdělila nedávno, že jedině Petr Pavel má šanci dostat přes padesát procent hlasů, neboli logicky má smysl volit jenom Petra Pavla.

Ano, já bych na to navázala a jedině dělnická třída vyzbrojena marxistickým učením má schopnost otočit kormidlo dějin kupředu, zpátky jeden krok.

>> Je to přesně tak.

Podívej se, koho tady máme. "Fandíme městu."

Eh, to jsou naši piráti.

>> Fandíme městu – krátkých vzdáleností. Je to bez vrtnic všechno blízko, viď?

>> No jasně. Koncept 15minutového města od Carlose Morena říká, že když máte vše důležité do 15 minut pěšky, jste nezávislejší na dopravě a díky tomu máte více času na život a lidi.

>> A jak to vidíš ty jako ekonomka?

>> Skvěle. Ve městě krátkých vzdáleností se daří lokálním podnikům. Šetří se náklady na palivo nebo na veřejnou dopravu a díky smíšenému využití ulice šetří prostorem.

>> Takže bys jako primátorka dál rozvíjela Prahu jako 15minutové město.

>> No jasně. Já normálně nejsem úplně pirátský kádr, přiznávám se, ale musím jim dát za pravdu v tomhle případě. Víš proč? Praha je skutečně městem krátkých vzdáleností, protože se nepřesuneš vůbec nikam. Zůstaneš na jediném místě.

>> Já když jsem to poslouchala, tak jsem litovala, že ta slova, která tam říkají, se to nerýmuje, protože ideální by bylo, kdyby se to zhudebnilo a pouštělo se to řidičům při čekání v kolonách. Jo, Praha, město krátkých vzdáleností.

No, eh, teď bych řekl, že se dočkáš, protože oni nás určitě sledujou. A víš, kdo to zhudebnit? DJ Ivan. Úplně ho vidím za tím mixážním pultem. Hele, jak to rozjíždí.

>> Přesně todleto.

>> Tomáš má možná pravdu. Kdyby byl býval, zůstal za mixážním pultem a nepouštěl se na to ministerstvo. Voby mohlo být stavební řízení jednodušší, viď?

>> Kolik jsme mohli ušetřit miliard?

Co?

>> Když je všechno kousek, šetří vám to čas na rodinu, kamarády nebo zábavu? Proto bych jako primátorka dál rozvíjela město krátkých vzdáleností.

[vzdechy] Kandidátka pirátská na primátorku Tereza Nislerová.

No, já myslím, že po rozvíjení města krátkých vzdáleností, které piráti rozvíjejí na pražském magistrátu už osm let [frknutí], máme Prahu nulových vzdáleností. To můžeme konstatovat.

>> Tak oni vlastně jsou to krátké vzdálenosti, protože hodinu stojíš v koloně a ujedeš dva metry.

>> Je to tak. Takže já bych vlastně – můžeme voličům říct: "Už nevolte piráty, oni už to odmakali. Město je bez zálosti. Už můžete volit normální lidi."

>> Dílo je hotové a velmi se povedlo [smích] – a máme ho tady.

Podívej, Fiala, 0210 Kč. Věděls to? Tolik ročně stojí každou českou domácnost nepřijetí eura.

>> Nikdo neví.

Tomuhle se říká vycupcsat si číslo z prstů, nebo jak říkala jeho spolustraníčka Helena Langšlová, když ještě dělal ministra financí Zbyněk Stanura a tehdy nahodil jeden ze svých rozpočtů, který nikdy nebyl podvodný.

Vždycky všechny čísla perfektně seděla, tak Langšlová řekla: „No, on jenom Zbyněk nahodil house numera." Tak tady nám Matěj Ondřej Havel nahodil jedno house numero.

Podívej se na to.

Tohle jenom dodávám pro Víta Rakušana.

Pro Víta Rakušana speciálně dodáváme.

Tohle je autentický.

>> Jo, to není fake bohužel.

>> To není fejk.

Bohužel.

>> Korunu v Česku nechceme.

Proč platit rakousko-uherským platidlem?

Jako suverénní země bychom se měli vrátit k Jáchimovskému tolarů, teda knohorskému groši, vlastně denáru.

No samozřejmě máme si přiznat, že jedinou měnu, kterou potřebujeme, je euro.

[frknutí] Nemáš tomu co dodat, viď?

Já to vím.

Když tam čtu, že bychom se měli vrátit a teď tam jmenuje ty měny, já si myslím, že by se měl prostě vrátit ke starému předpisu své medikace a neměl by to brát podle toho, jak se mu zrovna chce.

Pak z toho, pak z toho jsou takovýhle výsledky.

>> E, ohledně Jáchimova, jsem si vzpomněl...

>> Co takhle poslat do Jáchimova.

To se kdysi dělalo.

>> Ohledně Jáchimova jsem si vzpomněl na Petra Pavla, protože za jeho éry to frčelo.

>> No.

No, já myslím, že Jáchimov by mu prospěl, ne?

Já si myslím, že tady už je úplně marné všechno, jako.

>> Tady je hotovo.

>> Tady je, tady, tady máš vymalováno.

Prostě postaví se tam jako jo, tady nějaký kvalitativní posun.

Neříká nám, že máme chodit ve dvou svetrech.

Jo, to jako to všechna čest.

Jo, ten tady – ano, ano – je tady jako mírné zlepšení.

Je vidět, že jeho velký guru Petr Fiala na něj měl nějaký, trochu nějaký vliv.

Třeba mu dal líznout nutelu, nebo já nevím.

Hm.

Jo, [odkašlání] ale jako je to – je to vo chloupek lepší a furt to ještě není ono.

[frknutí] Možná, že i s tou cedulí bude přepadávat lidi na těch náměstích.

>> Ty jo.

A jenom se na ně podívej a představ si, že tě tenhle člověk přepadne s takovouhle cedulí.

>> No, třeba mi bude dávat ty eura.

To se před dovolenou – to se před dovolenou může hodit.

Takže, přátelé, jestli vás bude na náměstích přepadávat tady Matěj Ondřej Havel, tak riskněte to.

Třeba vám jde dát eura.

Já bych tobě doporučil, až tě přepadne na ulici Matěj Ondřej Havel, volej Drozda.

[smích] No hele, taneční – ty jo.

Tak z tohodle videa jsem zmatená, jak Šermíř, když natáčel video na podporu České televize, viď?

Ty bláho, tam chybí rozhodčí, ne?

Já byla [smích]...

>> Ale jsou tam dvě divoké karty.

>> Tady chybí rozhodčí. Kdo by nám řekl vlastně, kdo je co, kdo je žena, kdo je chlapů chlap, co?

>> Já, já nevím, k čemu je to dobré, víš?

>> Já taky ne.

Já jsem čekal, že mi to osvětlíš.

>> Hele, natočíme to taky, jo?

Zavlníme se.

Hm.

>> A a co?

>> A nic.

A nic.

>> A to to bude ono.

To je ta pointa.

>> Podívej se na Urbanovou.

Jak je v Raši z toho, co?

No, vona možná si to video musela natočit, aby měla trochu lepší náladu, když jí opakovaně její vlastní opoziční kolegové nevolí na místo předsedkyni poslanecké sněmovny.

>> No, když jsme teď kouknuli to video, možná vědí, proč ne.

Co to bude ta pointa?

>> Představ si, že tam sedí u toho – eh, na – na tom – na tom pódiu ve sněmovně, a tohle by tam rozbalila místo řízení sněmovny.

>> A kdo jste, jako já?

Na kluky pojďte trat.

No, ale já ti musím říct, zase ona je taková jako puberťačka ještě trošku, jestli můžu říct.

Já jí občas sleduji na sockách a ona třeba ještě před volbama...

>> Hm.

>> ...se tak trošku trápila.

Asi neměla kluka a večer nějak jednou skončila ve sněmovně a říkala, že by měla chuť na něco dobrého, jestli by s ní někdo nechtěl jít na večeři.

>> Tak jako fakt?

>> Mhm.

>> Hele, já nevím, no.

Eh, je to možné, ale ona možná tu veselost maskuje nějaký problémy.

Ona byla, pokud se nemýlím, tak byla eh pravou rukou nebo asistentkou eh toho hlavního – kasírTašky – pana Michalíka.

Mhm.

>> Jo, tam taky můžeš hledat, co vidět a slyšet.

To je potom lepší být veselý, protože s veselou myslí se ti i zakarád radostněji.

>> No a taky byla asistentkou Víta Rakušana a to není milý strýc, jako Petr Pavel.

To fakt ne.

Co to v člověku zanecháš, rámy, ne?

>> No, já se těším, až víc Rakušan natočí video o tom, že i tohle byl fejk.

>> No a všichni by mu to věřili, ne?

Zrovna tohle...

>> V tomhle případě nepochybně.

>> No a podívej se, máme...

>> Já to mám nějak moc zblízka.

Tady [smích] jsem si špatně sedla.

Takový ten pocit, když v pondělí začnete mediací, která končí dohodou a podáním ruky účastníků, a vy víte, že takhle je to správně a politika může přinést tisíc dobrých věcí, ale tenhle bezprostřední pocit, že jste něčemu pomohli, tady a teď, vám nikdy nedá.

>> To já souhlasím, že jí to nikdy nedá.

>> A to já nemůžu souhlasit.

>> Jak – to já nemůžu souhlasit?

Její mise na spravedlnosti nám všem dala úplně úžasný pocit, takový mediační, jako kdyby nám podala Eva na dálku ruku.

Ty sis to necítila?

>> Ne, ne, ne.

Já jsem, ale musím říct, že Jana nám taky dala spoustu časových os.

>> Mhm.

>> Bez toho bychom je neměli.

>> Já totiž jsem – eh – když tam seděla na spravedlnosti, tak jsem furt tak na dálku cítil takový, jako – eh – kdyby nás tak pohlavkovala a říkala: „Vy jste pitomci, co?"

>> [smích]

>> No počkej, počkej.

Jak jsem musel v dobách, kdy seděla na ministerstvu spravedlnosti, cítit Pavel Blažek?

Eh, ten se tehdy začal hodně trápit.

To je pravda.

>> A ten začátek je hezký, takový ten pocit, že začnete mediací, kdy se ty lidi usmíří, řeknou: „Mámo, prosím tě, pojď se radši domluvit, ať už sem podruhý nemusíme."

>> Hele, ale jenom vidíš ten výraz?

Ty ses z toho lekla, viď?

Jak seš tam blíž?

>> Já to nemám úplně takhle zblízka ráda.

>> Já, já se ti nedivím.

Já sedím dál, ale i já se snažím jako trošku zdálit.

Eh, to už je na nějakém pavilonu, ne?

Na Praze – já tady na téhle straně všechno chytnu z první ruky, jo.

Todleto chytnu z první ruky, když tam měla eh v nějakém minulém účtu ty trenýrky na sobě, taky jsem to měla zblízka.

Já nevím, proč se mi to tady dělá.

E, tady trenýrky naštěstí zřejmě nemá.

>> Nemá, ale možná tam jsou.

A nebo moje teorie – už je nenosí, protože ona teď jede z vostra, tak k tomu by se hodilo, víš jak se říká, chodit na vostra.

>> Nic nerozvíjím.

Nic, [smích] nic nerozvíjím.

Jsme na konci.

>> To bych chtěl nějakého rozhodčího.

[smích]

>> Nejlíp kavčího horů za naše vlastní prachy.

Co?

Jsme na konci.

Mám důležitou informaci pro diváky, protože nás oba čeká dovolená krátká.

Tak příští účet bude okamžitě na začátku července.

>> Přesně tak.

>> Tohle byl účet.

[hudba]